A.    Projednávání důvěrných dokumentů postoupených Parlamentu

Postup při projednávání důvěrných dokumentů postoupených Evropskému parlamentu (1).

1.    Důvěrnými dokumenty se rozumějí dokumenty a skutečnosti, ke kterým může být odmítnut přístup podle článku 4 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001, a které zahrnují citlivé dokumenty ve smyslu v článku 9 výše uvedeného nařízení.

Pokud je důvěrná povaha dokumentů obdržených Parlamentem jedním z orgánů zpochybněna, je věc postoupena interinstitucionálnímu výboru zřízenému podle čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001.

Pokud jsou důvěrné dokumenty předávány Parlamentu důvěrně, použije předseda příslušného výboru Parlamentu automaticky důvěrný postup stanovený v odstavci 3 níže.

2.    Každý výbor Evropského parlamentu je oprávněn použít důvěrný postup pro skutečnost nebo dokument, které takto označí jeden z jeho členů v písemné nebo ústní žádosti. K použití důvěrného postupu je nutná dvoutřetinová většina hlasů přítomných členů výboru.

3.    Jakmile předseda výboru prohlásí jednání za důvěrné, mohou se jej zúčastnit jen ti členové výboru, úředníci a odborníci, které předem určí předseda výboru a jejichž přítomnost je naprosto nezbytná.

Dokumenty, které musí být očíslovány, se rozdají na začátku schůze a jsou opět vybrány na jejím konci. Není dovoleno pořizovat si z nich poznámky a samozřejmě ani fotokopie.

Zápis ze schůze neobsahuje zmínku o diskusi týkající se bodu projednávaného důvěrným postupem. Zaznamená se pouze příslušné rozhodnutí, pokud bylo přijato.

4.    Tři členové výboru, který použil důvěrný postup, mohou požádat o projednání, zda došlo k porušení povinnosti mlčenlivosti, a o zařazení tohoto bodu na pořad jednání. Výbor může rozhodnout většinou svých členů, že projednávání porušení povinnosti mlčenlivosti zařadí na pořad jednání první schůze následující po podání žádosti předsedovi výboru.

5.    Sankce v případě porušení postupuje předseda výboru v souladu s čl. 11 odst. 2 a články 165, 166 a 167.

B.    Interinstitucionální dohoda o přistupu Parlamentu k citlivým informacím v oblasti bezpečnostní a obranné politiky

Interinstitucionální dohoda ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou týkající se přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (2).

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)    Článek 21 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že předsednictví v Radě konzultuje s Evropským parlamentem hlavní hlediska a základní možnosti volby společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje, aby názory Evropského parlamentu byly náležitě brány v úvahu. Tento článek rovněž stanoví, že Evropský parlament je předsednictvím v Radě a Komisí pravidelně informován o vývoji společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Je třeba zavést mechanismus, který zajistí uplatňování těchto zásad v této oblasti.

(2)    S přihlédnutím ke zvláštní povaze a ke zvláště citlivému obsahu některých vysoce tajných skutečností v oblasti bezpečnostní a obranné politiky by měl být zaveden zvláštní režim pro zacházení s dokumenty, které takové skutečnosti obsahují.

(3)    Podle čl. 9 odst. 7 nařízení (ES) č. 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (3) má Rada informovat Evropský parlament o citlivých dokumentech ve smyslu v čl. 9 odst. 1 výše uvedeného nařízení, podle pravidel dohodnutých mezi orgány.

(4)    Ve většině členských států existují zvláštní mechanismy pro předávání tajných skutečností mezi vládami a národními parlamenty a pro zacházení s nimi. Tato interinstitucionální dohoda by měla Evropskému parlamentu zajistit zacházení, které vychází z nejlepší praxe v členských státech,

UZAVŘELY TUTO INTERINSTITUCIONÁLNÍ DOHODU:

1.    Oblast působnosti

1.1.    Tato interinstitucionální dohoda upravuje přístup Evropského parlamentu k citlivým skutečnostem, tj. ke skutečnostem označeným jako „TRÈS SECRET/TOP SECRET“, „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ – ať jsou jakéhokoli původu, na jakémkoli nosiči nebo v jakémkoli stadiu dokončenosti –, které má Rada k dispozici v oblasti bezpečnostní a obranné politiky, a zacházení s takto označenými dokumenty.

1.2.    Informace pocházející z třetího státu nebo z mezinárodní organizace jsou dále předávány se souhlasem daného státu nebo organizace.

Pokud jsou informace pocházející z členského státu předány Radě bez jiného výslovného omezení možnosti šířit je do jiných institucí kromě jejich označení, použijí se pravidla stanovená v oddílech 2 a 3 této interinstitucionální dohody. V opačném případě jsou tyto skutečnosti předány se souhlasem daného členského státu.

V případě, že Rada odmítne předat informace pocházející z třetího státu, z mezinárodní organizace nebo z členského státu, musí uvést důvody tohoto odmítnutí.

1.3    Ustanovení této interinstitucionální dohody jsou použitelná v souladu s použitelnými právními předpisy a aniž je dotčeno rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady a Komise 95/167/ES, Euratom, ESUO ze dne 19. dubna 1995 o pravidlech pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu (4) a aniž je dotčena stávající úprava, zejména interinstitucionální dohoda ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zlepšení rozpočtového procesu (5).

2.    Obecná pravidla

2.1.    Oba orgány jednají v souladu se vzájemnými povinnostmi ochotné spolupráce, v duchu vzájemné důvěry a v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy. Předávání informací, jichž se daná interinstitucionální dohoda týká, a zacházení s nimi se děje s patřičným přihlédnutím k zájmům, které má jejich označení za cíl chránit, zejména k veřejnému zájmu, kterým je bezpečnost a obrana Evropské unie nebo jednoho či několika členských států nebo vojenského a nevojenského krizového řízení.

2.2.    Na žádost jedné z osob uvedených v bodě 3.1. je předsednictví v Radě nebo generální tajemník/vysoký představitel urychleně informuje o obsahu všech citlivých informací nezbytných k výkonu pravomocí svěřených Evropskému parlamentu Smlouvou o Evropské unii v oblasti, na kterou se vztahuje tato interinstitucionální dohoda, s přihlédnutím k veřejnému zájmu ve věcech bezpečnosti a obrany Evropské unie nebo jednoho či několika členských států nebo vojenského a nevojenského krizového řízení, podle podmínek stanovených v oddílu 3.

3.    Podmínky pro přístup k citlivým informacím a pro zacházení s nimi

3.1.    V rámci této interinstitucionální dohody předseda Evropského parlamentu nebo předseda Výboru Evropského parlamentu pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku může požádat, aby předsednictví v Radě nebo generální tajemník/vysoký představitel poskytli tomuto výboru informace o vývoji v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky, včetně citlivých skutečností, na něž se vztahuje bod 3.3.

3.2.    V případě krize nebo na žádost předsedy Evropského parlamentu či předsedy Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku jsou tyto informace poskytovány v co nejkratší době.

3.3.    V tomto rámci jsou předseda Evropského parlamentu a také zvláštní výbor, jemuž předsedá předseda Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku a který je složen ze čtyř členů určených Konferencí předsedů, informováni předsednictvím v Radě nebo generálním tajemníkem/vysokým představitelem o obsahu citlivých skutečností, pokud je to nezbytné pro výkon pravomocí svěřených Evropskému parlamentu Smlouvou o Evropské Unii v oblasti, na kterou se vztahuje tato interinstitucionální dohoda. Předseda Evropského parlamentu a zvláštní výbor mohou požádat o nahlédnutí do těchto dokumentů v prostorách Rady.

Pokud je to vzhledem k povaze a obsahu daných informací nebo dokumentů vhodné a možné, jsou tyto informace nebo dokumenty dány k dispozici předsedovi Evropského parlamentu, který zvolí jednu z těchto možností:

a)    informace určené předsedovi Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku;

b)    omezený přístup k informacím pouze pro členy Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku;

c)    projednání ve Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku na neveřejné schůzi za podmínek, které mohou být různé podle stupně důvěrnosti;

d)    poskytnutí dokumentů, z nichž byly určité informace vyňaty, podle nutného stupně utajení.

Tyto možnosti nelze použít, pokud se jedná o skutečnosti označené jako „TRÈS SECRET/TOP SECRET“.

V případě skutečností nebo dokumentů označených jako „SECRET“ nebo „CONFIDENTIEL“ se předseda Evropského parlamentu před volbou jedné z výše uvedených možností nejprve dohodne s Radou.

Dané skutečnosti nebo dokumenty nesmějí být zveřejněny ani předávány jiným osobám.

4.    Závěrečná ustanovení

4.1.    Evropský parlament a Rada přijmou každý za sebe nezbytná opatření s cílem zajistit uplatňování této interinstitucionální dohody, včetně kroků nutných k tomu, aby příslušné osoby získaly bezpečnostní oprávnění.

4.2.    Oba orgány jsou připraveny jednat o podobných interinstitucionálních dohodách, které by se týkaly tajných informací z jiných oblastí činnosti Rady, přičemž ustanovení této interinstitucionální dohody nevytváří precedens pro jiné oblasti činnosti Unie nebo Společenství a nemají vliv na obsah jiných interinstitucionálních dohod.

4.3.    Tato interinstitucionální dohoda bude revidována po dvou letech na žádost jednoho z orgánů na základě zkušeností získaných při jejím uplatňování.

Příloha

Tato interinstitucionální dohoda je uplatňována v souladu s příslušnými použitelnými předpisy, a zejména v souladu se zásadou, že souhlas původce informací je nezbytnou podmínkou pro předávání utajovaných skutečností, jak je stanoveno v bodě 1.2.

Nahlédnout do citlivých dokumentů mohou členové zvláštního výboru Evropského parlamentu v zabezpečené místnosti v prostorách Rady.

Tato interinstitucionální smlouva vstoupí v platnost poté, co Evropský parlament přijme opatření pro vnitřní bezpečnost, která jsou v souladu se zásadami uvedenými v bodě 2.1. a která budou srovnatelná s opatřeními ostatních orgánů, aby byla zaručena rovnocenná ochrana daných citlivých skutečností.

C.    Uplatňování interinstitucionální dohody o přístupu Parlamentu k citlivým skutečnostem v oblasti bezpečnostní a obranné politiky

Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 23. října 2002 o uplatňování interinstitucionální dohody o přístupu Parlamentu k citlivým skutečnostem Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (6).

EVROPSKÝ PARLAMENT

s ohledem na článek 9, a zejména na odstavce 6 a 7, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (7),

s ohledem na přílohu VII část A bod 1 jednacího řádu,

s ohledem na článek 20 rozhodnutí předsednictva ze dne 28. listopadu 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu (8),

s ohledem na interinstitucionální dohodu mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Parlamentu k citlivým skutečnostem Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky,

s ohledem na návrh předsednictva,

s ohledem na zvláštní povahu a zvláště citlivý obsah některých vysoce tajných skutečností v oblasti bezpečnostní a obranné politiky,

vzhledem k tomu, že v souladu s ustanoveními dohodnutými mezi oběma orgány má Rada poskytovat Evropskému parlamentu informace o citlivých dokumentech,

vzhledem k tomu, že poslanci Evropského parlamentu, kteří jsou členy zvláštního výboru zřízeného interinstitucionální dohodou, musí mít bezpečnostní oprávnění k přístupu k citlivým informacím na základě „potřeby vědět“,

s ohledem na potřebu stanovit zvláštní podmínky pro převzetí citlivých skutečností přicházejících z Rady, členských států, třetích zemí nebo mezinárodních institucí, pro zacházení s nimi a jejich ochranu,

ROZHODL:

Článek 1

Tímto rozhodnutím se přijímají dodatečná opatření nezbytná k uplatňování interinstitucionální dohody o přístupu Evropského parlamentu k citlivým skutečnostem Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky.

