Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Ukrajině a Rusku, zejména na usnesení přijatá po začátku ruské plošné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a po anexi Krymského poloostrova dne 19. února 2014,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ze dne 1. srpna 1975, Pařížskou chartu OBSE pro novou Evropu ze dne 21. listopadu 1990 a Memorandum OSN o bezpečnostních zárukách v souvislosti s přistoupením Ukrajiny ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní ze dne 5. prosince 1994 (Budapešťské memorandum o bezpečnostních zárukách),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Ukrajinou na straně druhé(1), podepsanou v roce 2014, která zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou,

–  s ohledem na Chartu OSN, Haagské úmluvy, Ženevské úmluvy a jejich dodatkové protokoly a na Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 14. prosince 2023 zahájit přístupová jednání s Ukrajinou v návaznosti na kladné doporučení Komise v této věci ze dne 8. listopadu 2023,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu(2) a na další formy podpory EU Ukrajině,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedkyně Evropské komise a předsedkyně Evropského parlamentu ze dne 24. února 2025 k třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ES-11/7 přijatou dne 24. února 2025 s názvem „Podpora komplexního, spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině“,

–  s ohledem na závěry mimořádného zasedání Evropské rady, které proběhlo dne 6. března 2025,

–  s ohledem na čl. 136 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Rusko vede od 24. února 2022 nezákonnou, nevyprovokovanou a neospraveditelnou plošnou útočnou válku proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že válka Ruska proti Ukrajině začala v roce 2014 nezákonnou okupací a anexí Krymského poloostrova a následnou okupací částí Doněcké a Luhanské oblasti; vzhledem k tomu, že tato útočná válka představuje očividné a zjevné porušení Charty OSN a základních zásad mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, jak jsou stanoveny Ženevskými úmluvami z roku 1949;

B.  vzhledem k tomu, že operace Ruska na Ukrajině v posledních třech letech nadále ohrožují mír a bezpečnost v Evropě i ve světě; vzhledem k tomu, že ruská útočná válka je největším vojenským konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války a odráží rostoucí napětí mezi autoritářstvím a demokracií;

C.  vzhledem k tomu, že Ukrajina a její občané prokazují nezlomné odhodlání ruské útočné válce vzdorovat a úspěšně svou zemi brání, a to i za cenu velkých civilních a vojenských obětí a navzdory útokům na obytné oblasti, ničení civilní a veřejné infrastruktury, zejména té, která poskytuje vodu a energii, přírodního prostředí a kulturního dědictví, nuceným deportacím, zmizení a nezákonným adopcím deportovaných dětí, nezákonnému věznění, hromadnému zabíjení, popravám civilistů, vojáků a válečných vězňů, mučení a používání sexuálního násilí a masového znásilňování jako válečné zbraně a změnám etnického složení okupovaných území Ukrajiny, což vše představuje válečné zločiny a zločiny proti lidskosti; vzhledem k tomu, že miliony Ukrajinců zůstávají i nadále uvnitř země i za jejími hranicemi bez možnosti vrátit se do svých domovů; vzhledem k tomu, že OSN potvrdila, že od února 2022 bylo zavražděno více než 12 500 civilistů, včetně stovek dětí; vzhledem k tomu, že podle ukrajinských úřadů bylo od začátku plošné invaze v únoru 2022 deportováno a násilně vysídleno ze svých domovů do Ruska a na jím okupovaná území nejméně 20 000 ukrajinských dětí; vzhledem k tomu, že Ruská federace se snaží odepřít Ukrajině a jejímu lidu etnickou, jazykovou a historickou identitu tím, že na okupovaných územích odstraňuje znaky ukrajinské identity; vzhledem k tomu, že statečnému lidu Ukrajiny byla udělena Sacharovova cena za rok 2022 jako ocenění jeho odvahy a houževnatosti;

D.  vzhledem k tomu, že Valné shromáždění OSN ve své rezoluci ze dne 2. března 2022 okamžitě kvalifikovalo ruskou válku proti Ukrajině jako akt agrese v rozporu s čl. 2 odst. 4 Charty OSN a ve své rezoluci ze dne 14. listopadu 2022 uznalo, že je třeba pohnat Ruskou federaci k odpovědnosti za její útočnou válku a k právní a finanční odpovědnosti za její mezinárodně protiprávní jednání, včetně náhrady způsobené újmy a škody;

E.  vzhledem k tomu, že žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájil dne 2. března 2022 vyšetřování situace na Ukrajině, přičemž se zaměřil na válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu spáchané na ukrajinském území od 21. listopadu 2013, a dne 17. března 2023 vydal zatýkací rozkaz na prezidenta Ruské federace Vladimira Putina a Mariju Lvovovou-Bělovovou, tzv. zmocněnkyni pro práva dětí v úřadu prezidenta Ruské federace, za válečný zločin nezákonné deportace ukrajinských dětí a zatýkací rozkazy na Sergeje Kužugetoviče Šojgua a Valeryje Vasiljeviče Gerasimova za zločiny proti lidskosti, včetně válečného zločinu řízení útoků na civilní objekty a válečného zločinu způsobení nadměrné vedlejší újmy civilistům nebo poškození civilních předmětů; vzhledem k tomu, že EU podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese;

