Usnesení Evropského parlamentu o současném stavu integrace na finančních trzích EU (2005/2026(INI))
Evropský parlament,
- s ohledem na plnění Akčního plánu pro finanční služby (FSAP) (KOM(1999)0232), který přijala Komise, a zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování(1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(3) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu(4),
- s ohledem na směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES(5) a 2001/108/ES(6) ze dne 21. ledna 2002, kterými se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(7),
- s ohledem na třetí zprávu interinstitucionální monitorovací skupiny pro Lamfalussyho proces,
- s ohledem na čtyři zprávy vydané čtyřmi nezávislými skupinami odborníků o stavu finanční integrace v bankovnictví, pojišťovnictví, v oblasti obchodování s cennými papíry a správy aktiv, které zveřejnila Komise v květnu 2004, a připomínky účastníků finančních trhů k těmto zprávám,
- s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(8),
- s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti zajištěných fondů a derivátů(9),
- s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2004 o úloze a metodách ratingových agentur(10),
- s ohledem na zprávu Výboru evropských regulátorů cenných papírů (CESR) na téma "jaké nástroje dohledu pro trhy cenných papírů EU", známou jako "Himalaya report",
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0087/2005),
A. vzhledem k tomu, že dne 11. května 1999 přijala Komise FSAP, jehož cílem je zvýšit objem investic, růst a konkurenceschopnost, zlepšit zabezpečení a stabilitu a zajistit průhlednost a ochranu všech zúčastněných,
B. vzhledem k tomu, že přeshraniční obchod, zvláště obchod s finančními produkty, je stále roztříštěn a zpomalován právními a daňovými překážkami a kulturními rozdíly a celým souborem vnitrostátních právních předpisů, které se významně liší v jednotlivých členských státech, zejména v oblasti ochrany spotřebitele,
C. vzhledem k tomu, že je nutno jednoznačně stanovit a projednat rozsah dalších legislativních a nelegislativních činností na úrovni EU a že je nutno plně zhodnotit jejich dopad na zúčastněné subjekty, platná pravidla a zejména soulad s pravidly vnitřního trhu na základě konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty; vzhledem k tomu, že by měly být dodržovány zásady lepší regulace a měla by být provedena analýza nákladů a výnosů,
D. vzhledem k tomu, že regulační a dozorové prostředí by mělo zajistit rámec, který přispívá k uskutečňování jednotného trhu finančních služeb, v němž mohou společnosti efektivně a výkonně fungovat; takový rámec by měl být zaveden a prosazován důsledně bez ohledu na to, ve kterém členském státě podnikají,
E. vzhledem k tomu, že cílem Lamfalussyho procesu je při zajištění vysoké úrovně kvality a pružnosti právních předpisů soulad mezi jejich prováděním a dohledem, institucionální průhlednost a vysoké úrovně konzultací; vzhledem k tomu, že dosažení těchto cílů, politickou a demokratickou odpovědnost celkového procesu a zapojení nelegislativních zúčastněných subjektů, je třeba pečlivě vyhodnotit,
A.Obecné výhledy
1. bere na vědomí, že FSAP je považován za úspěšný, zvláště pokud jde o návrhy právních předpisů, jelikož již bylo přijato 39 ze 42 opatření; bere však na vědomí, že je ještě příliš brzy na konečné posouzení, protože řada prováděcích opatření ještě přijata nebyla, lhůty pro provedení ještě neuplynuly a transpozice na vnitrostátní úrovni ještě neproběhly; navrhuje, aby Komise uskutečnila komplexní a veřejné hodnocení současného stavu FSAP s ohledem na jeho účinnost po provedení transpozice;
2. zdůrazňuje, že pro úspěch FSAP jsou klíčové účinné provádění a prosazování, i užší sbližování vnitrostátních metod dohledu; důrazně vyzývá evropské orgány, aby zajistily účinné fungování Lamfalussyho procesu na všech úrovních, zvláště aby výbory na úrovni 3 plnily svou úlohu a aby bylo zajištěno přesné a včasné provádění pravidel EU do vnitrostátních právních předpisů prostřednictvím postupů prosazování v rámci úrovně 4;
