Postup : 2021/2741(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0328/2021

Předložené texty :

RC-B9-0328/2021

Rozpravy :

PV 08/06/2021 - 11
CRE 08/06/2021 - 11

Hlasování :

PV 10/06/2021 - 9
PV 10/06/2021 - 15

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0293

<Date>{09/06/2021}9.6.2021</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9‑0328/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0332/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0339/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0340/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9‑0344/2021</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 190kWORD 61k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0328/2021 (PPE)

B9-0332/2021 (Verts/ALE)

B9-0339/2021 (S&D)

B9-0340/2021 (Renew)

B9-0344/2021 (ECR)</TablingGroups>


<Titre>o systematických represích v Bělorusku a jejich důsledcích pro evropskou bezpečnost v návaznosti na únosy z civilního letadla EU zadrženého běloruskými orgány</Titre>

<DocRef>(2021/2741(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Sandra Kalniete, Michael Gahler, Paulo Rangel, David McAllister, Jerzy Buzek, Andrius Kubilius, Radosław Sikorski, Traian Băsescu, Vladimír Bilčík, Tomasz Frankowski, Andrzej Halicki, Rasa Juknevičienė, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López-Istúriz White, Liudas Mažylis, Luděk Niedermayer, Janina Ochojska, Michaela Šojdrová, Eugen Tomac, Isabel Wiseler-Lima</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Pedro Marques, Tonino Picula, Robert Biedroń</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Petras Auštrevičius, Andrus Ansip, Ramona Strugariu, Izaskun Bilbao Barandica, Olivier Chastel, Dita Charanzová, Vlad Gheorghe, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Ilhan Kyuchyuk, Nathalie Loiseau, Karen Melchior, Javier Nart, Urmas Paet, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Viola Von Cramon-Taubadel</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Anna Fotyga, Valdemar Tomaševski, Witold Jan Waszczykowski, Ryszard Antoni Legutko, Assita Kanko, Zdzisław Krasnodębski, Bogdan Rzońca, Charlie Weimers, Ruža Tomašić, Ryszard Czarnecki, Jacek Saryusz-Wolski, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Eugen Jurzyca, Jadwiga Wiśniewska, Adam Bielan, Elżbieta Rafalska, Roberts Zīle, Dace Melbārde</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o systematických represích v Bělorusku a jejich důsledcích pro evropskou bezpečnost v návaznosti na únosy z civilního letadla EU zadrženého běloruskými orgány

(2021/2741(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,

 s ohledem na závěry Evropské rady o Bělorusku ze dne 12. října 2020 a 24. května 2021,

 s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU, zejména prohlášení ze dne 24. května 2021 vydané v souvislosti s vynuceným odkloněním letu společnosti Ryanair FR4978 do Minsku dne 23. května 2021,

 s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí zemí G7 a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. května 2021 o Bělorusku,

 s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2021/908 ze dne 4. června 2021, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku[1], v němž byl vydán zákaz přeletů vzdušného prostoru EU všem běloruským leteckým dopravcům a zakázán jejich přístup na letiště v EU,

 s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. března 2021 o podpoře EU pro mezinárodní platformu odpovědnosti pro Bělorusko,

 s ohledem na zprávu zpravodaje Moskevského mechanismus Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 5. listopadu 2020 o případech údajného porušování lidských práv v souvislosti s prezidentskými volbami v Bělorusku, které proběhly dne 9. srpna 2020,

 s ohledem na Chicagskou úmluvu o mezinárodním civilním letectví  a Montrealskou úmluvu o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví,

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

 s ohledem na to, že Sacharovova cena Evropského parlamentu za svobodu myšlení byla v roce 2020 udělena demokratické opozici v Bělorusku,

 s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 23. května 2021 bylo v Polsku registrované letadlo obsluhující let společnosti Ryanair FR4978 na mezinárodní lince ze dvou hlavních měst EU (Atény a Vilnius) v běloruském vzdušném prostoru na příkaz Alexandra Lukašenka přinuceno změnit dráhu let a bylo běloruským bojovým letounem dovedeno na mezinárodní letiště v Minsku, a to pod falešnou záminkou hrozby bombového útoku, přičemž byla ohrožena bezpečnost více než 170 cestujících a příslušníků posádky, z nichž mnozí byli občané EU;

B. vzhledem k tomu, že běloruské orgány nenašly na palubě žádné výbušné zařízení, avšak zatkly dva cestující, Ramana Prataseviče, státního příslušníka Běloruska, a jeho přítelkyni Sofii Sapegovou, státní příslušnici Ruska a studentku na Evropské univerzitě humanitních věd ve Vilniusu;

