SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o stavu lidských práv a politické situaci na Kubě
9.6.2021 - (2021/2745(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9-0341/2021 (PPE)
B9-0343/2021 (Renew)
B9-0346/2021 (ECR)
Leopoldo López Gil, Michael Gahler, Isabel Wiseler-Lima, Gabriel Mato, Antonio López-Istúriz White
za skupinu PPE
Javier Nart, Malik Azmani, Olivier Chastel, Dita Charanzová, Vlad Gheorghe, Klemen Grošelj, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Karen Melchior, Urmas Paet, Frédérique Ries, Nicolae Ştefănuță, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Anna Fotyga, Hermann Tertsch, Ryszard Czarnecki, Witold Jan Waszczykowski, Bogdan Rzońca, Assita Kanko, Charlie Weimers, Valdemar Tomaševski, Adam Bielan, Jadwiga Wiśniewska, Ryszard Antoni Legutko, Carlo Fidanza, Elżbieta Kruk, Raffaele Fitto, Elżbieta Rafalska, Ruža Tomašić
za skupinu ECR
Usnesení Evropského parlamentu o stavu lidských práv a politické situaci na Kubě
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě, zejména na usnesení ze dne 15. listopadu 2018 o situaci v oblasti lidských práv na Kubě[1], usnesení ze dne 3. prosince 2019 o případu Josého Daniela Ferrera[2] a usnesení ze dne 5. července 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kubánskou republikou na straně druhé, jménem Evropské unie[3],
– s ohledem na dohodu o politickém dialogu a spolupráci podepsanou mezi Evropskou unií a Kubou v prosinci 2016 a prozatímně prováděnou od 1. listopadu 2017[4],
– s ohledem na slyšení delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky týkající se Kuby, které se konalo dne 11. prosince 2020,
– s ohledem na neformální videokonferenci členů smíšené rady EU-Kuba konanou dne 20. ledna 2021[5],
– s ohledem na třetí formální dialog o lidských právech, který se konal v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci dne 26. února 2021[6],
– s ohledem na všeobecný pravidelný přezkum situace na Kubě, který provedla Rada Organizace spojených národů pro lidská práva v květnu 2018,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech a další mezinárodní smlouvy a nástroje v oblasti lidských práv,
– s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a na obecná doporučení Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen,
– s ohledem na zprávy organizací hájících lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Human Rights Foundation a Prisoners Defenders, na kapitolu IV.B o Kubě ve výroční zprávě Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR) za rok 2020, na sdělení zvláštního zpravodaje pro současné formy otroctví, včetně jeho příčin a důsledků, ze dne 6. listopadu 2019 předložené Vysoké komisařce OSN pro lidská práva a na sdělení zvláštní zpravodajky pro otázky obchodování s lidmi, zejména se ženami a dětmi, o kubánských lékařských brigádách a na závěry nejnovějšího všeobecného pravidelného přezkumu Kuby z roku 2018 týkající se kubánských lékařských brigád,
– s ohledem na zprávy Kubánské observatoře lidských práv (OCDH) za období 12 měsíců do května 2021 o represivních opatřeních a svévolném zadržování osob,
– s ohledem na veřejná slyšení, která proběhla při 179. zasedání komise IACHR,
– s ohledem na rezoluce komise IACHR 7/2021, 14/2021 a 24/2021,
– s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 10. prosince 1984 a jíž je Kuba smluvní stranou,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, kterou Kuba podepsala,
– s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,
– s ohledem na kubánskou ústavu a trestní zákoník,
– s ohledem na rezoluci č. 168 ministerstva zahraničního obchodu a investic Kubánské republiky ze dne 29. března 2010, na zákon č. 1312 ze dne 12. září 1976 (tzv. zákon o migraci) a na nařízení č. 26 ze dne 18. prosince 2015 a č. 306 ze dne 12. října 2012, na Americkou úmluvu o lidských právech a na výroční zprávu komise IACHR za rok 2020 z dubna 2021,
– s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP), které Kuba ratifikovala,
– s ohledem na definici „organizace občanské společnosti“ v Úředním věstníku Evropské unie,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že v dohodě o politickém dialogu a spolupráci, podepsané v roce 2016, obě strany potvrdily, že se hlásí k dodržování všeobecných lidských práv, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv a dalších příslušných mezinárodních nástrojích týkajících se lidských práv; vzhledem k tomu, že Evropský parlament vyslovil dne 5. července 2017 s uzavřením dohody o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou svůj souhlas;
