SPOLEČNÝ NÁVRH USNESENÍ o dalších represích proti běloruskému lidu, zejména o případech Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého
13.3.2023 - (2023/2573(RSP))
a nahrazující tyto návrhy usnesení:
B9‑0164/2023 (PPE)
B9‑0165/2023 (Renew)
B9‑0166/2023 (Verts/ALE)
B9‑0167/2023 (S&D)
B9‑0168/2023 (ECR)
Sandra Kalniete, Michael Gahler, Rasa Juknevičienė, Željana Zovko, David McAllister, Andrius Kubilius, Isabel Wiseler‑Lima, Vladimír Bilčík, Tomasz Frankowski, Andrzej Halicki, Arba Kokalari, Andrey Kovatchev, David Lega, Miriam Lexmann, Antonio López‑Istúriz White, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Liudas Mažylis, Janina Ochojska, Radosław Sikorski, Milan Zver
za skupinu PPE
Pedro Marques, Tonino Picula, Thijs Reuten, Juozas Olekas
za skupinu S&D
Petras Auštrevičius, Nicola Beer, Bernard Guetta, Karen Melchior, Karin Karlsbro, Ramona Strugariu, Hilde Vautmans
za skupinu Renew
Viola von Cramon‑Taubadel, Hannah Neumann
za skupinu Verts/ALE
Anna Fotyga, Beata Mazurek, Angel Dzhambazki, Elżbieta Kruk, Tomasz Piotr Poręba, Dominik Tarczyński, Witold Jan Waszczykowski, Jadwiga Wiśniewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Alexandr Vondra, Veronika Vrecionová, Assita Kanko, Jacek Saryusz‑Wolski, Beata Kempa, Joachim Stanisław Brudziński, Zbigniew Kuźmiuk, Charlie Weimers, Adam Bielan, Roberts Zīle, Zdzisław Krasnodębski, Eugen Jurzyca, Bogdan Rzońca, Elżbieta Rafalska, Ryszard Czarnecki, Waldemar Tomaszewski
za skupinu ECR
Fabio Massimo Castaldo, Nikolaj Villumsen, Silvia Modig
Usnesení Evropského parlamentu o dalších represích proti běloruskému lidu, zejména o případech Andrzeje Poczobuta a Ales Bjaljackého
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Bělorusku,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a na všechny dalších úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,
– s ohledem na závěry Evropské rady z 21.–22. října 2021,
– s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella ze dne 25. března 2021 o útocích na Svaz Poláků v Bělorusku, na jeho prohlášení ze dne 17. ledna 2023 o procesech s představiteli opozice a s novináři a na prohlášení ze dne 3. března 2023 o odsouzení Alese Bjaljackého a dalších obránců lidských práv, a rovněž s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 7. října 2022 o rozsudcích v procesech se zástupci nezávislých sdělovacích prostředků;
– s ohledem na zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 4. března 2022 o stavu lidských práv v Bělorusku před prezidentskými volbami v roce 2020 a po jejich skončení a na prohlášení mluvčího vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 6. ledna 2023 o soudních procesech v Bělorusku,
– s ohledem na zprávy o stavu lidských práv v Bělorusku z 4. května 2022 a 20. července 2022, které vypracovala zvláštní zpravodajka OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku Anaïs Marinová pro Radu OSN pro lidská práva, dále na výzvu odborníků OSN ze dne 10. října 2022 k okamžitému propuštění vězněného nositele Nobelovy ceny Alese Bjaljackého a dalších obránců práv v Bělorusku a na vyjádření mluvčí OSN pro lidská práva Raviny Shamdasaniové ze dne 3. března 2023 o odsouzení obránců lidských práv v Bělorusku,
– s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí skupiny G7 ze dne 4. listopadu 2022 o Bělorusku,
– s ohledem na prohlášení komisařky Rady Evropy pro lidská práva ze dne 3. března 2023 o odsouzení laureáta Nobelovy ceny Bjaljackého a dalších obránců lidských práv,
– s ohledem na prohlášení zástupkyně pro svobodu sdělovacích prostředků Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Teresy Ribeirové ze dne 13. července 2022 o pokračující praxi věznění novinářů a pracovníků médií v Bělorusku, ze dne 15. září 2022 o dalším věznění novinářů v Bělorusku a ze dne 7. října 2022 o dalším pronásledování pracovníků v běloruském mediálním sektoru;