Článek 2

Žádosti Evropského parlamentu o přístup k důvěrným informacím Rady vyřizuje Rada v souladu se svými vnitřními předpisy. Pokud požadované dokumenty vypracovaly jiné orgány, členské státy, třetí země nebo mezinárodní organizace, jsou tyto dokumenty předány Parlamentu pouze s jejich souhlasem.

Článek 3

Předseda Evropského parlamentu odpovídá za uplatňování interinstitucionální dohody v rámci tohoto orgánu.

V této souvislosti přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění důvěrného zacházení se skutečnostmi, které obdržel přímo od předsedy Rady nebo od generálního tajemníka/vysokého představitele, nebo se skutečnostmi získanými nahlédnutím do citlivých dokumentů v prostorách Rady.

Článek 4

Pokud je předseda Rady nebo generální tajemník/vysoký představitel vyzván předsedou Evropského parlamentu nebo předsedou Výboru pro zahraniční věci, lidská práva a společnou bezpečnostní a obrannou politiku, aby poskytl citlivé skutečnosti zvláštnímu výboru zřízenému interinstitucionální dohodou, jsou požadované skutečnosti poskytnuty v nejkratší možné době. Evropský parlament vybaví k tomuto účelu zvláštní místnost určenou ke konání schůzí, na nichž se budou projednávat citlivé skutečnosti. Místnost je vybrána tak, aby byla zajištěna úroveň ochrany rovnocenná úrovni stanovené pro tento typ schůze v rozhodnutí Rady 2001/264/ES ze dne 19. března 2001 (9), kterým se přijímají bezpečnostní předpisy Rady.

Článek 5

Informační schůze, které předsedá předseda Evropského parlamentu nebo předseda výše uvedeného výboru, je neveřejná.

Kromě čtyř poslanců jmenovaných Konferencí předsedů mají přístup do zasedací místnosti pouze úředníci, kteří z titulu své funkce nebo z provozních důvodů získali oprávnění a mohou se schůze účastnit na základě „potřeby vědět“.

Článek 6

Podle bodu 3.3. výše uvedené interinstitucionální dohody se v případě, že se předseda Evropského parlamentu nebo předseda výše uvedeného výboru rozhodne požádat o povolení nahlédnout do dokumentů, které obsahují citlivé skutečnosti, uskuteční se toto nahlédnutí v prostorách Rady.

Do dokumentů lze na místě nahlédnout v jakékoli verzi, ve které jsou k dispozici.

Článek 7

Poslanci Evropského parlamentu, kteří se mají účastnit informačních schůzí nebo mají mít přístup k citlivým dokumentům, musí získat bezpečnostní oprávnění podobně jako členové Rady a Komise. V tomto ohledu učiní předseda Evropského parlamentu nezbytné kroky u příslušných vnitrostátních orgánů.

Článek 8

Úředníci, kteří se mají mít přístup k citlivým skutečnostem, musí získat bezpečnostní oprávnění v souladu s ustanoveními pro ostatní orgány. Takto prověření úředníci jsou na základě „potřeby vědět“ přizváni k účasti na výše uvedených informačních schůzích nebo k seznámení se s obsahem daných dokumentů. V tomto ohledu uděluje generální tajemník po konzultaci s příslušnými orgány členského státu oprávnění na základě bezpečnostní prověrky provedené těmito orgány.

Článek 9

Skutečnosti získané na těchto schůzích nebo při nahlédnutí do dokumentů v prostorách Rady nesmějí být v žádné formě zveřejňovány, šířeny ani kopírovány, zčásti ani jako celek. Stejně tak není dovoleno zaznamenávat podrobnosti týkající se citlivých skutečností poskytnutých Radou.

Článek 10

Poslanci Evropského parlamentu určení Konferencí předsedů, kteří mají přístup k citlivým skutečnostem, jsou vázáni povinností mlčenlivosti. Každý poslanec, který tuto povinnost poruší, je nahrazen ve zvláštním výboru jiným poslancem určeným Konferencí předsedů. V tomto ohledu se může poslanec, který svou povinnost porušil, před svým vyloučením ze zvláštního výboru vyjádřit před Konferencí předsedů, která se sejde na neveřejném zasedání. Kromě vyloučení ze zvláštního výboru může být s poslancem odpovědným za únik informací zahájeno soudní řízení podle příslušných platných právních předpisů.

Článek 11

Úředníci s řádným oprávněním k přístupu k citlivým informacím na základě „potřeby vědět“ jsou vázáni povinností mlčenlivosti. Každý úředník, který tuto povinnost poruší, se podrobí vyšetřování vedenému jménem předsedy Parlamentu a popřípadě disciplinárnímu řízení v souladu se služebním řádem úředníků. V případě soudního řízení přijme předseda všechna opatření nezbytná k tomu, aby mohly příslušné vnitrostátní orgány zahájit odpovídající řízení.

Článek 12

Předsednictvu přísluší provádět jakoukoli opravu nebo změnu nebo podávat výklad podle potřeb uplatňování tohoto rozhodnutí.

Článek 13

Toto rozhodnutí je připojeno k jednacímu řádu Evropského parlamentu a vstupuje v platnost dnem zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

D.     Interinstitucionální dohoda o předávání utajovaných informací, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky a o nakládání s nimi

Interinstitucionální dohoda ze dne 12. března 2014 mezi Evropským parlamentem a Radou o předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a o jeho nakládání s nimi (10)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 14 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) je stanoveno, že Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci a že vykonává funkce politické kontroly a konzultace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami.

(2)V čl. 13 odst. 2 Smlouvy o EU je stanoveno, že každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými. Toto ustanovení také stanoví, že orgány mezi sebou loajálně spolupracují. Článek 295 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Evropský parlament a Rada mimo jiné upravují způsoby své spolupráce a že za tímto účelem mohou v souladu se Smlouvami uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu.

(3)Ve Smlouvách a případně v jiných příslušných ustanoveních se stanoví, že Rada buď v rámci zvláštního legislativního postupu nebo v rámci jiných rozhodovacích postupů přijímá právní akt po konzultaci s Evropským parlamentem nebo po obdržení jeho souhlasu. Smlouvy rovněž stanoví, že v určitých případech má být Evropský parlament informován o pokroku nebo výsledcích daného postupu nebo být zapojen do hodnocení nebo kontroly určitých agentur Unie.

(4)V čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU je konkrétně stanoveno, že s výjimkou dohod, které se týkají výlučně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přijme Rada rozhodnutí o uzavření uvedené dohody po obdržení souhlasu Evropského parlamentu nebo po konzultaci s Evropským parlamentem; tato interinstitucionální dohoda se tedy vztahuje na všechny mezinárodní dohody, jež se netýkají výlučně společné zahraniční a bezpečnostní politiky.

(5)V čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování EU je rovněž stanoveno, že Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu; uvedené ustanovení se vztahuje rovněž na dohody týkající se společné zahraniční a bezpečností politiky.

(6)V případech, kdy by provádění Smluv a případně jiných příslušných ustanovení vyžadovalo přístup Evropského parlamentu k utajovaným informacím v držení Rady, měla by být mezi Evropským parlamentem a Radou dohodnuta vhodná ujednání, jimiž by se takový přístup řídil.

(7)V případech, kdy Rada rozhodne, že umožní Evropskému parlamentu přístup k utajovaným informacím v držení Rady, jež se týkají oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, přijme za tímto účelem buď rozhodnutí ad hoc, nebo případně použije interinstitucionální dohodu ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (11) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 20. listopadu 2002“).

(8)V prohlášení vysoké představitelky o politické odpovědnosti (12), které učinila při přijímání rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (13), se uvádí, že vysoká představitelka přezkoumá a v nezbytných případech navrhne úpravu stávajících ustanovení o přístupu poslanců Evropského parlamentu k utajovaným dokumentům a k informacím v oblasti bezpečnostní a obranné politiky (tj. interinstitucionální dohody ze dne 20. listopadu 2002).

(9)Je důležité, aby se Evropský parlament připojil k uplatňování zásad, standardů a pravidel pro ochranu utajovaných informací, které jsou nezbytné pro ochranu zájmů Evropské unie a jejích členských států. Evropský parlament bude rovněž moci poskytovat utajované informace Radě.

(10)Dne 31. března 2011 přijala Rada rozhodnutí 2011/292/EU o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (14) (dále jen „bezpečnostní pravidla Rady“).

(11)Dne 6. června 2011 přijalo předsednictvo Evropského parlamentu rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu (15) (dále jen „bezpečnostní pravidla Evropského parlamentu“).

(12)Bezpečnostní pravidla orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by měla společně v rámci Evropské unie tvořit souhrnný a soudržný obecný rámec pro ochranu utajovaných informací a měla by zajistit rovnocennost základních zásad a minimálních standardů. Základní zásady a minimální standardy stanovené v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu a v bezpečnostních pravidlech Rady by tudíž měly být rovnocenné.

(13) Úroveň ochrany utajovaných informací poskytovaná podle bezpečnostních pravidel Evropského parlamentu by měla být rovnocenná úrovni ochrany utajovaných informací poskytované podle bezpečnostních pravidel Rady.

(14)Příslušné útvary sekretariátu Evropského parlamentu a generálního sekretariátu Rady budou úzce spolupracovat, aby bylo zajištěno, že na utajované informace bude v obou orgánech uplatňována rovnocenná úroveň ochrany.

(15)Touto dohodou nejsou dotčena stávající a budoucí pravidla pro přístup k dokumentům přijatá v souladu s čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování EU; pravidla pro ochranu osobních údajů přijatá v souladu s čl. 16 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; pravidla pro výkon vyšetřovacího práva Evropského parlamentu přijatá v souladu s čl. 226 třetím pododstavcem Smlouvy o fungování EU ani příslušná ustanovení týkající se Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1  :  Účel a oblast působnosti

1.    Tato dohoda stanoví ujednání upravující předávání utajovaných informací v držení Rady, jež se týkají záležitostí mimo oblast společné zahraniční a bezpečnostní politiky a jsou důležité pro výkon pravomocí a funkcí Evropského parlamentu, Evropskému parlamentu a jeho nakládání s nimi. Týká se všech těchto záležitostí, konkrétně:

a)    návrhů, které podléhají zvláštnímu legislativnímu postupu nebo jinému rozhodovacímu postupu, podle nějž musí být konzultován Evropský parlament nebo se vyžaduje, aby udělil svůj souhlas,

b)    mezinárodních dohod, ohledně nichž musí být konzultován Evropský parlament nebo u nichž se vyžaduje, aby udělil svůj souhlas podle čl. 218 odst. 6 Smlouvy o fungování EU,

c)    směrnic pro jednání pro mezinárodní dohody uvedené v písmenu b),

d)    činností, hodnotících zpráv nebo jiných dokumentů, o nichž musí být Evropský parlament informován, a

e)    dokumentů o činnosti agentur Unie, do jejichž hodnocení nebo kontroly je Evropský parlament zapojen.

Článek 2  :  Definice „utajovaných informací“

1.    Pro účely této dohody se „utajovanými informacemi“ rozumí jeden nebo všechny tyto druhy informací:

a)    utajované skutečnosti EU“ podle definice v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu a „utajované informace EU“ podle definice v bezpečnostních pravidlech Rady, označené jedním z těchto stupňů utajení:

-    RESTREINT UE/EU RESTRICTED,

-    CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL,

-    SECRET UE/EU SECRET,

-    TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET;

b)    utajované informace poskytnuté Radě členskými státy, označené vnitrostátním stupněm utajení, který je rovnocenný stupňům utajení používaným pro utajované informace EU uvedeným v písmenu a);

c)    utajované informace poskytnuté Evropské unii třetími státy nebo mezinárodními organizacemi, označené stupněm utajení, který je rovnocenný stupňům utajení používaným pro utajované informace EU uvedeným v písmenu a), jak je stanoveno v příslušných dohodách o bezpečnosti informací nebo správních ujednáních.

