Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o zhoršující se situaci žen v Afghánistánu v důsledku nedávno přijatého zákona o „šíření ctnosti a předcházení neřesti“ (2024/2803(RSP))

P10_TA(2024)0008 RC-B10-0024/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Afghánistánu,

–  s ohledem na čl. 150 odst. 5 a čl. 136 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Tálibán porušuje mezinárodní normy, obnovil represe, zejména represe vůči ženám a dívkám, etnickým menšinám, obráncům lidských práv a osobám LGBTIQ+, a izoloval Afghánistán, což vede k většímu hladu a chudobě;

B.  vzhledem k tomu, že Tálibán uplatňuje extrémní výklad práva šaría a vymazal ženy z veřejného života; vzhledem k tomu, že to zahrnuje bránění ženám v práci, v přístupu ke zdravotní péči bez mužského příbuzného a ve vzdělání po šesté třídě, násilné prosazování dehumanizujících pravidel odívání, popření přítomnosti žen ve veřejném prostoru a rozbití systému podpory pro oběti násilí; vzhledem k tomu, že omezení práv afghánských žen jim brání získat víza do EU;

C.  vzhledem k tomu, že Tálibán svým dekretem, tzv. zákonem o šíření ctnosti a předcházení neřesti, rozšiřuje tato omezení tím, že vyžaduje dokonce to, aby na veřejnosti nebylo slyšet hlasy žen, čímž afghánské ženy přicházejí o další svá základní práva a svobody, což se v podstatě rovná genderovému apartheidu;

1.  odsuzuje nedávný dekret Tálibánu a jeho výklad a prosazování práva šaría, odstranění žen a dívek z veřejného života, jejich nucení do nechtěných sňatků a sňatků v raném věku, vystavení žen a dívek sexuálnímu násilí a opětovné zavedení veřejného bičování žen a jejich kamenování k smrti; oceňuje odvahu afghánských žen, které navzdory život ohrožujícím rizikům bojují za svá práva, a vyjadřuje jim svou solidaritu;

2.  naléhavě vyzývá fakticky vládnoucí afghánské orgány, aby zrušily své praktiky a zákony, které diskriminují ženy; vyzývá k okamžitému obnovení plné, rovné a smysluplné účasti žen a dívek na veřejném životě;

3.  naléhavě vyzývá fakticky vládnoucí afghánské orgány, aby svévolně vězněné ženy a dívky propustily a znovu zavedly systém podpory pro oběti násilí, a zajistily tak, aby mohly získat přístřeší, lékařskou péči, právní služby a odškodnění;

4.  vyzývá k tomu, aby byly fakticky vládnoucí afghánské orgány pohnány k odpovědnosti, zejména prostřednictvím vyšetřování ze strany Mezinárodního trestního soudu a zřízení nezávislého vyšetřovacího mechanismu OSN, a žádá místopředsedu Komise, vysokého představitele, aby inicioval nové sankce EU proti Tálibánu;

5.  naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby důsledně dodržovaly pět kritérií Rady, která nejsou v současné době splněna, a podpořily obnovení mandátu zvláštního zpravodaje OSN;

6.  odsuzuje vlády, které tím, že normalizují vztahy s Tálibánem, mu umožňují vládnout; vyzývá EU a členské státy, aby zajistily smysluplnou účast afghánských žen na mezinárodních fórech a jednáních;

7.  vyzývá EU, aby podpořila uznání genderového apartheidu jako zločinu proti lidskosti;

8.  naléhavě vyzývá EU, členské státy a další dárcovské státy, aby navýšily humanitární pomoc a finanční prostředky na podporu základních potřeb a živobytí Afghánců a na podporu afghánské občanské společnosti, zajistily flexibilní financování nevládních organizací a jejich humanitárních pracovnic a udělily humanitární víza a slíbená víza pro bývalé afghánské zaměstnance mezinárodní koalice; zdůrazňuje, že je třeba, aby mezinárodní společenství posoudilo dopad nedávno vydaného dekretu na humanitární operace;

9.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení orgánům EU, členským státům, OSN a fakticky vládnoucím afghánským orgánům.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o vážné situaci politických vězňů v Bělorusku (2024/2804(RSP))

P10_TA(2024)0009 RC-B10-0026/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá četná předchozí usnesení o Bělorusku, jež přijal od srpna 2020,

–  s ohledem na čl. 150 odst. 5 a čl. 136 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od podvodných prezidentských voleb, jež proběhly dne 9. srpna 2020, Lukašenkův režim systematicky potlačuje politické aktivisty, občanskou společnost, sdělovací prostředky, odborové svazy a všechny disidenty a jejich obhájce a svévolně zadržuje desítky tisíc lidí;

B.  vzhledem k tomu, že Lukašenka oznámil, že hodlá kandidovat v prezidentských volbách, jež se mají konat v roce 2025, na sedmé funkční období;

C.  vzhledem k tomu, že mnoho z 1 350 politických vězňů v Bělorusku čelí podmínkám ohrožujícím život a několik z nich ve vězení zemřelo;

1.  požaduje, aby běloruské orgány okamžitě a bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a svévolně zadržované osoby;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad situací mnoha politických vězňů včetně Marie Kalesnikavové, Sjarheje Cichanouského, Mikalaje Statkeviče, Alese Bjaljackého, Maksima Znaka, Viktara Babaryky, Ihara Losika, Paliny Šarenda-Panasjukové, Pavela Svijaryněce, Aliaksandra Jarašuka, Mikity Zalatarouva a Jany Pinčukové, z nichž mnozí jsou drženi v izolaci již několik měsíců nebo i let, potýkají se s vážnými zdravotními problémy, jako Maria Kalesnikavová a Andrzej Poczobut, a jsou vystaveni izolaci, špatnému zacházení a mučení;

3.  vyjadřuje politování nad tím, že běloruští političtí vězni nemohli těžit z nedávného úsilí o propuštění politických vězňů a západních občanů v Rusku a Bělorusku; vyzývá k intenzivnějšímu úsilí o jejich propuštění;

4.  naléhavě vyzývá běloruské orgány, aby dodržovaly lidská práva zadržovaných osob, poskytovaly informace o jejich situaci, poskytovaly jim nezbytnou lékařskou péči a umožnily k nim přístup právníkům, rodinným příslušníkům a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže;

5.  znovu vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly politické vězně a jejich rodiny tím, že při každé příležitosti budou žádat o jejich okamžité propuštění, budou předvolávat velvyslance režimu, aby žádali o prokazování jejich stavu a umístění, zjednoduší postupy při získávání víz a prozatímních dokladů totožnosti pro osoby prchající z Běloruska a budou jim zajišťovat rehabilitaci a poskytovat praktickou a finanční podporu;

6.  vyzývá EU a její členské státy, aby rozšířily a zpřísnily sankce vůči jednotlivcům a subjektům, kteří jsou za represe v Bělorusku odpovědní;

7.  vyjadřuje znepokojení nad pronásledováním v exilu, např. zneužíváním zatýkacích rozkazů Interpolu k vydávání politických oponentů ze zemí mimo EU; vyzývá Srbsko, aby odmítlo vydat běloruského novináře Andreje Hňota, a vyzývá EU a členské státy, aby jeho případ sledovaly; vyjadřuje znepokojení nad 300 000 Bělorusy, kteří byli od roku 2020 přinuceni Bělorusko opustit a čelí politickému pronásledování v zahraničí;

8.  vyzývá EU a její členské státy, aby usilovaly o pohnání Lukašenkova režimu k odpovědnosti za jeho zločiny a aby uplatňovaly zásadu univerzální jurisdikce;

9.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Republiky Srbsko, Evropskému soudu pro lidská práva, Radě Evropy, Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a zástupcům běloruských demokratických sil a fakticky vládnoucím orgánům Běloruské republiky.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o případu Josého Daniela Ferrera Garcíi na Kubě (2024/2805(RSP))

P10_TA(2024)0010 RC-B10-0022/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kubě,

–  s ohledem na článek 150 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že obránce lidských práv a vůdce opozice José Daniel Ferrer García byl dne 11. července 2021 v souvislosti s rozsáhlými protesty na Kubě zadržen a od 14. srpna 2021 je držen v izolaci; vzhledem k tomu, že kubánský režim jej kvůli jeho pokojnému politickému aktivismu po více než deset let vězní, obtěžuje a zastrašuje; vzhledem k tomu, že od března 2023 je zadržován v izolaci a jeho rodina nedostává žádné informace o jeho zdravotním stavu a je jí odepřeno i právo jej navštívit;

B.  vzhledem k tomu, že kubánský režim drží politické vězně v nejotřesnějších podmínkách; vzhledem k tomu, že ze zpráv vyplývá, že José Daniel Ferrer je v kritickém stavu a je držen bez přístupu k lékařské péči, za nedostatku potravin a v nehygienických podmínkách, což představuje formy mučení a nelidského či ponižujícího zacházení;

C.  vzhledem k tomu, že situace v oblasti lidských práv na Kubě je alarmující, zejména v případě disidentů, kteří jsou vystaveni znepokojivé úrovni dohledu a svévolnému zadržování; vzhledem k tomu, že počet politických vězňů není znám, ale spolehlivé zdroje uvádějí, že režim zadržuje více než tisíc vězňů, včetně nezletilých; vzhledem k tomu, že k početným politickým vězňům patří i Luis Manuel Otero Alcántara a Lizandra Gongorová, jejichž zdravotní stav je kritický;

1.  naléhavě vyzývá kubánský režim, aby okamžitě a bezpodmínečně propustil Josého Daniela Ferrera a všechny osoby, jež jsou politických důvodů a svévolně zadržovány za uplatňování svého práva na svobodu projevu a pokojné shromažďování;

2.  odsuzuje systematické porušování lidských práv a zneužívání, kterého se kubánský režim dopouští mimo jiné vůči demonstrantům, politickým disidentům, náboženským vůdcům a aktivistům v oblasti lidských práv; naléhavě vyzývá kubánské orgány, aby represe okamžitě ukončily;