– s ohledem na čl. 132 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že od začátku pokojných demonstrací proti rozsáhlým podvodům při prezidentských volbách dne 9. srpna 2020 pokračuje Lukašenkův režim v tvrdých represích proti běloruskému lidu, při nichž jsou zástupci občanské společnosti, obránci lidských práv, opoziční aktivisté a mnozí další šikanováni, pronásledováni, zatýkáni, mučeni a souzeni za to, že se postavili proti režimu, proti systematickému porušování lidských práv nebo proti podpoře, kterou tento režim poskytuje ruské útočné válce proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že k nezávažnějším formám represí i nadále patří trestní stíhání, které je stále velmi rozšířené;
B. vzhledem k tomu, že k březnu 2023 se na seznamu běloruských politických vězňů, který vede Centrum pro lidská práva Vjasna, nachází více než 1450 osob, mezi nimiž je laureát Sacharovovy a Nobelovy ceny Ales Bjaljacki; vzhledem k tomu, že středisko Vjasna má informace o nejméně 2 900 osobách, které byly odsouzeny v politicky motivovaných trestních řízeních; vzhledem k tomu, že soudy Lukašenkova režimu vynesly v roce 2022 rozsudky v nejméně 1 200 politických procesech, byla zastavena činnost 215 tištěných médií a od roku 2020 byla v Bělorusku zlikvidována více než tisícovka nevládních organizací;
C. vzhledem k tomu, že Ales Bjaljacki, přední obránce lidských práv a zakladatel a předseda Centra pro lidská práva Vjasna, byl dne 12. února 2022 zatčen a umístěn do vyšetřovací vazby; vzhledem k tomu, že Alex Bjaljacki byl vězněn již v letech 2011 až 2014 a opět v roce 2021 poté, co v zemi proběhly rozsáhlé demonstrace za demokracii, které reagovaly na prezidentské volby konané v roce 2020; vzhledem k tomu, že dne 3. března 2023 proběhly politické procesy, v nichž byli Ales Bjaljacki, člen Centra pro lidská práva Vjasna Valjancin Stefanovič, obránce lidských Zmicer Salaujov a koordinátor kampaně „Zastánci lidských práv za svobodné volby“ Uladzimir Labkovič odsouzeni k deseti, devíti, osmi a sedmi letům vězení; vzhledem k tomu, že dne 3. listopadu 2021 byl ke tříletému trestu odsouzen Leanid Sudalenka, právník pobočky Vjasny z města Gomel, a téhož dne poslal soud na dva a půl roku do vězení i dobrovolnici pracující pro Vjasnu Taccjanu Lasicovou;
D. vzhledem k tomu, že novinář a člen Svazu Poláků v Bělorusku Andrzej Poczobut byl dne 18. března 2021 zatčen a později odsouzen ke třem letům vězení na základě obvinění z „veřejné urážky běloruského prezidenta“ a „podněcování k etnické nenávisti“; vzhledem k tomu, že dne 8. února 2023 jej krajský soud v Hrodně shledal vinným z nabádání k činnosti ohrožující národní bezpečnost Běloruské republiky a z podněcování etnických sporů a odsoudil jej k osmi letům vězení;
E. vzhledem k tomu, že novináři i nadále patří mezi ty, na které se režim zaměřuje nejvíce; vzhledem k tomu, že v současnosti je v Bělorusku ve vězení více než 30 novinářů; vzhledem k tomu, že do října 2022 běloruské orgány označily nejméně 29 nezávislých sdělovacích prostředků za „extremistické“ a zastavily jejich činnost; vzhledem k tomu, že podle Běloruské asociace novinářů je veřejný diskurz téměř zcela potlačen a sdělovací prostředky jsou tvrdě pronásledovány; vzhledem k tomu, že v důsledku úplného potlačení nezávislých sdělovacích prostředků už v Bělorusku neexistuje svoboda slova a režim vykonává plný dohled nad internetem;
F. vzhledem k tomu, že se všeobecně má za to, že obvinění Andrzeje Poczobuta a Alese Bjaljackého jsou politicky motivovaná a jejich cílem je umlčet nezávislé hlasy a potlačit svobodu projevu a sdružování;
G. vzhledem k tomu, že běloruské demokratické politické síly jsou i nadále terčem pronásledování; vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim zahájil soudní procesy in absentia s vedoucími představiteli demokratického hnutí v Bělorusku a že řada lídrů a dalších představitelů demokratických opozičních stran je i nadále vězněna v nelidských podmínkách; vzhledem k tomu, že dne 6. března 2023 odsoudil městský soud v Minsku in absentia vedoucí představitelku běloruské demokratické opozice a předsedkyni Sjednoceného přechodného kabinetu Svjatlanu Cichanouskou k 15 letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že byli odsouzeni i další představitelé Koordinační rady, jmenovitě Paval Latuška k 18 letům a Maryja Marozová, Volha Kavalkovová a Sjarhej Dyleuski k 12 letům vězení; vzhledem k tomu, že tyto rozsudky byly vyneseny několik dní poté, co běloruský soud prodloužil osmnáctiletý trest manžela Cichanouské, disidenta a bojovníka za demokracii Sjarheje Cichanouského, o dalších 18 měsíců; vzhledem k tomu, že někteří z odsouzených jsou nositelé Sacharovovy ceny za svobodu myšlení;