3. doporučuje, aby byla větší politická pozornost věnována provádění a uplatňování stávajících právních předpisů; hodlá na úrovni svého příslušného výboru systematicky pořádat dialog se všemi příslušnými aktéry, aby byla zajištěna demokratická kontrola procesu jejich provádění;
4. připomíná, že uznání jeho práva napadnout prováděcí opatření na úrovni 2 a ustanovení v tomto smyslu ve Smlouvě o ES byla předběžnou podmínkou, pokud jde o podporu Evropského parlamentu Lamfalussyho procesu a jeho rozšíření do oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, penzijních fondů a sektoru SKIPCP a do ustanovení o omezení platnosti v různých směrnicích;
5. je přesvědčen, že by se mělo postupovat dle zásad lepší regulace, jak jsou stanoveny v Akčním plánu Komise pro lepší regulaci z roku 2002 (KOM(2002)0278); zejména jakákoliv budoucí opatření by se měla zaměřit na opravu specifických selhání trhu a měla by zahrnovat analýzu nákladů a výnosů nelegislativních možností řešení těchto selhání;
6. domnívá se, že pro vznik vhodných právních předpisů jsou velmi důležité konzultace se všemi zúčastněnými subjekty, a vyzývá Komisi, aby tento proces rozšířila tak, aby byl zajištěn formální dialog se zástupci sdružení poskytovatelů i klientů finančních služeb, zejména sdružení malých akcionářů, sociálních partnerů a malých a středních podniků;
7. lituje, že chybí dostatečné zapojení se ze strany spotřebitelů a uživatelů v souvislosti s právními předpisy, jimiž se řídí poskytování finančních služeb; žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a podpořily programy určené k informování spotřebitelů a vzdělávací iniciativy i vznik specializovaných iniciativ spotřebitelů ve finančním sektoru; připomíná význam konzultačního procesu, který vede CESR a který zapojuje zástupce sdružení spotřebitelů, a naléhá na tyto subjekty, aby se ho aktivně účastnily a aby do rozhodovacího procesu přispěly svými cennými podněty;
8. je přesvědčen, že politika a právní předpisy zaměřené na finanční integraci by měly být založeny na klíčových zásadách a cílech toho druhu, které doporučila Lamfalussyho zpráva a zpráva skupiny odborníků pro cenné papíry, včetně toho, že by právní předpisy měly udržovat důvěru v trhy EU a vysokou úroveň obezřetného dohledu; přispívat k systémové stabilitě; zajišťovat odpovídající úrovně ochrany spotřebitele úměrně k různým úrovním příslušného rizika; uznávat zásady subsidiarity a proporcionality; podporovat hospodářskou soutěž; zajistit, že regulace je účinná a že povzbuzuje, nikoliv odrazuje, novátorské přístupy; brát v úvahu evropské a širší mezinárodní rozměry trhů; zakládat se na podložených faktech a podléhat analýze dopadu regulačních předpisů; povzbuzovat nelegislativní řešení; být založeny na důkladné konzultaci a zdůvodněném hodnocení výsledků konzultačního procesu; udržovat mezinárodní konkurenceschopnost evropských trhů; být efektivně prováděny a prosazovány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;
9. věří, že pro posouzení dopadu regulace finančních služeb EU na konkurenceschopnost finančních společností a center sídlících v EU je zapotřebí globální perspektivy, která bere v úvahu skutečnost, že finanční trhy jsou globální a vyžadují mezinárodní řešení a nikoliv pouze řešení na úrovni EU;
B.Systém dohledu a regulace
10. bere na vědomí, že sbližování praktické činnosti orgánů dohledu členských států je základem účinného přeshraničního působení; domnívá se, že spolupráce a vzájemná důvěra mezi orgány dohledu je velice důležitá, a důrazně tyto orgány vyzývá, aby posilovaly spolupráci;
