Usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. listopadu 2024 o posílení neochvějné podpory EU Ukrajině proti válečné agresi Ruska a rostoucí vojenské spolupráci mezi Ruskem a Severní Koreou (2024/2940(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení ze dne 17. července 2024 o potřebě trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU(1) a usnesení ze dne 19. září 2024 o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU(2), a na svá předchozí usnesení o situaci na Korejském poloostrově,
– s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,
– s ohledem na Helsinský závěrečný akt, Pařížskou chartu pro novou Evropu a Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách,
– s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu(3), na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2773 ze dne 24. října 2024, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině(4) a na další formy podpory EU poskytované Ukrajině,
– s ohledem na společné prohlášení ke spolupráci mezi KLDR a Ruskem, které dne 4. listopadu 2024 vydal ministr zahraničních věcí Korejské republiky Čo Te-jul a vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell,
– s ohledem na projev, který pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Evropském parlamentu dne 19. listopadu 2024 u příležitosti 1 000 dní od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu,
– s ohledem na Smlouvu o nešíření jaderných zbraní a rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Severní Koreji, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1718 (2006) ze dne 14. října 2006,
– s ohledem na prohlášení Severoatlantické rady o Korejské lidově demokratické republice ze dne 8. listopadu 2024,
– s ohledem na strategické partnerství mezi EU a Korejskou republikou z roku 2010,
– s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neodůvodněnou útočnou válku proti Ukrajině, která je pokračováním jeho agrese započaté v roce 2014, včetně nezákonné anexe Krymu a okupace částí Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti, a že vytrvale, neskrývaně a hrubě porušuje zásady Charty OSN a mezinárodní humanitární právo stanovené Ženevskými úmluvami z roku 1949;
B. vzhledem k tomu, že ruské jednotky systematicky a bezohledně útočí na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, čímž zabíjí tisíce ukrajinských civilistů a ničí veřejný i soukromý majetek; vzhledem k tomu, že ruské jednotky jsou odpovědné za násilné deportace a případy zmizení, a to i dětí, za nezákonné věznění, mučení, popravy civilistů, vojáků a válečných zajatců a za teroristické činy, včetně používání sexuálního násilí a masového znásilňování jako válečné zbraně, a dál mění etnické složení okupovaných území Ukrajiny;
C. vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své letecké útoky na Ukrajinu odpalováním značného počtu raketových střel a vypouštěním dronů, jejichž cílem je zasáhnout v celé zemi infrastrukturu pro výrobu a přenos elektřiny, což narušuje dodávky energie, takže společnost Ukrenergo, hlavní ukrajinský dodavatel elektřiny, musela přistoupit k zavedení celostátních přídělových opatření, aby stabilizovala energetický systém;
D. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy stojí solidárně za Ukrajinou a zavázaly se poskytovat významnou humanitární, finanční a vojenskou pomoc na podporu ukrajinské obrany až do vítězství a obnovy této země; vzhledem k tomu, že úroveň vojenské pomoci je však i nadále nedostačující, a to jak pokud jde o kvalitu, tak i o kvantitu, a že faktické dodávky zbraní a munice na Ukrajinu jsou oproti stanovenému datu dodání opožděné; vzhledem k tomu, že značný počet systémů, které měla Ukrajina obdržet na základě rozhodnutí přijatého na summitu NATO, dosud nebyl dodán;
E. vzhledem k tomu, že řada třetích zemí, zejména Írán, Severní Korea a Bělorusko, poskytuje Rusku značné dodávky zbraní a munice a Bělorusko umožňuje Rusku využívat jeho území k útoku na Ukrajinu;
