SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o nedávném vývoji v oblasti lidských práv na Filipínách
16.2.2022 - (2022/2540(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0097/2022 (The Left)
B9‑0098/2022 (Verts/ALE)
B9‑0108/2022 (S&D)
B9‑0111/2022 (Renew)
B9‑0114/2022 (ECR)
B9‑0117/2022 (PPE)
Željana Zovko, Seán Kelly, Michael Gahler, David McAllister, Sandra Kalniete, Andrey Kovatchev, Isabel Wiseler‑Lima, Miriam Lexmann, Adam Jarubas, Sara Skyttedal, Tomáš Zdechovský, Inese Vaidere, Krzysztof Hetman, Janina Ochojska, David Lega, Christian Sagartz, Antonio López‑Istúriz White, Vladimír Bilčík, José Manuel Fernandes, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Eva Maydell, Vangelis Meimarakis, Romana Tomc, Peter Pollák, Stelios Kympouropoulos, Arba Kokalari, Loránt Vincze, Jiří Pospíšil, Ivan Štefanec, Michaela Šojdrová, Ioan‑Rareş Bogdan, Luděk Niedermayer
za skupinu PPE
Pedro Marques, Andrea Cozzolino, Javi López
za skupinu S&D
Svenja Hahn, Petras Auštrevičius, Malik Azmani, Izaskun Bilbao Barandica, Olivier Chastel, Andreas Glück, Klemen Grošelj, Bernard Guetta, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Hannah Neumann, Ernest Urtasun
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Karol Karski, Eugen Jurzyca, Adam Bielan, Assita Kanko, Bogdan Rzońca, Jadwiga Wiśniewska, Raffaele Fitto, Ryszard Antoni Legutko, Valdemar Tomaševski, Veronika Vrecionová, Witold Jan Waszczykowski, Elżbieta Rafalska, Ryszard Czarnecki, Carlo Fidanza, Tomasz Piotr Poręba
za skupinu ECR
Miguel Urbán Crespo
za skupinu The Left
Fabio Massimo Castaldo
Usnesení Evropského parlamentu o nedávném vývoji v oblasti lidských práv na Filipínách
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Filipínách, zejména na usnesení ze dne 15. září 2016[1], 16. března 2017[2], 19. dubna 2018[3] a 17. září 2020[4],
– s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv,
– s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,
– s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,
– s ohledem na společný program OSN pro lidská práva na Filipínách podepsaný filipínskou vládou a OSN dne 22. července 2021,
– s ohledem na společnou tiskovou zprávu EU a Filipín ze dne 5. února 2021 v návaznosti na první schůzi podvýboru pro řádnou správu věcí veřejných, právní stát a lidská práva,
– s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na zákon Filipínské republiky č. 11479 ze dne 3. července 2020, známý také jako protiteroristický zákon,
– s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové o Filipínách na 48. zasedání Rady pro lidská práva, které se konalo dne 7. října 2021,
– s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že mezi Filipínami a EU existují dlouhotrvající diplomatické, hospodářské, kulturní a politické vztahy, vzhledem k tomu, že ratifikací dohody o partnerství a spolupráci potvrdily Evropská unie a Filipíny společný závazek, že budou dodržovat zásady řádné správy, demokracie, právního státu a lidských práv a budou napomáhat sociálnímu a hospodářskému rozvoji a usilovat o mír a bezpečnost v regionu;
B. vzhledem k tomu, že od zvolení prezidenta Rodriga Duterteho v květnu 2016 a od zahájení „války proti drogám“ dochází na Filipínách k otřesnému počtu mimosoudních poprav a případů porušování lidských práv;
C. vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva v červnu 2020 oznámila, že vraždy související s vládním tažením proti drogám jsou „rozšířené a systematické“; vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti bylo při drogových raziích zabito 12 000 až 30 000 osob, zatímco orgány připisují policejním zásahům během těchto razií 6 200 úmrtí; vzhledem k tomu, že prezident Duterte policii výslovně nabádal, aby prováděla mimosoudní popravy, a přislíbil jejím příslušníkům imunitu, a že policisté zapojení do těchto praktik byli povýšeni; vzhledem k tomu, že prezident Duterte přislíbil, že bude ve svém tažení proti drogám pokračovat až do konce svého stávajícího funkčního období v červnu 2022;
