SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o roce trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině
15.2.2023 - (2023/2558(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0126/2023 (Renew)
B9‑0131/2023 (Verts/ALE)
B9‑0132/2023 (PPE)
B9‑0134/2023 (ECR)
B9‑0139/2023 (S&D)
Michael Gahler, Andrius Kubilius, Rasa Juknevičienė, Željana Zovko, David McAllister, Vangelis Meimarakis, Siegfried Mureşan, Jerzy Buzek, Isabel Wiseler‑Lima, Traian Băsescu, Vasile Blaga, Vladimír Bilčík, Ioan‑Rareş Bogdan, Daniel Buda, Cristian‑Silviu Buşoi, Peter van Dalen, Gheorghe Falcă, Tomasz Frankowski, Andrzej Halicki, Sandra Kalniete, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López‑Istúriz White, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Aušra Maldeikienė, Marian‑Jean Marinescu, Gabriel Mato, Liudas Mažylis, Dace Melbārde, Francisco José Millán Mon, Dan‑Ştefan Motreanu, Gheorghe‑Vlad Nistor, Janina Ochojska, Radosław Sikorski, Michaela Šojdrová, Eugen Tomac, Inese Vaidere, Tom Vandenkendelaere, Javier Zarzalejos, Milan Zver, Ewa Kopacz
za skupinu PPE
Pedro Marques, Tonino Picula, Włodzimierz Cimoszewicz, Raphaël Glucksmann, Sven Mikser, Thijs Reuten, Juozas Olekas, Pina Picierno, Dan Nica, Maria Grapini, Rovana Plumb, Victor Negrescu
za skupinu S&D
Petras Auštrevičius, Nathalie Loiseau, José Ramón Bauzá Díaz, Katalin Cseh, Vlad Gheorghe, Klemen Grošelj, Karin Karlsbro, Moritz Körner, Ilhan Kyuchyuk, Karen Melchior, Javier Nart, Urmas Paet, Dragoş Pîslaru, María Soraya Rodríguez Ramos, Michal Šimečka, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Viola von Cramon‑Taubadel, Hannah Neumann
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Eugen Jurzyca, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Beata Mazurek, Elżbieta Kruk, Adam Bielan, Roberts Zīle, Witold Jan Waszczykowski, Joachim Stanisław Brudziński, Dominik Tarczyński, Zbigniew Kuźmiuk, Elżbieta Rafalska, Ryszard Czarnecki, Jacek Saryusz‑Wolski, Beata Szydło, Angel Dzhambazki, Hermann Tertsch
za skupinu ECR
Nikolaj Villumsen, Silvia Modig
Usnesení Evropského parlamentu o roce trvání ruské invaze a útočné války proti Ukrajině
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména od eskalace ruské války proti Ukrajině v únoru 2022,
– s ohledem na Dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé[1], a na související prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou, podepsané v roce 2014,
– s ohledem na Chartu OSN, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na žádost Ukrajiny o členství v EU ze dne 28. února 2022 a následné udělení statusu kandidátské země Evropskou radou dne 23. června 2022, k čemuž došlo na základě kladného posudku Komise a v souladu se stanovisky Evropského parlamentu,
– s ohledem na společné prohlášení z 24. vrcholné schůzky mezi EU a Ukrajinou konané dne 3. února 2023,
– s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 9. února 2023,
– s ohledem na projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského při jeho návštěvě Parlamentu dne 9. února 2023,
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 proti Ukrajině nelegální, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku; vzhledem k tomu, že tato útočná válka představuje zjevné porušení Charty OSN a základních principů mezinárodního práva; vzhledem k tomu, že Ukrajina trpí pod ruskou agresí již od listopadu 2013, kdy vypukly protesty proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta pozastavit podpis dohody o přidružení mezi EU a Ukrajinou; vzhledem k tomu, že kroky Ruska učiněné v uplynulém roce na Ukrajině nadále ohrožují mír a bezpečnost v Evropě i na celém světě;
