Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Průběh na zasedání
Stadia dokumentu na zasedání :

Předložené texty :

RC-B6-0272/2005

Rozpravy :

PV 27/04/2005 - 8

Hlasování :

PV 28/04/2005 - 9.14

Přijaté texty :


Přijaté texty
PDF 232kWORD 74k
Čtvrtek, 28. dubna 2005 - Brusel
Romové v Evropské unii
P6_TA(2005)0151RC-B6-0272/2005

Usnesení Evropského parlamentu o situaci Romů v Evropské unii

Evropský parlament,

-   s ohledem na oslavu Mezinárodního dne Romů dne 8. dubna 2005(1);

-   s ohledem na ústavní smlouvu podepsanou hlavami států a předsedy vlád dne 29. října 2004 obsahující ve své druhé části Listinu základních práv Evropské unie;

-   s ohledem na články 3, 6, 7, 29 a 149 Smlouvy o ES, které zavazují členské státy k tomu, aby zajistily rovné příležitosti pro všechny občany;

-   s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES, který Evropské společenství opravňuje přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu;

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(2), a která zakazuje diskriminaci na základě etnického původu;

-   s ohledem na článek 4 Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách;

-   s ohledem na článek 3 a 15 doporučení 1557 (2002) Výboru ministrů Rady Evropy, který upozorňuje na rozšířenou diskriminaci Romů a nutnost posílit systém monitorování diskriminace těchto občanů;

-   s ohledem na dokument přijatý skupinou COCEN před zasedáním Evropské rady v Tampere v roce 1999, jehož název zní "Situace Romů v kandidátských zemích" a který zdůrazňuje nezbytnost více si uvědomovat rasismus a diskriminaci, kterým Romové čelí;

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení ze dne 10. prosince 1984;

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(3);

-   s ohledem na Listinu evropských politických stran pro nerasistickou společnost(4);

-   s ohledem na zřízení skupiny komisařů odpovědných za základní práva, opatření proti diskriminaci a rovné příležitosti(5) a očekávaje předložení programu této skupiny;

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1035/97 ze dne 2. června 1997, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC)(6), na výroční a tematickou zprávu EUMC o rasismu v EU a k Zelené knize Komise o rovnosti a nediskriminaci v rozšířené EU (KOM(2004)0379);

-   s ohledem na nedávno uveřejněnou zprávu Evropské komise upozorňující na velmi znepokojující úroveň nepřátelství a porušování lidských práv Romů, Sintů a kočovníků v Evropě(7);

-   s ohledem na své usnesení ze dne 27. ledna 2005 o připomenutí holokaustu, antisemitismu a rasismu(8);

-   s ohledem na mezinárodní právní nástroje, jakým je obecné doporučení XXVII ("Diskriminace Romů") Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace a na doporučení týkající se obecné politiky č. 3 Evropské komise o potlačení rasismu a nesnášenlivosti vůči Romům/Sintům;

-   s ohledem na komplexní akční plán, který přijaly země sdružené v OBSE, včetně členských států EU a kandidátských zemí, zaměřený na zlepšení situace Romů a Sintů na území států sdružených v OBSE a zavazující tyto země mimo jiné k tomu, že posílí své úsilí zaměřené na zajištění plnohodnotné a rovnocenné úlohy Romů a Sintů ve společnosti a že vymýtí jejich diskriminaci;

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že 8. duben byl vyhlášen jako Mezinárodní den Romů a předpokládá se, že bude připomínán každoročně mimo jiné jako příležitost dozvídat se více o největší evropské národnostní menšině a o rozsahu jejího sociálního vyloučení;

B.   upozorňuje na 12–25 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 7–9 milionů jsou občany Evropské unie, kteří jsou rasově diskriminováni a často trpí přísnou strukturální diskriminací, chudobou a sociálním vyloučením a také diskriminací na základě pohlaví, věku, postižení a sexuální orientace;

C.   zdůrazňuje, že je nezbytné okamžitě odstranit pokračující násilné trendy rasismu a rasové diskriminace Romů a uvědomuje si, že jakékoli nepotrestání rasistických útoků, nenávistných řečnických projevů, fyzických útoků extremistických skupin, nezákonných vystěhování a policejního násilí motivovaných protiromským a protisintským smýšlením se významně podílí na oslabování úlohy práva a demokracie a vede k podpoře opakování takovýchto zločinů, žádá proto rozhodnou akci k vymýcení tohoto jednání;

