Evropský parlament,

—  s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   s ohledem na svá předchozí usnesení o jaderném odzbrojení, na které opakovaně upozorňuje, zejména na usnesení ze dne 26. února 2004(1) o zasedání přípravného výboru konference o revizi Smlouvy o nešíření jaderných zbraní v roce 2005,

B.   zdůrazňuje, že evropská bezpečnostní strategie a strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení, přijaté rozšířenou EU, kladou důraz na význam nešíření jaderných zbraní a na odzbrojení,

C.   uznávaje, že všechny členské státy jsou smluvní stranou Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (smlouva o nešíření) a že dva členské státy EU patří mezi státy, které podle výše uvedené smlouvy vlastní jaderné zbraně,

D.   dovolávaje se vyjádření obsažené ve zprávě Panelu na vysoké úrovni o hrozbách, výzvách a změně zřízeného generálním tajemníkem OSN, že "se blížíme k okamžiku, kdy by narušení režimu nešíření jaderných zbraní mohlo mít nezvratné důsledky a vyústit v nekonečně se šířící zbrojení",

1.   potvrzuje své stanovisko, že smlouva o nešíření je pro prevenci šíření jaderných zbraní a pro jaderné odzbrojení velmi důležitá;

2.   opětovně poukazuje na to, že konečným cílem EU a smlouvy o nešíření je úplné odstranění jaderných zbraní, a očekává, že se státy, o nichž je známo, že jaderné zbraně vlastní, i státy vlastnící tyto zbraně neoficiálně, aktivně zapojí do řešení této otázky a že přispějí k dalšímu snižování a odstranění jaderných zbraní;

3.   vyzývá EU a členské státy, aby v duchu "účinné mnohostrannosti" a solidarity a při prosazování strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení vytvořily na konferenci pro revizi smlouvy o nešíření, která se má konat v roce 2005, společnou frontu a rozhodujícím způsobem přispěly do diskuse; naléhavě vyzývá, aby bylo v jejich stanovisku vyjádřeno, že nové podněty pro jaderné odzbrojení a znovuobnovení konference OSN o odzbrojení mají zvláštní význam;

4.   vyzývá Radu a členské státy, aby dodaly důraz jejich společnému prohlášení o tom, že "je nutno zachovat smlouvu o nešíření" a aby na podporu společného postoje Unie týkajícího se univerzalizace a posílení mnohostranných dohod v oblasti nešíření zbraní hromadného ničení a jejich nosných systémů učinily na konferenci o revizi prohlášení o společném postoji a společné strategii EU;

5.   vyzývá Radu a členské státy, aby pracovaly na účinném provedení bodu 15.3 oddílu označeného článek VI a osmý až dvanáctý odstavec závěrečného usnesení konference o revizi smlouvy o nešíření, konané v roce 2000, aby bylo možno dosáhnout přijetí smlouvy, která účinně zakáže výrobu všech zbraní využívajících štěpné materiály;

6.   vyzývá EU, aby ve spolupráci s mezinárodními partnery, včetně NATO, vypracovala a podporovala zásady, které zabrání teroristům nebo těm, kteří jim poskytují útočiště, získat přístup ke zbraním a materiálům hromadného ničení; žádá státy, které jsou smluvními stranami smlouvy o nešíření, aby dostály svým závazkům učiněným v rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1540(2004) o nestátním subjektech a šíření jaderných zbraní;

7.   vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily program zaměřený na prevenci šíření jaderného materiálu, technologií a znalostí ve světě;

8.   vyzývá všechny státy, a zejména státy vlastníci jaderné zbraně, aby neposkytovaly pomoc a nepodporovaly státy, které se mohou snažit o získání jaderných zbraní či jiných jaderných výbušných zařízení, především státy, které nejsou smluvní stranou smlouvy o nešíření;

9.   zdůrazňuje, že pevně věří, že činnost zaměřená na jaderné odzbrojení podstatným způsobem přispěje k mezinárodní bezpečnosti a strategické stabilitě a sníží také riziko krádeží plutonia nebo vysoce obohaceného uranu teroristy; naléhavě vyzývá EU, aby podpořila nový mezinárodní podnět o nových jaderných nebezpečích navržený generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohammedem El-Baradejem, která poukazuje na nutnost zajistit jaderné odzbrojení států, o nichž je známo, že jaderné zbraně vlastní, i států vlastnící tyto zbraně neoficiálně;

10.   naléhavě vyzývá EU, aby se usilovně snažila o založení příkladné úmluvy o jaderných zbraních, jak již byla uložena v OSN, která by mohla poskytnout rámec opatření, jež by byla součástí právně závazného procesu odzbrojení;

11.   vyzývá lucemburské předsednictví a Radu, aby věci dodaly důraz tím, že nastíní, jak hodlají dosáhnout společného cíle strategie EU ohledně zbraní hromadného ničení, který se zaměřuje na "podporu úlohy Rady bezpečnosti OSN a zvyšování odborných znalostí při řešení problému šíření jaderných zbraní", a jak konkrétně si mohou státy, které jsou smluvními stranami smlouvy o nešíření, zachovat jedinečnou zkušenost s ověřováním a inspekcemi Komise OSN pro monitorování, ověřování a inspekce, například pomocí seznamu expertů;

12.   vyzývá Radu a Komisi, aby předložily návrh, jakým způsobem přesvědčit třetí země a členské státy EU, které ještě nepodepsaly a neratifikovaly dodatečné protokoly Mezinárodní agentury pro atomovou energii, aby tak učinily;

13.   vyzývá Radu a členské státy, aby objasnily a zintenzívnily svůj závazek uvolnit finanční prostředky na podporu konkrétních projektů, které vedou multilaterální instituce, například Mezinárodní agentura pro atomovou energii;

14.   vyzývá EU, aby na revizní konferenci v roce 2005 navrhla, aby Komise OSN pro odzbrojení bezodkladně zřídila vhodný pomocný subjekt pro jaderné odzbrojení;

15.   vyzývá EU, aby vypracovala nezbytné koordinační mechanizmy (monitorovací jednotka EU pro zbraně hromadného ničení ve spolupráci se Situačním centrem EU), které by zajistily, že se při budování solidarity a důvěry mezi členskými státy ohledně politiky týkající se zbraní hromadného ničení využívají zpravodajské služby;

16.   zdůrazňuje, že je důležité a naléhavé, aby byla bezodkladně a bezpodmínečně podepsána a ratifikována Všeobecná smlouva o zákazu jaderných zkoušek v souladu s institucionálními postupy, aby mohla vstoupit co nejrychleji v platnost; vyzývá Radu a Komisi, aby na tom trvaly při svém dialogu s partnerskými státy, které ještě neratifikovaly Všeobecnou smlouvu o zákazu jaderných zkoušek nebo smlouvu o nešíření;

17.   opakuje svou výzvu USA, aby zastavily vývoj nových generací bojových jaderných zbraní a aby podepsaly a ratifikovaly Všeobecnou smlouvu o zákazu jaderných zkoušek; vyzývá USA také, aby objasnily situaci týkající se množství a strategických cílů svých taktických jaderných arzenálů umístěných na základnách v Evropě;

18.   vyzývá Izrael, Indii a Pákistán, aby se staly smluvními stranami smlouvy o nešíření;

19.   vítá výzvu, kterou podepsalo 25 nositelů Nobelovy ceny a která vyzývá vlády Spojených států, Ruska, Číny, Francie, Spojeného království, Indie, Pákistánu, Izraele a Severní Koreje, aby podpořily a uskutečnily kroky ke snížení operačního stavu svých systémů jaderných zbraní za účelem snížení rizika jaderné katastrofy; podporuje návrh vysokého představitele EU pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) na vytvoření "bezjaderné zóny" na Blízkém východě a vyzývá, aby byla v tomto směru vyvinuta snaha;

20.   obnovuje svou podporu mezinárodní kampaně primátorů, kterou zahájili primátoři Hirošimy a Nagasaki a která se týká jaderného odzbrojení, a doporučuje, aby mezinárodní společenství důkladně zvážilo "Projekt Vize 2020", který je součástí této kampaně a jenž vyzývá k vytvoření harmonogramu pro odstranění všech jaderných zbraní;

21.   vítá zapracování ustanovení smlouvy o nešíření do nejnovějších dohod EU se třetími zeměmi a do akčních plánů; poukazuje na to, že je nutno, aby tato opatření uskutečňovaly všechny partnerské státy EU bez výjimky;

22.   zdůrazňuje, že k prevenci každého ohrožení bezpečnosti kterékoli země je nutná angažovanost mezinárodního společenství; klade důraz na potřebu pevnějších regionálních a multilaterálních struktur na Blízkém východě, indickém subkontinentu a v severovýchodní Asii, aby bylo možno snížit tlak na šíření jaderných zbraní a dosáhnout toho, že se upustí od jaderných programů;

23.   vyzývá, aby byly zváženy všechny politické a diplomatické cesty za účelem zajištění mírového urovnání sporů, které se váží k šíření jaderných zbraní;

Írán

24.   s obavami poznamenává, že Hassan Rouhání, tajemník íránské Nejvyšší rady pro národní bezpečnost, dne 27. února 2005 znovu připomněl, že Teherán se nevzdá svého "práva na obohacování uranu podle smlouvy o nešíření" a vyzývá íránské orgány, aby přestaly činit matoucí a protichůdná prohlášení;

25.   bere na vědomí, že dne 27. února 2005 Rusko a Írán podepsaly dohodu o dodávkách jaderného paliva, která v příštím roce Íránu umožní zahájení provozu prvního atomového reaktoru v provincii Bušer, a zavazuje Írán, aby vracel všechno použité jaderné palivo do Ruska;

26.   vyzývá Radu, aby zahájila iniciativu vůči vládě Ruské federace na získání záruk, že současná dohoda s Íránem o dodávce jaderného materiálu je určena výhradně na civilní účely, a aby zajistila podporu diplomatických snah EU; spoléhá, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii bude pečlivě sledovat dopravu paliva mezi Ruskem a Íránem;

27.   vítá prohlášení generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii Mohammeda El-Baradeje, které učinil koncem ledna 2005, o pokroku, jehož dosáhli inspektoři této agentury pro jadernou bezpečnost během posledních 15 měsíců při vyjasnění povahy a rozsahu íránského jaderného programu;

28.   znovu ujišťuje o své plné podpoře pařížské dohody ze dne 15. listopadu 2004, ve které se Írán zavázal pozastavit program obohacování uranu, a přístupu tří států EU k dialogu s íránskými orgány, který má zajistit mírové a diplomatické řešení jaderných otázek týkajících se této země, a žádá objektivní záruky íránské vlády o nevojenské povaze jejího jaderného programu;

29.   vyzývá Írán, aby znovu potvrdil své závazky podle smlouvy o nešíření a aby jeho rozhodnutí zastavit obohacování uranu bylo trvalé, čímž by vytvořil dlouhodobou důvěru v mírovou povahu úmyslů Íránu a připravil cestu pro partnerství spolupráce mezi EU a Íránem; trvá na tom, že jednání o dohodě o obchodu a spolupráci je nutno spojit s uspokojivým uzavřením jaderné otázky a s vytvořením přesvědčivých mechanismů kontroly;

30.   vyzývá Radu a Komisi, aby zahájily jednání s íránskými orgány o převodu technologií a know-how a o finanční podpoře pro obnovitelné zdroje energie;

31.   vyzývá íránský parlament, aby ukončil ratifikaci dodatečného protokolu ke smlouvě o nešíření;

32.   vyzývá vládu USA, aby poskytla plnou podporu diplomatickému přístupu EU při řešení tohoto problému, pokládá tuto otázku za rozhodující pro obnovenou transatlantickou spolupráci a vítá nedávné prohlášení USA k této otázce, stejně jako dřívější ujištění, že by se nezapojily do preventivní vojenské akce proti Íránu;

Severní Korea

33.   je hluboce znepokojen skutečností, že dne 10. února 2005 Severní Korea prohlásila, že vlastní jaderné zbraně a na neurčito pozastavila svou účast v šestistranných rozhovorech o jejím jaderném programu;

34.   bere na vědomí prohlášení Severní Koreje, že jejím "konečným cílem je korejský poloostrov bez jaderných zbraní" a naléhá na ni, aby dostála svým závazkům podle smlouvy o nešíření a aby její vláda a další zúčastněné strany učinily konkrétní kroky při jednáních a přijaly konstruktivní přístup;

35.   naléhá, aby Severní Korea znovu přistoupila ke smlouvě o nešíření, aby odvolala své rozhodnutí odstoupit ze šestistranných rozhovorů a aby umožnila obnovení jednání s cílem nalézt mírové řešení krize na korejském poloostrově;

36.   naléhavě žádá, aby Severní Korea a USA umožnily urychlené vyřešení současné krize, nejdříve nabídkou učiněnou USA na obnovení dodávek těžkých topných olejů výměnou za ověřené zmrazení elektrárny Jongbyon, aby nedošlo k dalšímu zhoršení současné situace;

37.   naléhá na Radu, aby znovu posoudila platbu 4 milionů EUR Jižní Koreji na náklady na dočasné pozastavení činnosti Organizace pro energetický rozvoj na korejském poloostrově, vzhledem k tomu, že tento podnět sehrál významnou úlohu v nedávné minulosti, a je si vědom toho, že by mohla v budoucnosti posloužit k dodávkám konvenční energie;

38.   je přesvědčen, že EU by měla podporovat obnovené úsilí, které umožní Severní Koreji vzdát se dalšího využívání jaderné energie výměnou za záruku dodávek energie;

39.   vyzývá Radu a Komisi, aby nabídly finanční podporu dodávek těžkých topných olejů na pomoc základním energetickým potřebám Severní Koreje, a žádá Komisi a Radu, aby učinily nezbytné kroky ohledně účasti EU na budoucích šestistranných rozhovorech a aby současně daly najevo, že EU bude vzhledem ke korejskému poloostrovu dodržovat zásadu, že bez informování nebude poskytnuta finanční pomoc;

40.   je si vědom toho, že ústředním bodem trvající krize jsou tvrzení, že Severní Korea má plně vyvinutý program na vysoce obohacený uran a že dodávala uran do Libye; avšak vzhledem k tomu, že ani jedno z těchto tvrzení nebylo prokázáno, žádá o veřejné slyšení v Evropském parlamentu, které by tato tvrzení zhodnotilo;

o
o   o

41.   vyzývá Radu a Komisi, aby Parlamentu včas předložily zprávu o výsledku konference k revizi smlouvy o nešíření v roce 2005;

42.   doporučuje, aby oficiální delegace Parlamentu navštívila konferenci k revizi smlouvy o nešíření;

43.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení úřadujícímu předsednictví Rady, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, vládám a parlamentům Íránu a Severní Koreje, všem smluvním stranám smlouvy o nešíření a Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

(1) Úř. věst. C 98 E, 23.4.2004, s. 152.