3.  odsuzuje mučení a nelidské, ponižující a špatné zacházení ze strany kubánských orgánů vůči Josému Danielu Ferrerovi a dalším politickým vězňům; vyzývá k tomu, aby byl rodinám obětí pronásledování režimem umožněn okamžitý přístup k nim až do jejich propuštění a aby byla obětem poskytnuta lékařská péče;

4.  znovu opakuje, že bezpodmínečně podporuje kubánský lid a všechny obránce lidských práv na Kubě za jejich oddanost svobodám a právům, které režim po desetiletí odpírá; vyzývá režim, aby naslouchal svým občanům a aby se zapojil do inkluzivního národního dialogu zaměřeného na modernizaci a demokratizaci;

5.  znovu vyzývá Radu, aby uplatňovala globální režim sankcí EU v oblasti lidských práv (unijní Magnitského zákon) a uvalila sankce na osoby, jež jsou za soustavné porušování lidských práv na Kubě odpovědné;

6.  opakuje své předchozí postoje ohledně možnosti aktivace doložky o pozastavení platnosti dohody o politickém dialogu a spolupráci vzhledem k tomu, že kubánský režim soustavně porušuje základní doložky o lidských právech obsažené v této dohodě;

7.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení kubánskému režimu, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Komisi, členským státům, Organizaci spojených národů a Společenství latinskoamerických a karibských států.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, kterou se stanoví bezpečnostní postupy pro vypouštění družic Galileo z území USA, jménem Unie (07058/2024 – C9-0137/2024 – 2024/0046(NLE))

P10_TA(2024)0011 A10-0001/2024

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07058/2024),

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, kterou se stanoví bezpečnostní postupy pro vypouštění družic Galileo z území Spojených států (07061/2024),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 189 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C9‑0137/2024),

–  s ohledem na čl. 107 odst. 1 a 4 a čl. 117 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A10‑0001/2024),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Spojených států amerických.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o pokračující finanční a vojenské podpoře Ukrajiny ze strany členských států EU (2024/2799(RSP))

P10_TA(2024)0012 RC-B10-0028/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku přijatá od 1. března 2022, zejména na usnesení ze dne 17. července 2024 o potřebě trvalé podpory Ukrajiny ze strany EU(1),

–  s ohledem na Chartu Organizace spojených národů, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na zprávu Světové banky, ukrajinské vlády, Evropské komise a Organizace spojených národů ze dne 14. února 2024 nazvanou „Třetí rychlé posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3) (únor 2022 – prosinec 2023)“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu(2),

–  s ohledem na závěry Evropské rady a společné prohlášení o podpoře Ukrajiny ze dne 12. července 2023,

–  s ohledem na společné bezpečnostní závazky Evropské unie a Ukrajiny ze dne 27. června 2024,

–  s ohledem na prohlášení ministrů zahraničních věcí Francie, Německa a Spojeného království ze dne 10. září 2024 o dodání balistických raket Íránem do Ruska,

–  s ohledem na strategickou koncepci NATO z roku 2022,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neopodstatněnou útočnou válku proti Ukrajině, která je pokračováním předchozích ruských agresí od roku 2014, včetně anexe Krymu a následné okupace částí Doněcké a Luhanské oblasti, a že i nadále vytrvale porušuje zásady Charty OSN svými agresemi namířenými proti svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny a hrubě a bezostyšně porušuje mezinárodní humanitární právo stanovené Ženevskými úmluvami z roku 1949;

B.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze dne 2. března 2022 okamžitě kvalifikovalo ruskou válku proti Ukrajině jako akt agrese, který porušuje čl. 2 odst. 4 Charty OSN, a ve své rezoluci ze dne 14. listopadu 2022 dospělo k závěru, že je třeba pohnat Ruskou federaci k odpovědnosti za její útočnou válku a k právní a finanční odpovědnosti za její mezinárodně protiprávní jednání, a to včetně náhrady za způsobené újmy a škody;

C.  vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal několik zatýkacích rozkazů na ruské představitele odpovědné za válečné zločiny, které spočívají v útocích na civilní objekty, nezákonné deportaci obyvatelstva a nezákonném přemísťování obyvatelstva z okupovaných oblastí Ukrajiny do Ruské federace na úkor ukrajinských dětí; vzhledem k tomu, že v září 2024 nevykonalo Mongolsko zatýkací rozkaz Mezinárodního trestního soudu na Vladimira Putina;

D.  vzhledem k tomu, že Ukrajina a její občané prokázali, že jsou pevně odhodláni úspěšně bránit svou zemi, a to i za cenu velkého počtu obětí mezi civilisty i vojáky; vzhledem k tomu, že ruské síly provádějí systematické a nerozlišující útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu na Ukrajině, které vedly k úmrtí tisíců ukrajinských civilistů, nuceným deportacím a zmizením, včetně dětí, nezákonnému věznění a mučení ukrajinských občanů, popravám civilistů, vojáků a válečných zajatců a teroristickým činům po celé zemi, včetně používání sexuálního násilí a hromadného znásilňování jako válečné zbraně; vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou agresí, jsou i nadále vysídleny uvnitř Ukrajiny i za jejími hranicemi;

E.  vzhledem k tomu, že Rusko od 24. srpna 2024 vede svou dosud největší kampaň leteckého bombardování Ukrajiny s využitím velkého počtu balistických raket, klouzavých bomb, dronů a dalších zbraní proti městům Charkov, Kyjev, Poltava, Sumy, Oděsa a Lvov, přičemž při nedávném útoku dronů a raket zahynulo sedm civilistů pouhých 70 km od polské hranice; vzhledem k tomu, že Rusko reálně poškodilo nebo zničilo až 80 % energetické infrastruktury země, což může na Ukrajině v nadcházejících zimních měsících způsobit závažnou humanitární krizi; vzhledem k tomu, že tyto systematické útoky představují podle mezinárodního práva válečné zločiny;

F.  vzhledem k tomu, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruská raketa zasáhla dne 12. září 2024 v Černém moři nákladní loď přepravující pšenici směřující do Egypta, což znamená, že se potravinové zabezpečení znovu stalo cílem útoků; vzhledem k tomu, že ruské drony a rakety, kterými Rusko ostřeluje Ukrajinu, stále častěji narušují vzdušný prostor EU a NATO a ohrožují občany v našich východních regionech;

G.  vzhledem k tomu, že humanitární situace na Ukrajině, zejména v blízkosti fronty, je čím dál tím kritičtější; vzhledem k tomu, že podle OSN nedávné ruské útoky na kritickou civilní infrastrukturu připravily desítky tisíc Ukrajinců o základní služby a více než 14,6 milionu lidí, což představuje přibližně 40 % obyvatel Ukrajiny, bude v roce 2024 potřebovat humanitární pomoc; vzhledem k tomu, že intenzivnější nepřátelské akce v Charkovské oblasti v květnu rovněž způsobily největší vysídlení na Ukrajině od roku 2023; vzhledem k tomu, že OSN uvádí, že v důsledku nedostatku finančních prostředků nejsou humanitární pracovníci v současné době schopni plně uspokojit kritické potřeby v zemi; vzhledem k tomu, že prodlužování konfliktu povede v nadcházejících měsících k dalšímu zhoršení přetrvávajících naléhavých potřeb; vzhledem k tomu, že ničení infrastruktury na Ukrajině má katastrofální důsledky pro zdraví žen, které často vykonávají pečovatelskou, lékařskou a ošetřovatelskou práci;

H.  vzhledem k tomu, že maďarská vláda vydala výnos, který je v rozporu se směrnicí o dočasné ochraně(3) a kterým zrušila státem financované přístřeší pro uprchlíky ze západní Ukrajiny, což způsobilo, že se mnoho lidí, většinou žen a dětí, ocitlo bez střechy nad hlavou;

I.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějšího odhadu ve „Třetím rychlém posouzení škod na Ukrajině a jejích potřeb (RDNA3)“ zveřejněném ukrajinskou vládou, Skupinou Světové banky, Evropskou komisí a Organizací spojených národů činily k 31. prosinci 2023 celkové náklady na rekonstrukci a obnovu na Ukrajině v příštím desetiletí nejméně 486 miliard USD, což představuje nárůst oproti 411 miliardám USD odhadovaným o rok dříve;

J.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy dosud poskytly Ukrajině finanční, humanitární, uprchlickou a vojenskou pomoc ve výši přesahující 100 miliard EUR; vzhledem k tomu, že EU v letech 2022 a 2023 poskytla Ukrajině makrofinanční pomoc ve výši přesahující 25 miliard EUR a zřídila Nástroj pro Ukrajinu, tj. zvláštní finanční nástroj, který umožní EU v letech 2024–2027 poskytnout Ukrajině předvídatelnou a flexibilní finanční podporu ve výši až 50 miliard EUR; vzhledem k tomu, že v červenci 2024 provedla EU v rámci nově zřízeného Nástroje pro Ukrajinu první pravidelnou platbu ve výši přibližně 4,2 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že tato platba navazuje na předchozí překlenovací a předběžné financování, které od zřízení Nástroje v březnu 2024 dosáhlo celkové výše téměř 14 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že Rusko v roce 2024 podstatně zvýšilo své vojenské výdaje a výrobu; vzhledem k tomu, že Rusko rovněž využívá běloruské zásoby munice a spoléhá se na vojenskou podporu několika zemí, zejména Íránu a Severní Koreje; vzhledem k tomu, že existují zprávy o tom, že značnou pomoc na posílení vojenských schopností, a to nad rámec technologií dvojího užití, poskytuje Rusku Čína; vzhledem k tomu, že podle vládních zdrojů Írán nedávno předal Rusku zásilky balistických raket krátkého doletu Fath-360; vzhledem k tomu, že Francie, Německo a Spojené království oznámily nový soubor sankcí proti Íránu;