F. vzhledem k tomu, že Smlouva o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou, podepsaná dne 18. června 2024, stanoví v případě ozbrojené agrese závazek vzájemné vojenské pomoci, včetně jaderné a konvenční podpory, a tím utužuje vojenské vazby mezi oběma zeměmi; vzhledem k tomu, že tímto vývojem se propojují významné bezpečnostní výzvy v Asii i Evropě, což dále komplikuje globální stabilitu;
G. vzhledem k tomu, že nasazením severokorejských jednotek po boku ruských sil Severní Korea a Rusko přímo vystupňovaly konflikt na Ukrajině, čímž dochází k nebezpečnému rozšíření války se závažnými důsledky pro regionální a celosvětovou bezpečnost; vzhledem k tomu, že transfery zbraní ze Severní Koreje do Ruska, včetně dodávek munice a vojenského vybavení, představují jasné porušení sankcí Rady bezpečnosti OSN, jejichž cílem je zabránit šíření zbraní ze Severní Koreje;
H. vzhledem k tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že v blízkosti ukrajinských hranic již bylo nasazeno 11 000 severokorejských vojáků, přičemž velikost tohoto kontingentu se může ještě zvýšit; vzhledem k tomu, že Severní Korea dostává z Ruska za dodávky munice a jednotek tolik potřebné potraviny, ropu a peníze, možná i pomoc s vývojem jaderných zbraní a know-how pro raketové technologie;
I. vzhledem k tomu, že Severní Korea stupňuje své hrozby, ustupuje od své politiky sjednocení a pokračuje v provokacích v regionu, zejména prostřednictvím raketových testů a demonstrativních vojenských akcí, čímž zvyšuje riziko vojenského konfliktu a podkopává úsilí o mírové řešení korejského konfliktu;
J. vzhledem k tomu, že ruské ozbrojené síly údajně rekrutovaly stovky žoldnéřů z řad jemenských Hútíů, aby bojovaly v konfliktu na Ukrajině, k čemuž jim posloužila obskurní operace obchodování s lidmi, jež ukazuje na stále silnější vazby mezi Moskvou a povstaleckou skupinou Hútíů;
K. vzhledem k tomu, že Írán předal Rusku dodávky balistických raket krátkého doletu Fath-360; vzhledem k tomu, že EU, Francie, Německo a Spojené království na to reagovaly uvalením nových sankcí na Írán;
L. vzhledem k tomu, že Čína je dnes největším dodavatelem zboží dvojího užití a vojenského zboží, které udržuje ruskou vojenskou základnu a útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že EU má přesvědčivé důkazy o tom, že v oblasti Sin-ťiang na západě Číny jsou pro ruskou armádu vyráběny ozbrojené bezpilotní letouny;
M. vzhledem k tomu, že nově zvolené předsedkyně Evropského parlamentu a Komise se okamžitě zavázaly k tomu, že budou Ukrajinu i nadále neochvějně podporovat; vzhledem k tomu, že se očekává, že tak učiní i nově zvolený prezident Spojených států; vzhledem k tomu, že pokud by se Ukrajině nepodařilo dosáhnout vítězství, bylo by to obecně vnímáno jako strategická porážka nejen pro Evropu, ale i pro Spojené státy, což by mělo dalekosáhlé důsledky pro jejich bezpečnost;
N. vzhledem k tomu, že prezident USA Joe Biden Ukrajině povolil používat v ruské Kurské oblasti americké armádní taktické raketové systémy (ATACMS); vzhledem k tomu, že Francie a Spojené království poskytly Ukrajině řízené střely s plochou dráhou letu Storm Shadow/SCALP, přičemž obě země povolily jejich použití proti ruským cílům; vzhledem k tomu, že Německo nadále trvá na tom, že Ukrajině nedodá rakety dlouhého doletu Taurus;
O. vzhledem k tomu, že podle mezinárodního práva zahrnuje právo Ukrajiny na sebeobranu přiměřené vojenské akce zasahující i mimo její vlastní území; vzhledem k tomu, že po nedávném zrušení omezení ze strany dárcovských zemí Ukrajina darované zbraňové systémy dlouhého doletu údajně použila proti vojenským cílům na ruském území;
P. vzhledem k tomu, že Rusko dne 21. listopadu 2024 zaútočilo na ukrajinské Dnipro balistickou raketou středního doletu;