11. zdůrazňuje důležitost koordinované transpozice ze strany členských států, aby se zabránilo ztrátě výhod harmonizace ve stadiu provádění; podporuje iniciativu Komise na organizování neformálních pracovních schůzek na toto téma pro členské státy a navrhuje, aby se do tohoto procesu zapojil zástupce příslušného výboru; požaduje, aby byly Evropskému parlamentu předávány zprávy o výsledku schůzek, aby mohl účinněji vykonávat své výsadní pravomoci, jak je stanoví Lamfalussyho proces;
12. vítá takzvanou "Himalájskou" zprávu, kterou předložil CESR ke konzultaci, a souhlasí s jejími hlavními doporučeními, zejména těmi, které se týkají potřeby sbližování dozorových pravomocí, odpovědností a praxe, za předpokladu parlamentní kontroly; doporučuje, aby CESR, Výbor evropských bankovních supervizorů (CEBS) a Výbor evropských orgánů dozoru v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních systémech (CEIOPS) prováděly srovnávání a sledování a aby přitom stavěly na současném rámci dohledu, na úzké spolupráci mezi sebou a především na příslušných krocích členských států za účelem přizpůsobení pracovních metod a v případě potřeby zvýšení zdrojů národních systémů dohledu;
13. je si vědom toho, že vzhledem k rozdílným národním tradicím a právním systémům je podstatně složitější zajistit sbližování regulačních pravomocí a sankčních systémů než sbližování dohledu; přesto žádá Komisi, aby společně s Výborem pro finanční služby a CESR, CEBS a CEIOPS jednoznačně zjistila, kde tyto odlišnosti vedou k problémům a mohly by ohrozit provádění opatření FSAP;
14. vyzývá, aby byla zaručena demokratická odpovědnost Parlamentu a aby Parlament mohl vykonávat své výsadní pravomoci v plném rozsahu podle Lamfalussyho procesu, aby výbory regulátorů nesoucí odpovědnost nejen za cenné papíry, ale také za bankovnictví a pojišťovnictví, měly dvakrát ročně slyšení před příslušným výborem Parlamentu, přičemž by podávaly zprávu o své činnosti; rovněž vyzývá, aby byl tento výbor ustanoven oficiálním příjemcem dopisů a všech dalších dokumentů, které výbory regulátorů odesílají Komisi a Radě;
15. dává přednost postupnému a dobrovolnému přístupu zdola nahoru při standardizaci a zajištění sbližování praxe s cílem dospět případně k vypracování souboru evropských standardů, jenž by poskytl vyšší průhlednost a bezpečnost účastníkům trhu v celé Evropské unii;
16. bere na vědomí, že evropské finanční trhy jsou velmi dynamické a že zvláště koncentrace evropských burz cenných papírů a další konsolidace evropských bank a finančních konglomerátů vyžaduje v zájmu zajištění odpovídajícího, účinného a koordinovaného dohledu reakci ze strany EU; varuje, že by mohlo dojít k problémům s efektivní činností trhu s finančními nástroji, pokud by takový koordinovaný dohled neexistoval; rovněž bere v této souvislosti na vědomí problémy týkající se vzniku integrovaného evropského systému dohledu, který vyžaduje, aby každý jednotlivý členský stát nesl svou odpovědnost v souladu se zásadou vzájemného uznávání, pokud jde o zajišťování zájmů svých obchodních společností i občanů, bez ohledu na to, kde mají sídlo nebo bydliště;
17. naléhavě žádá evropské orgány, aby podpořily konvergenci stálým vyhodnocováním, zda je úroveň spolupráce mezi orgány dohledu dostatečná či zda je třeba věnovat řádnou pozornost rozvíjení jistých forem integrovaného dohledu na evropské úrovni, včetně možnosti dvoustupňového dohledu nad velkými účastníky s přeshraniční působností, aniž by bylo narušováno pole působnosti pro přeshraniční a místní účastníky;
18. považuje koncepci "vedoucích" nebo "konsolidačních" orgánů dohledu s přeshraničními pravomocemi za důležitý a pozitivní krok vpřed v souladu s návrhem směrnice o kapitálové přiměřenosti (KOM(2004)0486), podporuje vypracování odpovídajících pokynů či, v průběhu času, tam, kde je to nezbytné, pravidel pro převod rozhodovacích pravomocí mezi orgány dohledu, řešení sporů a rozhodování v poslední instanci; bere na vědomí, že zprostředkování prováděné CESR, CEBS nebo CEIOPS v případech, za které nesou odpovědnost, by mohlo být cestou vpřed; žádá Komisi, aby zvážila možnost předložení návrhů, které umožní výborům Evropského společenství tuto úlohu plnit;
