Usnesení Evropského parlamentu o úloze Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí (2004/2252(INI))
Evropský parlament,
- s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která stanovila rozvojové cíle tisíciletí jakožto společná kritéria mezinárodního společenství k odstranění chudoby,
- s ohledem na následné zprávy o rozvoji lidstva vypracované Rozvojovým programem OSN,
- s ohledem na zprávu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) – Nejméně rozvinuté země v roce 2002: Únik z pasti chudoby,
- s ohledem na výroční zprávy Generálního tajemníka OSN o realizaci Deklarace tisíciletí OSN, z nichž poslední je ze dne 27. srpna 2004,
- s ohledem na zprávu pracovní skupiny Projektu tisíciletí OSN vedené profesorem Jeffrey Sachsem "Investice do rozvoje: praktický plán k dosažení rozvojových cílů tisíciletí",
- s ohledem na výroční zprávy UNICEF o stavu dětí ve světě a Úmluvu OSN o právech dítěte z roku 1989,
- s ohledem na závěrečné deklarace a závěry mezinárodních konferencí, zvláště Mezinárodní konference o financování rozvoje (Monterrey, 2002), Světového summitu o trvale udržitelném rozvoji (Johannesburg, 2002), III. konference OSN o nejméně vyspělých zemích (Brusel, 2001), IV. konference ministrů členských států WTO (Dohá, 2001), Mezinárodní konference o populaci a rozvoji (ICPD) (Káhira, 1994), zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN v r. 1999 ke zhodnocení pokroku při dosahování cílů ICPD ("Káhira + 5") a Světového fóra pro vzdělání (Dakar, 2000),
- s ohledem na národní výhrady, které byly členskými státy EU vyjádřeny v závěrečných prohlášeních a závěrech výše uvedených konferencí,
- s ohledem na závazky, které EU učinila na barcelonském zasedání Evropské rady v březnu 2002 před konferencí v Monterrey,
- s ohledem na články 177-181 Smlouvy o založení Evropského společenství a články III-316 až 318 a III-321 Smlouvy o Ústavě pro Evropu,
- s ohledem na zprávu Komise "Rozvojové cíle tisíciletí 2000–2004" (SEK(2004)1379),
- s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 20. listopadu 2000 o rozvojové politice Evropského společenství,
- s ohledem na závěry zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) ve dnech 22.–23. listopadu 2004,
- s ohledem na sdělení předsedy Komise ve shodě s místopředsedkyní Wallströmovou "Strategické cíle 2005–2009: Evropa 2010: Partnerství pro evropskou obnovu - prosperita, solidarita a bezpečnost" a "Pracovní program Komise na r. 2005",
- s ohledem na sdělení Komise, týkající se návrhu rozhodnutí Rady na schválení pozice Společenství v Radě ministrů AKT-ES k vypořádání všech speciálních půjček těžce zadluženým (HIPC) a nejméně rozvinutým zemím AKT, po plném uplatnění mechanismu pro zmírnění zadlužení HIPC (KOM(2001)0210) a své usnesení ze dne 25. dubna 2002(1),
- s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2005 o odlehčení dluhu rozvojových zemí(2),
- s ohledem na závazek Světového summitu o potravinách z roku 1996 snížit do roku 2015 počet hladovějících lidí o polovinu,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod, (A6-0075/2005),
A. s ohledem na to, že Evropská unie poskytuje více než 50 % celosvětové rozvojové pomoci a s ohledem na skutečnost, že v září 2000 členské státy EU a předseda Komise podepsali Deklaraci tisíciletí a v prosinci 2001 schválilo Valné shromáždění OSN rozvojové cíle tisíciletí,
B. si uvědomuje, že rozvojové cíle tisíciletí, které zdůrazňují úsilí splnit cíle týkající se vymýcení chudoby, musí být považovány za součást širší agendy prosazující udržitelný rozvoj, spravedlnost, poctivost, řádnou správu a právní stát,
