Evropský parlament,

-   s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o zjednodušení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou (KOM(2004)0549),

-   s ohledem na pracovní dokument Komise analyzující společnou organizaci trhu s ovocem a zeleninou (SEK(2004)1120),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2200/96(1), č. 2201/96(2), č. 2202/96(3) a č. 2699/2000(4), která tvoří základ společné organizace trhu s ovocem a zeleninou,

-   s ohledem na dokument Komise "Rozšíření EU: dopady na odvětví ovoce a zeleniny",

-   s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1432/2003 o uznání organizací producentů(5) a (ES) č. 1433/2003 o oprovozních fondech a operačních programech(6) v tomto odvětví,

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č.1782/2003(7) a nařízení Komise (ES) č. 1973/2004(8) o zvláštních opatřeních týkajících se podpory sušeného ovoce,

-   s ohledem na nařízení Komise (ES) č.1535/2003(9), č. 2111/2003(10) a č. 103/2004(11) o zjednodušení platných nařízení v uvedeném odvětví,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2001 týkající se zprávy Komise o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou (KOM(2001)0036)(12), kterou přeložila Radě,

-   s ohledem na bod 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0121/2005),

A.   vzhledem k tomu, že evropští producenti a většina členských států podporují zachování základních prvků reformy z roku 1996, jak ukázaly závěry přijaté nizozemským předsednictvím EU v listopadu 2004 a na veřejném slyšení v Evropském parlamentu, které se konalo dne 2. února 2005,

B.   vzhledem k tomu, že je však třeba prosazovat vývoj směrem k cílům sledovaným v rámci systému podpory pro odvětví ovoce a zeleniny, neboť úroveň koncentrace produkce stále nepřesahuje 40 %, což je procento, které se musí podstatně zvýšit, aby mohly být trhy účinněji řízeny a aby se zvýšila konkurenceschopnost producentů,

C.   vzhledem k tomu, že se míra koncentrace nabídky a zdrojů Společenství značně liší mezi jednotlivými členskými státy a spotřebuje 50 % zdrojů, což si vyžaduje opatření na dosažení vyváženější situace, která bude zohledňovat konkrétní charakteristiku jednotlivých členských států,

D.   vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost situaci v nových členských státech, v nichž je stupeň koncentrace nabídky stále z velké části nedostatečný,

E.   vzhledem k tomu, že přistoupení 10 nových členských států mělo za následek změnu struktury pěstování ovoce a zeleniny ve 25 členských státech EU a učinil z EU velkého producenta množství čerstvého a zpracovaného ovoce jako například višní, rybízu, jahod, angreštu a jablečné šťávy,

F.   vzhledem k tomu, že tyto druhy ovoce a zeleniny, na rozdíl od mnoha druhů ovoce a zeleniny pěstovaných v 15 členských státech EU, nejsou kryty podpůrnými programy, že hrají významnou ekonomickou i sociální roli v deseti nových členských státech EU a jsou vystaveny silné konkurenci ze strany třetích zemí,

G.   vzhledem k tomu, že v rámci rozpočtu Společenství na ovoce a zeleninu existuje trvalé a zjevné nedostatečné využívání rozpočtových zdrojů přislíbených na rok a, že je k dispozici marže, s jejíž pomocí lze zvýšit financování organizací producentů, zejména v těch regionech, které značně zaostávají z hlediska organizace, ve světle skutečnosti, že během posledních let dosáhla míra nedostatečného využívání fondů 25 % z celkového rozpočtu vyčleněného pro dané odvětví,

H.   vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny je charakterizováno tržní nestabilitou a v případě cenových propadů má současný systém tržních odkupů jako záchranná síť pro příjmy zemědělců omezenou účinnost z důvodů nedostatečných plateb, nadměrné byrokracie, nedostatků v organizaci v produkujících regionech, neschopnosti rozpoznat produkční potenciál za účelem zajištění správného tržního řízení, dopadu dovozů ze třetích zemí a nedostatku skutečných odbytišť pro odkupované produkty,