19. přestože uznává za potřebné, aby se orgány vnitrostátního dohledu mohly samy organizovat při výkonu pravomocí, které jim byly uděleny směrnicemi a nařízeními Společenství a stejně tak jejich vnitrostátními právními předpisy, přikládá maximální význam zaručení politické odpovědnosti systému dohledu na evropské i na vnitrostátní úrovni; dále bere na vědomí nedostatky v parlamentní a demokratické kontrole vzhledem k práci vykonávané na úrovni 3, vzhledem k přenosu působností na evropskou úroveň nebo k podnětům orgánů dohledu v jejich evropských koordinačních strukturách, které mohou mít podstatný dopad na jednotný trh; naléhá na všechny výbory úrovně 3, aby věnovaly nejvyšší pozornost zajištění zdravého právního základu pro jejich činnosti, vyvarovaly se vstupu do politických otázek a bránily jakémukoliv poškození budoucího práva Společenství; hodlá pořádat na úrovni svých příslušných výborů pravidelná oficiální slyšení odborníků a diskuse s Komisí, Evropskou centrální bankou, CESR, CEBS a CEIOPS;
20. je rovněž znepokojen tím, jak zajistit politickou a demokratickou odpovědnost v těch případech, kdy se jiné regulační orgány, jako je Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB) nebo Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF) zabývají "technickými opatřeními, která mohou mít dopad za hranicemi technické úrovně a mohla by se dotýkat významných politických zásad, takže by se o nich mělo rozhodovat na politické úrovni; navrhuje trvalý interinstitucionální dialog se stávajícími příslušnými orgány ve formě pracovní skupiny, která by vypracovávala postupy rozhodování na evropské úrovni v těch případech, kdy bude EU vázána takovými externími opatřeními; je přesvědčen, že bez ohledu na vybraný postup musí tento dialog zahrnovat Evropský parlament a Radu, jimž musí být umožněno odmítnout standardy, které jsou v rozporu s evropským zájmem;
21. zdůrazňuje význam vytváření a udržování úzkých vztahů s příslušnými protějšky v USA a na dalších důležitých globálních finančních trzích; naléhavě žádá Komisi a CESR, CEBS a CEIOPS, aby úzce koordinovaly své vztahy s příslušnými politickými a dozorovými orgány a aby průběžně informovaly příslušný výbor Parlamentu o těchto vztazích a vedly rozhovor o těchto vztazích se všemi zúčastněnými subjekty v EU; hodlá zintenzívnit vztahy svého příslušného výboru s jeho parlamentním protějškem v Kongresu USA a jinde;
C.Pokračování FSAP
22. bere na vědomí, že vedle nadcházejících legislativních podnětů, jako jsou například požadavky na kapitálovou přiměřenost úvěrových institucí a investičních firem, zajištění, solventnost II, statutární audit, praní peněz, právní rámec pro platby, zúčtování a vypořádání, a činnost v oblasti správy podniků a práva obchodních společností, včetně značného počtu připravovaných opatření úrovně 2, by Komise měla předkládat pouze cílené legislativní návrhy, spojené s analýzou dopadu a odůvodněním volby legislativních nebo nelegislativních prostředků k dosažení zamýšlených cílů;
23. bere na vědomí existenci navzájem se překrývajících směrnic, které mohou vést ke vzájemně si odporujícím a zdvojeným požadavkům; dává přednost funkčnímu přístupu k (budoucím) právním předpisům založeném na posuzování rizik, který zajistí rovnoprávné zacházení s podobnými produkty odlišných emitentů; žádá Komisi, aby použila současná přezkumná ustanovení obsažená ve směrnicích Společenství ke zhodnocení a v případě potřeby přepracování stávajícího souboru nástrojů z tohoto pohledu, zvláště v těch případech, kdy existuje riziko narušení hospodářské soutěže nebo právního vakua nebo dokonce neshody s předpisy; vyzývá Komisi, aby při hodnocení FSAP nebo při koncipování svých budoucích návrhů zajistila konzistentnost horizontálních směrnic v této oblasti se směrnicemi, jimiž se řídí ochrana spotřebitelů; dále požaduje, aby si Komise jako prioritu stanovila změnu nebo zrušení jakýchkoli právních předpisů, které poškozují hladké fungování evropských finančních trhů;