D. vzhledem k tomu, že od června 2016 bylo zabito nejméně 146 obránců lidských práv a nejméně 22 novinářů a do dnešního dne nebyl v této souvislosti nikdo odsouzen;
E. vzhledem k tomu, že útoky na uplatňování práva na svobodu sdružování jsou systematické; vzhledem k tomu, že za vlády prezidenta Duterteho bylo spácháno 50 mimosoudních poprav odborářů; vzhledem k tomu, že vláda využívá pandemii k ospravedlnění nečinnosti a odložila tripartitní misi Mezinárodní organizace práce (MOP) na vysoké úrovni do země;
F. vzhledem k tomu, že označování organizací a jednotlivců za „sympatizanty komunismu“ a jejich propojování s komunistickými skupinami (red-tagging) ze strany státních orgánů nadále vede k zabíjení, vyhrožování, svévolnému zatýkání, obtěžování obránců lidských práv, oponentů, odborářských aktivistů, ochránců životního prostředí a novinářů, kteří se snaží odhalovat mimosoudní popravy a další případy porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že protiteroristický zákon přijatý v roce 2020 institucionalizoval praxi označování „sympatizantů komunismu“ (red-tagging);
G. vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud dne 9. prosince 2021 potvrdil zákonnost větší části protiteroristického zákona, který přijala vláda prezidenta Duterteho a jenž dává bezpečnostním silám pravomoc zatýkat a zadržovat podezřelé až po dobu 24 dnů bez zatykače a bez vznesení obvinění;
H. vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 dále urychlila zhoršování situace v oblasti lidských práv na Filipínách, zejména pokud jde o svobodu projevu, integritu sdělovacích prostředků a předvídatelnost vymáhání předpisů, a měla závažné dopady na schopnost sdělovacích prostředků a občanské společnosti tato porušení dokumentovat; vzhledem k tomu, že nejzranitelnější komunity v městských oblastech byly vážně zasaženy používáním násilí ze strany policie a armády k prosazení karantény;
I. vzhledem k tomu, že vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová ve své poslední zprávě o Filipínách ze dne 7. října 2021 zdůraznila, že v celé zemi dochází k dlouhodobému a závažnému porušování lidských práv a že jsou ignorovány základní normy v oblasti lidských práv;
J. vzhledem k tomu, že Rada OSN pro lidská práva v říjnu 2020 zdůraznila, že je důležité, aby filipínská vláda zajistila odpovědnost za porušování lidských práv a prováděla nezávislé, úplné a transparentní vyšetřování těchto činů a stíhala všechny osoby, které se závažných trestných činů dopustily;
K. vzhledem k tomu, že dne 15. září 2021 přípravný senát Mezinárodního trestního soudu oznámil, že pověřil úřad žalobce, aby zahájil vyšetřování zločinů proti lidskosti, včetně vražd spáchaných v souvislosti s „válkou proti drogám“ za vlády prezidenta Duterteho, a také těch, které v letech 2011 až 2016 v Davao City údajně spáchala jednotka „Davao Death Squad“;
L. vzhledem k tomu, že v březnu 2018 Filipíny z podnětu prezidenta Duterteho odstoupily od zakládací smlouvy Mezinárodního trestního soudu poté, co tento soud zahájil předběžné šetření stížnosti podané proti panu Dutertemu v souvislosti s vysokým počtem osob zabitých v rámci tažení proti drogám;
M. vzhledem k tomu, že v souvislosti s nadcházejícími volbami v květnu 2022 se objevují zprávy o rostoucím počtu očerňujících, nenávistných a dezinformačních kampaní a o zvětšujících se „armádách trollů“ ve filipínském kybernetickém prostoru; vzhledem k tomu, že sociální média jsou na Filipínách hlavním zdrojem informací; vzhledem k tomu, že tyto útoky jsou zaměřeny zejména na ženy a menšinové skupiny; vzhledem k tomu, že v poslední době bylo smazáno více než 300 účtů na sociálních médiích kvůli porušování pravidel týkajících se spamování a manipulace; vzhledem k tomu, že filipínský parlament ve snaze bojovat proti zneužívání internetu přijal zákon, který uživatelům sociálních médií ukládá povinnost registrovat při vytváření nových účtů svou právní identitu; vzhledem k tomu, že existují oprávněné obavy, že by vláda mohla tento zákon zneužívat k útokům na novináře a občanskou společnost; vzhledem k tomu, že filipínské orgány nepožádaly EU o uspořádání volební pozorovatelské mise;