Článek 3  :  Ochrana utajovaných informací

1.    Evropský parlament zajistí v souladu se svými bezpečnostními pravidly a touto dohodou ochranu veškerých utajovaných informací, které mu Rada poskytne.

2.    Jelikož je třeba zachovat rovnocennost základních zásad a minimálních standardů na ochranu utajovaných informací, které jsou stanoveny v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu a Rady, zajistí Evropský parlament, aby bezpečnostní opatření zavedená v jeho prostorách poskytovala úroveň ochrany utajovaných informací, která je rovnocenná úrovni ochrany takových informací poskytované v prostorách Rady. Příslušné útvary Evropského parlamentu a Rady za tímto účelem úzce spolupracují.

3.    Evropský parlament přijme vhodná opatření s cílem zajistit, aby utajované informace, které mu Rada poskytne, nebyly:

a)    použity k jiným účelům, než k jakým byl poskytnut přístup,,,

b)    zpřístupněny jiným osobám než těm, jimž byl umožněn přístup v souladu s články 4 a 5, ani nebyly zveřejněny,

c)    poskytnuty dalším orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie nebo členským státům, třetím státům nebo mezinárodním organizacím bez předchozího písemného souhlasu Rady.

Rada může umožnit Evropskému parlamentu přístup k utajovaným informacím, jejichž původcem je jiný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie nebo členské státy, třetí státy nebo mezinárodní organizace, pouze s předchozím písemným souhlasem jejich původce.

Článek 4  :  Personální bezpečnost

1.    Přístup k utajovaným informacím je poslancům Evropského parlamentu umožněn v souladu s čl. 5 odst. 4.

2.    Pokud se jedná o informace označené stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE/EU SECRET či TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo rovnocenným stupněm utajení, může být přístup umožněn pouze poslancům Evropského parlamentu, kteří mají oprávnění předsedy Evropského parlamentu a:

a)    byli bezpečnostně prověřeni v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu, nebo

b)    příslušné vnitrostátní orgány oznámily, že jsou řádně oprávněni z titulu své funkce v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Bez ohledu na první pododstavec, pokud se jedná o informace označené stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo rovnocenným stupněm utajení, může být přístup umožněn také těm poslancům Evropského parlamentu určeným v souladu s čl. 5 odst. 4, kteří v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu podepsali čestné prohlášení, že obsah těchto informací nesdělí žádné třetí osobě. Jména poslanců Evropského parlamentu, kterým je umožněn přístup k utajovaným informacím podle tohoto pododstavce, se sdělí Radě.

3.    Poslanci Evropského parlamentu musejí být předtím, než je jim umožněn přístup k utajovaným informacím, poučeni o svých povinnostech souvisejících s ochranou těchto informací v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu a o způsobu zajištění této ochrany a tuto skutečnost potvrdí.

4.    Přístup k utajovaným informacím je umožněn pouze těm úředníkům Evropského parlamentu a ostatním zaměstnancům Parlamentu pracujícím pro politické skupiny, kteří:

a)    byli příslušným orgánem nebo funkcionářem Parlamentu podle čl. 5 odst. 4 předem určeni jako osoby, které mají potřebu znát utajované informace,

b)    byli bezpečnostně prověřeni pro odpovídající stupeň utajení v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu, pokud se jedná o informace označené stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE/EU SECRET či TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo rovnocenným stupněm utajení, a

c)    byli poučeni a obdrželi písemné pokyny ohledně svých povinností souvisejících s ochranou těchto informací a způsobů zajištění této ochrany a kteří podepsali prohlášení potvrzující, že obdrželi pokyny a že se zavazují je dodržovat v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu.

Článek 5  :  Postup pro přístup k utajovaným informacím

1.    Rada poskytne Evropskému parlamentu utajované informace uvedené v článku 1 v případech, kdy je k tomu právně zavázána podle Smluv nebo právních aktů přijatých na základě Smluv. Písemnou žádost o tyto informace mohou předložit také orgány nebo funkcionáři Parlamentu podle odstavce 3.

2.    V ostatních případech může Rada poskytnout Evropskému parlamentu utajované informace uvedené v článku 1 buď z vlastního podnětu, nebo na písemnou žádost jednoho z orgánů nebo funkcionářů Parlamentu podle odstavce 3.

3.    Písemné žádosti mohou Radě předkládat tyto orgány nebo funkcionáři Parlamentu:

a)    Předseda,

b)    Konference předsedů,

c)    Předsednictvo,

d)    předseda příslušného výboru / předsedové příslušných výborů,

e)    příslušný zpravodaj / příslušní zpravodajové.

Žádosti ostatních poslanců Evropského parlamentu se předkládají prostřednictvím jednoho z orgánů nebo funkcionářů Evropského parlamentu uvedených v prvním pododstavci.

Rada na takové žádosti neprodleně odpoví.

4.    Má-li Rada právní povinnost umožnit Evropskému parlamentu přístup k utajovaným informacím nebo se rozhodla tak učinit, stanoví písemně předtím, než jsou tyto informace předány, společně s příslušným orgánem nebo funkcionářem uvedeným v odstavci 3:

a)    že přístup může být umožněn jednomu nebo více z těchto orgánů a funkcionářů Parlamentu:

    předsedovi,

    Konferenci předsedů,

    předsednictvu,

    předsedovi příslušného výboru / předsedům příslušných výborů,

    příslušnému zpravodajovi / příslušným zpravodajům,

    všem nebo některým členům příslušného výboru / příslušných výborů, a

b)    veškerá zvláštní pravidla zacházení s utajovanými informacemi na ochranu těchto informací.

Článek 6  :  Evidence, ukládání, konzultace a projednávání utajovaných informací v Evropském parlamentu

1.    Utajované informace označené stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE/EU SECRET či TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo rovnocenným stupněm utajení, které Rada poskytne Evropskému parlamentu:

a)    jsou z bezpečnostních důvodů zaevidovány, aby byl zaznamenán jejich životní cyklus a v každém okamžiku zajištěna jejich sledovatelnost,

b)    jsou ukládány v zabezpečeném prostoru splňujícím minimální standardy fyzické bezpečnosti stanovené v bezpečnostních pravidlech Rady a v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu, které jsou rovnocenné, a

c)    mohou být zpřístupněny ke konzultaci příslušným poslancům Evropského parlamentu, úředníkům Evropského parlamentu a ostatním zaměstnancům Parlamentu pracujícím pro politické skupiny uvedeným v čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4, a to výhradně v zabezpečené čítárně v prostorách Evropského parlamentu. V takovém případě platí tyto podmínky:

i)    informace se nesmějí žádným způsobem kopírovat, nesmí tedy být například pořizovány fotokopie či fotografie,

ii)    nesmějí se pořizovat poznámky, a

iii)    do místnosti se nesmějí vnášet žádné elektronické komunikační přístroje.

2.    S utajovanými informacemi označenými stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo rovnocenným stupněm utajení, které Rada poskytne Evropskému parlamentu, se nakládá a jsou ukládány v souladu s bezpečnostními pravidly Evropského parlamentu, jež poskytují těmto utajovaným informacím úroveň ochrany, která je rovnocenná úrovni ochrany takových informací poskytované Radou.

Bez ohledu na první pododstavec se po dobu dvanácti měsíců po vstupu této dohody v platnost nakládá s utajovanými informacemi označenými stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo rovnocenným stupněm utajení a tyto informace jsou ukládány v souladu s odstavcem 1. Přístup k těmto utajovaným informacím upravuje čl. 4 odst. 4 písm. a) a c) a čl. 5 odst. 4.

3.    S utajovanými informacemi lze nakládat pouze v komunikačních a informačních systémech, které byly řádně akreditovány nebo schváleny v souladu se standardy rovnocennými těm, které jsou stanoveny v bezpečnostních pravidlech Rady.

4.    Utajované informace poskytované ústně příjemcům v Evropském parlamentu podléhají rovnocenné úrovni ochrany jako utajované informace poskytované písemnou formou.

5.    Bez ohledu na odst. 1 písm. c) tohoto článku mohou být utajované informace označené stupněm utajení nejvýše CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo rovnocenným stupněm utajení, které Rada poskytne Evropskému parlamentu, projednávány na neveřejných zasedáních za účasti pouze těch poslanců Evropského parlamentu, úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny, jimž byl umožněn přístup k utajovaným informacím v souladu s čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 4. Platí tyto podmínky:

-    dokumenty jsou rozdány na začátku zasedání a na jeho konci opět vybrány,

-    informace se nesmějí žádným způsobem kopírovat, nesmějí tedy být například pořizovány fotokopie či fotografie,

-    nesmějí se pořizovat poznámky,

-    do místnosti se nesmějí vnášet žádné elektronické komunikační přístroje a

-    zápis ze zasedání nesmí obsahovat žádnou zmínku o projednávání bodu, který zahrnuje utajované informace.

6.    Pokud je na zasedáních třeba projednávat informace označené stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET či TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo rovnocenným stupněm utajení, dohodnou se mezi Evropským parlamentem a Radou případ od případu zvláštní ujednání.

Článek 7  :  Narušení bezpečnosti, ztráta nebo ohrožení utajovaných informací

1.    V případě prokázané či domnělé ztráty nebo ohrožení utajovaných informací poskytnutých Radou o tom generální tajemník Evropského parlamentu neprodleně informuje generálního tajemníka Rady. Generální tajemník Evropského parlamentu provede šetření a informuje generálního tajemníka Rady o jeho výsledcích a o opatřeních přijatých k zamezení opakování události. Pokud se případ dotýká poslance Evropského parlamentu, jedná společně s generálním tajemníkem Evropského parlamentu i předseda Evropského parlamentu.

2.    Vůči poslanci Evropského parlamentu, který je odpovědný za porušení ustanovení stanovených v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu nebo v této dohodě, mohou být přijaty opatření a sankce v souladu s čl. 9 odst. 2 a články 152 až 154 jednacího řádu Evropského parlamentu. (16)

3.    Vůči úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro některou politickou skupinu, který je odpovědný za porušení ustanovení stanovených v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu nebo v této dohodě, mohou být přijaty sankce uvedené ve služebním řádu úředníků a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanoveným nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (17).

4.    Vůči osobám, které jsou odpovědné za ztrátu či ohrožení utajovaných informací, mohou být přijata disciplinární opatření nebo zahájeno řízení v souladu s příslušnými právními předpisy.

Článek 8  :  Závěrečná ustanovení

1.    Evropský parlament a Rada přijmou samostatně veškerá nezbytná opatření, aby zajistily provádění této dohody. Za tímto účelem spolupracují, zejména pořádáním návštěv za účelem sledování provádění bezpečnostně-technických aspektů této dohody.

2.    Aby bylo zajištěno zachování rovnocennosti základních zásad a minimálních standardů na ochranu utajovaných informací, budou se příslušné útvary sekretariátu Evropského parlamentu a generálního sekretariátu Rady předtím, než Evropský parlament nebo Rada provedou změnu svých bezpečnostních pravidel, vzájemně konzultovat.

3.    Utajované informace se Evropskému parlamentu poskytnou podle této dohody, jakmile Rada společně s Evropským parlamentem rozhodne, že bylo dosaženo rovnocennosti základních zásad a minimálních standardů na ochranu utajovaných informací stanovených v bezpečnostních pravidlech Evropského parlamentu a Rady a rovněž rovnocennosti úrovně ochrany utajovaných informací v prostorách Evropského parlamentu a Rady.

4.    Tuto dohodu lze na žádost kteréhokoli z orgánů přezkoumat na základě zkušeností s jejím prováděním.

5.    Tato dohoda vstupuje v platnost dnem vyhlášení v  Úředním věstníku Evropské unie.

E.    Pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu

Rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2013, kterým se stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu (18)

PŘEDSEDNICTVO EVROPSKÉHO PARLAMENTU,

s ohledem na čl. 23 odst. 12 (19) jednacího řádu Evropského parlamentu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)    Na základě nové rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a  Evropskou komisí (20) podepsané dne 20. října 2010 (dále jen rámcová dohoda) a na základě interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem a Radou o předávání utajovaných informací Rady v záležitostech, které nespadají do oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky, Evropskému parlamentu a o jeho nakládání s nimi (21)podepsané dne 12. března 2014, (dále jen interinstitucionální dohoda) je nezbytné stanovit zvláštní pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu.

