KAPITOLA 4 : OPATŘENÍ V PŘÍPADĚ NEDODRŽENÍ KODEXU CHOVÁNÍ
Článek 183 : Sankce
1. V případě závažného porušení čl. 10 odst. 2 až 9, článku 35 nebo článku 36 přijme předseda odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce v souladu s tímto článkem.
Ve vztahu k čl. 10 odst. 3 nebo 4 může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku bez ohledu na to, zda bylo vůči dotčenému poslanci přijato okamžité opatření ve smyslu článku 182 či nikoliv.
Ve vztahu k čl. 10 odst. 6 pokud jde o zákaz veškerého psychického nebo sexuálního obtěžování stanovený v prvním pododstavci uvedeného odstavce, může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku až poté, co bylo v souladu s příslušnými interními administrativními postupy pro obtěžování a jeho prevenci zjištěno, že došlo k obtěžování.
2. Předseda může rovněž uložit poslanci sankci v případech, kdy se podle ustanovení tohoto jednacího řádu, včetně kodexu chování poslanců Evropského parlamentu týkající se bezúhonnosti a transparentnosti
(1), nebo podle rozhodnutí přijatého předsednictvem podle článku 25 použije tento článek.
3. Před přijetím rozhodnutí vyzve předseda dotčeného poslance k předložení písemných připomínek. Předseda může namísto toho svolat ústní slyšení, pokud je to vhodnější.
Rozhodnutí o uložení sankce je oznámeno dotčenému poslanci.
Jakmile je sankce uložena s konečnou platností, oznámí ji předseda v Parlamentu. Předsedové orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotčený poslanec, jsou rovněž informováni.
Uložená sankce musí být zveřejněna na dobře viditelném místě internetových stránek Parlamentu a na stránce daného poslance na internetových stránkách Parlamentu.
4. Při posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda je toto chování ojedinělé, opakované či soustavné, a zvažovat míru jeho závažnosti. Rovněž se případně přihlédne k možné újmě na důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu.
5. Uložená sankce musí být účinná, přiměřená a odrazující. Sankce může mít formu jednoho nebo více níže uvedených opatření:
(a) udělení důtky;
(b) zákaz zastupovat Parlament v meziparlamentních delegacích, na meziparlamentních konferencích a na interinstitucionálních fórech po dobu nejvýše jednoho roku;
(c) v případě porušení důvěrnosti omezení práv na přístup k důvěrným nebo utajovaným informacím na dobu nejvýše jednoho roku;
(d) ztráta nároku na příspěvek na pobyt na dobu dvou až šedesáti dnů;
(e) dočasné vyloučení ze zasedání Parlamentu nebo schůzí kteréhokoli z jeho orgánů, výborů nebo delegací, tedy z účasti na veškerých parlamentních činnostech nebo na části těchto činností, a to na dobu od dvou do šedesáti dnů, aniž by byl dotčen výkon hlasovacího práva v plénu a v tomto případě s výhradou důsledného dodržení kodexu chování.
6. V případě, že k porušování pravidel dochází opakovaně nebo pokud se poslanec odmítá podřídit opatření přijatému podle čl. 182 odst. 3, mohou být sankce stanovené v odst. 5 písm. b) až e) zdvojnásobeny.
7. Kromě toho může předseda předložit Konferenci předsedů návrh, aby byla poslanci v souladu s postupem podle článku 21 pozastavena jedna nebo více funkcí, které tento poslanec zastává v Parlamentu, nebo aby jich byl zbaven.
8. Předseda rozhodne o tom, na jak dlouhou dobu budou sankce zveřejněny, s přihlédnutím k tomu, že minimální doba zveřejnění je bez ohledu na konec mandátu dotčeného poslance následující:
– dva roky, jedná-li se o sankce podle odst. 5 písm. a), b) a c);
– tři roky, jedná-li se o sankce podle odst. 5 písm. d) a e).
V případě méně závažných porušení však může předseda rozhodnout o kratší době zveřejnění.