Postup : 2021/2749(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : RC-B9-0347/2021

Předložené texty :

RC-B9-0347/2021

Rozpravy :

PV 10/06/2021 - 7.3
CRE 10/06/2021 - 7.3

Hlasování :

PV 10/06/2021 - 9
PV 10/06/2021 - 15

Přijaté texty :

P9_TA(2021)0291

<Date>{09/06/2021}9.6.2021</Date>
<RepeatBlock-NoDocSe> <NoDocSe>B9-0347/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0348/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0351/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0352/2021</NoDocSe> }
 <NoDocSe>B9-0360/2021</NoDocSe></RepeatBlock-NoDocSe> } RC1
PDF 185kWORD 54k

<TitreType>SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ</TitreType>

<TitreRecueil>předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu</TitreRecueil>


<Replacing>a nahrazující tyto návrhy usnesení:</Replacing>

<TablingGroups>B9-0347/2021 (Verts/ALE)

B9-0348/2021 (Renew)

B9-0351/2021 (S&D)

B9-0352/2021 (ECR)

B9-0360/2021 (PPE)</TablingGroups>


<Titre>o zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“ Ruskem a zadržení Andreje Pivovarova</Titre>

<DocRef>(2021/2749(RSP))</DocRef>


<RepeatBlock-By><Depute>Željana Zovko, Andrius Kubilius, Michael Gahler, Isabel Wiseler-Lima, David McAllister, Jerzy Buzek, Antonio López-Istúriz White, Paulo Rangel, Tom Vandenkendelaere, Gabriel Mato, Sara Skyttedal, Miriam Lexmann, Loránt Vincze, Krzysztof Hetman, Magdalena Adamowicz, Vladimír Bilčík, Róża Thun und Hohenstein, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Ivan Štefanec, David Lega, Inese Vaidere, Luděk Niedermayer, Tomáš Zdechovský, Peter Pollák, Christian Sagartz, Adam Jarubas, José Manuel Fernandes, Stanislav Polčák, Loucas Fourlas, Eva Maydell, Michaela Šojdrová, Jiří Pospíšil, Maria Walsh, Helmut Geuking</Depute>

<Commission>{PPE}za skupinu PPE</Commission>

<Depute>Pedro Marques, Andrea Cozzolino, Włodzimierz Cimoszewicz, Norbert Neuser</Depute>

<Commission>{S&D}za skupinu S&D</Commission>

<Depute>Bernard Guetta, Petras Auštrevičius, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Vlad Gheorghe, Svenja Hahn, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Karen Melchior, Urmas Paet, Frédérique Ries, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache</Depute>

<Commission>{Renew}za skupinu Renew</Commission>

<Depute>Sergey Lagodinsky, Hannah Neumann</Depute>

<Commission>{Verts/ALE}za skupinu Verts/ALE</Commission>

<Depute>Anna Fotyga, Jadwiga Wiśniewska, Adam Bielan, Ruža Tomašić, Elżbieta Rafalska, Assita Kanko, Ryszard Antoni Legutko, Charlie Weimers, Jacek Saryusz-Wolski, Bogdan Rzońca, Ryszard Czarnecki, Roberts Zīle, Dace Melbārde, Witold Jan Waszczykowski</Depute>

<Commission>{ECR}za skupinu ECR</Commission>

<Depute>Fabio Massimo Castaldo</Depute>

</RepeatBlock-By>

POZM. NÁVRHY

Usnesení Evropského parlamentu o zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“ Ruskem a zadržení Andreje Pivovarova