L.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy spolu s mezinárodními partnery a spojenci v NATO i nadále poskytují Ukrajině vojenskou podporu, aby jí pomohly uplatnit její legitimní právo na sebeobranu proti ruské válečné agresi v souladu s článkem 51 Charty OSN; vzhledem k tomu, že vojenská pomocná mise EU na podporu Ukrajiny (EUMAM Ukraine) doposud vycvičila v rámci vševojskového a specializovaného výcviku přibližně 60 000 členů ukrajinských ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že NATO zajistí pro Ukrajinu roční finanční pomoc ve výši 40 miliard EUR;

M.  vzhledem k tomu, že úroveň vojenské pomoci je i nadále nízká, a to jak pokud jde o kvalitu, tak i o kvantitu, a že dodávky zbraní a munice na Ukrajinu jsou opožděné oproti stanovenému datu dodání; vzhledem k tomu, že mnoho členských států neplní své závazky, a někteří přední přispěvatelé dokonce oznámili, že plánují svůj příspěvek na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2025 výrazně snížit; vzhledem k tomu, že EU se rozhodla využít nečekané zisky ze zmrazených aktiv ruské centrální banky na podporu Ukrajiny, zejména na další vojenskou pomoc; vzhledem k tomu, že nebyl vytvořen žádný právní rámec pro účinné zachycení a přerozdělení kapitálových zisků ze zmrazených ruských aktiv;

N.  vzhledem k tomu, že Maďarsko nadto blokuje jak nově zřízený Fond pomoci Ukrajině (UAF), který byl vytvořen v rámci Evropského mírového nástroje (EPF) v březnu 2024 s prostředky ve výši 5 miliard EUR, tak i osmou tranši prostředků z EPF, kterými mají být členským státům proplaceny náklady na vojenskou pomoc Ukrajině za více než 18 uplynulých měsíců;

O.  vzhledem k tomu, že od února 2022 přijala EU 14 balíčků evropských sankcí, jejichž cílem je oslabit schopnost Ruska vést nezákonnou útočnou válku;

P.  vzhledem k tomu, že členské státy EU od Ruska nadále kupují fosilní paliva a uran, čímž podporují ruské hospodářství a posilují jeho válečnou pokladnu; vzhledem k tomu, že od plného vypuknutí útočné války proti Ukrajině, překonal prodej ruských fosilních paliv do EU 200 miliard EUR, což je dvojnásobek celkového financování poskytnutého za stejné období Ukrajině; vzhledem k tomu, že EU udělila výjimku pro ruskou surovou ropu dováženou do Maďarska, Slovenska a Česka ropovodem Družba; vzhledem k tomu, že zvýšený dovoz ruského plynu do Ázerbájdžánu vyvolává znepokojení, pokud jde o úlohu Ázerbájdžánu jako alternativního dodavatele plynu namísto Ruska, neboť Baku, které není schopno uspokojit evropskou poptávku, může ruský plyn přeznačovat pro evropskou spotřebu jako ázerbájdžánský; vzhledem k tomu, že v Baltském moři stále operuje stínová flotila nepojištěných a ekologicky nebezpečných ruských ropných tankerů, která obchází sankční režim;

1.  co nejdůrazněji odsuzuje pokračující útočnou válku Ruska proti Ukrajině a zapojení Běloruska do této války a požaduje, aby Rusko veškeré vojenské aktivity na Ukrajině okamžitě ukončilo, bezpodmínečně stáhlo všechny síly a vojenskou techniku z celého mezinárodně uznaného území Ukrajiny a nahradilo Ukrajině škody způsobené jejím obyvatelům, půdě, přírodě i infrastruktuře;

2.  vyjadřuje plnou solidaritu s ukrajinským lidem a bezpodmínečnou podporu nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a zdůrazňuje, že tato útočná válka představuje otevřené a nehorázné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva; znovu opakuje, že podporuje závazky EU a členských států poskytovat všemi možnými způsoby humanitární pomoc, vojenskou podporu, hospodářskou a finanční pomoc a politickou podporu až do vítězství Ukrajiny, s cílem nakonec ruskou útočnou válku zastavit a umožnit Ukrajině osvobodit všechny své obyvatele a obnovit plnou kontrolu uvnitř svých mezinárodně uznaných hranic; zdůrazňuje, že konečným cílem zůstává dosáhnout na Ukrajině spravedlivého a trvalého míru za ukrajinských podmínek a zajistit bezpečnost a důstojnost jejích obyvatel v mírové a stabilní Evropě;

3.  vyzývá EU a členské státy, aby aktivně usilovaly o zachování a dosažení co nejširší mezinárodní podpory pro Ukrajinu a o nalezení mírového řešení války, které se musí zakládat na plném respektování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny, na zásadách mezinárodního práva, na odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese spáchané Ruskem a na ruských reparacích a dalších platbách za obrovské škody napáchané na Ukrajině; vyzývá EU, aby se aktivně zapojila do provádění ukrajinského mírového programu a do vytváření podmínek pro uspořádání druhého mírového summitu;

4.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s partnerskými zeměmi urychleně navrhla dlouhodobou finanční pomoc na obnovu Ukrajiny, zejména zajištěním rychlého provádění Nástroje pro Ukrajinu a návazných kroků s cílem zajistit trvalou podporu na odpovídající úrovni a zdroje na obnovu země, jež budou úměrné naší politické podpoře Ukrajiny;

5.  vyzývá všechny členské státy, aby nesnižovaly, ale naopak zvýšily své finanční prostředky pro Ukrajinu; znovu opakuje, že je pevně přesvědčen o tom, že Rusko musí poskytnout finanční náhradu za obrovské škody, které na Ukrajině způsobilo; vítá rozhodnutí Rady směrovat mimořádné příjmy plynoucí z imobilizovaných ruských státních aktiv do Fondu pomoci Ukrajině a Nástroje pro Ukrajinu i rozhodnutí skupiny G7 nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD zajištěný imobilizovanými ruskými státními prostředky; v zájmu včasného vyplacení finančních prostředků Ukrajině vyzývá k tomu, aby bylo uvedené rozhodnutí skupiny G7 – nabídnout Ukrajině úvěr ve výši 50 miliard USD, jenž bude zajištěn imobilizovaným ruským státním majetkem – provedeno co nejrychleji; vyzývá EU, aby společně s podobně smýšlejícími partnery dosáhla dalšího pokroku a dle potřeby upravila právní předpisy týkající se sankcí a vytvořila řádný právní režim, jenž umožní konfiskaci ruského státního majetku zmrazeného Evropskou unií;

6.  žádá, aby byla podstatně zvýšena humanitární pomoc EU, neboť je třeba zajistit, aby plná podpora Ukrajině pokračovala i v roce 2025; konstatuje, že humanitární podpora bude pravděpodobně zapotřebí i v nadcházejících letech, a zdůrazňuje, že má-li být EU připravena tyto potřeby uspokojit, je k tomu nezbytné dlouhodobé plánování a odpovídající finanční prostředky; vyzývá neutrální státy, aby zvýšily humanitární pomoc Ukrajině;

7.  připomíná, že Ukrajina jako oběť agrese má v souladu s článkem 51 Charty OSN legitimní právo na sebeobranu; připomíná, že smyslem rozsáhlé, byť stále nedostatečné vojenské pomoci, kterou Ukrajině poskytuje EU, USA a podobně smýšlející partneři, je umožnit, aby se Ukrajina mohla účinně bránit útočícímu státu a obnovit plnou kontrolu nad celým svým mezinárodně uznávaným územím;

8.  vyzývá členské státy, aby okamžitě zrušily omezení týkající se používání západních zbraňových systémů, které jsou dodávány Ukrajině, proti legitimním vojenským cílům na ruském území, neboť toto omezení omezuje schopnost Ukrajiny plně uplatňovat právo na sebeobranu, jež jí náleží podle mezinárodního veřejného práva, a vystavuje její obyvatelstvo a infrastrukturu útokům;

9.  zdůrazňuje, že nedostatečné dodávky munice a zbraní a omezení jejich používání mohou ohrozit dosud vynaložené úsilí, a vyjadřuje hluboké politování nad tím, že finanční objem dvoustranné vojenské pomoci Ukrajině ze strany členských států klesá navzdory důrazným prohlášením učiněným na začátku tohoto roku; znovu proto vyzývá členské státy, aby splnily svůj závazek z března 2023 a dodaly Ukrajině jeden milion kusů munice, urychlily dodávky zbraní, zejména moderních systémů protivzdušné obrany a v reakci na jasně určené potřeby i dalších zbraní a munice, mj. raket Taurus; žádá, aby byly urychleně splněny povinnosti přijaté v rámci společných bezpečnostních závazků mezi EU a Ukrajinou; potvrzuje postoj, který již vyjádřil dříve, že všechny členské státy EU a spojenci v NATO by se měli kolektivně i individuálně zavázat k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP ročně;

10.  poukazuje na to, že členské státy musí posílit spolupráci v oblasti letecké obrany, aby zajistily ochranu před hrozbami, které zasahují do vzdušného prostoru EU a NATO;

11.  vyzývá Komisi, aby se zapojila do strategické komunikace v členských státech s cílem vysvětlit, jak důležitá je obrana Ukrajiny pro širší stabilitu Evropy, a zajistit, aby občané EU byli dobře informováni o významu této pomoci jak pro svrchovanost Ukrajiny, tak pro mír a bezpečnost v celé EU; s potěšením bere na vědomí a oceňuje veřejné úsilí a občanské iniciativy skupinového financování v některých členských státech, které mají Ukrajině zajistit stálé dodávky zbraní; vybízí k tomu, aby podobné iniciativy, jež by podpořily solidaritu a angažovanost veřejnosti v této zásadní otázce, byly uskutečňovány v celé EU;