N. vzhledem k tomu, že dne 2. března 2021 přijala filipínská Sněmovna reprezentantů ve třetím čtení zákon č. 7814, který podle filipínského komisaře pro lidská práva „zavádí presumpci viny pro osoby obviněné z obchodu s nelegálními drogami, jeho financování či krytí nebo z toho, že se jinak podílí na drogové trestné činnosti“, a „také usiluje o opětovné zavedení trestu smrti“;
O. vzhledem k tomu, že Senát stále nepřijal zákon o ochraně obránců lidských práv, který schválila Sněmovna reprezentantů;
P. vzhledem k tomu, že podle profilu Filipín v oblasti rovnosti žen a mužů z roku 2021, který vypracovala delegace EU na Filipínách, jsou ve filipínských právních předpisech v oblasti politiky, kultury a společnosti kodifikovány a posilovány patriarchální normy, což je možné proto, že mezi zákonodárci a tvůrci politiky stále převládají muži; vzhledem k tomu, že stávající zákony, jako je např. revidovaný trestní zákoník a zákoník o rodině, stále obsahují ustanovení, která diskriminují ženy;
Q. vzhledem k tomu, že laureátka Nobelovy ceny za mír Maria Ressaová, novinářka a spoluzakladatelka zpravodajské internetové stránky Rappler, byla v roce 2019 zatčena za pomluvy na internetu a dne 15. června 2020 byla odsouzena; vzhledem k tomu, že v roce 2021 byli novináři Orlando Dinoy a Reynante Cortes zabiti neznámými ozbrojenci;
R. vzhledem k tomu, že senátorka Leila De Limaová zůstává ve vězení i po pěti letech bez soudního řízení, a to na základě vykonstruovaných obvinění; vzhledem k tomu, že senátorka De Limaová byla zadržena z diskriminačních důvodů za své politické názory a za to, že je obránkyní lidských práv a ženou, a vzhledem k tomu, že během těchto let ve vazbě jí bylo odepřeno volební právo a možnost sledovat schůze Senátu na dálku; vzhledem k tomu, že senátorka De Limaová, která oznámila svůj záměr znovu kandidovat do Senátu, nebude mít stejná práva ani možnosti, aby mohla vést svou volební kampaň jako ostatní kandidáti;
S. vzhledem k tomu, že Filipíny se účastní všeobecného systému celních preferencí (GSP+); vzhledem k tomu, že to znamená, že Filipíny musí účinně provádět 27 mezinárodních úmluv o lidských právech, pracovních právech, ochraně životního prostředí a řádné správě věcí veřejných; vzhledem k tomu, že v roce 2020 získalo 26 % celkového filipínského vývozu do EU (téměř 1,6 miliardy EUR) preferenční zacházení v rámci tohoto systému;
1. důrazně odsuzuje tisíce mimosoudních poprav a další závažná porušení lidských práv v souvislosti s „válkou proti drogám“; vyzývá k rozhodné reakci ze strany EU;
2. znovu vyzývá filipínskou vládu, aby okamžitě ukončila veškeré násilí a porušování lidských práv zaměřené na podezřelé z drogových trestných činů, včetně mimosoudních poprav, svévolného zatýkání, mučení a jiného zneužívání, a aby rozpustila soukromé a státem podporované polovojenské skupiny zapojené do „války proti drogám“;
3. odsuzuje veškeré vyhrožování, obtěžování, zastrašování a násilí vůči osobám, které se snaží zveřejnit informace o mimosoudních popravách a dalších případech porušování lidských práv v zemi; odsuzuje, že vládní úředníci veřejně označují aktivisty, novináře a kritiky za „sympatizanty komunismu“, což těmto lidem může způsobit újmu, a v tomto ohledu vyzývá ke zrušení Národní pracovní skupiny pro ukončení místního komunistického ozbrojeného konfliktu (NFT-ELCAC), která je za toto označování odpovědná;
4. vyzývá orgány, aby přestaly za „sympatizanty komunismu“ označovat organizace i jednotlivce, včetně obránců lidských práv a životního prostředí, novinářů, odborových aktivistů a církevních a humanitárních pracovníků; žádá vládu, aby propustila všechny obránce lidských práv, politické disidenty a novináře, kteří jsou nespravedlivě zadržováni, a aby okamžitě stáhla všechna politicky motivovaná obvinění těchto osob;
5. vyzývá orgány, aby respektovaly právo na svobodu projevu a zajistily, aby novináři mohli vykonávat svou práci bez strachu; vyzývá k ukončení pronásledování Marie Ressaové, Frenchie Mae Cumpiové a všech ostatních nezávislých novinářů;
6. znovu vyzývá filipínské orgány, aby ukončily politické pronásledování senátorky Leily De Limaové, nařídily její okamžité a bezpodmínečné propuštění a aby v rámci spravedlivého procesu stíhaly osoby, které budou shledány odpovědnými za její svévolné zadržování a další porušování jejích lidských práv, jako jsou genderově podmíněné útoky a porušování jejího práva na spravedlivý proces; vyzývá EU, aby případ stíhání senátorky De Limaové nadále pozorně sledovala;
7. důrazně odsuzuje ponižující, sexistické a misogynní výroky prezidenta Duterteho o ženách a osobách, které se ztotožňují s komunitou LGBTIQ+, a naléhavě jej vyzývá, aby se zdržel podněcování k násilí vůči nim;
8. vyzývá filipínské orgány, aby okamžitě zahájily nestranné, transparentní, nezávislé a smysluplné vyšetřování všech mimosoudních poprav, včetně případů Jory Porquiy, Randalla „Randyho“ Echanise a Zary Alvarezové, a násilného zmizení a smrti Eleny Tijamové a údajného porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva s cílem stíhat pachatele; vyzývá filipínské orgány, aby zajistily vyšetřování a stíhání všech vysoce postavených policejních a politických činitelů, pokud existuje důvodné podezření, že nesou přímou odpovědnost za trestné činy podle mezinárodního práva a další závažné porušování a zneužívání lidských práv nebo že jsou za ně odpovědní jakožto velitelé či nadřízení;
9. požaduje, aby filipínské orgány okamžitě konzultovaly odbory ohledně časově vymezeného plánu provádění závěrů zprávy MOP o virtuální výměně informací o Filipínách a aby neprodleně přijaly třístrannou misi MOP na vysoké úrovni na Filipíny, jejímž cílem je monitorovat provádění závěrů MOP z roku 2019;
10. zdůrazňuje, že osoby odpovědné za porušování vnitrostátních zákonů a mezinárodního práva v oblasti lidských práv se musí zodpovídat v rámci spravedlivých procesů před civilními soudy, a to bez ohledu na své postavení či hodnost;
11. znovu potvrzuje svůj nesouhlas s trestem smrti a připomíná, že trestněprávní předpisy musí být vždy založeny na presumpci neviny;
12. vyzývá Filipíny, aby změnily nebo zrušily právní předpisy, které i nadále diskriminují ženy, a aby práva žen prosazovaly a chránily;
13. zdůrazňuje, že první přípravný senát Mezinárodního trestního soudu vyhověl žádosti žalobce o zahájení vyšetřování trestných činů, které spadají do pravomoci soudu a které měly být na území Filipín spáchány v období od 1. listopadu 2011 do 16. března 2019 během tažení „války proti drogám“;
14. vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím filipínské vlády odstoupit od Římského statutu; vyzývá filipínskou vládu, aby toto rozhodnutí zvrátila; vybízí Mezinárodní trestní soud, aby pokračoval ve vyšetřování nahlášených zločinů proti lidskosti v souvislosti se zabíjením během „války proti drogám“; vyzývá filipínskou vládu, aby v souvislosti s vyšetřováním situace na Filipínách plně spolupracovala s úřadem žalobce Mezinárodního trestního soudu a aby urychleně zlepšila a lépe financovala domácí nástroje k zajištění bezpečnosti svědků a prostředníků;
15. vyzývá vládu, aby změnila zákon o boji proti terorismu a jeho prováděcí předpisy a vyhlášky s cílem uvést je do souladu s mezinárodními normami v oblasti boje proti terorismu;