Q. vzhledem k tomu, že od února 2022 přijala EU 14 balíčků sankcí, jejichž hlavním cílem je co nejvíce omezit schopnost Kremlu financovat válku, kterou rozpoutal; vzhledem k tomu, že tyto sankce jsou stanoveny na dobu šesti měsíců; vzhledem k tomu, že návrh na prodloužení platnosti sankcí na tři roky nebyl přijat; vzhledem k tomu, že návrh zablokovalo veto maďarské vlády, což omezuje bezpečnou a dlouhodobou stabilitu a podporu této úvěrové struktury;
R. vzhledem k tomu, že celková vojenská podpora EU Ukrajině poskytnutá prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF) a přímo členskými státy činí přibližně 43,5 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v srpnu 2024 uvolnila EU prostřednictvím nástroje EPF za účelem další vojenské pomoci Ukrajině pouze první tranši – 1,4 miliardy EUR – z neočekávaných zisků ze zmrazených aktiv ruské centrální banky;
S. vzhledem k tomu, že EU spolu se zeměmi skupiny G7 přijala mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, který využívá neočekávané zisky ze zmrazených ruských aktiv ke splácení úvěrů, jež EU poskytuje Ukrajině; vzhledem k tomu, že k finanční podpoře Ukrajiny jsou dosud využívány pouze neočekávané zisky ze zmrazených aktiv, nikoli přímo zmrazená aktiva; vzhledem k tomu, že EU poskytne v rámci mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu novou makrofinanční pomoc ve výši až 35 miliard EUR;
T. vzhledem k tomu, že maďarská vláda blokuje jak nově vytvořený Fond pomoci Ukrajině s prostředky ve výši 5 miliard EUR, který byl zřízen v březnu 2024 v rámci nástroje EPF, tak i osmou tranši prostředků z EPF, kterými mají být proplaceny náklady členským státům, jež Ukrajině již téměř dva roky poskytují vojenskou pomoc; vzhledem k tomu, že maďarský předseda vlády a ministr zahraničních věcí cestovali do Moskvy, aby tam jednali s agresorským státem;
U. vzhledem k tomu, že prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu před Nejvyšší radou Ukrajiny dne 19. listopadu 2024 představil plán vnitřní odolnosti Ukrajiny, který zahrnuje deset klíčových bodů: jednotu, frontu, vyzbrojení, peníze, energii, bezpečnost, komunity, lidský kapitál, kulturní svrchovanost a politiku hrdinů; vzhledem k tomu, že v září 2022 představil prezident Zelenskyj ukrajinský mírový program, v němž uvedl deset požadavků pro zajištění spravedlivého míru na Ukrajině a obnovení řádu založeného na pravidlech;
1. opět odsuzuje ruskou útočnou válku proti Ukrajině, která trvá více než 1000 dnů, nepočítaje agresi, která začala v roce 2014, i zapojení a podporu třetích zemí v této válce; požaduje, aby Rusko okamžitě ukončilo veškerou vojenskou činnost na Ukrajině, bezpodmínečně stáhlo všechny jednotky a vojenské vybavení z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny, propustilo ukrajinské válečné zajatce a nezákonně zadržované ukrajinské civilisty, navrátilo unesené ukrajinské děti a nahradilo Ukrajině škody, které způsobilo jejímu lidu, půdě, přírodě a infrastruktuře;
2. dále odsuzuje pokračující eskalaci útočné války ze strany Ruska, zejména jeho bombové útoky na civilisty a kritickou infrastrukturu, využívání severokorejských jednotek pro boj proti ukrajinské armádě a testování nových balistických raket na Ukrajině; domnívá se, že tyto nedávné eskalační kroky představují novou fázi války a nové riziko pro bezpečnost Evropy jako celku; vyzývá EU, její členské státy a další partnery Ukrajiny, aby na to odpovídajícím způsobem reagovali;
3. připomíná, že žádné jaderné hrozby ze strany Ruska neodradí EU od toho, aby Ukrajině nadále pomáhala se bránit; naléhavě vyzývá všechny státy, aby odmítly normalizaci jaderného zastrašování;
4. vyjadřuje absolutní solidaritu s ukrajinským lidem; znovu opakuje, že EU je pevně odhodlána podporovat svrchovanost, nezávislost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic, a zdůrazňuje, že je třeba posílit a urychlit solidaritu EU při poskytování politické, vojenské, humanitární, hospodářské a finanční podpory Ukrajině až do jejího vítězství s cílem ukončit ruskou útočnou válku a umožnit Ukrajině osvobození všech jejích obyvatel; připomíná, že Ukrajina jako oběť agrese má v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu; znovu potvrzuje odhodlání EU k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině na základě její svrchovanosti a územní celistvosti a podporuje ukrajinský mírový program jako rámec pro mezinárodní zapojení;