I.   vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést alternativní systém krizového řízení v odvětví ovoce a zeleniny, který by pomohl účinněji řešit cenové propady a podporoval účast zemědělců v organizacích producentů,

J.   vzhledem k tomu, že režim produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny hraje důležitou úlohu při koncentraci nabídky a přispívá v Evropské unii k rozvoji stále se vyvíjejícího průmyslu, který vytváří pracovní příležitosti,

K.   vzhledem k tomu, že současné podpůrné programy v rámci společné organizace trhu se zpracovaným ovocem a zeleninou neberou v úvahu mnoho druhů, které jsou důležité pro nové členské státy,

L.   vzhledem k tomu, že existuje potřeba zavést podpůrné programy pro takové druhy, jako jsou višně, rybíz, jahody a jablka (pro jablečnou šťávu) z důvodu jejich hospodářského a sociálního významu a jejich pozitivních účinků na zdraví spotřebitelů,

M.   vzhledem k tomu, že je však potřeba provést určitá zlepšení, zejména v odvětví zpracovávaných rajčat, jehož stabilizátory nebyly započítány do potřeb odvětví vytvořených expanzí vzniklou ze zvýšené poptávky, a že z důvodu své konkrétní charakteristiky v rámci systému pro zpracovávané produkty (protože se jedná o jedinou jednoroční plodinu pěstovanou výslovně pro dané odvětví) prochází vážnou krizí, která ohrožuje budoucnost této plodiny v některých členských státech,

N.   vzhledem k tomu, že by bylo užitečné podporovat uvádění nových druhů kvalitních pasterizovaných citrusových ovocných šťáv na trh, aby byl rozsah nabídky produktů Společenství kompletnější a rozmanitější a aby se zároveň pomohla vytvořit nová pracovní místa,

O.   vzhledem k tomu, že je potřeba zvýšit úroveň propagační kampaně zaměřené na jednotlivé druhy ovoce a zeleniny vzhledem k tomu, že jejich blahodárné účinky na zdraví podporují četné vědecké názory a doporučení, která uvádí Světová zdravotnická organizace ve své Globální strategii pro výživu, fyzickou aktivitu a zdraví přijaté v květnu 2004,

P.   vzhledem k tomu, že je třeba se zaměřit na velmi specifické problémy týkající se produktů, které se opakovaně dostávají pod tlak ze strany dovozů ze třetích zemí ohrožujících jejich plynulou produkci, a že by bylo vhodné zjednodušit celní režim, a tím zabránit nesrovnalostem,

Q.   vzhledem k tomu, že odvětví ovoce a zeleniny bude muset čelit novým úkolům v oblasti obchodu vyplývajícím zejména z jednání Světové obchodní organizace,

R.   vzhledem k tomu, že producenti ovoce a zeleniny mají omezený přístup k fondům pro rozvoj venkova a návrh na zřízení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova tuto situaci dále zhoršuje,

S.   vzhledem k tomu, že je třeba co nejvíc snížit rizika narušení trhu s ovocem a zeleninou po reformě společné zemědělské politiky přijaté v září 2003 s ohledem na to, že by se toto odvětví mohlo stát "útočištěm" pro producenty jiných zemědělských plodin dostávajících jednotnou platbu,

T.   vzhledem k tomu, že rovněž existuje řada slabých míst ve fungování a strukturální situaci tohoto odvětví, o kterých je třeba se zmínit, a že budoucí reforma společné organizace trhu by pomohla napravit například:

Organizace producentů

1.   vyjadřuje rozhodný nesouhlas s rozhodnutím Komise odročit předložení návrhu na reformu odvětví ovoce a zeleniny; domnívá se, že odročení tohoto návrhu o jeden nebo dva roky je nepřijatelné a přehnané vzhledem k naléhavé potřebě vyřešit krizi trhu, která nemůže být překonána za pomoci dostupných nástrojů řízení; nabádá Komisi, aby neopomíjela odvětví, které v konečné zemědělské produkci Evropské unie zaujímá velmi důležité místo (17 %) a které by se v souvislosti s projednáváním nových finančních výhledů mohlo dostat na okraj zájmu; zdůrazňuje význam hledání nových mechanizmů řízení trhu, aby bylo při jednáních WTO o společné organizaci trhu možno čelit liberalizaci obchodu;