B. vzhledem k tomu, že Parlament přijal v roce 2017 usnesení, v němž potvrdil své postoje k otázkám demokracie, všeobecných lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu, shromažďování a politického sdružování a svoboda informací ve všech podobách;
C. vzhledem k tomu, že lidská práva, svoboda, důstojnost a blaho občanů jsou nejlépe prosazovány a chráněny v demokracii, která znamená mimo jiné střídání vlád, svobodné a spravedlivé volby a dodržování zásady politického pluralismu; vzhledem k tomu, že článek 5 nedávno schválené kubánské ústavy upevňuje postavení kubánské komunistické strany coby nejvyšší státní moci, které je ještě více posíleno články 4 a 229, a vyzdvihuje socialismus jako neotřesitelný systém; vzhledem k tomu, že nová ústava z roku 2019 slouží nejen k obraně režimu a zastavení jakéhokoli procesu reforem svobod a práv, ale i k jejich dalšímu omezování; vzhledem k tomu, že režim důrazně brání osobám s odlišným politickým přesvědčením v účasti na veřejném politickém životě a na tom, aby zastávaly politické funkce; vzhledem k tomu, že stále neexistují podmínky, které by poskytovaly záruky nezávislosti soudnictví, zejména pokud jde o případy aktivistů a disidentů;
D. vzhledem k tomu, že nařízení č. 349 omezuje svobodu projevu umělců tím, že pro veřejné i soukromé představení a výstavy vyžaduje předchozí povolení; vzhledem k tomu, že nařízení č. 370 týkající se obsahu online vytváří víceznačný rámec, který umožňuje pronásledovat aktivisty a nezávislé novináře, zejména v souvislosti s pandemií COVID-19; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník obsahuje ustanovení, která se týkají např. „stavu nebezpečí“ či „bezpečnostních opatření před zahájením trestního řízení “, na jejichž základě je zadržováno více než 8 000 osob, aniž by byly obviněny z konkrétního trestného činu, a dalších 2 500 osob bylo odsouzeno k nuceným pracím;
E. vzhledem k tomu, že od vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost – téměř před čtyřmi lety – nedošlo na Kubě k žádnému konkrétnímu pokroku, pokud jde o obecné zásady a cíle dohody zaměřené na zlepšení situace v oblasti lidských práv, základních svobod a hospodářských a sociálních podmínek kubánských občanů; vzhledem k tomu, že kubánský režim naopak zintenzívnil represi a porušování lidských práv a že situace v celé kubánské společnosti se nadále zhoršuje, což vede k nové vlně odporu a pokojných demonstrací významných sektorů společnosti, které represivní struktury kubánského režimu potlačují a brutálně likvidují;
F. vzhledem k tomu, že stanovisko 50/2020 pracovní skupiny Rady OSN pro lidská práva o svévolném zadržování vydané dne 14. října 2020 varuje, že systematické porušování lidských práv kubánskými orgány je běžnou praxí; vzhledem k tomu, že za období dvanácti měsíců do 1. června 2021 bylo na Kubě zaznamenáno 199 případů politických vězňů a 65 nových případů politického uvěznění; vzhledem k tomu, že duben byl měsícem, v němž od začátku roku 2021 dosáhla represe nejvyšší míry, neboť Kubánská observatoř lidských práv (OCDH) zaznamenala více než 1 018 represivních zásahů proti aktivistům v oblasti lidských práv a nezávislým novinářům, z nichž 206 bylo svévolně zadrženo a v 13 případech bylo použito hrubého násilí; vzhledem k tomu, že podle organizace Prisoners Defenders je na Kubě v současnosti zadržováno 150 politických vězňů;
G. vzhledem k tomu, že s ohledem na analýzu komise IACHR ze dne 11. února 2021 byla přijata ochranná opatření ve prospěch 20 určených členů hnutí San Isidro a že je dostatečně prokázáno, že právo na život a osobní nedotknutelnost těchto osob je vážně ohroženo; vzhledem k tomu, že představitelé kubánských orgánů nelegálně vnikli do domu nezávislého umělce a koordinátora hnutí San Isidro Luise Manuela Otera Alcántary a několik hodin jej svévolně a bez vznesení obvinění zadržovali; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro Denis Solís González je svévolně zadržován ve vězení na základě obvinění z pohrdání a Luis Robles Elizástegui je vězněn pouze za to, že pokojně nesl plakát požadující propuštění Denise Solíse Gonzáleze; vzhledem k tomu, že člen hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“ Maykel Castillo Pérez je svévolně vězněn a Výbor OSN pro násilná zmizení jej po dobu 14 dní evidoval jako zmizelého;
