SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o situaci v Nikaragui
13.12.2021 - (2021/3000(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9-0581/2021 (PPE)
B9-0583/2021 (Verts/ALE)
B9-0584/2021 (Renew)
B9-0585/2021 (S&D)
B9-0586/2021 (ECR)
Leopoldo López Gil, Michael Gahler, David McAllister, Antonio Tajani, Paulo Rangel, Gabriel Mato, Francisco José Millán Mon, Antonio López-Istúriz White, Isabel Wiseler-Lima
za skupinu PPE
Pedro Marques, Javi López
za skupinu S&D
María Soraya Rodríguez Ramos, Petras Auštrevičius, José Ramón Bauzá Díaz, Izaskun Bilbao Barandica, Dita Charanzová, Olivier Chastel, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Ilhan Kyuchyuk, Karen Melchior, Javier Nart, Frédérique Ries, Michal Šimečka, Nicolae Ştefănuță, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Tilly Metz, Jordi Solé
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Raffaele Fitto, Ryszard Czarnecki, Jadwiga Wiśniewska, Ladislav Ilčić, Valdemar Tomaševski, Angel Dzhambazki, Ryszard Antoni Legutko, Adam Bielan, Veronika Vrecionová, Elżbieta Kruk, Witold Jan Waszczykowski, Carlo Fidanza, Assita Kanko, Elżbieta Rafalska, Jan Zahradil, Eugen Jurzyca, Bogdan Rzońca
za skupinu ECR
Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o situaci v Nikaragui
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 8. července 2021 o situaci v Nikaragui[1],
– s ohledem na prohlášení, která vydal jménem EU místopředseda Komise, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zejména na prohlášení ze dne 8. listopadu 2021 o Nikaragui,
– s ohledem na Dohodu zakládající přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Střední Amerikou na straně druhé[2] (dále jen „dohoda o přidružení mezi EU a Střední Amerikou“),
– s ohledem na nařízení a rozhodnutí Rady o omezujících opatřeních proti závažnému porušování a zneužívání lidských práv v Nikaragui a na rozhodnutí Rady ze dne 11. října 2021, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2019/1720 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Nikaragui, které prodloužilo platnost sankcí do 15. října 2022[3],
– s ohledem na společné prohlášení 59 zemí o Nikaragui ze dne 22. června 2021 přijaté na 47. zasedání Rady OSN pro lidská práva,
– s ohledem na aktuální informace o situaci v oblasti lidských práv v Nikaragui, které dne 13. září 2021 ústně podala vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová na 48. zasedání Rady OSN pro lidská práva;
– s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace amerických států (OAS) ze dne 12. listopadu 2021 o situaci v Nikaragui,
– s ohledem na prezidentskou akci prezidenta Spojených států Bidena ze dne 16. listopadu 2021 nazvanou „Prohlášení o pozastavení vstupu osob odpovědných za politiky nebo opatření, které ohrožují demokracii v Nikaragui, jako přistěhovalců i osob, které nejsou přistěhovalci“,
– s ohledem na prohlášení Meziamerické komise pro lidská práva (IACHR), zejména na prohlášení ze dne 10. listopadu 2021, které odsuzuje porušování lidských práv zjištěná během voleb v Nikaragui, a na prohlášení ze dne 20. listopadu 2021, v němž bylo zdůrazněno, že Nikaragua spadá do příslušné jurisdikce IACHR a v němž IACHR vyjádřila politování nad rozhodnutím Nikaraguy vypovědět Chartu OAS v současné situaci závažného porušování lidských práv,
– s ohledem na usnesení OAS ze dne 8. prosince 2021 o výsledcích rokování Stálé rady o situaci v Nikaragui, která proběhla dne 29. listopadu 2021,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na regionální dohodu o přístupu k informacím, zapojení veřejnosti a spravedlnosti v environmentálních otázkách v Latinské Americe podepsanou dne 4. března 2018 v Escazú v Kostarice,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu 2021 zrežíroval Ortegův režim „volby“, jež lze označit za frašku a které měly vyvolat dojem řádného volebního procesu v Nikaragui, který však nebyl svobodný ani spravedlivý a byl zcela nedemokratický, nelegitimní a vážně poškozen podvody;
B. vzhledem k tomu, že stávající prezident, který zemi vládne od roku 2007, si zajistil znovuzvolení na páté funkční období, přičemž se jedná o jeho čtvrté po sobě jdoucí funkční období, když byl podle Nejvyšší volební rady zvolen přibližně 75 % odevzdaných hlasů při 65% volební účasti; vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zjištění nikaragujských organizací občanské společnosti byla účast mnohem nižší a míra volební neúčasti podle jejich odhadů činila přibližně 81,5 %;