24. navrhuje takový přístup k právním předpisům, který zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi různými poskytovateli a jejich obchodními modely, strukturami, distribučními kanály a diversifikovanými produkty;
25. naléhavě žádá Komisi, aby zvážila, v kontextu vlastní analýzy správy aktiv v Evropě a stírajících se hranic mezi různými druhy správy aktiv, vhodnost celkového horizontálního regulačního přístupu v oblasti správy aktiv, nikoli jako nového samostatného pilíře, ale potenciálně v rámci a v souladu se stávajícími aspekty směrnic o trzích finančních nástrojů, SKIPCP, o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a o životním pojištění, aby bylo možno dosáhnout řádně fungujícího, skutečně integrovaného, bezpečného a globálně konkurenceschopného jednotného trhu ve správě aktiv;
26. žádá Komisi, aby provedla zhodnocení stávajícího velkého množství vnitrostátních souborů pravidel pro použití rizikového kapitálu, hlavně pokud jde o nové formy zahájení činnosti společností a mikro úvěry; doufá, že návrh směrnice o požadavcích na kapitálovou přiměřenost bude věnovat těmto souborům pravidel přednostní péči; vyzývá k vytvoření příslušných podpůrných, dozorových a proti diskriminačních opatření, které by se vztahovaly na přeshraniční získávání kapitálu od vyspělých investorů a investic z fondů rizikového kapitálu;
27. bere na vědomí, že investice rizikového kapitálu jsou v současnosti na vzestupu a žádá Komisi, aby monitorovala tento vývoj s cílem podpořit jeho příspěvek k inovacím a růstu hospodářství a současně vyhodnotila riziko pro investory, kteří nejsou odborníky, a zdokonalovala požadavky na průhlednost;
28. požaduje analýzu podnikových struktur, které prokázaly, že představují velká finanční nebo systémová rizika, a žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována nejrůznějším konstrukcím z daňových rájů (včetně těch, které využívají zvláštní účelové nástroje (SPV) nevhodným způsobem nebo za nevhodných okolností);
29. zdůrazňuje úlohu politiky hospodářské soutěže při sledování a zlepšování výkonnosti finančních trhů v Evropské unii; důrazně žádá příslušné komisaře a ředitelství, aby úzce spolupracovali a aby byli aktivnější ve vztahu k možné koncentraci evropských burz cenných papírů;
30. důrazně žádá Komisi, aby řešila problematiku jakýchkoli přetrvávajících překážek při poskytování přeshraničních finančních služeb v EU, uvedených v Giovanniho zprávě, a aby, aniž by přestala brát v úvahu působnost členských států v této oblasti, přezkoumala způsoby vedoucí ke snížení či odstranění diskriminačních daňových překážek a daňových překážek narušujících hospodářskou soutěž;
31. vybízí členské státy, aby pokročily při provádění Směrnice o IZPP(11) a vytvořily integrovaný vnitřní trh pro investice v oblasti doplňkových penzijních fondů, aby tak vytvořily možnosti a alternativy pro střadatele a zajistily jim maximální návratnost jejich investic, a měly přitom na paměti klíčovou úlohu, kterou tyto systémy hrají v integrování a zajišťování účinnosti a likvidity na evropských trzích a jejích vzrůstající význam pro udržitelnost systémů sociálního zabezpečení s ohledem na stárnutí obyvatelstva Unie;
32. žádá Komisi, aby reagovala na zprávy z vlastního podnětu schválené Evropským parlamentem během předcházejícího volebního období; se zájmem bere na vědomí úsilí, které vynaložila Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry a CESR na zvýšení průhlednosti a řízení ratingových agentur a navrhuje Komisi, aby s cílem vytvoření, v rámci EU, systému uznávání institucí pro vnější hodnocení úvěrových rizik podle článku 81 navrhované směrnice o kapitálových požadavcích vyhodnotila jejich situace, pokud jde o konkurenceschopnost a možný střet zájmů; žádá Komisi, aby předala svá zjištění v této oblasti Evropskému parlamentu;