D.   uznává, že selhání v boji proti rasové diskriminaci a xenofobii projevovaným vůči Romům, zvláště potom selhání veřejných orgánů, je faktorem, který podněcuje přetrvávání těchto problémů ve společnosti;

E.   vzhledem k tomu, že na romskou komunitu stále ještě není ve všech členských státech a kandidátských zemích pohlíženo jako na etnickou nebo národnostní menšinu a že tudíž nemůže využívat práv vyplývajících z jejího statutu ve všech zmíněných zemích;

F.   poznamenává, že zatímco mnoho členských států převedlo do svých vnitrostátních právních předpisů směrnici 2000/43/ES, jiné tuto směrnici nepřevedly, nebo ji převedly neúplně či nepřesně;

G.   připomíná, že romský holokaust, stejně jako závažnost zločinů nacizmu směřujících k vyhlazení Romů v Evropě, si zaslouží plné uznání, a vyzývá v tomto ohledu Komisi a příslušné orgány, aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby byla z místa dřívějšího koncentračního tábora v Letech u Písku odtraněn vepřín a aby zde byl vystavěn vhodný památník;

H.   znovu připomíná, že velké množství Romů bylo obětí války a etnických čistek a je nadále obětí pronásledování v některých oblastech bývalé Jugoslávie;

I.   lituje, že velké množství Romů žádajících o azyl bylo vyhoštěno nebo jim bylo vyhrožováno vyhoštěním z hostitelských členských států EU, a to v rozporu se zásadou vyloučení násilného navracení, jak byla stanovena v Ženevské úmluvě z roku 1951 a souvisejících protokolech;

J.   lituje, že Romové jsou i nadále nedostatečně zastoupeni ve vládních strukturách a veřejné správě členských států a kandidátských zemí, v nichž tvoří významnou část populace; připomíná, že se tyto vlády zavázaly, že zvýší počet Romů pracujících v rozhodovacích strukturách, ale musí teprve učinit významný pokrok;

K.   uznává, že je nutné zajistit účinnou účast Romů na politickém životě, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se života a blahobytu romských komunit;

L.   zdůrazňuje, že v žádném případě nesmí být nová občanská práva navržena a zavedena tak, aby diskriminovala oprávněné žadatele o občanství nebo aby odepřela občanství dlouhodobě usazeným romským občanům některého ze členských států nebo kandidátské země;

M.   vzhledem k tomu, že v mnoha státech existují jasné známky toho, že policejní síly a jiné orgány trestní spravedlnosti jsou protiromsky zaměřeny, což vede k systémové rasové diskriminaci při výkonu trestní spravedlnosti;

N.   vzhledem k tomu, že Romové jsou obvykle diskriminováni při poskytování zdravotní péče a sociálního zabezpečení, a v souvislosti s tím připomíná případy segregace na porodních odděleních a sterilizace Romek bez jejich vědomého souhlasu;

O.   vzhledem k nehygienickým životním podmínkám neodpovídajícím normám a k očividné ghetoizaci, které přetrvávají v širokém měřítku, a vzhledem k tomu, že je Romům obvykle zabraňováno odstěhovat se z takových sídlišť;

P.   upozorňuje na rasovou segregaci ve stávajících vzdělávacích systémech v několika členských státech, která vede k výuce romských dětí buď v oddělených třídách s nižšími standardy, nebo ve třídách pro mentálně postižené; uznává, že zlepšení přístupu ke vzdělávání a možností akademického vzdělání pro Romy je zásadní pro zlepšení budoucnosti romských komunit;

Q.   vzhledem k tomu, že romské komunity v průměru čelí nepřijatelně vysoké míře nezaměstnanosti, což vyžaduje zvláštní opatření pro usnadnění přístupu k pracovním místům;

