Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku přijatá od 1. března 2022, zejména na usnesení ze dne 17. července 2024 o potřebě trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU(1),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na zprávu Světové banky, ukrajinské vlády, Evropské komise a Organizace spojených národů ze dne 14. února 2024 nazvanou „Třetí rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3) (únor 2022 – prosinec 2023)“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu(2),

–  s ohledem na závěry Evropské rady a společné prohlášení o podpoře Ukrajiny ze dne 12. července 2023,

–  s ohledem na společné bezpečnostní závazky Evropské unie a Ukrajiny ze dne 27. června 2024,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí Francie, Německa a Spojeného království ze dne 10. září 2024 o dodání balistických raket Íránem do Ruska,

–  s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2022,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, která je pokračováním předchozích ruských agresí od roku 2014, včetně anexe Krymu a následné okupace částí Doněcké a Luhanské oblasti, a že i nadále vytrvale porušuje zásady Charty OSN svými agresemi namířenými proti svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a hrubě a bezostyšně porušuje mezinárodní humanitární právo stanovené Ženevskými úmluvami z roku 1949;

B.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze dne 2. března 2022 okamžitě kvalifikovalo ruskou válku proti Ukrajině jako akt agrese, který porušuje čl. 2 odst. 4 Charty OSN, a ve své rezoluci ze dne 14. listopadu 2022 dospělo k závěru, že je třeba pohnat Ruskou federaci k odpovědnosti za její útočnou válku a k právní a finanční odpovědnosti za její mezinárodně protiprávní jednání, a to včetně náhrady za způsobené újmy a škody;

C.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal několik zatýkacích rozkazů na ruské představitele odpovědné za válečné zločiny, které spočívají v útocích na civilní objekty, nezákonné deportaci obyvatelstva a nezákonném přemísťování obyvatelstva z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace na úkor ukrajinských dětí; vzhledem k tomu, že v září 2024 nevykonalo Mongolsko zatýkací rozkaz Mezinárodního trestního soudu na Vladimira Putina;

D.  vzhledem k tomu, že Ukrajina a její občané prokázali, že jsou pevně odhodláni úspěšně bránit svou zemi, a to i za cenu velkého počtu obětí mezi civilisty i vojáky; vzhledem k tomu, že ruské síly provádějí systematické a nerozlišující útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu na Ukrajině, které vedly k úmrtí tisíců ukrajinských civilistů, nuceným deportacím a zmizením, včetně dětí, nezákonnému věznění a mučení ukrajinských občanů, popravám civilistů, vojáků a válečných zajatců a teroristickým činům po celé zemi, včetně používání sexuálního násilí a hromadného znásilňování jako válečné zbraně; vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou agresí, jsou i nadále vysídleny uvnitř Ukrajiny i za jejími hranicemi;

E.  vzhledem k tomu, že Rusko od 24. srpna 2024 vede svou dosud největší kampaň leteckého bombardování Ukrajiny s využitím velkého počtu balistických raket, klouzavých bomb, dronů a dalších zbraní proti městům Charkov, Kyjev, Poltava, Sumy, Oděsa a Lvov, přičemž při nedávném útoku dronů a raket zahynulo sedm civilistů pouhých 70 km od polské hranice; vzhledem k tomu, že Rusko reálně poškodilo nebo zničilo až 80 % energetické infrastruktury země, což může na Ukrajině v nadcházejících zimních měsících způsobit závažnou humanitární krizi; vzhledem k tomu, že tyto systematické útoky představují podle mezinárodního práva válečné zločiny;

F.  vzhledem k tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruská raketa zasáhla dne 12. září 2024 v Černém moři nákladní loď přepravující pšenici směřující do Egypta, což znamená, že se potravinové zabezpečení znovu stalo cílem útoků; vzhledem k tomu, že ruské drony a rakety, kterými Rusko ostřeluje Ukrajinu, stále častěji narušují vzdušný prostor EU a NATO a ohrožují občany v našich východních regionech;

G.  vzhledem k tomu, že humanitární situace na Ukrajině, zejména v blízkosti fronty, je čím dál tím kritičtější; vzhledem k tomu, že podle OSN nedávné ruské útoky na kritickou civilní infrastrukturu připravily desítky tisíc Ukrajinců o základní služby a více než 14,6 milionu lidí, což představuje přibližně 40 % obyvatel Ukrajiny, bude v roce 2024 potřebovat humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že intenzivnější nepřátelské akce v Charkovské oblasti v květnu rovněž způsobily největší vysídlení na Ukrajině od roku 2023; vzhledem k tomu, že OSN uvádí, že v důsledku nedostatku finančních prostředků nejsou humanitární pracovníci v současné době schopni plně uspokojit kritické potřeby v zemi; vzhledem k tomu, že prodlužování konfliktu povede v nadcházejících měsících k dalšímu zhoršení přetrvávajících naléhavých potřeb; vzhledem k tomu, že ničení infrastruktury na Ukrajině má katastrofální důsledky pro zdraví žen, které často vykonávají pečovatelskou, lékařskou a ošetřovatelskou práci;

H.  vzhledem k tomu, že maďarská vláda vydala výnos, který je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně(3) a kterým zrušila státem financované přístřeší pro uprchlíky ze západní Ukrajiny, což způsobilo, že se mnoho lidí, většinou žen a dětí, ocitlo bez střechy nad hlavou;

I.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího odhadu ve „Třetím rychlém posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3)“ zveřejněném ukrajinskou vládou, Skupinou Světové banky, Evropskou komisí a Organizací spojených národů činily k 31. prosinci 2023 celkové náklady na rekonstrukci a obnovu na Ukrajině v příštím desetiletí nejméně 486 miliard USD, což představuje nárůst oproti 411 miliardám USD odhadovaným o rok dříve;

J.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy dosud poskytly Ukrajině finanční, humanitární, uprchlickou a vojenskou pomoc ve výši přesahující 100 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU v letech 2022 a 2023 poskytla Ukrajině makrofinanční pomoc ve výši přesahující 25 miliard EUR a zřídila Nástroj pro Ukrajinu, tj. zvláštní finanční nástroj, který umožní EU v letech 2024–2027 poskytnout Ukrajině předvídatelnou a flexibilní finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR; vzhledem k tomu, že v červenci 2024 provedla EU v rámci nově zřízeného Nástroje pro Ukrajinu první pravidelnou platbu ve výši přibližně 4,2 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že tato platba navazuje na předchozí překlenovací a předběžné financování, které od zřízení Nástroje v březnu 2024 dosáhlo celkové výše téměř 14 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko v roce 2024 podstatně zvýšilo své vojenské výdaje a výrobu; vzhledem k tomu, že Rusko rovněž využívá běloruské zásoby munice a spoléhá se na vojenskou podporu několika zemí, zejména Íránu a Severní Koreje; vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že značnou pomoc na posílení vojenských schopností, a to nad rámec technologií dvojího užití, poskytuje Rusku Čína; vzhledem k tomu, že podle vládních zdrojů Írán nedávno předal Rusku zásilky balistických raket krátkého doletu Fath-360; vzhledem k tomu, že Francie, Německo a Spojené království oznámily nový soubor sankcí proti Íránu;

L.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy spolu s mezinárodními partnery a spojenci v NATO i nadále poskytují Ukrajině vojenskou podporu, aby jí pomohly uplatnit její legitimní právo na sebeobranu proti ruské válečné agresi v souladu s článkem 51 Charty OSN; vzhledem k tomu, že vojenská pomocná mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) doposud vycvičila v rámci vševojskového a specializovaného výcviku přibližně 60 000 členů ukrajinských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že NATO zajistí pro Ukrajinu roční finanční pomoc ve výši 40 miliard EUR;

M.  vzhledem k tomu, že úroveň vojenské pomoci je i nadále nízká, a to jak pokud jde o kvalitu, tak i o kvantitu, a že dodávky zbraní a munice na Ukrajinu jsou opožděné oproti stanovenému datu dodání; vzhledem k tomu, že mnoho členských států neplní své závazky, a někteří přední přispěvatelé dokonce oznámili, že plánují svůj příspěvek na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2025 výrazně snížit; vzhledem k tomu, že EU se rozhodla využít nečekané zisky ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na podporu Ukrajiny, zejména na další vojenskou pomoc; vzhledem k tomu, že nebyl vytvořen žádný právní rámec pro účinné zachycení a přerozdělení kapitálových zisků ze zmrazených ruských aktiv;

N.  vzhledem k tomu, že Maďarsko nadto blokuje jak nově zřízený Fond pomoci Ukrajině (UAF), který byl vytvořen v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) v březnu 2024 s prostředky ve výši 5 miliard EUR, tak i osmou tranši prostředků z EPF, kterými mají být členským státům proplaceny náklady na vojenskou pomoc Ukrajině za více než 18 uplynulých měsíců;

O.  vzhledem k tomu, že od února 2022 přijala EU 14 balíčků evropských sankcí, jejichž cílem je oslabit schopnost Ruska vést nezákonnou útočnou válku;

P.  vzhledem k tomu, že členské státy EU od Ruska nadále kupují fosilní paliva a uran, čímž podporují ruské hospodářství a posilují jeho válečnou pokladnu; vzhledem k tomu, že od plného vypuknutí útočné války proti Ukrajině, překonal prodej ruských fosilních paliv do EU 200 miliard EUR, což je dvojnásobek celkového financování poskytnutého za stejné období Ukrajině; vzhledem k tomu, že EU udělila výjimku pro ruskou surovou ropu dováženou do Maďarska, Slovenska a Česka ropovodem Družba; vzhledem k tomu, že zvýšený dovoz ruského plynu do Ázerbájdžánu vyvolává znepokojení, pokud jde o úlohu Ázerbájdžánu jako alternativního dodavatele plynu namísto Ruska, neboť Baku, které není schopno uspokojit evropskou poptávku, může ruský plyn přeznačovat pro evropskou spotřebu jako ázerbájdžánský; vzhledem k tomu, že v Baltském moři stále operuje stínová flotila nepojištěných a ekologicky nebezpečných ruských ropných tankerů, která obchází sankční režim;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině a zapojení Běloruska do této války a požaduje, aby Rusko veškeré vojenské aktivity na Ukrajině okamžitě ukončilo, bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a nahradilo Ukrajině škody způsobené jejím obyvatelům, půdě, přírodě i infrastruktuře;

2.  vyjadřuje plnou solidaritu s ukrajinským lidem a bezpodmínečnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a zdůrazňuje, že tato útočná válka představuje otevřené a nehorázné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva; znovu opakuje, že podporuje závazky EU a členských států poskytovat všemi možnými způsoby humanitární pomoc, vojenskou podporu, hospodářskou a finanční pomoc a politickou podporu až do vítězství Ukrajiny, s cílem nakonec ruskou útočnou válku zastavit a umožnit Ukrajině osvobodit všechny své obyvatele a obnovit plnou kontrolu uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic; zdůrazňuje, že konečným cílem zůstává dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru za ukrajinských podmínek a zajistit bezpečnost a důstojnost jejích obyvatel v mírové a stabilní Evropě;

3.  vyzývá EU a členské státy, aby aktivně usilovaly o zachování a dosažení co nejširší mezinárodní podpory pro Ukrajinu a o nalezení mírového řešení války, které se musí zakládat na plném respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, na zásadách mezinárodního práva, na odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese spáchané Ruskem a na ruských reparacích a dalších platbách za obrovské škody napáchané na Ukrajině; vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do provádění ukrajinského mírového programu a do vytváření podmínek pro uspořádání druhého mírového summitu;

4.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi urychleně navrhla dlouhodobou finanční pomoc na obnovu Ukrajiny, zejména zajištěním rychlého provádění Nástroje pro Ukrajinu a návazných kroků s cílem zajistit trvalou podporu na odpovídající úrovni a zdroje na obnovu země, jež budou úměrné naší politické podpoře Ukrajiny;

5.  vyzývá všechny členské státy, aby nesnižovaly, ale naopak zvýšily své finanční prostředky pro Ukrajinu; znovu opakuje, že je pevně přesvědčen o tom, že Rusko musí poskytnout finanční náhradu za obrovské škody, které na Ukrajině způsobilo; vítá rozhodnutí Rady směrovat mimořádné příjmy plynoucí z imobilizovaných ruských státních aktiv do Fondu pomoci Ukrajině a Nástroje pro Ukrajinu i rozhodnutí skupiny G7 nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD zajištěný imobilizovanými ruskými státními prostředky; v zájmu včasného vyplacení finančních prostředků Ukrajině vyzývá k tomu, aby bylo uvedené rozhodnutí skupiny G7 – nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD, jenž bude zajištěn imobilizovaným ruským státním majetkem – provedeno co nejrychleji; vyzývá EU, aby společně s podobně smýšlejícími partnery dosáhla dalšího pokroku a dle potřeby upravila právní předpisy týkající se sankcí a vytvořila řádný právní režim, jenž umožní konfiskaci ruského státního majetku zmrazeného Evropskou unií;

6.  žádá, aby byla podstatně zvýšena humanitární pomoc EU, neboť je třeba zajistit, aby plná podpora Ukrajině pokračovala i v roce 2025; konstatuje, že humanitární podpora bude pravděpodobně zapotřebí i v nadcházejících letech, a zdůrazňuje, že má-li být EU připravena tyto potřeby uspokojit, je k tomu nezbytné dlouhodobé plánování a odpovídající finanční prostředky; vyzývá neutrální státy, aby zvýšily humanitární pomoc Ukrajině;

7.  připomíná, že Ukrajina jako oběť agrese má v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu; připomíná, že smyslem rozsáhlé, byť stále nedostatečné vojenské pomoci, kterou Ukrajině poskytuje EU, USA a podobně smýšlející partneři, je umožnit, aby se Ukrajina mohla účinně bránit útočícímu státu a obnovit plnou kontrolu nad celým svým mezinárodně uznávaným územím;

8.  vyzývá členské státy, aby okamžitě zrušily omezení týkající se používání západních zbraňových systémů, které jsou dodávány Ukrajině, proti legitimním vojenským cílům na ruském území, neboť toto omezení omezuje schopnost Ukrajiny plně uplatňovat právo na sebeobranu, jež jí náleží podle mezinárodního veřejného práva, a vystavuje její obyvatelstvo a infrastrukturu útokům;

9.  zdůrazňuje, že nedostatečné dodávky munice a zbraní a omezení jejich používání mohou ohrozit dosud vynaložené úsilí, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že finanční objem dvoustranné vojenské pomoci Ukrajině ze strany členských států klesá navzdory důrazným prohlášením učiněným na začátku tohoto roku; znovu proto vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek z března 2023 a dodaly Ukrajině jeden milion kusů munice, urychlily dodávky zbraní, zejména moderních systémů protivzdušné obrany a v reakci na jasně určené potřeby i dalších zbraní a munice, mj. raket Taurus; žádá, aby byly urychleně splněny povinnosti přijaté v rámci společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou; potvrzuje postoj, který již vyjádřil dříve, že všechny členské státy EU a spojenci v NATO by se měli kolektivně i individuálně zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP ročně;

10.  poukazuje na to, že členské státy musí posílit spolupráci v oblasti letecké obrany, aby zajistily ochranu před hrozbami, které zasahují do vzdušného prostoru EU a NATO;

11.  vyzývá Komisi, aby se zapojila do strategické komunikace v členských státech s cílem vysvětlit, jak důležitá je obrana Ukrajiny pro širší stabilitu Evropy, a zajistit, aby občané EU byli dobře informováni o významu této pomoci jak pro svrchovanost Ukrajiny, tak pro mír a bezpečnost v celé EU; s potěšením bere na vědomí a oceňuje veřejné úsilí a občanské iniciativy skupinového financování v některých členských státech, které mají Ukrajině zajistit stálé dodávky zbraní; vybízí k tomu, aby podobné iniciativy, jež by podpořily solidaritu a angažovanost veřejnosti v této zásadní otázce, byly uskutečňovány v celé EU;

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby splnily závazky Versailleského prohlášení z roku 2022 a urychlily plné provádění Strategického kompasu a aby za tímto účelem posílily evropskou vojenskou spolupráci na úrovni průmyslu a ozbrojených sil, aby se EU stala při zajišťování bezpečnosti silnějším a schopnějším partnerem, který je interoperabilní a komplementární s NATO; zdůrazňuje, že během procesu přistoupení Ukrajiny k EU by měly být podniknuty konkrétní kroky k jejímu začlenění do politik a programů EU v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá orgány EU, aby urychlily přijetí strategie pro evropský obranný průmysl, která zajistí včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů, což by následně umožnilo včasné poskytování vojenské podpory Ukrajině; vyzývá členské státy, aby dostály svému závazku zřídit vojenskou výrobu na ukrajinském území; upozorňuje na význam spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem a zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu je nutné ho začlenit do technologické a průmyslové základny obrany EU;

13.  vyjadřuje uznání kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny za její zásadní úlohu při koordinaci mezinárodní pomoci a naléhá na členské státy EU, aby zvýšily příspěvky na posílení obranných schopností Ukrajiny;

14.  důrazně vyzývá členské státy, aby aktivně vyvíjely tlak na maďarskou vládu, aby přestala blokovat Evropský mírový nástroj, včetně nově zřízeného Fondu pomoci Ukrajině a plnila závazky přijaté od února 2022 a schválené všemi členskými státy;

15.  důrazně odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že představuje válečný zločin; vyzývá hostitelské a tranzitní země, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a potratové péči, a to i pro oběti znásilnění;

16.  znovu vyzývá EU, aby intenzivněji usilovala o řešení zoufalé situace osob násilně deportovaných do Ruska a dětí násilně adoptovaných v Rusku, mimo jiné tím, že bude sankcionovat osoby, které nesou přímou odpovědnost za nucené přemístění a neoprávněné zadržování ukrajinských dětí a jsou do těchto praktik zapojeny;

17.  naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby zrušila výnos o zrušení státem financovaných ubytoven pro uprchlíky ze západní Ukrajiny a aby dostála svým povinnostem podle směrnice EU o dočasné ochraně;

18.  vyzývá Radu, aby zachovala a rozšířila svou sankční politiku vůči Rusku, Bělorusku a zemím a subjektům ze zemí mimo EU, které ruské vojenské mašinerii poskytují vojenské technologie a vybavení a technologie a vybavení dvojího užití, a aby zároveň monitorovala, přezkoumávala a posilovala její účinnost a dopad; odsuzuje Írán za nedávné dodání balistických raket do Ruska; apeluje na členské státy, aby dále rozšířily a posílily režim sankcí vůči Íránu a Severní Koreji, neboť vojensky podporují útočnou válku Ruska proti Ukrajině, a aby na sankční seznam EU doplnily další čínské subjekty a osoby kvůli jejich podpoře ruského obranného a bezpečnostního sektoru; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby se kritické komponenty vyrobené v zemích EU dostávaly až k ruskému vojenskému průmyslu, a domnívá se, že je nezbytné posílit kontroly vývozu a údržby technologicky vyspělého vybavení vyrobeného v EU a posílit opatření vymáhání práva a spolupráci s cílem zabránit obcházení sankcí; vyzývá Radu, aby systematicky řešila obcházení sankcí společnostmi se sídlem v EU, třetími stranami a třetími zeměmi; vyzývá Radu, aby vypracovala nový horizontální režim sankcí, který zabrání jejich obcházení, což bude vyžadovat univerzálněji a holisticky použitelný nástroj zacílený na obcházení sankcí ve všech režimech uplatňovaných EU; vyzývá Radu a členské státy, aby se zabývaly zejména problémem využívání součástí západní provenience v ruských zbraních a vojenském vybavení;

19.  zdůrazňuje, že dokud bude EU umožňovat dovoz ruských fosilních paliv, bude dopad stávajících sankcí i finanční a vojenské podpory Ukrajině nadále oslabován; žádá, aby byl zakázán dovoz ruského obilí, potaše, hnojiv a surovin, včetně hliníku, ocelových výrobků, uranu, titanu, niklu, dřeva a dřevěných výrobků, plynu a ropy; vyzývá EU a členské státy, aby zcela zakázaly dovoz rafinovaných ropných produktů pocházejících z Ruska přes třetí země; dále vyzývá k zavedení dokumentace původu, která by s jistotou potvrzovala skutečný původ ropných produktů dovážených do EU;

20.  vyzývá země skupiny G7, aby účinněji prosazovaly cenový strop uvalený na ruskou ropu přepravovanou po moři a aby odstranily mezery, které Rusko využívá k „přebalení“ a prodeji své ropy za tržní ceny; vyzývá EU a členské státy, aby přísně kontrolovaly ruskou „stínovou flotilu“, která nejen že porušuje sankce EU a G7, ale současně představuje kvůli svým technickým nedostatkům a častým poruchám obrovskou ekologickou hrozbu pro ekosystém;

21.  vyzývá k úplnému embargu na ruský zkapalněný zemní plyn a k uvalení sankcí na Gazprom a ruské ropné společnosti; vyzývá EU, aby zavedla požadavek, aby plavidla ledoborné třídy Arc-7 vyvážející ruský zkapalněný zemní plyn byla zařazena na sankční seznamy amerického Úřadu pro kontrolu zahraničního majetku a sankční seznamy EU a aby jim byl odepřen přístup do přístavů nebo k západním námořním službám; vyzývá EU a členské státy, aby uvalily cílené sankce na námořní plavidla, která Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy a zemního plynu a k obsluze svých energetických projektů v Arktidě;

22.  vyzývá k uvalení sankcí na ruskou jadernou energetiku a cílených sankcí na osoby, které ohrožují jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení v Záporožské jaderné elektrárně;

23.  odsuzuje rostoucí počet hybridních útoků Ruska proti EU, jejím členským státům a kandidátským zemím, jejichž cílem je oslabit evropskou podporu Ukrajiny prostřednictvím manipulace s informacemi, sabotáže, skrytých pokusů o destabilizaci a korupce; vyzývá EU a členské státy, aby v boji proti hybridním hrozbám strategicky a aktivně spolupracovaly, posílily strategickou komunikaci EU a zamezily vměšování Ruska do politických, volebních a jiných demokratických procesů v EU a jejím sousedství;

24.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, ruské vládě a dalším dotčeným vládám a Organizaci spojených národů.

(1) Přijaté texty, P10_TA(2024)0003. (2) Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj. (3) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/55/oj).