Předchozí 
 Další 
Jednací řád Evropského parlamentu
8. volební období - březen 2019
EPUB 162kPDF 1005k
OBSAH
DODATEK
POZNÁMKA PRO ČTENÁŘE
SOUBOR HLAVNÍCH PRÁVNÍCH AKTŮ TÝKAJÍCÍCH SE JEDNACÍHO ŘÁDU

PŘÍLOHA VI : SCHVALOVÁNÍ EVROPSKÉ KOMISE A SLEDOVÁNÍ PLNĚNÍ ZÁVAZKŮ PŘIJATÝCH V PRŮBĚHU SLYŠENÍ

Část I    – Schválení celého sboru komisařů Parlamentem

Článek 1 : Základ pro hodnocení

1.   Parlament hodnotí kandidáty na komisaře na základě jejich celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti. Hodnotí znalosti v jejich budoucí oblasti působnosti a jejich komunikační schopnosti.

2.   Parlament bere zvláštní ohled na rovnováhu mezi počtem žen a mužů. Může se vyjádřit k rozdělení oblastí působnosti nově zvoleným předsedou.

3.   Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.

Článek 2 : Posouzení prohlášení o finančních zájmech

1.   Výbor příslušný pro právní záležitosti přezkoumá prohlášení o finančních zájmech a posoudí, zda je prohlášení kandidáta na komisaře přesné a úplné a zda z něj lze vyvozovat střet zájmů.

2.   Výrok výboru příslušného pro právní záležitosti, který potvrzuje vyloučení jakéhokoli střetu zájmů, je základním předpokladem pro konání slyšení u věcně příslušného výboru. Bez tohoto výroku se postup jmenování kandidáta na komisaře pozastaví a použije se postup stanovený v odst. 3 písm. c).

3.   Při kontrole prohlášení o finančních zájmech, kterou provádí výbor příslušný pro právní záležitosti, se uplatňují následující pokyny:

a)   jestliže při kontrole prohlášení o finančních zájmech má výbor příslušný pro právní záležitosti na základě předložených dokumentů za to, že je prohlášení o finančních zájmech přesné, úplné a že neobsahuje žádnou informaci svědčící o skutečném či potenciálním střetu zájmů v souvislosti s oblastí působnosti kandidáta na komisaře, zašle jeho předseda dopis potvrzující tento závěr výborům příslušným pro slyšení nebo dotčeným výborům, jestliže se jedná o postup v průběhu funkčního období komisaře;

b)   jestliže má výbor příslušný pro právní záležitosti za to, že prohlášení o zájmech kandidáta na komisaře obsahuje neúplné nebo rozporuplné informace, nebo pokud jsou potřeba další informace, požádá v souladu s rámcovou dohodou o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí kandidáta na komisaře, aby bez zbytečného odkladu poskytl dodatečné informace, které před přijetím rozhodnutí zváží a řádně analyzuje; výbor příslušný pro právní záležitosti může případně pozvat kandidáta na komisaře na jednání;

c)   jestliže výbor příslušný pro právní záležitosti na základě prohlášení o finančních zájmech nebo dodatečných informací poskytnutých kandidátem na komisaře konstatuje střet zájmů, vypracuje doporučení s cílem střet zájmů ukončit; tato doporučení mohou zahrnovat zřeknutí se daných finančních zájmů nebo změnu oblasti působnosti kandidáta na komisaře, o níž rozhodne předseda Komise; jestliže se v závažnějších situacích nenajde žádné řešení tohoto střetu zájmů, může výbor příslušný pro právní záležitosti dojít v krajním případě k závěru, že kandidát na komisaře není schopen vykonávat svou funkci v souladu se Smlouvami a kodexem chování; předseda Parlamentu poté požádá předsedu Komise o informaci o tom, jaké další kroky hodlá předseda Komise učinit;

Článek 3 : Slyšení

1.   Každý kandidát na komisaře bude vyzván k účasti na jednom slyšení v příslušném výboru nebo výborech. Tato slyšení jsou veřejná.

2.   Slyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů. Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů. Mohou být jmenováni zpravodajové.

3.   Pokud se oblasti působnosti prolínají, učiní se příslušná opatření za účelem sdružení příslušných výborů. Mohou nastat tři případy:

a)   oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje s oblastí působnosti jediného výboru; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře tento jediný výbor (příslušný výbor);

b)   oblast působnosti kandidáta na komisaře se shoduje přibližně rovnoměrně s oblastí působnosti několika výborů; v tomto případě pořádají slyšení kandidáta na komisaře společně dané výbory (společná schůze výborů); a

c)   oblast působnosti kandidáta na komisaře se z velké části shoduje s oblastí působnosti jednoho výboru a pouze okrajově s oblastí působnosti jiného nebo několika dalších výborů; v tomto případě pořádá slyšení kandidáta na komisaře hlavní příslušný výbor za účasti jednoho nebo více dalších výborů (přidružené výbory).

4.   Praktická opatření budou plně konzultována s nově zvoleným předsedou Komise.

5.   Parlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek; předkládat dílčí otázky není povoleno. V případě společné schůze výborů má každý z výborů právo předložit tři otázky.

Životopis kandidátů na komisaře a jejich odpovědi na písemné otázky jsou před slyšením zveřejněny na internetových stránkách Parlamentu.