B. vzhledem k tomu, že ruské síly provádějí nerozlišující útoky proti rezidenčním oblastem a civilní infrastruktuře; vzhledem k tomu, že již byly zavražděny tisíce civilistů, včetně stovek dětí, a mnoho dalších osob bylo mučeno, šikanováno, sexuálně napadeno, uneseno nebo násilně vysídleno; vzhledem k tomu, že toto nelidské chování ruských sil a jejich zástupných subjektů je v naprostém rozporu s mezinárodním humanitárním právem; vzhledem k tomu, že dne 30. září 2022 Rusko jednostranně vyhlásilo anexi Doněcké, Chersonské, Luhanské a Záporožské oblasti, tedy oblastí, které částečně okupuje, přičemž již dříve anektovalo Krymský poloostrov; vzhledem k tomu, že pokus Ruska o etnické čistky v okupovaných částech Ukrajiny zahrnují ukrutnosti páchané v masovém měřítku; vzhledem k tomu, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou národní identitu a vymazat ukrajinskou kulturu a státnost;
C. vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců byly vysídleny v rámci území Ukrajiny i mimo něj a uprchly před ruskou agresí; vzhledem k tomu, že pokračující agrese Ruska vůči Ukrajině bude i nadále nutit obyvatele, aby prchali ze svých domovů; vzhledem k tomu, že ruské válečné zločiny po sobě zanechají traumatizovanou generaci ukrajinských dětí a miliony ukrajinských civilistů a vojáků, pro které bude třeba zajistit léčbu duševních poruch, deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy;
D. vzhledem k tomu, že osvobození ukrajinských území vedlo k odhalení celé řady důkazů o systematickém a rozsáhlém porušování lidských práv a o válečných zločinech spáchaných ruskými silami a jejich zástupnými subjekty, např. pokud jde o sumární popravy a pohřbívání v masových hrobech, znásilňování a další formy sexuálního násilí, mučení, používání civilistů jako lidských štítů, nucené vysídlování civilistů (včetně dětí) do Ruska, ničení ekosystémů, používání výbušných zbraní s rozsáhlými účinky, včetně nezákonné kazetové munice v hustě obydlených oblastech, a o cílené ničení civilní infrastruktury, včetně nemocnic, domů a škol;
E. vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou obzvláště ohroženy během humanitární krize a krize vysídlování, neboť se i nadále neúměrně často stávají oběťmi genderově podmíněného násilí;
F. vzhledem k tomu, že ruská blokáda ukrajinského vývozu obilovin v uplynulém roce ohrozila hladomorem mnoho milionů lidí na Ukrajině i mimo ni, což upomíná na událost známou jako Holodomor;
G. vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska svědčí o jeho koloniálním přístupu k jeho sousedům; vzhledem k tomu, že dokud Rusko zůstane imperiálním státem, bude pokračovat ve svém úsilí o zachování neustále přítomné hrozby agrese na evropském kontinentu; vzhledem k tomu, že mnoho mezinárodních aktérů označilo Rusko za stát, který podporuje terorismus a využívá teroristické prostředky, na což by nyní měla navazovat konkrétní opatření;
H. vzhledem k tomu, že Ukrajina je nyní uznaným kandidátem na členství v Evropské unii a že tato země ve všech oblastech získala od EU obrovskou podporu, včetně bezprecedentní vojenské podpory; vzhledem k tomu, že od února 2022 dosáhla celková pomoc, kterou Unie, její členské státy a evropské finanční instituce přislíbily Ukrajině, nejméně 67 miliard EUR, včetně vojenské pomoci;
I. vzhledem k tomu, že ruská útočná válka je největším vojenským konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války, přičemž odráží zostřující se konflikt mezi autoritářstvím a demokracií;
1. opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou podporu lidu a vůdčímu duchu Ukrajiny, stejně jako svou podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic;