12.  vyzývá EU a její členské státy, aby splnily závazky Versailleského prohlášení z roku 2022 a urychlily plné provádění Strategického kompasu a aby za tímto účelem posílily evropskou vojenskou spolupráci na úrovni průmyslu a ozbrojených sil, aby se EU stala při zajišťování bezpečnosti silnějším a schopnějším partnerem, který je interoperabilní a komplementární s NATO; zdůrazňuje, že během procesu přistoupení Ukrajiny k EU by měly být podniknuty konkrétní kroky k jejímu začlenění do politik a programů EU v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti; naléhavě vyzývá orgány EU, aby urychlily přijetí strategie pro evropský obranný průmysl, která zajistí včasnou dostupnost a dodávky obranných produktů, což by následně umožnilo včasné poskytování vojenské podpory Ukrajině; vyzývá členské státy, aby dostály svému závazku zřídit vojenskou výrobu na ukrajinském území; upozorňuje na význam spolupráce s ukrajinským obranným průmyslem a zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu je nutné ho začlenit do technologické a průmyslové základny obrany EU;

13.  vyjadřuje uznání kontaktní skupině pro obranu Ukrajiny za její zásadní úlohu při koordinaci mezinárodní pomoci a naléhá na členské státy EU, aby zvýšily příspěvky na posílení obranných schopností Ukrajiny;

14.  důrazně vyzývá členské státy, aby aktivně vyvíjely tlak na maďarskou vládu, aby přestala blokovat Evropský mírový nástroj, včetně nově zřízeného Fondu pomoci Ukrajině a plnila závazky přijaté od února 2022 a schválené všemi členskými státy;

15.  důrazně odsuzuje používání sexuálního a genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně a zdůrazňuje, že představuje válečný zločin; vyzývá hostitelské a tranzitní země, aby zaručily přístup ke službám v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména k nouzové antikoncepci, postexpoziční profylaxi a potratové péči, a to i pro oběti znásilnění;

16.  znovu vyzývá EU, aby intenzivněji usilovala o řešení zoufalé situace osob násilně deportovaných do Ruska a dětí násilně adoptovaných v Rusku, mimo jiné tím, že bude sankcionovat osoby, které nesou přímou odpovědnost za nucené přemístění a neoprávněné zadržování ukrajinských dětí a jsou do těchto praktik zapojeny;

17.  naléhavě vyzývá maďarskou vládu, aby zrušila výnos o zrušení státem financovaných ubytoven pro uprchlíky ze západní Ukrajiny a aby dostála svým povinnostem podle směrnice EU o dočasné ochraně;

18.  vyzývá Radu, aby zachovala a rozšířila svou sankční politiku vůči Rusku, Bělorusku a zemím a subjektům ze zemí mimo EU, které ruské vojenské mašinerii poskytují vojenské technologie a vybavení a technologie a vybavení dvojího užití, a aby zároveň monitorovala, přezkoumávala a posilovala její účinnost a dopad; odsuzuje Írán za nedávné dodání balistických raket do Ruska; apeluje na členské státy, aby dále rozšířily a posílily režim sankcí vůči Íránu a Severní Koreji, neboť vojensky podporují útočnou válku Ruska proti Ukrajině, a aby na sankční seznam EU doplnily další čínské subjekty a osoby kvůli jejich podpoře ruského obranného a bezpečnostního sektoru; zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby se kritické komponenty vyrobené v zemích EU dostávaly až k ruskému vojenskému průmyslu, a domnívá se, že je nezbytné posílit kontroly vývozu a údržby technologicky vyspělého vybavení vyrobeného v EU a posílit opatření vymáhání práva a spolupráci s cílem zabránit obcházení sankcí; vyzývá Radu, aby systematicky řešila obcházení sankcí společnostmi se sídlem v EU, třetími stranami a třetími zeměmi; vyzývá Radu, aby vypracovala nový horizontální režim sankcí, který zabrání jejich obcházení, což bude vyžadovat univerzálněji a holisticky použitelný nástroj zacílený na obcházení sankcí ve všech režimech uplatňovaných EU; vyzývá Radu a členské státy, aby se zabývaly zejména problémem využívání součástí západní provenience v ruských zbraních a vojenském vybavení;

19.  zdůrazňuje, že dokud bude EU umožňovat dovoz ruských fosilních paliv, bude dopad stávajících sankcí i finanční a vojenské podpory Ukrajině nadále oslabován; žádá, aby byl zakázán dovoz ruského obilí, potaše, hnojiv a surovin, včetně hliníku, ocelových výrobků, uranu, titanu, niklu, dřeva a dřevěných výrobků, plynu a ropy; vyzývá EU a členské státy, aby zcela zakázaly dovoz rafinovaných ropných produktů pocházejících z Ruska přes třetí země; dále vyzývá k zavedení dokumentace původu, která by s jistotou potvrzovala skutečný původ ropných produktů dovážených do EU;

20.  vyzývá země skupiny G7, aby účinněji prosazovaly cenový strop uvalený na ruskou ropu přepravovanou po moři a aby odstranily mezery, které Rusko využívá k „přebalení“ a prodeji své ropy za tržní ceny; vyzývá EU a členské státy, aby přísně kontrolovaly ruskou „stínovou flotilu“, která nejen že porušuje sankce EU a G7, ale současně představuje kvůli svým technickým nedostatkům a častým poruchám obrovskou ekologickou hrozbu pro ekosystém;

21.  vyzývá k úplnému embargu na ruský zkapalněný zemní plyn a k uvalení sankcí na Gazprom a ruské ropné společnosti; vyzývá EU, aby zavedla požadavek, aby plavidla ledoborné třídy Arc-7 vyvážející ruský zkapalněný zemní plyn byla zařazena na sankční seznamy amerického Úřadu pro kontrolu zahraničního majetku a sankční seznamy EU a aby jim byl odepřen přístup do přístavů nebo k západním námořním službám; vyzývá EU a členské státy, aby uvalily cílené sankce na námořní plavidla, která Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy a zemního plynu a k obsluze svých energetických projektů v Arktidě;

22.  vyzývá k uvalení sankcí na ruskou jadernou energetiku a cílených sankcí na osoby, které ohrožují jadernou bezpečnost a jaderné zabezpečení v Záporožské jaderné elektrárně;

23.  odsuzuje rostoucí počet hybridních útoků Ruska proti EU, jejím členským státům a kandidátským zemím, jejichž cílem je oslabit evropskou podporu Ukrajiny prostřednictvím manipulace s informacemi, sabotáže, skrytých pokusů o destabilizaci a korupce; vyzývá EU a členské státy, aby v boji proti hybridním hrozbám strategicky a aktivně spolupracovaly, posílily strategickou komunikaci EU a zamezily vměšování Ruska do politických, volebních a jiných demokratických procesů v EU a jejím sousedství;

24.  pověřuje svou předsedkyni, aby toto usnesení předala Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny, ruské vládě a dalším dotčeným vládám a Organizaci spojených národů.

(1) Přijaté texty, P10_TA(2024)0003. (2) Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj. (3) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/55/oj).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o situaci ve Venezuele (2024/2810(RSP))

P10_TA(2024)0013 RC-B10-0023/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961, Vídeňskou úmluvu o konzulárních stycích z roku 1963 a Caracaskou úmluvu o diplomatickém azylu z roku 1954,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu,

–  s ohledem na prohlášení nezávislé mezinárodní vyšetřovací mise OSN ze dne 31. července a 12. srpna 2024 ohledně Bolívarovské republiky Venezuela,

–  s ohledem na prohlášení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 3. září 2024 o „atmosféře strachu“ ve Venezuele,

–  s ohledem na průběžnou zprávu skupiny odborníků OSN o prezidentských volbách ve Venezuele konaných dne 28. července 2024, která byla zveřejněna dne 9. srpna 2024,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedy Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 29. července 2024 o prezidentských volbách ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem Unie ze dne 4. a 24. srpna 2024 o vývoji ve Venezuele po volbách,

–  s ohledem na dílčí dohodu o prosazování politických práv a volebních záruk pro všechny (dohoda z Barbadosu), kterou v říjnu 2023 podepsaly režim Nicoláse Madura a venezuelská opoziční aliance Sjednocená platforma,

–  s ohledem na zprávu odboru pro volební spolupráci a pozorování voleb sekretariátu pro posílení demokracie Organizace amerických států ze dne 30. července 2024 o prezidentských volbách ve Venezuele,

–  s ohledem na usnesení Organizace amerických států ze dne 16. srpna 2024 o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení o volbách ve Venezuele, které dne 30. července 2024 vydala organizace Carter Center,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu volební pozorovatelské mise EU ve Venezuele ze dne 22. února 2022 nazvanou „Regionální a obecní volby konané dne 21. listopadu 2021“ a na prohlášení předsedy volební pozorovatelské delegace Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 o regionálních a místních volbách ve Venezuele v roce 2021,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 28. července 2024 se ve Venezuele konaly prezidentské volby, v nichž měl být zvolen prezident této země na šestileté funkční období začínající dnem 10. ledna 2025; vzhledem k tomu, že tyto venezuelské volby mohly být jedinečnou příležitostí k odklonu od zkorumpované autokracie a návratu k demokracii, pokud by byly respektovány všechny body dohody z Barbadosu;

B.  vzhledem k tomu, že režim Nicoláse Madura neustále šikanuje, pronásleduje a cenzuruje aktivisty, novináře a organizace občanské společnosti v kontextu pokračující sociálně-ekonomické, politické a humanitární krize, která se vyznačuje hyperinflací, eskalujícím problémem hladovění, nemocemi, obrovskou mírou korupce, trestné činnosti a beztrestnosti, ostentativním porušováním lidských práv a vysokou úmrtností, což vedlo k masové emigraci více než 7,7 milionu Venezuelanů, kteří se snaží uniknout tyranii; vzhledem k tomu, že v poskytování veřejných služeb existují značné nedostatky a pro venezuelské občany je stále obtížnější získat přístup k potravinám a lékům; vzhledem k tomu, že tato krize je jednou z největších krizí na světě spojených s vysídlováním lidí;

