Evropský parlament,

-   s ohledem na pravidelnou zprávu za rok 2004 a doporučení Evropské komise o pokroku Turecka na cestě k přistoupení ze dne 6. října 2004 (KOM(2004)0656) a své usnesení(1) ze dne 15. prosince 2004 o této zprávě,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 17. prosince 2004 zahájit s Tureckem jednání o přistoupení k Evropské unii,

-   s ohledem na acquis Společenství v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0175/2005),

A.   vzhledem k tomu, že zahájení jednání o přistoupení k Evropské unii s Tureckem je stanoveno na 3. října 2005, v souladu s rozhodnutími Evropské rady z prosince 2004,

B.   vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW)(2) je součástí mezinárodního práva a je nadřazena tureckému vnitrostátnímu právu, jak uznává článek 90 turecké ústavy; a že Turecko je smluvní stranou úmluvy CEDAW od roku 1985 a jejího opčního protokolu od roku 2002,

C.   vzhledem k tomu, že přijetí acquis Společenství je pro kandidáty usilující o vstup do Evropské unie povinné,

D.   vzhledem k tomu, že práva žen a rovnost pohlaví jsou součástí acquis Společenství,

E.   vzhledem k tomu, že v rámci nedávných reforem tureckých právních předpisů v oblasti práv žen bylo acquis provedeno ve velké míře, ačkoliv uplatnění těchto reforem a změn v praxi a dosažení praktických výsledků zůstává vážným problémem,

F.   vzhledem k tomu, že nový trestní zákoník vstoupil v platnost dne 1. června 2005, a vzhledem k tomu, že tento příklad pokroku v legislativní oblasti musí být nyní uplatněn v praxi,

G.   vzhledem k tomu, že výše uvedená pravidelná zpráva vymezuje ohledně situace žen mimo jiné tyto hlavní oblasti, kde je patrné znepokojení: násilí páchané na ženách, zejména domácí násilí a trestné činy z důvodu cti či tradice, vysokou míru negramotnosti, nízké zastoupení žen v parlamentu i orgánech místní samosprávy, nízký podíl žen a převládající diskriminaci na trhu práce,

H.   vzhledem k tomu, že nedostatečný stupeň hospodářského i sociálního rozvoje v některých městských a venkovských oblastech obecně a ve znevýhodněných regionech Turecka a také migrace a s ní související problémy, jako je bída a pocit ochuzení uvnitř měst, zvyšují problémy žen v těchto regionech a vedou ke zhoršení jejich postavení, na které mají rovněž nepříznivý vliv převládající patriarchální sociální struktury,

I.   vzhledem k tomu, že registrace novorozenců v Turecku se v některých regionech neprovádí okamžitě a že praxe dodatečné registrace umožňuje stanovit věk mladých žen svévolně, takže nezletilé dívky bývají prohlášeny za plnoleté, aby se "de facto" legitimoval sňatek z donucení,

J.   vzhledem k tomu, že v průběhu let 2003 až 2004 bylo tureckým vládním orgánům a organizacím pro lidská práva nahlášeno tisíce případů týrání a že členské státy EU v roce 2003 vyhověly více než 2 000 žádostem tureckých občanů (mezi nimi mnoha ženám) o azyl,

K.   vzhledem k tomu, že z důvodu neexistence integrované strategie pro rozvoj hospodářských, sociálních a kulturních potřeb kurdských žen trpí tyto ženy dlouhodobým nahromaděním problémů (negramotnost, chatrné zdraví, chudoba, vyloučení atd.),

L.   vzhledem k tomu, že současný stav negativní diskriminace žen lze v některých případech nejlépe vyřešit dočasnými opatřeními pozitivní diskriminace, která mimo jiné připouští úmluva CEDAW, a že je bezpodmínečně zapotřebí mít vzory žen ve výkonných a rozhodovacích pozicích, a to i na nejvyšší úrovni,

M.   vzhledem k tomu, že turecká vláda dosud neuzavřela jednání s Komisí ohledně účasti v programu pro boj proti násilí páchanému na ženách Daphne II(3), a nejeví ochotu poskytnout ze své strany jakýkoli finanční příspěvek,