C. vzhledem k tomu, Raman Pratasevič je běloruský novinář, aktivista a bývalý šéfredaktor vlivného kanálu platformy Telegram Nexta, který sehrál zásadní úlohu při informování veřejnosti o nekalých praktikách orgánů a při mobilizaci protestů v Bělorusku po zfalšovaných prezidentských volbách konaných dne 9. srpna 2020, čímž přispěl k odhalení systematických represí a závažného porušování lidských práv ze strany režimu v této zemi; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič žil od roku 2019 v exilu v EU, aby unikl před vykonstruovanými obviněnými z trestných činů, a v EU získal politický azyl;

D. vzhledem k tomu, že nezákonné zadržení Ramana Prataseviče a nelidské zacházení, jemuž je ze strany běloruského režimu vystaven, včetně nucených přiznání v inscenovaných rozhovorech vysílaných běloruskou státní televizí, vyvolávají u mezinárodního společenství velké znepokojení a zdůrazňují to, že je naléhavě třeba přijmout koordinovaná mezinárodní opatření, zejména s ohledem na to, že Bělorusko je jedinou evropskou zemí, která nadále uplatňuje trest smrti, a není proto členem Rady Evropy; vzhledem k tomu, že Raman Pratasevič  při tomto rozhovoru nepůsobil jako osoba, která činí doznání z vlastní vůle, a vzhledem k tomu, že jakákoli vynucená doznání jsou podle úmluvy proti mučení zakázána; vzhledem k tomu, že jeho právníci k němu dosud nezískali přístup a Alexandr Lukašenko vyhrožoval tím, že přizve vyšetřovatele z Ruskem okupovaného Donbasu, aby jej vyslýchali; vzhledem k tomu, že jméno Ramana Prataseviče bylo zařazeno na seznam hledaných teroristů, což znamená, že mu hrozí trest smrti;

E. vzhledem k tomu, že odklonění civilního letadla je závažným porušením mezinárodních úmluv v oblasti letecké bezpečnosti a odhaluje rovněž mezinárodní důsledky, které mají nepřetržité a neustávající represe v Bělorusku na bezpečnost v Evropě, a je nepopiratelným důkazem toho, že se běloruský režim stal hrozbou pro mezinárodní mír a bezpečnost; vzhledem k tomu, že účelem nuceného  přistání letu FR4978 jakožto aktu státního terorismu a zatčení nepřítele běloruského režimu bylo vyslat výhrůžný signál všem jeho oponentům, především těm, kteří žijí v zahraničí, a sice, že tento režim je odhodlán je dopadnout a že ani v zahraničí nejsou v bezpečí;

F. vzhledem k tomu, že tento incident v současnosti vyšetřuje Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO); vzhledem k tomu, že palubu letadla v Minsku opustilo kromě Ramana Prataseviče a Sofie Sapagové také několik dalších osob, jejichž identita není známa; vzhledem k tomu, že Ruská federace zadržela několik běloruských opozičních aktivistů, kteří uprchli do Moskvy, a nadále podporuje běloruský režim, a to i finančně;

G. vzhledem k tomu, běloruské orgány pokračují v represích pokojných obyvatel Běloruska, přičemž mnozí občané jsou zastrašování, zatýkání a obviňováni z trestných činů za to, že vyjadřují  nesouhlas s režimem nebo s rozsáhlým porušováním lidských práv, k němuž v Bělorusku dochází; vzhledem k tomu, že podle odhadů bylo v průběhu demonstrací proti režimu, a to jak před volbami, které proběhly dne 9. srpna 2020, tak i po nich, zadrženo více než 34 000 Bělorusů; vzhledem k tomu, že v Bělorusku je více než 470 politických vězňů, včetně sedmi nezletilých osob; vzhledem k tomu, že bylo zahájeno asi 3 000 politicky motivovaných trestních stíhání proti demonstrantům a že bylo vzneseno více než 4 600 stížností na mučení, násilí a špatné zacházení;

H. vzhledem k tomu, že se situace v oblasti lidských práv v Bělorusku i nadále zhoršuje, přičemž roste počet politických vězňů; vzhledem k tomu, že obránci lidských práv zdokumentovali stovky případů mučení a špatného zacházení a že se někteří lidé pohřešují a několik osob bylo nalezeno mrtvých;  vzhledem k tomu, že v běloruských vazebních zařízeních a věznicích i nadále dochází k nelidskému zacházení a mučení a záměrnému odpírání lékařské péče, přičemž za neosvětlených okolností došlo k úmrtí několika demonstrantů, např. v případě Vitolda Ašuraka, zatímco další, např. sedmnáctiletý Dzmitryj Stachouski a Scjapan Latypav, byli zastrašováni a bylo jim vyhrožováno v takové míře, že se pokusili o sebevraždu;