(2)    Lisabonská smlouva ukládá Evropskému parlamentu nové úkoly, a aby mohl Parlament vyvíjet činnost v oblastech vyžadujících určitý stupeň utajení, je nutné stanovit základní zásady, minimální bezpečnostní normy a vhodné postupy pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu, včetně informací utajovaných.

(3)    V zájmu hladkého fungování rozhodovacího procesu v Evropské unii mají pravidla stanovená v tomto rozhodnutí zajistit stejnou úroveň ochrany, jako zajišťují pravidla přijatá ostatními orgány, institucemi, úřady a agenturami zřízenými na základě Smluv či členskými státy, a být s těmito pravidly slučitelná.

(4)    Ustanoveními tohoto rozhodnutí nejsou dotčeny současné ani budoucí předpisy upravující přístup k dokumentům přijaté v souladu s článkem 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen Smlouva o fungování EU).

(5)    Ustanoveními tohoto rozhodnutí nejsou dotčeny současné ani budoucí předpisy upravující ochranu osobních údajů přijaté v souladu s článkem 16 Smlouvy o fungování EU,

ROZHODLO PŘIJMOUT TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1  :  Cíl

Toto rozhodnutí upravuje správu a nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu, mj. vznik, přijímání, předávání a uchovávání těchto informací s cílem zajistit odpovídající ochranu důvěrné povahy těchto informací. Provádí interinstitucionální dohodu a rámcovou dohodu a zejména přílohu II této dohody.

Článek 2  :  Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se:

a)    informacemi rozumějí jakékoli písemné nebo ústně předané informace, bez ohledu na druh nosiče, na kterém jsou uchovávány, a bez ohledu na jejich původce;

b)    důvěrnými informacemi rozumějí utajované informace a jiné důvěrné informace nepodléhající utajení;

c)    utajovanými informacemi rozumějí utajované informace EU a rovnocenné utajované informace;

-    utajovanými informacemi EU (UIEU) rozumějí jakékoli informace a materiály označené stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET, SECRET UE/EU SECRET, CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo RESTREINT UE/EU RESTRICTED, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo na různých stupních ohrozit zájmy Unie nebo zájmy jednoho či více jejích členských států, bez ohledu na to, zda tyto informace a materiály pocházejí od orgánů, institucí, úřadů nebo agentur zřízených na základě Smluv. V tomto ohledu jsou informace a materiály označené stupněm:

-    TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo mimořádně závažně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

-    SECRET UE/EU SECRET informacemi a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo vážně poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

-    CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo poškodit základní zájmy Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

-    RESTREINT UE/EU RESTRICTED informace a materiály, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo být nevýhodné vzhledem k zájmům Unie nebo jednoho či více jejích členských států;

d)    rovnocennými utajovanými informacemi rozumějí utajované informace od členských států, třetích států nebo mezinárodních organizací, které mají stupeň utajení rovnocenný jednomu ze stupňů utajení používaných pro UIEU a které byly předány Evropskému parlamentu Radou nebo Komisí;

e)    jinými důvěrnými informacemi rozumějí jakékoli jiné důvěrné informace nepodléhající utajení, včetně informací, na něž se vztahují právní předpisy na ochranu údajů nebo profesní tajemství, které vzniknou v Evropském parlamentu nebo jsou Evropskému parlamentu předány jinými orgány, institucemi, úřady a agenturami zřízenými na základě Smluv či členskými státy;

f)    dokumentem rozumí jakékoli zaznamenané informace, bez ohledu na jejich fyzickou podobu nebo vlastnosti;

g)    materiálem rozumí jakýkoli dokument nebo část technického zařízení či vybavení, ať vyhotovené, či v procesu zhotovování;

h)    potřebou vědět rozumí potřeba určité osoby mít přístup k důvěrným informacím, aby byla schopna vykonávat úřední funkci nebo provést úkol;

i)    osvědčením rozumí rozhodnutí, které v případě poslanců Evropského parlamentu přijímá jeho předseda nebo v případě úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Evropského parlamentu pracujících pro politické skupiny generální tajemník a na jehož základě se jednotlivcům povoluje přístup k utajovaným informacím až do určitého stupně utajení, a to poté, co projdou bezpečnostní prověrkou provedenou vnitrostátním orgánem v souladu s vnitrostátním právem a s ustanoveními obsaženými v příloze I části 2;

j)    snížením stupně utajení rozumí přiřazení nižšího stupně utajení;

k)    odtajněním rozumí odstranění jakéhokoli utajení;

l)    označením rozumí značka, jíž jsou opatřeny jiné důvěrné informace a podle níž se pozná, jakými předem stanovenými specifickými pokyny se má řídit nakládání s těmito informacemi nebo jaké oblasti se daný dokument týká. Mohou jí být opatřeny rovněž utajované informace na znamení toho, že nakládání s nimi podléhá ještě dalším požadavkům;

m)    zrušením označení rozumí odstranění jakéhokoli označení;

n)    původcem rozumí řádně zmocněný autor důvěrných informací;

o)    bezpečnostním upozorněním rozumějí prováděcí opatření stanovená v příloze II;

p)    pokyny pro nakládání rozumějí technické pokyny vydané pro útvary Parlamentu týkající se správy důvěrných informací.

Článek 3  :  Základní zásady a minimální normy

1.    Nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu se řídí základními zásadami a minimálními normami stanovenými v příloze I části 1.

2.    Evropský parlament na základě uvedených základních zásad a minimálních norem stanoví systém pro řízení bezpečnosti informací (ISMS). ISMS sestává z bezpečnostních upozornění, pokynů pro nakládání a příslušných ustanovení jednacího řádu. Cílem ISMS je usnadňovat parlamentní a správní činnost a zajišťovat ochranu veškerých důvěrných informací, s nimiž Evropský parlament pracuje, přičemž budou plně dodržována pravidla, jež původce daných informací stanoví v bezpečnostních upozorněních.

Zpracovávání důvěrných informací automatickými komunikačními a informačními systémy (CIS) Evropského parlamentu stanovené v bezpečnostním upozornění 3 se provádí v souladu s koncepcí zabezpečení informací (IA).

3.    Poslanci Evropského parlamentu se mohou seznámit s utajovanými informacemi až do stupně utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED včetně, aniž by prošli bezpečnostní prověrkou.

4.    Pokud je dotčená informace označená stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo se stupněm rovnocenným, přístup se umožní těm poslancům Evropského parlamentu, kteří obdrželi osvědčení od předsedy Parlamentu podle odstavce 5 nebo předem podepsali čestné prohlášení, že nevyzradí obsah těchto informací třetím osobám, že dodrží povinnost chránit informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a že jsou si vědomi důsledků v případě opačného jednání.

5.    Pokud je dotčená informace označená stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET nebo TRÈS SECRET/EU TOP SECRET nebo se stupněm rovnocenným, přístup se umožní těm poslancům Evropského parlamentu, kteří obdrželi osvědčení od předsedy Parlamentu poté, co:

a)    prošli bezpečnostní prověrkou v souladu s přílohou I částí 2 tohoto rozhodnutí, nebo

b)    příslušný vnitrostátní orgán oznámil, že jsou k tomu dotčení poslanci řádně oprávněni z titulu své funkce v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

6.    Před poskytnutím přístupu k utajovaným informacím musí být poslanci Evropského parlamentu seznámeni se svou odpovědností za ochranu těchto informací a musí prohlásit, že si jsou vědomi odpovědnosti ohledně ochrany těchto informací v souladu s přílohou I. Rovněž musí být seznámeni s tím, jakými prostředky se tato ochrana zajišťuje.

7.    Úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Evropského parlamentu, kteří pracují pro politické skupiny, mohou pracovat s důvěrnými informacemi, mají-li prokazatelnou potřebu vědět, a s informacemi označenými vyšším stupněm utajení než RESTREINT UE/EU RESTRICTED, mají-li odpovídající bezpečnostní prověrku. Přístup k utajovaným informacím je poskytnut, pouze pokud byli seznámeni se svou odpovědností za ochranu těchto informací a s prostředky, kterými se tato ochrana zajišťuje, a obdrželi v tomto směru písemné pokyny a pokud podepsali prohlášení, v němž potvrzují převzetí těchto pokynů a zavazují se je dodržovat v souladu se stávajícími pravidly.

Článek 4  :  Vznik důvěrných informací a nakládání s nimi na administrativní úrovni Evropského parlamentu

1.    Předseda Evropského parlamentu, předsedové příslušných parlamentních výborů a generální tajemník nebo jakákoli osoba, která jimi byla řádně písemně oprávněna, může být původcem důvěrných informací a utajovaných informací, které jsou popsány v bezpečnostních upozorněních.

2.    Původce utajovaných informací při jejich vzniku použije vhodný stupeň utajení v souladu s mezinárodními normami a definicemi uvedenými v příloze I. Původce utajovaných informací při jejich vzniku rovněž zpravidla určí osoby, které jsou oprávněny se seznámit s informacemi odpovídajícími danému stupni utajení. Tyto informace jsou předány oddělení pro důvěrné informace (CIU) v okamžiku, kdy je dokument v CIU uložen.

3.    S jinými důvěrnými informacemi, na které se vztahuje profesní tajemství, se nakládá v souladu s přílohami I a II a s příslušnými pokyny.

Článek 5  :  Přijímání důvěrných informací ze strany Evropského parlamentu

1.    Důvěrné informace, které Evropský parlament obdrží, jsou sděleny:

a)    sekretariátu orgánu či funkcionáři Parlamentu, který podal žádost, nebo přímo oddělení CIU, jedná-li se o informace se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným a jiné důvěrné informace;

b)    oddělení CIU, jedná-li se o informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE / EU SECRET nebo TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo se stupni jim rovnocennými.

2.    Registraci, uchovávání a vysledovatelnost důvěrných informací zajišťuje případ od případu buď sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, kteří tyto informace obdrželi, nebo oddělení CIU.

3.    Dohodnutá ujednání, která mají být stanovená společnou dohodou s cílem zajištit zachování důvěrnosti informací jsou v případě důvěrných informací, které sděluje Komise podle bodu 3.2 přílohy II rámcové dohody, nebo v případě utajovaných informací, které předává Rada podle čl. 5 odst. 4 interinstitucionální dohody, uložena společně s důvěrnými informacemi na sekretariátu orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, popřípadě na oddělení CIU.

4.    Opatření uvedené v odstavci 3 mohou být obdobně použita i pro sdělování důvěrných informací ze strany jiných institucí a orgánů EU, úřadů a agentur zřízených na základě Smluv nebo členskými státy.

5.    S cílem zajistit úroveň ochrany odpovídající stupni utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo stupni rovnocennému zřídí Konference předsedů výbor pro dohled. Informace se stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo se stupněm rovnocenným se sdělují Evropskému parlamentu v souladu s dalšími ujednáními mezi Evropským parlamentem a orgánem Unie, od které byly tyto informace obdrženy.

Článek 6  :  Předávání utajovaných informací Evropským parlamentem třetím stranám

S předchozím souhlasem původce příslušných utajovaných informací, popřípadě orgány Unie, která je Evropskému parlamentu sdělila, může Evropský parlament předat tyto utajované informace třetím stranám pod podmínkou, že tyto strany zajistí, aby byla při nakládání s těmito informacemi v rámci jejich útvarů a v jejich prostorách dodržována pravidla rovnocenná pravidlům uvedeným v tomto rozhodnutí.