C. s ohledem na to, že podle zprávy UNCTAD o nejméně rozvinutých zemích z roku 2002, se v posledních třiceti letech více než zdvojnásobil počet lidí žijících v extrémní chudobě, protože ze 138 milionů v roce 1960 vzrostl jejich počet na 307 milionů v devadesátých letech a jestliže současný trend potrvá, do roku 2015 vzroste počet lidí žijících za méně než 1 USD denně z 307 milionů na 420 milionů,
D. s ohledem na to, že opatření proti chudobě vyžadují především radikální změnu politiky, jak v průmyslově vyspělých, tak rozvojových zemích, aby se mohla zaměřit na strukturální příčiny chudoby, včetně nespravedlivých pravidel světového obchodu, splácení dluhů mezinárodním finančním institucím, které si rozvojové země nemohou dovolit a nespravedlivé rozdělení bohatství,
E. si uvědomuje, že dosažení rozvojových cílů tisíciletí si vyžádá zdvojnásobení současného objemu pomoci a jeho udržení na této úrovni po dobu nejméně deseti let ,
F. si uvědomuje současnou snahu o nalezení dodatečných inovačních zdrojů financování, a zároveň uznává, že stejně důležité jsou i kvalita a obsah podpory,
G. lituje, že dvě třetiny rozvojových zemí vydávají více prostředků na splácení dluhu než na základní sociální služby,
H. si uvědomuje, že mnoho silně zadlužených zemí vyžaduje 100 % odpuštění dluhu a v roce 2015 by mělo být bez převisu dluhu,
I. s ohledem na to, že externí hodnocení Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) kritizovalo v roce 2002 Evropské společenství (ES) za "chybějící celkovou strategii Společenství a skutečnost, že cíle rozvojové politiky Společenství jsou příliš početné, příliš vágní a neseřazené" a s ohledem na to, že v minulosti nebyla snaha zajistit, aby se podpora Společenství a podpora poskytovaná prostřednictvím členských států vzájemně doplňovaly,
J. poukazuje na skutečnost, že pouze 10 % celosvětových prostředků na zdravotnictví jde na potřeby 90 % světové populace a že 95 % ze 38 milionů lidí trpících AIDS žije v rozvojových zemích,
K. uznává význam prevence, ale současně zdůrazňuje nutnost poskytnout do konce roku 2005 léky proti retrovirům 3 milionům lidí,
L. s ohledem na to, že výzkum, týkající se parazitů přenášejících na člověka čtyři nejzhoubnější formy malárie, učinil v poslední době velký pokrok, což otevřelo cestu k novým formám léčby,
M. je znepokojen vyšší mírou počtu osob postižených infekcí HIV/AIDS v sub-saharské Africe, kde byly výdaje na zdravotnictví a školství drasticky omezeny,
N. s ohledem na to, že některé tropické nemoci se dají léčit, ale léky jsou buď nedostupné, nebo nejsou již nadále vyráběny nebo se vyznačují nedostatečnou kvalitou nebo účinností,
O. si je vědom, že 57 % dospělých osob nakažených virem HIV v subsaharské Africe jsou ženy a odsuzuje tlaky, které se snaží podkopat pokrokové politiky v oblasti práv sexuálního a reproduktivního zdraví a jejichž výsledkem je zvýšení nechtěných těhotenství a zdraví nebezpečných potratů,
P. s ohledem na to, že existují důležité vazby mezi udržitelností životního prostředí, obchodními a rozvojovými politikami a vymýcením extrémní chudoby a hladu, a s ohledem na to, že obživa chudých na venkově téměř plně závisí na racionálním řízení základních přírodních zdrojů – lesů, půdy, pastvin, mořských zdrojů i sladkovodních zdrojů,
Q. bere na vědomí nedávné zveřejnění znepokojující Zprávy tisíciletí o hodnocení ekosystémů, která dospěla k závěru, že přibližně 60 % (15 z 24) ze zkoumaných ekosystémů se zhoršuje nebo jsou využívány neudržitelně, včetně čisté vody, rybolovných zásob, čištění vzduchu a vody a regulace regionálních a místních podnebí, přírodních nebezpečí a nákaz, a že těmito změnami ekosystémů trpí nejvíce nejchudší lidé na světě,
R. si je vědom potenciálního dopadu dalšího kola jednání z Dohá o rozvoji a potřeby zavedení spravedlivých a vyvážených obchodních systémů, které by měly přispět k nápravě obchodní nevyváženosti globálního obchodu, zejména pokud jde o Afriku,
S. uznává, že rozvojová spolupráce byla v minulosti budována převážně na základě odvětvových strategií, zatímco systémový způsob zaměřený na rozvojové cíle tisíciletí by byl díky jasně existujícím synergickým vazbám prospěšnější ,
1. vítá zprávu Komise o Rozvojových cílech tisíciletí 2000–2004 a těší se na souhrnnou zprávu EU navrhující další opatření, která by zajistila, aby pomoc Společenství plně směřovala k realizaci rozvojových cílů tisíciletí;
2. zdůrazňuje, že zmírnění chudoby pomocí realizace rozvojových cílů tisíciletí a Deklarace tisíciletí musí být jednoznačně uznáno jakožto ústřední rámec pro rozvojovou politiku EU, což se musí jasně odrazit ve všech příslušných politických a legislativních návrzích; ale domnívá se, že by rozvojové cíle tisíciletí neměly být považovány za technickou záležitost, kterou lze snadno vyřešit poskytnutím více peněz, aniž by byly určeny a odstraněny základní příčiny chudoby;
3. lituje, že zatímco rozvojové cíle tisíciletí 1–7 mají jasně stanovené konečné termíny, u rozvojového cíle tisíciletí 8 tomu tak není;
4. zdůrazňuje souvislost mezi rozvojovými cíli tisíciletí, národními strategiemi ke zmírnění chudoby, makroekonomickou politikou, efektivním řízením veřejných výdajů a harmonizovanou pomocí na podporu řádné správy a funkčních politik;
5. je přesvědčen, že materiály týkající se strategie snížení chudoby (PRSP) a strategické dokumenty o zemích (CSP) by se mohly stát důležitými nástroji k dosažení rozvojových cílů tisíciletí, ale myslí si, že je třeba je revidovat, aby rozvojové cíle tisíciletí lépe podporovaly a vyzývá k "rychlým vítězstvím", která by měla být vtělena do PRSP a CSP, aby se stala součástí udržitelného a strukturovaného přístupu; věří, že proces rozvoje PRSP založených na rozvojových cílech tisíciletí má být otevřený a konzultativní a zahrnovat všechny klíčové zainteresované strany, jak na národní, tak na mezinárodní úrovni;
6. věří, že národní a regionální rozvojové politiky musí být demokraticky stanoveny samotným obyvatelstvem a že jejich příslušné vlády by jim měly být odpovědné prostřednictvím demokratických institucí a nikoliv se podmíněně přizpůsobovat strategickým zájmům dárců;
7. věří, že k boji proti chudobě patří uznání práva země nebo regionu demokraticky definovat své vlastní politiky, priority a strategie, které povedou k posílení udržitelné výroby potravin a k hospodářskému rozvoji pomocí mobilizace vlastních přírodních a lidských zdrojů a místního know how;
8. zdůrazňuje, že pro splnění rozvojových cílů tisíciletí musí být použity všechny prostředky, což vyžaduje co nejširší možné partnerství příslušných zainteresovaných stran, zejména s národními parlamenty a s občanskou společností k zajištění potřebné inovace, zdrojů a kapacity;
9. je toho názoru, že každé zemi musí být plně přiznáno právo a povinnost zajistit dostatek potravin pro své obyvatele a případně zabránit exportu z ostatních zemí, pokud by mohl toto úsilí podkopat;
10. má za to, že veřejné služby musí být konsolidovány a rozvíjeny, aby mohly být napravovány velké pohromy spojené s chudobou, jako jsou epidemie, negramotnost, nedostatek pitné vody a nedostupnost čištění odpadních vod;
11. vyzývá k integrovanému přístupu – oproti přístupu založenému na odvětvích – při plnění rozvojových cílů tisíciletí;
12. chválí ty členské státy, které dosáhly nebo překročily 0,7 % HND, zatímco u jiných zaznamenává zneklidňující trend snižování úrovně podpory a také ukončování předcházejících závazků uvedených v harmonogramech.
13. zdůrazňuje, že přestože se nyní zdá, že EU splní svůj cíl poskytnout v r. 2006 0,39 % HND na oficiální rozvojovou pomoc (ODA), existují velké rozdíly ve výsledcích dosažených jednotlivými členskými státy; z tohoto důvodu vyzývá ty členské státy, které stále zaostávají, aby se zavázaly k jasnému časovému rozvrhu a lhůtám tak, aby do roku 2015 dosáhly cíle ve výši 0,7 %;
14. vítá pokrok, kterého již mnohé z 10 nových členských států EU dosáhly tím, že výrazně zvýšily úroveň ODA a těší se na pokračování tohoto trendu.
15. zdůrazňuje, že cíl, stanovující 20 % na základní vzdělání a zdravotnictví by měl být zahrnut do rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu a rozšířit tak stávající 35% cíl pro základní sociální služeb.
16. podporuje návrh na pravidelné posuzování pokroku, dosaženého směrem k cílům ODA, které by měla provádět Rada pro hospodářství a finance (ECOFIN) a Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC ), zatímco členské státy vyzývá, aby stanovily roční cíle pro celkovou podporu a podporu nejméně rozvinutým zemím;
17. naléhavě žádá Komisi, aby přezkoumala své rozdělování zdrojů na rozvoj a zavázala se k podstatnému zvýšení svých výdajů na rozvoj během příštího finančního výhledu;
18. vyzývá EU, aby přijala konkrétní opatření proti chudobě a schválila promyšlený přístup k obchodu, rozvojové spolupráci a společným zemědělským politikám, aby zabránila přímým nebo nepřímým negativním dopadům na hospodářství rozvojových zemí;
19. naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala další možné zdroje financování a zvážila všechny návrhy, které byly předloženy jako alternativní způsoby financování rozvojových programů vedle závazku vynakládat 0,7 % HND na ODA;
20. vyzývá k snížení dluhů prostřednictvím postupného odpuštění dluhů těžce zadlužených zemí, zejména nejméně rozvinutých zemí, jejichž vlády respektují lidská práva, zásady řádné správy a jejich prioritou je vymýcení chudoby;
21. vyzývá k tomu, aby cíle ke snížení dluhů byly spojeny nejen s poměrem zahraničního dluhu k vývozu, ale také s potřebami založenými na rozvojových cílech tisíciletí;
22. naléhá na EU, aby zajistila odpovídající mezinárodní financování výzkumu nemocí postihujících obyvatele rozvojových zemí, jenž je v současné době financován nedostatečně;
23. doporučuje Komisi a členským státům, aby posílily svá partnerství s rozvojovými zeměmi takovým způsobem, který podporuje předvídatelnost, vzájemnou odpovědnost a závazky;
24. pevně věří, že společným zvládnutím problému korupce a nelegálních finančních praktik podle ustanovení Dohody o partnerství z Cotonou, přispějí země AKT a země EU podstatným způsobem k boji proti chudobě, zločinu a terorismu a zároveň pomohou vytvářet politickou stabilitu a podporovat sociální a hospodářský rozvoj;
25. zdůrazňuje důležitost komputerizace řízení veřejných financí v širším rámci e-vlády, aby se podařilo lépe zvládat neefektivní byrokracii a vyloučit nedostatek transparentnosti;
26. naléhavě žádá Komisi, aby významným způsobem posílila snahu o větší doplňkovost rozvojové spolupráce členských států s činnostmi Komise, založenou na komparativních výhodách každého dárce;
27. vítá takové iniciativy, jako je Atlas dárců EU, které se snaží koordinovat rozvojovou pomoc mezi členskými státy, a doporučuje Komisi, aby dokončila a vylepšila tento nástroj, aby mohl být používán k určování oblastí, ve kterých lze co nejrychleji dosáhnout pokroku při harmonizaci;
28. v tomto kontextu vyzývá ke konkrétním závazkům a časovým plánům pro harmonizaci a vyzývá k vytvoření ukazatelů a měřítek ke sledování účasti všech partnerů na úrovni jednotlivých zemí;
29. zdůrazňuje možnosti, které poskytuje revoluce v oblasti informační a komunikační technologie (ICT) při řešení specifických problémů souvisejících s chudobou, jako je ICT pro vzdělávání, ICT pro lepší zdravotní péči, ICT pro řádnou správu atd.;
30. zdůrazňuje důležitost přístupu k moderním energetickým službám pro chudé; zároveň uznává, že by rozvojové země neměly opakovat chyby průmyslově vyspělých zemí, a proto by jim měla být poskytnuta specifická podpora, aby investovaly do čistých a účinných energetických technologií;
31. vyzývá Komisi, aby zvýšila financování a vypracovala globální plán pro rozvoj vzdělávání a poskytování informací založený na rozvojových cílech tisíciletí;
32. naléhavě žádá všechny členské státy EU, aby komplexně realizovaly závazky Římské deklarace o harmonizaci ze dne 25. února 2003 ohledně zlepšení poskytování pomoci a v zásadě pomoc uvolnily;
33. naléhavě žádá Komisi, aby zajistila, že EU bude stát v čele úsilí vedoucího k zajištění bezplatného a povinného základního vzdělání a trvá na tom, že toto úsilí musí být doplněno o nové významné zdroje a musí dojít k cílenějšímu vynakládání zdrojů současných;
34. je přesvědčen, že je iluzí dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí na snížení chudoby a hladu do roku 2015 o polovinu tím, že všem bude poskytováno bezplatné vzdělání a zlepšen přístup ke zdravotní péči, když rozvojové země na splácení dluhů vynakládají čtyřikrát více, než na základní sociální služby;
35. trvá na tom, že je-li hlavním problémem, kterému čelí iniciativa Světové banky pro nejrychlejší cestu ke vzdělávání (FTI), nedostatek externích finančních prostředků, měla by Komise hledat možnosti jak financování pro vzdělávání a FTI navýšit;
36. zdůrazňuje důležitost toho, aby byla věnována zvláštní pozornost vzdělávání dívek, jelikož vzdělané dívky mívají menší a zdravější rodiny a pomáhají zvýšit produktivitu a snižovat chudobu;
37. vyzývá, aby zvláštní pozornost byla soustředěna na sirotky a na chlapce a dívky trpcí vyloučením ze společnosti, kteří jsou nepoměrně tvrději postiženi důsledky nepřiměřeného přístupu ke vzdělání;
38. naléhavě žádá Komisi, aby prozkoumala, jak rychle a pozitivně přispět přípravou zásilky, která by obsahovala moskytiéry a očkovací látky, prostřednictvím Globální aliance pro vakcíny a očkování (GAVI) a poskytováním kondomů nejen jako opatření proti HIV/AIDS; členské státy EU by mohly na této akci spolupracovat na národní úrovni; zdůrazňuje, že aby se tyto akce mohly stát součástí udržitelného přístupu, musejí být zakotveny do dlouhodobé strategie;
39. vyzývá Komisi, aby převzala vedení v boji proti malárii, shromáždila potřebné zdroje a navrhla vhodná a komplexní opatření na kontrolu a vymýcení této pandemie v dlouhodobém horizontu, se zvláštním důrazem na prevenci;
40. vyzývá zejména k rozšíření veřejného výzkumu a k mobilizaci soukromých investic pro urychlení výzkumu vakcín;
41. zdůrazňuje, že dostupnost a dosažitelnost základních služeb zdravotnické péče je absolutní podmínkou pro úspěšné zavádění všech zdravotnických politik v rozvojových zemích;
42. podporuje dohodu Komise o potřebě dostupných léků za přijatelnou cenu a zdůrazňuje nutnost pečlivě prozkoumat provádění Dohody TRIPS;
43. vyzývá k zajištění financí pro mimořádné případy ve zdravotnictví v rozvojových zemích a vyzývá vlády, aby ze zdravotnictví učinily svou prioritu;
44. upozorňuje na to, že přístup k pitné vodě a vyvážené stravě je pro veřejné zdraví životně důležitý; trvá proto na tom, že přístup k pitné vodě je nezbytný pro potírání chudoby a nemocí, které souvisí s nedostupností pitné vody;
45. vyzývá rozvojové země, aby obnovily veřejné služby a základní systémy zdravotnické péče a je přesvědčen, že evropská pomoc musí především podporovat vlastní snahy rozvojových zemí o posílení lidské, institucionální a infrastrukturní kapacity;
46. vyzývá k podstatnému zvýšení počtu pracovníků ve zdravotnictví, protože jich odchází více, než je nově školeno;
47. vyzývá ke zvýšení příspěvku EU do Globálního fondu pro zdravotnictví, jelikož peněžní prostředky až dosud přislíbené na rok 2005 představují pouze ¼ potřebné částky; a vyzývá EU a ostatní, aby se snažili předcházet zdvojování vynaloženého úsilí a prosazovat, aby politiky v oblasti HIV/AIDS, TBC a malárie spravovaly jednotlivé země samostatně;
48. naléhavě žádá EU, aby i nadále prosazovala práva v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví tím, že zachová stávající úroveň financování široké škály zdravotnických služeb zaměřených na sexuální a reprodukční zdraví, včetně plánování rodičovství, léčení pohlavně přenosných chorob a služeb pro bezpečené potraty v případě, že jsou legální;
49. vyzývá k tomu, aby se jedním z cílů v rámci rozvojového cíle tisíciletí 5 stal všeobecný přístup ke zdravotnickým službám zaměřeným na sexuální a reprodukční zdraví do roku 2015, s příslušnými ukazateli, zajišťujícími stejnou nebo rychlejší míru pokroku mezi chudými a ostatními opomíjenými nebo zranitelnými skupinami; vyzývá rovněž ke stanovení souvisejících, vhodně zvolených ukazatelů v rámci zbývajících sedmi rozvojových cílů tisíciletí;
50. zdůrazňuje nutnost zaujmout při vytváření a hodnocení programů Komise přístup založený na dětských právech a vzhledem k tomu, že práva dětí se promítají do všech oblastí, je třeba je systematicky podporovat ve všech nástrojích a programech;
51. domnívá se, že v rozvojové politice Společenství je třeba se znovu zaměřit na priority týkající se pohlaví jako na základní práva a součást kritérií správy používaných na základě dohody z Cotonou a jinde;
52. trvá na tom, že ženy nesmí být nadále odsouvány na okraj společnosti a je třeba jim umožnit hrát ústřední úlohu při navrhování a monitorování strategií na snížení chudoby, založených na rozvojových cílích tisíciletí a dalších životně důležitých všeobecných reformách, zejména pokud se jedná o regionální a místní vlády;
53. vítá a podporuje záměr Komise znovu oživit své vztahy s Afrikou prostřednictvím úzké spolupráce s Novým partnerstvím pro rozvoj Afriky, Africkou unií a nedávnými iniciativami, jako je Komise pro Afriku;
54. znovu zdůrazňuje nutnost stanovenou v článku 178 Smlouvy o ES, aby Společenství posoudilo, v případě potřeby pomocí dopadových studií, zda nebudou cíle jeho rozvojové politiky narušeny jinými politickými aktivitami;
55. žádá vyhodnocení celkového dopadu současné politiky liberalizace obchodu na hlad a chudobu v rozvojových zemích a požaduje, aby výsledky tohoto hodnocení byly využity pro formulaci jasných směrů rozvojové spolupráce;
56. trvá na tom, aby byla věnována dostatečná pozornost životnímu prostředí na úrovni jednotlivých států, což přispěje k dosažení rozvojového cíle tisíciletí 7, a to výslovným zahrnováním životního prostředí a udržitelného rozvoje do strategických materiálů na regionální a státní úrovni;
57. zdůrazňuje, že podpora ochrany a regenerace všech život podporujících systémů, jako je zdravá půda, lesy a mořské zdroje a také racionální řízení zdrojů sladkovodních, je nepostradatelnou součástí programů pro snižování chudoby a že v aktivitách EU týkajících se rozvojové spolupráce musí být takovéto intervence považovány za prioritní;
58. plně podporuje závěry Zprávy tisíciletí o hodnocení ekosystémů, že pokračující ničení světových ekosystémů bude překážkou dosažení rozvojových cílů tisíciletí; souhlasí dále, že jsou nezbytné zásadní institucionální změny a změny politiky, aby se zvrátilo rozšířené zhoršování, a naléhá na Komisi, aby začlenila podrobná doporučení ze zprávy do své souhrnné zprávy a do budoucích plánů práce;
59. žádá Radu, aby vyzvala Řídicí radu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) k zajištění toho, aby summit v září 2005 zahájil komplexní přezkoumání dopadů, které mají dosud uplatňované politiky liberalizace obchodu na sociální oblast a životní prostředí, tak aby tyto politiky co nejefektivněji podporovaly vymýcení chudoby;
60. připomíná, že obchod respektující spravedlivá pravidla sice není absolutním řešením problému chudoby ve světě, avšak může svým působením na hospodářský růst pozitivně přispět k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
61. bere na vědomí nedávné studie UNCTAD a dalších institucí, které ukazují, že rozsáhlá liberalizace obchodu v nejméně rozvinutých zemích se příliš málo projevuje v dlouhodobém a podstatném snížení chudoby a že přispěla ke zhoršení podmínek obchodu v rozvojových zemích, zejména pokud jde o africké země;
62. vyzývá Komisi, aby své politiky spolupráce a obchodní politiky co nejvíce uzpůsobila tak, aby vládám rozvojových zemí pomáhaly udržovat a rozvíjet veřejné služby, a to zejména ty, které zajišťují všem jejich obyvatelům přístup k pitné vodě, zdravotnickým službám, vzdělání, dopravě a energii;
63. opakuje s ohledem na diskusi o dopadech liberalizace na vodní sektor, že služby související s vodními zdroji musí ze zásady zůstat plně v odpovědnosti a pod kontrolou veřejné správy, přičemž je na národních, regionálních nebo místních orgánech, aby zajistily dodržování této zásady, a naléhavě žádá Komisi, aby zastávala stejný názor;
64. znovu potvrzuje, v souladu s usnesením ze dne 11. března 2004(3) o strategii vnitřního trhu, že voda je společným majetkem celého lidstva a že přístup k vodě, zejména nejchudšího obyvatelstva jihu světa se stává základním lidským právem, které je třeba prosazovat a hájit;
65. lituje, že není k dispozici harmonogram pro rušení dotací zemědělského vývozu, a domnívá se tedy, že by měl vyvinout tlak, aby byl takovýto harmonogram vytvořen;
66. vyzývá vedoucí představitele EU a ostatních průmyslově vyspělých zemí, aby pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí přijali konkrétní opatření založená na rušení exportních dotací, které poškozují místní výrobu potravin a hospodářský rozvoj;
67. vyzývá Komisi, aby se zasadila o to, aby se na současných jednáních WTO více hovořilo o otázkách rozvoje zdůrazněním bezpečnosti potravin a zaměstnanosti na venkově jako nejúčinnějších způsobů boje proti chudobě, mimo jiné vytvořením "rozvojové kapitoly" v Dohodě o zemědělství WTO, která chudším zemím umožní lépe řešit otázky bezpečnosti potravin a zachovat venkovské živobytí, také prostřednictvím úplného ukončení dotací zemědělských vývozů EU;
68. vítá, že Komise uznala potřebu zavedení zvláštního a diferencovaného režimu poté, co rozvojové země vyjádřily své obavy ohledně dopadů liberalizace obchodu a reciprocity;
69. vyzývá Komisi, aby usilovala o urychlenou reformu WTO, aby se udržitelnost a vymýcení chudoby dostaly na první místa na pořadu jednání o obchodu a aby bylo posíleno skutečně zvláštní a odlišné zacházení (S&D);
70. žádá Komisi, aby mezi prioritní opatření souhrnné zprávy o rozvojových cílech tisíciletí zařadila kroky EU ve prospěch stabilizace cen komodit, včetně přezkoumání mechanismů mezinárodního řízení dodávek, podpory návrhů na zahrnutí cen komodit do současného kola jednání WTO a účasti na financování pracovní skupiny pro komodity, kterou navrhla UNCTAD;
71. připomíná, že po dokončení jednání o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) by se žádná země AKT neměla po roce 2007 ocitnout z hlediska svých obchodních vztahů v horší situaci než za současného uspořádání a že předem neexistuje žádná záruka nebo závazek, že na konci roku 2007 bude podepsána další dohodu EPA;
72. co se týče vyjednávání o dohodách o hospodářském partnerství s partnery ze zemí AKT vyzývá Komisi, aby zajistila, že se z nich stanou nástroje pro rozvoj zemí AKT a vymýcení chudoby, mimo jiné prostřednictvím pokračování principu nereciprocity v přístupu na trh s cílem zajistit spravedlivé postavení partnerů ze zemí AKT na světovém trhu zaměřením se na omezení na straně nabídky a ochranu citlivých produktů a posílením stávajících iniciativ regionální integrace a iniciováním revize nebo vyjasnění článku 24 Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT);
73. naléhavě žádá, aby se maximálně přihlédlo ke skutečnosti, že země AKT jsou často velice závislé na primárních komoditách, které jsou obzvláště citlivé na kolísání cen a zvyšování tarifů a zdůrazňuje důležitost diverzifikace, rozvoj zpracovatelského průmyslu a malých a středních podniků v těchto zemích;
74. vyzývá Komisi, aby v přechodném období podpořila zásadu obchodní ne-reciprocity, kterou se musí řídit vztahy mezi průmyslově vyspělými a rozvojovými zeměmi, a aby během jednání EPA projevila flexibilitu vůči zemím AKT s ohledem na úroveň jejich rozvoje, relativně malý objem jejich hospodářství a jejich finanční, rozvojové a obchodní potřeby a zajistila, aby se dohody EPA skutečně staly nástroji pro udržitelný rozvoj v zemích AKT;
75. vyzývá Komisi, aby připravila platné alternativy vůči EPA, jako je rozšíření iniciativy EU Vše kromě zbraní (EBA) na všechny země, i když nepatří mezi nejméně rozvinuté země nebo zdokonalení návrhu EU týkajícího se všeobecného systému preferencí (GSP+) pro ty země AKT, které mohou vyjádřit neochotu vstoupit do EPA;
76. zdůrazňuje význam vytváření obchodní kapacity a získávání dodatečných zdrojů od EU na zvýšení schopnosti zemí AKT identifikovat potřeby a strategie pro jednání o regionální integraci a na její podporu a na poskytování pomoci tomuto procesu, a to zejména v případě diverzifikace a podpory regionální integrace a přípravy na liberalizaci zvyšováním výrobní, zásobovací a obchodní kapacity a vyrovnáním přizpůsobovacích nákladů a také zvýšením schopnosti těchto zemí přilákat investice;
77. zdůrazňuje, že vytváření kapacity pro místní trhy a pro obchod je přinejmenším stejně důležité jako přístup na trh a že by pro tyto účely mělo být poskytnuto financování stejně jako pro diverzifikaci a podporu, zejména pro banány, rýži a cukr;
78. zdůrazňuje, že by Rada měla podniknout rychlé kroky k provádění rozhodnutí WTO ze dne 30. srpna 2003 o provádění odstavce 6 Deklarace z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví, a vyzývá Komisi, aby naléhavě vyzvala členské státy, aby nové nařízení co nejdříve plně prováděly;
79. zdůrazňuje, že by Rada měla urychlit rozhodování o reformě obchodních politik EU týkajících se citlivých výrobků;
80. vyzývá Komisi, aby rozšířila svou obchodní pomoc a podpořila budování kapacity, což je nezbytnou podmínkou pro to, aby se nejchudší země mohly úspěšně vyrovnat se zvýšenou konkurencí plynoucí z liberalizace trhu.
81. vyzývá ke změně stanov a mandátu Evropské investiční banky, která by umožnila vytvoření specializovaného oddělení fungujícího na základě mandátu ke skutečnému rozvoji;
82. domnívá se, že rozvojových cílů tisíciletí nelze nikdy dosáhnout bez odpovídajících politik ve prospěch žen, dětí, seniorů a osob se zdravotním postižením;
83. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících zemí, Meziparlamentní unii, Organizaci spojených národů a Výboru pro rozvojovou pomoc OECD.