Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2024 o situaci v Ázerbájdžánu, porušování lidských práv a mezinárodního práva a vztazích s Arménií (2024/2890(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ázerbájdžánu, Arménii a situaci v Náhorním Karabachu,
– s ohledem na příslušné dokumenty a mezinárodní dohody, mimo jiné na Chartu OSN, Helsinský závěrečný akt a deklaraci z Alma-Aty ze dne 21. prosince 1991,
– s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech z roku 1950, kterou Ázerbájdžán ratifikoval v roce 2002, a Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání,
– s ohledem na Haagskou úmluvu o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu z roku 1954,
– s ohledem na Dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé, která byla uzavřena dne 22. dubna 1996(1),
– s ohledem na prohlášení mluvčího Evropské služby pro vnější činnost ze dne 29. května 2024 o situaci v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu a ze dne 3. září 2024 o předčasných parlamentních volbách v Ázerbájdžánu,
– s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 2527 (2024) ze dne 24. ledna 2024 s názvem „Zpochybnění dosud neratifikovaných pověřovacích listin parlamentní delegace Ázerbájdžánu z věcných důvodů“,
– s ohledem na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech mise pro sledování průběhu předčasných prezidentských voleb, které se konaly dne 7. února 2024, a na prohlášení o předběžných zjištěních a závěrech mezinárodní mise pro sledování průběhu předčasných parlamentních voleb v Ázerbájdžánu, které se konaly dne 1. září 2024,
– s ohledem na zprávu Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti Rady Evropy o Ázerbájdžánu ze dne 29. března 2023 a na memorandum komisaře Rady Evropy pro lidská práva ze dne 21. října 2021 o humanitárních a lidskoprávních důsledcích, k nimž vedly nepřátelské akce mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které vypukly v roce 2020 kvůli Náhornímu Karabachu,
– s ohledem na usnesení Mezinárodního soudního dvora ze dne 22. února 2023, 6. července 2023 a 17. listopadu 2023 týkající se žádosti o zavedení prozatímních opatření za účelem uplatňování Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace (Arménie v. Ázerbájdžán),
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že rozhodnutí uspořádat 29. konferenci OSN o změně klimatu (COP29), která se má konat ve dnech 11. až 22. listopadu 2024, v hlavním městě Ázerbájdžánu Baku vyvolalo rozpory, zejména kvůli zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v této zemi a zjevnému porušování mezinárodního práva, kterého se Ázerbájdžán v poslední době dopouští, včetně agresivního chování vůči sousední Arménii; vzhledem k tomu, že v dohodě s pořádající zemí je zakotveno dodržování základních lidských práv a zapojení občanské společnosti a ázerbájdžánská vláda se prostřednictvím této dohody zavázala tato práva prosazovat; vzhledem k tomu, že v období před konáním této významné mezinárodní konference ázerbájdžánské orgány zintenzivnily represe vůči organizacím občanské společnosti, aktivistům, opozičním politikům a zbývajícím nezávislým sdělovacím prostředkům prostřednictvím zadržování a soudní šikany; vzhledem k tomu, že správu věcí veřejných i nadále oslabuje korupce a nedostatečná nezávislost soudnictví;
B. vzhledem k tomu, že podle organizací občanské společnosti je v Ázerbájdžánu více než 300 politických vězňů, včetně Qubada İbadoğlua Bayramova, Anara Məmmədliho, Bəxtiyara Hacıyeva, Tofiqa Yaqublua, İlhamize Quliyeva, Əzize Orucova, Bəhruz Səmədova, Akifa Qurbanova a řady dalších; vzhledem k tomu, že existují důvěryhodné zprávy o tom, že dochází k porušování lidských práv vězňů, kteří jsou mimo jiné zadržováni v nelidských podmínkách a mučeni a je jim odpírána odpovídající zdravotní péče;