H. vzhledem k tomu, že navzdory žádostem Parlamentu neproběhly návštěvy politických vězňů ve věznicích ani sledování soudních řízení s oponenty, disidenty, lidskoprávními aktivisty nebo nezávislou občanskou společností ze strany EU; vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace hájící lidská práva, jako jsou Human Rights Watch, Amnesty International a Prisoners Defenders a mnoho dalších nezávislých pozorovatelů situace v oblasti lidských práv, včetně zvláštních zpravodajů OSN, nemají povoleno vstoupit na Kubu, i když už roky trvají na tom, že musí ostrov navštívit;
I. vzhledem k tomu, že rezolucí kubánského ministerstva pro mezinárodní obchod a zahraniční investice č. 168 z roku 2010 se všem civilním zaměstnancům v zahraničí, kteří pracují pro stát nebo státní podniky, včetně zdravotnického personálu, ukládají neodůvodněné povinnosti a závazky, které porušují lidskou důstojnost a nejzákladnější lidská práva; vzhledem k tomu, že kubánský trestní zákoník trestá všechny civilní zaměstnance, kteří neukončí lékařské mise nebo se rozhodnou nevrátit zpět na Kubu, trestem odnětí svobody na osm let; vzhledem k tomu, že tyto lékařské mise byly podle komise IACHR označeny za moderní formu otroctví, že prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva (CUB 6/2019) o kubánských lékařských misích upozorňuje na svízelné, nelidské pracovní podmínky zdravotnického personálu a že tato tvrzení podpořily i organizace Human Rights Watch a 622 svědectví;
J. vzhledem k tomu, že Kuba ratifikovala osm základních úmluv MOP; vzhledem k tomu, že Kuba porušuje úmluvy MOP č. 29 a 105 o nucené práci;
K. vzhledem k tomu, že Parlament udělil třikrát Sacharovovu cenu za svobodu myšlení kubánským aktivistům: v roce 2002 Oswaldu Payáovi, v roce 2005 organizaci Ženy v bílém (Bertě Solerové) a v roce 2010 Guillermu Fariñasovi; vzhledem k tomu, že kubánské orgány systematicky brání nositelům Sacharovovy ceny a jejich příbuzným opustit zemi a účastnit se mezinárodních akcí, včetně akcí pořádaných Evropským parlamentem, a to navzdory četným pozváním, naposledy ze dne 11. prosince 2020; vzhledem k tomu, že k jejich taktice patří obtěžování, zastrašování a svévolné zatčení Berty Solerové a Reinalda Escobara a omezování internetového připojení ostatních účastníků; vzhledem k tomu, že předseda delegace pro vztahy se zeměmi Střední Ameriky, předseda Výboru pro zahraniční věci a místopředseda Parlamentu podepsali společné prohlášení, v němž pronásledování aktivistů odsoudili; vzhledem k tomu, že existují obavy ohledně jejich obhajoby a podpory ze strany delegace EU v Havaně; vzhledem k tomu, že Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) ani delegace EU na Kubě neučinily prohlášení na jejich obhajobu ani jim neprojevily žádnou veřejnou či soukromou podporu;
L. vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně podepsal dopis adresovaný prezidentu Spojených států, v němž mimo jiné žádá, aby USA zrušily embargo vůči Kubě a nezasahovaly do kubánských záležitostí; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje jasné překročení diplomatických úkolů velvyslance a svědčí o vysoce zpolitizované úloze velvyslanectví EU v Havaně; vzhledem k tomu, že současný velvyslanec EU v Havaně učinil veřejná prohlášení, podle nichž „Kuba není diktátorským režimem“;
M. vzhledem k tomu, že kubánská vláda odmítla účast nezávislých organizací občanské společnosti na „seminářích pro občanskou společnost EU-Kuba“, které se konaly před třetím formálním dialogem o lidských právech; vzhledem k tomu, že dne 26. února 2021 se konal třetí formální dialog o lidských právech mezi EU a Kubou v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci; vzhledem k tomu, že obě strany jednaly o otázce svobody pokojného shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že EU připomněla, že je třeba dodržovat závazky vyplývající z mezinárodního práva v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že dialog má přinést hmatatelné výsledky a nemůže být sám o sobě považován za cíl; vzhledem k tomu, že politický dialog musí zahrnovat přímou intenzivní účast nezávislé občanské společnosti a všech politických představitelů opozice, a to bez jakýchkoli omezení, jak je zdůrazněno v článku 36 dohody o politickém dialogu a spolupráci;