Článek 7  :  Zabezpečené prostory

1.    Pro účely správy důvěrných informací zřídí Evropský parlament zabezpečený prostor a zabezpečené čítárny.

2.    V zabezpečeném prostoru je k dispozici zařízení a vybavení pro registraci, prohlížení, archivaci a předávání důvěrných informací a nakládání s nimi. Je v něm mimo jiné čítárna a zasedací místnost, v nichž se lze seznámit s utajovanými informacemi, a spravuje jej oddělení CIU.

3.    Mimo tento zabezpečený prostor mohou být zřízeny zabezpečené čítárny, v nichž se lze seznámit s informacemi až do stupně utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo stupně rovnocenného a s jinými důvěrnými informacemi. Tyto zabezpečené čítárny spravují příslušné útvary sekretariátů orgánu nebo funkcionářů Parlamentu, popřípadě oddělení CIU. Nesmějí v nich být k dispozici kopírky, telefony, faxy, skenery nebo jakékoli jiné technické vybavení k rozmnožování nebo předávání dokumentů.

Článek 8  :  Registrace důvěrných informací, nakládání s nimi a jejich uchovávání

1.    Informace se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným a jiné důvěrné informace registrují a uchovávají příslušné útvary sekretariátů orgánu nebo funkcionáře Parlamentu nebo oddělení CIU, podle toho, kdo dané informace obdržel.

2.    Na nakládání s informacemi se stupněm utajení RESTREINT EU/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným a s jinými důvěrnými informacemi se vztahují tyto podmínky:

a)    dokumenty se předávají osobně předány vedoucímu sekretariátu, který je zaregistruje a vydá potvrzení o přijetí;

b)    pokud tyto dokumenty nejsou právě používány, sekretariát je na svou odpovědnost uschová na uzamčeném místě;

c)    dané informace nesmějí být v žádném případě uloženy na jiný nosič ani předány jiné osobě. Takovéto dokumenty smí být kopírovány pouze na zařízení s příslušným oprávněním vymezeném v bezpečnostních upozorněních;

d)    přístup k těmto informacím je omezen na osoby, které určil jejich původce nebo orgán Unie, která je Evropskému parlamentu sdělila, v souladu s ujednáními uvedenými v čl. 4 odst. 2 nebo čl. 5 odst. 3, 4 a 5;

e)    sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu vede záznamy o osobách, které se seznámily s příslušnými informacemi, a datech a hodinách, kdy se tak stalo. Sekretariáty daného orgánu nebo funkcionáře Parlamentu předají tyto záznamy oddělení CIU v okamžiku ukládání daných informací v oddělení CIU.

3.    Informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE/EU SECRET or TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo se stupněm rovnocenným registruje, nakládá s nimi a uchovává oddělení CIU v zabezpečeném prostoru, v souladu s konkrétním stupněm utajení a tak, jak stanoví bezpečnostní upozornění.

4.    V případě porušení pravidel uvedených v odstavcích 1 až 3 informuje příslušného pracovníka sekretariátu orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, popřípadě oddělení CIU generálního tajemníka, který v případě, že se jedná o poslance Evropského parlamentu, záležitost postoupí předsedovi Parlamentu.

Článek 9  :  Přístup do zabezpečených prostor

1.    Přístup do zabezpečeného prostoru mají pouze:

a)    osoby, které jsou podle čl. 3 odst. 4 až 7 oprávněné seznamovat se s informacemi tam uchovávanými a které předložily žádost podle čl. 10 odst. 1;

b)    osoby, které jsou podle čl. 4 odst. 1 oprávněny vytvářet utajované informace a které předložily žádost podle čl. 10 odst. 1;

c)    úředníci Evropského parlamentu z oddělení CIU;

d)    úředníci Evropského parlamentu odpovědní za řízení oddělení CIS;

e)    v případě potřeby úředníci Evropského parlamentu odpovědní za obecnou a požární bezpečnost;

f)    pracovníci úklidu, ale pouze v přítomnosti a pod dohledem úředníka pracujícího v oddělení CIU.

2.    Oddělení CIU může odepřít přístup do zabezpečeného prostoru komukoli, kdo nemá oprávnění do něj vstoupit. Jakákoli námitka proti odepření vstupu se předkládá v případě žádosti o přístup podané poslanci Evropského parlamentu předsedovi Parlamentu a v ostatních případech generálnímu tajemníkovi.

3.    Generální tajemník může povolit schůzi omezeného počtu osob v zasedací místnosti nacházející se v zabezpečeném prostoru.

4.    Přístup do zabezpečené čítárny mají pouze:

a)    poslanci Evropského parlamentu, úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Evropského parlamentu pracující pro politické skupiny, kteří se řádně prokáží oprávněním pro účely seznámení se s důvěrnými informacemi nebo jejich vytváření;

b)    úředníci Evropského parlamentu odpovědní za řízení oddělení CIS, úředníci sekretariátu orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, který dané informace obdržel, a úředníci oddělení CIU;

c)    v případě potřeby úředníci Evropského parlamentu odpovědní za obecnou a požární bezpečnost;

d)    pracovníci úklidu, ale pouze v přítomnosti a pod dohledem úředníka pracujícího v sekretariátu orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, popřípadě v oddělení CIU.

5.    Příslušný sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu, popřípadě oddělení CIU mohou odepřít přístup do zabezpečené čítárny komukoli, kdo nemá oprávnění do něj vstoupit. Jakákoli námitka proti odepření vstupu se předkládá v případě žádosti o přístup podané poslanci Evropského parlamentu předsedovi Parlamentu a v ostatních případech generálnímu tajemníkovi.

Článek 10  :  Seznámení se s důvěrnými informacemi a jejich vytváření v zabezpečených prostorách

1.    Každá osoba, která má zájem se v zabezpečeném prostoru seznámit s důvěrnými informacemi nebo je vytvářet, sdělí předem své jméno oddělení CIU. Oddělení CIS zkontroluje totožnost každé osoby, která podá žádost, a ověří, zda je daná osoba oprávněna podle ujednání uvedených v čl. 3 odst. 3 až 7, v čl. 4 odst. 1 nebo v čl. 5 odst. 3, 4 a 5 se s důvěrnými informacemi seznámit nebo je vytvářet.

2.    Každá osoba, která má zájem v souladu s čl. 3 odst. 3 až 7 seznámit se v zabezpečené čítárně s důvěrnými informacemi se stupněm utajení RESTREINT EU/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným a s jinými důvěrnými informacemi, sdělí předem své jméno příslušným útvarům sekretariátů orgánu nebo funkcionáře Parlamentu nebo oddělení CIU.

3.    S výjimkou mimořádných okolností (např. v případě četných žádostí o zpřístupnění podaných během krátké doby) smějí být důvěrné informace zpřístupněny v zabezpečeném prostoru vždy jen jedné osobě v přítomnosti úředníka sekretariátu daného orgánu nebo funkcionáře Parlamentu nebo oddělení CIU.

4.    Během čtení jsou zakázány kontakty s vnějším prostředím (mimo jiné prostřednictvím telefonů nebo jiných technologických zařízeních), pořizování si poznámek, kopírování a fotografování zpřístupněných důvěrných informací.

5.    Dříve, než bude osobě povoleno opustit zabezpečený prostor, se odpovědný úředník sekretariátu daného orgánu nebo funkcionáře Parlamentu nebo oddělení CIU přesvědčí, zda jsou důvěrné informace, s kterými se osoba seznamovala, na místě, a zkontroluje, zda jsou neporušené a úplné.

6.    V případě porušení výše uvedených pravidel informuje úředník sekretariátu daného orgánu nebo funkcionáře Parlamentu nebo oddělení CIU generálního tajemníka, který v případě, že se jedná o poslance Evropského parlamentu, záležitost postoupí předsedovi Parlamentu.

Článek 11  :  Minimální standardy pro jiné zpřístupnění důvěrných informací na neveřejné schůzi mimo zapezpečené prostory

1.    S informacemi se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným a s jinými důvěrnými informacemi se mohou poslanci parlamentních výborů nebo jiných politických a administrativních orgánů Evropského parlamentu seznámit na neveřejné schůzi mimo zabezpečené prostory.

2.    V případě uvedeném v odstavci 1 zajistí sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu odpovědný za toto jednání, aby byly dodrženy tyto podmínky:

a)    do zasedací místnosti, v níž se koná toto jednání, mají přístup pouze osoby určené předsedajícím příslušného výboru či orgánu;

b)    veškeré dokumenty jsou očíslovány, rozdány na začátku schůze a na jejím konci opět vybrány a na jejich základě nejsou pořizovány žádné poznámky, ani nejsou pořizovány žádné jejich fotokopie či fotografie;

c)    zápis ze schůze neobsahuje žádnou zmínku o obsahu diskuse týkající se informací projednávaných důvěrným postupem. Zaznamená se pouze příslušné rozhodnutí, pokud bylo přijato;

d)    důvěrné informace poskytované příjemcům v Evropském parlamentu ústně podléhají stejné míře ochrany jako důvěrné informace poskytované písemnou formou;

e)    v zasedacích místnostech nesmí být žádný další soubor dokumentů;

f)    na začátku schůze se účastníkům a tlumočníkům rozdá pouze nezbytně nutný počet výtisků dokumentů;

g)    na začátku schůze předsedající jasně sdělí, jaký stupeň utajení a jaké označení příslušné dokumenty mají;

h)    účastníci neodnášejí dokumenty ze zasedací místnosti;

i)    na konci schůze sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu vybere všechny výtisky dokumentů a vykázat jejich úplný počet; a

j)    do zasedací místnosti, v níž se mají seznámit s danými důvěrnými informacemi nebo o nich mají jednat, s sebou účastníci schůze neberou žádná elektronická komunikační zařízení ani jiná elektronická zařízení.

3.    Pokud se v souladu s výjimkami uvedenými v bodě 3.2.2 přílohy II rámcové dohody a v čl. 6 odst. 5 interinstitucionální dohody projednávají na neveřejné schůzi informace se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL nebo se stupněm rovnocenným, sekretariát orgánu nebo funkcionáře Parlamentu odpovědný za toto jednání kromě ustanovení stanovených v odstavci 2 zajistí, aby určené osoby, které se mohou dané schůze zúčastnit, splňovaly požadavky čl. 3 odst. 4 a 7.

4.    V případě uvedeném v odstavci 3 poskytne oddělení CIU sekretariátu orgánu nebo funkcionáře Parlamentu odpovědnému za dané neveřejné jednání požadovaný počet výtisků dokumentů, které mají být předmětem jednání, a tyto výtisky musí být po schůzi vráceny oddělení CIU.

Článek 12  :  Archivování důvěrných informací

1.    Bezpečný systém archivování je zajištěn v zabezpečeném prostoru. Správu zabezpečených archivů zajišťuje oddělení CIU podle standardních kritérií pro archivování.

2.    Utajované informace, které byly s konečnou platností uloženy na oddělení CIU a informace se stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED nebo se stupněm rovnocenným uložené na sekretariátu orgánu či funkcionáře Parlamentu, jsou šest měsíců poté, co byly naposledy zpřístupněny, nejpozději však jeden rok po uložení, přemístěny do zabezpečeného archivu v zabezpečeném prostoru. Jiné důvěrné informace, nejsou-li uloženy na oddělení CIU, jsou archivovány dotčeným sekretariáty příslušného orgánu či funkcionáře Parlamentu v souladu s obecnými předpisy pro správu dokumentů.

3.    Do zabezpečených archivů obsahujících důvěrné informace lze nahlížet za následujících podmínek:

a)    jsou k tomu oprávněny pouze osoby, které jsou v průvodním výkazu vyplněném při uložení důvěrných informací identifikovány na základě jména, pracovní pozice nebo své funkce;

b)    žádost o nahlédnutí musí být předložena oddělení CIU, které zajistí dodání příslušného dokumentu do zabezpečené čítárny a;

c)    použijí se postupy a podmínky pro zpřístupnění důvěrných informací stanovené v článku 10.