2.   vyzývá Komisi, aby do července 2005 předložila návrh na posílení úlohy organizací producentů při řízení trhů a aby v souvislosti s podmínkami, které řídí uznávání a provoz, zavedla větší flexibilitu a subsidiaritu členských států; vyzývá Komisi a členské státy k odstranění překážek způsobených nesprávným výkladem ze strany některých členských států, kde je minimální období členství výrobní organizace tři roky;

3.   vyzývá k osvobození od oznamovacího požadavku u produktů, které nejsou obchodovány dotyčnou organizací producentů, která má být rozšířena a flexibilnější;

4.   domnívá se, že by současný strop pro příspěvek Společenství do provozních fondů měl být obecně zachován, měl by však být zvýšen ze 4,1 % na 6 % v případě nadnárodních veřejných obchodních společností, fúzí, sdružení a spolupráce mezi organizacemi, jelikož současný limit není v souladu s procentuální výší spolufinancování nadnárodních veřejných obchodních společností a s potřebou podporovat další tři akce;

5.   pokládá za nezbytné, za účelem zlepšení příjmové situace zejména malých hospodářství, aby hospodářstvím prodávajícím více než 20 % nebo 25 % své produkce přímo koncovým zákazníkům bylo také umožněno vstoupit do uznávané organizace producentů; má tudíž za to, že není racionální omezit poměr přímého uvádění na trh;

6.   pokládá za nezbytné zvýšit míru spolufinancování Společenství na 60 % v případech spolupráce, fúzí a sdružení mezi organizacemi producentů, které splňují minimální kritéria ohledně objemů prodeje a vytvářejí přínos, co se týče koncentrace nabídky s ohledem na počáteční situaci a s přihlédnutím k počtu producentů, kteří jsou jejich členy;

7.   zastává stanovisko, aby současný strop pro účast Společenství na provozních fondech pro nové organizace, které splňují vysoká kritéria uznávání, byl zvýšen tím, že jim bude na období minimálně pěti let udělena prémie vážená podle počtu členů a objemu produkce prodávané na trhu;

8.   domnívá se, že na podporu zřizování organizací producentů v oblastech s omezeným počtem sdružení by měla být vnitrostátní podpora zřizování organizací vrácena v regionech, kde stávající skupiny producentů uvádějí na trh méně než 15 % produkovaného ovoce a zeleniny a kde produkce ovoce a zeleniny činí nejméně 15 % zemědělské produkce daného regionu;

9.   za tímto účelem rovněž požaduje, aby nový předpis upravující provozní fondy stanovil, že financování Společenství nevyužité v jednom roce může být použito v následujícím roce; v každém případě by mělo být zajištěno, aby veškeré rozpočtové úspory vzniklé z reformy společné organizace trhu (v důsledku vyloučení postupů předchozího uznávání, odkupů, úspor z vracení apod.) byly vráceny do tohoto odvětví;

10.   má za to, že by nové členské státy měly pro přechodné období obdržet větší objem pomoci na založení a správu výše uvedené skupiny producentů (sazba podpory 10 %, 10 %, 8 %, 6 % a 4 % pro každých prvních pět let fungování skupiny, místo dosud používaných sazeb 5 %, 5 %, 4 %, 3 % a 2 %, přičemž by nadále platily současné maximální hodnoty pomoci ve výši 100 000, 100 000, 80 000, 60 000 a 40 000 EUR);

11.   má za to, že s ohledem na posílení flexibility některých postupů týkajících se kategorií pro uznávání organizací producentů by měly být do kategorií produktů přidány další dvě kategorie, s ohledem na něž by mohly být organizace producentů uznávány, a to:

12.   navrhuje, aby organizace producentů v nových členských státech, které splňují vysoká kritéria zřizování, dostávaly finanční odměnu podle počtu členů a objemu produkce uvedené na trh; v průběhu přechodného období by tato kritéria byla méně náročná ve srovnání s kritérii používanými pro stejný účel pro patnáct původních členských států;

13.   považuje za nezbytné, aby byla pro organizace producentů zajištěna právní jistota a aby jejich kontrolní postupy byly zjednodušeny tím, že se vytvoří jednotná kritéria pro kontroly operačních programů prováděných různými vnitrostátními orgány a orgány Společenství; domnívá se, že k zajištění právní jistoty těchto organizací musí Komise definovat mechanizmy, které jim umožní získat lidské zdroje a technologie nezbytné k dosažení jejich vlastních cílů a cílů operačních programů;

14.   zastává stanovisko, že je nutné zavést větší flexibilitu s ohledem na mechanizmus poskytování finančních příspěvků členskými producenty do jejich provozních fondů a že nové právní předpisy by měly umožnit, aby do provozních fondů přispívaly organizace producentů; zdůrazňuje rovněž, že pro větší flexibilitu je nutno přehodnotit pozitivní seznam akcí, které mají nárok na financování, aby bylo možno operační programy lépe přizpůsobit potřebám organizací producentů a skupinám producentů poskytnout větší samostatnost při řízení těchto akcí;

15.   požaduje, aby organizace producentů byly vybídnuty k tomu, aby v rámci operačních programů zajistily provedení opatření ohledně certifikace kvality, záruk nezávadnosti potravin a opatření týkajících se životního prostředí;

16.   má za to, že organizace producentů a jejich členové by měli mít v budoucnosti plný přístup k fondům pro regionální rozvoj, protože provozní fondy nestačí na zásadní investice do infrastruktury;

17.   považuje za nezbytné, aby byly zavedeny směrnice platné v celé EU, které by zajišťovaly řízené integrované pěstování;

18.   vyzývá k tomu, aby byly výjimky z oznamovací povinnosti v případě produktů neobchodovaných organizací producentů rozšířeny a aby se staly flexibilnějšími; vyzývá k flexibilnějšímu limitu pro prodej producentů přímo spotřebitelům a k individuálnímu ustanovení příslušného procenta v dohodě s organizací producentů;

19.   vyzývá k zavedení norem pro uvádění na trh u těchto produktů: brokolice, čínského zelí, zahradních bylin, jarní cibule, petržele, čekanky, rebarbory, řepy, pažitky a tuřínu; vyzývá k rozšíření rozsahu organizace trhu tak, aby zahrnovala sladkou kukuřici, a k její úpravě tak, aby zahrnovala všechny čerstvé zahradní byliny, zejména bazalku;

Krizové řízení

20.   vyzývá k zavedení účinného systému pro řízení tržních krizí, aby se zabránilo opouštění tohoto odvětví při velkých cenových propadech, které se navíc v praxi neodrážejí ve spotřebitelských cenách; tento systém by měl umožnit organizacím producentů hrát aktivní roli při prodeji jejich produktů na trhu; je však třeba přijmout pravidla pro systémy řízení krizí jak ve formě horizontálně působícího nařízení, tak i v organizaci trhu s ovocem a zeleninou;

21.   vyzývá Komisi k provedení hloubkové studie různých systémů řízení krizí, které by se mohly uplatnit v odvětví ovoce a zeleniny, a žádá, aby byl zaveden systém předpovědi produkce ovoce a zeleniny založený na místech pro pozorování trhu, a to jak na úrovni Společenství, tak i na vnitrostátní úrovni, aby bylo možno vysledovat potenciální krize na trhu, a tím na ně rychleji reagovat;

22.   podporuje myšlenku představenou v nedávném dokumentu Komise o řízení krizí v zemědělství, která zdůrazňuje příspěvky vertikálních orgánů, jako jsou odvětvové organizace; podtrhuje obecněji úlohu těchto odvětvových organizací při regulaci trhů a zachování jejich průhlednosti;

23.   vyzývá, aby byl současný systém odkupů doplněn "zabezpečovacím fondem", který by byl spravován organizací producentů a financovaný Evropskou unií, členskými státy a zemědělci; tento fond by měl být použit na poskytování náhrad producentům za odkupy v případě krizí, na platby za účelem snížení produkce a vytvoření programu na pojištění příjmu zemědělců a proti nepříznivým povětrnostním podmínkám, založeném na dobrovolné účasti; producenti nepatřící do organizace producentů by mohli do tohoto zabezpečovacího fondu přispívat, v případě krizí by však dostávali nižší platby za předpokladu, že by se jednotliví producenti účastnili opatření a pravidel, které organizace producentů přijala pro řízení krizí; tento fond by měl být financován odděleně od provozního fondu a podle tohoto programu by mělo být možné financovat skupinové pojištění;

24.   je přesvědčen, že je vhodné v rámci tohoto nového systému krizového řízení zvýšit podporu na bezplatnou distribuci stažených produktů v ústavech sociální péče, neboť v současné době tato podpora nevyrovnává vysoké náklady na přepravu a na balení s tím spojené, a na propagaci spotřeby ovoce a zeleniny ve školách;

Řešení strukturálních problémů

25.   vyzývá k zavedení globálního projektu mýcení sadů (zejména v případě nemoderních jabloňových a višňových sadů), aby se zamezilo výskytu rozsáhlých strukturálních krizí týkajících se celého Společenství; domnívá se, že takováto regulace je nezbytná v zájmu účinného fungování;

Režim produktů zpracovaných z ovoce a zeleniny

26.   zastává názor, že prahy produkce zpracovaných rajčat by měly být zvýšeny v souladu s reformami přijatými v letech 1996 a 2000 vzhledem k tomu, že současné kvóty stále neumožňují reagovat na vývoj poptávky a čelit konkurenci ze třetích zemí;

27.   zastává myšlenku vytvoření podpůrných programů na zpracování ovoce s měkkou slupkou (jako jsou třešně, rybíz, maliny, jahody a angrešt) a jablek, které by umožňovali se přizpůsobit stávající produkci a podmínkám na trhu; poukazuje na to, že tyto produkty jsou strategicky důležité v nových členských státech, kde jsou nejen hospodářským, ale i sociálním přínosem;

28.   rovněž se domnívá, že by bylo vhodné zvýšit prahové hodnoty pro zpracování citrusových plodů, aby se tak umožnilo zemědělcům, kteří nejsou členy organizace producentů, dodávat citrusové plody ke zpracování;

29.   souhlasí s tím, aby bylo umožněno členským státům, které to považují za vhodné, použít individuální regionální přístup k prahům pro zpracovaná rajčata;

30.   zastává názor, že postihy v rámci podpory v odvětví broskví a hrušek by měly být uplatněny až poté, co byla překročena výše prahů u obou těchto produktů, čímž by se zabránilo ztrátám pro zemědělce bez nutnosti zvyšovat rozpočet Společenství;

31.   bylo by rovněž vhodné lépe využívat prahové hodnoty EU pro zpracování citrusových plodů, aby je bylo možné převádět mezi produkty, pokud jedna z těchto prahových hodnot není plně využívána;

32.   domnívá se, že postihy v rámci podpory v případě překročení prahů pro citrusové plody by měly být uplatněny až poté, co byla překročena celková výše prahu pro všechny citrusové odrůdy na úrovni Společenství, aby se co nejvíce zabránilo postihům snižujícím příjmy producentů a nebyl přitom dotčen rozpočet;

33.   upozorňuje na skutečnost, že rozdělení pomoci, která je další z možností diskutovanou pro toto odvětví, by ospravedlnilo používání odvětví zpracovávání rajčat jako únikového odvětví pro zemědělce opouštějící jiné plodiny dotčené reformou společné zemědělské politiky ze září 2003, a to by zkomplikovalo vztahy mezi organizacemi producentů a daným odvětvím;

34.   zastává názor, že neexistuje žádné ospravedlnění pro rozdělení pomoci pro zpracovávané produkty v rámci jednání Světové obchodní organizace, protože multilaterální pravidla nezakazují zachování této části zemědělské pomoci vázané na produkci;

35.   dává přednost zvýšení prahových hodnot pro zpracování klementinek a malého ovoce, aby se vzal v úvahu trend v produkci a spotřebě čerstvých produktů, protože toto opatření je nejméně nákladné a nejvíce ekologické, přičemž umožní uvedení nového vysoce kvalitního produktu – klementinkové šťávy – na trh, což pomůže zvýšit spotřebu citrusových šťáv ve Společenství a rozvinout výrobu kvalitních krmiv a aromat, což jsou produkty, jichž se v Unii nedostává;

36.   má za to, že zachování pomoci pro organizace producentů podle množství dodaného ke zpracování je mechanizmus, který by měl být zachován; proto navrhuje, aby byly vytvořeny smlouvy mezi producenty a zpracovatelským průmyslem ještě před sklizní;

Propagace ovoce a zeleniny

37.   lituje neexistence strategie a výzkumu v rámci Společenství, které by měly za cíl oživení spotřeby, a nedostatečnost finančních prostředků vyčleněných na propagaci jednotlivých druhů zeleniny a ovoce, což působí protichůdně k rostoucímu zájmu Evropské unie o zajištění nutričně vyvážené stravy jejich občanů a bezpečnosti potravin;

38.   v souvislosti s předpisy určenými na propagaci zemědělských produktů Společenství uvnitř i mimo EU vyzývá ke každoročnímu vytvoření zvláštní položky ve výši 15 milionů EUR na zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny a k provádění pravidelné kontroly této položky na základě čerpání fondů na kampaně zaměřené na jednotlivé druhy ovoce a zeleniny, které musí být vytvořeny tak, aby zdůrazňovaly "původ v EU" a upozorňovaly na kvalitu, nikoli pouze na kvantitu;

39.   pipomíná, že dne 14. prosince 2001 Rada přijala usnesení o tom, že spotřeba ovoce a zeleniny je účinný způsob podpory veřejného zdraví, jak uvádí Generální ředitelství Komise pro zdraví v dokumentu z roku 2002; poznamenává, že toto stanovisko bylo úředně podpořeno Globálním akčním plánem pro výživu předloženým Světovou zdravotnickou organizací (WHO); navrhuje proto, aby za účelem zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny vyprodukované v EU (např. školní programy) byly globální programy na podporu spotřeby financovány  z prostředků Komise vzhledem k poklesu spotřeby ovoce a zeleniny, který je z hlediska zdraví znepokojující; vyzývá k zavedení zvláštního propagačního mechanizmu, který by bylo možno použít na podporu spotřeby produktů v souvislosti s tím, jak prognózy produkce poukazují na pravděpodobnost krize vzniklé v důsledku přebytku produkce; vyzývá také k tomu, aby reklamní kampaně vzaly v potaz nejnovější vědecké poznatky v oblasti výživy a podle toho prosazovaly spotřebu nezpracovaného či málo zpracovaného ovoce a zeleniny se zvláštním důrazem na ekologicky pěstované plodiny a na regionální a místní druhy ovoce a zeleniny za účelem zvýšení biologické rozmanitosti;

Zásada přednosti Společenství a konkurence dovozů ze třetích zemí

40.   vyzývá k tomu, aby byl složitý systém celního odbavení pro dovozy ze třetích zemí, které podléhají vstupním cenám, zjednodušen, protože provozovatelé mohou nyní využívat kteroukoli ze tří různých metod výpočtu cel, což je systém vedoucí k nesrovalostem;

41.   požaduje, aby Komise zvážila zavedení zvláštní pomoci pro produkty, které se z důvodu dovozů ze třetích zemí nacházejí v kritické situaci, jako například ovoce s měkkou slupkou, česnek a uměle pěstované houby, a dále višně, třešně, jablečná šťáva, zpracovávané meruňky, chřest, rajčata, citrusové plody a šťáva a jiné druhy ovoce a zeleniny, které se mohou dostat do kritické situace;

42.   vyzývá Komisi k provedení studií o dopadech týkajících se nových smluv se třetími zeměmi za účelem posouzení dopadů na evropské odvětví ovoce a zeleniny;

43.   vzhledem k tomu, že zejména nejvzdálenější regiony jsou dotčeny snadným přístupem produktů z některých třetích zemí, které jsou těmto regionům geograficky blízké, na trh, požaduje, aby výpočet hodnoty produkce dávané na trh organizacemi producentů byl upraven a aby sloužil jako základ pro výpočet maximální finanční pomoci do provozního fondu, aby byl vypočítán vyplaceně do místa dodání, včetně nákladů na dopravu na trhy Společenství;

44.   vyzývá Komisi, aby propagovala a usnadnila vytvoření mechanizmů na výměnu informací a koordinaci s producenty ze třetích zemí, kteří chtějí produkty směřovat na stejné trhy jako producenti Společenství, aby se zamezilo sezónnímu nasycení trhu v daném místě určení;

45.   vyzývá Komisi a členské státy, aby provedly analýzu zřízení evropských inspektorů, kteří by kontrolovali produkty v zemi původu;

46.   v souvislosti s dvoustrannými dohodami o obchodu vyzývá Komisi, aby Evropská unie sjednala vzájemnost v otevírání trhů zemědělským produktům včetně aspektů zdraví plodin;

47.   upozorňuje Komisi na skutečnost, že dovozy ze třetích zemí nezajišťují vždy takovou úroveň bezpečnosti a kvality, na kterou je evropský spotřebitel zvyklý, a proto je nutné zajistit zavedení příslušných kontrolních mechanizmů, aby bylo zaručeno, že produkty ze třetích zemí splňují stejné bezpečnostní a kvalitativní podmínky jako produkty Evropské unie, a aby v této souvislosti byly také sledovány další důležité normy, jako například spravedlivé pracovní podmínky;

Zvýšení prestiže produktů Společenství

48.   vyjadřuje svou podporu zavedení systému označování s uvedením země původu zemědělských produktů použitých ve zpracovávaných produktech, který by zvýšil přínos výroby ve Společenství ve vztahu k dovozům ze třetích zemí a zároveň by zaručoval příslušnou úroveň nezávadnosti a kvality potravin, kterou by dovozy ze třetích zemí nemusely vždy zajistit;

49.   považuje za mimořádně důležité, aby byla zachována biologická rozmanitost druhů a kulinární dědictví a aby byli spotřebitelé jasně informováni, přičemž by byla ověřována pravdivost zvláštních vlastností ovoce a zeleniny, pro které dosud neexistují přesné normy, které jsou uznávány hospodářskou komisí OSN nebo zásady uznávané a podrobně rozpracované Mezinárodní organizací rostlinných odrůd (UPOV); proto vyzývá k úpravě pravidel Společenství;

50.   vyzývá Komisi k tomu, aby během mezinárodních obchodních jednání vzala v úvahu skutečnost, že po rozšíření se odvětví ovoce s měkkou slupkou stal pro EU citlivým odvětvím, a vyzývá k podpoře poskytované ve formě opatření zajišťujících ochranu proti nadměrným dovozům ovoce a zeleniny ze třetích zemí;

51.   s ohledem na potřebu považovat integrovanou produkci za systém produkce šetrný k životnímu prostředí a jakosti, zastává kromě toho stanovisko, že by měl být posílen přínos Společenství prostřednictvím vytvoření rozlišovacího označení pro ovoce a zeleninu vyprodukovanou v rámci integrovaného zemědělského systému; proto vyzývá k tomu, aby byla předem vytvořena harmonizovaná pravidla pro vytvoření systému osvědčování jakosti pro produkci Společenství týkající se integrované produkce;

Dopad střednědobé reformy společné zemědělské politiky a připravovaných předpisů týkajících se rozvoje venkova

52.   vyzývá k provedení opatření nezbytných pro prosazení zákazu pěstování ovoce a zeleniny na půdě, na kterou lze poskytovat podporu oddělenou od produkce; v opačném případě by mohla reforma společné zemědělské politiky ze září 2003 vést k nekalé soutěži a diskriminaci mezi zemědělci, kteří dostávají jednotnou platbu, a tradičními producenty ovoce a zeleniny, kteří ji nedostávají, což dále posílí již existující nerovnováhu na některých trzích s ovocem a zeleninou;

53.   vyjadřuje podporu odstranění současné neslučitelnosti mezi financováním rozvoje venkova a provozními fondy, neboť to vzhledem k ostatním zemědělským odvětvím staví odvětví ovoce a zeleniny do diskriminačního postavení;

54.   mělo by být jako pravidlo zavedeno, že organizace producentů si mohou svobodně zvolit, jak financovat investice, ale měl by být zachován zákaz dvojího veřejného financování, a to pomocí vystavení osvědčení potvrzujících dodržování těchto ustanovení;

55.   staví se proti návrhu Komise omezit podporu investic, uvádění produktů na trh a zpracování poskytovanou malým podnikům a mikropodnikům v nadcházející přípravě programů financování politiky rozvoje venkova;

Světová obchodní organizace

56.   vyzývá Komisi k podpoře zachování a účinného uplatňování zásady přednosti Společenství u ovoce a zeleniny a k zachování statutu ovoce a zeleniny jako "citlivých" produktů v kapitole o přístupu na trhy při jednáních WTO o liberalizaci mezinárodního obchodu a k zajištění toho, aby prostředky ušetřené z předpokládaného útlumu vývozních dotací byly dány k dispozici zejména na opatření k dosažení rovnováhy na trhu Společenství, který bude vystaven intenzivnější konkurenci podobných produktů ze třetích zemí;

57.   podobně by měla být zaručena reciprocita při otevírání trhů, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně; proto je nutné zavést kontroly a sledování dopadů obchodních ústupků: jak co se týče dopadu na země těžící z ústupků (důkaz dodržování cíle "konvergence", na němž jsou dohody založeny), tak co se týče dopadu dovozů na produkující členské státy;

58.   požaduje, aby při jednáních uvedených v předchozím odstavci bylo konkrétně přihlédnuto k citlivé situaci v oblasti pasterizovaných citrusových šťáv z důvodu dovozů ze třetích zemí;

59.   zdůrazňuje, jak je požadováno organizacemi pro rozvojovou pomoc, že otevírání trhů s ovocem a zeleninou nesmí oslabit modely zemědělské produkce rozvojových zemí;

Plné využití rozpočtu na ovoce a zeleninu

60.   požaduje, aby bylo zaručeno plné využití rozpočtu určeného na odvětví ovoce a zeleniny Společenství a aby veškeré úspory vzniklé v důsledku reformy byly do tohoto rozpočtu vráceny, aby se tak optimálně využila různá podpůrná opatření pro producenty;

o
o   o

61.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 47/2003 (Úř. věst. L 7, 11.1.2003, s. 64). (2) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 29. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 386/2004 (Úř. věst. L 64, 2.3.2004, s. 25). (3) Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 49. Nařízení naposledy pozměněné aktem o přistoupení z roku 2003. (4) Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 9. (5) Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 18. (6) Úř. věst. L 203, 12.8.2003, s. 25. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1813/2004 (Úř. věst. L 319, 20.10.2004, s. 5). (7) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 118/2005 (Úř. věst. L 24, 27.1.2005, s. 15). (8) Úř. věst. L 345, 20.11.2004, s. 1. (9) Úř. věst. L 218, 30.8.2003, s. 14. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 180/2005 (Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 7). (10) Úř. věst. L 317, 2.12.2003, s. 5. (11) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 3. (12) Úř. věst. C 65 E, 14.3.2002, s. 334.