R.   s ohledem na problémy, které mají Romové s plným uznáním své kultury, lituje skutečnost, že ve většině členských států a kandidátských zemí jsou v programech hlavních médií Romové nadále nedostatečně zastoupeni a zároveň je posilován negativní obraz romských občanů prostřednictvím novinových článků, televizního a rozhlasového vysílání; poznamenává také, že nové komunikační technologie včetně internetu mohou přispět k boji proti nesnášenlivosti Romů;

1.   odsuzuje jakoukoli formu diskriminace Romů;

2.   vyzývá Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby zvážily uznání Romů za evropskou menšinu;

3.   vítá nedávné prohlášení předsedy Evropské komise Barossa o důležitosti odstranění diskriminace Romů a o úloze, jakou může hrát lisabonská strategie ve zlepšování příležitostí Romů(9), a vyzývá Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby veřejně přijaly opatření pro boj s protiromským a protisintským smýšlením ve všech podobách, na úrovni místní, národní, regionální nebo na úrovni EU;

4.   naléhá na Komisi, aby zahrnula otázku boje proti protiromskému a protisintskému smýšlení v Evropě mezi své priority v rámci Evropského roku rovných příležitostí 2007 a vyzývá politické strany a občanskou veřejnost na všech úrovních, aby zajistila, že rasová nenávist vůči Romům nebude nikdy v evropské společnosti tolerována;

5.   naléhá dále na Komisi, aby v rámci politických požadavků kodaňských kritérií zajistila, že kandidátské země učiní skutečný pokrok v posílení právního státu a ochrany lidských práv a práv menšin, především práv romských obyvatel;

6.   vyzývá Evropskou komisi, aby připravila sdělení o tom, jak může EU ve spolupráci s členskými státy nejlépe koordinovat a podporovat úsilí o zlepšení situace Romů, a aby přijala akční plán obsahující jasná doporučení členským státům a kandidátským zemím pro dosažení lepší hospodářské, sociální a politické integrace Romů;

7.   doporučuje členským státům, aby do svých vnitrostátních právních předpisů urychleně převedly směrnici 2000/43/ES, a vyzývá ty, proti kterým je v současnosti vedeno řízení o porušení Smlouvy v důsledku "neoznámení", aby postoupily vpřed a napravily nedostatečný pokrok; vyzývá Radu, aby v rámci lucemburského předsednictví schválila navrhované rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii, které by učinilo nenávistně motivované trestné činy postižitelné v celé EU, a které musí být projednáno s Evropským parlamentem;

8.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby posílily vnitrostátní právní předpisy a administrativní opatření, které výslovně a cíleně potírají protiromské a protisintské myšlení, zakazují rasovou diskriminaci a související netoleranci, ať už přímou nebo nepřímou, ve všech oblastech veřejného života;

9.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v zájmu podpory romské kultury;

10.   vyzývá členské státy, aby jednaly v zájmu odstranění jakékoli rasové nenávisti a podněcování k diskriminaci a násilí vůči Romům v médiích a prostřednictvím jakýchkoli komunikačních technologií a vyzývá hlavní média k zavedení nejlepších postupů pro nábor pracovníků, jejichž složení by odpovídalo složení obyvatelstva;

11.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby rozvinuly strategii pro lepší zapojení Romů do voleb, jako voličů i kandidátů, a to na všech úrovních;

12.   zdůrazňuje potřebu zajistit stejná sociální a politická práva přistěhovalcům romského původu;

13.   zdůrazňuje, že nedostatek oficiálních dokumentů je závažnou překážkou uplatňování základních práv Romů v celé Evropě, a rovněž jejich přístup ke službám, které jsou zásadní pro sociální začlenění;

14.   naléhá na členské státy a kandidátské země, aby přijaly konkrétní opatření pro zlepšení přístupu Romů na trh práce s cílem zajistit lepší dlouhodobou zaměstnanost;

15.   vyzývá členské státy, v nichž jsou romské děti izolovány od svých vrstevníků do škol pro mentálně postižené nebo umísťovány do zvláštních tříd, aby v určeném časovém období pokročily s programy desegregace, a zajistily tak volný přístup romských dětí ke kvalitnímu vzdělávání a zabránily růstu antiromských nálad mezi ostatními dětmi;