F.  vzhledem k tomu, že řada třetích zemí, zejména Írán, Severní Korea a Bělorusko, poskytla Rusku rozsáhlé dodávky zbraní a munice a že Bělorusko umožnilo Rusku zaútočit na Ukrajinu ze svého území, což podle mezinárodního práva představuje akt agrese; vzhledem k tomu, že bojů se účastní i severokorejské jednotky, které bojují po boku ruské armády; vzhledem k tomu, že Rusko a Čína podepsaly dne 4. února 2022 „neomezené partnerství“ a Čína se následně stala klíčovým prostředníkem ruského válečného úsilí prostřednictvím masivní podpory ruské ekonomiky, její obranné průmyslové základny a dodávek zařízení dvojího užití;

G.  vzhledem k tomu, že podle odhadů uvedených v nejnovější zprávě o rychlém posouzení škod a potřeb činily k prosinci 2024 celkové náklady na rekonstrukci a obnovu Ukrajiny v příštím desetiletí nejméně 506 miliard EUR, což je 2,8násobek odhadovaného nominálního hrubého domácího produktu země v roce 2024; vzhledem k tomu, že pro rok 2025 přetrvává celkový nedostatek finančních prostředků na obnovu a rekonstrukci ve výši 9,62 miliardy EUR;

H.  vzhledem k tomu, že EU nedávno přijala 16. balíček sankcí vůči Rusku, jehož cílem je oslabit jeho hospodářskou základnu, připravit ho o kritické technologie a omezit jeho schopnost vést válku; vzhledem k tomu, že nové sankce se zaměřují na další osoby a subjekty, včetně armádních firem, osob, které se vyhýbají sankcím, příznivců ze zemí mimo EU, propagandistů Kremlu, sítí stínových flotil a osob zapojených do deportace ukrajinských dětí; vzhledem k tomu, že sankce EU se nyní vztahují na více než 2 400 osob a subjektů, které tak podléhají zmrazení majetku, zákazu financování a omezení cestování;

I.  vzhledem k tomu, že od začátku plošné invaze poskytly EU a její členské státy Ukrajině nejvýznamnější kumulativní podporu ve všech oblastech a finanční podporu ve výši téměř 140 miliard EUR, včetně více než 67 miliard EUR na podporu Ukrajiny ve formě humanitární a mimořádné pomoci, rozpočtové podpory a makrofinanční pomoci a více než 48 miliard EUR na vojenskou pomoc; vzhledem k tomu, že v různých jurisdikcích byla zmrazena ruská státní aktiva ve výši přibližně 300 miliard EUR; vzhledem k tomu, že v květnu 2024 schválily členské státy EU používání finančních výnosů získaných ze zmražených ruských státních aktiv držených v EU, jež se odhadují zhruba na 210 miliard EUR, ve prospěch Ukrajiny, a to s cílem poskytovat na podporu jejích snah o obnovu a zvýšení odolnosti až 3 miliardy EUR ročně;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy EU nadále kupují od Ruska fosilní paliva, včetně zkapalněného zemního plynu, jehož dovoz roste, jakož i uran, čímž přispívají ruské ekonomice a posilují její válečnou pokladnu; vzhledem k tomu, že od vypuknutí plošné útočné války proti Ukrajině přesáhl prodej ruských fosilních paliv do EU 200 miliard EUR;

K.  vzhledem k tomu, že EU přijala více než čtyři miliony uprchlíků z Ukrajiny a vyjádřila podporu ukrajinskému lidu a jeho vedení tím, že zahájila jednání o přistoupení Ukrajiny k EU;

L.  vzhledem k tomu, že poté, co Komise vydala kladné doporučení, rozhodla Evropská rada o zahájení přístupových jednání s Ukrajinou; vzhledem k tomu, že dne 25. června 2024 se konala první mezivládní konference, na níž byl zahájen proces vyjednávání a přijat jeho rámec;

M.  vzhledem k tomu, že za vlády prezidenta Donalda Trumpa Spojené státy výrazně změnily svůj postoj k válce Ruska proti Ukrajině; vzhledem k tomu, že prezident Trump vznáší požadavky vůči Ukrajině, avšak nikoli vůči ruské straně, a mimoto zlehčuje odpovědnost Moskvy za zahájení války a zřejmě zvažuje, že by v krátkodobém výhledu uvolnil sankční režim uvalený na Rusko; vzhledem k tomu, že v období mezi setkáním prezidenta Trumpa a prezidenta Zelenského dne 28. února 2025 a 9. březnem 2025 provedlo Rusko více než 2 100 leteckých útoků, z toho 1 200 útoků naváděnými střelami a téměř 870 útoků drony;