H. vzhledem k tomu, že dne 17. října 2022 byl v politicky motivovaném procesu v Bělorusku vynesen neobvykle tvrdý rozsudek nad politickým vězněm Mikalajem Autuchovičem, který byl poslán na 25 let do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou, a dalších 11 osob bylo odsouzeno k trestům v délce až dvaceti let;
I. vzhledem k tomu, že běloruské orgány opakovaně porušují lidská práva běloruských občanů, včetně práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování; vzhledem k tomu, že represe i nadále postihují všechny složky společnosti; vzhledem k tomu, že pronásledování jednotlivců pokračuje pod zástěrkou boje proti extremismu a terorismu; vzhledem k tomu, že v lednu 2022 vstoupila v platnost novela běloruského trestního zákoníku, která opět zavádí trestní odpovědnost za účast na činnosti neregistrovaných organizací; vzhledem k tomu, že v květnu 2022 běloruské orgány rozšířily trest smrti na pokusy o teroristické útoky, což je obvinění, které bylo dříve použito v trestních stíháních politických aktivitů; vzhledem k tomu, že běloruský režim i nadále výrazně omezuje svobodu sdružování; vzhledem k tomu, že v prosinci 2022 předložila běloruská vláda parlamentu návrh na změnu zákona o politických stranách, která by v konečném důsledku znamenala, že by byla de facto zakázána jakákoli strana která by byla vůči režimu v opozici;
J. vzhledem k tomu, že v říjnu 2022 podepsal Lukašenka zákon o odstoupení Běloruska od prvního opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, takže Výbor OSN pro lidská práva již není oprávněn přijímat a posuzovat individuální stížnosti na porušování lidských práv v Bělorusku, což byl pro pronásledované Bělorusy jeden z posledních prostředků nápravy;
K. vzhledem k tomu, že jedním z nástrojů, které Lukašenkův režim používá k umlčení opozice a veškerých hlasů zpochybňujících jeho režim, je administrativní šikana; vzhledem k tomu, že v lednu 2023 Centrum pro lidská práva Vjasna informovalo o zatčení nejméně 350 osob a o 141 případech takovéto politicky motivované administrativní šikany;
L. vzhledem k tomu, že stále dochází k pronásledování nezávislých odborových organizací; vzhledem k tomu, že běloruské státní orgány provedly legislativní změny, kterými rozšířily pravidla pro to, které organizace mohou být označeny za „extremistické“; vzhledem k tomu, že v červenci 2022 Nejvyšší soud Běloruska zastavil činnost čtyř velkých nezávislých odborových organizací a rozpustil Běloruský kongres demokratických odborů; vzhledem k tomu, že v lednu 2023 proběhl soud s předáky nezávislých odborů, v němž byli Henadz Fjadynič a Vasil Berasněv odsouzeni k devíti letům a Vjačaslav Areška k osmi letům odnětí svobody; vzhledem k tomu, že v únoru 2023 byli členové organizace Rabočy ruch (Hnutí pracujících) Sjarhej Šelest, Uladzimir Žurauka, Andrej Paheryla, Hanna Ablabová, Aljaksandr Hašnikav, Sjarhej Dzjuba, Ihar Minc, Valjancin Ceraněvič, Sjarhej Šamecka a Aljaksandr Kapšul odsouzeni k 11 až 15 letům odnětí svobody na základě obvinění z vlastizrady a z vytvoření extremistické organizace a účasti v ní; vzhledem k tomu, že běloruské ministerstvo vnitra neustále přidává na seznam extremistů a teroristů další aktivisty a představitele demokratického odborového hnutí;
M. vzhledem k tomu, že režim pokračuje v represích vůči právníkům za to, že se vyjadřují k právním otázkám, zastupují klienty v politicky motivovaných případech nebo že vystupují proti válce na Ukrajině; vzhledem k tomu, že od srpna 2020 přišlo nejméně 70 advokátů o licenci v důsledku svévolných rozhodnutí ministerstva spravedlnosti nebo politicky motivovaných řízení o zákazu výkonu advokacie; vzhledem k tomu, že v roce 2022 čelilo sedm advokátů politicky motivovaným trestním a správním řízením, byli zatýkáni, probíhaly u nich domovní prohlídky a byli vystaveni jiným druhům perzekuce; vzhledem k tomu, že Vital Brahiněc byl odsouzen k osmi letům vězení za to, že objajoval několik politických vězňů, mezi nimiž byl i Ales Bjaljacki;