I. vzhledem k tomu, že dne 25. května 2021 byli evropští běloruští aktivisté Jauhen Afnahel, Pavel Juchněvič, Maksim Viňarski a Andrej Vojnič, vedoucí představitel opozice Pavel Sevjaryněc, blogger Zmicer Kazlov a komunitní aktivistka Iryna Ščasnaja na základě vykonstruovaných obvinění z „extremismu“  odsouzeni k trestům odnětí svobody v délce čtyř až sedmi let; vzhledem k tomu, že dne 2. června 2021 byl politický vězeň Dzmitry Furmanau společně s Jauhenem Razničenkou a Uladzimirem Knihou v kauze známé jako „případ Cichanouskaja“ odsouzeni až ke čtyřem letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 odsoudil v rámci procesu týkajícího se „tanečního protestu“ soud pátou skupinu obžalovaných, kterou tvořili Aljaksandr Chrapko, Radzivon Medušeuski, Ihar Vinakurav, Andrej Aniskevič, Alena Lojka, Halina Chuhunora, Andrej Ňamirski, Dzmitry Kurhanav, Katsjaryna Smironova, Mikita Uvarav, Safija Ništ, Sjarhej Ksenžuk a Ilja Palchouski, přičemž jim byly uděleny tresty v délce od 18 měsíců  domácího vězení až po rok odnětí svobody; vzhledem k tomu, že dne 3. června 2021 byl politický vězeň Sjarhej Pjarfiljev odsouzen k dvěma letům odnětí svobody a jeho synovi Stansilavu Pjarfiljevovi byla na dva roky omezena svoboda pohybu (domácí vězení);

J. vzhledem k tomu, že běloruské orgány pokračují v tvrdých zásazích proti nezávislým běloruským novinářům a v jejich zastrašování a záměrně se snaží bránit v objektivním zpravodajství; vzhledem k tomu, že byly zatčeny stovky novinářů, včetně dvou novinářů stanice Belsat, proti nimž bylo následně vzneseno obvinění; vzhledem k tomu, že desítky novinářů čelily správnímu zadržení a byly vystaveny násilí a některým byly uděleny pokuty;  vzhledem k tomu, že byli někteří novináři vzati do vazby a čelí obviněním z trestných činů; vzhledem k tomu, že existují informace o řadě případů, kdy orgány novinářům odebraly akreditaci, a to včetně korespondentů zahraničních sdělovacích prostředků, z nichž někteří byli zatčeni a vyhoštěni z Běloruska; vzhledem k tomu, že dne 18. května 2021 běloruské orgány provedly razii v kancelářích největšího nezávislého internetového zpravodajského portálu Tut.by, během níž bylo zatčeno mnoho jeho zaměstnanců a zablokovány jeho internetové stránky;

K. vzhledem k tomu, že jsou obránci lidských práv, opoziční politici, zástupci občanské společnosti, zástupci odborů a další aktivisté vystaveni systematickému zastrašování a obtěžování a jsou omezovány jejich základní svobody; vzhledem k tomu, že nic nenaznačuje tomu, že by běloruské orgány vyšetřovaly tisíce stížností na policejní brutalitu, které byly podány od poloviny srpna 2020, nebo případy zabití demonstrantů; vzhledem k tomu, že rozšířená beztrestnost v případech porušování lidských práv prohlubuje zoufalou situaci obyvatel Běloruska; vzhledem k tomu, že absence právního státu znemožňuje obyvatelům uplatnit právo na spravedlivý proces;

L. vzhledem k tomu, že podle Svazu běloruských studentů, nezávislých studentských odborů, bylo zadrženo více než 460 studentů, z nichž více než třetinu tvoří ženy, a více než 150 studentů bylo  svévolně vyloučeno z vysokých škol, přičemž mnozí kvůli obavám o svou bezpečnost prchají do sousedních zemí;

M. vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 běloruské orgány dále zpřísnily již tak přísná pravidla pro cesty, čímž téměř zcela běloruským občanům znemožňují odjet ze země, a to i v případě osob, které mají povolení k dlouhodobému pobytu v zahraničí;

N. vzhledem k tomu, že narůstají represe  zástupců polské menšiny v Bělorusku, včetně zadržení a odsouzení předsedkyně Svazu Poláků v Bělorusku Andżeliky Borysové a uvěznění novináře, bloggera a člena tohoto svazu Andrzeje Poczobuta; vzhledem k tomu, že polské školství v Bělorusku čelí rostoucímu tlaku ze strany režimu; vzhledem k tomu, že tyto události doprovázela protipolská propaganda ve státní televizi; vzhledem k tomu, že Lukašenko zavedl v Bělorusku nový státní svátek, který má být slaven 17. září a připomíná výročí sovětské invaze do Polska v roce 1939;

O. vzhledem k tomu, že Bělorusko zahájilo komerční provoz jaderné elektrárny Astravec, aniž by vyřešilo veškerá bezpečnostní doporučení obsažená ve zprávě EU týkající se zátěžových testů, v důsledku čehož není tato elektrárna bezpečná a představuje závažné jaderné riziko pro celou Evropu;