N.  vzhledem k tomu, že k nedávným rozhovorům mezi USA a Ruskem v Rijádu nebyly přizvány Ukrajina ani EU a že Spojené státy se svými evropskými spojenci nekonzultovaly, že ukončí své zapojení do úsilí o izolaci Ruska; vzhledem k tomu, že nová administrativa USA spolu s Ruskem a jeho spojenci hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 24. února 2025 odsuzující ruskou agresi; vzhledem k tomu, že obrat Ameriky v jejím postoji k ruské útočné válce proti Ukrajině ohrožuje schopnost Ukrajiny čelit ruské agresi, zřetelně ukazuje, že na závazek Washingtonu pohnat Rusko k odpovědnosti již nelze spoléhat, a oslabuje mezinárodní úsilí o vyřešení této krize;

O.  vzhledem k tomu, že dne 3. března 2025 Spojené státy pozastavily svou vojenskou pomoc Ukrajině, včetně pomoci schválené předchozí vládou Spojených států, a rovněž sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou; vzhledem k tomu, že v návaznosti na to byl dne 7. března 2025 přerušen přístup Ukrajiny ke komerčním družicovým snímkům získávaným americkým vládním systémem;

P.  vzhledem k tomu, že podle všeobecně uznávaných demokratických zásad a ukrajinské ústavy se v době války a válečného stavu, a zejména v situaci, kdy jsou vysídleny miliony Ukrajinců, nemohou konat volby; vzhledem k tomu, že právě kvůli ruské útočné válce bylo na Ukrajině vyhlášeno a nadále platí stanné právo; vzhledem k tomu, že EU nadále považuje prezidenta Zelenského za legitimní hlavu ukrajinského státu do doby, dokud nebude možné demokratické volby uspořádat;

Q.  vzhledem k tomu, že prezident Trump nařídil paušální zastavení zahraniční pomoci ze strany Spojených států, čímž paralyzoval stovky kritických projektů na Ukrajině, včetně odminování, rehabilitace vojenských veteránů, humanitární pomoci, iniciativ na podporu nezávislých sdělovacích prostředků a boje proti korupci, vyšetřování ruských válečných zločinů, ale také opatření na ochranu ukrajinské telekomunikační sítě proti ruským kybernetickým útokům;

R.  vzhledem k tomu, že útočná válka Ruska svědčí o jeho imperialistickém přístupu k jeho sousedům; vzhledem k tomu, že dokud bude Rusko provádět revizionistickou politiku, zůstává hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu; vzhledem k tomu, že ruská útočná válka je součástí širšího souboru kroků namířených proti Západu a jeho zájmům a hodnotám, mezinárodnímu řádu založenému na pravidlech, demokracii a bezpečnosti, jak v týdnech předcházejících plošné invazi otevřeně prohlásil Vladimir Putin; vzhledem k tomu, že řada mezinárodních aktérů označila Rusko za stát, který podporuje terorismus a využívá teroristické prostředky;

S.  vzhledem k tomu, že porážka Ukrajiny by byla široce vnímána jako strategická porážka Evropy, Spojených států a celé aliance NATO a jako odměna pro Rusko coby agresora, což by mělo dalekosáhlé bezpečnostní důsledky, jejichž rozsah nelze dostatečně zdůraznit; vzhledem k tomu, že v závislosti na svém výsledku bude mít válka na Ukrajině pravděpodobně řetězový dopad na další části světa, zejména na indicko-tichomořský region, a mohla by povzbudit další revizionistické mocnosti k prosazování svých vlastních hegemonistických ambicí;

T.  vzhledem k tomu, že dne 6. března 2025 se konalo mimořádné zasedání Evropské rady věnované situaci na Ukrajině a potřebě posílit evropskou obranu; vzhledem k tomu, že Evropská rada schválila obranný balíček předložený Komisí, který předpokládá posílení evropské obrany prostřednictvím plánu ReArm Europe, na nějž by mohlo být potenciálně vynaloženo až 800 miliard EUR, a zopakovala svou podporu Ukrajině, přičemž zejména zdůraznila, že o Ukrajině nelze jednat bez Ukrajiny, že bez zapojení Evropy nelze vést žádná jednání, která by měla dopad na evropskou bezpečnost, a že bezpečnost této země a evropská, transatlantická a globální bezpečnost jsou vzájemně propojeny;

U.  vzhledem k tomu, že od vypuknutí války jsou cílem útoků, pravděpodobně ze strany subjektů napojených na Rusko a Čínu, i podmořské kabely v Baltském moři a klíčová infrastruktura;

1.  u příležitosti třetího výročí zahájení plošné ruské agrese vůči Ukrajině vzdává hold tisícům lidí, kteří za svobodnou a demokratickou Ukrajinu položili život; opětovně zdůrazňuje svou neochvějnou solidaritu s lidem Ukrajiny a podporu její nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic; důrazně poukazuje na přirozené právo Ukrajiny na sebeobranu v souladu s článkem 51 Charty OSN;

