Společný návrh usnesení - RC-B9-0339/2022Společný návrh usnesení
RC-B9-0339/2022
Evropský parlament

SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o vetech členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu

4.7.2022 - (2022/2734(RSP))

předložený v souladu s čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0339/2022 (PPE)
B9‑0340/2022 (Renew)
B9‑0342/2022 (Verts/ALE)
B9‑0344/2022 (S&D)

Luděk Niedermayer, Markus Ferber
za skupinu PPE
Aurore Lalucq, Jonás Fernández, Paul Tang
za skupinu S&D
Gilles Boyer
za skupinu Renew
Kira Marie Peter‑Hansen, Claude Gruffat
za skupinu Verts/ALE
José Gusmão, Manon Aubry, Martin Schirdewan


Postup : 2022/2734(RSP)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu :  
RC-B9-0339/2022
Předložené texty :
RC-B9-0339/2022
Rozpravy :
Hlasování :
Přijaté texty :

Usnesení Evropského parlamentu o vetech členských států, která ohrožují globální daňovou dohodu

(2022/2734(RSP))

 

Evropský parlament,

– s ohledem na hlavu III a články 113, 115, 116 a 326 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

– s ohledem na články 4 a 20 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

– s ohledem na prohlášení s názvem „Řešení daňové problematiky plynoucí z digitalizace hospodářství založené na dvou pilířích“, které předložila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)/G20 jako součást inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku, k němuž se dne 4. listopadu 2021 připojilo a s nímž vyjádřilo souhlas 137 ze 141 členů,

– s ohledem na modelová pravidla OECD/G20 týkající se vnitrostátního provádění druhého pilíře inkluzivního rámce pro řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku,

– s ohledem na návrh směrnice Rady předložený Komisí ze dne 22. prosince 2022 o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii (COM(2021)0823),

– s ohledem na svůj postoj ze dne 19. května 2022 k návrhu směrnice Rady o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin v Unii[1],

– s ohledem na sdělení Komise ze dne 15. ledna 2019 s názvem „Kroky k zajištění efektivnějšího a demokratičtějšího rozhodování v daňové politice EU“ (COM(2019)0008),

– s ohledem na analýzu Daňové observatoře EU ze dne 25. října 2021 nazvanou „Dopady globální minimální daně na příjmy: odhady pro jednotlivé státy“,

– s ohledem na závěry Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 5. dubna 2022 a na výsledek zasedání ze dne 17. června 2022,

– s ohledem na závěrečnou zprávu Konference o budoucnosti Evropy a na své usnesení ze dne 4. května 2022 o opatřeních navazujících na Konferenci o budoucnosti Evropy[2],

– s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 s názvem „Zdanění digitální ekonomiky: jednání OECD, daňové rezidentství digitálních společností a případné evropské zdanění digitální ekonomiky“[3],

– s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 s doporučeními Komisi o spravedlivém a jednoduchém zdanění podporujícím strategii oživení (kroky EP v návaznosti na červencový akční plán Komise a jejích 25 iniciativ v oblasti DPH a zdanění právnických a fyzických osob)[4],

– s ohledem na studii Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 25. května 2021 nazvanou „Zdanění nadnárodních společností v Evropě“,

– s ohledem na nejnovější odhady MMF ve fiskálním monitoru z dubna 2022,

– s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2022 nazvané „Sociální a hospodářské důsledky ruské války na Ukrajině pro EU – posílení akceschopnosti EU“[5],

– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A. vzhledem k tomu, že dne 4. listopadu 2021 se 137 ze 141 členů inkluzivního rámce OECD/G20 pro erozi základu daně a přesouvání zisku, včetně všech členských států EU, dohodlo na reformě mezinárodního daňového systému v rámci řešení založeného na dvou pilířích s cílem řešit výzvy vyplývající z digitalizace ekonomiky, včetně stanovení mnohostranně schválených omezení týkajících se přesouvání zisku a daňové soutěže zavedením globální minimální sazby daně ve výši 15 %; vzhledem k tomu, že dohoda je výsledkem širokého kompromisu i několika kol jednání, která probíhala několik let;

B. vzhledem k tomu, že zavedením globální minimální sazby daně v rámci této reformy založené na dvou pilířích by země získaly přibližně 150 miliard USD nových příjmů ročně[6]; vzhledem k tomu, že historická dohoda dosažená na zasedání OECD/G20 o inkluzivním rámci pro BEPS v říjnu 2021, která se těší široké podpoře zemí reprezentujících více než 90 % světové ekonomiky, je velkým politickým úspěchem, jenž je třeba rychle a široce realizovat, aby se proměnil v sociální a hospodářský úspěch a podpořil spravedlivé zdanění;

C. vzhledem k tomu, že podle nejnovějších odhadů MMF se předpokládá, že minimální daň zvýší celosvětové příjmy z daně z příjmu právnických osob o 5,7 % díky dorovnávací dani a možná o dalších 8,1 % díky schváleným omezením přesouvání zisku a daňové soutěže[7];