6.   Každé slyšení by mělo být naplánováno na nejméně tři hodiny. Slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe i své názory.

7.   Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Během slyšení je možné položit až 25 otázek seskupených pokud možno podle témat. V rámci přidělené doby lze bezprostředně položit jednu doplňující otázku. Větší část řečnické doby je v souladu s článkem 162 jednacího řádu přidělena politickým skupinám. Cílem slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.

8.   Slyšení jsou audiovizuálně přenášena a poskytnuta bezplatně veřejnosti a sdělovacím prostředkům. Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam slyšení.

Článek 4 : Hodnocení

1.   Předseda výboru a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Koordinátoři jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názoru způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.

2.   V případě společné schůze výborů postupují předsedové a koordinátoři dotčených výborů společně po celou dobu tohoto postupu.

3.   Na každého kandidáta na komisaře je vypracován jeden hodnotící dopis. Zahrnuje stanoviska všech výborů, které se zúčastnily slyšení.

4.   Na hodnocení vypracovaná koordinátory se vztahují tyto zásady:

a)   Pokud koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis schvalující daného kandidáta.

b)   Pokud koordinátoři kandidáta na komisaře jednomyslně zamítnou, předloží předseda výboru jejich jménem dopis zamítající daného kandidáta.

c)   Pokud koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se uvedou i menšinové názory.

d)   Pokud koordinátoři nejsou schopni dosáhnout ke schválení kandidáta alespoň dvoutřetinové většiny členů výboru:

–   požádají nejprve o další informace formou dodatečných písemných otázek;
–   nepovažují-li koordinátoři odpovědi na dodatečné písemné otázky za uspokojivé, požádají o pokračování slyšení, které bude trvat další 1,5 hodiny, pokud to Konference předsedů schválí.

e)   Pokud v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) koordinátoři představující alespoň dvoutřetinovou většinu členů výboru kandidáta na komisaře schválí, předloží předseda výboru jejich jménem dopis, v němž uvede, že velká většina členů výboru kandidáta na komisaře schvaluje. Na požádání se uvedou i menšinové názory.

f)   Pokud v návaznosti na uplatnění postupu uvedeného v písmeni d) stále ještě není dosaženo většiny koordinátorů představujících alespoň dvě třetiny členů výboru, která by kandidáta na komisaře schválila, svolá předseda schůzi výboru a dá hlasovat o dvou otázkách uvedených v odstavci 1. Předseda předloží dopis, v němž uvede hodnocení výboru.

5.   Hodnotící dopisy výborů jsou předány do 24 hodin po ukončení hodnotícího postupu. Dopisy projedná Konference předsedů výborů a následně je postoupí Konferenci předsedů. Po výměně názorů prohlásí Konference předsedů slyšení za uzavřená, pokud se nerozhodne požádat o další informace, a udělí souhlas se zveřejněním všech hodnotících dopisů.

Článek 5 : Představení sboru komisařů

1.   Nově zvolený předseda Komise je vyzván, aby představil celý sbor kandidátů na komisaře a jejich program na zasedání Parlamentu, na které jsou přizváni předseda Evropské rady a předseda Rady. Po představení následuje rozprava. Na závěr rozpravy může politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty předložit návrh usnesení. Použije se čl. 123 odst. 3 až 8 jednacího řádu.

2.   Po hlasování o návrhu usnesení hlasuje Parlament o tom, zda souhlasí nebo nesouhlasí se jmenováním nově zvoleného předsedy a kandidátů na komisaře jako celku. Parlament rozhodne většinou odevzdaných hlasů, hlasuje se jmenovitě. Parlament může hlasování odložit na následující zasedání.

Článek 6 : Sledování plnění závazků přijatých v průběhu slyšení

V rámci každoročního strukturovaného dialogu s Komisí, který je veden v souladu s bodem 1 přílohy 4 rámcové dohody o vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí, příslušný výbor po celou dobu trvání mandátu kontroluje plnění závazků, které kandidáti na komisaře přijali, a priorit, které uvedli v průběhu slyšení.

Část II    – Významná změna oblasti působnosti nebo změna složení Komise během jejího funkčního období

Článek 7 : Uvolněný mandát

Pokud je třeba obsadit mandát uvolněný z důvodu odstoupení, odvolání nebo úmrtí, vyzve Parlament neodkladně kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky stanovené v části I.

Článek 8 : Přistoupení nového členského státu

V případě přistoupení nového členského státu vyzve Parlament kandidáta na komisaře k účasti na slyšení za stejných podmínek, jako jsou podmínky uvedené v části I.

Článek 9 : Významná změna oblasti působnosti

V případě významné změny v oblasti působnosti v průběhu funkčního období Komise jsou příslušní komisaři, než se ujmou své nové funkce, vyzváni k účasti na slyšení za stejných podmínek jako jsou podmínky uvedené v části I.

Článek 10 : Hlasování v plénu

Odchylně od postupu stanoveného v čl. 118 odst. 7 jednacího řádu se v případě, kdy se hlasování v plénu týká jmenování jediného komisaře, hlasuje tajně.

Poslední aktualizace: 13. května 2019Právní upozornění - Ochrana soukromí