2.  znovu co nejdůrazněji odsuzuje nezákonnou, nevyprovokovanou a neospravedlnitelnou útočnou válku Ruska proti Ukrajině, jakož i zapojení Běloruska, Severní Koreje a Íránu do ní; požaduje, aby Rusko a jeho zástupné síly neprodleně, v plném rozsahu a bezpodmínečně zastavily veškeré útoky na obytné oblasti a civilní infrastrukturu, ukončily veškeré vojenské akce na Ukrajině a stáhly všechny vojenské jednotky, zástupné síly a vojenské vybavení z celého jejího mezinárodně uznaného území; opakuje, že neuznává území Ukrajiny dočasně okupovaná Ruskem, mimo jiné včetně Krymu; požaduje, aby se Ruská federace trvale zdržela porušování a ohrožování svrchovanosti, nezávislosti a územní celistvosti Ukrajiny; odsuzuje brutální činy páchané na ukrajinském obyvatelstvu ruskými invazními silami a nerozlišující ničení ukrajinské infrastruktury; požaduje ukončení nucených deportací ukrajinských civilistů a propuštění a navrácení všech zadržovaných Ukrajinců, zejména dětí;

3.  znovu odsuzuje plošnou agresi Ruska vůči Ukrajině jako existenciální hrozbu pro evropskou bezpečnost a stabilitu; zdůrazňuje, že zločin agrese vůči Ukrajině je závažným porušením mezinárodního práva a Charty OSN; zdůrazňuje, že ruská útočná válka zásadně změnila geopolitickou situaci v Evropě i mimo ni a ohrožuje její bezpečnostní architekturu a že reakce na tuto situaci si žádá jasná, odvážná a komplexní politická, bezpečnostní a finanční rozhodnutí EU; je přesvědčen, že Ukrajina, která je schopna se účinně bránit, je nedílnou součástí stability a předvídatelnosti evropského bezpečnostního prostředí;

4.  je rovněž přesvědčen, že výsledek války a postoj mezinárodního společenství budou mít zásadní vliv na budoucí kroky dalších autoritářských režimů, které průběh války pozorně sledují a vyhodnocují, jaký prostor se jim naskýtá k provádění agresivní zahraniční politiky, a to i vojenskými prostředky;

5.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zjevnou změnou postoje k ruské útočné válce ze strany Spojených států, které otevřeně označily Ukrajinu za viníka probíhající války, pozastavily zemi svou vojenskou pomoc a snaží se ji donutit, aby se vzdala svého legitimního práva na sebeobranu a učinila územní ústupky; zdůrazňuje, že s ohledem na tuto změnu jsou nyní hlavními strategickými spojenci Ukrajiny EU a její členské státy, jež si musí zachovat svou úlohu největšího dodavatele Ukrajině a výrazně posílit tolik potřebnou pomoc s cílem prosazovat právo Ukrajiny na sebeobranu, v co největší míře nahradit pozastavenou finanční podporu USAID a zároveň zajistit dlouhodobou pomoc na rekonstrukci a obnovu této země;

6.  znovu vyzývá členské státy, aby podstatně zvýšily a urychlily svou vojenskou podporu, zejména poskytování zbraní a střeliva a zajišťování výcviku v reakci na naléhavé potřeby (mimo jiné systémy zbraní dlouhého doletu, systémy protivzdušné obrany, dělostřelecké systémy, systémy pro elektronický boj, protidronové zbraně a ženijní vybavení); naléhavě vyzývá členské státy a jejich obranný průmysl, aby investovaly do ukrajinského obranného průmyslu a spolupracovaly s ním s cílem v maximální míře využít potenciál výrobních kapacit a vyrábět kritické vybavení co nejefektivněji po vzoru Dánska a Nizozemska; opakuje svůj postoj, že všechny členské státy EU a spojenci v NATO by měli kolektivně i individuálně přislíbit Ukrajině vojenskou podporu ve výši nejméně 0,25 % svého HDP ročně; vyzývá EU a její členské státy, aby na pomoc Ukrajině využívaly svou infrastrukturu pro pořizování družicových snímků; připomíná, že vojenská podpora Ukrajině musí být dostatečně rozsáhlá, aby ruskou útočnou válku zastavila a aby umožnila Ukrajině osvobodit všechny své obyvatele, znovu získat plnou kontrolu nad celým svým územím v rámci svých mezinárodně uznaných hranic a odradit Rusko od veškeré další agrese; v této souvislosti konstatuje, že řada členských států EU je vojensky neutrální, a naléhavě tyto státy vyzývá, aby zvýšily svou podporu Ukrajiny v souladu se svými ústavami;