C.  vzhledem k tomu, že využívání politicky motivovaného svévolného zadržování je již léta součástí represí, které uplatňuje Madurův režim, a rozsáhlého a systematického útoku vůči obyvatelstvu Venezuely; vzhledem k tomu, že dochází k systematickému omezování informací poskytovaných veřejnosti, svobody přesvědčení a projevu a práva na pokojné shromažďování, což se týká zejména disidentů, odborářů, obránců lidských práv a nejzranitelnějších členů společnosti;

D.  vzhledem k tomu, že dne 17. října 2023 podepsali ve Venezuele zástupci Madurova režimu a opoziční aliance Sjednocená platforma dvě dohody označované jako dohody z Barbadosu, které se týkají mimo jiné prosazování politických práv, volebních záruk pro všechny, dodržování práva každého politického aktéra svobodně si vybrat kandidáta do prezidentských voleb a propuštění politických vězňů; vzhledem k tomu, že tyto dohody pokrývají důležitá témata jako například umožnění přítomnosti mezinárodních pozorovatelů během konání voleb; vzhledem k tomu, že podpis těchto dohod měl být prvním krokem ke svobodným a spravedlivým volbám ve Venezuele; vzhledem k tomu, že političtí vězni nebyli propuštěni, přestože se jedná o výslovnou podmínku dohody z Barbadosu;

E.  vzhledem k tomu, že v roce 2023 byla v primárních volbách Sjednocené platformy zvolena kandidátkou opozice proti režimu María Corina Machadová, která získala 92,35 % hlasů; vzhledem k tomu, že Madurův režim jí znemožnil kandidovat ve volbách na základě svévolných a politicky motivovaných důvodů, což je zjevným porušením dohody z Barbadosu; vzhledem k tomu, že v uplynulých letech Madurův režim znemožnil několika dalším opozičním politikům výkon veřejné funkce ve snaze zabránit politickým změnám; vzhledem k tomu, že María Corina Machadová po svém vyloučení udržela jednotu demokratické opozice vůči režimu tím, že podpořila novou kandidátku, Corinu Yorisovou, které poté nebylo umožněno se zaregistrovat; vzhledem k tomu, že za demokratickou opozici proti režimu nakonec kandidoval Edmundo González Urrutia;

F.  vzhledem k tomu, že v rámci přípravy voleb režim neúnavně pronásledoval, unášel, zatýkal a věznil opoziční aktivisty a členy volebního týmu šéfky opozice Maríi Coriny Machadové a prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a kriminalizoval práci právníků, obránců lidských práv a aktérů občanské společnosti; vzhledem k tomu, že byla hlášena řada nesrovnalostí a porušení práv, včetně vyloučení přibližně 16 politických stran, překážek pro registraci prezidentských kandidátů, krátkých lhůt pro registraci voličů a nedostatku registračních úřadů, minimálních informací pro veřejnost a bránění v účasti voličům žijícím v zahraničí; vzhledem k tomu, že podle údajů, jež režim poskytl, se k volbám mohlo zaregistrovat pouze 69 211 Venezuelanů žijících v zahraničí, ačkoli se odhaduje, že polovina ze 7,7 milionu Venezuelanů žijících v zahraničí je ve volebním věku;

G.  vzhledem k tomu, že od 20. března 2024 vyhledalo šest blízkých spolupracovníků strany Vente Venezuela útočiště na argentinském velvyslanectví v Caracasu, kde i nadále čelí rostoucímu tlaku a pronásledování ze strany venezuelských bezpečnostních sil;

H.  vzhledem k tomu, že dne 28. května 2024 režimem kontrolovaný Nejvyšší volební úřad (CNE) zrušil pozvání ke sledování voleb zaslané Evropské unii; vzhledem k tomu, že mnoha mezinárodním delegacím, které pozvalo celostátní vedení kampaně ConVZLA zastupující demokratickou opozici proti režimu, byl odepřen vstup do země nebo byly vyhoštěny, včetně delegace členů politické skupiny Evropského parlamentu a pěti bývalých latinskoamerických prezidentů;

I.  vzhledem k tomu, že volby dne 28. července 2024 se konaly v naprosto klidné atmosféře a venezuelský lid hlasoval ve velkém počtu, což svědčí o vynikajícím občanském a demokratickém chování, a to navzdory neustálým snahám režimu volební proces zmařit; vzhledem k tomu, že se objevily četné zprávy o omezení přístupu domácích pozorovatelů a svědků z opozičních stran do mnoha volebních místností; vzhledem k tomu, že z řady volebních místností byl rovněž hlášen nátlak na voliče v kontrolních bodech zřízených režimem; vzhledem k tomu, že v průběhu volební noci byly odhaleny závažné nesrovnalosti a poté, co bylo k dispozici přibližně 30 % volebních záznamů, bylo předávání oficiálních výsledků sčítání hlasů z volebních místností Nejvyššímu volebnímu úřadu přerušeno;

J.  vzhledem k tomu, že několik věrohodných a nezávislých pozorovatelských misí, kterým se podařilo sledovat volby (týmy OSN a organizace Carter Center), uvedlo, že „prezidentské volby ve Venezuele v roce 2024 nesplňovaly mezinárodní normy integrity voleb a nelze je považovat za demokratické“, že „nemohou ověřit ani potvrdit výsledky voleb vyhlášené režimem kontrolovaným Nejvyšším volebním úřadem“ a že „nezveřejnění výsledků rozčleněných podle volebních místností volebním orgánem je závažným porušením volebních zásad“; vzhledem k tomu, že ve zprávě skupiny odborníků OSN se uvádí, že předčasné vyhlášení vítěze „je v rámci moderních demokratických voleb bezprecedentní“ a že volby postrádaly „základní transparentnost a integritu“; vzhledem k tomu, že volby nebyly ani svobodné ani spravedlivé;

K.  vzhledem k tomu, že poté, co bylo hlasování ukončeno, odmítl režimem kontrolovaný Nejvyšší volební úřad zveřejnit oficiální záznam archů pro sčítání hlasů, zfalšoval výsledky voleb a oznámil falešné vítězství Madura, což je závažným porušením volebních zásad; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství tudíž nemohlo výsledky oznámené Nejvyšším volebním úřadem ověřit ani potvrdit; vzhledem k tomu, že postup zpracování výsledků Nejvyšším volebním úřadem proto nesplnil základní předpoklady v oblasti transparentnosti a integrity, které jsou nezbytné pro důvěryhodnost voleb;

L.  vzhledem k tomu, že demokratické opozici proti režimu se podařilo získat 83,5 % oficiálních archů pro sčítání hlasů a věrohodně prokázala, že vítězem voleb se stal Edmundo González Urrutia s 67,08 % odevzdaných hlasů; vzhledem k tomu, že průběžná zpráva skupiny odborníků OSN o volbách potvrzuje pravost dokumentů, které opozice zveřejnila;

M.  vzhledem k tomu, že EU a další demokratické země a regionální a mezinárodní organizace neuznaly tyto volby, ani jejich výsledek;

N.  vzhledem k tomu, že po volbách se v celé zemi konaly pokojné protesty proti podvodným výsledkům zinscenovaným Madurovým režimem; vzhledem k tomu, že tyto protesty byly potlačeny za použití extrémního násilí a represí, jejichž důsledkem bylo více než 23 mrtvých a přes 2 400 zatčení a násilných zmizení, včetně přibližně 120 dětí;

O.  vzhledem k tomu, že María Corina Machadová se ze strachu z odvetných opatření Madurova režimu musela ukrýt a Edmundo González Urrutia musel odejít do exilu poté, co na něj byl vydán zatykač a byl vážně ohrožen jeho život a životy jeho příbuzných; vzhledem k tomu, že mezitím skončilo funkční období nejvyššího státního zástupce Tareka Williama Saaba; vzhledem k tomu, že již 5. srpna 2024 bylo ve Venezuele zahájeno vyšetřování Edmunda Gonzáleze a Maríi Machadové v souvislosti s tím, že oznámili jiného vítěze voleb než Madura a údajně podněcovali k neposlušnosti a vzpouře;

P.  vzhledem k tomu, že dne 14. září 2024 venezuelský režim oznámil, že zadržel šest cizích státních příslušníků, včetně tří občanů EU (jednoho Čecha a dva Španěly), s pochybným odůvodněním, že plánovali „destabilizovat“ Venezuelu; vzhledem k tomu, že představitelé režimu vznesli mimořádně závažná a zjevně smyšlená obvinění ze španělského „vměšování“ prostřednictvím národní zpravodajské agentury;

Q.  vzhledem k tomu, že venezuelský režim v polovině srpna vyhostil ze země diplomatické mise sedmi zemí Latinské Ameriky (Argentiny, Chile, Kostariky, Peru, Panamy, Dominikánské republiky a Uruguaye), které vyjádřily znepokojení nad oznámenými výsledky;

1.  žádá, aby venezuelské volební orgány zveřejnily úplné, transparentní a podrobné volební výsledky včetně výsledků podle volebních místností; vyzývá venezuelské orgány, aby respektovaly výsledky voleb a vůli venezuelského lidu;

2.  uznává Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního a demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely; rovněž uznává Maríu Corinu Machadovou za vůdkyni demokratických sil ve Venezuele, neboť byla v roce 2023 zvolena v primárních volbách Sjednocené platformy, v nichž získala 92,35 % hlasů;

3.  vyzývá EU a její členské státy, aby učinily vše, co je v jejich silách, pro zajištění toho, aby se legitimní a demokraticky zvolený prezident mohl dne 10. ledna 2025 v souladu s venezuelskou ústavou ujmout funkce;