5. vyzývá EU a její členské státy, aby aktivně usilovaly o zachování stávající a získání další co nejširší mezinárodní podpory pro Ukrajinu a o nalezení mírového řešení války, které se musí zakládat na plném respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, na zásadách mezinárodního práva, na odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese spáchané Ruskem a na ruských reparacích a dalších platbách za obrovské hmotné i nehmotné škody napáchané na Ukrajině; trvá na tom, že žádná jednání o Ukrajině nesmí probíhat bez její účasti; vyzývá EU a členské státy, aby se zapojily do provádění ukrajinského mírového programu a vytvořily nezbytné podmínky pro uspořádání druhého summitu o míru na Ukrajině, jehož se budou účastnit i země globálního Jihu; je přesvědčen, že EU a její členské státy se musí podílet na vytvoření budoucích robustních bezpečnostních záruk pro Ukrajinu založených na ukrajinském mírovém programu a plánu „Vítězství“ s jasnou strategií, konkrétními cíli a podrobným harmonogramem; vyjadřuje politování nad nedávným telefonátem německého kancléře s Vladimírem Putinem;
6. odsuzuje Írán, Bělorusko a Severní Koreu za jejich vojenskou podporu Ruska, a zejména veškerou vojenskou pomoc Rusku ze strany Severní Koreje, která konflikt dále zhoršuje; opakuje, že ruská útočná válka proti Ukrajině i účast Severní Koreje na této válce a její jaderný a raketový program představují vážnou hrozbu pro mezinárodní řád založený na pravidlech; odsuzuje podpis a nedávnou ratifikaci Smlouvy o komplexním strategickém partnerství mezi Ruskem a Severní Koreou, tedy režimem, který podléhá nejkomplexnějšímu systému sankcí OSN; naléhavě vyzývá Severní Koreu, aby své jednotky stáhla a vojenskou spolupráci s Ruskem ukončila; vyzývá Rusko, aby upustilo od veškeré vojenské a technologické spolupráce se Severní Koreou a dodržovalo své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a z řady rezolucí Rady bezpečnosti OSN; varuje před závažnými důsledky tohoto vojenského partnerství, jež inspiruje další autokratické režimy k aktivní účasti na vojenských konfliktech;
7. co nejdůrazněji odsuzuje dodávky zboží dvojího užití a vojenského materiálu do Ruska ze strany Číny; připomíná Číně, že jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má povinnost hájit mezinárodní řád založený na pravidlech, a vyzývá proto Peking, aby veškerou podporu Ruska a jeho útočné války proti Ukrajině prostřednictvím vojenského materiálu a zboží dvojího užití ukončil; zdůrazňuje, že odmítnutí změnit v této věci kurz může vážně ovlivnit dvoustranné vztahy mezi EU a Čínou; poukazuje na významný vliv Číny na Severní Koreu a Rusko a naléhavě Čínu vyzývá, aby pomohla snížit napětí a zabránit další eskalaci nepřátelských akcí; s hlubokým znepokojením sleduje dopad evropské závislosti na Číně na důvěru ve schopnost členských států zajistit svou národní bezpečnost a chránit EU jako celek;
8. naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby urychleně přijalo rozhodná opatření k řešení této alarmující eskalace; vyzývá k prohloubení mezinárodní spolupráce s cílem zabránit dodávkám zbraní ze Severní Koreje do Ruska, mj. prostřednictvím přísnějších monitorovacích a donucovacích mechanismů v rámci OSN a mnohostranných aliancí; naléhavě vyzývá EU, aby přijala rozhodná opatření k uvalení sankcí na jednotlivce a subjekty v Severní Koreji, kteří jsou zapojeni do transferů zbraní a vojenských jednotek, a na zprostředkovatele těchto transakcí; vítá úsilí mezinárodního společenství v boji proti nezákonnému obchodu se zbraněmi v Severní Koreji a zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet na Pchjongjang trvalý tlak, aby ukončil své destabilizující akce; vyzývá všechny členské státy EU a OSN, aby učinily vše, co je v jejich silách, s cílem zajistit provádění všech rezolucí Rady bezpečnosti OSN týkajících se Severní Koreje a aby proaktivně blokovaly veškeré cesty, jimiž by Severní Korea mohla získávat finanční prostředky, materiál nebo znalosti pro své nelegální zbrojní programy;