7.  opětovně potvrzuje, že je odhodlán postavit se za touhu Ukrajiny po spravedlivém a trvalém míru a za mírový program a plán pro dosažení vítězství, který předložil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; domnívá se, že se jedná o komplexní plán na obnovu územní celistvosti Ukrajiny, který zahrnuje stavební kameny pro komplexní, spravedlivý a trvalý mír v této zemi, jenž bude založený na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva, a který požaduje plné obnovení územní celistvosti Ukrajiny, vyvození odpovědnosti za válečné zločiny a zločin agrese, ruské odškodnění za obrovské škody způsobené na Ukrajině, postavení odpovědných osob před spravedlnost a vyloučení jakékoli další agrese Ruska v budoucnu; naléhavě vyzývá EU a její členské státy, aby ve spolupráci s obdobně smýšlejícími partnery zajistily, že mírová jednání budou probíhat v souladu s výše uvedenými zásadami;

8.  zdůrazňuje, že skutečná mírová jednání musí být vedena v dobré víře a Ukrajina se jich musí účastnit; připomíná, že žádné ujednání, které by Ukrajinu vylučovalo nebo podkopávalo její legitimní snahy, jako je právo zvolit si způsob zajištění vlastní bezpečnosti, nebo které by jí neposkytovalo důvěryhodné bezpečnostní záruky odrazující od budoucí ruské agrese, nebude spravedlivé ani životaschopné;

9.  trvá na tom, že EU musí přispět ke spolehlivým bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, aby zabránila další agresi ze strany Ruska; zdůrazňuje, že Ukrajina musí být schopna odolávat dalším ruským útokům a zabránit jim a odmítnout ukvapené dohody, které ve střednědobém až dlouhodobém horizontu oslabí její bezpečnost a podrobí ji spolu s dalšími evropskými zeměmi riziku opětovného vystavení ruské agresi; zdůrazňuje, že válečné hospodářství Ruska není udržitelné a že kombinace organizovaného hospodářského tlaku s urychlenou vojenskou podporou Ukrajiny by jejím silám umožnilo zlepšit jejich postavení a zároveň poškodit ruskou ekonomiku, aby se zajistilo, že Ukrajina bude mít za předpokladu, že se zapojí do mírových rozhovorů, silnější vyjednávací pozici;

10.  odsuzuje veškeré pokusy vydírat ukrajinské vedení, aby se vzdalo ruskému agresorovi pouze za účelem vyhlášení tzv. mírové dohody; považuje za kontraproduktivní a nebezpečné, že se administrativa Spojených států snaží vyjednat příměří a mírovou dohodu s Ruskem bez smysluplné účasti představitelů Ukrajiny a dalších evropských států, neboť agresor se tím ocitá v silné pozici a zároveň se tím vysílá signál, že za agresivní politiku nečeká trest, ale odměna; dochází k závěru, že s ohledem na historii porušování předchozích dohod a základních zásad mezinárodního práva ze strany Ruska lze takového míru dosáhnout pouze silou, mj. na základě účinných bezpečnostních záruk;

11.  zdůrazňuje, že finanční podpora, kterou EU a její členské státy Ukrajině poskytují, přesahuje finanční podporu kterékoli jiné země, což odráží jedinečné odhodlání, s jakým je Unie připravena této zemi pomoci, a tudíž zajistit bezpečnost Evropy; podtrhuje, že úloha EU při všech jednáních, která mají dopad na bezpečnost Evropy, musí být úměrná její politické a ekonomické váze; opětovně potvrzuje, že jednání o evropské bezpečnosti nemohou probíhat bez účasti Evropské unie; vítá úsilí francouzského prezidenta Macrona a premiéra Spojeného království Starmera o uspořádání evropských mimořádných summitů v Paříži a Londýně; vítá vytvoření „koalice ochotných“ s cílem umožnit prosazování případné mírové dohody pod vedením Evropy;

12.  vyjadřuje zděšení nad politikou administrativy Spojených států, která zaujímá vůči Rusku smířlivý postoj a obrací se ke svým spojencům zády; varuje před tím, že tato politika podkopává důvěru tradičních spojenců USA po celém světě a může mít ničivé důsledky pro transatlantické vazby a pro mír a stabilitu v Evropě i mimo ni;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby nedávný vývoj vztahů mezi Spojenými státy a Ukrajinou považovaly za poslední výzvu k tomu, aby zaujaly úlohu hlavního partnera Ukrajiny a aktivně usilovaly o udržení co nejširší mezinárodní podpory této země, mimo jiné prostřednictvím budování „koalice schopných a ochotných“ s obdobně smýšlejícími partnery mimo EU za účelem podpory Ukrajiny a vystupňování tlaku na Rusko;

14.  vítá společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Království Saúdská Arábie dne 11. března 2025, včetně obnovení vojenské pomoci USA a sdílení zpravodajských informací, jakož i návrh třicetidenní dohody o příměří; připomíná, že příměří může být účinným nástrojem pro pozastavení nepřátelských akcí, pouze pokud je agresor plně dodrží; očekává proto, že Rusko s ním bude souhlasit a bude jej následovat tím, že zastaví veškeré útoky na Ukrajinu, její vojenské pozice, civilní obyvatelstvo, infrastrukturu a území;