4.  důrazně odsuzuje a zcela odmítá volební podvody organizované režimem kontrolovaným Nejvyšším volebním úřadem, který navzdory opakovaným výzvám mezinárodního společenství odmítl zveřejnit oficiální výsledek v podobě archů pro sčítání hlasů ze všech volebních místností; zdůrazňuje, že venezuelský režim v souvislosti s prezidentskými volbami nedodržuje dohodu z Barbadosu, což znemožnilo konání svobodných a spravedlivých voleb;

5.  konstatuje, že zprávy mezinárodních volebních pozorovatelských misí jasně uvádějí, že venezuelské prezidentské volby konané dne 28. července 2024 nesplňovaly mezinárodní normy integrity voleb; opakuje, že režimem kontrolovaný Nejvyšší volební úřad nezveřejnil úplné a nezávisle ověřitelné volební záznamy ze všech volebních místností v zemi;

6.  klade zejména důraz na to, že průběžná zpráva skupiny odborníků OSN, již venezuelským režimem kontrolovaný Nejvyšší volební úřad vyzval, aby v rámci dohody z Barbadosu posoudila celý průběh voleb, zdůraznila, že výsledky oznámené Nejvyšším volebním úřadem nejsou podložené; připomíná, že skupina odborníků OSN přezkoumala vzorek volebních záznamů zveřejněných opozicí a potvrdila, že vykazují všechny bezpečnostní prvky původních protokolů o výsledcích, což je dokladem jejich spolehlivosti;

7.  opakuje, že respektování vůle venezuelského lidu vyjádřené ve volbách je i nadále pro Venezuelu jediným způsobem, jak obnovit demokracii, umožnit pokojné a skutečné předání moci a vyřešit stávající humanitární a sociálně-ekonomickou krizi;

8.  zdůrazňuje a vítá úlohu, kterou hrají vlády Brazílie, Kolumbie a Mexika; vítá veškeré úsilí vynaložené mezinárodním společenstvím při hledání mírového, inkluzivního a demokratického řešení přetrvávající venezuelské krize; podporuje úsilí vynaložené zeměmi sousedícími s Venezuelou při přijímání velkého počtu uprchlíků z Venezuely;

9.  co nejdůrazněji odsuzuje vraždy, zastrašování, porušování práv a zatýkání páchané na demokratické opozici vůči režimu, venezuelském lidu a občanské společnosti; vyzývá k ukončení systematického porušování lidských práv; požaduje, aby všichni političtí vězni a svévolně zadržované osoby byli okamžitě a bezpodmínečně propuštěni a aby jim i jejich rodinám bylo vyplaceno odškodnění, a zároveň, aby jim byla navrácena všechna jejich občanská a politická práva; žádá, aby Madurova vláda upustila od represí a útoků na občanskou společnost a opozici;

10.  plně podporuje vyšetřování Mezinárodního trestního soudu a nezávislou vyšetřovací misi OSN v souvislosti s rozsáhlými zločiny a represemi venezuelského režimu a vyzývá EU, aby podpořila vyšetřování, které je nyní posuzováno podle Římského statutu, s cílem pohnat pachatele těchto zločinů k odpovědnosti;

11.  vyzývá Radu OSN pro lidská práva, aby na svém 57. zasedání (ve dnech 9. září až 9. října 2024) přijala rezoluci, kterou obnoví nezávislou mezinárodní vyšetřovací misi OSN ohledně Venezuely a přítomnost Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ve Venezuele; vyzývá k okamžitému návratu Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva do Venezuely a naléhavě Venezuelu vyzývá, aby zajistila, že budou vytvořeny nezbytné podmínky pro to, aby tento úřad mohl plně vykonávat svůj mandát;

12.  vyzývá Mezinárodní trestní soud, aby do svého vyšetřování údajných zločinů proti lidskosti spáchaných Madurovým režimem zahrnul pokračující porušování lidských práv a svévolné zadržování a aby odpovědné osoby pohnal k odpovědnosti;;

13.  důrazně odsuzuje skutečnost, že venezuelská vláda vydala zatykač na Edmunda Gonzáleze; zdůrazňuje, že rozhodnutí španělské vlády přijmout pana Gonzáleze ve Španělsku s cílem udělit mu na jeho žádost politický azyl umožní zaručit jeho ochranu a zároveň zachovat reálnou perspektivu pro řešení patové politické situace;

14.  připomíná, že v květnu 2024 EU jako gesto dobré vůle zrušila sankce vůči členům Nejvyššího volebního úřadu; zdůrazňuje, že toto opatření nemělo žádný pozitivní účinek; vyzývá místopředsedu Komise, vysokého představitele a Radu, aby tyto sankce vůči členům Nejvyššího volebního úřadu obnovili; dále vyzývá k prodloužení sankcí proti režimu a k rozšíření jejich působnosti tak, aby byly uplatňovány cílené sankce prostřednictvím globálního režimu sankcí EU v oblasti lidských práv proti Nicolásu Madurovi a jeho nejužšímu kruhu blízkých osob, včetně Jorgeho Rodrígueze, jejich rodin a všech osob odpovědných za porušování lidských práv v zemi;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo provedeno žádné z klíčových doporučení závěrečné zprávy volební pozorovatelské mise EU týkající se voleb v roce 2021; odsuzuje rozhodnutí Nejvyššího volebního úřadu zrušit pozvání EU k vyslání volební pozorovatelské mise; dále odsuzuje rozhodnutí režimu bránit v den konání voleb přístupu mezinárodních pozorovatelů pozvaných celostátním vedením kampaně ConVZLA zastupujícím demokratickou opozici proti režimu nebo je vyhostit;

16.  naléhavě vyzývá regionální aktéry a mezinárodní společenství, aby vyvinuli maximální tlak na Madurův režim a jeho nejužší kruh blízkých osob, aby přijali demokratickou vůli venezuelského lidu a uznali Edmunda Gonzáleze Urrutiu za legitimního a demokraticky zvoleného prezidenta Venezuely; je přesvědčen, že nedojde-li dne 10. ledna 2025 k mírovému předání moci a obnovení demokracie, bude následovat další vlna migrace do jiných zemí tohoto regionu, podobná té, která v posledních letech vedla téměř 8 milionů Venezuelanů k odchodu ze země;

17.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, účastníkům summitu EU a Společenství latinskoamerických a karibských států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Organizaci amerických států, generálnímu tajemníkovi OSN a orgánům venezuelského režimu.

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. září 2024 o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu (2024/2817(RSP))

P10_TA(2024)0014 RC-B10-0057/2024

Evropský parlament,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu, a zejména na Pařížskou dohodu z roku 2015, která vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

–  s ohledem na kontrolu účelnosti rámcové směrnice o vodě, směrnice o podzemních vodách, směrnice o normách environmentální kvality a směrnice o povodních, kterou provedla Komise za rok 2019 (SWD(2019)0439),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu(1),

–  s ohledem na pokyny Komise ze dne 26. července 2023 k adaptačním strategiím a plánům členských států,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2022 o důsledcích sucha, požárů a dalších extrémních povětrnostních jevů: zvýšení úsilí EU v boji proti změně klimatu(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2023 o Evropském dnu obětí globální klimatické krize(3),

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) č. 1/2024 ze dne 11. března 2024 nazvanou „The European Climate Risk Assessment“ (Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. března 2024 nazvané „Řízení klimatických rizik – ochrana lidí a prosperity“ (COM(2024)0091),

–  s ohledem na zprávu EEA 3/2024 ze dne 15. května 2024 nazvanou „Responding to climate change impacts on human health in Europe: focus on floods, droughts and water quality“ (Reakce na dopady změny klimatu na lidské zdraví v Evropě: se zaměřením na povodně, sucha a kvalitu vody),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu z dialogu o odolnosti vůči změně klimatu zveřejněnou v červenci 2024,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. května 2024 o hodnocení mechanismu civilní ochrany Unie – Posilování připravenosti EU na mimořádné situace (COM(2024)0212),

–  s ohledem na prohlášení Komise ze dne 18. září 2024 o ničivých povodních ve střední a východní Evropě, ztrátách na životech a připravenosti EU reagovat na tyto katastrofy, které ještě zhoršila změna klimatu,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že intenzivní srážky a silný vítr, které postihly střední a východní Evropu, zejména Česko, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko, způsobily povodně, které si vyžádaly lidské životy a rozsáhlé škody; vzhledem k tomu, že byla zasažena významná část území těchto zemí, zejména méně rozvinuté regiony se slabší infrastrukturou a zemědělské regiony;

B.  vzhledem k tomu, že jednotlivé extrémní povětrnostní jevy nelze přímo přičítat konkrétní příčině; vzhledem k tomu, že podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu a posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě (EUCRA) je zřejmé, že klimatická krize vede k častějším a intenzivnějším extrémním povětrnostním jevům, jako jsou povodně, bouře a vlny veder, a způsobuje větší intenzitu srážek a bouří, vln vedera sucha;

C.  vzhledem k tomu, že první zpráva EUCRA a sdělení Komise o řízení klimatických rizik – ochraně lidí a prosperity poukazují na to, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a že závažné jevy, jako jsou přírodní požáry, sucha a povodně, jsou v celé Evropě v důsledku dopadů změny klimatu stále častější; vzhledem k tomu, že průměrná teplota evropské půdy v létě 2024 dosáhla dosud nejvyšší zaznamenané hodnoty, konkrétně byla 1,54 °C nad průměrem z let 1991–2020 a přesáhla také rekordní hodnotu z roku 2022(4); vzhledem k tomu, že tím pádem bylo zaznamenáno čtrnáctiměsíční období, během něhož globální průměrná teplota vzduchu při povrchu přesahovala o 1,5 °C úrovně před průmyslovou revolucí;