P. vzhledem k tomu, že Evropská unie doposud zavedla sankce proti 88 běloruským osobám a 7 subjektům, včetně Alexandra Lukašenka;

1. ostře odsuzuje únos a nucené přistání letadla společnosti Ryanair na lince FR4978 v Minsku a zadržení novináře Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové běloruskými orgány; domnívá se, že se jedná o otřesné porušení mezinárodního práva, které představuje akt státního terorismu;

2. vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, jakož i všech ostatních vězněných novinářů a politických vězňů v Bělorusku;

3. připomíná rozhodnutí Rady rozšířit stávající omezující opatření o zákaz vstupu běloruských leteckých dopravců do vzdušného prostoru EU a na letiště v Unii a doporučuje Radě, aby vypracovala plán pomoci Bělorusům, kteří chtějí opustit zemi; vyzývá Mezinárodní organizaci pro civilní letectví a Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví, aby  prošetřily tento nepřijatelný incident, který zpochybňuje mezinárodní normy a standardy, a přijaly přiměřená opatření; zdůrazňuje, že tento závažný incident významně porušil důvěru a že každý stát by měl zodpovědně plnit své povinnosti podle Chicagské úmluvy, aby letecká doprava byla bezpečná; vyzývá společnost Ryanair, aby spolupracovala s příslušnými orgány a poskytla jim veškeré relevantní informace týkající se tohoto incidentu;

4. vyzývá k důkladnému posouzení důsledků únosů osob ze zadržených civilních letadel, a to nejen pro mezinárodní leteckou dopravu a bezpečnost letectví, ale i pro celkovou bezpečnost v Evropě a bezpečnost občanů Běloruska a jiných států, kteří žijí v exilu nebo hledají útočiště či azyl v členských státech EU;

5. zdůrazňuje, že toto vyšetřování by se mělo věnovat také otázce, zda se na teroristické činnosti, jíž se dopouští běloruský režim, podílí Rusko; zdůrazňuje, že pokud by byly důvody domnívat se, že tomu tak bylo, měly by být na všechny ruské státní příslušníky, kteří se na této operaci přímo či nepřímo podíleli, uvaleny sankce podle globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského); poukazuje na to, že je důležité, aby k vyšetřování přispěla i EU, mimo jiné tím, že se společných vyšetřovacích týmů a operací budou účastnit i zástupci unijních subjektů, jako je Europol, Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce;

6. znovu opakuje, že zvolení Aljaksandra Lukašenky do funkce běloruského prezidenta neuznává; domnívá se, že současný režim v Bělorusku je nelegitimní, protizákonný a zločinný; nadále podporuje legitimní požadavky běloruských občanů a jejich volání po nových, svobodných a spravedlivých volbách, základních svobodách a lidských právech, demokratickém zastoupení, účasti na politickém životě a důstojnosti; odsuzuje tvrdé zásahy proti tisícům Bělorusů, kteří pokojně protestovali na obranu svého práva na svobodu, demokracii a důstojnost;

7. důrazně odsuzuje násilí a represe, kterých se v Bělorusku dopouštějí státní orgány, zejména nezákonné zadržování a mučení občanů, kteří se ničím neprovinili, špatné zacházení s nimi ve vazbě a jejich trestní stíhání, a požaduje, aby násilí a represe okamžitě skončily, a vyjadřuje podporu běloruské společnosti a solidaritu s ní; odsuzuje systematické represe, jichž se režim dopouští na civilním obyvatelstvu a kvůli nimž bylo od zmanipulovaných voleb v srpnu 2020 nuceno opustit zemi 14 000 Bělorusů, aby unikli násilí, zastrašování a dalším formám nátlaku; opakuje, že tyto probíhající represe a nucený odchod civilních obyvatel představují závažné porušování lidských práv; vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko je v současnosti jedinou zemí v Evropě, kde je stále vykonáván trest smrti, a trvá na tom, že trest smrti je nutné okamžitě a s trvalou platností zrušit; odsuzuje opatření, která nedávno přijaly běloruské orgány a která většině běloruských občanů, včetně mnoha držitelů povolení k pobytu v zahraničí, zakázala opustit zemi;

8. odsuzuje tvrdé a nespravedlivé rozsudky, které byly nedávno vyneseny nad mnoha politickými vězni a zadržovanými osobami, mezi nimiž je i opoziční vůdce Paval Sevjaryněc, a soudní procesy proti představitelům demokratické běloruské opozice, jako je Viktar Babaryka, Mikola Statkevič a Sjarhej Cichanouski; vyjadřuje hluboký nesouhlas s odsouzením Pavla Sevjaryňce, Jauhena Afnahela, Andreje Vojniče, Pavla Juchněviče, Zmicera Kazlova, Maksima Viňarského a Iryny Ščasné, kteří byli souzeni v v Mohylevu v neveřejném procesu;