33. bere na vědomí nárůst objemu aktiv, které jsou spravovány prostřednictvím zajišťovacích fondů a dalších produktů kolektivních úspor mimo dosah směrnice o SKIPCP; bere na vědomí podněty Komise pro cenné papíry a burzy USA pro registraci správců nebo poradců zajišťovacích investičních fondů a důrazně žádá Komisi, aby zvážila, zda-li existuje potřeba činnosti v EU;
34. bere na vědomí zásadní význam reformy a modernizaci účetních a auditorských standardů; zdůrazňuje potřebu etického a odpovědného jednání nejen v případě auditorů, ale též investičních bank, advokátních kanceláří a dalších, kdo působí jako poradci společností v oblasti finančního řízení a účetních praktik; doufá že bude dále rozpracován Akční plán řízení podniků (KOM(2003)0284); vítá slaďování národních kodexů řízení společností na základě zásady "dodržovat nebo vysvětlit"; vítá založení Evropského fóra pro řízení společností;
35. požaduje, aby Komise zajistila komplexní studii maloobchodních finančních služeb, se zvláštním zřetelem na bankovní služby v různých členských státech, která odhalí významné překážky hospodářské soutěže a jejich další integrace, včetně kulturních či sociálních rozdílů; uznává, že nízká úroveň přeshraniční činnosti nevyvolává nedostatečnou hospodářskou soutěž na národních maloobchodních trzích; rovněž uznává důležitost svobody usazování, které umožní účastníkům trhu, aby byli vysoce aktivní na mnoha různých národních trzích v maloobchodních službách i v případě, že bude přeshraniční obchod omezen;
36. domnívá se, že členské státy mají dlouholeté a rozdílné tradice v oblasti ochrany spotřebitele; bere na vědomí, že část poskytovatelů finančních služeb volá po minimální harmonizaci, vzhledem k tomu, že určití profesionálové, zejména bankovní instituce, se vyslovují pro cílenou harmonizaci za účelem dosažení skutečně rovných pravidel hry, proto naléhavě žádá Komisi, aby uspořádala diskusi o základní struktuře trhu finančních služeb EU s přihlédnutím k zájmům spotřebitelů a profesionálů a evropské konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku;
37. bere na vědomí, že vývoj Internetu a elektronického bankovnictví může zvýšit poptávku po přeshraničních finančních produktech; požaduje, aby Komise zhodnotila provádění a účinnost směrnice o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku(12);
38. bere na vědomí, že přes nízkou poptávku po přeshraničních finančních službách existuje ze strany určité skupiny spotřebitelů mobilních v mezinárodním měřítku, například osob, které dojíždějí za prací přes hranice a cizích státních příslušníků, významná poptávka po finančních službách, na které jsou zvyklí; domnívá se, že pro tyto skupiny a pro tyto účely by mohly být dobrovolnou možností speciální "panevropské" plány, například hypotéky nebo pojištění podle jednotného 26. evropského režimu (podobně jako např. stanovy evropské obchodní společnosti); žádá Komisi, aby zhodnotila a analyzovala vhodnost takových plánů;
39. je si vědom toho, že pro další skupiny spotřebitelů potenciální prospěch jednotného trhu finančních služeb závisí na činnostech zahraničních a domácích provozovatelů na domácích trzích spotřebitelů; bere na vědomí, že vyšší úroveň hospodářské soutěže by neměla vést k finančnímu vyloučení zákazníků; dochází k závěru, že dostupnost a dosažitelnost základních finančních služeb by měla zůstat zaručena pro všechny evropské občany; žádá Komisi, aby zhodnotila situaci v členských státech;
o o o
40. ukládá předsedovi, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/EC ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s.10).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s.16).