D.  vzhledem k tomu, že jen za posledních 30 let postihly povodně v celé Evropě 5,5 milionu lidí, přičemž si vyžádaly životy téměř 3 000 osob a způsobily hospodářské škody ve výši více než 170 miliard EUR; vzhledem k tomu, že změna klimatu výrazně zvyšuje riziko povodní v celé Evropě(5);

E.  vzhledem k tomu, že v některých částech postižených regionů střední a východní Evropy spadlo za pouhé čtyři dny množství srážek odpovídající třem čtvrtinám průměrného ročního úhrnu srážek; vzhledem k tomu, že účinná a koordinovaná spolupráce mezi záchrannými službami a rychlá přeshraniční výměna zdrojů a odborných znalostí zachránily životy a zabránily větším škodám; vzhledem k tomu, že zásadní význam pro úspěšnou pomoc při katastrofách mají koordinace na úrovni EU, sdružování zdrojů a výměna osvědčených postupů;

F.  vzhledem k tomu, že během povodní v září 2024 několik členských států (Německo, Polsko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko) aktivovalo služby rychlého satelitního mapování programu Copernicus;

G.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise z roku 2024 hodnotící mechanismus civilní ochrany EU (UCPM) upozorňuje na potřeby a výzvy, jimž čelí civilní ochrana v Evropě, a obsahuje doporučení ke zlepšení účinnosti tohoto mechanismu; vzhledem k tomu, že rovněž upozorňuje na stále složitější a rozmanitější výzvy a hrozby, jimž EU čelí a mezi něž patří rostoucí počet konfliktů a katastrof způsobených člověkem i přírodních katastrof, jako jsou extrémní povětrnostní jevy, ale i vznikající bezpečnostní rizika, a ukazuje, jak tento vývoj významně zatěžuje rámec EU pro řízení rizik katastrof a operační účinnost mechanismu UCPM;

H.  vzhledem k tomu, že v návaznosti na „tisícileté povodně“, které postihly tentýž region v letech 1997 a 2002, byl vytvořen Fond solidarity Evropské unie (EUSF); vzhledem k tomu, že ani po revizi víceletého finančního rámce (VFR) není rozpočet EUSF dostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem reagovat na závažné přírodní katastrofy a vyjádřit evropskou solidaritu s regiony postiženými katastrofami;

I.  vzhledem k tomu, že přírodní katastrofy mají dlouhodobý negativní dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v různých oblastech, regionech a členských státech EU;

J.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti by vzhledem ke svému regionálnímu zaměření, místně orientovanému přístupu, strategickému plánování a účinnému modelu provádění měla hrát klíčovou úlohu při předcházení katastrofám, oživení po symetrických a asymetrických otřesech a také v boji proti změně klimatu; vzhledem k tomu, že pro účinné řešení těchto výzev je nezbytné, aby budoucí VFR uznal klíčovou úlohu politiky soudržnosti a zajistil odpovídající rozpočet;

K.  vzhledem k tomu, že zásadní význam pro předcházení klimatickým katastrofám souvisejícím s počasím mají přírodě blízká řešení; vzhledem k tomu, že záplavová území a zdravé lesy, půdy a vřesoviště, mokřady a rašeliniště i přírodní zelené plochy ve městech a na venkově působí jako nárazník proti dopadům změny klimatu tím, že zadržují vodu a zmírňují dopady povodní a sucha;

L.  vzhledem k tomu, že výzkum a zvládání povodňových rizik vyžaduje celostní přístup zohledňující různé faktory, včetně průmyslu, dopravy, postupů uzavírání pojištění, územního plánování a historického rozložení záplavového území, demografických změn, finanční odpovědnosti a dalších příslušných aspektů; vzhledem k tomu, že agentura EEA poukázala na to, že povodněmi a jinými extrémními povětrnostními jevy jsou více postiženy zranitelné skupiny a regiony;

Obecně

1.  vyjadřuje svou nejhlubší soustrast a solidaritu obětem, jejich rodinám a všem lidem a komunitám postiženým probíhajícími extrémními povětrnostními jevy a ničivými povodněmi ve střední a východní Evropě, mimo jiné v České republice, Maďarsku, Německu, Polsku, Rakousku Rumunsku a na Slovensku;

2.  oceňuje neúnavné úsilí a nasazení profesionálních a dobrovolných hasičských sborů, záchranných organizací, dobrovolníků a vojáků v zemích postižených povodněmi a jinými přírodními katastrofami v celé Evropě, jakož i celostátních, regionálních a místních orgánů a občanů, kteří riskovali své životy, aby zachránili ostatní a chránili domovy a infrastrukturu; zdůrazňuje, že tísňové služby hrají klíčovou úlohu při záchraně životů, evakuaci zranitelných oblastí a ochraně majetku v často náročných podmínkách a že jejich neúnavné úsilí a ochota jednat, a riskovat tak někdy i vlastní život, má při zmírňování následků katastrofy zásadní význam;

3.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad rostoucí intenzitou a četností extrémních povětrnostních jevů na území EU a po celém světě, včetně extrémních srážek a rozsáhlých povodní, ale i vln veder a přírodních požárů, a nad jejich závažnými přímými dopady na zdraví lidí a zvířat, zdroje obživy, bydlení, infrastrukturu, hospodářství, zemědělství, potravinové zabezpečení a ekosystémy; poukazuje na to, že mezi změnou klimatu a extrémními povětrnostními jevy existuje těsná souvislost a zdůrazňuje, že je důležité ji účinným a soudržným způsobem řešit, a to posílením kolektivní reakce na unijní a mezinárodní úrovni za pomoci účinné civilní ochrany a opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování s cílem chránit lidi, jejich zdroje obživy, hospodářství a ekosystémy;

4.  zdůrazňuje, že realizace dlouhodobého cíle Pařížské dohody vyžaduje společné úsilí a další kroky všech zúčastněných zemí; naléhavě vyzývá všechny strany Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, včetně EU, aby navázaly na celosvětové úsilí dohodnuté v rozhodnutí o globálním hodnocení a ambiciózně prováděly a rozšířily vnitrostátně stanovené příspěvky v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody; připomíná, že chce-li EU tohoto dlouhodobého cíle dosáhnout, musí v souladu s evropským právním rámcem pro klima pokračovat ve svém úsilí o zmírňování změny klimatu a o přizpůsobení se této změně s cílem posílit odolnost;

Financování civilní ochrany a pomoci při katastrofách

Civilní ochrana

5.  žádá Komisi a členské státy, aby byly připraveny podpořit bez odkladu každý členský stát, který požádá o mimořádnou pomoc v rámci mechanismu UCPM; vítá příslib ukrajinské vlády poskytnout EU personální i materiální pomoc svých záchranných složek

6.  zdůrazňuje, že je třeba poskytnout mechanismu UCPM dostatečné a posílené zdroje s cílem zvýšit připravenost a zlepšit budování kapacit; nicméně lituje toho, že v rozpočtu na mechanismus UCPM (rescEU) byly provedeny škrty ve výši 37 milionů EUR (v prostředcích na závazky) a 154,9 milionu EUR (v prostředcích na platby); žádá, aby bylo na příslušné rozpočtové položky a také v příštím VFR vyčleněno více zdrojů; vyzývá Komisi, aby zvážila, zda by nebylo vhodné začlenit do příslušných programů financování EU snižování a řízení rizika katastrof, neboť veškeré finanční prostředky vynaložené v této oblasti zabrání významným výdajům na reakci a obnovu;

7.  vyzývá Komisi, aby navázala na svá doporučení, která uvedla ve svém sdělení ze dne 29. května 2024, a předložila konkrétní návrhy na posílení schopnosti operativní reakce mechanismu UPCM; vyzývá Komisi, aby v prvním roce svého nového mandátu urychleně dokončila svůj plánovaný přezkum mechanismu UCPM, včetně jeho Střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, a aby předložila konkrétní opatření pro další posílení a rozvoj kolektivní schopnosti EU reagovat na přírodní katastrofy, mezi něž by patřilo například vytvořit útvar civilní ochrany EU pro strategické rezervy potravin, vody, léků a zdravotnického vybavení, podpořit zavádění nástrojů včasného varování občanů prostřednictvím mobilních telefonů, zadávat společně nové veřejné zakázky na modernizaci prostředků civilní ochrany a podporovat programy zaměřené na poskytování odborné přípravy, vybavení a výměn dobrovolným složkám civilní ochrany; vyzývá Komisi a členské státy, aby urychlily zřízení nové stálé flotily rescEU a zajistily, že jim budou poskytnuty odpovídající finanční prostředky;

Finanční podpora a rozpočtové nástroje

8.  vyzývá EU, aby postiženým zemím okamžitě poskytla finanční a technickou pomoc;

9.  naléhavě vyzývá k aktivaci krizové rezervy SZP s cílem zmírnit závažné ztráty, které v důsledku přírodních katastrof utrpělo odvětví zemědělství;

10.  vyzývá k aktivaci mechanismů, jako je EUSF; nicméně se domnívá, že rozpočet EUSF by měl odpovídat rostoucímu počtu a závažnosti přírodních katastrof po celé Evropě; naléhavě vyzývá Komisi, aby navýšila rozpočet rezervy evropské solidarity (ESR); naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny možné způsoby, jak uvolňování prostředků z EUSF urychlit; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit odpovídající financování EUSF v příštím VFR; dále zdůrazňuje, že je zapotřebí přiměřená flexibilita, pokud přijímající země a regiony čelí odůvodněným prodlevám a problémům při podávání žádostí o finanční prostředky a při jejich využívání; dále vyzývá k vytvoření položky mimořádného financování, která by usnadnila rychlou obnovu postižených oblastí, infrastruktury a zdrojů obživy, jakož i k investicím do preventivních opatření ke snížení dopadů budoucích extrémních povětrnostních jevů;

