Evropský parlament,

-   s ohledem na Deklaraci o opatřeních proti hladu a chudobě, kterou dne 20. září 2004 podepsalo v New Yorku 111 národních vlád, včetně všech členských států EU,

-   s ohledem na Deklaraci OSN pro nové tisíciletí ze dne 8. září 2000, která stanovuje rozvojové cíle tisíciletí jakožto kritéria, která společně vytyčilo mezinárodní společenství k vymýcení chudoby, a na zprávu o projektu OSN pro nové tisíciletí "Investice do rozvoje: praktický plán, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí ", která byla uveřejněna dne 18. ledna 2005 v Bruselu,

-   s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji z roku 2002 o nejméně rozvinutých zemích s názvem "Jak uniknout z pasti chudoby",

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že se extrémní chudoba týká více než miliardy lidí, kteří mají na den méně než 1 USD, a že za posledních 25 let se rozdíl v příjmu na osobu mezi nejchudšími a nejbohatšími státy světa více než zdvojnásobil,

B.   vzhledem k tomu, že se má za to, že pomoc, odpuštění dluhu a obchod jsou vzájemně propojeny, a vzhledem k tomu, že aby bylo možno dosáhnout skutečného pokroku, se musejí tyto tři prvky doplňovat,

C.   vzhledem k tomu, že se odhaduje, že k dosažení rozvojových cílů tisíciletí bude zapotřebí alespoň zdvojnásobit roční mezinárodní příspěvek na pomoc (který v současnosti činí 50 mld. USD) a vzhledem k tomu, že dvě třetiny rozvojových zemí vynakládají více prostředků na umořování dluhu než na základní sociální služby,

D.   vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou pozadu s plněním rozvojových cílů tisíciletí a všechny členské státy s výjimkou čtyř musejí dosáhnout hranice 0,7 % HDP na rozvojovou pomoc,

E.   vzhledem k tomu, že rok 2005 bude rokem závažných úkolů, kdy se předsednictvo G8 soustředí na Afriku a změnu klimatu, OSN přehodnotí sotva znatelný pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí a v prosinci se bude v Hong Kongu konat setkání ministrů WTO, které bude zásadním opěrným bodem v kole rozhovorů o rozvoji, které bylo zahájeno v Dauhá,

F.   vzhledem k tomu, že OECD rozděluje rozvojové země do pěti kategorií podle jejich HDP na osobu, přičemž nejchudší země dostaly označení "nejméně rozvinuté země" (LDC), vzhledem k tomu, že EU a většina členských států nepokládá nejchudší země při vynakládání prostředků na rozvojovou pomoc za svou prioritu,

Úroveň a účinnost pomoci

1.   vyjadřuje své hluboké znepokojení nad skutečnostní, že pět let poté, co OSN schválila rozvojové cíle tisíciletí, subsaharská Afrika nedosáhla a nesměřuje k dosažení ani jednoho z osmi rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015, který byl stanoven jako cílový rok; zdůrazňuje, že pokud mezinárodní společenství podstatně nezvýší kvalitu i rozsah své rozvojové pomoci, velká část LDC, zejména v subsaharské Africe, nebude moci dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí;

2.   blahopřeje čtyřem členským státům EU(1) k tomu, že v případě rozvojové pomoci překročily hranici 0,7 % HDP, vyslovuje uznání pěti členským státům(2), že stanovily časový harmonogram k dosažené této úrovně oficiální rozvojové pomoci (ODA) a zejména těm novým členským státům, které podstatně zvýšily své rozpočty na rozvojovou pomoc; naléhavě vyzývá ostatní členské státy, které této úrovně nedosáhly a nestanovily časový harmonogram k jejímu dosažení, aby tak bezodkladně učinily;

3.   vyzývá Komisi, aby ve svém dalším sdělení o přehodnocení závazků ohledně financování rozvojové pomoci navrhla stanovení časového harmonogramu, podle něhož by co nejvyšší počet členských států dosáhl hranice 0,7 % do roku 2010 a nové členské státy by si stanovily dlouhodobé cíle; vyzývá ke stanovení postupných ročních cílů týkajících se zvýšení ODA, jejichž plnění by monitoroval GAERC nebo ECOFIN;

4.   bere na vědomí nadcházející debatu a různé iniciativy týkající se "nových mechanismů financování rozvojové pomoci"; vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby i nadále sledovaly veškeré tyto iniciativy, ať už veřejné nebo soukromé, povinné či dobrovolné, všeobecné nebo omezené; zdůrazňuje, že všechny tyto finanční prostředky jdou nad rámec stávajících závazků poskytnout 0,7 % HDP na ODA;

5.   lituje, že v roce 2003 bylo na základní vzdělání určeno pouze 2,4 % a na zdravotnictví pouze 3,8 % prostředků EU na rozvojovou pomoc navzdory neustálým výzvám Parlamentu k tomu, aby tyto prostředky dosáhly alespoň 20 %; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zlepšila svůj podíl na dosažení rozvojových cílů tisíciletí tím, že se podstatně zvýší prostředky na rozvojovou pomoc v oblasti zdravotnictví a vzdělání v místech, kde je to potřeba;

6.   vyzývá k lepšímu využití stávající pomoci, zejména tím, že dojde k přehodnocení priorit, ukončení vázaní pomoci na ty, kteří ji poskytují a nahromadění prostředků na mezinárodní úrovni, aby bylo možno uvolnit dodatečné finance pro nejchudší země; naléhavě vyzývá bilaterální a multilaterální dárce k tomu, aby harmonizovali své provozní postupy, vytvořili z pomoci svou prioritu a poskytli měřitelné výsledky;

7.   opakovaně zdůrazňuje nutnost, která je zmíněna v článku 178 Smlouvy o ES, aby Společenství systematicky pomocí ex-ante dopadových studií hodnotilo, zda v důsledku opatření v rámci jiných politik nedochází k podrývání jeho cílů rozvojové politiky;

8.   uznává, že na chudobu neexistuje jednotné řešení, které by bylo možno aplikovat na všechny případy, vyzývá však zejména k neustálému politickému závazku, transparentnosti a odpovědnosti týkající se snižování korupce, vytváření kapacit na dosažení cíle s ohledem na správné metody řízení a partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami;

9.   vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily, že se rozvojová pomoc bude i nadále soustřeďovat na zmírnění chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí; vyzývá v této souvislosti EU, aby se ujala vedení při rychlé realizaci zprávy projektu OSN pro nové tisíciletí "Investice do rozvoje: praktický plán, jak dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí";

10.   vyzývá v této souvislosti Komisi, aby se snažila o účinnější a viditelnější vynakládání rozvojové pomoci tím, že vyčlení nové vysoké finanční částky, aby se pomoc EU dostala do čela globálních iniciativ a aby se věnovala zvláštní pozornost návrhům na iniciativy "Quick win" uvedené v projektu pro nové tisíciletí (jako např. poskytování sítí proti moskytům a antimalarik, zrušení školného na základních školách a zásobování malých farmářů hnojivy), které by přinesly rychlé a významné výsledky s ohledem na vyšší životní úroveň milionů obyvatel rozvojových zemí;

Odpuštění dluhu

11.   zdůrazňuje, že všichni věřitelé a zejména mezinárodní instituce a národní vlády musejí souhlasit s postupným oddlužením rozvojových zemí, přičemž by země LDC měly mít přednost; vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby se na multilaterálních a bilaterálních fórech ujaly vedoucí úlohy při rušení vnější zadluženosti rozvojových zemí;

12.   vítá příklad zemí G-8 a dalších členských států EU, které se zavázaly, že poskytnou až 100% odpuštění dluhu v případě bilaterálních a multilaterálních dluhů nejchudších zemí na světě;

13.   zdůrazňuje, že by se odpuštění dluhu mělo přednostně týkat všech LDC a zemí, kterým je nutno dluh odpustit, aby mohly dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že odpuštění dluhu by se mělo týkat vlád, které dodržují lidská práva a zásadu správných metod řízení, a mělo by k němu dojít za podmínky, že finanční prostředky, které vlády takto získají, musejí být věnovány na pomoc nejchudším v jejich komunitách;

Mezinárodní obchod

14.   domnívá se, že svobodný a spravedlivý multilaterální obchodní systém, který by podporoval rozvoj, je účinným mechanizmem k odstranění základních příčin chudoby a hladu; vyzývá EU, aby podporovala tento systém jakožto prostředek ke zmírnění chudoby a aby zároveň zajistila lepší přístup nejchudších zemí na trh a poskytla vzhledem k obchodu vhodnou technickou pomoc, včetně vybudování kapacit, aby bylo možno maximalizovat možnosti rozvoje založené na obchodu;

15.   zdůrazňuje, že rozvojové země musejí chránit své rodící se zemědělství a že se vůči těmto zemím nesmí uplatňovat požadavek na reciproční liberalizaci obchodu;

16.   vyzývá EU, aby učinila konkrétní opatření proti chudobě tím, že zajistí soudržnost mezi obchodní politikou, politikou rozvojové spolupráce a společnou zemědělskou politikou, aby se předešlo jakémukoli přímému a nepřímému negativnímu vlivu na hospodářství rozvojových zemí;

Závěr

17.   vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby nepovažovaly rozvojové cíle tisíciletí za konečný cíl, nýbrž za předběžný cíl na cestě k vymýcení absolutní chudoby;

o
o   o

18.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě AKT-EU a společnému parlamentnímu shromáždění, Organizaci spojených národů, Africké unii, MMF, Světové bance, vrcholným představitelům států G-8 a vládám Pařížského klubu.

(1) Dánsko (0,84 %), Nizozemsko (0,81 %), Lucembursko (0,8 %), Švédsko (0,7 %). (2) Belgie (do r. 2010), Finsko (do r. 2010), Francie (do r. 2012), Španělsko (do r. 2012), Spojené království (do r. 2013).