Evropský parlament,

-   s ohledem na Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) ze dne 11. prosince 1997, postupy jeho plnění, které byly přijaty na konferencích v Bonnu (červenec 2001), Marrákeši (listopad 2001), Dillí (listopad 2002) a Milánu (prosinec 2003) a na Desáté konferenci smluvních stran (COP-10) v Buenos Aires v Argentině ve dnech 6.–17. prosince 2004,

-   s ohledem na svá usnesení týkající se změny klimatu, zejména usnesení ze dne 17. listopadu 2004 o strategii Evropské unie na konferenci v Buenos Aires o změně klimatu (COP-10)(1),

-   s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že změna klimatu je jedním z hlavních problémů 21. století se značnými negativními environmentálními, hospodářskými a sociálními důsledky pro celý svět a očekává se, že pravděpodobně nepříznivě ovlivní udržitelný rozvoj a obživu milionů lidí na celém světě; vzhledem k tomu, že v roce 2004 bylo obyvatelstvo celého světa a zejména nejchudších zemí opět těžce postiženo hurikány, tajfuny a jinými přírodními katastrofami; vzhledem k tomu, že kromě lidského utrpení a četných ztrát na životech se hospodářské ztráty v roce 2004 odhadují na rekordních 90 miliard dolarů,

B.   vzhledem k tomu, že úplná realizace UNFCCC a Kjótského protokolu má zásadní význam pro řešení hlavního problému změny klimatu a pro budoucnost životního prostředí na celém světě,

C.   vzhledem k tomu, že UNFCCC vymezuje rámec pro opatření zaměřená na stabilizaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, aby se zabránilo "nebezpečné antropogenní poruše" klimatického systému; vzhledem k tomu, že UNFCCC vstoupila v platnost 21. března 1994 a v současné době má 189 smluvních stran,

D.   vzhledem k tomu, že Kjótský protokol k dnešnímu dni ratifikovalo 132 zemí a regionálních organizací pro hospodářskou integraci, včetně 37 smluvních stran uvedených v příloze I, jejichž emise představují 61,6 % úrovně emisí skleníkových plynů z roku 1990 (příloha I), čímž jsou splněny podmínky pro vstup Protokolu v platnost dne 16. února 2005,

E.   vzhledem k tomu, že vyspělé země nesou hlavní odpovědnost za emise skleníkových plynů a měly by proto hrát vedoucí úlohu v procesu snižování emisí; vzhledem k tomu, že Evropský parlament neustále vyzýval EU, aby si tuto vedoucí roli udržela,

F.   vzhledem k tomu, že Kjótský protokol byl 31. května 2002 ratifikován Evropským společenstvím a také jeho členskými státy, a vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada přijaly legislativní nástroje(2) nutné k plnění podmínek Kjótského protokolu v rámci Evropského společenství, a že Evropský parlament a Rada přijaly dne 13. října 2003 směrnici 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství(3), vzhledem k tomu, že nedávná zpráva Komise o pokroku (KOM(2004)0818) potvrzuje, že EU jako celek je na správné cestě ke splnění svého cíle podle Kjótského protokolu,

G.   vzhledem k tomu, že cíle Kjótského protokolu jsou nezbytnou podmínkou globální strategie týkající se změny klimatu, ale je třeba, aby byly stanoveny další cíle na období po roce 2012, vzhledem k tomu, že globální emise by se do roku 2050 měly snížit o polovinu, aby se globální oteplování udržovalo pod hranicí +20C oproti úrovní před industrializací,

H.   vzhledem k tomu, že rok 2012 se rychle blíží a strategie na období po roce 2012 musí obsahovat dlouhodobý úkol podpory energetických zdrojů s nízkým obsahem uhlíku, technologií s nízkými emisemi skleníkových plynů a obnovitelných zdrojů energie,

1.   vítá mezinárodní dohodu o rozhodnutích přijatých na Desáté konferenci smluvních stran UNFCCC, včetně programu z Buenos Aires týkajícího se přípravy adaptačních opatřeních a opatření zaměřených na reakci a rozhodnutí zahájit dialog o budoucích reakcích na změnu klimatu na základě UNFCCC a Kjótského protokolu v květnu 2005;

2.   je pevně přesvědčen o tom, že Evropská unie by měla nadále hrát vedoucí úlohu v mezinárodním úsilí v boji s klimatickými změnami, a proto očekává, že na semináři vládních expertů předloží EU návrh budoucího režimu, který bude v souladu s cílem EU na udržení průměrného zvýšení globální teploty pod hranicí +20C v porovnání s hodnotami před industrializací, přičemž globální emise skleníkových plynů dosáhnou vrcholu během příštích dvou desetiletí, a který bude respektovat zásady spravedlnosti, odpovědnosti a schopnosti nebo způsobilosti jednat;

3.   poukazuje na to, že všechny rozvinuté země musí ve střednědobém horizontu významně zvýšit své úsilí, aby byly schopny splnit dlouhodobé náročné cíle v oblasti snížení emisí; vyzývá EU, aby na jarním zasedání Evropské rady v roce 2005 přijala plán snižování emisí, který by byl v souladu s výše uvedenými cíli; je přesvědčen o tom, že u průmyslových zemí je k dosažení tohoto cíle nutné střednědobé snížení řádově o 30 % do roku 2020 a dlouhodobé snížení o 60–80 % do roku 2050;

4.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí o vedení dialogu s odpovědnými zeměmi na celém světě s cílem navrhnout udržitelné řešení, které by zabránilo nebezpečným klimatickým změnám; odsuzuje snahy některých zemí blokovat zahájení jednání o závazcích týkající se klimatu po roce 2012; vyjadřuje politování nad opakovanými prohlášeními italského ministra pro životní prostředí, že by bylo zbytečné stanovovat závazné cíle pro snížení emisí po roce 2012 bez účasti Spojených států, Číny a Indie; domnívá se, že tato tvrzení by mohla oslabit pozici EU;

5.   vyzývá země, které dosud neratifikovaly Kjótský protokol, aby tak co nejdříve učinily; vyzývá vládu Spojených států, aby přehodnotila své rozhodnutí o neúčasti a aby jako první krok dodržela v souladu s UNFCCC svůj závazek snížit emise na úroveň roku 1990; dále zdůrazňuje, že ratifikace a uplatnění mechanismů Protokolu by umožnily Austrálii splnit cíle Kjótského protokolu s menšími náklady;

6.   důrazně žádá EU, aby přijala další opatření ke zvýšení úspor energie, zlepšení energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie;

7.   je znepokojen tím, že pokrok ve snižování emisí v jiných sektorech může být ohrožen zvyšujícími se emisemi v dopravě; jvěří, že by si EU mohla vzít příklad z Kalifornie, pokud jde o způsoby snížení emisí v dopravě; vyzývá proto Komisi, aby neprodleně předložila návrhy závazných limitů CO2 pro nová vozidla;

8.   znovu opakuje svůj požadavek, aby byly emise z mezinárodní letů a mezinárodní lodní přepravy zahrnuty mezi cíle snížení emisí druhého období závazků po roce 2012;

9.   vyjadřuje zklamání nad tím, že Desátá konference smluvních stran byla ztracenou příležitostí, pokud jde o přípravu dalších cílů na období po roce 2012; vyjadřuje zejména politování nad tím, že navzdory úsilí delegace EU se konference pouze dohodla na uspořádání jednoho neformálního setkání v roce 2005 k přípravě budoucích nových cílů; požaduje, aby EU svou účast na tomto setkání pečlivě připravila v úzké spolupráci se všemi zainteresovanými stranami na národní a regionální úrovni a aby si udržela vedoucí úlohu při budování silné koalice pro další mezinárodní závazky po roce 2012; zdůrazňuje nutnost poskytnout těm, kteří činí rozhodnutí v oblasti hospodářství, příležitost vytvářet své plány na základě co nejpřesnějších informací o situaci po roce 2012;

10.   trvá na tom, že se seminář vládních expertů musí zaměřit na diskusi o budoucnosti Kjótského protokolu v rámci UNFCCC s cílem nalézt účinné a vhodné způsoby reakce na změnu klimatu a zveřejnit písemnou zprávu o výsledcích, které by měly být základem pro další jednání;

11.   domnívá se, že budoucí režim by měl být založen na společné, ale diferencované odpovědnosti za další a větší snižovaní emisí po roce 2012 a na zapojení více zemí do úsilí o snížení emisí, zejména Spojených států a vyspělejších rozvojových zemí; naléhá proto na Komisi a členské státy, aby zdůrazňovaly nutnost ochrany klimatu při všech jednáních se zahraničními partnery, zejména se Spojenými státy, Čínou a Indií;

12.   trvá na tom, že je nutno zvýšit finanční pomoc na zavádění opatření týkající se změn v rozvojových zemích; navíc zdůrazňuje, že zatímco na hospodářský rozvoj má právo každá rozvojová země, měla by být přijata opatření na podporu modelů rozvoje, které méně zatěžují životní prostředí;

13.   vyjadřuje politování nad tím, že přestože byly Spojené státy – největší emitent CO2 - na Desáté konferenci smluvních stran zastoupeny, nebyly připraveny jednat o dalším postupu k zmírnění změny klimatu; velmi povzbudivě na něho působí mnoho iniciativ přijímaných na úrovni států USA, např. Regionální iniciativa o skleníkových plynech devíti severovýchodních států, přičemž Maryland, District of Columbia, Pensylvánie, východní kanadské provincie a Nový Brunswick jsou pozorovateli v procesu, jehož cílem je projednat návrh regionálního programu snižování emisí zavedením obchodování s emisemi CO2;

14.   vyzývá Komisi, aby ve své příští zprávě o nákladech a přínosech budoucích politik v oblasti změny klimatu zvážila přijetí obchodních opatření ke kompenzaci konkurenčních výhod, které mají výrobci z průmyslových zemích, v nichž pro sloučeniny uhlíku omezení neplatí.; zdůrazňuje, že řešení problému změny klimatu je příležitostí a pobídkou pro inovace související s cíli stanovenými lisabonskou agendou;

15.   nadšeně vítá iniciativy EU zaměřené na omezování emisí skleníkových plynů, a především systém obchodování s emisemi, který bude spuštěn dne 1. ledna 2005 a je podpořen možností připojení ostatních států, např. Kanady nebo Japonska, k systému EU; vyzývá Komisi, aby rovněž posoudila předložení návrhu, který by propojil obchodování s emisemi EU s regionálními iniciativami, které se zavázaly ke snížení emisí v souladu s cíly UNFCCC; dále vyzývá Evropskou radu, aby zaručila možnost využívání kreditů z mechanismů založených na projektech v souladu s podmínkami stanovenými ve směrnici 2004/101/ES také v období po roce 2012;

16.   vyzývá obě předsednictví v roce 2005, aby zajistily, že se této otázce bude věnovat stejná, ne-li vyšší pozornost i při zvýšení závazků a počtu partnerů v rámci tohoto procesu;

17.   zdůrazňuje, že spolupráce s Evropským parlamentem a Komisí byla informativní a očekává, že před konáním další Konference smluvních stran/setkání smluvních stran bude s Radou nalezeno řešení, , které by umožnilo zástupcům Parlamentu přístup na koordinační schůze EU na základě alespoň dvou statutů pozorovatelů s právem vyjádřit se nebo bez něho;

18.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu UNFCCC s žádostí, aby bylo zasláno všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2004)0060. (2) Rozhodnutí č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 týkající se mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a plnění Kjótského protokolu (Úř. věst. L 49, 19.2.2004, s.1) a směrnice 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na plánované mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s.18). (3) Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s.32.