N. vzhledem k tomu, že se neustále stupňují represe Lukašenkova režimu proti národnostním menšinám v Bělorusku, zejména proti polské a litevské menšině, kdy jsou mimo jiné zavírány školy, v nichž se vyučuje v menšinovém jazyce, a jsou pronásledovány organizace zastupující polskou menšinu, jako je Svaz Poláků v Bělorusku; vzhledem k tomu, že polská menšina i jiné národnostní menšiny jsou systematicky diskriminovány již řadu let, přičemž neznámějším případem byly represe proti Andżelice Borysové and Andrzeji Poczobutovi;
O. vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim pokračuje ve své politice rusifikace Běloruska, kterou sleduje strategický cíl marginalizace a úplné likvidace projevů běloruské národní identity, jazyka a kultury; vzhledem k tomu, že součástí této politiky je i zákaz národních a historických symbolů Běloruska, jako je bílo-červeno-bílá vlajka a historický znak „Pahonia“, a uzavření mnoha nakladatelství, soukromých škol a kurzů běloruského jazyka;
P. vzhledem k tomu, že nelegitimní režim v Bělorusku nadále potlačuje svobodu náboženského vyznání a přesvědčení; vzhledem k tomu, že podle Koordinační rady bylo několik římskokatolických, řeckokatolických a pravoslavných kněží a protestantských pastorů terčem různých forem nátlaku od finančních postihů až po dlouholeté tresty vězení, přičemž jedním z postižených byl Sjarhej Rezanovič, odsouzený na 16 let;
Q. vzhledem k tomu, že političtí vězni čelí dalším represím a nelidským podmínkám; vzhledem k tomu, že političtí vězni jsou drženi v podmínkách, které jsou v rozporu s mezinárodními závazky Běloruska, čelí kázeňským postihům z malicherných příčin a jsou často umisťováni do korekčních cel; vzhledem k tomu, že političtí vězni soustavně upozorňují na svůj zhoršující se zdravotní stav, ponižování a špatné zacházení; vzhledem k tomu, že v některých případech byl zvýšen bezpečnostní stupeň vazby a byla svévolně prodloužena její délka, že vězňům je upíráno právo na korespondenci a političtí vězňové nemají nárok na návštěvy rodinných příslušníků, jak ukazuje i případ Paliny Šarendové-Panasjukové;
R. vzhledem k tomu, že tisíce Bělorusů byly různými způsoby donuceny opustit vlast a hledat útočiště v zahraničí; vzhledem k tomu, že běloruské orgány činí kroky k omezování práv Bělorusů žijících v zahraničí; vzhledem k programu Lukašenkova režimu „Cesta domů“, v jehož rámci jsou Bělorusové, kteří v posledních letech opustili zemi, „zváni“ k návratu do země s příslibem, že nebudou pronásledováni, pokud učiní oficiální přiznání; vzhledem k tomu, že mnozí z těch, kteří se do Běloruska vrátili, byli zatčeni, pronásledováni a v několika případech odsouzeni k trestu vězení, protože se účastnili protestů, zveřejnili na sociálních sítích kritiku Lukašenkova režimu nebo poskytli finanční dar obětem represí v Bělorusku; vzhledem k tomu, že v lednu 2023 uvedl běloruský režim v účinnost zákon, který občanům žijícím v exilu obviněným z takzvaných trestných činů souvisejících s extremismem odejme státní občanství, přičemž na seznamu takových osob je nyní více než 2 000 jmen;
S. vzhledem k tomu, že ani po více než dvou letech nic nenasvědčuje tomu, že by běloruské orgány vyšetřovaly případy policejní brutality, které byly od protestů v srpnu 2020 předmětem mnoha tisíc oznámení, či případy usmrcení demonstrantů; vzhledem k tomu, že skutečnost, že za porušování lidských práv obvykle není nikdo potrestán, zhoršuje zoufalou situaci běloruského lidu; vzhledem k tomu, že neexistence právního státu znamená, že občanům není zaručeno právo na spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která dosud vykonává trest smrti;
T. vzhledem k tomu, že běloruské orgány se často uchylují ke sledování, cenzuře internetu a šíření dezinformací a používají technologie ke kontrole obyvatelstva; vzhledem k tomu, že tyto represivní praktiky jsou dalším krokem na cestě k digitálnímu autoritářství a potlačování digitálních práv běloruských občanů, což vede ke stále většímu zastrašování občanů a zmenšování občanského prostoru; vzhledem k tomu, že Lukašenkův režim rovněž uplatňuje represe vůči běloruským občanům žijícím v zahraničí;
