SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Afghánistánu
9.6.2021 - (2021/2712(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9-0324/2021 (S&D)
B9-0325/2021 (Verts/ALE)
B9-0326/2021 (PPE)
B9-0327/2021 (Renew)
B9-0329/2021 (ECR)
David Lega, Michael Gahler, David McAllister, Agnès Evren, Tom Vandenkendelaere
za skupinu PPE
Pedro Marques, Elena Yoncheva
za skupinu S&D
Petras Auštrevičius, Izaskun Bilbao Barandica, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Nathalie Loiseau, Karen Melchior, Urmas Paet, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Erik Marquardt, Hannah Neumann
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Raffaele Fitto, Assita Kanko, Jadwiga Wiśniewska, Elżbieta Kruk, Adam Bielan, Ruža Tomašić, Bogdan Rzońca, Ryszard Czarnecki, Elżbieta Rafalska, Carlo Fidanza
za skupinu ECR
Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Afghánistánu
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,
– s ohledem na Společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016,
– s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé, podepsané dne 18. února 2017,
– s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady o afgánských mírových jednáních ze dne 9. prosince 2020,
– s ohledem na vyjádření prezidenta Bidena o dalším postupu v Afghánistánu ze dne 14. dubna 2021,
– s ohledem na dokument „Soběstačnost prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti“, který byl dohodnut na bruselské konferenci o Afghánistánu konané ve dnech 4.–5. října 2016,
– s ohledem na závěry mezinárodní ministerské dárcovské konference (konference o Afghánistánu), která se uskutečnila ve dnech 23. a 24. listopadu 2020,
– s ohledem na společné prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministra zahraničních věcí Indie ze dne 4. května 2021 o Afghánistánu,
– s ohledem na komuniké zvláštních vyslanců a zvláštních zástupců Evropské unie, Francie, Německa, Itálie, NATO, Norska, Spojeného království a Spojených států ze dne 7. května 2021 o afghánském mírovém procesu,
– s ohledem na Přehled produkce opia v Afghánistánu v roce 2020 zveřejněný v dubnu 2021 společně afghánským Národním statistickým a informačním úřadem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu,
– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, o dětech a ozbrojeném konfliktu a o obráncích lidských práv,
– s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Afghánistánu,
– s ohledem na rezoluce Rady OSN pro lidská práva o Afghánistánu,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv ze dne 10. prosince 1948,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v únoru 2020 podepsaly USA a Tálibán dohodu, která otevřela cestu pro první přímé rozhovory mezi Tálibánem a zástupci Islámské republiky Afghánistán od roku 2001;
B. vzhledem k tomu, že dne 14. dubna 2021 oznámil ministr zahraničních věcí USA Anthony Blinken jednostranné stažení jednotek USA do 11. září 2021; vzhledem k tomu, že spojenci NATO se řídí zásadou společného postupu („in together, out together“) a své jednotky stáhnou ke stejnému datu;
C. vzhledem k tomu, že v roce 2020 byla v Dauhá zahájena mírová jednání mezi afghánskou vládou a Tálibánem; vzhledem k tomu, že dohoda o příměří nebyla dodržena a mírová jednání jsou v současné době na mrtvém bodě, přičemž Tálibán čeká na stažení spojeneckých jednotek;
D. vzhledem k tomu, že EU je v Afghánistánu aktivně přítomna od roku 2001 za účelem podpory sociálního a hospodářského rozvoje a koordinace mezinárodní pomoci; vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU, partnerů NATO a spojeneckých zemí přispívá ke stabilizaci a rozvoji Afghánistánu vojenskými a civilními prostředky a utrpělo přitom těžké ztráty a přineslo velké oběti; vzhledem k tomu, že stabilní a nezávislý Afghánistán, který se postará sám o sebe a nebude poskytovat bezpečné útočiště teroristickým skupinám, je stále zásadním bezpečnostním zájmem EU, NATO a jejich členských států;
E. vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité zachovat pokrok dosažený v Afghánistánu za poslední dvě desetiletí, zejména v oblasti lidských práv a základních svobod;
F. vzhledem k tomu, že v afghánských mírových jednáních nejsou přiměřeně zastoupeny ženy a jejich práva a že od jednajících stran se v této otázce očekává odhodlanější přístup;
G. vzhledem k tomu, že neúspěchem afghánských mírových jednání a pokusy o vojenské řešení konfliktu budou nejvíce postiženy ženy, děti a etnické menšiny; vzhledem k tomu, že afghánské ženy již začaly omezovat svůj pohyb, aby snížily riziko, a hrozba násilí brání dětem v přístupu ke vzdělání a hraní;
H. vzhledem k tomu, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se postupně zhoršuje a roste počet útoků na afghánské síly, jakož i cílené zabíjení afghánských aktivistů, pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, lékařů, soudců a vládních úředníků; vzhledem k tomu, že od začátku afghánských mírových jednání se výrazně zvýšil počet útoků Tálibánu, jejichž cílem je převzít kontrolu nad územími kontrolovanými vládou; vzhledem k tomu, že v Indexu globálního terorismu za rok 2020 byl Afghánistán zařazen mezi nejvíce postižené země; vzhledem k tomu, že 4 miliony z 36 milionů obyvatel země představují vysídlené osoby; vzhledem k tomu, že 3 miliony lidí se nachází v situaci vnitřního vysídlení v důsledku násilí a další 1 milion osob v důsledku přírodních katastrof; vzhledem k tomu, že 2,5 milionu Afghánců již kvůli bezpečnosti uprchlo ze země, přičemž většina se usadila v Íránu a Pákistánu;
I. vzhledem k tomu, že Afghánistán je největším příjemcem rozvojové pomoci EU na světě; vzhledem k tomu, že za posledních 20 let vedl příspěvek EU pro Afghánistán k výraznému zlepšení, pokud jde o střední délku života, gramotnost, úmrtnost matek a dětí a práva žen; vzhledem k tomu, že v letech 2002 až 2020 poskytla EU více než 4 miliardy EUR a již přislíbila 1,2 miliardy EUR v rámci dlouhodobé i mimořádné pomoci na období 2021–2025; vzhledem k tomu, že tento příslib doprovázelo sdělení EU a zemí, které společně poskytují přibližně 80 % celkové oficiální rozvojové pomoci Afghánistánu, v němž byly zdůrazněny klíčové podmínky, jež musí země splňovat, aby mohla nadále přijímat pomoc, včetně pokračujícího závazku k demokracii, právnímu státu a lidským právům;
J. vzhledem k tomu, že pachatelé útoků a zabíjení jsou v Afghánistánu obecně zřídka bráni k odpovědnosti; vzhledem k tomu, že dne 12. března 2021 odsoudili členové Rady bezpečnosti OSN alarmující počet útoků úmyslně namířených proti civilnímu obyvatelstvu v Afghánistánu;
K. vzhledem k tomu, že k nedávnému nárůstu násilí došlo v kontextu dlouhodobého a rozšířeného porušování lidských práv v zemi, jehož se dopouštějí teroristé, ozbrojené skupiny a bezpečnostní síly, včetně mimosoudních poprav, mučení a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že podle odhadů zahynulo během 20-leté války přibližně 150 000 osob, včetně 35 000 civilistů;
L. vzhledem k tomu, že od roku 2001 bylo v Afghánistánu dosaženo prokazatelného pokroku v oblasti práv žen a dívek, včetně přístupu ke vzdělání, zdravotní péči a účasti na občanském a politickém životě; vzhledem k tomu, že tato zlepšení jsou pravděpodobně největším úspěchem v posledním vývoji země; vzhledem k tomu, že tento částečný pokrok je nyní ohrožen a musí být naléhavě zachován a posílen;