N.   vzhledem k tomu, že podle odhadů UNICEF nenastoupí každý rok do školy 600 000 až 800 000 dívek, které dosáhly věku zahájení povinné školní docházky, protože buď jim brání ve školní docházce jejich rodiny, nebo není k dispozici žádná infrastruktura, která by umožnila dětem navštěvovat venkovské školy,

O.   vzhledem k tomu, že je vážný nedostatek přesných údajů o situaci žen v Turecku, zejména pokud jde o násilí páchaném na ženách, a stávající údaje nezahrnují všechny problémy v oblasti práv žen,

P.   vzhledem k tomu, že podíl žen na tureckém pracovním trhu stále klesá,

Q.   vzhledem k tomu, že zapojení žen do politiky je v Turecku neúměrně nízké: ženy představují pouze 4,4 % poslanců parlamentu a jen 1 % členů místních samospráv a jsou velmi málo početně zastoupeny v hospodářských a politických centrech rozhodování,

R.   vzhledem k tomu, že pro schopnost žen prosazovat svá práva je zásadní jejich ekonomická nezávislost,

S.   vzhledem k tomu, že v Turecku, které má přibližně 70 miliónů obyvatel, existuje pouze okolo 14 nouzových ubytovacích zařízení pro ženy, které se staly oběťmi násilí, a že ani malé možnosti vyplývající z platných tureckých právních předpisů, tj. mít jeden azylový dům v každé obci s více než 50 000 obyvateli, nejsou dostatečně prováděny,

T.   vzhledem k tomu, že 6. března 2005 policie násilně rozehnala demonstraci konanou v Istanbulu v souvislosti s Mezinárodním dnem žen a zatkla demonstrující ženy,

1.   zdůrazňuje, že dodržování lidských práv, včetně práv žen, je nezbytnou podmínkou přistoupení k Evropské unii, a žádá Komisi, aby otázku lidských práv, včetně práv žen, zařadila mezi hlavní body programu jednání s Tureckem;

2.   zdůrazňuje, že by turecká vláda měla přísně dodržovat celonárodní zákonnou registraci manželství a narození dítěte, aby byl pro každého muže i každou ženu zajištěn plný nárok na občanství a možnost v plném rozsahu užívat svých lidských práv, jako je přístup ke vzdělání a zdravotní péči, a aby tuto povinnou registraci zavedla tam, kde je třeba;

3.   vyzývá Komisi, aby při přístupových jednáních s Tureckem působila v tom směru, aby byla zavedena okamžitá registrace novorozenců, aby se zabránilo nelegálním postupům, zejména pokud jde podáváním žádostí k tureckým soudům pro rodinné záležitosti o zvýšení věku mladých dívek, aby byly dívky oficiálně uznány plnoletými a zabránilo se tak trestnímu řízení kvůli sňatku z donucení;

4.   vyslovuje uznání turecké vládě a parlamentu za nedávné právní reformy provedené mimo jiné v ústavě, v občanském zákoníku, v trestním zákoníku a v zákoníku práce a týkající se postavení žen, vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečným pokrokem při uplatňování právních předpisů v oblasti práv žen, a očekává tedy konkrétní opatření zaměřená na otázky rovnosti pohlaví, programy a projekty k jejich provádění a také průběžné monitorování provádění právních předpisů, například pravidelné hodnocení dopadů z hlediska rovnosti pohlaví;

5.   vyslovuje uznání turecké vládě za nedávné změny právních předpisů, které umožňují potrestat zabití z důvodu zachování cti doživotním trestem odnětí svobody a umožňují potrestání spolupachatelů a pomahačů při zabití z důvodu cti; vítá a schvaluje uznání znásilnění manželem za trestný čin, vyzývá vlády členských států, aby tento příklad následovaly;

6.   klade důraz na potřebu plného a účinného provádění nových právních předpisů a vyzývá tureckou vládu, aby zajistila, že Generální ředitelství pro postavení žen bude mít jasně vymezený mandát a získá dostatečné množství finančních prostředků a zaměstnanců;