16.   připomíná přijetí usnesení Rady na svém zasedání ve složení ministrů školství ze dne 22. května 1989 o poskytování školního vzdělávání dětí Romů a kočovníků(10) a nadále považuje za prioriru zajistit, aby měly všechny romské děti přístup k standardnímu vzdělávání;

17.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení pro všechny, aby zamezily všem diskriminačním praktikám, především segregaci Romů na porodních odděleních a předcházely praktikám sterilizace romských žen bez jejich souhlasu;

18.   vítá vytvoření Evropského romského a kočovnického fóra a práci parlamentních skupin zaměřených na otázky tykající se Romů a menšin; uznává důležitost spolupráce s takovými subjekty při vytváření evropské politiky ve vztahu k Romům;

19.   domnívá se, že současné vytváření ghet v Evropě je nepřijatelné a vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro zabránění tomuto procesu, bojovaly proti diskriminačním praktikám v oblasti bydlení a pomáhaly jednotlivcům z řad Romů při hledání jiného, hygienického bydlení;

20.   naléhá na vlády oblastí s romskou populací, aby přijaly další kroky při integraci romských úředníků na všech úrovních správy a rozhodovacích procesů v souladu s předcházejícími závazky a uvolnily potřebné zdroje pro efektivní fungování takových pracovních míst;

21.   vítá iniciativu Desetiletí romské integrace, kterou podepsalo pět členských a kandidátských států a vyzývá Komisi, aby postupovala společně s vládami těchto států s cílem využít prostředky z příslušného programu EU na uskutečnění této iniciativy;

22.   vyzývá Komisi, aby veřejně podpořila národní vlády, aby zajistily, že v případě programů financování zaměřených na Romy budou do jejich vytváření, uplatňování a monitorování zapojeni Romové;

23.   podporuje pokračující vývoj v rámci orgánů EU uplatňovat přístup pro Romy s Romy, vytvořený OBSE, v budoucnu při výběru pracovníků na pracovní místa související i nesouvisející s Romy;

24.   vyzývá politické strany, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, aby přehodnotily své stranické struktury a postupy s cílem odstranit bariéry, které přímo nebo nepřímo brání účasti Romů, a aby přijaly politiky zaměřené na úplnou integraci Romů do svého hlavního politického a sociálního programu;

25.   naléhá na EUMC a po jejím založení také na Agenturu pro základní práva, aby věnovaly více pozornosti protiromskému a protisintskému smýšlení v Evropě a přidělily potřebné prostředky pro sledování rasového násilí a porušování lidských práv Romů;

26.   naléhá na členské státy, aby podporovaly iniciativy zaměřené na schopnost Romů zastupovat se a  aktivně se účastnit ve veřejném a sociálním životě jako celku, a aby umožnily slyšet hlasy romských občanských organizací;

27.   vyzývá Komisi, aby romskou otázku otevřela na celoevropské úrovni a zaměřila se na kandidátské země, vzhledem k tomu, že Romové žijí v celé Evropě;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Mezinárodní den Romů byl ustanoven v roce 1971 na Prvním romském světovém kongresu.
(2) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.
(3) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.
(4) "Listina evropských politických stran pro nerasistickou společnost" je návrhem Poradního výboru EU pro rasismus a xenofobii politickým stranám Evropské unie. Text byl tímto Výborem přijat dne 5. prosince 1997.
(5) Předseda Evropské komise José Manuel Barroso informoval o této iniciativě ve svém projevu v Evropském parlamentu dne 26. října 2004. Sdělil, že skupina (jíž bude předsedat) se bude zabývat otázkou sledování všech činností Komise a většiny iniciativ v těchto oblastech a také bude vystupovat jako řídící politická síla.
(6) Úř. věst. L 230, 21.8.1997, s. 19.
(7) Dokument "Situace Romů v rozšířené Evropě" vypracovaný a zveřejněný GŘ pro zaměstnanost a sociální věci, 2004.
(8) Přijaté texty, P6_TA(2005)0018.
(9) Vyjádření u příležitosti "Lisbonská bilance výsledků V" ze dne 17. března 2005.
(10) Úř. věst. C 153, 21.6.1989, s. 3.

Právní upozornění - Ochrana soukromí