9. apeluje na členské státy, aby s ohledem na vojenskou podporu ruské útočné války proti Ukrajině ze strany Severní Koreje, Běloruska a Íránu dále rozšířily a zpřísnily režim sankcí vůči těmto zemím a aby na sankční seznamy EU doplnily všechny hlavní čínské subjekty a osoby, které přímo podporují ruskou útočnou válku proti Ukrajině a ruský obranný a bezpečnostní sektor;
10. je hluboce znepokojen možností předávání technologií souvisejících s jadernými nebo balistickými raketami Severní Koreji, což by oslabilo mezinárodní úsilí o nešíření jaderných zbraní a vážně ohrozilo mír a stabilitu na Korejském poloostrově i ve světě; vyzývá EU a její členské státy, aby ve spolupráci s partnery ze skupiny G7 a G20 vytvořily a využívaly obdobný mechanismus, jako je skupina odborníků OSN, s cílem zajistit účinné monitorování a prosazování sankcí vůči Severní Koreji;
11. je hluboce znepokojen pokračujícím závažným porušováním lidských práv v Severní Koreji, kde represivní politika režimu a systematické přehlížení základních potřeb způsobují obyvatelům této země rozsáhlé utrpení; odsuzuje vynakládání prostředků na vojenskou činnost a vnější konflikty, mimo jiné na podporu ruské útočné války, namísto toho, aby Severní Korea řešila naléhavé humanitární potřeby svého lidu; vyzývá EU a mezinárodní partnery, aby se více zasazovali o to, aby byl severokorejský režim pohnán k odpovědnosti za porušování lidských práv; naléhavě vyzývá k větší podpoře organizací občanské společnosti a obránců lidských práv, kteří se snaží dokumentovat případy zneužívání a poskytovat pomoc severokorejským občanům; naléhavě vyzývá čínskou vládu, aby ukončila praxi navracení severokorejských uprchlíků a zajistila jim přístup k mezinárodní ochraně; vyzývá Severní Koreu, aby umožnila lidskoprávním orgánům OSN přístup do země, aby prověřily stav lidských práv, násilná zmizení a podmínky zadržovaných osob a navrácených uprchlíků, mezi něž patří Kim Čchol-ok a jihokorejští misionáři Kim Čong-uk, Kim Kuk-ki a Čche Čchun-gil;
12. zdůrazňuje, že EU potřebuje komplexní strategii pro řešení širších důsledků autoritářských aliancí, zejména mezi Ruskem, Severní Koreou, Běloruskem, Íránem, Čínou a dalšími státy, které podkopávají mezinárodní řád založený na pravidlech; vyzývá EU a její členské státy k aktivnímu úsilí o podporu celosvětového režimu nešíření jaderných zbraní a k užší spolupráci s mezinárodními partnery s cílem snížit napětí v indicko-tichomořském regionu;
13. vyzývá EU a její členské státy, aby dále posílily svou vojenskou podporu Ukrajině, a to i poskytnutím letounů, raket dlouhého doletu, včetně raket Taurus, moderních systémů protivzdušné obrany, včetně systémů Patriot a SAMP/T, a munice, i systému MANPADS, dělostřelectva a výcvikových programů pro ukrajinské ozbrojené síly, a zároveň vyzývá k urychlenému dodání vybavení, které bylo přislíbeno k uspokojení naléhavých potřeb Ukrajiny; potvrzuje postoj, který již vyjádřil dříve, že všechny členské státy EU a spojenci v NATO by se měli kolektivně i individuálně zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP ročně; vítá podpis společných bezpečnostních závazků mezi Evropskou unií a Ukrajinou a vyzývá Komisi a členské státy, aby urychleně jednaly v zájmu účinného plnění přijatých závazků; vyzývá Komisi a Radu, aby upřednostnily plné zprovoznění evropských vesmírných komunikačních schopností IRIS2 a aby co nejdříve poskytly přístup Ukrajině (a Tchaj-wanu);