7.   vyzývá tureckou vládu, aby pokračovala v nezbytných reformách v souvislosti s ochranou a respektováním důstojnosti menšin v zemi, zejména kurdských komunit na jihovýchodě Turecka, kde zůstává situace v oblasti práv žen i nadále vážná (negramotnost, sociální a pracovní vyloučení, chudoba atd.) a aby tyto reformy důsledně uplatňovala; vyzývá tureckou vládu ke spolupráci s vedoucími představiteli těchto regionů při vytváření a podporování cílených programů zaměřených na rovné příležitosti a práva žen;

8.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby vláda s pomocí Generálního ředitelství pro postavení žen a ve spolupráci s nevládními organizacemi pro práva žen dospěla k ucelenému přístupu s kvalitativními a kvantitativními cíli pro zajištění dodržování práv žen, aby plně respektovala a uznávala práva žen jako práva jednotlivce, bez ohledu na tradiční roli žen jako manželek a matek, s plným politickým zaujetím, a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby vláda uplatňovala hledisko rovnosti pohlaví v souladu s článkem 10 ústavy, aby zvyšovala informovanost o otázkách týkajících se žen a aby chránila ženská práva, a že je zapotřebí, aby zřídila samostatný rozpočet pro otázky rovnosti pohlaví na celostátní a místní úrovni a aby pravidelně iniciovala a rozvíjela projekty týkající se práv žen;

9.   uvědomuje si pozitivní roli občanské společnosti při uskutečňování nedávných reforem právních předpisů a chápe, že pro demokratické změny je zapotřebí informovat a mobilizovat celou politickou scénu, občanskou společnost, náboženské obce a sdělovací prostředky;

10.   vyzývá Komisi a tureckou vládu, aby uznala úlohu organizací zabývajících se ochranou práv žen jako partnera vlády, aby je podporovaly a poskytly jim dostatečné finanční prostředky a zajistily jim nezávislost, jakou mají tyto organizace v Evropské unii;

11.   žádá tureckou vládu, aby pokračovala ve smysluplném dialogu s občanskou společností, aby s ní co možná nejvíce spolupracovala a tuto spolupráci upevnila pomocí oficiálních a dlouhodobých struktur a institucí a aby zapojila nevládní organizace do procesu vyjednávání o přistoupení k EU;

12.   zdůrazňuje význam strukturované spolupráce mezi sociálními partnery a mezi tureckými nevládními organizacemi a nevládními organizacemi v Evropské unii, např. formou výměnných programů nebo tzv. twinningem mezi těmito organizacemi;

13.   stanoví, že finanční výhled EU na období 2007–2013 musí poskytnout tureckým nevládním organizacím v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva dostatečné prostředky;

14.   žádá Komisi, aby na základě třetího pilíře své přístupové strategie a ve spolupráci s tureckou vládou podněcovala a podporovala v turecké společnosti diskuse o právech žen a zvláštní pozornost věnovala pořádání těchto diskusí, zejména o násilí, negramotnosti a právu na vzdělání, a to zvláště ve venkovských a znevýhodněných oblastech;

15.   odsuzuje nadměrné používání síly ze strany policejních složek během demonstrací a vítá nedávný slib vlády podpořit oběžník ministerstva vnitra ze dne 17. srpna 2004 o prevenci a trestání případného nepřiměřeného použití síly ze strany bezpečnostních složek; naléhavě žádá vládu, aby zvýšila informovanost o právech žen a zajistila školení, jak to požaduje následující bod;

16.   zjišťuje, že ochrana práv žen je v praxi stále ještě nedostatečná, zejména pokud jde o násilí páchané na ženách, a naléhá na vládu, aby věnovala více pozornosti provádění právních předpisů, například urychleným zřizováním nouzových ubytovacích zařízení, podporou iniciativ občanské společnosti a poskytováním přiměřených finančních prostředků ze státního rozpočtu a z rozpočtů obcí na nouzová ubytovací zařízení zřizovaná jak vládou, tak i nevládními organizacemi, a dále povinným odborným školením pracovníků veřejné správy, policie a soudců, zdravotnických a vzdělávacích pracovníků o otázkách rovnosti pohlaví a násilí;