16. je toho názoru, že bez veřejného a transparentního zveřejnění všech zjištění a aktivního zapojení nezávislých organizací působících v oblasti lidských práv a občanské společnosti bude schopnost společného programu OSN na podporu a ochranu lidských práv na Filipínách monitorovat situaci v oblasti lidských práv v této zemi oslabena a nemusí vést k nezbytným nápravným opatřením;
17. naléhavě vyzývá Filipíny, aby plně provedly zákon o právech původních obyvatel a dodržovaly své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva, pokud jde o ochranu lidských práv původního obyvatelstva, a to i během ozbrojených konfliktů; je šokován obchodováním s dětmi, náborem dětí a jejich zapojováním do konfliktů v zemi ze strany polovojenských skupin a naléhavě žádá všechny zúčastněné strany, aby tyto praktiky ukončily;
18. obává se, že během nadcházejících voleb a volební kampaně budou politická práva na internetu i v reálném světě dále porušována a omezována; vyzývá všechny kandidáty, aby se zdržovali využívání dezinformačních kampaní a „armád trollů“ a aby se zavázali ke spravedlivým kampaním založeným na faktech, a zabránili tak dalším rozdělením ve filipínské společnosti a politice; vyzývá filipínské orgány, aby úzce spolupracovaly se společnostmi, které provozují sociální média, s cílem zabránit manipulacím, šíření spamu a všem dalším pokusům o znehodnocení veřejné diskuse;
19. vyzývá filipínské orgány, aby zintenzivnily úsilí o zajištění spravedlivých a svobodných voleb a prostředí pro vedení kampaní na internetu i v reálném světě, které nebude toxické; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že filipínské orgány nepozvaly EU k vyslání volební pozorovatelské mise; vyzývá filipínskou vládu, aby zajistila bezpečnou, svobodnou a spravedlivou volební kampaň a aby přijala opatření k zajištění přístupu k volebním zdrojům pro všechny; vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států EU, aby plně podporovaly místní nezávislé volební pozorovatele, aby se s nimi pravidelně setkávaly a aby pozorně sledovaly veškeré incidenty, jež budou během volební kampaně hlášeny, a aby tato znepokojení i případně řešily přímo s filipínskými orgány;
20. vyjadřuje politování nad zhoršováním situace v oblasti lidských práv na Filipínách za vlády prezidenta Duterteho a doufá, že svobodné a spravedlivé volby povedou k nové demokratické vládě, která bude hájit lidská práva a vyšetřovat a stíhat porušování lidských práv z minulosti a opět se připojí k Římskému statutu;
21. vyzývá Komisi, aby stanovila jasná, veřejná a časově vymezená kritéria, podle kterých by Filipíny měly plnit své závazky v oblasti lidských práv v rámci systému GSP+, a důrazně opakuje svou výzvu Komisi, aby okamžitě zahájila postup, který by mohl vést k dočasnému odnětí preferencí GSP+, nedojde-li k podstatnému zlepšení a nebudou-li filipínské orgány ochotny ke spolupráci;
22. opětovně vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, aby situaci na Filipínách pozorně sledoval a aby o ní Evropskému parlamentu pravidelně podával zprávy;
23. vyzývá členské státy, aby se zdržovaly veškerého vývozu zbraní, sledovacích technologií a dalšího vybavení, které mohou filipínské orgány používat k vnitřním represím;
24. vyzývá delegaci EU a zastoupení členských států v této zemi, aby upřednostňovaly podporu občanské společnosti a využívaly všechny dostupné nástroje ke zvýšení podpory činnosti obránců lidských práv a životního prostředí;
25. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám členských států, prezidentovi, vládě a Kongresu Filipín, vládám členských států Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), vysokému komisaři OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN a generálnímu tajemníkovi Sdružení národů jihovýchodní Asie.