(2021/2749(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku, mimo jiné na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Rusku: případ Alexeje Navalného, posilování vojenské přítomnosti na ukrajinských hranicích a ruské útoky v České republice[1] a na své usnesení ze dne 12. května 2016 o krymských Tatarech[2],

 s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv,

 s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly, zejména na její článek 10, který se týká práva na svobodu projevu, a na článek 11 o právu na svobodu shromažďování a sdružování,

 s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

 s ohledem na ústavu Ruské federace a na mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, které se Rusko jakožto člen Rady Evropy, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Organizace spojených národů (OSN) zavázalo dodržovat,

 s ohledem na stanovisko Benátské komise Rady Evropy č. 814/2015 ze dne 13. června 2016 týkající se ruského federálního zákona č. 129 – FZ o změně určitých legislativních aktů (federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací),

 s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k zavedení omezujících opatření vůči osmi občanům EU, které jménem EU učinil dne 1. května 2021,

 s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ke zveřejnění seznamu tzv. „nepřátelských států“, které jménem EU učinil dne 15. května 2021,

 s ohledem na prohlášení mluvčí Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) ze dne 27. května 2021 k zařazení německých nevládních organizací na seznam „nežádoucích organizací“,

 s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 1. června 2021 k zadržení Andreje Pivovarova,

 s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 4. června 2021 k zákonu o tzv. „extremistických organizacích“,

 s ohledem na prohlášení předsedy delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko ze dne 3. června 2021 k zadržení ředitele pobočky rozpuštěné nevládní organizace „Otevřené Rusko“ Andreje Pivovarova na palubě komerčního letadla EU, které se chystalo odstartovat z letiště v Petrohradu,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že výkon svobody přesvědčení, projevu, sdružování a pokojného shromažďování je základním právem zakotveným v ústavě Ruské federace a v řadě mezinárodních právních nástrojů, včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Evropské úmluvy o lidských právech, k jejichž dodržování se Rusko zavázalo; vzhledem k tomu, že nadřazenost mezinárodního práva vytváří pro Rusko závazek, který nelze změnit a od něhož se nelze odchýlit na základě nedávných ústavních změn;

B. vzhledem k tomu, že Ruská federace nedávno přijala represivní zákony, které výrazně rozšířily okruh jednotlivců a skupin, které lze označit za „zahraniční agenty“, a zvýšily omezení a požadavky, které se na ně vztahují, spolu se sankcemi za jejich porušení;

C. vzhledem k tomu, že nevládní organizace hrají v moderních demokratických společnostech klíčovou úlohu a umožňují občanům spolupracovat za účelem prosazování různých legitimních cílů, a představují tak formu nezbytného zapojení veřejnosti, která doplňuje, připravuje a sleduje formální politické rozhodování; vzhledem k tomu, že nevládní organizace proto hrají důležitou politickou úlohu a kromě toho, že musí dodržovat zákony, si musí také zachovat svou nezávislost na jakýchkoli nepatřičných zásazích ze strany veřejných orgánů;

D. vzhledem k tomu, že federální zákon o nežádoucích činnostech zahraničních a mezinárodních nevládních organizací umožňuje, aby byla činnost zahraničních a mezinárodních nevládních organizací považována na území Ruské federace za nežádoucí; vzhledem k tomu, že organizace, které ruské orgány prohlásily za nežádoucí, čelí omezením svobody sdružování, neboť jejich činnost byla zakázána a v souvislosti s ní byly zavedeny správní a trestní sankce; vzhledem k tomu, že ruské orgány tento zákon využívají jako nástroj usnadňující zásahy proti nezávislým organizacím občanské společnosti, které v Rusku působí;

E. vzhledem k tomu, že přijetím těchto zákonů Ruská federace umožnila, aby tyto orgány získaly téměř neomezenou kontrolu nad nezávislými organizacemi občanské společnosti, a udělila ruskému federálnímu orgánu dohledu nad sdělovacími prostředky (Roskomnadzor) pravomoc k zablokování online zdrojů; vzhledem k tomu, že ruské orgány zakázaly shromáždění na veřejných místech, omezily právo účastnit se tzv. piketů, tedy formy protestů, kdy se jednotlivci postupně střídají v držení transparentů, a zavedly další omezení pro novináře, kteří o těchto protestech informují;

F. vzhledem k tomu, že nejnovější zákon přijatý Státní dumou a Radou federace v květnu 2021 drasticky omezil práva a svobody v Rusku tím, že zavedl tvrdé restrikce pro osoby, které kritizují vládu, a které se tak již nemohou účastnit veřejného života a kandidovat ve volbách na jakékoli úrovni, včetně parlamentních voleb v roce 2021, pokud založili nebo vedli organizaci, která je od nynějška podle tohoto zákona označována jako „extremistická“ nebo „teroristická“, nebo pokud v takovéto organizaci pracovali nebo se jinak podíleli na její činnosti;