Článek 13  :  Snížení stupně utajení, odtajnění a zrušení označení důvěrných informací

1.    Snížit stupeň utajení důvěrných informací, odtajnit je nebo zrušit jejich označení lze pouze s předchozím souhlasem jejich původce a, je-li to nezbytné, po konzultaci s ostatními zúčastněnými stranami.

2.    Snížení stupně utajení nebo odtajnění musí být potvrzeno písemně. Původce odpovídá za to, že příjemci dokumentu budou informováni o změně stupně utajení, a příjemci jsou povinni na tuto změnu upozornit další příjemce, kterým předali originál dokumentu nebo jeho kopii. Je-li to možné, uvede původce na utajovaný dokument datum, lhůtu či událost, po jejichž uplynutí lze snížit stupeň utajení nebo odtajnit skutečnosti, které obsahuje. Jinak posuzuje tuto otázku nejpozději každých pět let, aby zjistil, zda je původní utajení nadále nezbytné.

3.    Důvěrné informace v zabezpečených archivech jsou po patřičné době, a to nejpozději 25. rok po datu jejich vzniku, prozkoumány s cílem rozhodnout, zda by neměly být odtajněny, neměl by být snížen stupeň jejich utajení nebo by nemělo být zrušeno jejich označení. K prozkoumání a zveřejnění takových informací dojde v souladu s ustanoveními nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 354/83 ze dne 1. února 1983 o otevření historických archivů Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii veřejnosti (22). Odtajnění provede původce utajovaných informací nebo útvar, který bude v té době k dané věci příslušný, v souladu s přílohou I částí 1 oddílem 10.

4.    Po odtajnění jsou dříve utajené informace uložené v zabezpečeném archivu přemístěny do historických archivů Evropského parlamentu k trvalému uchování a dalšímu zpracování podle příslušných předpisů.

5.    Po zrušení označení se na dřívější jiné důvěrné informace vztahují předpisy Evropského parlamentu pro správu dokumentů.

Článek 14  :  Narušení bezpečnosti, ztráta nebo ohrožení důvěrných informací

1.    V případě, že se narušení důvěrnosti v obecném smyslu a konkrétně porušení tohoto rozhodnutí dopustí poslanec Evropského parlamentu, použijí se příslušná ustanovení jednacího řádu Evropského parlamentu týkající se sankcí.

2.    V případě porušení těchto pravidel ze strany zaměstnanců Evropského parlamentu se použijí postupy a sankce stanovené ve služebním řádu úředníků a v pracovním řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (23) (dále jen služební řád).

3.    Nezbytná šetření v případě narušení či porušení vymezeného v bezpečnostním upozornění 6 zajistí předseda Parlamentu nebo generální tajemník.

4.    Pokud byly důvěrné informace sděleny Evropskému parlamentu orgánem Unie nebo členským státem, předseda Parlamentu nebo generální tajemník informují daný orgán Unie nebo členský stát o jakékoli prokázané či domnělé ztrátě nebo ohrožení utajovaných informací a o výsledcích příslušného vyšetřování a opatřeních, která byla přijata, aby se taková situace neopakovala.

Článek 15  :  Úpravy tohoto rozhodnutí a jeho prováděcích pravidel a podávání výročních zpráv o uplatňování tohoto rozhodnutí

1.    Generální tajemník podává návrh na veškeré nezbytné úpravy tohoto rozhodnutí a prováděcích pravidel stanovených v přílohách a předává tyto návrhy předsednictvu ke schválení.

2.    Generální tajemník odpovídá za provedení tohoto rozhodnutí v útvarech Evropského parlamentu a vydá pokyny pro nakládání s důvěrnými informacemi, pokud jde o záležitosti, na něž se vztahuje systém pro řízení bezpečnosti informací (ISMS), v souladu se zásadami stanovenými v tomto rozhodnutí.

3.    Generální tajemník předkládá předsednictvu výroční zprávu o uplatňování tohoto rozhodnutí.

Článek 16  :  Přechodná a závěrečná ustanovení

1.    Informace nepodléhající utajení, které jsou v držení oddělení pro důvěrné informace (CIU) nebo jakéhokoli jiného archívu Evropského parlamentu, jež jsou považovány za důvěrné a datovány před 1. dubna 2014, se pro účely tohoto rozhodnutí považují za jiné důvěrné informace. Původce může stupeň důvěrnosti kdykoliv přehodnotit.

2.    Odchylně od čl. 5 odst. 1 písm. a) a čl. 8 odst. 1 tohoto rozhodnutí budou po dobu dvanácti měsíců od 1. dubna 2014 informace poskytnuté Radou v souladu s interinstitucionální dohodou označeny stupněm utajení RESTREINT UE/EU RESTRICTED, nebo rovnocenným stupněm utajení, a předány, zaregistrovány a uloženy na oddělení pro důvěrné informace (CIU). S těmito informacemi je možno se seznámit v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) a c) a čl. 5 odst. 4 interinstitucionální dohody.

3.    Rozhodnutí předsednictva ze dne 6. června 2011, kterým se stanoví pravidla pro nakládání s důvěrnými informacemi ze strany Evropského parlamentu, se zrušuje.

Článek 17  :  Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem jeho zveřejnění v  Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA I    

Část I     ZÁKLADNÍ ZÁSADY A MINIMÁLNÍ BEZPEČNOSTNÍ NORMY V ZÁJMU OCHRANY DŮVĚRNÝCH INFORMACÍ

1.    ÚVOD

Tato ustanovení vymezují základní zásady a minimální bezpečnostní normy na ochranu důvěrných informací, které Evropský parlament respektuje a dodržuje ve všech svých pracovních místech a rovněž všichni příjemci utajovaných informací a jiných důvěrných informací tak, aby byla zajištěna bezpečnost a aby měly všechny dotčené osoby jistotu, že byly vytvořeny společné normy ochrany. Doplňují je bezpečnostní upozornění obsažená v příloze II a jiná ustanovení upravující nakládání s důvěrnými informacemi ze strany parlamentních výborů a jiných orgánů a funkcionářů Parlamentu.

2.    OBECNÉ ZÁSADY

Politika Evropského parlamentu v oblasti bezpečnosti je nedílnou součástí jeho obecné politiky vnitřního řízení, a vychází tedy ze zásad upravujících tuto obecnou politiku. Mezi tyto zásady patří legalita, transparentnost, odpovědnost, subsidiarita a proporcionalita.

Legalita znamená nezbytnost přísného dodržování právního rámce při výkonu bezpečnostních funkcí a nutnost dodržovat platné požadavky právních norem. Mimoto odpovědnost v oblasti bezpečnosti musí být založena na řádných právních ustanoveních. V tomto případě plně uplatní ustanovení služebního řádu, zejména článek 17 týkající se povinnosti úředníků zachovávat mlčenlivost o informacích obdržených v souvislosti s výkonem svých služebních povinností a hlava VI tohoto řádu týkající se disciplinárních opatření. Konečně to znamená, že porušení bezpečnosti v rámci odpovědnosti Evropského parlamentu se posoudí způsobem, který odpovídá jeho jednacímu řádu a koncepci disciplinárních opatření Evropského parlamentu.

Transparentnost znamená jednoduchost všech bezpečnostních pravidel a ustanovení, nezbytnost vyváženosti mezi různými odděleními a různými oblastmi (fyzická bezpečnost versus ochrana informací atd.) a nezbytnost důsledné a strukturované bezpečnostní politiky. Krom toho jsou nezbytné srozumitelné písemné pokyny pro uplatňování bezpečnostních opatření.

Odpovědnost znamená, že se jasně definují úkoly ve sféře bezpečnosti. Navíc znamená nutnost pravidelného prověřování, zda se tyto úkoly plní správným způsobem.

Subsidiarita znamená, že se bezpečnost musí být zaručena na nejnižší možné úrovni a co nejblíže generálním ředitelstvím a oddělením Evropského parlamentu.

Proporcionalita znamená, že se bezpečnostní činnosti musí omezit pouze na ty prvky, které jsou skutečně nezbytné, a že bezpečnostní opatření musí být přiměřená zájmům, které mají chránit, a skutečnému nebo potenciálnímu ohrožení těchto zájmů a umožňují jejich obranu způsobem, která zajišťuje co nejmenší rušivé vlivy.

3.    ZÁKLADY BEZPEČNOSTI INFORMACÍ

Základem pro zajištění spolehlivé bezpečnosti informací je/jsou:

a)    řádné komunikační a informační systémy (CIS). Ty spadají do kompetence bezpečnostního orgánu Evropského parlamentu (jak je vymezeno v bezpečnostním upozornění 1).

b)    v rámci Evropského parlamentu orgán pro zabezpečení informací (vymezený v bezpečnostním upozornění 1), který je pověřen spoluprací s dotčeným bezpečnostním orgánem při poskytování informací o technickém ohrožení bezpečnosti systémů CIS a při poskytování rad o prostředcích pro ochranu před tímto ohrožením;

c)    úzká spolupráce mezi odpovědnými odděleními v Evropského parlamentu a bezpečnostními odděleními ostatních orgánů Unie;

4.    ZÁSADY BEZPEČNOSTI INFORMACÍ

4.1.     Cíle

Zajištění bezpečnosti informací má tyto základní cíle:

a)    ochrana utajovaných informací a jiných důvěrných informací před špionáží, zneužitím nebo nepovoleným zveřejněním;

b)    ochrana utajovaných informací, které jsou používány v komunikačních a informačních systémech a sítích, před ohrožením jejich utajení, celistvosti a dostupnosti;

c)    ochrana prostor Evropského parlamentu, v nichž jsou utajované informace uloženy, před pokusy o sabotáž a úmyslnými snahami o poškození;

d)    v případě selhání bezpečnosti zhodnocení způsobené škody, omezení jejích důsledků, provedení bezpečnostních šetření a přijetí všech nezbytných nápravných opatření.

4.2.     Utajení

4.2.1.     V oblasti důvěrných informací jsou pro výběr informací a materiálů, které mají být chráněny, a pro stanovení potřebného stupně ochrany nezbytné opatrnost a zkušenost. Je zásadně důležité, aby stupeň ochrany odpovídal citlivosti ve smyslu bezpečnosti, jednotlivých informací nebo materiálů, které mají být chráněny. S cílem zajistit řádný tok informací musí být přijata opatření, aby se zabránilo zařazení na příliš vysoký nebo příliš nízký stupeň utajení.

4.2.2.     Systém utajení představuje nástroj, který umožňuje uplatňovat zásady stanovené v této části. Obdobný systém utajení by měl být použit pro plánování a organizaci boje proti špionáži, sabotáži, terorismu a jiným hrozbám tak, aby byla nejvíce chráněna nejdůležitější zařízení, v nichž se nacházejí utajované informace, a nejcitlivější části těchto zařízení.

4.2.3.     Za utajení informací odpovídá výlučně původce dotyčných informací.

4.2.4.     Při stanovení stupně utajení se vychází výlučně z obsahu daných informací.

4.2.5.     V případech spojení několika informací do jednoho celku musí stupeň utajení, který se vztahuje na tento celek, odpovídat informaci s nejvyšším stupněm utajení. Soubor informací může ale získat vyšší klasifikaci, než mají jeho dílčí části.

4.2.6.     Zařazení do stupně utajení se provádí pouze v nezbytných případech a po dobu nezbytně nutnou.

4.3.     Cíle bezpečnostních opatření

Bezpečnostní opatření:

a)    se vztahují na všechny osoby, které mají přístup k utajovaným informacím, k prostředkům přenosu utajovaných informací a k jiným důvěrným informacím, do všech prostor obsahujících takové informace a k významným zařízením;

b)    jsou jsou vytvořena tak, aby určila osoby, jejichž postavení (pokud jde o přístup, vztahy nebo jiné záležitosti) by mohlo ohrozit bezpečnost utajovaných informací a významných zařízení obsahujících takové informace, a zamezila jejich přístupu nebo změnila jejich místo;

c)    brání přístupu všech neoprávněných osob k utajovaným informacím nebo zařízením, která je obsahují;

d)    zajistí, aby utajované informace byly šířeny výlučně v souladu se zásadou potřeby vědět, která je zásadní pro všechna hlediska bezpečnosti;

e)    zajistí celistvost (tj. zabrání poškození nebo neoprávněné změně nebo neoprávněnému zničení) a dostupnost (tj. přístup nesmí být odmítnut osobám, které se potřebují s informacemi seznámit a jsou k tomu oprávněny) všech důvěrných informací, a zejména informací uložených, zpracovávaných nebo přenášených v elektromagnetické formě.