D. vzhledem k tomu, že pokud by v souladu s druhým pilířem této globální dohody byla zavedena minimální efektivní sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 15 %, jen v samotné EU by se tím mohly navýšit příjmy z daně z příjmů právnických osob o přibližně 64 miliard EUR ročně[8];

E. vzhledem k tomu, že daňové otázky v Unii podléhají zvláštnímu legislativnímu postupu a Rada o nich rozhoduje na základě jednomyslnosti; vzhledem k tomu, že návrh směrnice Rady na provedení II. pilíře inkluzivního rámce, předložený Komisí dne 22. prosince 2021, vychází z článku 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU);

F. vzhledem k tomu, že všechny země OECD a skupiny G20, včetně všech 27 členských států EU, podpořily dohodu o reformě mezinárodních daňových předpisů v říjnu 2021;

G. vzhledem k tomu, že navzdory tomuto závazku nebyla už třikrát přijata směrnice EU o podpoře a provádění druhého pilíře této mezinárodní dohody (směrnice o druhém pilíři), protože se v Radě Evropské unie ve složení pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) při hlasování nepodařilo dosáhnout jednomyslnosti;

H. vzhledem k tomu, že při jednáních v Radě Polsko uplatnilo své veto, aby zabránilo přijetí směrnice o druhém pilíři v celé Unii, přestože ji vždy podpořilo všech ostatních 26 členských států; vzhledem k tomu, že Polsko později od svého odporu upustilo;

I. vzhledem k tomu, že Maďarsko, přestože na předchozích zasedáních Rady ECOFIN souhlasilo s prováděním směrnice, uplatnilo v Radě ECOFIN v červnu 2022 veto poté, co své veto odvolalo Polsko;

J. vzhledem k tomu, že veřejné příjmy plynoucí z provádění směrnice o II. pilíři v EU by byly obzvláště významné s ohledem na bezprecedentní dopad kombinace ruské agrese na Ukrajině, narušení globálních dodavatelských řetězců a nutnosti zajistit hospodářské oživení po pandemii a investice potřebné k dosažení cílů EU v oblasti klimatu;

K. vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích bylo učiněno mnoho pokusů o stanovení minimální sazby daně z příjmů právnických osob v Unii;

L. vzhledem k tomu, že konečný výsledek Konference o budoucnosti Evropy zahrnoval návrhy k fiskálním a daňovým politikám, které byly zapracovány do zprávy na toto téma ze dne 9. května 2022;

M. vzhledem k tomu, že zapojení Evropského parlamentu prostřednictvím řádného legislativního postupu by zlepšilo rozhodování v oblasti daní a vedlo by k účinnějším, relevantnějším a ambicióznějším výsledkům daňové politiky EU;

Obecné úvahy

1. konstatuje, že stávající mezinárodní daňové předpisy jsou z velké části zastaralé a nejsou schopny řešit rostoucí digitalizaci ekonomiky a účinně omezit daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem; zdůrazňuje, že je naléhavě zapotřebí tyto předpisy reformovat prostřednictvím přijetí globální daňové dohody OECD/G20 s cílem zajistit, aby mezinárodní, unijní a vnitrostátní daňové systémy odpovídaly novým hospodářským, sociálním a technologickým výzvám 21. století;

2. s velkým znepokojením bere na vědomí roztříštěnost vnitrostátních sazeb daně z příjmu právnických osob v rámci EU, která může narušovat jednotný trh a poškozovat unijní hospodářství; dále bere na vědomí pokračující pokles průměrných sazeb daně z příjmu právnických osob v EU v posledních desetiletích; opakuje, že je naléhavě nutné vytvořit široký daňový základ a omezit prostor pro daňové úniky, daňové podvody a agresivní daňové plánování, a to i prostřednictvím provádění dohody OECD/G20 na úrovni EU;

3. poukazuje na to, že stávající daňové předpisy a nesoulad mezi daňovými předpisy v jednotlivých členských státech i mimo ně, spolu s nedostatečnou mezinárodní spoluprací, umožňují mimo jiné nadnárodním společnostem uplatňovat agresivní daňové plánování, které výrazně snižuje jejich efektivní daňové sazby; připomíná, že tato situace rovněž výrazně znevýhodňuje malé a střední podniky v hospodářské soutěži, neboť platí výrazně vyšší efektivní daňové sazby než nadnárodní společnosti, což je nepřijatelné;

4. upozorňuje na svůj nedávno přijatý postoj ke směrnici o druhém pilíři, který vyzývá k jejímu rychlému provedení do ledna 2023;

5. zdůrazňuje, že oznámené požadavky Maďarska, zejména v souvislosti s věcnými výjimkami, byly v mezinárodní dohodě z velké části zohledněny;

6. v této souvislosti všem členským státům připomíná jejich závazek vůči globální dohodě OECD; zdůrazňuje, že pro úspěch procesu bude rozhodující rychlé a rozsáhlé provádění dohody; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU převzala globální vedoucí úlohu v boji proti daňovým rájům tím, že se stane prvním regionem, který dohodu OECD provede; zdůrazňuje rizika spojená s neprovedením směrnice o druhém pilíři v EU; zdůrazňuje, že neprovedení směrnice o druhém pilíři ze strany EU by mohlo ohrozit provádění druhého pilíře ze strany USA a dalších jurisdikcí;