9. znovu poukazuje na význam nezávislých běloruských médií a novinářů a na důležitou úlohu, kterou hrají v běloruské společnosti; odsuzuje potlačování sdělovacích prostředků a omezování přístupu k internetu, stejně jako bití, zatýkání a zastrašování novinářů a bloggerů; poukazuje na to, že běloruští občané mají právo na neomezený přístup k informacím;

10. odsuzuje represe a nepřátelské akce státních orgánů vůči představitelům polské menšiny a proti polskému školství v Bělorusku; v této souvislosti vyzývá k bezpodmínečnému propuštění Andżeliky Borysové, Andrzeje Poczobuta a dalších politických vězňů;

11. vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), Komisi a zastupitelské úřady členských států v Bělorusku, aby pečlivě sledovaly situaci v zemi a procesy s jednotlivými politickými vězni v Bělorusku, včetně Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové, a aby jim nabídly podporu a usilovaly o jejich propuštění; v této souvislosti vyzývá Lukašenkův režim, aby v souladu s mezinárodními závazky Běloruska plynoucími z Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích a Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích okamžitě upustil od veškerých kroků, jež vedou k zastrašování nebo obtěžování pracovníků vnitrostátních nebo evropských diplomatických služeb;

12. zdůrazňuje, že je třeba udržovat a rozšiřovat kontakty a spolupráci se zástupci běloruských demokratických sil v Minsku a v exilu, a zejména se Svjatlanou Cichanouskou a členy Koordinační rady a Národního protikrizového řízení; připojuje se proto k výzvám, aby byli jejich zástupci pozváni u příležitosti summitu skupiny G7 ve dnech 11.–13. června 2021 a summitu Východního partnerství v roce 2021, a doporučuje, aby byli i nadále zváni na dvoustranné schůzky na vládní úrovni, na parlamentní zasedání a meziparlamentní setkání a aby byly ve všech vnitrostátních parlamentech členských států EU vytvořeny skupiny věnované Bělorusku;

13. vyzývá Radu, aby na seznam osob a subjektů, na něž se vztahují sankce EU, co nejdříve přijala i osoby a subjekty, které se podílely na odklonění a nuceném přistání letu společnosti Ryanair FR4978 a zadržení Ramana Prataseviče a Sofie Sapegové; připomíná, že novináři Ramanu Pratasevičovi hrozí trest smrti;

14. žádá Radu, aby s nejvyšší naléhavostí přistoupila k přijetí čtvrtého balíčku sankcí proti jednotlivcům a subjektům, kteří se aktivně či pasivně podíleli na volebních podvodech a následném porušování lidských práv v Bělorusku, včetně pronásledování nezávislých novinářů a bloggerů, a aby začala pracovat na navazujícím balíčku; vyzývá k uvalení sankcí na státní zástupce, soudce a zaměstnance policejních orgánů, kteří se podílejí na represích a nespravedlivém stíhání kritiků režimu, a na osoby pracující pro režim v oblasti propagandy, sdělovacích prostředků, dezinformací a nenávistných projevů, a rovněž na osoby a subjekty, kteří podporují Lukašenka a jeho režim, jako je Marat Markov, který dne 2. června uskutečnil ve státní televizi ONT rozhovor s Ramanem Pratasevičem, a na osoby, které se podílely na incidentu dne 23. května, jako například pracovníci zpravodajských služeb a orgány v oblasti letecké dopravy; v této souvislosti poukazuje na to, že je třeba plně využít různých podob restriktivních opatření, které umožňuje globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (evropský zákon Magnitského);

15. vyzývá Komisi a členské státy, aby běloruskému režimu neposkytovaly žádnou finanční podporu, a aby tudíž odmítaly veškeré nové úvěrové linky běloruským bankám a zastavily veškeré investice do infrastrukturních projektů nebo hospodářských podniků v Bělorusku; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, kterými zabrání finančním institucím nakupovat dluhopisy nebo jiné finanční nástroje vydávané běloruskou vládou a přidruženými veřejnými institucemi; vítá skutečnost, že Evropská investiční banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj pozastavily financování projektů v běloruském veřejném sektoru, a požaduje, aby bylo prošetřeno, jakým způsobem mohou být nevyužité finanční prostředky přesměrovány na občanskou společnost a soukromý sektor, pokud nemá vazby na režim; vyzývá Mezinárodní měnový fond a členské státy EU, aby režimu za žádných okolností neposkytovaly přímou rozpočtovou podporu a aby se zdržely využívání zvláštního procesu čerpání, který byl oznámen na rok 2021;

16. připomíná všem podnikům EU působícím v Bělorusku svou předchozí výzvu, aby v souladu s obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv postupovaly s náležitou péčí a dostály své odpovědnosti za dodržování lidských práv; dále je žádá, aby upustily od veškerých nových investic a aby veřejně protestovaly proti pokračujícím represím, jichž se dopouštějí běloruské orgány;

17. vyzývá Radu, aby urychleně schválila a zavedla hospodářské sankce, které musí být dostatečně rozsáhlé a musí mít v nejvyšší možné míře okamžitý dopad na běloruský režim, jeho stoupence a hospodářské subjekty, které režim podporují; vyzývá k tomu, aby se tyto hospodářské sankce zaměřily na veřejné a soukromé společnosti, jež jsou přímo kontrolovány režimem nebo úzce spojeny s jeho obchodními zájmy nebo o nichž je známo, že propouštějí své zaměstnance kvůli účasti na stávkách nebo protestech; vyzývá k uvalení odvětvových sankcí, zejména na surovou ropu a ropné produkty, hydroxid draselný, ocel a dřevozpracující průmysl; dále vyzývá k ukončení spolupráce s běloruskými státními bankami a jejich financování a k omezení úvěrových linek, které mezinárodní banky poskytují dceřiným bankám v Bělorusku, a žádá, aby se začalo uvažovat o dočasném vyloučení Běloruska ze systému SWIFT; žádá společnosti registrované v EU, zejména Siemens AG, aby ukončily svou spolupráci s běloruskými orgány ve formě sdílení technologií a know-how; vyzývá členské státy a orgány EU, aby zintenzivnily své úsilí o řešení rozsáhlého pašování cigaret z Běloruska do EU, které poskytuje prostředky Lukašenkovu režimu; vybízí EU ke koordinované solidární činnosti s cílem kompenzovat ekonomické obtíže, s nimiž se potýkají členské státy nejvíce postižené hospodářskými sankcemi vůči Bělorusku;

18. vítá rozhodnutí Evropské vysílací unie (EBU) pozastavit členství běloruské stanice BTRC; vyzývá k pozastavení účasti Běloruska v mezinárodních sportovních organizacích a na mezinárodních sportovních akcích, včetně evropských a světových šampionátů a olympijských her v Tokiu; žádá Unii evropských fotbalových asociací (UEFA), aby běloruské státní televizi TVR odebrala vysílací práva na fotbalový turnaj EURO 2020 a přidělila je bezplatně nezávislé stanici Belsat TV;

19. vyzývá členské státy, aby zlepšily svou spolupráci ve zpravodajských otázkách týkajících se krize v Bělorusku a aby vyhostily známé a podezřelé příslušníky běloruských zpravodajských služeb působící v Unii; vybízí svého předsedu, aby zaměstnancům běloruského velvyslanectví v Bruselu omezil přístup do Evropského parlamentu, včetně fyzického a vzdáleného přístupu na schůze pořádané Evropským parlamentem, a aby přehodnotil komunikaci Parlamentu s běloruským velvyslanectvím;

20. je hluboce znepokojen zapojením Ruska do Lukašenkova režimu, včetně finanční podpory a úzké spolupráce zpravodajských služeb;

21. zdůrazňuje, že je třeba se angažovat na mezinárodní úrovni, včetně diskusí v rámci OSN a NATO; vyzývá EU, aby svá opatření úzce koordinovala se Spojenými státy, partnery ze skupiny zemí G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi a aby usilovala o co největší soulad s partnery EU, zejména se sousedními zeměmi, jako je Ukrajina, s cílem dosáhnout toho, aby sankce měly co největší možný dopad; připomíná rozhodnutí ukrajinské vlády připojit se k členským státům EU a uložit běloruským leteckým společnostem dopravní sankce a vyzývá Komisi a Radu, aby zavedly represivní opatření vůči společnosti Belavia a jejím cestujícím, kteří létají na Ruskem okupovaný Krym; vítá nadcházející summity EU-USA a USA-Rusko a považuje je za důležité příležitosti ke koordinaci postojů mezi EU a jejími partnery;

22. zdůrazňuje, že přestože nejvhodnější způsob, jakým by EU měla zacházet se zeměmi, které se neřídí zásadami právního státu, představují sankční mechanismy, měla by EU vedle sankcí namířených proti běloruským státním společnostem využívat také stávající vnitřní tlaky v Bělorusku tím, že podpoří běloruskou občanskou společnost;