N. vzhledem k tomu, že Parlament několikrát pozval diplomatické zástupce kubánské vlády k účasti na slyšení a činnostech týkajících se Kuby; vzhledem k tomu, že tyto pozvánky byly nejen odmítnuty, ale bylo na ně reagováno dopisy plnými urážek a nepodložených obvinění Parlamentu a jeho poslanců; vzhledem k tomu, že Parlament je s největší pravděpodobností jediným orgánem EU, kterému nebylo uděleno povolení k návštěvě země po prozatímním vstupu dohody o politickém dialogu a spolupráci v platnost, což je postoj, který je jednoznačně v rozporu se základním prvkem, na němž by měla být dohoda o politickém dialogu založena;
O. vzhledem k tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci obsahuje tzv. „doložku o lidských právech“, což je standardní základní prvek mezinárodních dohod EU, který umožňuje pozastavení dohody o politickém dialogu a spolupráci v případě, že budou ustanovení o lidských právech porušována;
1. důrazně odsuzuje existenci politických vězňů, soustavné a trvalé politické pronásledování, obtěžování a svévolné zadržování disidentů na Kubě; odsuzuje rovněž současné útoky na umělce hnutí San Isidro, pokojné disidenty, nezávislé novináře, obránce lidských práv a členy politické opozice; vyzývá k okamžitému ukončení tohoto jednání a apeluje na kubánské úřady, aby bezodkladně propustily všechny politické vězně a osoby, které jsou svévolně zadržovány jen proto, že uplatňovaly své právo na svobodu projevu a shromažďování; důrazně odsuzuje, že jsou svévolně zadržovány tyto osoby: Aymara Nieto Muñozová, Mitzael Díaz Paseiro, Iván Amaro Hidalgo, Edilberto Ronal Arzuaga Alcalá, Yandier García Labrada, Denis Solís González, Luis Robles Elizástegui a 77 vězňů svědomí; vyjadřuje solidaritu se členy hnutí San Isidro a všemi aktivisty a obránci lidských práv v jejich úsilí o prosazování svobody projevu na Kubě;
2. vyzývá k poskytnutí lepších záruk v souvislosti s právem na spravedlivý proces a nezávislostí soudnictví a k zajištění toho, aby osoby zbavené svobody měly přístup k nezávislému právnímu zástupci; vyjadřuje politování nad 1 941 represivními zásahy, k nimž došlo v dubnu (1 018) a v květnu (923) 2021; požaduje, aby se zadrženým osobám umožnily nezávislé lékařské kontroly, telefonická komunikace a pravidelné návštěvy rodiny, přátel, novinářů a diplomatů;
3. hluboce lituje nedostatku odhodlání a neochoty kubánského režimu usilovat o dosažení byť minimálního pokroku směřujícího ke změně nebo o otevření cest, které by umožnily režim reformovat, s cílem zlepšit sociální a politickou účast a životní podmínky občanů; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory tomu, že dohoda o politickém dialogu a spolupráci vstoupila v platnost téměř před čtyřmi lety, situace v oblasti lidských práv a demokracie se nezlepšila a nevedla k žádným podstatným, hmatatelným pozitivním výsledkům pro kubánský lid; vyzývá k dodržování závazných povinností stanovených v této dohodě a požaduje v této souvislosti přijetí jednoznačných referenčních kritérií;
4. uznává právo kubánského lidu požadovat demokratizaci své země prostřednictvím dialogu s občanskou společností a politickou opozicí, který povede k vypracování plánu směřujícího k demokratickým volbám s účastí více politických stran;
5. žádá, aby kubánská vláda provedla právní reformy s cílem zaručit svobodu tisku a sdružování a svobodu demonstrovat a aby zahájila politické reformy, které umožní svobodné, spravedlivé a demokratické volby, jež budou odrážet svrchovanou a svobodně vyjádřenou vůli kubánského lidu; naléhavě vyzývá kubánskou vládu, aby uvedla svou politiku v oblasti lidských práv do souladu s mezinárodními normami stanovenými v chartách, prohlášeních a mezinárodních nástrojích, jichž je Kuba signatářem, a aby umožnila občanské společnosti a politické opozici se aktivně a bez omezení účastnit politického a společenského života; vyzývá kubánskou vládu, aby uznala nezávislou žurnalistiku za legitimní činnost a respektovala práva nezávislých novinářů na Kubě;
6. vyzývá k okamžitému zrušení nařízení č. 349 a č. 370 a dalších kubánských právních předpisů, které porušují svobodu projevu;
7. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby uznal existenci politické opozice vůči kubánské vládě a aby ji odpovídajícím způsobem zapojil do institucionalizovaných, formálních, otevřených a veřejných politických dialogů mezi EU a Kubou, což je v souladu s pilíři dohody o politickém dialogu a spolupráci;
8. vyjadřuje politování nad tím, že ESVČ a delegace EU v Havaně vyloučily kubánskou demokratickou opozici a evropské i kubánské organizace občanské společnosti z politických dialogů, protože jejich účast nepodpořily kubánské úřady; zdůrazňuje, že toto rozhodnutí je v rozporu s dohodou o politickém dialogu a spolupráci, a upozorňuje, že obě strany mají povinnost tuto dohodu plně dodržovat; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a ESVČ, aby odmítli účast na budoucích politických dialozích a dialozích o lidských právech s Kubou, pokud při nich nebude občanská společnost adekvátně zastoupena;
9. připomíná ESVČ, že účast občanské společnosti na politických dialozích a projektech spolupráce v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci je základním prvkem této dohody a že je třeba okamžitě změnit praxi, která se objevuje od podpisu dohody, totiž že občanské společnosti jsou z fondů spolupráce a z účasti na dohodě vylučovány a že přístup k těmto fondům je naopak umožňován pouze společnostem, v nichž má stát podíl nebo které kontroluje;
10. odsuzuje systematické porušování pracovních práv a lidských práv, jehož se dopustil kubánský stát vůči svému zdravotnickému personálu vyslanému do zahraničí na lékařských misích, což je v rozporu se základními úmluvami MOP, které Kuba ratifikovala; naléhavě vyzývá Kubu, aby účinně uplatňovala a dodržovala Americkou úmluvu o lidských právech a úmluvy MOP č. 29 a 105; vyzývá kubánskou vládu, aby zajistila právo Kubánců na vycestování ze země a na návrat, mimo jiné v případě lékařů účastnících se zahraničních lékařských misí, v souladu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv; vyzývá kubánskou vládu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a zajistila právo na svobodu sdružování, včetně registrace organizací, a kolektivní vyjednávání v souladu se standardy MOP;
11. vyzývá ESVČ, aby trvala na tom, že kubánské orgány musí plnit závazné povinnosti stanovené v dohodě o politickém dialogu a spolupráci mezi EU a Kubou, zejména pokud jde o dodržování základních lidských práv a základních svobod, jak zdůrazňuje čl. 1 odst. 5, čl. 2 písm. c), článek 5, článek 22 a čl. 43 odst. 2 této dohody; trvá proto na tom, aby Evropská unie při provádění této dohody důkladně sledovala a monitorovala dodržování lidských práv a základních svobod na Kubě a pravidelně podávala Parlamentu zprávy;
12. domnívá se, že uvěznění Denise Solíse Gonzáleze, Luise Roblese Elizásteguiho, Maykela Castilla Péreze („Osorba“), člena hnutí San Isidro a spolutvůrce písně „Patria y Vida“, který je svévolně vězněn a kterého Výbor OSN pro násilná zmizení evidoval dva týdny jako zmizelého, a více než 120 politických vězňů a vězňů svědomí a všechny svévolné a represivní akce, k nimž došlo v dubnu a červnu 2021, představují porušení dohody a zvlášť naléhavý případ ve smyslu čl. 85 odst. 3 písm. b) dohody o politickém dialogu a spolupráci; vyzývá EU, aby proto v této souvislosti svolala naléhavou schůzku;
13. hluboce lituje toho, že kubánské orgány odmítly povolit delegacím Evropského parlamentu navštívit Kubu; vyzývá orgány, aby povolily vstup do země, jakmile to zdravotní situace dovolí; vyzývá zástupce všech členských států, aby se při jednání s kubánskými orgány otevírali téma porušování lidských práv na Kubě a setkávali se s nositeli Sacharovovy ceny, a zaručili tak soudržné vnitřní a vnější provádění politiky Evropské unie v oblasti lidských práv;
14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a Národnímu shromáždění lidové moci Kuby, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, zvláštnímu zástupci EU pro lidská práva, parlamentům a vládám členských států a vysoké komisařce Organizace spojených národů pro lidská práva.
- [1] Úř. věst. C 363, 28.10.2020, s. 70.
- [2] Přijaté texty, P9_TA(2019)0073.
- [3] Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 99.
- [4] Úř. věst. LI 337, 13.12.2016, s. 3.
- [5] Smíšená rada EU-Kuba, 20. ledna 2021.
- [6] Dialog o lidských právech v rámci dohody o politickém dialogu a spolupráci, 26. února 2021.