Současný rozhodovací proces a dopad vet členských států

7. připomíná členským státům, že jednomyslnost stanovená ve Smlouvách musí být vyvážena velmi vysokou mírou odpovědnosti a musí být v souladu se zásadou loajální spolupráce na základě čl. 4 odst. 3 SEU;

8. zdůrazňuje, že hlasování v Radě na základě jednomyslnosti v záležitostech daňové politiky nevytváří příznivé podmínky pro zavádění změn potřebných k řešení současných problémů; vyjadřuje politování nad tím, že současná situace často vede ke zpoždění a nedostatečnému pokroku v harmonizaci a koordinaci daňových předpisů v celé Unii, která by byla prospěšná pro všechny;

9. zdůrazňuje, že veta členských států soustavně brání pokroku v mnoha důležitých oblastech zdanění; lituje skutečnosti, že návrhy, jako je společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob, revize směrnice o zdanění úroků a licenčních poplatků a reforma kodexu chování pro zdanění podniků jsou dosud zablokovány v Radě;

10. odsuzuje skutečnost, že některé členské státy zneužívají vnitrostátní veta v daňových záležitostech k dosahování ústupků v jiných politických oblastech; zdůrazňuje, že kvůli těmto vetům hrozí nebezpečí, že budou přetrvávat škodlivé daňové praktiky a sociální nespravedlnost, jež oslabují schopnost Unie účinně fungovat, podporovat rovné podmínky a chránit nejlepší zájmy svých občanů a malých a středních podniků;

Doporučená opatření a oblasti reforem

11. znovu vyzývá Radu, aby urychleně přijala směrnici o druhém pilíři, a zajistila tak účinnost dohody od ledna 2023;

12. naléhavě vyzývá Maďarsko, aby okamžitě ukončilo blokování globální daňové dohody v Radě; vyjadřuje politování nad tím, že jediný členský stát má možnost bránit provádění této historické dohody a blokovat ostatních 26 členských států;

13. naléhavě žádá Komisi a Radu, aby nepřistupovaly k politickému vyjednávání s členskými státy, které zneužívají svého práva veta;

14. znovu vyzývá Komisi a Radu, aby trvaly na dohodnuté podmíněnosti politik EU a transparentnosti rozhodování a neschválily maďarský národní plán pro oživení a odolnost, dokud Maďarsko v plné míře nesplní všechna kritéria stanovená v nařízení, zejména doporučení pro jednotlivé země v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a prevence a odhalování podvodů, střetů zájmů a korupce a boje proti nim;

15. zdůrazňuje, že v současné situaci by měly být i nadále projednávány všechny proveditelné scénáře a že pokud Maďarsko bude v nadcházejících měsících na svém vetu trvat, musí být přijata urychlená opatření; naléhavě vyzývá Komisi a Radu, aby zkoumaly alternativní možnosti, jež by EU umožnily dostát závazkům, které přijala na úrovni OECD/G20;

16. vyzývá Komisi a členské státy, aby uvažovaly o možných krátkodobých opatřeních, která by EU umožnila splnit její mezinárodní závazky, například aby stanovily, zda by bylo v krajním případě vhodné provádět globální daňovou dohodu prostřednictvím postupu posílené spolupráce stanoveného v článku 20 SEU; domnívá se, že pokud nebude možné se dohodnout na jiných alternativách provádění na úrovni EU, mohlo by jednostranné provádění směrnice o druhém pilíři všemi členskými státy přinést přijatelné výsledky;

17. vyzývá Komisi, aby případně využila postup pro některé daňové politiky stanovený v článku 116 SFEU; v této souvislosti připomíná prohlášení Ursuly von der Leyenové z doby její kandidatury na předsedkyni Komise, v němž se zavázala, že „bude využívat ustanovení Smluv, která umožňují přijímat návrhy v oblasti zdanění postupem spolurozhodování a rozhodovat o nich kvalifikovanou většinou v Radě“;

18. připomíná projev bývalého předsedy Komise Jeana Clauda Junckera o stavu Unie z roku 2018, v němž vyzval k tomu, aby v některých daňových záležitostech byla rozhodnutí přijímána kvalifikovanou většinou;

19. zdůrazňuje, že z dlouhodobého hlediska by členské státy měly zvážit přidanou hodnotu přechodu na hlasování kvalifikovanou většinou, jak to doporučila Konference o budoucnosti Evropy; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby znovu zahájila diskusi o tom, že by na některé daňové záležitosti začalo být postupně uplatňováno hlasování kvalifikovanou většinou, a to v návaznosti na její sdělení o této otázce z roku 2019 a v reakci na výsledek Konference o budoucnosti Evropy;

°

° °

20. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

 

 

Poslední aktualizace: 5. července 2022
Právní upozornění - Ochrana soukromí