U. vzhledem k tomu, že EU uvalila na jednotlivce a subjekty odpovědné za represe v Bělorusku sankce a poskytuje podporu běloruské občanské společnosti a nezávislým sdělovacím prostředkům;
V. vzhledem k tomu, že běloruské orgány nadále podporují Rusko v jeho neodůvodněné útočné válce proti Ukrajině tím, že mu umožňují využívat běloruské území k vojenským akcím proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že nespočet běloruských občanů byl stíhán, protože podpořili Ukrajinu, kritizovali vládu za podporu ruské útočné války nebo informovali o pohybu ruských jednotek a vojenského vybavení v Bělorusku;
W. vzhledem k tomu, že dne 7. září 2022 vyzval Výbor ministrů Rady Evropy generálního tajemníka Rady Evropy, aby ve spolupráci se zástupci běloruských demokratických sil a občanské společnosti zřídil kontaktní skupinu pro Bělorusko; vzhledem k tomu, že dne 1. března 2023 proběhlo v Bruselu za účasti Svjatlany Cichanouské slavnostní otevření oficiálního diplomatického zastoupení demokratického Běloruska;
1. znovu potvrzuje svou solidaritu s běloruskými občany, kteří se i nadále zasazují za svrchované, svobodné a demokratické Bělorusko a riskují přitom svobodu a život; i nadále požaduje, aby běloruské orgány okamžitě přestaly utlačovat běloruské občany, aby byly okamžitě a bezpodmínečně propuštěni všichni političtí vězni a všechny osoby, které byly svévolně zadrženy, zatčeny nebo odsouzeny z politicky motivovaných důvodů, aby byla stažena všechna obvinění proti nim, byly plně rehabilitovány a finančně odškodněny za škody vzniklé v důsledku jejich nezákonného zadržování;
2. nadále co nejdůrazněji odsuzuje pokračující represe v Bělorusku, včetně těch, k nimž dochází prostřednictvím politicky motivovaných vykonstruovaných soudních procesů; odsuzuje systematický útlak běloruského lidu Lukašenkovým režimem, kvůli němuž od „ukradených“ voleb, jež proběhly dne 9. srpna 2020, byly tisíce Bělorusů nuceny uprchnout ze země; opakuje, že pokračující systematické represe představují závažné porušování lidských práv;
3. připomíná běloruským orgánům jejich povinnost dodržovat lidská práva všech běloruských občanů, včetně práva na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování; trvá na tom, že je třeba zajistit v Bělorusku dodržování základních svobod a lidských práv, právní stát a fungující nezávislé soudnictví; znovu vyzývá běloruské orgány, aby okamžitě zmírnily všechny rozsudky trestu smrti a urychleně zavedly moratorium na jeho používání, což by bylo prvním krokem k jeho úplnému a trvalému zrušení; odsuzuje nový zákon, který umožňuje ukládat trest smrti státním zaměstnancům a příslušníkům armády usvědčeným z velezrady; vyzývá k ukončení diskriminace žen a zranitelných skupin, včetně příslušníků menšin, osob se zdravotním postižením a osob LGBTQI;
4. opakuje, že legitimní požadavky běloruského lidu, který usiluje o demokracii založenou na lidských právech, základních svobodách, prosperitě, svrchovanosti a bezpečnosti, musí být splněny; opakuje své předchozí výzvy k uspořádání nových svobodných a spravedlivých voleb pod mezinárodním dohledem Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (ODIHR); připomíná, že EU a její členské státy neuznaly výsledky prezidentských voleb v roce 2020 a neuznávají Aljaksandra Lukašenku jako legitimního prezidenta Běloruska;
5. odsuzuje zadržení a odsouzení Andrzeje Poczobuta a odsouzení Alese Bjaljackého, Valjancina Stefanoviče, Zmicera Salaujova a Uladzimira Labkoviče jako projevy úsilí režimu o potlačení veškeré občanské angažovanosti v ochraně lidských práv a veškeré nezávislé žurnalistiky v zemi; odsuzuje opakované porušování jejich práva na spravedlivý proces a vyzývá k jejich okamžitému a bezpodmínečnému propuštění i k jejich plné rehabilitaci a odškodnění;