C. vzhledem k tomu, že Daniel Ortega nařídil všem ostatním nikaragujským orgánům, aby mobilizovaly veškeré dostupné zdroje k zmanipulování výsledku volebního procesu; vzhledem k tomu, že v období od května do listopadu 2021 nikaragujské orgány v podstatě znemožnily jakoukoli důvěryhodnou volební soutěž a zničily integritu volebního procesu systematickým svévolným vězněním, pronásledováním a zastrašováním sedmi potencionálních prezidentských kandidátů a 40 vedoucích představitelů opozice, vůdců studentů a zástupců venkova, novinářů, obránců lidských práv a představitelů podnikatelské sféry; vzhledem k tomu, že tyto svévolně zatčené osoby čelí vykonstruovaným, politicky motivovaným a nejednoznačným obviněním z trestných činů bez jakýchkoli důkazů v procesech, které jsou hluboce poznamenány závažnými porušeními procesních záruk, což je dokladem absence nezávislosti soudnictví; vzhledem k tomu, že režimem ovládaná Nejvyšší volební rada zrušila právní subjektivitu všech nezávislých opozičních stran, včetně sedmi potenciálních kandidátů na prezidenta;
D. vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti bylo v den voleb zaznamenáno 285 politicky motivovaných násilných činů a aktů volebního nátlaku, včetně zastrašování, obtěžování, výhrůžek a vydírání, které se zaměřovaly především na státní zaměstnance, zaměstnance veřejného sektoru, studenty a zdravotnický personál, přičemž cílem bylo přinutit tyto osoby k účasti ve volbách; vzhledem k tomu, že nikaragujský režim připravil nikaragujský lid o jeho občanská a politická práva a svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování, zakázal řadu organizací občanské společnosti a nerespektoval své závazky v oblasti lidských práv a základních svobod podle nikaragujské ústavy, Meziamerické demokratické charty a mezinárodních dohod, jichž je země smluvní stranou;
E. vzhledem k tomu, že režim stále častěji podniká útoky na žurnalistiku, svobodu tisku a právo na informace; vzhledem k tomu, že sedmi mezinárodním sdělovacím prostředkům nebyl povolen vstup do země, aby nemohly informovat o zmanipulování voleb; vzhledem k tomu, že nezávislá novinářská sdružení odsoudila nejméně 52 útoků na nezávislé novináře, k nimž došlo od 25. října do 7. listopadu 2021; vzhledem k tomu, že dne 7. listopadu byly akreditovány pouze oficiální sdělovací prostředky, čímž bylo porušeno právo na informace a svoboda projevu a v důsledku čehož se dále posílila cenzura a informační vakuum; vzhledem k tomu, že terčem obdobných represí jsou mimo jiné také obránci lidských práv, ochránci životního prostředí, aktivisté bojující za práva žen a LGBTIQ osob, společenští a političtí představitelé, vedoucí představitelé podnikatelské sféry, právníci, lékaři a pracovníci nevládních organizací;
F. vzhledem k tomu, že v období od 3. do 7. listopadu 2021 bylo v zemi hlášeno asi 35 případů svévolného zadržení; vzhledem k tomu, že propuštěno bylo pouze devět vězňů, přičemž 26 je stále uvězněno; vzhledem k tomu, že je tak svévolně zadržováno nejméně 170 osob; vzhledem k tomu, že toto porušování lidských práv, kterého se údajně většinou dopouštějí policisté, místní úředníci, parastátní činitelé a civilní obyvatelstvo organizované jako skupiny příznivců domobrany, se ve dnech předcházejících zfalšovaným volbám stupňovalo;
G. vzhledem k tomu, že ve zprávě IACHR z října 2021 se uvádí, že v Nikaragui byl prostřednictvím represí, korupce, volebních podvodů a strukturální beztrestnosti vytvořen policejní stát, s jehož pomocí chce vláda dosáhnout „neomezeného setrvání u moci a zachování výsad a imunity“;
H. vzhledem k tomu, že řada mezinárodních organizací a více než 40 zemí vyjádřily silný nesouhlas s nikaragujskými volbami a odmítly je uznat za demokratické;
I. vzhledem k tomu, že nikaragujský režim v posledních několika letech přijímá stále restriktivnější zákony, které institucionalizují represe a legalizují činy, k nimž v zemi došlo od jejich přijetí; vzhledem k tomu, že Nikaragua se stala republikou strachu, přičemž více než 140 000 občanů bylo nuceno prchnout ze země do exilu a potýká se s velmi náročnými socioekonomickými životními podmínkami;
J. vzhledem k tomu, že nikaragujský režim odlesňuje a ničí území původních obyvatel a obyvatel afrického původu prostřednictvím koncesí pro těžební společnosti a podpory osadníků; vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo v Nikaragui zabito 12 vůdčích osobností z řad obránců životního prostředí, což je více než v roce 2019, kdy jich bylo zabito 5, a což znamená, že v roce 2020 byla tato země pro obránce půdy a životního prostředí v přepočtu na počet obyvatel nejnebezpečnější; vzhledem k tomu, že vraždy a akty agrese, jež byly od ledna 2020 spáchány v souvislosti s územními spory a vůči původním obyvatelům v Nikaragui, zůstávají nadále nepotrestány, zejména v autonomní oblasti Severní karibské pobřeží, včetně vraždy devíti domorodých obyvatel dne 23. srpna a sexuálního zneužití dvou žen při útoku souvisejícím s pozemkovým sporem týkajícím se těžby zlata v Sauni;
1. odsuzuje volební frašku, kterou dne 7. listopadu 2021 zinscenoval režim Ortegy a Murillové a jež je porušením všech mezinárodních demokratických norem pro důvěryhodné, inkluzivní, spravedlivé a transparentní volby; odmítá uznat legitimitu výsledků těchto zmanipulovaných voleb, a tudíž i demokratickou legitimitu všech institucionálních orgánů, které z takto podvodného hlasování vzešly; podporuje prohlášení, která potvrzují, že tyto volby dokončují přeměnu Nikaraguy v autokratický režim;
2. vyzývá nikaragujské orgány, aby dodržovaly a respektovaly lidská práva a umožnily nikaragujskému lidu uplatňovat svá občanská a politická práva; vyzývá k tomu, aby byly uspořádány volby v souladu s mezinárodními normami a Meziamerickou demokratickou chartou s cílem zajistit naplnění demokratických ambicí nikaragujského lidu a aby byl mezinárodním organizacím a organizacím občanské společnosti umožněn neomezený přístup do země;
3. znovu vyjadřuje svou solidaritu s obyvateli Nikaraguy a odsuzuje násilí, systematické zásahy proti vůdcům politické opozice, represe vůči aktérům občanské společnosti, obráncům lidských práv a zástupcům sdělovacích prostředků a jejich rodinným příslušníkům, zejména způsobená úmrtí, a dále odsuzuje rozšířenou beztrestnost, pokud jde o činy, které jsou proti nim páchány, a přetrvávající korupci představitelů nikaragujského režimu; připomíná, že tyto činy představují jasné porušení lidských práv, demokracie a právního státu a svědčí o tom, že prezident Daniel Ortega, viceprezidentka Rosario Murillová a představitelé nikaragujského režimu tyto zásady a hodnoty systematicky nehájí;
4. opakuje svou výzvu k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech svévolně zadržovaných politických vězňů, opozičních aktivistů, obránců lidských práv, ochránců životního prostředí a novinářů a ke zrušení soudních řízení vedených proti nim; odsuzuje pokračující psychické a fyzické týrání ze strany policejních a vězeňských orgánů, jejichž terčem jsou zejména ženy, a izolaci, v níž jsou některé z těchto osob drženy, aniž by měly přístup ke svým právníkům, rodinám nebo lékařské péči; připomíná, že Nikaragua musí dodržovat minimální pravidla OSN týkající se zacházení s vězni (tzv. pravidla Nelsona Mandely), což je povinnost vyplývající z mezinárodního práva; požaduje, aby režim neprodleně poskytl důkazy o tom, že vězněné osoby jsou stále naživu, a o místě jejich pobytu; odmítá rozhodnutí Ortegova režimu zmrazit soudní řízení proti těmto osobám, v důsledku čehož mohou být ve vyšetřovací vazbě zadržováni po neomezenou dobu;
5. požaduje, aby v případě všech obětí byla v souladu s nikaragujskými právními předpisy, mezinárodními závazky a povinnostmi zajištěna spravedlnost a odpovědnost, a to prostřednictvím nestranného, důkladného a nezávislého vyšetřování; naléhavě vyzývá nikaragujské orgány, aby provedly hluboké strukturální reformy s cílem zajistit minimální právní záruky a řádný proces; dále odsuzuje rostoucí násilí a zastrašování, jemuž jsou v zemi vystaveni obránci lidských práv, osoby LGBTIQ a aktivisté bojující za práva žen a původních obyvatel, včetně vražd žen; naléhavě vyzývá nikaragujské orgány, aby ukončily represe a porušování lidských práv a obnovily plné dodržování lidských práv, zejména zrušením všech omezujících a nelegitimních zákonů a obnovením právní subjektivity organizací obránců lidských práv; vyzývá EU a její členské státy, aby podpořily vytvoření mechanismu pro šetření a odpovědnost v rámci Rady OSN pro lidská práva;
6. opakuje, že jediným řešením hluboké politické krize v Nikaragui je inkluzivní a smysluplný národní dialog, a vyjadřuje politování nad přetrvávajícím nezájmem a neochotou nikaragujského režimu takovýto dialog vést; konstatuje, že nezbytným předpokladem pro jakýkoli dialog s nikaragujským režimem je konání svobodných, spravedlivých a transparentních voleb, obnovení právního státu a svobod, ukončení represí a strachu, propuštění svévolně zadržovaných politických vězňů, obnovení právního statusu politických stran, které byly svévolně zrušeny, a zajištění toho, aby se mohli exulanti bez výjimek a s plnými zárukami, stejně jako mezinárodní organizace pro lidská práva, vrátit do země; vyzývá EU a její členské státy, aby se připojily k současnému i budoucímu úsilí občanské společnosti o vytvoření podmínek pro dialog, který by vedl k přechodu k demokracii, v souladu s tím, co bylo stanoveno v dohodách z března 2019;
7. podporuje prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele, v němž uvádí, že zvažuje všechny nástroje, které má EU k dispozici, k přijetí dodatečných opatření, včetně těch, která mohou jít nad rámec individuálních omezení, přičemž chce zároveň usilovat o to, aby se zabránilo jakýmkoli opatřením, která by mohla potenciálně zhoršit utrpení nikaragujského lidu; vítá skutečnost, že na seznam osob, na něž se vztahují sankce, jehož platnost byla prodloužena do října 2022, byla zařazena Rosario Murillová a několik dalších osob; vyzývá k tomu, aby byl na seznam osob, na něž se vztahují sankce, neprodleně zařazen i Daniel Ortega;
8. zdůrazňuje, že korupce, z níž má rodina Ortegy a Murillové přímý prospěch, a patrimonialismus nikaragujského režimu, včetně související devastace přírodních zdrojů země, jsou endemické povahy a velmi rozšířené a vedou zemi k hospodářskému a humanitárnímu kolapsu; poukazuje na to, že EU a její členské státy by měly pokračovat v poskytování humanitární pomoci zaměřené na podporu nejzranitelnějších osob a zároveň hledat alternativní opatření k boji proti rozšířené korupci; vyzývá v této souvislosti EU a její členské státy, aby sledovaly, zda přidělené evropské finanční prostředky, a to i ty přidělené prostřednictvím mnohostranných a finančních institucí, nepřispívají k posílení korupce režimu;
9. je otřesen rostoucí kriminalizací a pronásledováním obránců životního prostředí v Nikaragui; odsuzuje pokračující útoky a akty agrese proti domorodému obyvatelstvu Nikaraguy; vyzývá nikaragujskou vládu, aby plnila své závazky vyplývající z dohody z Escazú;
10. vyzývá EU a její členské státy, aby prostřednictvím svých zástupců a velvyslanectví v Nikaragui pozorně sledovaly situaci v zemi, a to pokud možno i prostřednictvím monitorování soudních procesů a navštěvování kritiků a opozičních vůdců ve vězení nebo v domácím vězení, a aby usnadnily vydávání mimořádných víz a poskytovaly v členských státech dočasné útočiště osobám pronásledovaným z politických důvodů; zdůrazňuje a oceňuje klíčovou úlohu občanské společnosti, obránců lidských práv, ochránců životního prostředí a novinářů v Nikaragui; požaduje, aby Evropská služba pro vnější činnost posílila svůj pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti a obránci lidských práv a posílila mechanismy na podporu jejich nepostradatelné práce;
11. vyjadřuje politování nad vypovězením Charty Organizace amerických států, které dne 19. listopadu 2021 vyhlásil ministr zahraničních věcí Nikaraguy, a zdůrazňuje, že toto rozhodnutí by ukončilo přístup země k financování z Meziamerické rozvojové banky a znamenalo odstoupení Nikaraguy od regionálních mechanismů OAS na ochranu lidských práv; připomíná, že i přesto, že chartu vypověděla, je Nikaragua stále vázána svými povinnostmi vůči jiným nástrojům Organizace amerických států, včetně Americké úmluvy o lidských právech; zdůrazňuje, že může trvat až dva roky, než toto odstoupení nabyde platnosti;
12. vyzývá mezinárodní společenství a podobně smýšlející demokratické partnery, aby koordinovaným způsobem zvýšili na mnohostranných fórech svůj politický tlak na nikaragujský režim s cílem přispět k rychlé přeměně, v jejímž rámci by obyvatelé Nikaraguy mohli plně obnovit demokratický řád a svrchovanost lidu;
13. připomíná, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou musí Nikaragua dodržovat a upevňovat zásady právního státu, demokracie a lidských práv; opakuje svůj požadavek, aby s ohledem na stávající okolnosti byla uplatněna demokratická doložka dohody o přidružení;
14. opakuje svou výzvu k okamžitému vydání Alessia Casimirriho do Itálie;
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.
- [1] Přijaté texty, P9_TA(2021)0359.
- [2] Úř. věst. L 346, 15.12.2012, s. 3.
- [3] Úř. věst. L 361, 12.10.2021, s. 52.