Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2005/2044(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0161/2005

Předložené texty :

A6-0161/2005

Rozpravy :

PV 07/06/2005 - 5

Hlasování :

PV 07/06/2005 - 6.12

Přijaté texty :

P6_TA(2005)0221

Přijaté texty
PDF 298kWORD 74k
Úterý, 7. června 2005 - Štrasburk
Ochrana kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu
P6_TA(2005)0221A6-0161/2005

Doporučení Evropského parlamentu Evropské radě a Radě o ochraně kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu (2005/2044(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh doporučení Radě podaný Stavrosem Lambrinidissem za skupinu PSE o ochraně kritických infrastruktur v rámci boje proti terorismu (B6-0085/2005),

-   s ohledem na Smlouvu o Ústavě pro Evropu, a zejména na její článek III-284 o civilní ochraně a článek I-43, který stanoví, že "pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity",

-   s ohledem na Prohlášení o solidaritě proti terorismu přijaté vedoucími představiteli států a vlád dne 25. března 2004,

-   s ohledem na "Haagský program"(1) přijatý dne 5. listopadu 2004, podle něhož " … účinné řízení přeshraničních krizí uvnitř EU vyžaduje nejen posílení současné činnosti v oblasti civilní ochrany a kritické infrastruktury, avšak rovněž účinné řešení hledisek veřejného pořádku a bezpečnosti v těchto krizích … Evropská rada proto vyzývá Radu a Komisi, aby … zavedly opatření EU pro integrované a koordinované řešení krizí uvnitř EU … které by mělo být provedeno nejpozději do 1. července 2006. Toto opatření by mělo řešit nejméně tyto otázky: hlubší posouzení možností členských států, vytváření zásob, odbornou přípravu, společná cvičení a operativní plány pro řešení civilních krizí."

-   s ohledem na sdělení Komise:

   a) Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o posílení kapacity civilní ochrany Evropské unie (KOM(2004)0200), jež hodnotí prozatím dosažené výsledky, slabé stránky a možná zlepšení kapacity civilní ochrany Evropské unie, zejména jako první nástroj krizových zásahů, založený na dobrovolnosti,
   b) Radě a Evropskému parlamentu o prevenci teroristických útoků a připravenosti a reakci na ně (KOM(2004)0698), jež zdůrazňuje potřebu integrovaného přístupu Společenství, který by se v případě krize měl mimo jiné soustředit na náležitou komunikaci orgánů s veřejností, na úlohu Europolu při vytváření výstražného mechanismu donucovacích orgánů pro řešení otázek terorismu a zřízení Evropského programu na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), na výzkum v oblasti bezpečnosti a na strukturovaném zapojení dotčených částí soukromého sektoru;
   c) Radě a Evropskému parlamentu o připravenosti a zvládání následků při boji proti terorismu (KOM(2004)0701), jež navrhuje sloučení pohotovostních systémů řízených Komisí v obecný bezpečný systém rychlé výstrahy (ARGUS) napojený  na Ústřední krizové centrum, jenž by spojil zástupce všech souvisejících útvarů Komise a trvale by propojoval členské státy a evropské instituce,
   d) Radě a Evropskému parlamentu o ochraně kritické infrastruktury při boji proti terorismu (KOM(2004)0702), jež navrhuje zřídit ve spolupráci s členskými státy a dotčenými částmi soukromého sektoru program EPCIP, který vytkne případné nedostatky a určí, jaká nápravná opatření (právní či jiná) je třeba provést,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 4. září 2003 o účincích letní vlny vedra(2), v němž žádal ustanovení Evropských sil civilní ochrany,

-   s ohledem na příslušný právní základ ve Smlouvách, který opravňuje Společenství a Unii vymezit a provádět politiky podporující jednání členských států při ochraně zdraví, a bezpečnosti evropských občanů,

-   s ohledem na čl. 114 odst. 3 a článek 94 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0161/2005),

A.   s vědomím, že je zde i nadále potřeba chránit evropské občany před riziky spojenými s teroristickými útoky (např. jadernými, radiologickými, chemickými a biologickými, s útoky na veřejných místech atd.), ale také s přírodními pohromami (např. zemětřesením, povodněmi, požáry, lesními požáry), s technologickými katastrofami (např. Seveso, námořní katastrofy, dopravní nehody) i se zdravotními a jinými krizemi (např. pandemiemi) v kontextu integrované evropské strategie, protože tyto události mají často závažné přeshraniční důsledky na evropské úrovni, a navíc je nutné umožnit členským státům projevit navzájem solidaritu a zřídit soudržný systém reakce umožňující interoperabilitu,

B.   poznamenávaje, že účinná strategie by se měla soustředit jak na připravenost (posouzení rizika a hrozby vůči kritické infrastruktuře, zvýšená bezpečnostní opatření, šíření společných bezpečnostních norem a výměna odborných poznatků, šíření součinnosti a spolupráce v rámci celé EU), tak i na zvládání následků útoků a pohrom (výměna know-how a zkušeností, příprava zkušebních scénářů a cvičení odborné přípravy, zavedení vhodných mechanismů krizového řízení, rychlé výstrahy a civilní ochrany),