15.  vyjadřuje znepokojení nad rostoucím napětím v Baltském moři a nad zásahy proti kritické infrastruktuře v rámci hybridní války a domnívá se, že klíčový význam má užší spolupráce mezi severskými státy, pobaltskými státy, Polskem a Německem;

16.  vítá závěry z mimořádného zasedání Evropské rady ze dne 6. března 2025 a oceňuje, že se tato instituce vyjádřila pro rychlé posílení evropské obrany prostřednictvím plánu ReArm Europe a zopakovala svou podporu Ukrajině v souladu s přístupem „mír skrze sílu“, čímž zdůraznila, že bezpečnost Ukrajiny a evropská, transatlantická a globální bezpečnost jsou vzájemně propojeny;

17.  opakuje, že záměrné útoky Ruska na civilní obyvatelstvo Ukrajiny, ničení civilní infrastruktury, používání sexuálního násilí a znásilňování jako válečné zbraně, deportace tisíců ukrajinských občanů na území Ruské federace, nucené přesuny a adopce ukrajinských dětí a další závažná porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva představují válečné zločiny, za něž musí být všichni pachatelé pohnáni k odpovědnosti;

18.  zdůrazňuje, že všichni, kdo jsou odpovědni za válečné zločiny spáchané na Ukrajině, musí být pohnáni k odpovědnosti, a podtrhuje, že bez spravedlnosti není možné dosáhnout trvalého míru; znovu vyzývá Komisi, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku a členské státy, aby spolupracovaly s Ukrajinou a mezinárodním společenstvím na zřízení zvláštního tribunálu, který by vyšetřoval a stíhal zločin agrese, jíž se na Ukrajině dopustilo Rusko se svými spojenci, a poukazuje na to, že je nutné, aby se jurisdikce tohoto tribunálu vztahovala na celé politické vedení Ruska a Běloruska, které je odpovědné za tuto agresi; oceňuje zřízení Mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině v Haagu;

19.  zdůrazňuje svou plnou podporu probíhajícímu vyšetřování situace na Ukrajině, které vede žalobce Mezinárodního trestního soudu na základě zpráv o údajných válečných zločinech, zločinech proti lidskosti a genocidě; vítá, že Ukrajina ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, čímž se od ledna 2025 stala jeho smluvní stranou; v této souvislosti vyjadřuje hluboké znepokojení nad sankcemi USA proti Mezinárodnímu trestnímu soudu, jeho žalobcům, soudcům a zaměstnancům, které představují vážný útok na mezinárodní justiční systém; vyzývá Komisi, aby urychleně aktivovala blokovací nařízení, a členské státy, aby urychleně vystupňovaly své diplomatické úsilí s cílem chránit a zabezpečit Mezinárodní trestní soud jako nepostradatelnou součást mezinárodního soudního systému;

20.  vítá rozhodnutí Evropské rady zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, jakmile budou splněna doporučení Komise; opětovně potvrzuje, že budoucnost Ukrajiny je v EU; vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci reforem souvisejících s přistoupením navzdory válečným podmínkám; vyzývá k urychlení přístupových rozhovorů a uznává integraci Ukrajiny do EU za strategickou prioritu; zdůrazňuje, že pokračující finanční podpora Ukrajiny, která je navázána na konkrétní reformy, je důležitým nástrojem k podpoře a urychlení transformace této země v souladu s evropskými normami; poukazuje na to, že plnění kodaňských kritérií a požadované reformy, zejména pokud jde o právní stát, demokracii, základní svobody a lidská práva, jsou nezbytnými prvky procesu přistoupení založeného na výsledcích; je přesvědčen, že členství Ukrajiny v EU je geostrategickou investicí do jednotné a silné Evropy a že tím Unie prokazuje svou vůdčí roli, odhodlání a vizi;

21.  připomíná, že NATO přislíbilo přijmout Ukrajinu do aliance; v této souvislosti upozorňuje na důslednou politiku otevřených dveří NATO, podle níž je aliance i nadále otevřena všem evropským demokraciím, které sdílejí její hodnoty, a podle níž musí o členství rozhodovat pouze alianční spojenci, aniž by do tohoto procesu mohla zasahovat třetí strana;

22.  vyzývá ukrajinské orgány, aby posilovaly vnitřní politickou jednotu na Ukrajině, prosazovaly parlamentní pluralismus a zapojily se do konstruktivní spolupráce s politickými stranami v Nejvyšší radě; vyzývá ukrajinské politické aktéry, aby pokračovali v upevňování politické jednoty a parlamentního pluralismu a aby se zapojily do konstruktivní spolupráce na půdě Nejvyšší rady Ukrajiny; požaduje, aby byly náležitě zohledněny pravomoci a práva místních samosprávných orgánů; vyzývá k tomu, aby byla zaručena pluralita sdělovacích prostředků v souladu s demokratickými zásadami a hodnotami, které Ukrajinci rázně a odvážně brání; s ohledem na proces přistoupení k EU navrhuje ukončit veškerá omezení zahraničních cest poslanců Nejvyšší rady;