G. vzhledem k tomu, že tento zákon se má uplatňovat retroaktivně a je namířen proti protikorupční nadaci Alekseje Navalného, která již byla prohlášena za „zahraničního agenta“ a v současné době se připravuje její označení za „extremistickou organizaci“;

H. vzhledem k tomu, že Ruská federace rozšířila i oblast působnosti zákona o „nežádoucích organizacích“ tím, že zavedla zákaz účasti na jejich činnosti v zahraničí a označila za „nežádoucí“ ty organizace, o nichž se předpokládá, že zprostředkovávají finanční transakce s organizacemi, které jsou již zakázány;

I. vzhledem k tomu, že Ruská federace označila mezinárodní a zahraniční nevládní organizace za „nežádoucí“, a to zejména rozhodnutím ruského generálního prokurátora ze dne 26. května, kterým se tři německé nevládní organizace, konkrétně Forum Russischsprachiger Europäer e.V., Zentrum für die Liberale Moderne GmbH a Deutsch-Russischer Austausch e.V., zařazují na seznam „nežádoucích organizací“;

J. vzhledem k tomu, že aktivní občanská společnost je zásadním prvkem demokratické a otevřené společnosti a slouží také k ochraně lidských práv a právního státu;

K. vzhledem k tomu, že Státní duma přijetím těchto zákonů, jejichž součástí je okamžité uplatňování trestní odpovědnosti, útočí na občanské hnutí Otevřené Rusko, prodemokratickou a lidskoprávní strukturu se širokou sítí poboček, která byla proto nucena ukončit svou činnost, aby chránila své aktivisty a příznivce před dalším stíháním;

L. vzhledem k tomu, že dne 27. května 2021 organizace Otevřené Rusko oznámila, že ukončí svou činnost, aby chránila své zaměstnance a členy před trestním stíháním podle ruských právních předpisů o „nežádoucích organizacích“;

M. vzhledem k tomu, že dne 31. května 2021 byl bývalý vůdce hnutí Otevřené Rusko Andrej Pivovarov vyveden z polského letadla společnosti LOT, které se chystalo vzlétnout z petrohradského letiště, svévolně zadržen a o dva dny později umístěn na dva měsíce do vyšetřovací vazby na základě obvinění z „vykonávání činnosti v nežádoucí organizaci “; vzhledem k tomu, že aktivista z Nižného Novgorodu Michail Iosilevič je také jednou z osob, které jsou v současné době trestně stíhány a zadržovány na základě stejných obvinění;

N. vzhledem k tomu, že tato opatření přispívají k mnoha politicky motivovaným trestním stíháním zahájeným Ruskou federací proti osobám, jež vyjadřují nesouhlasné názory nebo oznámily záměr kandidovat v ruských parlamentních volbách v září 2021, jak dokládá případ protikorupčního aktivisty a opozičního politika Alekseje Navalného, který byl uvězněn, nebo případ levicového politika a opozičního bloggera Nikolaje Platoškina, kterému byl uložen podmíněný pětiletý trest odnětí svobody; upozorňuje rovněž na nedávné kroky proti opozičnímu politikovi Dmitriji Gudkovovi, proti sdělovacím prostředkům Rádiu svobodná Evropa / Rádiu Svoboda, Meduza a VTimes a  řadě novinářů obviněných z toho, že jsou „zahraničními agenty“;  vzhledem k tomu, že represivní opatření se zaměřují i na studentské časopisy; vzhledem k tomu, že podle Střediska pro ochranu lidských práv Memoriál zadržují ruské orgány v současné době téměř 400 politických vězňů, což je v rozporu se závazky Ruské federace;

O. vzhledem k tomu, že ruské orgány tvrdě zakročily proti pokojným demonstrantům, kteří se v různých místech země vydali do ulic, aby podpořili Alekseje Navalného a protestovali proti korupci a nespravedlnosti; vzhledem k tomu, že podle ruské monitorovací organizace OVD-Info bylo během tří dnů protestů v lednu a únoru zatčeno více než 11 000 demonstrantů, včetně desítek nezávislých novinářů a obránců lidských práv, kteří protesty sledovali nebo o nich informovali;  vzhledem k tomu, že bylo v celé zemi zahájeno tisíce správních stíhání a více než 100 trestních řízení a že pokračuje zatýkání a zadržování osob na základě falešných obvinění;

P. vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti odsouzení k „správnímu zajištění“ byli podle mnoha zpráv vystaveni špatnému zacházení, kdy byli mimo jiné umístěni do velmi přeplněných vazebních zařízení, několik hodin nedostali jídlo ani vodu a během přesunu byli nuceni strávit dlouhou dobu (někdy i několik hodin, často v noci) v policejních vozech; vzhledem k tomu, že osoby, které se účastnily protestů, rovněž uvedly, že jim hrozí vyhoštění, že je vyloučili z univerzit nebo vysokých škol nebo že ztratily práci; vzhledem k tomu, že pokojní demonstranti, včetně starších osob a dětí, byli rovněž vystaveni nepřiměřenému použití síly ze strany pořádkové policie;

Q. vzhledem k tomu, že v komplexní strategii EU vůči Rusku je zásadní zajistit, aby spolupráce s Ruskem neohrožovala demokratické hodnoty a ochranu lidských práv;

R. vzhledem k tomu, že kremelský režim dělá vše pro to, aby izoloval ruský lid od mezinárodního společenství a připravil ho o jakoukoli naději na demokratickou budoucnost, nevyjímaje různé způsoby, které opozičním kandidátům zakazují účast na ruských parlamentních volbách v roce 2021;

S. vzhledem k tomu, že z výzkumu střediska Levada vyplývá, že preference vládnoucí strany Jednotné Rusko jsou na historicky nejnižší úrovni poté, co podpořila nepopulární důchodovou reformu a prosadila přijetí návrhu ústavních změn včetně návrhu, který by prezidentu Vladimíru Putinovi umožnil zůstat ve funkci do roku 2036;  vzhledem k tomu, že rostoucí represe proti občanské společnosti a politické opozici ze strany ruských orgánů jsou důkazem toho, že orgány mají obavy z nespokojenosti veřejnosti se špatnou socioekonomickou situací země a s korupcí vládnoucí třídy;

1. vyzývá ruské orgány, aby:

a) okamžitě a bezpodmínečně propustily Andreje Pivovarova a zrušily veškerá obvinění proti němu a všem dalším osobám stíhaným podle zákona o „nežádoucích organizacích“ nebo osobám, které jsou jinak svévolně zadržovány;

b) ukončily veškerá odvetná opatření vůči politickým oponentům a dalším kritickým hlasům v zemi; zaručily všem politickým stranám rovný přístup a rovné příležitosti během voleb;

c) ukončily trestní stíhání obránců lidských práv a aktivistů podle zákona o „zahraničních agentech“ a zákona o „nežádoucích organizacích“ a zrušily tyto diskriminační právní předpisy a rozhodnutí ruského generálního prokurátora označit tři německé nevládní organizace za „nežádoucí“;

d) zrušily nedávno přijaté právní předpisy a přestaly vytvářet nové zvláštní právní předpisy nebo zneužívat jiné tradiční trestní nebo správní právo, jímž se zavádějí nová omezení pro nezávislou občanskou společnost, omezení práva na svobodu pokojného shromažďování a sdružování a přístup k online informacím, a přezkoumaly své právní předpisy a uvedly je do souladu se svými mezinárodními závazky, mezinárodním právem v oblasti lidských práv a vlastní ústavou;

e) nepřijímaly další právní předpisy, které se v současnosti připravují a kterými by se zaměstnancům nebo podporovatelům organizací svévolně označených za „nežádoucí“, zakazovalo kandidovat ve volbách;

f) uznaly pozitivní přínos dynamické a aktivní občanské společnosti ke stavu demokracie a společnosti a zaručily příznivé prostředí, v němž mohou organizace občanské společnosti a aktivisté svobodně přispívat k prosazování a ochraně lidských práv, základních svobod a společenského blahobytu;

g) přezkoumaly a uvedly do souladu s mezinárodními právními předpisy v oblasti lidských práv další právní předpisy, které se používají k omezování svobody projevu, včetně ruských právních předpisů týkajících se dezinformačních kampaní, boje proti extremismu a boje proti terorismu;

h) okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny pokojné demonstranty a další aktivisty občanské společnosti a politiky, včetně Alexeje Navalného a osob, které byly zatčeny a jsou zadržovány za nevěrohodné správní „delikty“ nebo stíhány na základě falešných obvinění z trestných činů pouze za to, že pokojně uplatňovaly své právo na svobodu projevu a pokojného shromažďování, a mezi něž patří mimo jiné novináři, právníci, opoziční aktivisté, obránci lidských práv a další aktéři občanské společnosti, včetně zaměstnanců a spolupracovníků Alexeje Navalného a jeho protikorupční nadace;

i) přispívaly k podpoře mezilidských kontaktů ve prospěch Ruské federace i Evropské unie;

2. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele pro Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radu, delegace EU, členské státy a Komisi, aby se při vypracovávání komplexní strategie EU vůči Rusku a v reakci na oslabování právního státu, základních svobod a lidských práv v Rusku zaměřily na tyto otázky:

a) zavedení nové podmíněnosti do vztahů mezi EU a Ruskem zaměřené na ukončení vnitrostátní represe v Rusku namířené proti politickým aktivistům a aktivistům občanské společnosti, obráncům lidských práv a právníkům, opozičním politikům, novinářům, nezávislým sdělovacím prostředkům, odborům a nevládním organizacím, a nebude-li tato situace řešena, zavedení nových sankcí EU, jako je zamezení přístupu ruských oligarchů a úředníků odpovědných za porušování lidských práv k nákupům nemovitostí, vízům, finančním produktům atd. v EU;

b) přijetí opatření ve vztazích mezi EU a Ruskem a ve veškerém dialogu s Ruskem s cílem zabývat se lidskými právy a odpovídajícím způsobem zohledňovat závažnost represe namířené proti lidským právům v Rusku, zejména v období od ledna 2021; pokračující projevování solidarity a jednoty jednání s cílem koordinovat své postoje vůči Rusku a omezit negativní dopady nedávno přijatých restriktivních zákonů v Rusku a zvážení myšlenky sdílení břemene hospodářských sankcí proti ruskému režimu mezi členskými státy v duchu spravedlnosti, zastavení pokračujících strategických projektů, jako je Nord Stream 2, a doplnění stávajícího globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv o podobný režim zaměřený na boj proti korupci;

c) přijetí koordinovaných opatření s cílem vymezit se proti nedávno přijatým restriktivním zákonům v Rusku a omezit jejich negativní dopady a upřednostňovat strategickou angažovanost s aktivisty v oblasti demokracie a lidských práv v Rusku, zejména systematickým zohledňováním problematiky lidských práv, včetně rovnosti žen a mužů, a konzultací s občanskou společností ve všech dialozích a oblastech spolupráce mezi EU a Ruskem, včetně spolupráce v oblasti digitalizace a změny klimatu, jakož i ve všech vzdělávacích a kulturních programech spolupráce, a zároveň pravidelné provádění posouzení dopadů na lidská práva při přezkumu této spolupráce;

d) posouzení toho, které instituce, organizace a sdělovací prostředky s úzkými vazbami na ruskou vládu by měly být monitorovány v souvislosti s jejich činností v EU;

e) zvýšení podpory poskytované obráncům lidských práv, nezávislým nevládním organizacím a sdělovacím prostředkům, občanské společnosti a osobám bojujícím za politické a občanské svobody v Rusku, například tím, že se budou setrvaleji a na vysoké úrovni angažovat v konkrétních klíčových případech vyvolávajících znepokojení, včetně otravy Vladimira Kary-Murzy, že budou plně využívat návštěvy velvyslanců a dalších činitelů v regionech s cílem upozorňovat na otázky lidských práv a setkávat se s obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti, že budou strategicky využívat ruské sociální sítě, zveřejňovat novinové články a obecně se vyjadřovat v tisku s cílem vyjádřit podporu obráncům lidských práv, a to i v Rusku a prostřednictvím nezávislých ruských kanálů, a že budou pomáhat nezávislým novinářům v Rusku prostřednictvím diplomatické či konzulární podpory v případě, že budou v ohrožení, a to včetně flexibilní vízové politiky; Parlament zdůrazňuje, že tato spolupráce s občanskou společností musí být pilířem nadcházejícího nového strategického přístupu EU k Rusku, a naléhavě vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí ohrožených nebo zakázaných nevládních organizací z Ruska a umožnily jim v případě potřeby působit z území EU, zvýšily svou podporu práci obránců lidských práv a případně usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytly jim dočasné útočiště v členských státech EU;

f) potřebu pokračovat ve spolupráci občanské společnosti s Ruskem, a tudíž řešit rostoucí překážky, které ruské orgány vytvářejí pro mezilidské kontakty, spolupráci občanské společnosti a podporu ruským organizacím občanské společnosti;

g) odsouzení nových forem skryté represe, jejímž cílem je postihovat jak v hlavním městě, tak i jinde účast zaměstnanců, nemocničních lékařů, učitelů a pracovníků sociálních služeb na demonstracích nebo podporu, kterou vyjadřují odpůrcům současného režimu;

h) potřebu, aby EU a její členské státy v Radě Evropy naléhavě vznesly otázku přijetí nedávných autoritářských legislativních aktů Ruskou federací s ohledem na plnění jejích mezinárodních závazků vůči Radě Evropy;

i) přijetí koordinovaných opatření s podobně smýšlejícími mezinárodními partnery, včetně zemí skupiny G7, a naléhavé vybízení ruských orgánů, aby ukončily domácí represi namířenou proti aktivistům bojujícím za demokracii a občanskou společnost a obráncům lidských práv, což by mělo zahrnovat rovněž veřejné zásahy na vysoké úrovni, koordinované iniciativy a setrvalou kontrolu v rámci mezinárodních a regionálních fór pro lidská práva, jako je Rada Evropy, OBSE a Rada OSN pro lidská práva;

j) provádění pravidelných hodnocení dopadů na lidská práva s cílem zajistit, aby spolupráce s ruskými orgány neohrožovala cíle v oblasti lidských práv a přímo ani nepřímo nepřispívala k porušování lidských práv;

k) respektování opakované výzvy Parlamentu adresované delegaci EU a diplomatickým zastoupením jednotlivých států v Rusku, aby pozorně sledovaly situaci konkrétních politických vězňů a jejich soudní procesy v této zemi, aby jim a jejich rodinám nabízely veškerou podporu, kterou mohou potřebovat, a aby koordinovaly své úsilí o zajištění jejich rychlého propuštění;

l) zabránění toho, aby byla úředníkům zodpovědným za porušování lidských práv a represi přiznávána legitimita, např. zajištěním toho, aby se velvyslanci a návštěvníci na vysoké úrovni vyhnuli diskrečním setkáním s činiteli zapojenými do represí, například s poslanci Státní dumy, kteří se podíleli na vypracovávání zákona o „zahraničních agentech“, např. Andrejem Klimovem;

3. vyjadřuje podporu všem osobám a organizacím čelícím represi a naléhavě vyzývá ruské orgány, aby ukončily své šikanování a zastrašování a své útoky na občanskou společnost, sdělovací prostředky, organizace hájící lidská práva a aktivisty; odsuzuje skutečnost, že ruské orgány nechrání tyto aktéry před útoky, pronásledováním a zastrašováním pocházejícími od třetích stran ani tyto útoky nestranně nevyšetřují;

4. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečností politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a Státní dumě Ruské federace.

 

[1] Přijaté texty, P9_TA(2021)0159.

[2] Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 27.

Poslední aktualizace: 9. června 2021Právní upozornění - Ochrana soukromí