C.   v přesvědčení, že – zejména v případech terorismu, kdy prevence a odstrašování jsou prolomeny a dochází k útokům – lze zaručit urychlený návrat do běžného života jen prostřednictvím dobře organizovaného a účinného systému reakce; pouze zvyšování specializovaných dovedností, úzká spolupráce, sdílení zdrojů, zaručené posouzení rizika, informace, odborná příprava, komunikace, preventivní rozbor situace i rozbor po pohromě, zajištění rychlého obnovení běžného chodu a nakonec i navýšení fondů a zajištění nezbytné pomoci na ochranu obětí může členským státům i EU pomoci lépe se připravit na ochranu obyvatel v případě, že uvnitř EU nebo mimo ni dojde k pohromě, která bude mít pro občany EU skutečné či hrozící následky,

D.   poznamenávaje, že kritická infrastruktura EU je stále vzájemně propojenější a navzájem na sobě závislejší, což zvyšuje její zranitelnost vůči narušení nebo zničení,

E.   na základě uznání, že ochrana kritické infrastruktury vyžaduje pevné, společné partnerství mezi vlastníky a provozovateli takové infrastruktury a orgány členských států; poznamenávaje, že analyzování a zvládání rizik v každé infrastruktuře musí být založeno na pevných postupech a zásadách stanovených EU; poznamenávaje, že odpovědnost za zvládání rizik v mezích materiální vybavenosti, dodavatelského řetězce, informačních technologií a komunikačních sítí v konečném důsledku spočívá na vlastnících a provozovatelích, kteří mají chod těchto infrastruktur každodenně na starosti; poznamenávaje, že EU a členské státy musí ovšem napomáhat, instruovat, podporovat a monitorovat průmysl na všech úrovních veřejné moci, včetně finančních a jiných podnětů, je-li to vhodné, aby plnily své závazky; poznamenávaje v tomto ohledu, že je třeba, aby provozovatelé mohli úřadům poskytovat existující informace a ty by pak byly odpovědné za analýzu těchto informací a navržení vhodných řešení v otázce bezpečnosti, a to ve spojení s provozovateli; vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby základní právo na ochranu údajů bylo zajištěno na evropské a národní úrovni v každém jednotlivém případě spojeném s těmito činnostmi,

F.   v přesvědčení, že vzhledem ke stále komplexnější hrozbě, při níž jsou využívány špičkové informační technologie, je nutné vybudovat ochranné počítačové systémy ve spolupráci s příslušnými evropskými (např. ENISA) a národními orgány,

1.   uděluje Evropské radě a Radě tato doporučení:

   a) plně provést návrh Evropské rady zřídit "opatření integrovaného krizového řízení EU" jako zásadní prvek posilování spojení občanů a institucí EU i posílení vzájemné závislosti a solidarity mezi členskými státy;
   b) zajistit, aby se integrovaná evropská strategie zabývala zejména hrozbami vůči kritické infrastruktuře, včetně počítačového vybavení, jejíž narušení či zničení by mělo vážný dopad na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů, a zavést sladěnou metodu EU, pomocí níž budou členské státy a provozovatelé moci prostřednictvím společných bezpečnostních norem, organizací a pracovníků odpovědných za bezpečnost určit kritickou infrastrukturu, analyzovat její zranitelnost a vzájemnou závislost i přeshraniční účinky krize a odpovídajícím způsobem posuzovat hrozby; a dále navrhnout způsoby ochrany této infrastruktury a připravit ji na všechna nebezpečí a nalézt vhodné reakce v případě útoku nebo katastrofy;
   c) zřídit na návrh Komise a se souhlasem Evropského parlamentu Evropský program na ochranu kritické infrastruktury (EPCIP), který budou financovat členské státy nebo její vlastníci a provozovatelé na základě finančních nebo jiných podnětů, je-li to vhodné; zapojené členské státy by měly zajistit spolupráci, včetně spolupráce soukromého a veřejného sektoru a dále informační, lidské i logistické zdroje potřebné pro úspěšné uskutečnění jednotlivých fází projektu, aby byl splněn požadavek proporcionality a subsidiarity, zejména s ohledem na občanská práva, ochranu údajů a bezpečnostní požadavky;
   d) vzít v úvahu skutečnost, že donucovací orgány členských států a orgány odpovědné v členských státech za mechanismy vnitrostátní civilní ochrany by měly program EPCIP považovat za doplněk k vnitrostátním plánům a ke zvyšování informovanosti; že úspěch programu EPCIP by měl být hodnocen nezávisle a podle zvláštních norem a že podle návrhu Komise by Rada měla program EPCIP uskutečňovat prostřednictvím vytyčeného a dosažitelného časového plánu pro postupné provádění konkrétních, zřetelně vymezených kroků a cílů; a uznat, že k jeho úspěšnosti by mu měla při podněcování výměny informací o sdílených hrozbách a vzájemné zranitelnosti i navrhování příslušných opatření a strategií ke snížení rizika pro ochranu kritické infrastruktury pomáhat Informační síť včasného varování Evropské unie pro kritickou infrastrukturu;
  e) vzít v úvahu tyto skutečnosti:
   - pro zajištění interoperability by měl být ve spolupráci s Evropským inspektorem ochrany údajů založen evropský systém analýzy rizika;
   - všechny příslušné orgány na vnitrostátní, evropské i mezinárodní úrovni, které sdílejí kritické informace, by se měly odpovídajícím způsobem koordinovat, přičemž by měly na příslušné úrovni být zapojeny úřady na ochranu údajů;
   - s podstatnými informacemi by se mělo zacházet přesně, spolehlivě a v případě potřeby důvěrně bez ohledu na jejich zdroj (vojenské či civilní zpravodajské služby, policejní spolupráce), přičemž by měl být zajištěn přiměřený parlamentní dohled, prostřednictvím konkrétní interinstitucionální dohody k tomuto účelu v případě, že je v sázce problematika evropské vnitřní bezpečnosti;
   - je nezbytné vytvořit v rámci Komise evropský systém včasného varování, aby se propojily stávající evropské, vnitrostátní i mezinárodní specializované systémy včasného varování v případě tísně, aby mohly být všechny významné informace, které by mohly vyžadovat akci na evropské úrovni, účinně sdíleny prostřednictvím ústřední sítě (ARGUS);
   - pokud odvětvové normy neexistují nebo pokud nebyly dosud stanoveny mezinárodní normy, měl by této síti pomáhat Evropský výbor pro normalizaci (CEN);
  f) zajistit, aby program EPCIP byl:
   - pod neustálým dohledem parlamentu na vnitrostátní i evropské úrovni;
   - zásadním prvkem budoucího vývoje na kontinentu i ve světě(3);
   g) jako doplňující opatření zlepšit chod evropského Fondu solidarity (pro zásahy v rámci Unie) a Úřadu pro humanitární pomoc ECHO (pro vnější zásahy);
   h) převzít návrh podaný ve výše zmíněném usnesení na zřízení Evropských sil civilní ochrany, které mají být schopny sledovat oblasti, v nichž hrozí přírodní katastrofy,  s cílem předcházet katastrofám, při nichž přicházejí o život velké počty osob, a jejichž týmy by zasahovaly v případech, jako byla nedávná katastrofa tsunami, a byly by označeny společným označením pro zviditelnění evropské solidarity;
   i) posílit sociální partnerství pomocí součinnosti nevládních organizací, občanské společnosti a místních orgánů;
   j) zajistit, aby výstrahy, návěstí a informační oznámení vydávaná na pomoc veřejným i soukromým zainteresovaným subjektům chránily klíčové systémy infrastruktury a rovněž aby výstrahy a návěstí určené obecné veřejnosti v souvislosti s ohrožením civilní ochrany byly absolutně nezbytné a odpovídající, aby nevhodně nenarušovaly každodenní život občanů a podniků a nevzbuzovaly u občanů nadměrný strach či nejistotu;
   k) zajistit uznávání práv na ochranu soukromí, aby spotřebitelé i provozovatelé měli důvěru v to, že s informacemi bude zacházeno důvěrně, přesně a spolehlivě a že informace týkající se podnikání budou řádně spravovány a chráněny před neoprávněným použitím či zveřejněním;
   l) zajistit, aby by byl zároveň co nejdříve navržen evropský rámec ochrany a zadržování údajů s příslušnými pravidly, která budou přísně uplatňována ve všech oblastech, a aby byla zaručena ochrana základních občanských práv;
   m) zajistit, aby se cvičení odborné přípravy pro posílení civilní ochrany Unie a schopností ochrany kritické infrastruktury zabývala realistickými a moderními scénáři a vycházela ze zkušeností a odborných znalostí příslušných odborníků členských států v oblasti civilní ochrany a ochrany kritické infrastruktury (např. využití odborníků na civilní ochranu a ochranu kritické infrastruktury a scénáře z Olympijských her, konaných v roce 2004 v Athénách);

2.   pověřuje svého předsedu, aby toto doporučení předal Evropské radě, Radě a pro informaci rovněž Komisi, vládám a parlamentům členských států, Radě Evropy a OSN a jejím specializovaným agenturám.

(1) Aktualizováno dne 17. prosince 2004 ohledně zvláštní otázky boje proti terorismu.
(2) Úř. věst. C 76 E, 25.3.2004, s. 382.
(3) Viz návrh reformy strategie o civilní ochraně a chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb projednávaný na úrovni Spojených národů.

Právní upozornění - Ochrana soukromí