23. vyzývá Komisi a místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby spolu s mezinárodními partery zahájili organizaci mezinárodní konference na vysoké úrovni pod názvem „Budoucnost demokratického Běloruska“ o řešení krize v Bělorusku, vyšetřování a stíhání zločinů spáchaných běloruskými orgány na běloruském obyvatelstvu a demokratické transformaci Běloruska; domnívá se, že takováto konference, kterou by vedla EU a účastnily se jí mezinárodní finanční instituce, země skupiny G7, členské státy a instituce EU a další subjekty, které jsou připraveny připojit se k finančnímu balíčku v hodnotě několika miliard eur, který bude sloužit na podporu budoucího reformního úsilí a k restrukturalizaci hospodářství a vyšle běloruským obyvatelům jednoznačný signál o podpoře;

24. připomíná svou předchozí iniciativu týkající se mise na vysoké úrovni, do níž by byli zapojeni bývalí vysoce postavení evropští úředníci, s cílem prozkoumat všechny možné způsoby, jak zastavit násilí a osvobodit politické vězně a která by mohla pomoci vytvořit v Bělorusku příznivé prostředí pro inkluzivní domácí politický dialog;

25. naléhavě vyzývá Komisi, ESVČ a členské státy, aby zvýšily přímou podporu a zapojení ve prospěch běloruské opozice, občanské společnosti, obránců lidských práv a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku i jinde, a to i prostřednictvím budování kapacit a finanční podpory, a aby více podporovaly Evropskou nadaci pro demokracii v jejích činnostech na místě; vyzývá v této souvislosti EU a další mezinárodní organizace, aby poskytovaly finanční a technickou podporu sdělovacím prostředkům a nezávislým novinářům, a umožnili jim tak plnit jejich povinnost spočívající v informování společnosti o vývoji situace v Bělorusku; v této souvislosti opakuje svou výzvu k posílení pomoci televiznímu kanálu Belsat;

26. zavazuje se přispět k posílení kapacit demokratických sil, ke zvýšení úlohy občanské společnosti a k podpoře plnohodnotného politického dialogu, který by vedl k pokojnému předání moci v Bělorusku, jakož i k podpoře mladých politických vůdců a obránců lidských práv, a to prostřednictvím parlamentních mechanismů na podporu demokracie;

27. vítá návrh komplexního plánu hospodářské podpory pro budoucí demokratické Bělorusko v hodnotě tří miliard EUR, který předložila Komise; vyzývá Komisi a Radu, aby tento plán dále rozvíjely a podporovaly a jasně sdělily, že jakmile v Bělorusku dojde k demokratické přeměně, bude EU připravena poskytnout konkrétní pomoc, aby se země dostala na cestu reforem a modernizace; konstatuje, že EU musí navrhnout komplexní soubor opatření, která běloruské demokratické síly připraví na provádění tohoto balíčku;

28. vyzývá EU, aby koordinovala svou činnost se Spojenými státy, partnery ze skupiny G7 a dalšími podobně smýšlejícími zeměmi s cílem zmrazit spolupráci s Lukašenkovým veřejným sektorem a přeorientovat se na spolupráci s běloruskou občanskou společností a běloruskými soukromými společnostmi mimo dosah režimu;

29. odmítá nepřijatelné hrozby Aljaksandra Lukašenky, že běloruské orgány nebudou zastavovat nelegální migranty a obchod s drogami, a vyjadřuje znepokojení nad nárůstem nelegální migrace z Běloruska do EU a nad možným zapojením běloruských orgánů do tohoto jevu; vyzývá členské státy a orgány EU, aby sledovaly vývoj v těchto oblastech a přijaly vhodná opatření;

30. odsuzuje zneužívání donucovacích orgánů běloruským vedením pro politické účely; vyzývá Interpol, aby bezodkladně a důkladně zkoumal současné i budoucí žádosti Běloruska a přijal veškerá vhodná opatření s cílem zabránit tomu, aby Bělorusko zneužívalo Interpol k politickým účelům;

31. zdůrazňuje, že je zapotřebí zahájit komplexní vyšetřování zločinů spáchaných Lukašenkovým režimem na běloruských obyvatelích, které by mělo být uzavřeno zřízením mezinárodního tribunálu pro stíhání těchto zločinů; naléhavě vyzývá k tomu, aby v případě, že běloruské orgány nebudou ochotny nastolit právní stát a zajistit odpovědnost, mezinárodní společenství zakročilo a pomohlo zabezpečit důkazy o zločinech a zajistit vyšetřování a stíhání odpovědných osob v celé struktuře řízení; vítá iniciativy několika členských států EU s cílem uplatňovat zásadu univerzální jurisdikce a připravit soudní řízení proti běloruským pachatelům represí a vybízí všechny ostatní členské státy EU, aby následovaly jejich příklad; vyzývá k aktivní podpoře všech mezinárodních iniciativ, které se snaží řešit beztrestnost v Bělorusku, jako je Mezinárodní platforma proti beztrestnosti a „Justice Hub“ ve Vilniusu;