6. kritizuje odsouzení vedoucí představitelky běloruské demokratické opozice a hlavy Sjednoceného přechodného kabinetu Svjatlany Cichanouské a dalších členů Koordinační rady, konkrétně Pavala Latušky, Maryji Marozové, Volhy Kavalkovové a Sjarheje Dyleuského, v jejich nepřítomnosti; odmítá rozhodnutí soudu, podle nějž uplatňování demokratického práva kandidovat ve volbách představuje „konspiraci za účelem převzetí moci“; požaduje, aby Lukašenkův režim tyto rozsudky zrušil a stáhl veškerá obvinění proti těmto čtyřem aktivistům; trvá na tom, že žádnému aktivistovi odsouzenému za podporu prodemokratické opozice nebo za aktivní účast v takové opozici nelze zakázat, aby v Bělorusku kandidoval na volenou funkci; vyzývá členské státy, zejména ty, které hostí tyto význačné zástupce demokratických sil Běloruska, aby zajistily jejich bezpečnost a ochranu před Lukašenkovým režimem;
7. odsuzuje intenzivní šikanování a pronásledování odborových organizací; odsuzuje politicky motivované rozsudky vynesené nad nezávislými vůdci odborů, jako jsou Henadz Fjadynič, Vasil Berasněv a Vjačaslav Areška, a nad členy skupiny Rabočy ruch (Hnutí pracujících), které svědčí o naprostém přehlížení jejich lidských práv a jasném porušování mezinárodních pracovních úmluv;
8. odsuzuje skutečnost, že jsou v Bělorusku pronásledovány národnostní menšiny a jejich představitelé, například polská a litevská, ale i další, a stejně tak odsuzuje přijatá rozhodnutí, jejichž cílem je uzavření polských a litevských škol a zrušení výuky v těchto jazycích, jakož i zničení polských hřbitovů a památek; vyzývá běloruské orgány, aby zrušily veškerá opatření namířená proti národnostním menšinám a respektovaly jejich práva, včetně práva na vzdělání v menšinových jazycích;
9. odsuzuje skutečnost, že se politicky motivovaná soudní řízení konají za zavřenými dveřmi a není při nich dodržováno právo na spravedlivý proces, čímž tato země porušuje své mezinárodní povinnosti a závazky a což vede k tvrdým a neopodstatněným trestům pro představitele opozice; vyzývá delegaci EU pro vztahy s Běloruskem a diplomatická zastoupení členských států v Bělorusku, aby i nadále sledovaly a monitorovaly soudní procesy se všemi politickými vězni; vybízí Radu a Komisi, aby hledaly nové způsoby, jak dosáhnout propuštění všech politických vězňů; vyzývá Mezinárodní výbor Červeného kříže a další organizace, aby navštěvovaly politické vězně, zejména ty, které mají vážné zdravotní potíže;
10. odsuzuje zákon o občanství, který podepsal Aljaksandr Lukašenka a na jehož základě je možné připravit Bělorusy žijící v zahraničí o státní občanství; zdůrazňuje, že běloruské orgány porušují článek 15 Všeobecné deklarace lidských práv, jíž je Bělorusko smluvní stranou, který zaručuje právo na státní příslušnost a zakazuje jeho svévolné odejmutí; naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby ukončily program „Cesta domů“;
11. zdůrazňuje, že je třeba důkladně vyšetřit zločiny, kterých se Lukašenkův režim dopustil na běloruském lidu; vyzývá členské státy, aby aktivně uplatňovaly zásadu univerzální jurisdikce a připravily soudní řízení s běloruskými státními činiteli, mj. i s Aljaksandrem Lukašenkou, kteří jsou odpovědní za systematické násilí a represe a zločiny proti lidskosti nebo se na nich podílejí;
12. znovu důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do neodůvodněné a nevyprovokované útočné války Ruska proti Ukrajině; odsuzuje nepřátelskou rétoriku Lukašenkova režimu, která je namířena proti Ukrajině, a masivní šíření propagandy a dezinformací o této útočné válce; opakuje, že Lukašenka a další běloruští činitelé nesou za útočnou válku a válečné zločiny spáchané na Ukrajině společně odpovědnost a měli by být souzeni zvláštní tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině a dalšími příslušnými mezinárodními soudy, a vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly úsilí vyvíjené v tomto směru; vyjadřuje podporu běloruským dobrovolníkům a partyzánům, kteří bojují za nezávislost Běloruska a pomáhají Ukrajině bránit se proti ruské útočné válce; uznává, že Lukašenkův režim je spolupachatelem státní podpory terorismu a komplicem státu, který používá teroristické prostředky;
13. se znepokojením si všímá toho, že v řadě oblastí pokračuje takzvaná integrace Ruska s Běloruskem, která se de facto rovná okupaci, a zejména si všímá postupné militarizace Běloruska a celého regionu, k níž mj. dochází rozmístěním ruských vojenských jednotek v Bělorusku, které představuje problém pro bezpečnost a stabilitu evropského kontinentu a probíhá navzdory vůli běloruského lidu; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Běloruska vzdát se statusu země bez jaderných zbraní;
14. vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily a posílily sankce EU namířené proti jednotlivcům a subjektům odpovědným za represe v Bělorusku aby do nich zahrnuly všechny osoby podílející se na represích, kterými tento režim potlačuje demokratickou opozici a účastníky politických protestů, včetně soudců, státních zástupců, příslušníků policejních sil a správy věznic a trestaneckých kolonií, a aby zajistily náležité vymáhání sankcí; vyjadřuje politování nad tím, že Bělorusko nebylo zahrnuto do 10. balíčku sankcí proti Rusku a jeho podporovatelům; vyzývá k přijetí důvěryhodných sankcí vůči Bělorusům a běloruským subjektům podporujícím útočnou válku Ruska proti Ukrajině, k zavedení nezbytných opatření, která by zabránila obcházení sankcí EU vůči Rusku přes Bělorusko, a k uvalení omezujících opatření ve vztahu k Lukašenkovu režimu v Bělorusku, která by odrážela restrikce přijaté vůči Rusku; vyzývá k tomu, aby byl na sankční seznam zařazen potaš, který je hlavním zdrojem příjmů běloruského režimu;
15. vyzývá EU a její členské státy, aby na situaci v Bělorusku nadále upozorňovaly ve všech příslušných evropských a mezinárodních organizacích, zejména v OSN a jejích zvláštních orgánech, v OBSE a v Mezinárodní organizaci práce, s cílem zvýšit mezinárodní kontrolu, pokud jde o porušování lidských práv, posílit mezinárodní opatření přijímaná v reakci na situaci v Bělorusku a odvrátit snahy Ruska a jiných zemí o maření těchto opatření;
16. vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s mezinárodními partnery, jako je Moskevský mechanismus OBSE a Rada OSN pro lidská práva, a s místními obránci lidských práv a zástupci občanské společnosti při sledování a dokumentování případů porušování lidských práv, při informování o těchto případech a při následných krocích, jejichž cílem je dosáhnout potrestání pachatelů a zajistit spravedlnost obětem; v této souvislosti oceňuje práci Mezinárodní platformy pro odpovědnost v Bělorusku a vyzývá EU a její členské státy, aby ji nadále podporovaly; vybízí Mezinárodní trestní soud, aby provedl náležité vyšetřování a inicioval přípravné řízení s běloruským režimem ve věci zločinů proti lidskosti;
17. vyzývá celé mezinárodní společenství, aby odmítlo návrh Běloruska kandidovat za východoevropskou skupinu na nestálého člena Rady bezpečnosti OSN na období 2024 až 2025;
18. vybízí členské státy, aby usilovaly o posílení mandátu a úřadu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku a mandátu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva k hodnocení situace v Bělorusku, aby tyto úřady mohly přijímat a účinně zpracovávat individuální stížnosti běloruských občanů; vyjadřuje podporu výzvě, v níž se mezinárodní a běloruské organizace občanské společnosti dne 13. února 2023 obrátily na státy, jež jsou členy a pozorovateli v Radě OSN pro lidská práva, s žádostí o zřízení nezávislého vyšetřovacího mechanismu, který by doplňoval probíhající šetření Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a navázal na něj, a vyzývá k tomu, aby pro činnost tohoto mechanismu byl zajištěn dostatek zdrojů a financování;
19. upozorňuje na zásadní úlohu, kterou při upevňování demokratických ambicí běloruského lidu sehrávají nezávislé sdělovací prostředky, odbory a organizace občanské společnosti, ať už v Bělorusku nebo v exilu; vyzývá orgány EU, aby posílily podporu v oblasti budování kapacit poskytovanou běloruské občanské společnosti, svobodným sdělovacím prostředkům, nezávislým odborům a prodemokratickým aktivistům v Bělorusku i v exilu; vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále poskytovaly podporu běloruské občanské společnosti, nezávislým sdělovacím prostředkům a demokratickým politickým skupinám a strukturám, včetně Koordinační rady a Sjednoceného přechodného kabinetu; vyzývá běloruské demokratické síly, aby zachovaly a prosazovaly jednotu založenou na úsilí o dosažení cíle, jímž je svobodné, demokratické a nezávislé Bělorusko;