14. vyzývá Radu, aby rozšířila své sankce vůči Rusku; vyzývá k uvalení dalších sankcí na odvětví, která mají pro Rusko zvláštní ekonomický význam (hutnictví, jaderný a chemický průmysl, zemědělství a bankovnictví) a na ruské suroviny, jako je hliník, ocelové výrobky, uran, titan a nikl, k zavedení plného embarga na dovoz ruských fosilních paliv a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU a k dalšímu snížení cenového stropu u ruských ropných produktů v koordinaci s partnery ze skupiny G7, abychom se již dále finančně nepodíleli na ruské nezákonné válečné agresi; vyzývá k přijetí přísnějších a cílenějších sankcí proti ruské stínové flotile; zdůrazňuje, že je nutné ukončit veškerou spolupráci s Ruskem v oblasti jaderné energetiky; poukazuje na to, že Rusko přestává spoléhat na vývoz plynu a přesouvá se k vývozu hnojiv vyrobených ze zemního plynu, což mu poskytuje významný zdroj příjmu a valut a přímo pohání jeho válečnou mašinérii a zároveň vede k oslabení hospodářství EU a ohrožení potravinového zabezpečení; vyzývá EU, aby tento problém řešila náležitě, okamžitě a ráznými rozhodnými kroky, neboť závislost EU na ruských hnojivech roste znepokojivým tempem;
15. vyzývá především ty členské státy, které neplní své vlastní závazky ohledně výroby obranných produktů a přímé podpory příslušných výrobních kapacit, aby se zapojily do společných podniků s Ukrajinou či přímo zadávaly objednávky na Ukrajině; vyzývá členské státy, aby urychlily přímé investice do zvyšování ukrajinské vojenské průmyslové kapacity podle modelu používaného Dánskem; vyzývá EU, aby tento model začlenila do Fondu pomoci Ukrajině;
16. vyzývá orgány EU a členské státy, aby aktivně přispěly k zachování jednoty, pokud jde o sankce, a urychleně pokračovaly v přijímání 15. balíčku sankcí; naléhavě vyzývá členské státy, aby aktivně vyvíjely tlak na maďarskou vládu, aby přestalo nezodpovědně blokovat Evropský mírový nástroj včetně nově zřízeného Fondu pomoci Ukrajině, neboť tím brání uvolnění 6,6 miliardy EUR v částečných náhradách členským státům poskytujícím vojenskou podporu Ukrajině; zdůrazňuje, že pokud bude Evropský mírový nástroj zablokován až do příští Evropské rady, musí být okamžitě vytvořen nový formát, který bude zahrnovat pouze ty členské státy, které jsou ochotny a schopny poskytovat vojenskou pomoc Ukrajině, nebo musí být vráceny příspěvky jednotlivých členských států, aby to nebrzdilo hladké financování dvoustranné pomoci;
17. naléhavě vyzývá Radu a členské státy, aby se systematicky zabývaly otázkou obcházení sankcí ze strany jednotlivců a společností se sídlem v EU, třetích stran a států mimo EU a aby přijaly a důsledně prováděly omezující opatření vůči všem subjektům, které usnadňují obcházení sankcí a poskytují ruskému vojenskému komplexu vojenské technologie a vybavení a technologie a vybavení dvojího užití, a zajistily, aby nebyly pro dodávky zbraní nebo zdrojů do Ruska využívány žádné mezery v pravidlech; domnívá se, že je nezbytné posílit kontroly vývozu technicky vyspělého vybavení vyrobeného v EU a poskytování služeb jeho údržby a zpřísnit opatření zaměřená na zajišťování dodržování předpisů a prohloubit spolupráci s cílem zamezit obcházení sankcí; vyzývá k naléhavému zintenzivnění přezkumu obchodu členských států EU se středoasijskými zeměmi, s Tureckem a Ázerbájdžánem, neboť jsou zjevně využívány k obcházení sankcí EU;
18. znovu vyzývá EU a její členské státy, aby revidovaly stávající dobu platnosti sankcí uvalených na Rusko a prodloužily ji ze současných šesti měsíců na rozhodnější a strategičtější tři roky; konstatuje, že takové opatření by posílilo konzistentnost a předvídatelnost zahraničněpolitického postoje EU a zamezilo by zneužívání požadavků na jednomyslnost, posílilo by dopad sankcí a vyslalo jasný signál o odhodlání dodržovat mezinárodní právo a zachovat evropskou bezpečnost a zároveň by snížilo administrativní zátěž spojenou s častým prodlužováním platnosti;