23.  s potěšením konstatuje, že ukrajinské, evropské a mezinárodní organizace občanské společnosti podporují rodiny unesených ukrajinských dětí, vojenských zajatců a nezákonně zadržovaných civilistů; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní společenství, aby si vzájemně vypomáhaly a vyvinuly větší tlak na Rusko, aby vrátilo všechny unesené a zadržované Ukrajince;

24.  poukazuje na poslední rychlý odhad škod a potřeb, podle něhož bude v příštích deseti letech na Ukrajině zapotřebí k zajištění obnovy a rekonstrukce nejméně 506 miliard EUR; vitá nástroj EU pro Ukrajinu s rozpočtem téměř 50 miliard EUR a mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, v rámci něhož je Ukrajině ve spolupráci se skupinou G7 nabízeno až 45 miliard EUR ve formě půjček; naléhavě však EU vyzývá, aby se připravila na rekonstrukci Ukrajiny a vyčlenila a zajistila pro ni nové zdroje; vyzývá EU, členské státy a podobně smýšlející partnery, aby poskytli komplexní koordinovanou politickou, ekonomickou, technickou a humanitární pomoc na podporu udržitelné inkluzivní poválečné rekonstrukce Ukrajiny a její obnovy; znovu potvrzuje odhodlání EU poskytnout Ukrajině udržitelnou dlouhodobou finanční a hospodářskou podporu, včetně makrofinanční pomoci, podpory při rekonstrukci a hospodářské a sociální obnově a opatření k zajištění odolnosti ukrajinského hospodářství a kritické infrastruktury; znovu opakuje, že je pevně přesvědčen, že Rusko musí zaplatit za obrovské škody způsobené na Ukrajině, a proto vyzývá ke konfiskaci ruského státního majetku, který byl zmrazen v rámci sankcí EU, a k jeho využití na podporu obrany a obnovy Ukrajiny;

25.  vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby zvýšily účinnost a dopad sankcí proti Rusku s cílem definitivně omezit schopnost Ruska pokračovat v brutální útočné válce proti Ukrajině a ohrožovat bezpečnost dalších evropských zemí; žádá, aby byl s cílem zcela ukončit přísun ruského obilí, potaše, hnojiv a surovin, včetně ocelových výrobků, uranu, titanu, niklu, dřeva a dřevěných výrobků a všech druhů ropy a plynu, do EU zakázán jejich dovoz nebo aby na ně byla uvalena cílená cla; vyzývá Radu, aby zachovala svou politiku sankcí vůči Rusku a všem státům, které Rusku umožňují dále vést válku, jako je Bělorusko, Írán a Severní Korea, aby přitom postupovala, pokud možno, recipročně a svá sankční opatření rozšířila, aby uvalila sankce na čínské subjekty, které Rusku dodávají zboží dvojího užití a vojenské vybavení, a aby zároveň sledovala, přezkoumávala a zvyšovala účinnost této politiky a její dopad; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily rychlé uplatňování a důsledné vymáhání všech balíčků sankcí a aby prohloubily spolupráci mezi členskými státy; žádá Komisi, aby posoudila účinnost sankcí na schopnost Ruska vést válku a účinnost opatření, která mají zabránit obcházení sankcí; vyzývá Radu, aby systematicky řešila problém s obcházením sankcí ze strany společností se sídlem v EU, třetích stran a nečlenských zemí a aby přijala a důsledně uplatňovala restriktivní opatření vůči všem subjektům, které obcházení sankcí usnadňují a poskytují ruskému vojenskému komplexu jak vojenské technologie a vybavení, tak i technologie a vybavení dvojího užití;

26.  vyzývá k zavedení dalších sankcí proti odvětvím, jež mají pro Rusko zvláštní hospodářský význam, zejména proti bankovnictví, hutnictví, jaderné energetice, chemickému průmyslu a zemědělství a proti surovinám, jako je hliník, ocel, uran, titan a nikl, a k přijetí opatření proti obcházení sankcí proti všem zemím a subjektům, které poskytují Rusku vojenské zboží a technologie a zboží a technologie dvojího užití; vyzývá s ohledem na obcházení sankcí, sabotáž kritické infrastruktury a rizika pro životní prostředí k přijetí dalších opatření proti ruské „stínové flotile“; “; vyzývá Komisi, aby spolupracovala se státy vlajky a státy přístavu mimo EU a přijala opatření proti vlastníkům, provozovatelům a poskytovatelům pojištění ve třetích zemích, kteří umožňují provoz ruské stínové flotily; naléhavě vyzývá členské státy, aby dále koordinovaly operativní spolupráci mezi agenturami pobřežní stráže s cílem zvýšit celkovou kapacitu námořního dohledu; poukazuje na to, že se Rusko ve stále větší míře spoléhá na vývoz hnojiv vyrobených ze zemního plynu, což mu poskytuje rostoucí zdroj příjmu a zároveň vede k oslabení hospodářství EU a ohrožení potravinového zabezpečení; očekává, že EU zachová své sankce proti Rusku tak dlouho, jak to bude potřeba z hlediska zajištění spravedlivého trvalého míru, a do doby, než bude dosaženo toho, aby se Rusko za své činy zodpovídalo;

27.  požaduje, aby byly v příštím balíčku sankcí EU zavedeny postihy vůči všem známým tankerům stínové flotily a jejich vlastníkům a zároveň sankce vůči všem ropným tankerům, které porušují Mezinárodní úmluvu o zamezení znečištění moří z lodí, a aby se prosazovalo, aby všechny členské státy důsledně uplatňovaly opatření zakazující plavidlům plavit se bez ohledu na jejich vlajku v evropských vodách nebo vplout do kteréhokoli přístavu členského státu EU, pokud nedodržují mezinárodní pravidla týkající se překládek z lodě na loď na moři nebo pokud nezákonně vypnula svůj systém automatické identifikace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zakázaly překládky ruské ropy z lodě na loď ve vodách EU;

28.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu podpory prosazování stávajících sankcí vypracovaly rozsáhlejší sankce na ruské a běloruské dřevo, včetně zvláštního zákazu dovozu nebo nákupu dřevařských výrobků zpracovaných v zemích mimo EU, které obsahují dřevo, zejména březovou překližku, pocházející z Ruska nebo Běloruska;

29.  důrazně odsuzuje vyhrožování maďarské vlády, že zablokuje prodloužení platnosti sankčního rámce EU a omezí přiměřenou reakci EU, která by odpovídala závažnosti situace; vyzývá členské státy, aby využily všech dostupných nástrojů k tomu, aby zabránily maďarské vládě v dalším blokování;

30.  vyzývá bez ohledu na nutnost vydávat humanitární víza k dalšímu omezení vstupu ruských a běloruských občanů do EU, zejména prostřednictvím přísnějších bezpečnostních prověrek při zpracovávání žádostí o schengenská víza, jejichž součástí by mělo být předložení záznamů o vojenské službě;

31.  důrazně odsuzuje popravu ukrajinských válečných zajatců ruskými silami; vyzývá EU, její členské státy a mezinárodní partnery ke zvýšení tlaku na Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky, zejména Ženevskou úmluvu, a umožnilo mezinárodním organizacím přístup k vězňům;

32.  odsuzuje ničivý dopad ruské války na děti; vyzývá k tomu, aby EU více podporovala oblast vzdělávání dětí, zdravotní péče, služeb v oblasti duševního zdraví a ochrany dětí, včetně zotavení z traumatu a bezpečného vzdělávacího prostředí; naléhavě vyzývá EU a Ukrajinu, aby v rámci úsilí o pomoc a obnovu, odstraňování nášlapných min a začleňování péče o děti do procesu přistoupení k EU upřednostňovaly potřeby dětí;

33.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad situací v Záporožské jaderné elektrárně, která je pod nezákonnou ruskou kontrolou; podporuje úsilí o to, aby v Záporožské jaderné elektrárně byli soustavně přítomni zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii; opětovně vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, jaký dopad má válka z širšího, dlouhodobého hlediska na životní prostředí;

34.  vyzývá EU a její členské státy, aby posílily strategickou komunikaci EU, zejména aby veřejně uvedly na pravou míru čelní postavení EU v oblasti podpory Ukrajině, zejména s ohledem na tvrzení, která se snaží její přínos snižovat, aby čelily hybridním hrozbám a aktivitám v šedé zóně a aby zabránily ruskému vměšování do politických, volebních a jiných demokratických procesů na Ukrajině a v Evropě; naléhavě vyzývá k proaktivní komunikaci o přínosech rozšíření EU s cílem zvýšit porozumění veřejnosti a její podporu přistoupení Ukrajiny jak na Ukrajině, tak v členských státech; zdůrazňuje, že integrace Ukrajiny do EU je příležitostí pro rozvoj sousedních regionů i členských států; důrazně vyzývá EU a členské státy, aby bojovaly proti ruským dezinformacím o válce a zvýšily digitální gramotnost, prosazovaly narativy založené na faktech a pohnaly platformy sociálních médií za šíření škodlivého obsahu k odpovědnosti tím, že budou důsledně prosazovat akt o digitálních službách(3);

35.  pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, prezidentovi, vládě a Nejvyšší radě Ukrajiny a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Úř. věst. L 161, 29.5.2014, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/agree_internation/2014/295/oj. (2) Úř. věst. L, 2024/792, 29.2.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/792/oj. (3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES (nařízení o digitálních službách) (Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj).