Společný návrh usnesení - RC-B9-0300/2022Společný návrh usnesení
RC-B9-0300/2022

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ on violations of media freedom and the safety of journalists in Georgia

8.6.2022 - (2022/2702(RSP))

předložený v souladu s čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0300/2022 (Verts/ALE)
B9‑0302/2022 (S&D)
B9‑0303/2022 (ECR)
B9‑0304/2022 (PPE)
B9‑0309/2022 (Renew)

Željana Zovko, Miriam Lexmann, Michael Gahler, David McAllister, Rasa Juknevičienė, Sandra Kalniete, Andrius Kubilius, Andrzej Halicki, Isabel Wiseler‑Lima, Krzysztof Hetman, Adam Jarubas, Antonio López‑Istúriz White, Paulo Rangel, Traian Băsescu, Tom Vandenkendelaere, Arba Kokalari, Vangelis Meimarakis, Janina Ochojska, José Manuel Fernandes, Ivan Štefanec, Michaela Šojdrová, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, David Lega, Seán Kelly, Christian Sagartz, Vladimír Bilčík, Andrey Kovatchev, Magdalena Adamowicz, Tomáš Zdechovský, Sara Skyttedal, Romana Tomc, Stanislav Polčák, Stelios Kympouropoulos, Eugen Tomac, Peter Pollák
za skupinu PPE
Pedro Marques, Andrea Cozzolino, Sven Mikser, Isabel Santos
za skupinu S&D
Petras Auštrevičius, Izaskun Bilbao Barandica, Nicola Beer, Olivier Chastel, Klemen Grošelj, Svenja Hahn, Ilhan Kyuchyuk, Dragoş Pîslaru, Frédérique Ries, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Nicolae Ştefănuță, Ramona Strugariu, Dragoş Tudorache, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Markéta Gregorová
za skupinu Verts/ALE
Raffaele Fitto, Anna Fotyga, Adam Bielan, Angel Dzhambazki, Beata Kempa, Elżbieta Kruk, Hermann Tertsch, Jadwiga Wiśniewska, Ladislav Ilčić, Nicola Procaccini, Valdemar Tomaševski, Veronika Vrecionová, Vincenzo Sofo, Witold Jan Waszczykowski, Zbigniew Kuźmiuk
za skupinu ECR


Postup : 2022/2702(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B9-0300/2022
Předložené texty :
RC-B9-0300/2022
Rozpravy :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o porušování svobody sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů v Gruzii

(2022/2702(RSP))

Evropský parlament,

 s ohledem na svá předchozí usnesení o Gruzii, zejména na usnesení ze dne 16. září 2020 o provádění dohody o přidružení mezi EU a Gruzií[1],

 s ohledem na nedávnou návštěvu zástupkyně OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků v Gruzii ve dnech 28. a 29. dubna 2022,

 s ohledem na dohodu uzavřenou mezi gruzínskými politickými silami dne 19. dubna 2021, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady,

 s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Gruzií na straně druhé, která jako celek vstoupila v platnost dne 1. července 2016[2],

 s ohledem na světový index svobody tisku za roky 2021 a 2022, který zveřejňují Reportéři bez hranic,

 s ohledem na čl. 144 odst. 5 a čl. 132 odst. 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že v dohodě o přidružení, která je v platnosti od 1. července 2016, se Gruzie a EU zavázaly k rozvíjení politického dialogu s cílem posílit dodržování demokratických zásad, zásad právního státu a řádné správy, lidských práv a základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků;

B. vzhledem k tomu, že Gruzie dne 3. března 2022 podala žádost o členství v EU, čímž prokázala evropské ambice svého obyvatelstva, které mají širokou podporu veřejnosti i v rámci celého politického spektra včetně opozice;

C. vzhledem k tomu, že svoboda projevu, svoboda sdělovacích prostředků a bezpečnost novinářů jsou základními prvky dynamické demokracie a že jejich ochrana ze strany veřejných orgánů je důležitým ukazatelem demokratické konsolidace; vzhledem k tomu, že pluralitní, svobodné a nezávislé sdělovací prostředky jsou základním kamenem demokracie a jedním z hlavních pilířů boje proti dezinformacím;

D. vzhledem k tomu, že v dohodě ze dne 19. dubna, kterou zprostředkoval předseda Evropské rady Charles Michel, se zdůrazňuje, že je třeba se zabývat vnímáním zpolitizovaného soudnictví, a to mimo jiné přijetím a prováděním ambiciózní reformy soudnictví s cílem posílit nezávislost, transparentnost a odpovědnost soudního systému;

E. vzhledem k tomu, že dne 5. července 2021 zaútočili převážně pravicoví aktivisté na více než 50 novinářů, zástupců sdělovacích prostředků a pokojných demonstrantů, kteří informovali o pochodu důstojnosti Tbilisi Pride, jenž nakonec musel být zrušen; vzhledem k tomu, že kameraman televizní stanice TV Pirveli Alexandr Laškarava brzy po tomto útoku zemřel na následky svých zranění;

F. vzhledem k tomu, že po několika letech zlepšování začalo mediální prostředí v Gruzii během posledních několika let prudce upadat a že od masového násilí v souvislosti s pochodem Tbilisi Pride dne 5. července 2021 došlo v této zemi k nevídanému počtu násilných fyzických útoků na novináře, což vedlo k tomu, že několik mezinárodních organizací vydalo prohlášení na obranu svobody sdělovacích prostředků, v nichž vyjadřují své znepokojení, a hodnocení Gruzie v žebříčku světového indexu svobody tisku se výrazně snížilo (z 71,36 bodů a 60. příčky ze 180 v roce 2021 na 59,9 bodů a 89. místo ze 180 v roce 2022);

G. vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet verbálních útoků na novináře a počet žalob pro pomluvu, včetně žalob podaných vládními úředníky a osobami spojenými s vládnoucí stranou, proti kritickým zástupcům sdělovacích prostředků a společnostem; vzhledem k tomu, že podle zjištění organizace Transparency International Georgia klade změna soudní praxe důkazní břemeno na novináře, a to navzdory jednoznačnému ustanovení gruzínského práva, které stanoví opak; vzhledem k tomu, že novináři, zejména z médií kritických vůči vládě, čelí problémům s přístupem k informacím, které by měly být veřejně dostupné;

H. vzhledem k tomu, že vyšetřování není dostatečně transparentní a účinné, což budí rozšířený dojem, že pachatelé trestných činů na novinářích zůstanou nepotrestáni;

I. vzhledem k tomu, že městský soud v Tbilisi dne 4. dubna 2022 odsoudil šest lidí k pěti letům odnětí svobody za napadení dvou kameramanů a jednoho novináře během násilných útoků na Tbilisi Pride dne 5. července 2022;

J. vzhledem k tomu, že dne 16. května 2022 byl ředitel televizní stanice Mtavari Nika Gvaramia odsouzen ke třem a půl letům odnětí svobody podle článku 220 trestního zákoníku, a to na základě pochybných obvinění z praní peněz, úplatkářství a padělání dokumentů v souvislosti s jeho dřívější činností ředitele Rustavi 2 TV, což je rozsudek, který je v Gruzii obecně vnímán jako pokus o umlčení kritického hlasu proti současné vládě; vzhledem k tomu, že tomuto případu se již v roce 2019 dostalo negativního posouzení ze strany veřejného ochránce práv Gruzie;

K. vzhledem k tomu, že selektivní vyšetřování a stíhání osob, které jsou proti současné vládě, podkopává důvěru veřejnosti nejen v soudní instituce, ale i v samotnou vládu, zatímco opakování podobných případů proti vlastníkům médií spojených s opozicí maří úsilí o zvýšení nezávislosti soudnictví;

L. vzhledem k tomu, že bývalý prezident Michail Saakašvili, jehož zdravotní stav se neustále zhoršuje, byl nakonec převezen do civilní nemocnice na základě názorů nezávislých lékařů, že jeho stav by se jinak nezlepšil;

M. vzhledem k tomu, že reforma zákona o elektronických komunikacích dává gruzínskému národnímu komunikačnímu úřadu (GNCC) právo jmenovat v telekomunikačních společnostech zvláštní správce, kteří vymáhají rozhodnutí úřadu GNCC;

N. vzhledem k tomu, že byla zahájena soudní řízení proti vlastníkům dalších významných médií nebo proti jejich blízkým rodinným příslušníkům, konkrétně proti Davidu Kezerašvilimu ze stanice Formule TV a Vachtangu Ceretelimu, zakladateli nezávislé televizní stanice TV Pirveli; vzhledem k tomu, že v lednu 2022 městský soud v Tbilisi odsoudil zakladatele banky TBC Bank a politické strany Lelo za Gruzii Mamuku Chazaradzeho a Badriho Džaparidzeho, jakož i Avtandila Cereteliho, otce Vachtanga Cereteliho, za podvod a odsoudil je k sedmi letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že jejich trest však byl zmírněn, neboť uplynula promlčecí lhůta pro podvod;

O. vzhledem k tomu, že v Gruzii v posledních letech dochází k prudkému nárůstu ruských dezinformací a propagandy namířené proti EU, a to především od ruské invaze na Ukrajinu, a že jejich terčem jsou ženy, komunita osob LGBTQI+, lidskoprávní aktivisté a etnické menšiny;

P. vzhledem k tomu, že odhalení rozšířených nezákonných odposlechů v září 2021 potvrzují, že mezi členy gruzínské společnosti, jejichž hovory byly nahrávány, je mnoho novinářů;

Q. vzhledem k tomu, že vyšetřování případu ázerbájdžánského novináře Afgana Muchtarliho, který byl v květnu 2017 v Gruzii unesen a nezákonně převezen přes hranice s Ázerbájdžánem, aby čelil soudnímu řízení v Baku, údajně na základě tajných dohod s gruzínskými bezpečnostními úředníky, dosud nepřineslo žádné hmatatelné výsledky;

1. vyjadřuje znepokojení nad značným zhoršením stavu sdělovacích prostředků a bezpečnosti novinářů v Gruzii v posledních letech, a to navzdory pevnému právnímu rámci, který zaručuje svobodu projevu a svobodu sdělovacích prostředků;

2. odsuzuje rostoucí počet případů zastrašování, vyhrožování a násilí proti novinářům a jejich pronásledování, včetně rostoucího počtu trestních vyšetřování pracovníků a vlastníků sdělovacích prostředků; vyzývá gruzínské orgány, aby důkladně vyšetřily všechny případy násilí a stíhaly osoby odpovědné za podněcování k násilným útokům na novináře a jiné pracovníky sdělovacích prostředků a za provádění takových útoků, což by napravilo dojem, že tyto činy lze provádět beztrestně; žádá Gruzii, aby omezila používání strategických žalob proti účasti veřejnosti, které jsou zaměřeny na obránce lidských práv a zástupce sdělovacích prostředků a brání jejich kritické a nezávislé práci;

3. vyzývá Gruzii, aby zajistila svobodu sdělovacích prostředků, která by měla zahrnovat redakční nezávislost, transparentní vlastnictví sdělovacích prostředků a pluralistické, nestranné a nediskriminační zpravodajství týkající se politických názorů v programech soukromých a zejména veřejnoprávních vysílacích společností, především během volebních kampaní; žádá Gruzii, aby zaručila neomezený přístup k informacím, které mají být veřejně dostupné, a aby zajistila bezpečnost, ochranu a posílení postavení novinářů a jiných pracovníků sdělovacích prostředků;

4. odsuzuje skutečnost, že dne 16. května 2022 byl odsouzen ředitel hlavního opozičního televizního kanálu Mtavari Nika Gvaramia, což jen podporuje přetrvávající nedůvěru v gruzínský systém soudnictví; podporuje výzvu organizace Reportéři bez hranic k přezkumu odsouzení Niky Gvaramii; opětovně zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby vláda skutečně pokročila v reformě soudnictví prostřednictvím širokého a inkluzivního procesu napříč politickými stranami s cílem zvýšit nezávislost a nestrannost soudnictví, a to v souladu se závazky, které přijala jako přidružený partner EU;

5. vyzývá všechny zástupce gruzínské vlády, aby přestali používat agresivní rétoriku, upustili od diskriminačního zacházení se zástupci sdělovacích prostředků v Gruzii a aby ve svých veřejných prohlášeních prosazovali tolerantní přístup, který respektuje lidská práva;

6. důrazně odsuzuje skutečnost, že stále nedošlo k pečlivému vyšetření a stíhání osob odpovědných za násilí proti novinářům a pokojným demonstrantům během pochodu hrdosti v Tbilisi dne 5. července 2021; trvá na tom, že za žádných okolností nelze tolerovat beztrestnost pachatelů takovýchto činů, neboť porušují gruzínské vnitrostátní právní předpisy i mezinárodní a evropské závazky, a požaduje skutečné vyšetření událostí, k nimž došlo 5. července 2021; odsuzuje přetrvávající diskriminaci osob LGBTQI+; naléhavě žádá gruzínské orgány, aby právní předpisy týkající se lidských práv a zákazu diskriminace plně uplatňovaly v praxi;

7. vyzývá gruzínské orgány, aby účinně vyšetřily skandál s odposlechy a zavedly řádné mechanismy demokratického dohledu nad sledováním a sběrem údajů ze strany státních institucí;

8. zdůrazňuje, že je třeba zaručit bezpečné a příznivé pracovní prostředí pro novináře, pracovníky sdělovacích prostředků a sdělovací prostředky, prostřednictvím právních předpisů i v praxi, a to i pro novináře, kteří prchají z Ruska, Běloruska a jiných autoritářských režimů; vybízí proto Gruzii, aby využila mezinárodní spolupráci ke zlepšení mediálního prostředí a příslušných právních předpisů podle osvědčených mezinárodních postupů;

9. oceňuje gruzínskou veřejnou ochránkyni práv Nino Lomdžariovou za její snahu o zaručení svobody sdělovacích prostředků navzdory pravidelným útokům ze strany vlády;

10. uznává, že v Gruzii existuje rozmanité a pluralistické mediální prostředí, ale vyjadřuje politování nad mimořádně napjatým vztahem mezi vládnoucí stranou a kritickými sdělovacími prostředky a také mezi opozičními stranami a provládními sdělovacími prostředky; důrazně odsuzuje polarizaci mediálního prostředí, která odráží rostoucí a škodlivou polarizaci politického prostředí;

11. opakuje svou výzvu gruzínským orgánům, aby přestaly zasahovat do svobody sdělovacích prostředků a vést politicky motivovaná soudní řízení proti vlastníkům či zástupcům sdělovacích prostředků;

12. vyzývá gruzínské orgány, aby propustily bývalého prezidenta Michaila Saakašviliho z vězení z humanitárních důvodů a umožnily mu podstoupit řádnou léčbu v zahraničí;

13. vyjadřuje znepokojení nad postupným nárůstem ruských dezinformací a manipulací s informacemi v Gruzii v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a naléhavě vyzývá gruzínskou vládu, aby vytvořila vzdělávací programy pro své občany v oblasti mediální gramotnosti, aby podporovala občanskou společnost při vytváření mechanismů pro ověřování faktů a podnikla aktivní kroky pro předcházení dezinformačním kampaním ze strany zahraničních i domácích subjektů proti Gruzii, zranitelným skupinám nebo osobám, jako jsou osoby žijící v komunitách etnických menšin nebo v oblastech zasažených konfliktem, a proti politickým stranám;

14. naléhavě žádá všechny gruzínské politické aktéry, aby přestali využívat ruské dezinformační snahy k boji proti svým politickým protivníkům, neboť to jen přispívá k dalšímu šíření dezinformací a ohrožuje to sociální soudržnost a demokracii;

15. vybízí Gruzii, aby maximálně využila veškeré nástroje a iniciativy na podporu odolnosti v rámci Východního partnerství, a žádá Komisi a členské státy EU, aby nezávislým sdělovacím prostředkům a občanské společnosti v Gruzii poskytly politickou, technickou a finanční podporu;

16. vítá účast Gruzie v programu Kreativní Evropa v období 2021–2027; žádá Komisi a členské státy, aby podpořily opatření, která sledují a hodnotí rizika pro pluralismus a svobodu sdělovacích prostředků, brání ohrožené novináře a napomáhají transformaci a konkurenceschopnosti zpravodajského mediálního odvětví v Gruzii;

17. žádá gruzínské orgány, aby neochvějně chránily nejvyšší standardy demokracie, právní stát, nezávislost soudnictví, spravedlivé soudní procesy a základní svobody, a to i v oblasti svobody sdělovacích prostředků, a tím jednoznačně prokázaly své politické odhodlání naplnit evropské ambice gruzínského lidu, které tato země doložila dne 3. března 2022 svou žádostí o členství v EU; vyjadřuje přesvědčení, že legitimní ambice gruzínského lidu by měly být naplněny, a proto vyzývá orgány EU, aby pracovaly na tom, aby byl Gruzii udělen status kandidátské země EU, v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské unii, na základě dosažených výsledků a pod podmínkou, že gruzínské orgány splní veškerá kritéria;

18. pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a prezidentovi, vládě a parlamentu Gruzie.

 

 

 

Poslední aktualizace: 8. června 2022
Právní upozornění - Ochrana soukromí