C. vzhledem k tomu, že přední obránce lidských práv a aktivista v oblasti klimatu Anar Məmmədli je od 30. dubna 2024 ve vyšetřovací vazbě na základě falešného obvinění ze spiknutí, podle něhož měl do země dovážet nezákonnou cizí měnu, a že jeho zdravotní stav se ve vazbě výrazně zhoršil; vzhledem k tomu, že Qubad İbadoğlu Bayramov, politický ekonom, představitel opozice a jeden z finalistů Sacharovovy ceny za svobodu myšlení za rok 2024, byl v červenci 2023 zatčen ázerbájdžánskými orgány a byl držen ve vazbě až do 22. dubna 2024, kdy byl umístěn do domácího vězení; vzhledem k tomu, že od jeho zatčení se jeho zdravotní stav výrazně zhoršil, neboť byl mučen, zadržován v nelidských podmínkách a byla mu odpírána odpovídající zdravotní péče, což ho ohrožovalo na životě; vzhledem k tomu, že zdravotní stav manželky Qubada İbadoğlua Bayramova Irady Bayramové se nadále zhoršuje v důsledku fyzického násilí, kterého se na ní během jejího zadržování dopustily ázerbájdžánské orgány; vzhledem k tomu, že na základě politicky motivovaných obvinění byl dne 4. prosince 2023 zatčen lidskoprávní aktivista İlhamiz Quliyev, k čemuž došlo několik měsíců poté, co organizaci Abzas Media poskytl anonymní rozhovor o údajných praktikách policie spočívajících v podstrkování drog politickým aktivistům;
D. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány již více než deset let a se stále větším odhodláním zmenšují prostor pro občanskou společnost, svévolně uzavírají nevládní organizace a zatýkají zástupce občanské společnosti nebo je nutí k odchodu do exilu; vzhledem k tomu, že v posledních letech uvalují ázerbájdžánské orgány na organizace občanské společnosti stále přísnější omezení; vzhledem k tomu, že aktivisté, novináři, političtí oponenti a další lidé jsou vězněni na základě vykonstruovaných a politicky motivovaných obvinění;
E. vzhledem k tomu, že podle obránců lidských práv došlo k tvrdým zásahům proti občanské společnosti v souvislosti s dalšími významnými mezinárodními akcemi, které pořádal Ázerbájdžán, včetně Eurovize 2012 a Evropských her v roce 2015;
F. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánský režim zřejmě rozšiřuje svá represivní opatření i za hranice; vzhledem k tomu, že pokračující zásahy proti svobodě projevu v Ázerbájdžánu se odrážejí také ve zprávách o nadnárodních represích a odvetných opatřeních vůči rodinným příslušníkům zadržovaných osob; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánský disident a blogger Məhəmməd Mirzəli byl ve Francii od roku 2020 terčem již několika pokusů o vraždu; vzhledem k tomu, že kritik ázerbájdžánského režimu Vidadi Isgandarli, který žil jako politický uprchlík ve Francii, byl dne 29. září 2024 ve svém domě napaden a o dva dny později svým zraněním podlehl; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské orgány jsou rovněž zapojeny do politicky motivovaného stíhání občanů EU, jak tomu bylo v případě Théa Clerca, v důsledku čehož minimálně jeden členský stát formálně varoval své občany před cestováním do Ázerbájdžánu kvůli riziku svévolného zadržení;
G. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán v rámci široce používané strategie označované jako „kaviárová diplomacie“ systematicky uplatňuje politiku uplácení úředníků a volených zástupců v Evropě s cílem bagatelizovat situaci v oblasti lidských práv v Ázerbájdžánu a umlčet kritiky; vzhledem k tomu, že některé z těchto případů byly vyšetřeny a v několika členských státech EU byly některé z dotčených osob stíhány a odsouzeny vnitrostátními soudy;
H. vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva v řadě svých rozhodnutí došel k závěru, že Ázerbájdžán porušuje lidská práva; vzhledem k tomu, že podle Parlamentního shromáždění Rady Evropy dosud nebylo vykonáno nebo bylo vykonáno pouze zčásti více než 320 soudních rozhodnutí proti Ázerbájdžánu, což je nejvyšší počet rozhodnutí, pokud jde o státy, které jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o lidských právech;
I. vzhledem k tomu, že Evropský výbor Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT) dne 3. července 2024 veřejně odsoudil „odmítnutí [Ázerbájdžánu] zlepšit situaci na základě doporučení výboru“ a „trvalou nedostatečnou spolupráci ázerbájdžánských orgánů s výborem CPT“;
J. vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy se v lednu 2024 rozhodlo neratifikovat pověřovací listiny ázerbájdžánské delegace, přičemž poukázalo na „velmi vážné obavy ohledně dodržování lidských práv [ze strany Ázerbájdžánu]“; vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy konstatovalo, že zpravodajům jeho Monitorovacího výboru nebylo umožněno se setkat s osobami, které byly zadrženy na základě údajně politicky motivovaných obvinění, a že ázerbájdžánská delegace odmítla umožnit zpravodaji Výboru pro právní záležitosti a lidská práva, aby zemi navštívil;
K. vzhledem k tomu, že podle volební pozorovatelské mise vedené Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) se předčasné prezidentské volby, které proběhly dne 7. února 2024, konaly v restriktivním prostředí a byly poznamenány potlačováním kritických hlasů a absencí politických alternativ; vzhledem k tomu, že předčasné parlamentní volby, které byly v Ázerbájdžánu uspořádány dne 1. září 2024, se podle mezinárodní volební pozorovatelské mise pod vedením OBSE/ODIHR konaly v restriktivním politickém a právním prostředí, které neumožnilo skutečný pluralismus a vedlo k volbám bez soutěže; vzhledem k tomu, že v období před parlamentními volbami bylo zadrženo několik kritiků vlády;
L. vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu jsou stále represivnější, přičemž zákon o sdělovacích prostředcích z února 2022 prakticky legalizuje cenzuru; vzhledem k tomu, že i několik dalších zákonů ovlivňujících sdělovací prostředky je v rozporu s mezinárodními závazky země, pokud jde o svobodu projevu a svobodu tisku; vzhledem k tomu, že veřejná kritika orgánů je tvrdě trestána;
M. vzhledem k tomu, že podle organizace Reportéři bez hranic je téměř celé odvětví sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu pod úřední kontrolou, přičemž na jeho území nevysílají žádné nezávislé televizní ani rozhlasové stanice a všechny kriticky smýšlející tištěné noviny se přestaly vydávat; vzhledem k tomu, že orgány potlačují i poslední nezávislé sdělovací prostředky a umlčují novináře, kteří odmítají autocenzuru; vzhledem k tomu, že prostřednictvím zadržování a soudního pronásledování sílí v Ázerbájdžánu represe vůči zbývajícím nezávislým sdělovacím prostředkům, jako je společnost Abzas Media, Kanal 13 a Toplum TV;
N. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské zákony, které upravují registraci, fungování a financování nevládních organizací, jsou velmi restriktivní a svévolně uplatňované, a fakticky tedy kriminalizují činnost nevládních organizací, které nejsou registrovány; vzhledem k tomu, že podle indexu, který zveřejnila organizace Freedom House v roce 2024, se Ázerbájdžán řadí mezi nejméně svobodné země na světě, ještě níže než Rusko a Bělorusko;
O. vzhledem k tomu, že smlouvy na dodávky plynu mezi společnostmi Gazprom a SOCAR týkající se dodání jedné miliardy metrů krychlových plynu z Ruska do Ázerbájdžánu v období od listopadu 2022 do března 2023 vyvolaly značné obavy ohledně zpětného vývozu ruského plynu na evropský trh, zejména s ohledem na podepsání memoranda o porozumění o strategickém partnerství v oblasti energetiky; vzhledem k tomu, že cílem EU je snížit závislost Evropy na ruském plynu, avšak tato dohoda by mohla být považována za ohrožení tohoto cíle, neboť ruský plyn by i nadále proudil do Ázerbájdžánu, čímž by se potenciálně uvolnil ázerbájdžánský plyn pro zvýšený zpětný vývoz do EU; vzhledem k tomu, že existují znepokojivé zprávy o tom, že ruský plyn je vydáván za ázerbájdžánský, aby tak mohl být prodáván v EU;
P. vzhledem k tomu, že ázerbájdžánští vedoucí představitelé používají protiunijní a protizápadní rétoriku; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zintenzivnil své dezinformační kampaně proti EU a jejím členským státům, přičemž se obzvláště zaměřuje na Francii; vzhledem k tomu, že se Ázerbájdžán aktivně vměšuje do evropské politiky pod pláštíkem „antikolonialismu“, zejména v zámořských zemích a územích, jako je Nová Kaledonie;
Q. vzhledem k tomu, že v září 2023, po měsících nezákonné blokády Náhorního Karabachu, navíc Ázerbájdžán zahájil plánovaný a neodůvodněný vojenský útok na toto území a přinutil více než 100 000 etnických Arménů, aby uprchli do Arménie, přičemž tato situace má rozměr etnické čistky; vzhledem k tomu, že v důsledku toho byl Náhorní Karabach téměř zcela zbaven arménského obyvatelstva, které zde žilo po staletí; vzhledem k tomu, že tento útok je hrubým porušením lidských práv a mezinárodního práva, jasným porušením třístranného prohlášení o příměří ze dne 9. listopadu 2020 a nedodržením závazků přijatých během jednání zprostředkovaných EU;
R. vzhledem k tomu, že Arméni z Náhorního Karabachu přišli při útěku před vojenskou ofenzivou v roce 2023 o svůj majetek a osobní věci a od té doby neměli možnost získat je zpět; vzhledem k tomu, že od té doby jsou páchány činy naplňující skutkovou podstatu etnických čistek; vzhledem k tomu, že EU poskytla osobám vysídleným z Náhorního Karabachu humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že podle důvěryhodných zpráv dochází v Národním Karabachu k organizovanému ničení arménského kulturního a náboženského dědictví; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánští vedoucí představitelé a činitelé opakovaně používají vůči Arménům nenávistnou rétoriku;
S. vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán i Arménie jsou vázány mezinárodním humanitárním právem a že třetí Ženevská úmluva chrání válečné zajatce před všemi formami mučení a krutého zacházení; vzhledem k tomu, že podle zpráv je v současné době v ázerbájdžánských věznicích zadržováno 23 Arménů bez řádného právního zastoupení, včetně osmi bývalých vůdců Náhorního Karabachu, z nichž někteří byli odsouzeni k dlouhým trestům odnětí svobody;
T. vzhledem k tomu, že v únoru 2023 byla zahájena činnost mise Evropské unie v Arménii (EUMA), která má sledovat vývoj na mezinárodní hranici s Ázerbájdžánem; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán odmítl s misí EUMA spolupracovat a ázerbájdžánské orgány a sdělovací prostředky kontrolované vládou o ní šíří dezinformace; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánské vedení nadále vydává iredentistická prohlášení týkající se svrchovaného území Arménie; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánská armáda nadále okupuje zhruba 170 km2 svrchovaného území Arménie;
U. vzhledem k tomu, že Arménie a Ázerbájdžán vedly před útokem na Náhorní Karabach v roce 2023 i po něm jednání o mírové smlouvě, normalizaci svých vztahů a vymezení hranic; vzhledem k tomu, že navzdory zprostředkovatelskému úsilí EU a dalších zemí nebyla mezi Ázerbájdžánem a Arménií podepsána žádná mírová dohoda; vzhledem k tomu, že ačkoli obě vlády uvedly, že jsou blízko dohodě, nedávná vyjádření ázerbájdžánského prezidenta vyvolávají pochybnosti o tom, zda je Baku ochotné nalézt kompromis a uzavřít jednání;
V. vzhledem k tomu, že EU plně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ázerbájdžánu a Arménie a aktivně napomáhá úsilí o dosažení trvalé mírové dohody mezi oběma zeměmi mírovými prostředky a při respektování práv dotyčného obyvatelstva;
W. vzhledem k tomu, že od začátku ruské útočné války proti Ukrajině Ázerbájdžán upevnil své vztahy s Ruskem, včetně politických a hospodářských vazeb, přičemž obě země prohloubily spolupráci mezi svými zpravodajskými službami; vzhledem k tomu, že Rusko otevřeně podporuje Ázerbájdžán v jeho agresivním chování vůči Arménii;
1. důrazně odsuzuje represe aktivistů, novinářů, vůdců opozice a dalších osob, včetně občanů EU, kterých se dopouští ázerbájdžánský režim ve své zemi i mimo ni a které se před konferencí COP29 výrazně zintenzivnily; naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby propustily všechny osoby, které jsou svévolně zadržovány nebo vězněny pro své politické názory, aby stáhly veškerá politicky motivovaná obvinění a ukončily veškeré formy represe, a to jak v Ázerbájdžánu, tak i mimo něj; v této souvislosti připomíná jména Tofiqa Yaqublua, Akifa Qurbanova, Bəxtiyara Hacıyeva, jakož i obránců lidských práv a novinářů, včetně Ülviho Həsənliho, Sevinc Vaqifqızı Abbasovové, Nərgiz Absalamovové, Hafize Babalıho a Elnary Qasımovové, Əzize Orucova, Rufata Muradliho, Əvəze Zeynallıho, Elnura Șükürova, Ələsgəra Məmmədliho, İlhamize Quliyeva a Farida İsmayilova, a aktivistů z řad občanské společnosti, kteří byli zatčeni po březnu 2024, jako je Anar Məmmədli, Farid Mehralizade, Iqbal Abilov, Bəhruz Səmədov, Emin İbrahimov a Famil Xəlilov; vyjadřuje hluboké znepokojení nad atmosférou strachu, kterou toto zatýkání v zemi vytvořilo a která prakticky vedla k umlčení občanské společnosti;
2. znovu ázerbájdžánské orgány vyzývá, aby stáhly veškerá obvinění proti dr. Qubadu İbadoğluovi Bayramovovi a umožnily mu vycestovat do zahraničí bez překážek a do země, kterou si zvolí, aby se mohl setkat se svou rodinou, získat lékařskou péči, kterou naléhavě potřebuje, a zúčastnit se v prosinci 2024 slavnostního předávání Sacharovovy ceny ve Štrasburku; vyzývá Ázerbájdžán, aby mu urychleně zajistil nezávislé lékařské vyšetření, které by provedl dle jeho výběru, a aby mu umožnil podstoupit léčbu v zahraničí; vyzývá veškeré zástupce EU a jednotlivých členských států, aby aktivně podporovali propuštění dr. Qubada İbadoğlua Bayramova z domácího vězení a trvali při každém kontaktu s ázerbajdžánskými orgány na jeho propuštění;
3. požaduje, aby byla zaručena svoboda tisku a projevu a aby nebyly omezovány mediální organizace; vyzývá proto ázerbájdžánskou vládu, aby propustila novináře pracující pro AbzasMedia a Toplum TV, včetně Ülviho Həsənliho, Sevinc Vaqifqızı Abbasovové a Ələsgəra Məmmədliho;
4. domnívá se, že přetrvávající porušování lidských práv ze strany Ázerbájdžánu se neslučuje s tím, aby byl pořadatelem konference COP29; naléhavě vyzývá vedoucí představitele EU, zejména předsedkyni Komise Ursulu von der Leyenovou, aby využily konferenci COP29 jako možnost připomenout Ázerbájdžánu jeho mezinárodní povinnosti a v rámci svých kontaktů s ázerbájdžánskými orgány důrazně upozorňovat na jeho situaci v oblasti lidských práv, mj. tím, že budou požadovat bezpodmínečné propuštění všech osob, které jsou svévolně zadržovány nebo uvězněny za své politické názory, a možnost setkat se v průběhu návštěvy této země s politickými vězni; vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, a zajistily, že se konference OSN o změně klimatu nebudou pořádat v zemích se špatnou situací v oblasti lidských práv;
5. připomíná ázerbájdžánským orgánům jejich povinnost dodržovat základní svobody a vyzývá je ke zrušení represivních právních předpisů, kvůli nimž se ocitají nezávislé nevládní organizace a sdělovací prostředky na hraně práva; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zrušily represivní právní předpisy týkající se registrace a financování nevládních organizací, tak aby byly v souladu s doporučeními Benátské komise;
6. připomíná, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 1996, která tvoří právní základ dvoustranných vztahů, je založena na dodržování demokracie a zásad mezinárodního práva a lidských práv a že tyto zásady jsou v Ázerbájdžánu systematicky porušovány;
7. připomíná ázerbájdžánské vládě její mezinárodní závazky týkající se ochrany důstojnosti a práv zadržovaných osob a zajištění toho, aby jim byla poskytnuta odpovídající zdravotní péče a aby byly zadržovány v humánních podmínkách a chráněny před špatným zacházením; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby urychleně splnila dlouhodobá doporučení Výboru Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, která se týkají rozsáhlého využívání tělesných trestů a v některých případech i mučení ze strany policie v Ázerbájdžánu; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby vykonala veškerá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva;
8. znovu vyzývá k uvalení unijních sankcí v rámci globálního režimu sankcí EU za porušování lidských práv na ázerbájdžánské činitele, kteří se dopouštějí závažného porušování lidských práv; vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby požadoval možnost setkat se s politickými vězni v Ázerbájdžánu;
9. trvá na tom, aby jakákoli budoucí dohoda o partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem byla podmíněna jednak propuštěním všech politických vězňů, provedením právních reforem a celkovým zlepšením situace v oblasti lidských práv v zemi, a jednak tím, že Ázerbájdžán prokáže, že je skutečně ochoten se v dobré víře zapojit do jednání o mírové dohodě s Arménií a dodržovat práva Arménů z Náhorního Karabachu;
10. vyzývá EU, aby ukončila svou závislost na vývozu plynu z Ázerbájdžánu; vyzývá Komisi, aby pozastavila platnost předběžné dohody o strategickém partnerství v oblasti energetiky z roku 2022 a aby přijala příslušná opatření;
11. znovu potvrzuje, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ázerbájdžánu i Arménie, a vyjadřuje se důrazně ve prospěch normalizace vztahů mezi těmito zeměmi na základě zásad vzájemného uznání územní celistvosti a nedotknutelnosti hranic zakotvených v deklaraci z Alma-Aty z roku 1991; znovu požaduje stažení ázerbájdžánských jednotek z celého svrchovaného území Arménie; vyzývá Ázerbájdžán, aby se jednoznačně zavázal k tomu, že bude respektovat územní celistvost Arménie; zdůrazňuje, že při řešení ázerbájdžánských problémů se spojením s jeho exklávou v Nachičevanu je nutné plně respektovat svrchovanost a územní celistvost Arménie; opakuje svůj postoj, že by EU měla být připravena uvalit sankce na všechny jednotlivce i subjekty ohrožující svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Arménie;
12. odsuzuje veškerou vojenskou agresi, použití síly nebo hybridní hrozby vůči Arménii stejně jako zahraniční vměšování a pokusy o destabilizaci politické situace v Arménii; vítá dále rozhodnutí přijmout v rámci Evropského mírového nástroje první opatření na podporu arménských ozbrojených sil a vyzývá k dalšímu prohloubení spolupráce mezi Arménií a EU v oblasti bezpečnosti a obrany; dále vítá opatření, jež přijalo několik členských států s cílem poskytnout Arménii vojenskou podporu v oblasti obrany, a naléhavě vyzývá členské státy, aby uvažovaly o podobných iniciativách; s uspokojením konstatuje, že rozvoj dvoustranných vztahů mezi EU a Arménií znovu nabral na rychlosti, což orgány v Jerevanu velmi podporují; vyzývá Komisi a Radu, aby aktivně podpořily Arménii v jejím přání intenzivněji spolupracovat s EU;
13. vyjadřuje podporu činnosti mise Evropské unie v Arménii (EUMA) a poukazuje na důležitou úlohu této mise; opakuje, že je znepokojen opakovanými pomlouvačnými kampaněmi vedenými z Ázerbájdžánu proti misi EUMA; vyzývá misi EUMA, aby nadále pozorně sledovala vývoj bezpečnostní situace na místě, podávala Parlamentu transparentní zprávy a aktivně přispívala k úsilí o vyřešení konfliktu; vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily mandát mise EUMA, zvětšily její rozsah a prodloužily její trvání;
14. podporuje všechny iniciativy a aktivity, které by mohly vést k nastolení míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem a k podpisu dlouho očekávané mírové dohody; vyzývá Ázerbájdžán, aby v tomto směru prokázal skutečné úsilí; varuje Ázerbájdžán, že jakákoli vojenská akce proti Arménii by byla nepřijatelná a měla by pro partnerství mezi Ázerbájdžánem a EU závažné důsledky; vítá společné prohlášení Arménie a Ázerbájdžánu ze dne 7. prosince 2023 o opatřeních zaměřených na budování důvěry; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci procesu vymezování hranic mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který vedl k dohodě o několika úsecích hranic; vybízí obě strany, aby podnikly další kroky v souvislosti se zbývajícími úseky; vyzývá EU, aby ukončila veškerou technickou a finanční pomoc Ázerbájdžánu, která by mohla přispět k posílení jeho vojenských nebo bezpečnostních kapacit; vyzývá členské státy, aby zmrazily vývoz veškerého vojenského a bezpečnostního vybavení do Ázerbájdžánu;
15. vyzývá k plnému provedení všech rozhodnutí vydaných Mezinárodním soudním dvorem, včetně rozhodnutí ze dne 17. listopadu 2023, v němž jsou uvedena předběžná opatření týkající se bezpečného, neomezeného a rychlého návratu osob, které uprchly z Náhorního Karabachu; připomíná, že rozhodnutí uspořádat konferenci COP29 v Baku bylo přijato poté, co Ázerbájdžán nesplnil výše uvedené rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ani rozhodnutí ze dne 7. prosince 2021 a 22. února 2023; opakuje svou výzvu k nezávislému vyšetření případů zneužití síly ázerbájdžánskými jednotkami v Náhorním Karabachu; znovu vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby umožnily bezpečný návrat arménských obyvatel do Náhorního Karabachu, aby s nimi navázaly upřímně míněný komplexní a transparentní dialog, aby jim poskytly spolehlivé záruky ochrany jejich práv, včetně jejich pozemkových a vlastnických práv, a ochrany jejich jedinečné identity a jejich občanských, kulturních, sociálních a náboženských práv a aby se zdržely veškeré štvavé rétoriky, která by mohla podněcovat k diskriminaci Arménů; naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby propustily všech 23 arménských válečných zajatců zadržených poté, co se Ázerbájdžán znovu zmocnil oblasti Náhorního Karabachu;
16. znovu vyzývá orgány EU a členské státy, aby Arménii i nadále nabízely pomoc při řešení situace uprchlíků z Náhorního Karabachu; vyzývá v této souvislosti EU, aby Arménii poskytla nový balíček pomoci s cílem usnadnit arménské vládě řešení humanitárních potřeb uprchlíků; vítá veškeré úsilí arménské vlády o poskytnutí přístřeší a pomoci vysídleným Arménům;
17. vyjadřuje vážné obavy nad osudem kulturního, náboženského a historického dědictví v Náhorním Karabachu po masivním exodu jeho arménských obyvatel; naléhá na Ázerbájdžán, aby upustil od dalšího poškozování, zanedbávání a úprav kulturního, náboženského nebo historického dědictví v regionu, a vyzývá ho, aby namísto toho usiloval o zachování, ochranu a podporu této bohaté rozmanitosti; žádá o ochranu arménského kulturního, historického a náboženského dědictví v Náhorním Karabachu v souladu s normami UNESCO a mezinárodními závazky Ázerbájdžánu; trvá na tom, aby Ázerbájdžán souhlasil s vysláním mise UNESCO do Náhorního Karabachu a zajistil jejím zástupcům nezbytný přístup do této oblasti;
18. vyjadřuje politování nad kroky Ázerbájdžánu vůči separatistickému subjektu na okupovaném Kypru, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a ustanoveními rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 541 (1983) a 550 (1984); vyzývá Ázerbájdžán, aby dodržoval zásady svrchovanosti a územní celistvosti států a nezval separatistický subjekt na okupovaném Kypru na žádná zasedání Organizace turkických států;
19. odsuzuje opakované pokusy Ázerbájdžánu o očerňování a destabilizaci členských států, mj. prostřednictvím tzv. skupiny zemí podporujících iniciativu z Baku; odsuzuje zejména to, že tato skupina podporuje iredentistické skupiny a dezinformační operace zaměřené na Francii, zejména ve francouzských departementech a územích Nové Kaledonie, Martiniku a Korsiky; připomíná, že tyto metody byly v roce 2013 použity i proti Německu; odsuzuje pomlouvačné kampaně proti Dánsku; vyjadřuje politování nad očerňující kampaní zaměřenou na poškození pověsti Francie zpochybňováním její schopnosti uspořádat olympijské hry v roce 2024, kterou zahájili aktéři podezřelí z toho, že mají blízko k ázerbájdžánskému režimu;
20. odsuzuje svévolné zatýkání občanů EU na základě nepravdivých obvinění ze špionáže a jejich nepřiměřené tresty;
21. důrazně odsuzuje veřejné urážky a přímé výhružky ze strany ázerbájdžánských diplomatů, zástupců vlády nebo poslanců ázerbájdžánského parlamentu adresované zvoleným představitelům členských států EU; v této souvislosti požaduje, aby byl dotyčným ázerbájdžánským úředníkům až do odvolání odepřen přístup do budov orgánů a institucí EU;
22. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, prezidentovi, vládě a parlamentu Arménské republiky, generální ředitelce UNESCO, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, Organizaci spojených národů a Radě Evropy.