20. vyzývá orgány EU a členské státy, aby poskytly podporu a ochranu obráncům lidských práv a občanské společnosti v Bělorusku, jež čelí tvrdým zásahům, a aby mimo jiné v případě potřeby vydávaly mimořádná víza umožňující odchod z Běloruska; vyzývá orgány EU, aby i nadále podporovaly úsilí členských států o ochranu a přijímání Bělorusů přinucených k útěku z vlasti; vyzývá členské státy, aby poskytly podporu Bělorusům pobývajícím v EU, jejichž dokladům totožnosti brzy vyprší platnost a kteří nemají možnost doklady obnovit, jelikož se nemohou vrátit do Běloruska;
21. odsuzuje snahy Lukašenkova režimu o vymazání běloruské kultury a o uplatňování politiky rusifikace běloruského národa; vyzývá EU, aby podporovala běloruskou kulturu a běloruské kulturní organizace; kritizuje zamítnutí žádosti Alese Bjaljackého o to, aby jeho soudní proces byl veden v běloruštině, a nikoli v ruštině, i zamítnutí jeho žádosti o tlumočníka, což svědčí o protiběloruské politice Lukašenkova režimu; podporuje svátek běloruského lidu, který se slaví dne 25. března, tj. v den vyhlášení nezávislosti Běloruska v roce 1918;
22. vyzývá Komisi a členské státy, aby podnikly kroky, kterými zajistí, že zahraniční i domácí podniky působící v Bělorusku budou postupovat s náležitou péčí a převezmou odpovědnost za dodržování lidských práv v rámci své činnosti i činnosti svých dodavatelských řetězců v souladu s obecnými zásadami OSN; vyzývá všechny společnosti se sídlem v EU, aby ukončily vztahy se všemi běloruskými dodavateli, kteří otevřeně podporují násilný Lukašenkův režim nebo jinak porušují obecné zásady OSN; vyzývá Radu k uvalení sankcí na všechny běloruské nebo mezinárodní společnosti, které se neřídí uvedenými zásadami; důrazně vyzývá Lukašenkův režim, aby ukončil nucené práce v trestaneckých koloniích;
23. vyzývá Komisi, aby zřídila pracovní skupinu, která zahájí politický dialog se zástupci demokratického Běloruska s cílem vypracovat komplexní víceodvětvovou dohodu, která bude tvořit základ spolupráce s demokratickým Běloruskem v době, kdy současný režim již nebude u moci; opakuje, že by to mělo být spojeno s plánem na zajištění finančních a administrativních zdrojů, který by měl umožnit provedení a financování nezbytných reforem v zemi, jakmile to bude proveditelné; vítá vznik diplomatického zastoupení pro demokratické Bělorusko v Bruselu a vyzývá orgány EU, aby podporovaly tuto misi, jakož i „velvyslanectví běloruského lidu“;
24. opakuje, že je důležité navázat formální vztahy mezi běloruskými demokratickými silami a Parlamentem, a posílit tak zastoupení Běloruska na mezinárodní scéně; vyzývá proto k obnovení oficiálně uznávaného zastoupení demokratického Běloruska v Parlamentním shromáždění Euronest a v delegaci pro vztahy s Běloruskem;
25. zdůrazňuje, že je důležité posílit jednotu EU ve vztahu k Bělorusku, a to cestou diplomatické izolace současného režimu; kritizuje všechny kroky, včetně návštěv vysoce postavených činitelů u fakticky vládnoucích běloruských orgánů, které by mohly zpochybnit odmítnutí Unie uznat Lukašenkův režim; v této souvislosti kritizuje návštěvu maďarského ministra zahraničních věcí Pétera Szijjártóa v Minsku, která se konala dne 13. února 2023 a jež je v rozporu s politikou EU ve vztahu k Bělorusku a k útočné válce Ruska proti Ukrajině, a nesouhlasí s tím, že některé členské státy nadále vydávají schengenská víza osobám blízkým Aljaksandru Lukašenkovi;
26. znovu odsuzuje nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) umožnit běloruským sportovcům účast na kvalifikačních závodech pro olympijské hry v Paříži 2024 pod neutrální vlajkou, což je v rozporu s mnohostrannou izolací Běloruska a bude běloruským režimem zneužito k propagandistickým účelům; vyzývá členské státy a mezinárodní společenství, aby na MOV vyvíjely tlak s cílem zvrátit toto rozhodnutí a aby zaujaly podobný postoj k veškerým dalším sportovním, kulturním nebo vědeckým akcím;
27. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Mezinárodní organizaci práce, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, představitelům běloruských demokratických sil a orgánům, které de facto řídí Běloruskou republiku.