2. opětovně co nejdůrazněji odsuzuje nelegální, nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou agresivní válku Ruska proti Ukrajině, jakož i to, že se do ní zapojil běloruský režim; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly ukončily své veškeré vojenské akce, zejména útoky na rezidenční oblasti a civilní infrastrukturu, a aby stáhly veškeré ozbrojené síly, zástupné síly a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznávaného území Ukrajiny, ukončily nucené deportace ukrajinských civilistů a propustily všechny zadržované Ukrajince;
3. vzdává hold statečnému lidu Ukrajiny, právoplatnému laureátu Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2023, který odvážně brání svou zemi a její svrchovanost, nezávislost a územní celistvost a zároveň brání svobodu, demokracii, právní stát a evropské hodnoty před brutálním režimem, který se snaží oslabit naši demokracii a podkopat a rozdělit naši Unii;
4. vyjadřuje svou nejhlubší soustrast rodinám a blízkým osobám odvážných obránců, kteří obětovali své životy za obranu Ukrajiny a jejího lidu, svobodu a demokracii; vyzývá EU a její členské státy, aby setrvale a ve větší míře podporovaly léčbu a rehabilitaci zraněných obránců Ukrajiny;
5. vyjadřuje své odhodlání přispět k tomu, aby si ukrajinský lid zachoval svého odolného ducha a aby nadále věřil v lepší budoucnost, v níž bude na Ukrajině a v Evropě obnoven mír, žádné ukrajinské území nebude Ruskem okupováno a žádný ukrajinský ani jiný občan se nebude cítit ohrožen nebo napadán za to, že si přeje žít v míru, bezpečí a prosperitě a v souladu s evropskými hodnotami a zásadami;
6. chválí solidaritu, kterou občané Unie, občanská společnost, členské státy i samotná EU projevují vůči Ukrajině a jejímu lidu; vyjadřuje podporu tomu, aby se směrnice o dočasné ochraně[2] i nadále vztahovala na osoby prchající z Ukrajiny v důsledku ruské agrese proti Ukrajině;
7. je přesvědčen, že výsledek války a postoj mezinárodního společenství budou hrát klíčovou úlohu při ovlivňování budoucích kroků jiných autoritářských režimů, které pozorně sledují průběh konfliktu;
8. zdůrazňuje, že hlavním cílem Ukrajiny je vyhrát válku proti Rusku, tedy vytlačit všechny ruské síly, jejich zástupné subjekty a spojence z mezinárodně uznávaného území Ukrajiny; domnívá se, že tohoto cíle lze dosáhnout pouze prostřednictvím soustavných, trvalých a neustále se zvyšujících dodávek všech druhů zbraní na Ukrajinu, a to bez výjimky;
9. požaduje, aby Rusko definitivně přestalo porušovat nebo ohrožovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny i dalších sousedních zemí; zdůrazňuje, že ruská agrese se neomezuje jen na Ukrajinu, neboť má škodlivý bezpečnostní a ekonomický dopad na všechny země Východního partnerství EU, zejména pak na Moldavskou republiku, která neustále čelí ruskému politickému vydírání, bezpečnostním hrozbám a provokacím zaměřeným na destabilizaci vlády a podkopání demokracie, přičemž tyto kroky hrozí zmařením evropské cesty, na kterou se země vydala; bere na vědomí nedávné prohlášení, ve kterém prezidentka Moldavské republiky Maia Sanduová uvedla, že zemi hrozí státní převrat; vyzývá EU a její členské státy, aby nadále podporovaly Moldavskou republiku, neboť její zranitelnost by mohla oslabit odolnost Ukrajiny a ovlivnit bezpečnost Evropy; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly solidaritu a spolupráci v rámci iniciativy Východního partnerství EU s využitím všech nezbytných zdrojů s cílem adekvátně reagovat na vznikající hrozby a zajistit stabilitu a prosperitu tohoto regionu;
10. zdůrazňuje, že prezident Putin, ostatní ruští vedoucí představitelé a jejich běloruští spojenci, kteří plánovali a vydali příslušné příkazy k zahájení této útočné války proti Ukrajině, musí být pohnáni k odpovědnosti;