17.   žádá, aby turecká vláda změnila ustanovení zákona o obcích č. 5215 týkající se nouzového ubytování tak, že zavede povinnost zřizovat nouzové ubytovací zařízení v každém městě s více než 50 000 obyvateli, a aby zajistila, že výstavba a provoz těchto zařízení budou odpovídat mezinárodním normám, a dále aby usnadnila a podpořila zřizování zařízení nouzového ubytování a podobných zařízení ze strany nevládních organizací;

18.   uznává, že Turecko již zahájilo provádění právních předpisů, a oceňuje jednotlivé již vypracované projekty; dále kladně hodnotí úlohu Komise v souvislosti s těmito projekty;

19.   vyzývá vládu Turecka, aby zřizovala více mateřských škol s cílem podpořit zapojení žen do pracovního procesu;

20.   vítá jako první krok nedávné sdělení vlády, že do konce roku 2005 bude otevřeno přibližně 5 dalších zařízení nouzového ubytování;

21.   žádá tureckou vládu, aby se vší vážností posoudila účast v programu Daphne II pro boj proti násilí páchanému na ženách;

22.   odsuzuje polygamii, nucené uzavírání manželství, trestné činy motivované tradicí, trestné činy motivované zachováním cti a násilí vůči ženám obecně, včetně sexuálního obtěžování na pracovišti, a žádá tureckou vládu jako celek i jednotlivé členy kabinetu, aby tyto činy odsoudili také, hledali způsoby, jak těmto zločinům zabránit a jak jim učinit přítrž, aby se stejnou přísností trestali zločiny motivované tradicí a zločiny motivované zachováním cti a aby pořádali kampaně pro zvýšení informovanosti o těchto tématech a sami se do nich zapojovali finančně podporovali nevládní organizace při pořádání takových kampaní;

23.   naléhá na vládu, aby přijala opatření, která v soudních řízeních v případech násilí vůči ženám zajistí bezpečnost obětí násilí a svědků;

24.   vítá kriminalizaci nedobrovolných testů panenství a prohlídek genitálií, poukazuje na výjimky v případech soudního příkazu, avšak zdůrazňuje, že i v případech, kdy existuje tento soudní příkaz, je naprosto nezbytný souhlas příslušné ženy;

25.   žádá vládu, aby poskytla ženám, které se staly obětí násilí nebo jsou násilím ohroženy, řádnou, snadno dostupnou zdravotní péči a právní pomoc a ochranu a aby zřídila telefonní linky pomoci, na nichž by ženy mohly ohlásit násilný čin a požádat o pomoc;

26.   vyslovuje uznání turecké vládě v souvislosti s nedávnými změnami právních předpisů, které zavedly za zabití z důvodu zachování cti doživotní trest odnětí svobody a umožnily trestat rovněž spolupachatele zabití z důvodu zachování cti; je spokojen s tím, že znásilnění manželem bylo uznáno za trestný čin, a vyzývá tureckou vládu, aby zajistila, že tyto tresty stanovené právními předpisy budou účinně uplatňovány; vyzývá členské státy, aby samy trestaly trestné činy motivované zachováním cti;

27.   žádá Komisi, aby podpořila nezávislé a celkové studie výskytů poskytující mimo jiné spolehlivé údaje, zejména pokud jde o míru negramotnosti mezi ženami, problémy související se zapojením žen do pracovního procesu a výskyt násilí páchaného na ženách, především domácího násilí a zabití z důvodu zachování cti, s cílem pomoci příslušným orgánům v přijímání nezbytných opatření;

28.   naléhá na Turecko jako na smluvní stranu CEDAW a jejího opčního protokolu, aby ratifikovalo dodatkový protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech(4) o zabránění diskriminaci;

29.   navrhuje, aby politické strany revidovaly své stranické struktury a přijaly odpovídající strategie k dosažení vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve volených shromážděních, včetně pozitivních opatření, jako jsou kvóty;

30.   žádá politické strany v Turecku, aby zvýšily roli žen ve stranické hierarchii nad rámec stranických výborů žen, aby jim svěřily vedoucí funkce v organizační struktuře strany, šířily povědomí o důležitosti zapojení žen do politické činnosti a aby vyhledávaly, vzdělávaly a podporovaly kandidátky na politické funkce, a je přesvědčen, že tyto přístupy by bylo možné posílit spoluprací s politickými stranami na evropské úrovni formou věcné a vzájemné výměny zkušeností a názorů;

31.   vítá návrh zřídit v tureckém parlamentu Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví s plnými legislativními pravomocemi, naléhavě žádá, aby byly co nejdříve přijaty nezbytné právní předpisy, a vybízí tento výbor, aby udržoval pravidelné styky s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu;

32.   vyzývá turecký parlament, aby také zajistil účast poslankyň v delegaci ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko;

33.   znovu žádá turecké orgány, aby pokročily v úsilí zajistit právo žen na vzdělání a aby ženy, jimž ve volném přístupu ke vzdělání brání potíže plynoucí z jejich rodinného nebo sociálního či kulturního prostředí, byly informovány o svých právech, a navrhuje turecké vládě, aby zajistila právo na základní a středoškolské vzdělání, aby zvýšila finanční pomoc rodičům, zejména ve venkovských nebo znevýhodněných oblastech s cílem podnítit je k tomu, aby umožnily svým dětem vzdělávat se, a to zvláště svým dcerám, s ohledem na míru negramotnosti mezi ženami;

34.   vyzývá tureckou vládu, aby přijala nezbytná opatření, zejména ve venkovských nebo znevýhodněných oblastech, pro boj s negramotností, zvláště organizováním informačních a osvětových kampaní o významu vzdělání a jeho potenciálním přínosu pro hospodářství a společnost, se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek;

35.   domnívá se, že prosazování vzdělávacího systému zohledňujícího otázky pohlaví a povinné školní docházky žaček/studentek, jejichž rodiny žijí hlavně v odlehlých oblastech, zlepší sociální standard a otevře ve společnosti otázky rovnosti pohlaví; vyzývá proto ke snaze o vytvoření vzdělávacího systému, který více zohledňuje otázky pohlaví, např. přehodnocením vzdělávacích materiálů v souladu s článkem 5 CEDAW, a vyzývá vládu, aby zajistila, aby se výuka chlapců a dívek věnovala otázkám práv žen a rovnosti pohlaví;

36.   vyzývá Komisi a tureckou vládu, aby zahájily mediální kampaně (v televizi a rozhlase) zaměřené na význam dodržování práv žen a jeho pozitivní dopady na společnost a pracoviště;

37.   zdůrazňuje, že Turecko musí dosáhnout plného souladu s acquis Společenství v otázkách stejného odměňování za práci, rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami na pracovišti a na trhu práce a musí zlepšit přístup žen na trh práce a k celoživotnímu vzdělávání, kromě jiných opatření také potíráním diskriminace a snahou o sladění pracovního a rodinného života;

38.   vyzývá tureckou vládu, aby poskytla informace o situaci ohledně práv žen pracujících v rodinných podnicích, v zemědělství nebo ilegálně;

39.   žádá tureckou vládu, aby podporovala výměny mezi školami, sdruženími a dalšími subjekty, při nichž se setkávají mladí lidé obou pohlaví z Evropské unie a Turecka;

40.   žádá Komisi a tureckou vládu, aby i nadále vytvářely a podporovaly projekty pracovních příležitostí a zaměstnanosti žen, včetně projektů vytvářených nevládními organizacemi, a vyzývá tureckou vládu, aby uskutečňovala národní akční plány týkající se žen a zaměstnanosti, jak je tomu v současnosti v členských státech;

41.   žádá, aby odbory a další sociální partneři v Evropské unii a v Turecku spolupracovaly na zvyšování podílu tureckých žen, které pracují a zastávají vedoucí funkce v různých odvětvích trhu práce;

42.   zdůrazňuje záměr podrobně sledovat situaci žen v Turecku a každoročně o ní podávat zprávu prostřednictvím Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a naléhá na Komisi, aby činila totéž;

43.   vyzývá Komisi, aby ve své první zprávě Evropské radě v prosinci 2005 týkající se tempa reforem – která také rozhodne o postupu v jednání – systematickým a podrobným způsobem informovala o pokroku dosaženém až do tohoto okamžiku ve změnách a uplatňování právních předpisů prosazujících práva žen;

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a vládě a parlamentu Turecka.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2004)0096. (2) http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/. (3) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s.1. (4) http://www1.umn.edu/humanrts/euro/z31prot12.html.