19. vítá rozhodnutí prezidenta USA Joe Bidena povolit Ukrajině použití vyspělých raketových systémů na vojenské cíle na ruském území a zdůrazňuje, že toto povolení respektuje legitimní právo Ukrajiny na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN; vyzývá EU a její členské státy, aby přijaly podobná opatření a zrušily omezení pro používání vojenských systémů při legitimních obranných operacích za hranicemi Ukrajiny, a odradily tak Rusko od další agrese;
20. vyzývá EU a její členské státy, aby zahájily jednání s nastupující vládou ve Washingtonu s cílem posílit vzájemně výhodnou transatlantickou spolupráci a zdůraznit společný strategický zájem na podpoře Ukrajiny a rovněž s cílem vyzdvihnout, že Rusko a jeho spojenci představují nejen hrozbu pro evropskou stabilitu, ale také významné nebezpečí pro celosvětovou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech; očekává, že nastupující Trumpova vláda zachová podporu Ukrajině a bude i nadále neochvějně dodržovat své závazky vůči NATO, a mezitím naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby přešly od slov k činům a vytvořily skutečnou obrannou unii, také jako evropský pilíř NATO, počínaje posílením svých obranných kapacit;
21. vyzývá k vyvození odpovědnosti za válečné zločiny a porušování mezinárodního práva ze strany Ruska a jeho spojenců, včetně Severní Koreje, prostřednictvím posílené spolupráce s Mezinárodním trestním soudem a dalšími soudními orgány; naléhavě vyzývá EU a mezinárodní partnery, aby zintenzivnili úsilí o pohnání všech pachatelů k odpovědnosti;
22. vyzývá Komisi, aby navrhla další opatření na podporu ukrajinského hospodářství prostřednictvím další finanční podpory a usnadnění investičních příležitostí; vítá dohodu s Radou o makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši až 35 miliard EUR s využitím zmrazených ruských aktiv, jakož i nový mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu; vyzývá k bezodkladnému uplatňování obou nástrojů s cílem umožnit Ukrajině těchto nových možností financování co nejrychleji využít;
23. opakuje svou výzvu, aby EU a její členské státy podnikly zásadnější kroky k dosažení tvůrčího řešení v rámci řádného právního režimu, které by umožnilo konfiskaci ruských státních aktiv zmrazených v EU a jejich využití k řešení nejrůznějších důsledků ruské útočné války proti Ukrajině, mj. k zabránění dalšímu ničení a ztrátám na životech, k obnově země a odškodnění obětí ruské agrese; zdůrazňuje, že případné budoucí nároky Ruska na tato aktiva mohou být vypořádány až po celkovém zohlednění dlužných reparací vůči Ukrajině; poukazuje na význam Nástroje pro Ukrajinu jako mechanismu k poskytování dlouhodobé finanční podpory této zemi a zajištění její rekonstrukce a obnovy a naléhavě vyzývá k jeho rychlému a účinnému uplatňování; vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností s Nástrojem pro Ukrajinu navrhla dlouhodobou finanční pomoc na obnovu Ukrajiny po roce 2027;
24. zdůrazňuje, že je třeba vytvořit stabilnější a předvídatelnější rámec pro obchodní vztahy mezi EU a Ukrajinou; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby urychlila konzultace s Ukrajinou podle článku 29 dohody o přidružení, a naléhavě vyzývá obě strany, aby se dohodly na co nejvyšší míře liberalizace; vyzývá Komisi, aby do přezkumu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu úzce zapojila Parlament; bere na vědomí omezení dovozu zemědělsko-potravinářských produktů z Ukrajiny, které jednostranně zavedlo několik členských států a které se dotýká výlučné pravomoci EU v oblasti obchodu, jež spadá do společné obchodní politiky, a závazků EU v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu s Ukrajinou; vyzývá Komisi, aby po konzultaci s Ukrajinou a příslušnými členskými státy nalezla evropské řešení možných případů narušování trhu způsobených vyšším dovozem ukrajinských zemědělsko-potravinářských produktů;