11. opakuje svou výzvu určenou Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členským státům, aby podpořili vyvození odpovědnosti za zločiny spáchané během ruské agrese proti Ukrajině, zejména za zločin agrese, válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a údajnou genocidu; opakuje proto svou výzvu Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli a členským státům, aby spolupracovali s Ukrajinou a mezinárodním společenstvím na zřízení zvláštního tribunálu pro vyšetřování a souzení zločinu agrese spáchaného ruskými čelnými představiteli a jejich spojenci vůči Ukrajině;
12. vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele Unie, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy a jejich diplomatické sbory, aby pokračovali v co nejužší a nejintenzivnější spolupráci s mezinárodními partnery na posilování jednoty mezinárodního společenství v zájmu odsouzení ruské útočné války a odporu vůči ní, stejně jako při vyvozování odpovědnosti za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a zločin agrese; opětovně vyjadřuje svou podporu činnosti Mezinárodního trestního soudu, kterou přispívá k ukončení beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších trestných činů, jež znepokojují mezinárodní společenství;
13. co nejdůrazněji odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že se jedná o válečný zločin; vyzývá EU a hostitelské země žen a dívek, které uprchly z Ukrajiny, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, a to zejména k nouzové antikoncepci, i pro oběti znásilnění, a aby podporovaly poskytování těchto služeb na Ukrajině;
14. zdůrazňuje, že je i nadále třeba poskytovat Ukrajině humanitární pomoc a řešit potřeby milionů lidí, kteří byli vysídleni z Ukrajiny na území jiného státu nebo kteří byli v rámci země vnitřně vysídleni, zejména těch, kteří patří ke zranitelným skupinám; opakuje, že pokračující nucené přemisťování a deportace ukrajinských dětí, včetně dětí z ústavů, do Ruska a jejich nucené adopce ruskými rodinami jsou v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem; zdůrazňuje, že násilné převádění dětí z jedné skupiny do jiné představuje trestný čin genocidy podle článku II Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia; vyzývá v této souvislosti mezinárodní společenství, aby podpořilo úsilí ukrajinských orgánů při shromažďování, dokumentaci a uchovávání důkazů o porušování lidských práv, k němuž došlo během ruské války proti Ukrajině;
15. vítá prohlášení prezidenta Zelenského, který ve svém projevu v Evropském parlamentu řekl, že „Je to naše Evropa. Jsou to naše pravidla. Náš způsob života. A pro Ukrajinu je to cesta domů.“, a plně se s tímto prohlášením ztotožňuje; znovu potvrzuje svůj závazek k členství Ukrajiny v Evropské unii; znovu vyzývá k inovativní, doplňkové a pružné interakci mezi probíhajícími pracemi na provádění platné dohody o přidružení a procesem přístupových jednání, která by umožnila postupné začlenění Ukrajiny do jednotného trhu EU a odvětvových programů, včetně přístupu k fondům EU v příslušných oblastech, aby ukrajinští občané mohli využívat výhod přistoupení v průběhu celého procesu, a nikoli až po jeho dokončení;
16. zdůrazňuje, že ruská útočná válka zásadně změnila geopolitickou situaci v Evropě, a EU by proto měla přijmout odvážná a komplexní politická, bezpečnostní a finanční rozhodnutí; v této souvislosti připomíná, že podporuje rozhodnutí Evropské rady udělit Ukrajině status kandidátské země EU; vyzývá Ukrajinu, Komisi a Radu, aby pracovaly na tom, aby přístupová jednání mohla začít již letos; domnívá se, že členství Ukrajiny v EU představuje geostrategickou investici do jednotné a silné Evropy, která tak prokáže své vedoucí postavení, odhodlání a svou vizi;
17. vítá rozhodnutí Evropské rady udělit Ukrajině status kandidátské země EU; zdůrazňuje, že přistoupení k EU se musí uskutečnit v souladu s článkem 49 Smlouvy o Evropské Unii a musí při něm být dodrženy příslušné postupy a podmínka splnění stanovených kritérií, zejména tzv. kodaňských kritérií pro členství v EU, a že toto přistoupení je procesem založeným na zásluhách, který vyžaduje přijetí a provádění příslušných reforem, zejména v oblasti demokracie, právního státu, lidských práv, tržního hospodářství a provádění acquis EU; vyzývá ukrajinskou vládu, aby i nadále posilovala místní samosprávu prostřednictvím reformy, která si získala značné národní i mezinárodní uznání, a aby úspěch této decentralizační reformy začlenila do celkové struktury procesu obnovy, oživení a rekonstrukce Ukrajiny;
18. znovu potvrzuje svou podporu poskytování vojenské pomoci Ukrajině po nezbytnou dobu; oceňuje úsilí členských států, které poskytují vojenskou pomoc, a místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který koordinuje vojenskou podporu, s cílem umožnit Ukrajině uplatňovat její legitimní právo bránit se proti ruské útočné válce; opakuje svou výzvu členským státům, aby přesto podstatně zvýšily svou vojenskou podporu a urychlily její poskytování, aby se Ukrajina mohla nejen bránit proti ruským útokům, ale také znovu získat plnou kontrolu nad celým svým mezinárodně uznaným územím; vyzývá členské státy, USA, Spojené království a Kanadu, aby urychleně splnily svůj závazek a poskytly Ukrajině moderní bojové tanky; zdůrazňuje, že je důležité, aby spojenci Ukrajiny nadále zůstali jednotní a aby spolu úzce spolupracovali, pokud jde o analýzu kritických žádostí ukrajinských orgánů o těžké zbraně a moderní systémy protivzdušné obrany; vyzývá k důkladnému posouzení toho, zda by bylo možné Ukrajině dodat západní stíhací letouny, vrtulníky a vhodné raketové systémy a podstatně jí navýšit dodávky munice;
19. vyzývá Radu, aby zachovala svou sankční politiku vůči Rusku a Bělorusku a zároveň sledovala, přezkoumávala a posilovala její účinnost a dopad; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé zavedení a důsledné vymáhání všech sankcí; vyzývá Radu, aby do konce února 2023 přijala desátý balíček sankcí, aby podstatně rozšířila oblast působnosti sankcí, a to zejména sankcí týkajících se hospodářství a energetiky tím, že zakáže dovoz ruských fosilních paliv, uranu a diamantů, a sankcí vůči osobám a subjektům, a aby uvalila sankce na všechny osoby spojené s tzv. Wagnerovou skupinou a dalšími ozbrojenými skupinami, milicemi a jejich spojenci financovanými Ruskem, včetně těch, které působí na okupovaných územích Ukrajiny; vyzývá všechny členské státy, aby i nadále reagovaly na ruskou útočnou válku proti Ukrajině jednotně, a vyzývá všechny kandidátské země a potenciální kandidátské země EU, aby se k politice sankcí EU připojily;
20. žádá Komisi, aby vypracovala posouzení dopadu týkající se účinnosti sankcí na ruské válečné úsilí a obcházení sankcí; připomíná, že porušení omezujících opatření bylo doplněno na unijní seznam trestných činů;
21. je hluboce znepokojen zprávami o tom, že několik třetích zemí spolupracuje s Ruskem, aby mu pomohlo obcházet sankce, např. že Írán a Severní Korea údajně neustále dodávají vojenské vybavení do Ruska a že čínské státem vlastněné společnosti působící v obranném průmyslu přepravují do Ruska vybavení dvojího užití, navigační vybavení, rušicí zařízení a součástky do bojových letadel, a je také znepokojen zprávami o činnosti tzv. „stínových tankerů“, a žádá Komisi, aby zaručila, že ruský plyn, na nějž jsou uvaleny evropské sankce, nebude možné vydávat za plyn dovážený ze třetích zemí, jako je Ázerbájdžán; vyzývá EU, členské státy a jejich spojence, aby posílily účinnost již uložených sankcí, bezodkladně zablokovaly veškeré pokusy o obcházení těchto sankcí a pracovaly na sekundárním sankčním mechanismu, který by odstranil veškeré stávající nedostatky; odsuzuje země, které pomáhají Rusku vyhnout se účinkům uvalených sankcí, a vyzývá EU, aby důsledně stíhala společnosti, sdružení a jednotlivce, kteří se na obcházení sankcí podílejí;
22. vyzývá Komisi a spolunormotvůrce, aby dotvořili právní režim, díky kterému bude možné zkonfiskovat ruská aktiva, která EU zmrazila, a využít je k řešení různých důsledků ruské agrese vůči Ukrajině, včetně její obnovy a odškodnění obětí ruské agrese; zdůrazňuje své přesvědčení, že jakmile válka skončí, musí Rusko zaplatit reparace, které mu byly uloženy, aby mohlo významně přispět k obnově Ukrajiny;
23. opětovně odsuzuje nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru umožnit ruským a běloruským sportovcům soutěžit na kvalifikačních závodech pro olympijské hry v Paříži 2024 pod neutrální vlajkou, což narušuje mnohostrannou izolaci těchto zemí, přičemž oba režimy tuto skutečnost budou využívat k propagandě; vyzývá členské státy a mezinárodní společenství, aby na Mezinárodní olympijský výbor vyvíjely tlak s cílem zvrátit toto rozhodnutí, které je ostudou pro mezinárodní svět sportu, a aby podobný postoj zaujaly k veškerým dalším sportovním, kulturním nebo vědeckým událostem;
24. vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně podporovaly diplomatické úsilí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která navrhla vytvoření ochranné zóny jaderné bezpečnosti kolem ukrajinské jaderné elektrárny Záporoží; zdůrazňuje, že je důležité chránit integritu infrastruktury a zajistit misi agentury MAAE snadný přístup do jaderných areálů; vyzývá orgány EU a členské státy, aby zakázaly společnosti Rosatom pokračovat v investicích do kritické infrastruktury v EU a aby byla veškerá její činnost v EU zastavena;
25. vyzývá orgány EU, aby rozšířily možnosti ukrajinských volených zástupců a úředníků studovat a sledovat práci orgánů EU; vyzývá k zahájení postupů pro zřízení Akademie veřejné správy Východního partnerství;
26. vyzývá EU a její členské státy, aby strategicky a aktivně bojovaly proti hybridním hrozbám, bránily ruským zásahům do politických, volebních a jiných demokratických procesů na Ukrajině a v EU a zejména aby se postavily nepřátelskému jednání, jehož cílem je manipulace s veřejným míněním a oslabení evropské integrace; vyzývá EU a její členské státy, aby zvýšily odolnost vůči dezinformacím a rozvratným kampaním, jejichž cílem je podkopat demokratické procesy a vyvolat rozkol na Ukrajině a v EU, a aby odstranily tuto propast tím, že zajistí, aby evropské vysílací společnosti a televizní kanály neposkytovaly služby žádným ruským televizním kanálům, na které byly uvaleny sankce, ani nepřispívaly k šíření ruského dezinformačního obsahu;
27. vyzývá Valné shromáždění OSN, aby ruskou útočnou válku proti Ukrajině ponechalo na pořadu jednání svých schůzí, a vyzývá partnery EU po celém světě, aby Ukrajině nadále poskytovali politickou a humanitární podporu při obraně její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti; vyzývá ESVČ a členské státy, aby posílily svou spolupráci se světovými lídry z jiných regionů, pokud jde o podporu Ukrajiny, a aby zintenzivnily mezinárodní tlak na ruský režim;
28. vyjadřuje vděčnost zemím, které od prvních hodin války prokázaly nebývalou jednotu, solidaritu a podporu Ukrajině a nadále v tom pokračují;
29. vyjadřuje svou solidaritu a podporu odvážnému lidu v Rusku a Bělorusku, který protestuje proti ruské útočné válce proti Ukrajině;
30. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, Organizaci spojených národů, Mezinárodnímu olympijskému výboru a ruským a běloruským orgánům.
- [1] Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3.
- [2] Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).