32. naléhavě vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele, Komisi, Radu a členské státy, aby nadále upozorňovali na situaci v Bělorusku ve všech příslušných evropských a mezinárodních organizacích, jako jsou OBSE, Rada Evropy, Rada OSN pro lidská práva a ostatní zvláštní orgány OSN, s cílem zajistit bezodkladná mezinárodní opatření zaměřená na situaci v Bělorusku a překonat snahu o maření těchto opatření ze strany Ruska a dalších zemí;

33. vybízí členské státy, aby dále zjednodušily a urychlily postupy vydávání víz a povolení k pobytu pro osoby, které jsou na útěku z Běloruska z politických důvodů nebo které potřebují lékařskou péči v důsledku násilí, které na nich bylo spácháno, a aby jim i jejich rodinám nabídly potřebnou pomoc a podporu; vyzývá členské státy, aby provedly doporučení zpravodaje Moskevského mechanismu OBSE týkající se udělování azylu v případech pronásledování, na něž se vztahuje Ženevská úmluva o uprchlících, a aby dále usnadnily postup vydávání mimořádných víz a poskytování dočasného útočiště v zemích EU; vyzývá členské státy a Komisi, aby nabízely stipendia běloruským studentům a akademickým pracovníkům, kteří byli vyloučeni z vysokých škol a uvězněni za svůj prodemokratický postoj; vyzývá členské státy, aby poskytovaly finanční podporu těm institucím v exilu, které vychovávají novou generaci Bělorusů odmítajících zkorumpovaný a nelegitimní systém země, jako je Evropská univerzita humanitních věd ve Vilniusu;

34. vyzývá Komisi, členské státy a ESVČ, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery, jako je Moskevský mechanismus OBSE a Rada OSN pro lidská práva, i s obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti na místě, s cílem zajistit sledování a dokumentování případů porušování lidských práv a informování o těchto případech i následné vymezování odpovědnosti příslušných aktérů a dosahování spravedlnosti pro oběti; vítá zřízení mezinárodní platformy odpovědnosti pro Bělorusko a vyzývá orgány EU a členské státy, aby podpořily její fungování; zavazuje se k účinnému fungování platformy Evropského parlamentu pro boj proti beztrestnosti v Bělorusku a ke koordinaci včasné mezinárodní reakce na vývoj v Bělorusku;

35. opakuje, že je třeba, aby všechny členské státy zaujaly jednotný postoj v reakci na státní terorismus organizovaný režimem Aljaksandra Lukašenky za podpory Kremlu; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU bojovala proti šíření dezinformací o situaci v Bělorusku v rámci EU i proti ostatním formám hybridních hrozeb, které v této souvislosti vycházejí od třetích stran; vyjadřuje solidaritu s Lotyšskem poté, co Bělorusko bezdůvodně vyhostilo jeho diplomaty; odsuzuje skutečnost, že běloruský nejvyšší státní zástupce zahájil trestní vyšetřování lotyšského ministra zahraničí i primátora hlavního města Rigy; odsuzuje veškeré pokusy běloruských orgánů vyvíjet nátlak na členské státy EU, včetně žádosti běloruských státních zástupců o vyslechnutí bývalého litevského prezidenta Valdase Adamkuse, a to na základě jeho údajného propojení s pomocným policejním praporem podléhajícím SS, který během druhé světové války prováděl v Bělorusku represivní operace;

36. opakuje své znepokojení nad komerčním provozem jaderné elektrárny Ostrovec, která se nachází pouhých 45 km od Vilniusu, a zdůrazňuje rizika, jež představuje pro země EU; zdůrazňuje, že je důležité řešit hrozby pro jadernou bezpečnost, které jaderná elektrárna Ostrovec představuje, vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko k otázce jaderné bezpečnosti elektrárny Ostrovec nepřistupuje zcela transparentně a že se nezavázalo k plnému provádění doporučení vydaných Skupinou evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) po vzájemném hodnocení elektrárny, a vyzývá k zavedení účinných záruk proti přímému nebo nepřímému prodeji běloruské elektřiny vyrobené v jaderné elektrárně Ostrovec na trhy EU;

37. zdůrazňuje, že současná situace je testem důvěryhodnosti Evropské unie a účinnosti její zahraniční politiky; připomíná, že situace v Bělorusku, která je sousední zemí a zemí Východního partnerství, má přímý dopad na EU a že by EU měla prokázat dostatečné odhodlání k tomu, aby nabídla konkrétní a dlouhodobou podporu demokratickým silám, které bojují za svobodu a demokracii v Bělorusku; vyzývá EU, aby neváhala a jednala rychle a proaktivně;

38. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodní organizaci pro civilní letectví  a orgánům Běloruska.

 

[1] Úř. věst. L 197 I, 4.6.2021, s. 3.

Poslední aktualizace: 9. června 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí