Evropský parlament,

-   s ohledem na výroční zprávy Evropské komise o procesu stabilizace a přidružení pro jihovýchodní Evropu,

-   s ohledem na svá předchozí usnesení o zemích jihovýchodní Evropy a o procesu stabilizace a přidružení, a to zejména na usnesení ze dne 20. listopadu 2003(1),

-   s ohledem na historickou návštěvu chorvatského premiéra v Srbsku a Černé Hoře dne 15. listopadu 2004 a na společné prohlášení, které bylo při této příležitosti podepsáno a v němž obě strany zdůrazňují své odhodlání vstoupit do Evropské unie a přání nalézt řešení zbývajících problémů, k nimž patří ochrana menšin, návrat srbských uprchlíků do Chorvatska a informace o Chorvatech, kteří jsou od války pohřešováni,

-   s ohledem své usnesení ze dne 17. listopadu 2004 o Evropské agentuře pro obnovu(2) a na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě (B6-0026/2004) a Komisi (B6-0025/2004),

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že v roce 1999 zahájila EU proces stabilizace a přidružení se zeměmi západního Balkánu (Albánie, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora a Bývalá jugoslávská republika Makedonie) jako svůj hlavní příspěvek k Paktu stability, který vytváří strategický rámec vztahů těchto zemí s EU a zahrnuje současně navázání nových smluvních vztahů (dohody o stabilizaci a přidružení) a program pomoci (CARDS),

B.   vzhledem k tomu, že bilaterální vztahy doplňují multilaterální rámec rozvoje regionální spolupráce a dobrých sousedských vztahů jako základních podmínek pro konkrétní vyhlídky na členství,

C.   vzhledem k tomu, že zasedání Evropské rady v Soluni v roce 2003 výslovně uznalo evropské směřování zemí účastnících se procesu stabilizace a přidružení a jejich potenciál jako kandidátů na členství v EU,

D.   vzhledem k tomu, že tyto země dosáhly pokroku, ale že před nimi stojí ještě mnoho úkolů, než dokončí přechod k plně fungující demokracii a tržnímu hospodářství a než budou schopny zvládnout bližší připojení k EU; a že jakkoli je jejich evropské směřování nesporné, celkově bude další pokrok v tomto směru záviset na schopnosti těchto jednotlivých zemí dosáhnout výrazných posunů vpřed,

E.   vzhledem k tomu, že státní unie Srbska a Černé Hory, vytvořená z podnětu EU pro podporu procesu demokratických a hospodářských reforem a pro urychlení integrace země do EU, nesplňuje v současnosti očekávání a její parlament ve skutečnosti přestal od 3. března 2005 fungovat,

F.   vzhledem k tomu, že cílem činnosti EU musí být vytvoření demokratického Kosova nejen pro etnickou většinu, nýbrž pro všechny etnické skupiny, které v Kosovu žijí, a vzhledem k tomu, že současná i budoucí pomoc musí být založena na těchto principech; vzhledem k tomu, že výsledky tohoto úsilí jsou neuspokojivé; vzhledem k tomu, že situace v Kosovu a nedostatečná bezpečnost zbývajících příslušníků srbské komunity a jiných nealbánských komunit, zejména poté, co propuklo etnické násilí v březnu 2004, má rovněž nepříznivý dopad na situaci v Srbsku,

G.   vzhledem k tomu, že není vždy dodržována rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) týkající se návratu srbských a dalších uprchlíků do jejich měst v Kosovu,

H.   vzhledem k tomu, že velký počet vnitřních vysídlenců v Srbsku a Chorvatsku představuje další finanční zátěž pro obě země,

I.   vzhledem k tomu, že k nestabilitě v regionu přispívá přítomnost polostátních útvarů a jejich dosud nevyjasněný status,

J.   vzhledem k tomu, že současný institucionální rámec vzniklý na základě Daytonských dohod podrývá životaschopnost Bosny a Hercegoviny a brání evropské integraci;

K.   vzhledem k tomu, že ztroskotáním referenda v Bývalé jugoslávské republice Makedonii dne 7. listopadu 2004 byla připravena cesta pro plné uplatnění Ochridské dohody a zvýšilo se tempo evropské integrace,

L.   vzhledem k tomu, že nadcházející zahájení rozhovorů o přistoupení s Chorvatskem, jakmile budou splněny závazky vůči Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), by mělo být považováno za pozitivní signál vyslaný všem zemím v regionu, pokud jde o jejich evropskou perspektivu,

M.   vzhledem k tomu, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie také předložila žádost o vstup do EU a očekává, že časem získá stanovisko Komise,

1.   zdůrazňuje, že v souladu s evropskou bezpečnostní strategií, která byla přijata v prosinci 2003, je západní Balkán regionem s nejvyšší prioritou pro EU a že budoucnost tohoto regionu je jednoznačně spojena s evropskou integrací, ale že tato budoucnost do značné míry závisí na samotných zemích tohoto regionu;

2.   poznamenává, že politické vlastnictví a znalost technických mechanismů evropské integrace jsou důležitými prvky, ale že je nutno posílit příslušné instituce, zejména volené orgány (v zemích regionu), a uznává, že to bude vyžadovat značné množství dalších finančních prostředků;

3.   vyjadřuje vážné znepokojení nad ekonomickou a sociální situací v regionu; zdůrazňuje, že řešení této zásadní otázky je jedním z hlavních předpokladů pro zajištění stabilního rozvoje těchto zemí; vyzývá vlády a EU, aby učinily ze sociálního a hospodářského rozvoje jednu z nejvyšších priorit;

4.   připomíná, že na vrcholné schůzce hlav států Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Srbska a Černé Hory v červenci 2002 bylo přijato společné prohlášení o naplňování Daytonské dohody, o zachování zásady neměnnosti hranic, o podpoře návratu uprchlíků a o spolupráci při evropské integraci;

5.   vítá bilaterální dohodu o ochraně menšin, kterou dne 15. listopadu 2004 uzavřelo Chorvatsko a státní unie Srbska a Černé Hory a v níž obě strany vyjádřily svou vůli uznat, že národnostní menšiny jsou pozitivním prvkem, který společnost obohacuje;

Bosna a Hercegovina

6.   konstatuje, že deset let po podepsání Daytonské dohody zůstávají nevyřešeny zásadní politické problémy, že země je rozdělena a politická stabilita je křehká; zastává názor, že jsou naléhavě třeba nové politické iniciativy založené na přístupu zdola nahoru a na účasti tří národů žijících v zemi jako sousedé v udržitelném míru; zdůrazňuje proto potřebu revize Daytonských dohod;

7.   upozorňuje na priority, které je stále ještě třeba vyřešit: plná spolupráce s ICTY, otázky bezpečnosti, budování institucí, infrastruktura, dodávky energie; vítá rozhodnutí EU převzít operace k zachování míru po jednotkách SFOR, které řídí NATO, jejíž mandát skončil 2. prosince 2004, a v této souvislosti zdůrazňuje obrovský význam této dosud nejrozsáhlejší vojenské mise EU, která značně zviditelní EU v Bosně; bere na vědomí, že se tím EU stane hlavním mezinárodním činitelem v Bosně, který bude mít k dispozici nejen vojenské prostředky, ale i civilní nástroje, včetně hospodářské pomoci, obchodní výměny a politického dialogu; poukazuje na rozpory v postoji některých politických sil v Bosně a Hercegovině, které otevřeně podporují evropskou integraci, brání však nezbytným reformám nutným pro fungování státu;

8.   vítá skutečnost, že EU je připravena vzít na sebe větší odpovědnost za stabilitu v Bosně a Hercegovině, než tomu bylo v minulosti; poukazuje na to, že největší vojenská mise EU EUFOR doplňuje policejní misi EU v Bosně a Hercegovině; zdůrazňuje proto, že převzetí operací SFOR na zachování míru, vedených dosud Severoatlantickou organizací, k němuž došlo v prosinci 2004, je deset let po Daytonském setkání velkou příležitostí pro další pokrok; bere na vědomí, že součástí mise jsou jak vojenské, tak politické složky; vyzývá Radu, aby zajistila co nejlepší koordinaci mezi různými aktéry a aby zajistila, že Evropský parlament bude dobře informován a bude dostávat o misi EUFOR konkrétní informace;

9.   vítá činnost ředitelství pro evropskou integraci v rámci vlády Bosny a Hercegoviny; je si vědom pozitivních změn, ke kterým došlo; opakuje, že je důležité, aby orgány nadále pokračovaly v procesu reforem a obrátily svou pozornost k prioritám, kterými je například potírání korupce a organizované trestné činnosti, pátrání po válečných zločincích, kteří jsou dosud na svobodě, řešení velmi špatného stavu hospodářství, příliš vysoké náklady na udržení funkční státní správy a celkově nedostatečná administrativní kapacita;

10.   lituje rozhodnutí Spojených států – které vstoupilo v platnost v červnu 2003 – udělit americkým občanům v Bosně imunitu, díky níž nemohou být stíháni Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, poté, co jej uznal parlament Bosny a Hercegoviny;

11.   vyzývá bosenské orgány, zejména vládu Srbské republiky, aby plně spolupracovaly s ICTY při stíhání osob obviněných z válečných zločinů, a pokud bude tento požadavek splněn, podpoří v budoucnu přizvání Bosny k účasti v programu Partnerství pro mír; zdůrazňuje, že nejvážnějším problémem zůstává skutečnost, že dosud nebyly potrestány osoby obviněné z válečných zločinů a že je obtížné dosáhnout jejich vydání, což brání usmíření národů a rozvoji vzájemné důvěry mezi nimi; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny na všech úrovních veřejné správy, občanskou společnost, pravoslavnou církev a všechny ostatní odpovědné činitele, aby vynaložily veškeré úsilí na to, aby Karadžić a Mladić byli postaveni před ICTY; v této souvislosti vítá, že policie Srbské republiky nedávno zatkla osm osob na základě místních zatykačů za válečné zločiny a že Rada přijala rozhodnutí zmrazit aktiva většího počtu osob obviněných z válečných zločinů;

12.   je krajně pobouřen zjištěním, které učinili vědci z Programu OSN pro životní prostředí (UNEP), že vzorky vody a půdy odebrané v různých částech Bosny a Hercegoviny jsou kontaminovány ochuzeným uranem; vyjadřuje své znepokojení nad pasivitou ohledně doporučení UNEP, aby byly zamořené oblasti dekontaminovány;

13.   vítá opětovné připojení elektrických generátorů v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Bývalé jugoslávské republice Makedonii a Srbsku a Černé Hoře k západoevropskému systému UCTE, od něhož se tyto země odpojily v roce 1991; je přesvědčen, že opětovné sjednocení bosenského trhu, dříve rozděleného mezi Federaci a Srbskou republiku, napomůže hospodářskému zotavení Bosny;

14.   uznává, že v Bosně a Hercegovině je dosud zapotřebí Úřadu vysokého představitele; požaduje větší transparentnost a kontrolu Evropského parlamentu, pokud jde o činnost a rozhodnutí tohoto úřadu, zejména s ohledem na plánovaný postupný přesun jeho činnosti na vlastní orgány Bosny a Hercegoviny; v této souvislosti žádá vysoké představitele, aby se zdržel přílišného využívání tzv. "bonnských pravomocí" vzhledem k tomu, že tento nástroj vlády zhoršuje možnost ustavení právního státu v Bosně a Hercegovině.

15.   naléhavě žádá Komisi, aby podpořila politické síly v zemi při hledání konsensu o reformě politického rámce, uvedeného v Daytonské dohodě, aby bylo možno v Bosně a Hercegovině vybudovat účinně fungující správní struktury.

Srbsko a Černá Hora

16.   poukazuje na to, že příští dva roky budou klíčové pro státní unii v Srbsku a Černé Hoře, neboť nalezení řešení uspokojivého pro obě strany bude zásadním faktorem pro stabilitu v celém regionu; opakuje, že EU by měla být připravena pomoci Srbsku a Černé Hoře dospět k trvalému uspořádání, přičemž by měla zaujmout nestranný postoj, pokud jde o to, jak by tento vztah měl vypadat;

17.   lituje, že Srbsko a Černá Hora stále nespolupracuje s ICTY, a vyzývá úřady, aby dále pokročily v reformě armády a policie a zvláště se přitom zaměřily na tajnou policii; vítá, že se k ICTY nedávno dostavili obvinění vysoce postavení váleční zločinci a očekává, že srbské orgány urychlí spolupráci s ICTY;

18.   připomíná vládě Srbska a Černé Hory, že úcta k základním právům a svobodám včetně práv etnických a národnostních menšin je jedním z kodaňských kritérií a základní podmínkou pro další účast v procesu stabilizace a přistoupení, který může případně vést až k členství v EU;

19.   bere na vědomí zjištění mise Evropského parlamentu do Vojvodiny vytvořené ad hoc a její zprávu o etnickém a sociálním napětí v této oblasti; připomíná srbským orgánům jejich odpovědnost za zajištění zákonnosti v celé zemi a pro všechny obyvatele; uznává schopnost Vojvodiny stát se vzorem pro zbytek Srbska při zajišťování mírového spolužití mezi různými etnickými skupinami a plném využívání regionálních a přeshraničních programů, které EU vytvořila a podporuje;

Kosovo

20.   vyzývá Evropskou komisi, aby urychleně dokončila práce v souvislosti se studií proveditelnosti, aby mohla být co nejdříve zahájena jednání o uzavření dohody o stabilizaci a přidružení s Evropskou unií;

21.   je si vědom toho, že budoucí rozhodnutí o statutu Kosova budou mít politické důsledky pro Srbsko, a vyzývá proto Bělehrad a Prištinu, aby vedly dialog v duchu spolupráce s cílem nalézt konstruktivní řešení pro budoucnost Kosova;

22.   vítá rozhodnutí bývalého kosovského ministerského předsedy Ramuše Haradinaje, že rezignuje a vydá se tribunálu ICTY; věří, se toto dobrovolné vydání se soudu poslouží jako příklad pro ostatní válečné zločince v regionu a zvýší respekt a pověst ICTY;

23.   bere na vědomí výsledky nedávných voleb (23. října 2004), lituje však nízké volební účasti, zejména hromadného bojkotu těchto voleb ze strany srbské menšiny v Kosovu, a skutečnosti, že to jednoznačně ukazuje, jak hluboká a nezacelená jsou nepřátelství na tomto území;

24.   uvědomuje si, že vyhodnocení zavádění norem bude zahájen v polovině roku 2005 s cílem rozhodnout o možnosti zahájení dialogu o budoucím statutu Kosova;

25.   očekává, že Rada, zejména vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, a Komise budou spolu s OSN, USA, NATO a dalšími důležitými aktéry plně hrát svou roli při přípravě podmínek pro nadcházející rozhovory o budoucnosti Kosova; zdůrazňuje v tomto ohledu, že si všechny strany musejí plně uvědomovat, že celá tato oblast má společnou evropskou budoucnost;

26.   vyzývá Radu a Komisi, aby převzaly vedoucí úlohu při přípravě jednání o konečném statutu a aby v zájmu urychlení tohoto procesu předem vyloučily tyto možnosti:

27.   požaduje však, aby kosovské úřady přijaly rozhodná opatření pro zajištění bezpečnosti všech občanů Kosova;

28.   uznává důležitost sledovacího mechanismu procesu stabilizace a přidružení (STM) jako prostředku podpory Kosova při strukturálních reformách, které odpovídají standardům EU, a přípravy na budoucnost Kosova v rámci Evropské unie;

29.   zdůrazňuje, že více než pět let po konfliktu není známo, jaký osud postihl téměř 3 500 obyvatel Kosova; vyzývá vládu Srbska, aby aktivně spolupracovala a poskytla veškeré informace týkající se pohřešovaných osob; rovněž vyzývá kosovské úřady, aby poskytly veškeré informace o 500 kosovských Srbech, kteří jsou stále nezvěstní;

30.   vyzývá kosovské úřady, aby respektovaly práva srbské komunity, usnadnily návrat srbských a ostatních uprchlíků jiné než albánské národnosti, dodržovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1244 (1999) a bojovaly proti organizovanému zločinu a obchodu s drogami s větším odhodláním;

Albánie

31.   je znepokojen tím, že politická atmosféra v Albánii je problematická, protože napětí uvnitř vládnoucí strany vyústilo v její rozštěpení; vyjadřuje politování nad neschopností albánské vlády účinně jednat; očekává od všech politických stran, že učiní konkrétní kroky pro zlepšení politického klimatu;

32.   zdůrazňuje nutnost zlepšit fungování veřejné správy Albánie a bojovat proti svévolnému jednání úřadů; doporučuje, aby byla přijata širší opatření s cílem poskytnout prostředky nutné pro boj s korupcí, organizovaným zločinem, obchodováním s lidmi, zbraněmi a drogami a pro pokrok směrem k vytvoření nezávislého a výkonného soudnictví, zejména rozvoj fungující jurisdikce ve správním sektoru;

33.   uvědomuje si, že vzhledem k roli, kterou musí Albánie hrát v boji proti organizované trestné činnosti, je klíčovým činitelem pro stabilizaci regionu;

34.   je si vědom, že je ještě stále třeba učinit mnoho pro rozvoj hospodářství (např. čtvrtina obyvatel žije pod hranicí chudoby) a že je nutné bojovat s korupcí a zvýšit průhlednost; upozorňuje na obtížnou situaci v sektoru vzdělávání, zejména s ohledem na naléhavou potřebu zajistit rovné příležitosti, pokud jde o vzdělání dětí z celé země;

35.   vyzývá albánskou vládu a albánské úřady, aby respektovaly práva řecké národnostní menšiny, a zdůrazňuje, že pokrok v jednáních o dohodě o stabilizaci a přidružení a evropská perspektiva Albánie přímo závisejí na dodržování lidských práv a práv menšin;

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

36.   zastává názor, že plná účast Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na procesu evropské integrace bude přínosem nejen pro tuto zemi, ale také pro celý region;

37.   vítá odpovědi vlády Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na dotazník Komise o politických a hospodářských otázkách a acquis EU; očekává, že Komise předloží své stanovisko ohledně žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství v EU co nejdříve; zdůrazňuje, že získání statutu kandidátské země na Zasedání Evropské rady v prosinci 2005 povzbudí zemi k dosahování dalších výsledků v rámci procesu reforem a upevní stabilitu v regionu;

38.   vítá úsilí, které vláda vyvinula při provádění decentralizačních reforem, které jsou součástí rámcové dohody podepsané v Ochridu v roce 2001; vítá výsledek referenda z listopadu 2004, které ukázalo, že evropské směřování země má podporu obyvatelstva a vytváří podmínky pro další reformy; zdůrazňuje, že snahám Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o decentralizaci by se mělo dostat přiměřené podpory z programů EU, které by měly být dále "dekoncentrovány", aby k nim mohly svými odbornými znalostmi přispět i národní a místní orgány;

39.   vyjadřuje politování nad tím, že místní volby konané na jaře 2005 zmařily podle pozorovatelů OBSE nesrovnalosti a vyzývá orgány Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, aby okamžitě přijaly nezbytná opatření k tomu, aby se volební praxe přiblížila požadavkům ODIHR (Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva);

40.   je toho názoru, že ztroskotání referenda o teritoriálním rozdělení umožní trvalé usmíření mezi dvěma hlavními etnickými skupinami tak, jak se uvádí v Ochridské dohodě, s cílem učinit Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii vzorem mírového soužití a přispět ke stabilizaci celého regionu;

41.   je toho názoru, že různé orgány EU působící v Bývalé jugoslávské republice Makedonii by měly zlepšit koordinaci mezi sebou; v této souvislosti se domnívá, že by Komise měla hrát stěžejní roli při realizaci politik EU v této zemi;

42.   domnívá se, že plná podpora ICC je základním prvkem spolupráce mezi EU a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie; zdůrazňuje v této souvislosti, že vzhledem k žádosti Bývalé jugoslávské republiky Makedonie o členství by se měla anulovat tzv. "výjimečná smlouva" uzavřená mezi Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie a USA v roce 2003.

43.   s politováním konstatuje, že podle zpráv OBSE o místních volbách byly v řadě obcí pozorovány nesrovnalosti; vyzývá proto, aby se další úsilí v budoucnu zaměřilo na posílení volebních postupů, zejména na místní úrovni;

Chorvatsko

44.   vítá rozhodnutí přiznat Chorvatsku statut kandidátské země, které bylo přijato dne 18. června 2004(3);

45.   bere na vědomí rozhodnutí Rady odložit zahájení vstupních rozhovorů s Chorvatskem, protože neexistuje společná shoda na tom, zda tato země plně spolupracuje s ICTY;

46.   v této souvislosti vítá rozhodnutí Rady o schválení rámce pro jednání s Chorvatskem a vyzývá chorvatskou vládu, aby se vynasnažila dokázat, že plně spolupracuje s ICTY; domnívá se, že toto je základní zkouškou pro všechny země v oblasti a vyjadřuje svou plnou podporu obtížné práci, kterou vykonává ICTY;

47.   vyzývá Chorvatsko, aby v dialogu se Slovinskem urovnalo zbývající spory o pohraničních oblastech, vyvarovalo se jednostranných akcí s cílem ohrozit stanovení slovinsko-chorvatských hranic a ovlivnit vymezení hranic bez dohody, a aby učinilo vše, co je v jeho silách, pro vytvoření podmínek pro návrat uprchlíků a pro jeho usnadnění;

48.   bere na vědomí návštěvu chorvatského premiéra Sanadera v Bělehradu v listopadu 2004, první oficiální návštěvu tohoto druhu od rozpadu bývalé Jugoslávie; poukazuje na to, že premiér Sanader a srbsko-černohorský prezident Marovič podepsali dohody o národnostních menšinách a o vědecko-technické spolupráci a že se shodli na tom, že k budoucnosti Chorvatska i Srbska a Černé Hory musí patřit členství v Evropské unii;

49.   vyzývá úřady, aby učinily významné kroky pro usnadnění návratu uprchlíků a pro zajištění spravedlivých a účinných domácích soudů pro válečné zločiny;

50.   naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby do Chorvatska co nejdříve vyslaly monitorovací pracovní skupinu, aby byly na příštím zasedání Rady k dispozici spolehlivé výsledky, na jejichž základě by bylo možno rozhodovat.

Obecné body

51.   vyzývá k lepší koordinaci akcí mezinárodního společenství v tomto regionu; poznamenává, že vzhledem k mnoha činitelům, kteří hrají roli v tomto regionu, je třeba vymezit/přerozdělit jejich pravomoci; zvláště upozorňuje na potřebu jednoznačného přerozdělení odpovědností/pravomocí Evropské agentury pro rozvoj a "dekoncentrovaných" delegací Evropské komise v tomto regionu;

52.   vyzývá Radu a Komisi, aby vymezily jasnou cestovní mapu a přístupovou strategii pro země západního Balkánu k přesnějšímu vymezení strategie EU pro Balkán na několik následujících let a zejména s ohledem na zahájení přístupových jednání s Chorvatskem žádá, aby EU vyslala jednoznačný signál ostatním státům jihovýchodní Evropy;

53.   poukazuje na to, že proces stabilizace a přidružení na západním Balkánu je nezbytným rámcem pro dané země na jejich cestě k členství v EU;

54.   poukazuje na to, že by měla být posílena role procesu stabilizace a přidružení a dohod o stabilizaci a přidružení a že by EU měla vytvořit jasný program postupných kroků integrace;

55.   vyzývá EU, aby podpořila všechny vlády v oblasti při vypracování dočasných národních plánů rozvoje, které by odpovídaly podmínkám EU, podobně jako tomu bylo v případě Turecka, a které by institucím umožnily vytvořit si dostatečné možnosti pro  budoucí přijímání pomoci EU, zejména v oblasti rozvoje venkova, infrastruktury a lidských zdrojů;

56.   poukazuje na to, že volnému obchodu mezi zeměmi jihovýchodní Evropy a trhem EU brání otázka pravidel původu, protože ve většině případů tyto země nepodepsaly celoevropskou dohodu o pravidlech původu; vyzývá Komisi, aby pomoc těmto zemím při vedení všech jednání a provádění nezbytných postupů stanovila jako svou hlavní prioritu;

57.   konstatuje, že od roku 2002 neustále docházelo k podstatnému snižování finančních prostředků z rozpočtu vyčleněných na vztahy se západním Balkánem; a je rozhodnut v dalším finančním výhledu poskytnout této oblasti dostatečné finanční prostředky s přihlédnutím k zásadním úkolům, které před regionem stojí, k postupnému přechodu od fyzické rekonstrukce k vytváření institucí a poskytování předvstupní pomoci, a ke strategickému významu regionu pro Evropskou unii;

58.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby se pokrok na cestě regionu směrem k EU týkal celé společnosti, zejména tvůrců veřejného mínění, vyzývá Radu a Komisi, aby urychleně přijaly opatření na posílení spolupráce v oblasti hraničních kontrol jako součásti širší strategie pro region spadající pod spravedlnost a vnitřní věci, jejíž součástí by měla být studie o dopadech postupného zmírňování vízové povinnosti pro země v regionu, kterou vypracuje Komise a jejíž závěry by měly být předloženy do konce roku 2005; studie by se měla zaměřit zvláště na otázku, jak usnadnit pohyb studentů, zástupců nevládních organizací, ekonomických subjektů a zástupců politických institucí a podnikatelů;

59.   vyzývá orgány v těchto zemích k vynaložení většího úsilí, aby se před jejich soudy dostaly všechny osoby odpovědné za válečné zločiny nehledě na etnický původ obětí a pachatelů a aby tak učinily v souladu s mezinárodně uznávanými normami pro spravedlivý soud a ve spolupráci s ICTY;

60.   zdůrazňuje, že země tohoto regionu mohou samy učinit mnoho pro to, aby napomohly dalšímu pokroku na cestě k integraci do EU, a to splněním následujících podmínek:

61.   vítá sofijskou deklaraci o Desetiletí romské integrace a žádá Komisi, aby rozhodujícím způsobem podpořila úsilí zemí tohoto regionu o zlepšení situace romského obyvatelstva;

62.   poznamenává, že jedním z klíčových cílů politiky EU by měl být systematický a postupný přesun úkolů spojených s prováděním a řízením pomoci EU, vyšší zapojení místních a národních orgánů a postupné zvyšování účasti občanské společnosti a demokratických sil, jakmile pro to budou mít dotyčné země dostatečný potenciál;

63.   žádá Komisi, aby nyní zapojila orgány zemí přímo do systému finančního řízení pomoci EU, jak se uvádí v programu CARDS;

64.   vyzývá všechny země v regionu ke společnému úsilí o koordinaci regionální infrastruktury, protože pokrok v této oblasti má zásadní význam pro hospodářskou integraci regionu;

65.   lituje, že stále v plném rozsahu nedošlo k návratu uprchlíků a vnitřních vysídlenců v regionu;

66.   je nadále vážně znepokojen hromadným odchodem mladých lidí a odlivem mozků z tohoto regionu a mírou chudoby a nezaměstnanosti, které spolu vzájemně souvisejí;

67.   poznamenává, že minová pole na Balkáně jsou stále vážnou překážkou pro rozvoj a integraci regionů jihovýchodní Evropy a že ačkoli se v minulých letech podařilo učinit v této věci mnoho, je třeba v zemích tohoto regionu pokračovat v činnosti v rámci akce EU pro odstraňování nášlapných min, aby bylo dosaženo cíle Ottawské úmluvy vyhlásit do roku 2010 oblasti bez nášlapných min;

68.   zastává názor, že rozvoj a podpora skutečné občanské společnosti je nezbytným faktorem pro posilování demokratických institucí a pro přípravu cesty k dokonalému usmíření mezi stranami;

69.   vyzývá Komisi, aby se i nadále snažila podporovat země tohoto regionu v jejich úsilí o to, aby se jejich multietnické dědictví plně odráželo ve vzdělávacích systémech a aby zajistila, že se tyto země mohou účastnit vzdělávacích výměnných programů Evropské unie;

70.   důrazně žádá Komisi, aby předložila konkrétní projekt na vytvoření oblastí s větší svobodou pohybu mezi sousedícími regiony, což povede k rozvoji přeshraniční a regionální spolupráce;

71.   důrazně žádá Komisi, aby propagovala a podporovala vytváření partnerských programů na úrovni obcí a podporovala všechny činnosti zaměřené na usnadnění vzájemných kontaktů mezi různými činiteli v EU a v zemích, které se účastní procesu stabilizace a přidružení;

72.   navrhuje, aby EU ve spolupráci s OSN hrála rozhodující úlohu při vytváření platformy pro bezodkladné zahájení dialogu mezi všemi příslušnými politickými činiteli o statutu Kosova a těší se na hmatatelné výsledky těchto rozhovorů;

73.   důrazně žádá země západního Balkánu, aby přijaly a uplatnily Kodex EU o vývozu zbraní;

74.   vyzývá Komisi a Agenturu pro obnovu, aby nadále podporovaly obsáhlý proces hledání pravdy a usmíření, který doplňuje soudní procesy a který by měl zapojovat občanskou společnost, politické činitele a osobnosti kulturního života a vytvořit základ trvalého míru a stability v regionu; domnívá se, že proces usmíření se musí zaměřovat především na mladé lidi a měl by zahrnout důkladnou revizi školních učebnic a osnov pro výuku dějepisu;

o
o   o

75.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, všem vládám a parlamentům v regionu, zvláštnímu koordinátorovi EU pro Pakt stability pro jihovýchodní Evropu, zvláštním zástupcům EU v regionu, zvláštnímu zástupci OSN v Kosovu, OBSE a Radě Evropy.

(1) Úř. věst. C 87 E, 7.4.2004, s. 521. (2) P6_TA(2004)0056. (3) Viz závěry Rady, 17.-18. června 2004 (10679/2/04 REV 2)