25. vyzývá vzhledem k mrazivým zimním měsícům k výraznému navýšení humanitární pomoci EU s cílem řešit neutěšenou situaci způsobenou systematickými útoky Ruska na civilní infrastrukturu, zejména energetickou, v jejichž důsledku zůstaly miliony Ukrajinců bez základních služeb; oceňuje práci mnoha ukrajinských a jiných organizací občanské společnosti zaměřenou na pomoc rodinám unesených ukrajinských dětí, válečných zajatců a nezákonně zadržovaných ukrajinských civilistů a jejich neúnavné úsilí o návrat blízkých těchto rodin domů; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby podpořily jejich činnost a využily všech dostupných mezinárodních fór k nátlaku na Rusko v tom smyslu, aby vrátilo unesené ukrajinské děti, ukrajinské válečné zajatce a nezákonně zadržované ukrajinské civilisty;
26. odsuzuje úmyslné vraždění ukrajinských válečných zajatců a špatné zacházení s nimi ze strany Ruska a vyzývá Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, zejména Ženevskou úmluvu, a umožnilo mezinárodním organizacím, jako je Mezinárodní výbor Červeného kříže, válečné zajatce navštívit a posoudit jejich zdravotní stav; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, zejména Organizaci spojených národů, aby přezkoumaly a přizpůsobily mezinárodní úmluvy a činnost příslušných mezinárodních organizací dnešní realitě, tak aby citlivěji reagovaly na potřeby válečných zajatců;
27. se znepokojením konstatuje, že Rusko za použití podvodných triků a nátlaku aktivně nabírá jednotlivce ze vzdálených regionů, včetně Afriky, Blízkého východu a Latinské Ameriky, které pak posílá bojovat proti národu Ukrajiny; vyzývá OSN, Africkou unii a země, na jejichž populaci se Moskva zaměřuje, aby proti tomuto náboru aktivně zasáhly;
28. znovu poukazuje na konstruktivní úlohu Jižní Koreji v mezinárodním řádu založeném na pravidlech, včetně jejího neochvějného odhodlání pomáhat Ukrajině; vyzývá EU a její členské státy, aby se zapojily do jednání s Jižní Koreou a usilovaly o změnu jejího postoje k vyzbrojování Ukrajiny s cílem poskytnout významné vojenské zdroje, které by pomohly Ukrajině při obranných operacích; vítá historicky první strategický dialog mezi EU a Korejskou republikou, který se konal dne 4. listopadu 2024 v Soulu, a následné partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany mezi EU a Jižní Koreou; podporuje prohloubení vztahů EU s Jižní Koreou a užší dvoustrannou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany; vyzývá EU a její členské státy, aby ve spolupráci s Ukrajinou a Jižní Koreou podporovaly případné přebíhání příslušníků Korejské lidové armády a byly na něj připraveny; vyzývá EU a její členské státy, aby prohloubily spolupráci s Jižní Koreou v otázce budoucnosti Ukrajiny a zaměřily se na její aspiraci na členství v EU, na bezpečnostní záruky a obnovu země; vyzývá k užší spolupráci s dalšími stejně smýšlejícími partnery, zejména s Japonskem, Austrálií a Tchaj-wanem, a pokazuje na to, že v indicko-tichomořské oblasti je nutné vést intenzivnější dialog;
29. vyzývá EU a její členské státy, aby i nadále poskytovaly podporu ruské demokratické opozici, zajistily její ochranu a povzbuzovaly ji v boji proti Putinovu režimu, zejména proti militaristickým, šovinistickým a imperialistickým náladám v ruské společnosti, a k tomu, aby důrazně vyjadřovala podporu Ukrajině a aktivně o ni usilovala;
30. odsuzuje nedávné incidenty v Baltském moři, které vedly k poškození kritické evropské infrastruktury; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vyšetřit tyto závažné incidenty a zveřejnit informace o pachatelích a jejich záměrech; poukazuje na to, že se několik zástupců evropských vlád domnívá, že tento nedávný incident představuje závažnou sabotáž; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy, aby pokud se prokáže zapojení státních nebo nestátních subjektů do tohoto incidentu, přijaly proti veškerým odpovědným aktérům příslušná opatření;
31. pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, ruské vládě, vládám Jižní Koreje a Severní Koreje a ostatním dotyčným vládám a Organizaci spojených národů.