5.    SPOLEČNÉ MINIMÁLNÍ NORMY

Evropský parlament zajistí, aby všichni příjemci utajovaných informací, a to jak vnitřní, tak i ti, kteří spadají do jeho odpovědnosti, a to všechna oddělení a smluvní partneři, dodržovali společné minimální normy bezpečnosti, aby takto utajované informace mohly být předávány s důvěrou, že všichni s nimi budou nakládat stejně obezřetně. Tyto minimální normy musí zahrnovat kritéria pro bezpečnostní prověrky úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny a opatření na ochranu důvěrných informací.

Přístup třetích stran k důvěrným informacím povolí Evropský parlament pouze pod podmínkou, že tyto subjekty zaručí, že při nakládání s těmito informacemi dodrží pravidla přinejmenším odpovídající těmto společným minimálním normám.

Tyto společné minimální normy se použijí i v případě, že Evropský parlament prostřednictvím smlouvy nebo grantu svěří průmyslovým nebo jiným subjektům úkoly, které zahrnují důvěrné informace.

6.    BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ÚŘEDNÍKŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PARLAMENTU PRACUJÍCÍCH PRO POLITICKÉ SKUPINY

6.1.     Bezpečnostní školení úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

Úředníci Evropského parlamentu a jiní zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny v postavení, ve kterém mohou mít přístup k utajovaným informacím, musí před nástupem do funkce a poté v pravidelných intervalech získat podrobný výklad o nezbytných bezpečnostních opatřeních a souvisejících postupech. Tyto osoby musí písemně potvrdit, že si přečetly tyto platné bezpečnostní předpisy a plně jim porozuměly..

6.2.     Odpovědnost vedoucích pracovníků

Součástí povinností vedoucích pracovníků musí být to, aby věděli, kteří z jejich pracovníků nakládají s utajovanými informacemi a kteří mají přístup k zabezpečeným komunikačním a informačním systémům, a musí zaznamenávat a hlásit všechny události nebo zřejmá ohrožení, která by mohla ovlivnit bezpečnost.

6.3.     Bezpečnostní status úředníků Evropského parlamentu a ostatních zaměstnanců Parlamentu pracujících pro politické skupiny

Měly by být stanoveny postupy umožňující určit, jsou-li zjištěny nepříznivé informace o určitém úředníkovi Evropského parlamentu nebo ostatním zaměstnanci Parlamentu pracujícím pro politické skupiny, zda jeho funkce vyžaduje přístup k utajovaným informacím nebo zda má přístup k zabezpečeným komunikačním nebo informačním systémům, a uvědomit příslušné oddělení Evropského parlamentu. Uvede-li příslušný vnitrostátní bezpečnostní orgán, že tato osoba představuje bezpečnostní riziko, bude odvolána nebo vyřazena z plnění úkolů, při kterém by mohla ohrožovat bezpečnost.

7.    FYZICKÁ BEZPEČNOST

Fyzická bezpečnost znamená používání fyzických a technických ochranných opatření k zamezení neoprávněného přístupu k utajovaným informacím.

7.1.     Potřeba ochrany

Stupeň fyzické ochrany, který má být použit pro zajištění ochrany utajovaných informací, musí odpovídat stupni utajení držených informací a materiálu, jejich objemu a ohrožení, kterému jsou vystaveny. Všichni držitelé utajovaných informací se řídí jednotnými pravidly pro utajování informací a dodržují společné normy ochrany týkající se úschovy, přenosu a ničení informací a materiálů vyžadujících ochranu.

7.2.     Kontrola

Osoby, které odcházejí z prostor, v nichž se nacházejí jim svěřené utajované informace, se musí ujistit, že jsou bezpečně uloženy a že jsou aktivována všechna bezpečnostní zařízení (zámky, poplašná zařízení atd.). Po pracovní době se provádějí další nezávislé kontroly.

7.3.     Bezpečnost budov

Budovy, v nichž se nacházejí utajované informace nebo zabezpečené komunikační a informační systémy, musí být chráněny před neoprávněným vstupem.

Povaha této ochrany utajovaných informací (např. mříže na oknech, zámky na dveřích, stráže u vchodů, automatické systémy kontroly přístupu, bezpečnostní inspekce a hlídky, poplašné systémy, systémy pro odhalování neoprávněného vniknutí a hlídací psi) závisí na:

a)    stupni utajení, objemu a umístění chráněných informací a materiálů v budově;

b)    kvalitě bezpečnostních schránek obsahujících dotyčné informace a materiály; a dále

c)    technických vlastnostech a umístění budovy.

Povaha ochrany poskytované komunikačním a informačním systémům závisí na určení hodnoty ohrožených informací a materiálů a na případné škodě v případě ohrožení bezpečnosti, na technických vlastnostech a na umístění budovy, v níž se systém nachází, a na umístění tohoto systému v budově.

7.4.     Nouzové plány

Je třeba předem připravit podrobné plány s cílem zajistit ochranu utajovaných informací v nouzových případech.

8.    STUPNĚ UTAJENÍ, BEZPEČNOSTNÍ SPECIFIKACE, ZNAČKY, VYZNAČENÍ A PRAVIDLA UTAJOVÁNÍ

8.1.     Bezpečnostní specifikace

Jiný způsob utajování než ten, který je uveden v čl. 2 písm. d) tohoto rozhodnutí, není povolen.

Za účelem stanovení mezí platnosti utajení (což pro utajované informace udává automatické snížení stupně utajení nebo odtajnění) se může použít smluvená bezpečnostní specifikace.

Bezpečnostní specifikace se mohou použít pouze v kombinaci se stupněm utajení.

Bezpečnostní specifikace dále upravuje bezpečnostní upozornění 2 a jsou definovány v pokynech pro nakládání s důvěrnými informacemi.

8.2.     Značky

Značka se používá k upřesnění předem stanovených konkrétních pokynů pro nakládání s důvěrnými informacemi. Značky mohou rovněž sloužit k označení oblasti, které se týká daný dokument, nebo k označení zvláštního rozšiřování na základě potřeby vědět nebo (u informací nepodléhajících utajení) k označení konce embarga.

Značka se nepovažuje za stupeň utajení a nesmí se používat místo něj.

Značky dále upravuje bezpečnostní upozornění 2 a jsou definovány v pokynech pro nakládání s důvěrnými informacemi.

8.3.     Vyznačení stupně utajení a bezpečnostní specifikace

Vyznačení stupně utajení a bezpečnostní specifikace a značek se provede v souladu s bezpečnostním upozorněním 2, oddíl E, a s pokyny pro nakládání s důvěrnými informacemi.

8.4.     Pravidla utajování

8.4.1     Obecně

Informace podléhají utajení pouze tehdy, je-li to nezbytné. Stupeň utajení je jasně a řádně vyznačen a trvá pouze po dobu, po kterou daná informace vyžaduje ochranu.

Odpovědnost za utajení informací a za jakékoli následné snížení stupně utajení nebo odtajnění má výlučně původce.

Úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu provedou utajení informací, snížení stupně jejich utajení nebo jejich odtajnění na pokyn generálního tajemníka nebo s jeho souhlasem.

Podrobné postupy upravující nakládání s utajovanými dokumenty jsou vypracovávány tak, aby umožnily těmto dokumentům ochranu odpovídající informacím, které obsahují.

Počet osob oprávněných vypracovat informace označené stupněm TRÈS SECRET UE / EU TOP SECRET musí být omezen na minimum a jména těchto osob musí být uvedena na seznamu vytvořeném oddělením pro důvěrné informace (CIU).

8.4.2     Stanovení stupně utajení

Stupeň utajení dokumentu se určí podle úrovně citlivosti jeho obsahu v souladu s definicí v čl. 2 odst. d). Stupně utajení je nutno používat správně a střídmě.

Stupeň utajení průvodního dopisu nebo sdělení k připojeným částem musí být stejně vysoký jako nejvyšší stupeň utajení jedné z těchto částí. Původce jasně uvede jejich stupeň utajení, pokud dopis nebo sdělení budou odděleny od připojených částí.

Původce dokumentu, pro který má být stanoven stupeň utajení, musí přihlížet k výše zmíněným pravidlům a potlačit jakoukoli snahu o stanovení příliš vysokého stupně utajení nebo příliš nízkého stupně utajení.

Jednotlivé stránky, odstavce, oddíly, přílohy, dodatky a připojené části dokumentu mohou vyžadovat různý stupeň utajení a musí být podle toho označeny. Stupeň utajení dokumentu jako celku je stanoven podle části s nejvyšším stupněm utajení.

9.    KONTROLY

Ředitelství pro bezpečnost a posuzování rizik Evropského parlamentu provádí pravidelné interní kontroly bezpečnostních opatření přijatých na ochranu utajovaných informací, přičemž může požádat o pomoc bezpečnostní orgány Komise nebo Rady.

Bezpečnostní orgány a příslušné útvary orgánů Unie mohou provádět v rámci dohodnutého postupu zahájeného kteroukoli stranou vzájemné hodnocení bezpečnostních opatření na ochranu utajovaných informací, jejichž výměna se provádí podle příslušných interinstitucionálních dohod.

10.    POSTUPY ODTAJNĚNÍ A ZRUŠENÍ ZNAČEK

10.1.     Oddělení CIU přezkoumá důvěrné informace obsažené v jeho registru a v každém případě nejpozději v 25. roce od vytvoření dokumentu předloží původci příslušné návrhy na odtajnění nebo zrušení značek. Dokumenty, které nebyly odtajněny – nebo u nichž nebyly zrušeny značky – při prvním přezkumu, budou pravidelně znovu hodnoceny nejméně každých pět let. Vedle dokumentů, které jsou uloženy v zabezpečených archivech v zabezpečeném prostoru a řádně utajeny, se může postup zrušení označení týkat také jiných důvěrných informací v držení buď na oddělení Parlamentu nebo funkcionáře Parlamentu nebo na oddělení Parlamentu, které má na starosti historické archivy Parlamentu.

10.2.     Rozhodnutí týkající se odtajnění dokumentu nebo zrušení jeho označení musí přijmout zpravidla pouze původce, nebo může být výjimečně přijato ve spolupráci se správcem těchto informací, a to předtím, než jsou informace, které obsahuje, postoupeny oddělení nebo funkcionáři Parlamentu, které má na starosti historické archivy Parlamentu. K odtajnění utajovaných informací nebo zrušení jejich označení může dojít pouze po předchozím písemném souhlasu původce. V případě jiných důvěrných informací sekretariát oddělení /funkcionář Parlamentu, které má tyto informace ve správě, rozhodne ve spolupráci s původcem o tom, zda může být označení tohoto dokumentu zrušeno.

10.3.     Oddělení CIU bude jménem původce odpovědné za to, aby uvědomilo příjemce dokumentu o změně stupně utajení nebo o zrušení značky, a příjemci jsou povinni na to upozornit další příjemce, kterým předali originál dokumentu nebo jeho kopii.

10.4.     Odtajnění nemá vliv na jakékoli bezpečnostní specifikace nebo označení uvedená na dokumentu.

10.5.     V případě odtajnění se původní stupeň utajení v horní a dolní části každé stránky škrtne. První (úvodní) strana dokumentu se orazítkuje a doplní se na ni poznámka oddělení CIU. V případě zrušení označení se původní označení v horní části každé stránky škrtne.

10.6.     Text odtajněného dokumentu – nebo dokumentu, u něhož bylo zrušeno označení – se přiloží k elektronickému listu nebo podobnému systému, v němž byl registrován.

10.7.     V případě dokumentů, pro něž platí výjimka ochrany soukromí a osobnosti nebo obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, a v případě citlivých dokumentů se použije článek 2 nařízení (EHS, Euratom) č. 354/83.

10.    Kromě ustanovení uvedených v bodech 10.1. až 10.7. se použijí následující pravidla:

a)    u dokumentů třetích osob konzultuje oddělení CIU s danou třetí osobou předtím, než přistoupí k odtajnění nebo ke zrušení označení;

b)    co se týče výjimky ohledně soukromí a integrity jednotlivce, je při odtajnění nebo zrušení označení třeba zohlednit především souhlas dotčené osoby, nebo případně nemožnost identifikovat dotčenou osobu;

c)    co se týče výjimky ohledně obchodních zájmů fyzické či právnické osoby, lze dotčenou osobu informovat zveřejněním v  Úředním věstníku Evropské unie a dát jí čtyři týdny ode dne zveřejnění k vyslovení připomínek.

Část 2     POSTUP BEZPEČNOSTNÍCH PROVĚREK

11.    BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKY POSLANCŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU

11.1.     Chtějí-li mít poslanci Evropského parlamentu přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, nebo se stupněm rovnocenným, musí získat osvědčení buď v souladu s postupem uvedeným v bodech 11.3 a 11.4 této přílohy, nebo na základě čestného prohlášení o zachování důvěrnosti podle čl. 3 odst. 4 tohoto rozhodnutí.

11.2.     Pro přístup k informacím označeným stupněm utajení SECRET UE/EU SECRET nebo TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET a SECRET UE / EU SECRET, nebo stupněm rovnocenným, musí poslanci Evropského parlamentu získat osvědčení v souladu s postupem uvedeným v bodech 11.3. a 11.14.

11.3     Osvědčení Osvědčení se uděluje pouze poslancům Evropského parlamentu, kteří prošli bezpečnostní prověrkou příslušných vnitrostátních orgánů členských států v souladu s postupem uvedeným v bodech 11.9 až 11.14. Osvědčení poslancům uděluje předseda Parlamentu.

11.4.     Předseda může udělit písemné osvědčení po obdržení stanoviska příslušných vnitrostátních orgánů členských států na základě bezpečnostní prověrky provedené v souladu s body 11.8 až 11.13.

11.5.     Ředitelství pro bezpečnost a posuzování rizik Evropského parlamentu vede aktualizovaný seznam všech poslanců Evropského parlamentu, jimž bylo uděleno osvědčení, včetně dočasného osvědčení ve smyslu bodu 11.15.

11.6.     Osvědčení je platné na dobu pět let nebo na dobu výkonu funkcí odůvodňujících jeho udělení, pokud je tato doba kratší. Může být obnoveno v souladu s postupem uvedeným v bodu 11.4.

11.7.     Předseda osvědčení odejme, má-li za to, že jsou k tomu oprávněné důvody. Jakékoli rozhodnutí o odnětí osvědčení je sděleno danému poslanci Evropského parlamentu, který může žádat o vyslechnutí předsedou předtím, než k odnětí osvědčení dojde, a rovněž příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

11.8.     Bezpečnostní prověrka se provádí s pomocí dotčeného poslance Evropského parlamentu a na žádost předsedy Parlamentu. Za příslušný vnitrostátní orgán, který je oprávněn prověrku provádět, se považuje orgán toho členského státu, jehož je dotčený poslanec státním příslušníkem.

11.9.     V rámci této prověrky je dotčený poslanec Evropského parlamentu povinen vyplnit formulář s osobními informacemi.

11.10.     Předseda Parlamentu ve své žádosti adresované příslušným vnitrostátním orgánům upřesní stupeň utajení utajovaných informací, které mají být dotčenému poslanci Evropského parlamentu zpřístupněny, aby tyto orgány mohly provést prověrku.

11.11.     Celá bezpečnostní prověrka prováděná příslušnými vnitrostátními orgány i její výsledky musí být v souladu s příslušnými pravidly a předpisy platnými v dotčeném členském státu včetně pravidel a předpisů pro opravné prostředky.

11.12.     Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány členského státu kladné stanovisko, může předseda Parlamentu udělit dotčenému poslanci Evropského parlamentu osvědčení.

11.13.     Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány záporné stanovisko, oznámí se smysl tohoto stanoviska dotčenému poslanci Evropského parlamentu, který může požádat předsedu Parlamentu o slyšení. Považuje-li to předseda Parlamentu za nezbytné, může požádat příslušné vnitrostátní orgány o doplňující vysvětlení. Je-li záporné stanovisko potvrzeno, nelze osvědčení udělit.

11.14.     Všichni poslanci Evropského parlamentu, jimž bylo uděleno osvědčení ve smyslu bodu 11.3., dostanou v okamžiku udělení osvědčení a poté v pravidelných intervalech nezbytné pokyny týkající se ochrany utajovaných informací a způsobu zajištění této ochrany. Tito poslanci podepíší prohlášení potvrzující, že dané pokyny obdrželi.

11.15.     Za výjimečných okolností může předseda poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, a pokud od nich nezíská ve lhůtě jednoho měsíce žádnou reakci, udělit poslanci Evropského parlamentu dočasné osvědčení na dobu nepřesahující šest měsíců, dokud nebude znám výsledek prověrky uvedené v bodě 11.11. Takto udělená dočasná osvědčení neumožňují přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo nesoucím rovnocenné označení.

12.    BEZPEČNOSTNÍ PROVĚRKY ÚŘEDNÍKŮ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A OSTATNÍCH ZAMĚSTNANCŮ PARLAMENTU PRACUJÍCÍCH PRO POLITICKÉ SKUPINY

12.1.     Přístup k utajovaným informacím smějí mít pouze úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny, kteří mají z důvodu svých funkcí a pro splnění požadavků spojených s pracovní činností znát utajované informace nebo je používat.

12.2.     Pro přístup k informacím označeným jako CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL, SECRET UE/EU SECRET nebo TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET,, nebo s rovnocenným označením, musí úředníci Evropského parlamentu a ostatní zaměstnanci Parlamentu, kteří pracují pro dotčené politické skupiny, získat osvědčení v souladu s postupem uvedeným v bodech 12.3 a 12.4.

12.3.     Osvědčení se uděluje pouze osobám uvedeným v bodu 12.1, které prošly bezpečnostní prověrkou příslušných vnitrostátních orgánů členských států postupem uvedeným v bodech 12.9 až 12.14. Za udělování osvědčení úředníkům Evropského parlamentu a zaměstnancům Parlamentu pracujícím pro politické skupiny je odpovědný generální tajemník.

12.4.     Písemné osvědčení může udělit generální tajemník po obdržení stanoviska příslušných vnitrostátních orgánů členských států na základě bezpečnostní prověrky provedené v souladu s body 12.8 až 12.13.

12.5.     Ředitelství pro bezpečnost a posuzování rizik Evropského parlamentu vede aktualizovaný seznam veškerých pracovních míst vyžadujících bezpečnostní prověrku, o nichž ho informují příslušná oddělení Evropského parlamentu, a všech osob, jimž bylo uděleno osvědčení, včetně dočasného osvědčení ve smyslu bodu 12.15.

12.6.     Osvědčení je platné na dobu pět let nebo na dobu výkonu funkcí odůvodňujících jeho udělení, pokud je tato doba kratší. Může být obnoveno v souladu s postupem uvedeným v bodu 12.4.

12.7.     Generální tajemník osvědčení odejme, má-li za to, že jsou k tomu oprávněné důvody. Jakékoli rozhodnutí o odnětí osvědčení je sděleno danému úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny, který může žádat o vyslechnutí generálním tajemníkem předtím, než k odnětí osvědčení dojde, a rovněž příslušnému vnitrostátnímu orgánu.

12.8.     Bezpečnostní prověrka se provádí s pomocí úředníka Evropského parlamentu nebo jiného zaměstnance Parlamentu pracujícího pro politické skupiny a na žádost generálního tajemníka. Za příslušný vnitrostátní orgán, který je oprávněn prověrku provádět, se považuje orgán toho členského státu, jehož je dotčená osoba státním příslušníkem. V případě, že to umožňují vnitrostátní právní a správní předpisy, mohou příslušné vnitrostátní orgány osoby, které nejsou jejich státními příslušníky a žádají o přístup k informacím se stupněm utajení CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL SECRET UE/EU SECRET nebo TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET, prošetřit.

12.9.     V rámci této prověrky je úředník Evropského parlamentu nebo jiný zaměstnanec Parlamentu pracující pro politické skupiny povinen vyplnit formulář s osobními informacemi.

12.10.     Generální tajemník ve své žádosti zaslané příslušným vnitrostátním orgánům upřesní typ a stupeň utajení informací, které mají být úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny zpřístupněny, aby příslušné vnitrostátní orgány mohly provést prověrku a vydat své stanovisko k úrovni osvědčení, které má být dotčené osobě uděleno.

12.11.     Celá bezpečnostní prověrka prováděná příslušnými vnitrostátními orgány i její výsledky musí být v souladu s příslušnými pravidly a předpisy platnými v dotčeném členském státu včetně pravidel a předpisů pro opravné prostředky.

12.12.     Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány členského státu kladné stanovisko, může generální tajemník udělit dotčenému úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny osvědčení.

12.13.     Vydají-li příslušné vnitrostátní orgány záporné stanovisko, oznámí se toto stanovisko úředníkovi Evropského parlamentu nebo jinému zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny, který může požádat generálního tajemníka o slyšení. Považuje-li to generální tajemník za nezbytné, může požádat příslušné vnitrostátní orgány o doplňující vysvětlení. Je-li záporné stanovisko potvrzeno, nelze osvědčení udělit.

12.14.     Všichni úředníci Evropského parlamentu a zaměstnanci Parlamentu pracující pro politické skupiny, jimž bylo uděleno osvědčení ve smyslu bodů 12.4 a 12.5, obdrží v okamžiku udělení osvědčení a poté v pravidelných intervalech nezbytné pokyny týkající se ochrany utajovaných informací a způsobu zajištění této ochrany. Tito úředníci a zaměstnanci podepíší prohlášení potvrzující, že obdrželi pokyny a že se zavazují je dodržovat.

12.15.     Za výjimečných okolností může generální tajemník poté, co uvědomí příslušné vnitrostátní orgány, a pokud od nich nezíská ve lhůtě jednoho měsíce žádnou reakci, udělit úředníkovi Evropského parlamentu nebo ostatnímu zaměstnanci Parlamentu pracujícímu pro politické skupiny dočasné osvědčení na dobu nepřesahující šest měsíců, dokud nebude znám výsledek prověrky uvedené v bodu 12.11 tohoto oddílu. Takto udělená dočasná osvědčení neumožňují přístup k informacím označeným stupněm utajení TRÈS SECRET UE/EU TOP SECRET nebo nesoucím rovnocenné označení.

PŘÍLOHA II     (24)

F.    Osobní střety zájmů

Se souhlasem předsednictva lze poslanci odepřít nahlédnutí do dokumentu Parlamentu, jestliže předsednictvo po konzultaci s poslancem dospěje k přesvědčení, že nahlédnutí by způsobilo nepřijatelné poškození institucionálního zájmu Parlamentu nebo veřejného zájmu a že jej poslanec vyžaduje ze soukromých a osobních důvodů. Poslanec se může proti takovému rozhodnutí do jednoho měsíce od jeho doručení písemně odvolat, přičemž musí své odvolání zdůvodnit. O tomto odvolání Parlament rozhodne bez rozpravy v průběhu dílčího zasedání, které následuje po doručení odvolání.