Regionální politika

11.  vyzývá Komisi, aby poskytla technickou a finanční podporu regionům, které jsou neúměrně postiženy přírodními katastrofami zhoršenými změnou klimatu, a to i prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti, a zajistila, aby žádný členský stát ani region nebyl opomenut, pokud jde o zvyšování odolnosti vůči změně klimatu a připravenosti na katastrofy; poukazuje na to, že pomoc a finanční zdroje musí být v postižených oblastech k dispozici co nejrychleji a co nejjednodušším a nejpružnějším způsobem;

12.  konstatuje, že výrazné navýšení zálohových plateb z EUSF by členským státům umožnilo účinněji a rychleji reagovat na katastrofy, zejména v méně rozvinutých regionech, kde je nutná okamžitá pomoc; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala všechny možné způsoby, jak urychlit uvolnění prostředků z EUSF, zejména změnou stávajících pravidel, a aby zvážila poskytnutí vyšších zálohových plateb žádajícím zemím;

13.  důrazně se zasazuje o to, aby byly v příštím VFR navýšeny investice EU do regionální a místní odolnosti, zejména v rámci politiky soudržnosti; uznává, že je třeba, aby byla do regionálního financování zabudována krizová flexibilita s cílem zabezpečit dodatečné investice do projektů, které byly poškozeny nebo zničeny dříve, než mohly být plně dokončeny; navrhuje, aby byla v rámci politiky soudržnosti vytvořena zvláštní prioritní osa, jež by místním a regionálním orgánům umožnila řešit nově vznikající priority v procesu zdola nahoru, který by iniciovala nižší než celostátní úroveň; domnívá se, že hlavní zásadou by měl být investiční přístup přizpůsobený specifickým místním potřebám;

14.  uznává, že budoucí politika soudržnosti EU by se měla více zaměřit na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně; vyzývá proto k zajištění investic do přizpůsobování se změně klimatu, prevence katastrof a připravenosti na ně, a to buď prostřednictvím zvláštního politického cíle nebo zvláštní prioritní osy v rámci regionálního rozvoje a celkového rámce politiky soudržnosti, tematického zaměření nebo zvláštní základní podmínky s cílem řešit nově vznikající priority v procesu zdola nahoru, aby se zajistily udržitelné investice do místní, regionální a celostátní infrastruktury a řízení rizik v méně rozvinutých městských a venkovských oblastech, včetně příhraničních regionů, ostrovů a nejvzdálenějších regionů;

15.  zdůrazňuje, že je důležité koncipovat a udržovat individuálně uzpůsobené programy a opatření EU pro regiony, které jsou náchylné k přírodním katastrofám; uznává potřebu integrované krizové flexibility v souvislosti s regionálním financováním;

16.  domnívá se, že regionální investice z rozpočtu EU by v oblasti plánování a provádění měly i nadále podléhat sdílenému řízení, aby bylo možné reagovat na potřeby členských států, regionů a městských, venkovských a odlehlých oblastí, zejména pokud jde o přizpůsobování městských a venkovských oblastí novým výzvám, jako jsou povodně;

17.  zdůrazňuje, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o pravomoci jejich místních a regionálních orgánů; připomíná, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu při plánování, přípravě a provádění projektů, které by měly přispívat k přizpůsobení se změně klimatu, prevenci rizik a připravenosti na místě; vyzývá k posílení místně orientovaného přístupu s cílem více přiblížit připravenost na přírodní katastrofy a jejich zvládání regionální a místní úrovni;

18.  zdůrazňuje, že regionální politika EU měla zásadní význam v rozvoji odpovídajících kapacit místních a regionálních orgánů, a vyzývá k posílení jejich úlohy; zdůrazňuje, že technické, finanční a správní kompetence jsou nepostradatelné pro to, aby řídící orgány a místní a regionální orgány získaly technické znalosti, zejména v oblasti změny klimatu, které budou moci použít pro územní plánování a řízení venkovských obcí i měst; je přesvědčen, že se tím zlepší koncepce a hodnocení návrhů projektů a efektivita přidělování zdrojů a zajistí uspokojivé plnění rozpočtu, aniž by hrozilo významné riziko rušení přidělení prostředků na závazky v oblasti investic EU;

19.  žádá, aby se stávající programy technické pomoci a poradenství zaměřily konkrétně na menší obce a přeshraniční, odlehlé a venkovské oblasti, jakož i na nejvzdálenější a ostrovní regiony, s cílem pomoci jim čelit novým výzvám, jako je ekologická transformace a změna klimatu; v této souvislosti zdůrazňuje význam vytváření nástrojů technické pomoci prostřednictvím spolupráce mezi Evropskou investiční bankou a Komisí; vyzývá k cílené podpoře ve formě 100% financování EU na budování technických, finančních a administrativních kapacit, navrhování a přípravu projektů, identifikaci a budování zásobníku projektů, jakož i na schopnosti strategického plánování, včetně nástrojů plánování;

20.  vyzývá k tomu, aby byly iniciativy Komise, jako je Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky, více zapojeny do procesu navrhování a provádění nové generace investic do připravenosti na katastrofy; uznává, že v souvislosti s prováděním politiky se dosahuje výrazně lepších výsledků, je-li podpora při navrhování a provádění politiky zaměřena na starosty a místní orgány;

21.  vybízí k posílení rámců regionální spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy a vybízí k využívání mezinárodních odborných znalostí na podporu úsilí o obnovu a obnovu s cílem podporovat společné strategie zvládání katastrof, sdílet osvědčené postupy a zlepšovat přeshraniční hospodaření s vodou;

Přizpůsobování se změně klimatu

22.  vyzývá Komisi, aby urychleně předložila evropský plán pro přizpůsobení se změně klimatu, který oznámila v rámci politických směrů pro příští Evropskou komisi na období 2024–2029, včetně konkrétních legislativních návrhů, s cílem koordinovat úsilí o posílení přizpůsobení a odolnosti v souladu s cíli evropského právního rámce pro klima a Pařížské dohody, aby se posílila odolnost našich společností a přizpůsobily se dopadům změny klimatu, aby byla zajištěna pravidelná vědecky podložená posouzení rizik, měřitelné cíle v oblasti odolnosti a podpořit a aby byla koordinována opatření členských států v oblasti připravenosti, plánování a přeshraniční spolupráce;

23.  v této souvislosti zdůrazňuje, že jsou zapotřebí další naléhavé investice do opatření v oblasti zvládání povodní a prevence rizik, včetně zdokonalení systémů včasného varování, systémů pro monitorování v reálném čase, infrastruktury pro zvládání povodní a přírodě blízkých řešení, a že jsou také zapotřebí dlouhodobé investice do zelené a modré infrastruktury, například pomocí poskytování většího prostoru potokům a řekám prostřednictvím obnovy přírodních záplavových oblastí a starých říčních koryt, mokřadů a lesů a zlepšení zadržování vody obnovením funkce zadržování vody v krajině; vyzývá k tomu, aby byla využita veškerá potenciální součinnost mezi nástroji plánování, které vytvářejí členské státy, například plány na obnovu přírody, plány půdních okrsků, integrované plány hospodaření podle směrnice o čištění městských odpadních vod(6) a zvládání povodňových rizik, přičemž je třeba zabránit nesprávnému přizpůsobování;

24.  vyzývá v této souvislosti Komisi, aby omezila byrokratické překážky a urychlila postupy schvalování opravy a výstavby protipovodňové infrastruktury a přírodě blízkých řešení, aby bylo možné provádět naléhavě nutná ochranná opatření bez zbytečných prodlev; zdůrazňuje, že k tomu je zapotřebí stanovit časově efektivní postupy, jasně vymezit povinnosti jednotlivých subjektů a jednoznačně tato opatření zaměřit na nezbytné stavby;

25.  poukazuje na několik příkladů úspěšných protipovodňových opatření, často s podporou z fondů EU, která pomohla některým regionům a komunitám s ochranou před nejhoršími dopady probíhajících povodní, jako je nádrž Racibórz Dolny a okolní suché poldery v Polsku, jež sehrály klíčovou úlohu při omezení škod ve Vratislavi, jakož i opatření v záplavovém území Dunaje a další preventivní opatření v Dolních Rakousích a ve Vídni;

26.  žádá Komisi, aby posoudila provádění stávajících protipovodňových právních předpisů EU a účinnost minulých projektů, které financovala EU, a aby navrhla doporučení pro efektivnější využívání finančních prostředků EU; vyzývá všechny členské státy, aby za účelem zlepšení prevence rizik a posílení civilní ochrany aktualizovaly své akční plány pro předcházení povodním s cílem vymezit v oblastech ohrožených povodněmi zvláštní rizikové oblasti, v nichž by byly zastaveny plány výstavby;

27.  zdůrazňuje, že řešení sociálně-ekonomické nerovnosti je zásadně důležité pro spravedlivou adaptaci na změnu klimatu; zdůrazňuje, že rozdíly ve zranitelnosti různých skupin vyžadují cílený přístup k přizpůsobování se změně klimatu a připravenosti na katastrofy a jejich prevenci;

28.  zdůrazňuje, že povodně, sucha, přírodní požáry a další extrémní povětrnostní jevy představují velké výzvy pro mnoho hospodářských odvětví, zejména pro zemědělství a zemědělce, kteří trpí dalšími ztrátami a nejsou schopni sklízet své produkty; vyzývá Komisi, aby lépe řešila dopad těchto klimatických rizik na produkci potravin, potravinové zabezpečení a příjmy zemědělců;

29.  doporučuje na podporu preventivních opatření využívat pokročilé produkty programu Copernicus a data z dálkového průzkumu;

30.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 445, 29.10.2021, s. 156. (2) Úř. věst. C 125, 5.4.2023, s. 135. (3) Úř. věst. C, C/2024/488, 23.1.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/488/oj. (4) Copernicus, Summer 2024 – Hottest on record globally and for Europe (Léto 2024 – dosud nejteplejší celosvětově i v Evropě). (5) Posouzení rizik souvisejících se změnou klimatu v Evropě. (6) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/1991/271/oj.