M. vzhledem k tomu, že navzdory těmto zlepšením čelí ženy a dívky nadále denně děsivým hrozbám, které zahrnují bránění v přístupu k základním službám a útoky, včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že podle indexu Ženy, mír a bezpečnost 2019/20 je Afghánistán druhou nejhorší zemi pro ženy; vzhledem k tomu, že při bombovém útoku na dívčí školu Sajjid al-Šuhadá v Kábulu dne 8. května 2021 bylo nejméně 85 osob zabito a 147 zraněno, většinou školaček; vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 byly v Džalalabádu zabity tři novinářky;
N. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 dramaticky zvýšila míru chudoby v Afghánistánu; vzhledem k tomu, že opatření související s pandemií COVID-19 a zhoršující se bezpečnostní situace vedly k omezení přístupu afghánského obyvatelstva k humanitární pomoci;
O. vzhledem k tomu, že se v roce 2021 očekává v Afghánistánu sucho, čímž se zvýší počet lidí potýkajících se s mimořádnou potravinovou nejistotou, jichž je v současnosti 5,5 milionu, a dalších 17,6 milionu lidí bude čelit akutnímu nedostatku potravin;
P. vzhledem k tomu, že hospodářské škody způsobené terorismem v Afghánistánu představovaly téměř 20 % jeho HDP v roce 2018 a připravují afghánské děti o jejich budoucnost, možnost získat vzdělání, vyhlídky na stabilní zaměstnání a služby, jako je zdravotní péče poskytovaná státem;
Q. vzhledem k tomu, že afghánské podniky čelí vydírání ze strany Tálibánu, který nutí zemědělce k pěstování opia a nelegální těžební činnosti;
1. domnívá se, že se Afghánistán nalézá v kritickém okamžiku vzhledem k souběhu nestabilní domácí situace, zhoršující se bezpečnostní situace, skutečnosti, že se vnitroafghánská mírová jednání nacházejí se v mrtvém bodě, a rozhodnutí stáhnout vojenské jednotky USA a NATO do 11. září 2021, což může přinést nové nejistoty, menší stabilitu, nebezpečí zesílení vnitřních konfliktů a vakuum, které v nejhorším případě zaplní Tálibán; vyjadřuje znepokojení nad tím, že by to byla velmi znepokojivá perspektiva pro zemi a pro udržitelnost sociálně-politických úspěchů a pokroku dosažených v posledních 20 letech;
2. vyjadřuje své hluboké znepokojení a důrazně odsuzuje alarmující nárůst násilí v Afghánistánu, včetně cíleného zabíjení dětí, pracujících žen, novinářů a pracovníků sdělovacích prostředků, pedagogů, obránců lidských práv, zástupců občanské společnosti, aktivistů, lékařů, vládních úředníků a soudců; naléhavě vyzývá všechny strany, aby se okamžitě dohodly na trvalém a komplexním příměří;
3. vyjadřuje znepokojení nad křehkostí a nestabilitou afghánské vlády a její nedostatečnou kontrolou nad velkou částí země, což zhoršuje dopad násilí na civilní obyvatelstvo; vyzývá Tálibán, aby okamžitě zastavil útoky na civilní obyvatelstvo a národní ozbrojené složky a aby plně respektoval mezinárodní humanitární právo; vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a podporu obětem teroristických útoků a jejich rodinám;
4. zdůrazňuje potřebu vyhnout se scénáři „nefungujícího státu“ a opětovně potvrzuje svůj závazek k mírovému procesu, za který ponese odpovědnost Afghánistán a který bude probíhat pod jeho vedením, a k rekonstrukci po skončení konfliktu jako k jediné důvěryhodné cestě k inkluzivnímu, dlouhodobému míru, bezpečnosti a rozvoji; zdůrazňuje, že je to důležitější než kdy jindy, neboť se rychle blíží datum stažení jednotek USA a NATO; naléhavě vyzývá Radu, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a Komisi, aby co nejdříve připravily a předložily Parlamentu komplexní strategii budoucí spolupráce s Afghánistánem po stažení jednotek spojenců NATO, a naléhavě vyzývá EU a její členské státy, NATO a USA, aby se nadále angažovaly v plnění tohoto cíle;
5. podporuje v této souvislosti okamžité obnovení mírových rozhovorů v Dohá s cílem dosáhnout politického urovnání konfliktu a trvalé, celostátně vyjednané příměří; zdůrazňuje, že pouze politické urovnání nabízí naději na trvalý mír, a doporučuje stranám, aby hledaly pomoc třetí strany jako zprostředkovatele, jako je např. OSN, s cílem pomoci dohodnout se na politickém plánu pro prosperující Afghánistán; vybízí ESVČ a Komisi, aby hrály významnější úlohu při vybízení obou stran k jednacímu stolu a aby v případě, že si to budou Afghánci přát, nabídly usnadnění nebo mediaci;
6. opětovně potvrzuje, že vyjednané politické řešení vedoucí k míru musí stavět na hospodářských, sociálních a politických úspěších posledních 20 let; zdůrazňuje, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti osob, včetně snižování chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochraně základních svobod a lidských práv;
7. naléhavě vyzývá afghánskou vládu, aby aktivně zapojila afghánský parlament do veškerých příslušných procesů, ukončila všechna opatření, která brání účinné spolupráci mezi vládou a parlamentem, a zlepšila práva parlamentní kontroly, přičemž afghánský parlament by měl zastupovat rozmanité obyvatelstvo Afghánistánu; zdůrazňuje, že je nezbytné i nadále podporovat konání svobodných a spravedlivých voleb v souladu s mezinárodními standardy, podporu volebních pozorovatelských misí v zemi a zlepšit transparentnost vládních výdajů, aby afghánská vláda byla v plné míře odpovědná vůči svým občanům;
8. připomíná, že s cílem navázat na úspěchy dosažené v posledních 20 letech by měl být afghánský stát skutečně odhodlán bojovat proti terorismu a ozbrojeným skupinám, výrobě drog a obchodování s nimi a předcházet jim, řešit základní příčiny nelegální a nucené migrace a řídit ji; řešit regionální nestabilitu; usilovat o vymýcení chudoby; předcházet radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu; a bojovat proti beztrestnosti v případech porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva;
9. vyjadřuje politování nad tím, že před podepsáním Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace Komise nepředložila toto prohlášení Parlamentu a že Parlament neměl možnost se k němu vyjádřit; vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadu Společného prohlášení o spolupráci v oblasti migrace na lidská práva;
10. vyjadřuje znepokojení nad hrozbou, kterou představuje pro Afghánistán a region terorismus, zejména nad pokračující přítomností Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL–Dá’iš) a přidružených organizací, zejména ISIL–Provincie Chorásán a al-Káida; připomíná, že teroristické činy v Afghánistánu páchá mnoho aktérů, včetně Tálibánu, al-Káidy a tzv. Islámského státu; zdůrazňuje reálné riziko větší nestability a násilí po stažení jednotek USA a NATO; opakuje proto, že je naléhavě nutné, aby EU koordinovala svou činnost se zúčastněnými stranami, včetně afghánské vlády a bezpečnostních sil, USA, NATO a OSN, aby byl zajištěn co nejhladší přechod;
11. odsuzuje veškerou teroristickou činnost a veškeré teroristické útoky v Afghánistánu; zdůrazňuje význam účinného boje proti financování terorismu a rozbití finančních sítí podporujících terorismus; je velmi znepokojen zjištěními uvedenými ve zprávě monitorovacího týmu OSN, z nichž vyplývá, že vztah mezi Talibánem a al-Káidou se prohloubil, a rovněž v souvislosti s varováním, že Talibán se postaví proti mírovým rozhovorům a upřednostní vojenský převrat; mimo to bere na vědomí zprávy, které naznačují, že Talibán v roce 2021 aktivně připravuje vojenské operace;
12. připomíná, že bez bezpečnosti nemůže dojít k žádnému udržitelnému rozvoji, a naopak; v této souvislosti konstatuje, že mezinárodní podpora Afghánistánu po stažení jednotek musí zajistit komplexní přístup k pokračování finanční a technické podpory bezpečnosti, včetně afghánských národních obranných a bezpečnostních sil, a hospodářských a rozvojových reforem se zvláštním důrazem na posílení demokracie, právního státu a lidských práv, zejména pokud jde o ženy, mladé lidi a menšiny;
13. uznává práci místních a mezinárodních nevládních organizací, které navzdory bezpečnostním rizikům poskytují služby, pomoc a podporu afghánskému lidu; je i nadále znepokojen nebezpečným prostředím, v němž působí organizace občanské společnosti, včetně novinářů a obránců lidských práv; naléhavě vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a členské státy, aby nadále poskytovaly významnou podporu občanské společnosti a pokračovaly v dialogu s afghánskou vládou s cílem urychleně odstranit překážky činnosti nevládních organizací; naléhavě vyzývá afghánské orgány, Talibán a všech ostatní příslušné aktéry, aby zajistili bezpečnost místních a mezinárodních organizací občanských společnosti, nevládních organizací a humanitárních organizací;
14. žádá, aby se pod záštitou OSN uskutečnilo důvěryhodné a transparentní vyšetřování nedávného útoku zaměřeného na dívčí školu, při němž zahynulo 85 lidí, zejména děvčata ve věku od 11 do 17 let, a útoku ze dne 12. května 2020 na porodnici nemocnice Dašt-e Barchi v Kábulu podporovanou organizací Lékaři bez hranic; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zvážily možnost vyzvat Radu OSN pro lidská práva, aby zřídila vyšetřovací komisi pro případy závažného porušování mezinárodního humanitárního práva v Afghánistánu;
15. zdůrazňuje, že beztrestnost a korupce jsou nadále vážnými překážkami zlepšování koordinace bezpečnosti, poskytování veřejných služeb a hospodářské reformy; vítá vytvoření protikorupční komise v Afghánistánu v listopadu 2020, která má provádět nedávno přijatou protikorupční strategii, a naléhavě vyzývá ESVČ a Komisi, aby zachovaly vysokou úroveň podpory EU určené na boj proti korupci v zemi;
16. zdůrazňuje, že evropská podpora je i nadále podmíněna zachováním výsledků za posledních 20 let a navázáním na ně, účinným posilováním inkluzivní a odpovědné správy věcí veřejných, posilováním institucí, demokratického pluralismu, právního státu, bojem proti korupci, posilováním nezávislých sdělovacích prostředků, lidských práv a základních svobod všech Afghánců, zejména žen, dětí a všech příslušníků menšin a ohrožených skupin; připomíná, že právo dívek na vzdělání, které je velkým úspěchem posledních 20 let, by mělo být nesporné; zdůrazňuje potřebu jasných kritérií a mechanizmů monitorování pro měření dosaženého pokroku a efektivního a transparentního využívání evropských finančních prostředků;
17. zdůrazňuje absolutní nutnost zachovat pokrok dosažený v oblasti práv žen v Afghánistánu za posledních 20 let; připomíná účast žen na mírových rozhovorech afghánské vlády a trvá na tom, že v rámci mírového procesu nesmí v případě práv žen existovat žádný kompromis; zdůrazňuje, že v rámci jednání se musí řešit i pokrok v oblasti práv žen v oblastech země, které nejsou pod kontrolou vlády; naléhavě žádá větší zastoupení organizací žen a řádné konzultace s nimi v průběhu rozhovorů; zdůrazňuje, že plná účast žen ve fázi po obnově a v politickém a občanském životě v Afghánistánu je základním předpokladem pro dosažení udržitelného míru, bezpečnosti a rozvoje; vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby dále podporovaly posilování postavení žen jakožto klíčovou podmínku pro trvalou finanční podporu této zemi;
18. hluboce lituje, že ženy a děvčata nadále čelí významným výzvám včetně domácího, sexuálního a genderově podmíněného násilí, nucených sňatků a omezeného přístupu ke zdravotní péči; trvá na tom, že pokrok v těchto oblastech musí být i nadále jednou z hlavních priorit EU; vítá projekty financované EU, které podporují posílení postavení žen a jejich účast na rozhodování;
19. opětovně zdůrazňuje, že je potřeba, aby EU i nadále pomáhala Afghánistánu v boji proti pandemii onemocnění COVID-19, poskytovala Afgháncům očkovací látky a pomáhala při organizování očkování;
20. zdůrazňuje, že je důležité řešit naléhavé hrozby pro potravinovou bezpečnost v důsledku změny klimatu, sucha a pandemie COVID-19; vyzývá EU, aby dodržela svůj závazek učiněný na dárcovské konferenci v Afghánistánu v roce 2020, a naléhavě vyzývá ESVČ a GŘ ECHO Komise (Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci), aby se ujaly vedoucí úlohy a odstranily mezeru ve financování s cílem zajistit včasnou mobilizaci a koordinaci potravinové pomoci s cílem řešit problém nedostatečného zajištění potravin; naléhavě vyzývá všechny dárce, aby zachovali, případně zvýšili svou humanitární pomoc, zejména podporu afghánského systému zdravotní péče a podporu přístupu afghánských žen a děvčat ke zdravotní péči;
21. připomíná, že vliv pěstování máku pro účely výroby opia přesahuje hranice Afghánistánu a postihuje sousední země a Evropu, která je hlavní destinací heroinu vyrobeného v Afghánistánu; zdůrazňuje, že je třeba, aby afghánská vláda zvýšila úsilí v boji proti této hrozbě, a opakuje, že je zapotřebí dlouhodobějšího rozvoje zemědělství a pomoci při vytváření spolehlivých pracovních míst a příjmů z alternativ k pěstování opia; konstatuje, že jde o nevyhnutelný krok k řešení nelegálního obchodu s drogami, praní špinavých peněz a financování terorizmu;
22. poukazuje na potenciál hospodářského růstu v Afghánistánu z udržitelného rozvoje jeho přírodních zdrojů; zdůrazňuje, že evropská pomoc na rozvoj infrastruktury by mohla být ku prospěchu afghánskému lidu, neboť by poskytovala pracovní místa a zdroje pro kritické veřejné služby a zajistila ochranu životního prostředí;
23. zdůrazňuje, že je potřeba využít evropské finanční zdroje na investování do zlepšení regionální propojenosti s cílem ulehčit obchod a tranzit, což by Afghánistánu poskytlo prostředky na hospodářský růst;
24. připomíná, že Afghánistán je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce mezi Asií a Středním východem, a uznává, že podpora a pozitivní spolupráce ze strany sousedních středoasijských zemí a regionálních mocností, zejména Číny, Íránu, Indie, Ruska a Pákistánu, jsou pro stabilizaci, rozvoj a hospodářskou životaschopnost Afghánistánu zásadní; vyzývá ESVČ a členské státy, aby zintenzívnily dialog se sousedními státy Afghánistánu; zdůrazňuje klíčovou úlohu těchto zemí při stabilizaci Afghánistánu a v tom, že neumožní, aby v zemi po odchodu zahraničních jednotek zavládl chaos; zdůrazňuje, že je třeba posílit koordinaci mezi EU a USA v Afghánistánu, aby byla v co největší možné míře zachována jejich důležitá úloha v Afghánistánu;
25. připomíná odpovědnost vlád zemí, které stahují své jednotky z Afghánistánu, za ochranu a v případě potřeby udělení víz a repatriaci tisíců místních zaměstnanců, zejména překladatelů, kteří podporovali jejich úsilí a jejichž životy mohou být nyní vážně ohroženy; vyzývá k tomu, aby bylo nejdříve provedeno důkladné individuální posouzení, které by plně zohledňovalo všechny aspekty oprávněnosti a bezpečnosti;
26. vyzývá ESVČ, Komisi a členské státy, aby zajistily bezpečnost evropských ozbrojených sil a evropského personálu v Afghánistánu, jakož i místního personálu, který pracuje nebo pracoval pro zastoupení členských států nebo delegaci EU v Afghánistánu; žádá ESVČ a Komisi, aby přispěly k financování posílené bezpečnostní zóny s cílem zajistit diplomatickou přítomnost po stažení vojenských jednotek;
27. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Afghánské islámské republiky.