Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o Evropské unii a Iráku – rámec pro zapojení KOM(2004)0417,

-   s ohledem na společný dopis Rady a Evropské komise o Iráku: Střednědobá strategie EU, D(2004)10111, ze dne 9. června 2004,

-   s ohledem na dokument Komise o Iráku – program pomoci 2005, EP/2005/401,

-   s ohledem na sdělení Rady o společné misi Evropské unie k vytvoření právního státu v Iráku, 6405/3/05 – REV 3, ze dne 21. února 2005,

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Bruselu (17. února 2003) a Soluni (19. a 20. června 2003) a prohlášení řeckého předsednictví (Atény, 16. dubna 2003),

-   s ohledem na závěry Rady pro vnější vztahy ze dne 25. dubna 2005,

-   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483 (2003), 1500 (2003), 1511 (2003) a 1546 (2004),

-   s ohledem na své dřívější usnesení ze dne 16. května 2002 o situaci v Iráku jedenáct let po válce v Zálivu(1), ze dne 30. ledna 2003(2) a 16. září 2004(3) o situaci v Iráku, své doporučení Radě ze dne 24. září 2003 k situaci v Iráku(4) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/155/ES ze dne 18. prosince 2003 o mobilizaci nástrojů flexibility pro obnovu a rekonstrukci Iráku podle bodu 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999(5),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0198/2005),

A.   vzhledem k tomu, že vypuknutí války v Iráku bylo nešťastnou náhradou politického řešení, které by se snažilo v zemi podpořit politické změny a demokratizaci,

B.   vzhledem k tomu, že konflikt přinesl hluboké rozdělení mezinárodního společenství,

C.   vzhledem k tomu, že válka v Iráku, její různé aspekty a důsledky jsou nadále citlivými otázkami pro veřejné mínění a vlády v Evropě a ve Spojených státech,

D.   vzhledem k tomu, že přijetí jasnějších pravidel pro omezení použití síly v mezinárodních vztazích, pro boj s terorismem a pro předcházení šíření zbraní hromadného ničení jsou hlavními zájmy mezinárodního společenství,

E.   vzhledem k tomu, že Parlament je jednotný ve svém přání dosáhnout rychlého a komplexního řešení mnoha problémů, které v Iráku dodnes existují,

F.   vzhledem k tomu, že roky diktatury a útlaku, mezinárodních sankcí a války vedly ke zhroucení všech sociálních a politických struktur v Iráku a zanechaly za sebou zmatek a nejistotu,

G.   vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází ve větší míře k porušování bezpečnosti, teroristickým akcím, únosům civilních osob včetně novinářů a porušování lidských práv, což má značný vliv na každodenní život obyčejných Iráčanů,

H.   vzhledem k tomu, že EU neposlala pozorovatele na volby konané v lednu 2005, ačkoliv se významně podílela na pomoci a financování jejich přípravy,

I.   vzhledem k tomu, že na proces obnovy a rekonstrukce by se nemělo pohlížet jako na pouhý mechanický postup omezený pouze na vybudování nové infrastruktury, ale spíše jako na výsledek celkové politické strategie, která zahrnuje ekonomické, sociální a kulturní přeměny na základě plného dodržování právního státu, lidských práv a práv menšin,

J.   vzhledem k tomu, že parametry, které je třeba brát při rekonstrukci v úvahu, zahrnují vnější a mezinárodní faktory, domácí faktory a působení nevládních organizací,

K.   vzhledem k tomu, že irácká společnost a sociální život byly úplně zničeny diktátorským režimem Saddáma Husajna, porušováním lidských práv, potlačováním iráckého lidu a válkou a potřebují ve všech směrech přebudovat, k čemuž je třeba stanovit priority na základě vzájemné dohody s iráckou vládou, za pomoci Organizace spojených národů a mezinárodního společenství,

L.   vzhledem k masové účasti Iráčanů v prvních demokratických volbách v zemi, nastolení demokratického zřízení v Iráku, volbě prezidenta a zahájení práce na nové ústavě,

M.   vzhledem k tomu, že program pomoci EU na rok 2005 vyžaduje z celkového rozpočtu příspěvek 200 milionů EUR a stanovuje potřeby, které se odrážejí ve strategii národního rozvoje (2005–2007), kterou vypracovala prozatímní irácká vláda,

N.   vzhledem k tomu, že Evropská unie musí úzce spolupracovat s Organizací spojených národů, která hraje rozhodující úlohu při obnově země, a s jinými mezinárodními organizacemi,

O.   vzhledem k tomu, že EU spolupořádala mezinárodní konferenci o Iráku dne 22. června 2005 v Bruselu,

1.   vyjadřuje potřebu odpoutat se od minulých událostí a dívat se do budoucnosti; je velmi zarmoucen tím, že od začátku invaze podle odhadů zahynulo tisíce civilních obyvatel a zahraničních vojáků a že neustále vzrůstá počet úmrtí za měsíc; vyjadřuje velké obavy nad zhoršující se bezpečnostní situací v Iráku od vyhlášení konce bojových operací dne 1. května 2003; vyjadřuje naději, že zkušenosti z irácké války povedou v budoucnosti k mezinárodnějšímu, demokratičtějšímu a na výsledky více cílenému řešení konfliktů na celém světě;

2.   připomíná závěry Evropské rady z června 2003, připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1483 (2003); připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1546 (2004), která demonstruje nový duch spolupráce uvnitř mezinárodního společenství a vytváří základ pro účinnou mezinárodní podporu politické přeměně Iráku a obnovení jeho politických pravomocí a svrchovanosti a usmíření iráckého obyvatelstva pod vedením OSN a s jasným časovým harmonogramem;

3.   zastává názor, že pád režimu Saddáma Husajna by měl otevřít iráckému lidu cestu k mírové, bezpečné a demokratické budoucnosti, kterou jim po desetiletí odpírala represivní politika režimu; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita v Iráku a celém regionu je tím nejnaléhavějším úkolem mezinárodního společenství, protože je nezbytnou podmínkou rozvoje živého a spontánního občanského ducha iráckých občanů; vyjadřuje svou obavu ohledně současné nebezpečné situace vyplývající ze zvyšujícího se počtu teroristických útoků a z dalších akcí proti zahraničním vojenským jednotkám; domnívá se, že mezinárodní společenství má morální a politickou povinnost reagovat;

4.   zdůrazňuje, že pro ukončení současného stavu přetrvávající nedostatečné bezpečnosti a naplnění závazků týkajících se politického procesu, který podporuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1546 (2004) je nanejvýš důležité nalézt politické řešení s cílem dospět k celonárodní dohodě, jak prohlásili účastníci Mezinárodní konference o Iráku, která se konala v Bruselu dne 22. června 2005;

5.   v souvislosti s tím připomíná význam potírání beztrestnosti a podporování národního smíru a potřebu postavit před soud všechny osoby odpovědné za vážná porušování lidských práv v zemi; odsuzuje porušování práv vězňů ve vězení Abu Ghraib a příslušných Ženevských úmluv;

6.   je značně znepokojen informacemi o únosech a násilných zmizeních mnoha iráckých obřanů a cizinců v Iráku; požaduje, aby tato zmizení byla plně objasněna, jako v případě Abdula Džafara Al-Kubajsího, bývalého politického uprchlíka, který se usídlil ve Francii, a požaduje, aby byly unesené osoby okamžitě propuštěny;

Volby do dočasného Národního shromáždění v lednu 2005

7.   znovu vyjadřuje přesvědčení, že volby do dočasného Národního shromáždění byly prvním nezbytným krokem k hladké politické přeměně celé země a že daly voličům pocit, že politickou budoucnost mají ve vlastních rukou, přestože volby nevedou automaticky k demokracii; demokracie znamená zohlednění vůle lidí prostřednictvím vlády, kterou lidé zvolí;

8.   vítá skutečnost, že navzdory obtížným okolnostem kvůli ovzduší nedostatečné bezpečnosti a násilí v mnoha částech země se první volby konaly v určený den a že celková účast voličů byla velkým úspěchem, který prokázal vůli a odhodlání iráckých obyvatel určovat svou vlastní nezávislou budoucnost demokratickými prostředky; zdůrazňuje, že bezpečnost je nezbytnou podmínkou nastolení demokratického procesu; připomíná, že velká část sunnitské menšiny se voleb nezúčastnila a že členům jiných menšin, např. Asyřanům a Turkmenům, nebylo hlasování umožněno; vyzývá irácké úřady, aby zaručily účast těchto menšin v blížících se volbách; žádá také, aby v nové ústavě byla uznána etnická, národní, náboženská a vlastnická práva Asyřanů a také jejich právo být nedílnou součástí politického dění v novém Iráku;

9.   bere na vědomí výsledky voleb, jak byly oficiálně vyhlášeny, a připomíná, že samotnými volbami celý proces rozhodně nekončí; vyzývá irácký parlament a novou vládu k otevřenému a konstruktivnímu přístupu, který povede ke sjednocení všech součástí irácké společnosti v rámci společného politického programu pro celou zemi, aby se překonalo jisté etnické rozdělení institucionálního uspořádání; vítá, že parlament navrhl a schválil několik sunnitů jako členy nové legitimní vlády; vítá skutečnost, že 31 % kandidátů zvolených do dočasného Národního shromáždění jsou ženy; připomíná, že nový irácký parlament zvolil prezidenta, a vyjadřuje velkou naději, že od nynějška bude parlament zasedat pravidelně; domnívá se, že prvořadým úkolem nového parlamentu a vlády musí být posílení demokracie a právního státu, zejména prostřednictvím přípravy nové ústavy;

10.   vítá vytvoření irácké prozatímní vlády a závazek předsedy vlády zajistit plnou účast sunnitských ministrů;

11.   vyzývá sousední země, aby se zdržely jakéhokoli vměšování do vnitřních záležitostí Iráku a respektovaly jeho nezávislost, svrchovanost a územní celistvost a touhu iráckého lidu vlastními silami vybudovat ústavní a politické zřízení země;

12.   zdůrazňuje, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je doprovázet Irák na cestě politických změn a pomáhat iráckým úřadům připravit budoucí referendum o ústavě a všeobecné volby plánované na 15. prosince 2005; vyzývá EU, aby přijala v této věci skutečný závazek a se souhlasem iráckých úřadů vyslala dostatečný počet pozorovatelů, kteří budou volby sledovat na místě v rámci zcela oficiální mise EU za účasti delegace pozorovatelů z Evropského parlamentu, a před tím aby významně přispěla k financování požadované pomoci při přípravě voleb;

13.   trvá na tom, že Unie má povinnost podporovat a povzbuzovat činnost demokratických organizací v irácké občanské společnosti, protože je to nezbytný způsob podpory rozvoje nového demokratického Iráku; vyzývá Komisi, aby v budoucnu podpořila programy, které demokratickým organizacím v irácké občanské společnosti umožní prosazovat právní stát a základní lidská práva iráckého lidu;

Obnovení bezpečnosti a rekonstrukce pozemních komunikací

14.   zdůrazňuje, že vytvoření uspokojivého a spolehlivého socio-politického prostředí závisí na splnění těchto podmínek:

15.   zdůrazňuje, že v zemi po více než dvě desetiletí pustošené téměř nepřetržitými válkami a sankcemi je pro návrat ke stabilitě nezbytné zajistit, aby všichni Iráčané měli přístup k základním službám, jako je základní zdravotní péče a vzdělání, nezávadná pitná voda a řádná hygiena; vybízí Evropskou unii, aby své široké znalosti a zdroje zaměřila na práci s iráckými úřady a s mezinárodním společenstvím dárců, aby zabezpečila prvořadost zajištění těchto základních služeb;

16.   vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby využily možnost podpořit nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku s cílem zhodnotit situaci, podpořit proces politické stabilizace a

17.   připomíná, že hlavním úkolem obnovy v rovině institucionální a sociální zůstává upevnění právního státu prostřednictvím vytvoření a posílení efektivních demokratických institucí, zrušení zdrojů napětí mezi různými sociálními složkami, zohlednění rovnosti pohlaví ve všech projektech a posílení občanské společnosti prostřednictvím podpory nevládních organizací a zajištění svobody sdělovacích prostředků a skutečné respektování obecných lidských práv, norem a zejména práv menšin;

18.   vítá rozhodnutí Iráku přistoupit k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), ale znovu vyzývá irácké úřady, aby zrušily trest smrti, zajistily přiměřené vězeňské podmínky a vytvořily účinný soudní aparát, který bude stíhat pachatele; upozorňuje na to, že by tato opatření měla být doprovázena koherentními politikami v ekonomické, sociální a kulturní oblasti a musí být v krátkodobém a střednědobém výhledu doplněna plánem nouzové pomoci, protože velké části obyvatel Iráku jsou vážně postiženy chudobou, a proto jsou nezbytná mezinárodní podpůrná opatření;

19.   domnívá se, že by měl být zřízen nezávislý výbor pod vedením OSN, který by tvořili významní iráčtí a mezinárodní právníci, za účelem sestavování návrhů na obsáhlý program na zajištění spravedlnosti v Iráku, pokud jde o porušování lidských práv a základních svobod a rozsáhlých zločinů v minulosti; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že je nutné postavit vůdce předchozího režimu před soud a zajistit jim právo na spravedlivý a nestranný soudní proces v souladu s všeobecnými normami, včetně zrušení trestu smrti;

20.   zdůrazňuje, že ženy v Iráku nadále čelí různým formám diskriminace v legislativní a právní praxi; zejména nabádá irácké úřady, aby vymýtily vraždy ve jménu cti a zajistily trestní stíhání a potrestání těchto trestných činů stejně jako u jiných vražd; vyzývá irácké úřady, aby v této souvislosti revidovaly všechny právní předpisy, které diskriminují ženy, včetně trestního zákoníku a zákona o osobním postavení, a stáhly všechny výhrady vůči Úmluvě OSN o vymýcení všech forem diskriminace žen (CEDAW); zastává názor, že by měla být přijata specifická opatření na podporu rovnosti žen zajištěním rovného přístupu k ekonomickým a sociálním právům, včetně vzdělávání, zaměstnanosti a zdravotnictví, jakož i svobody pohybu a politického zastoupení;

21.   nabádá k dodržování a ochraně základních práv největší irácké skupiny vnitřně přesídlených uprchlíků "Arabů z mokřin", s nimiž zacházel režim Saddáma Husajna obzvláště brutálně a tragicky; intenzivně podporuje snahu o nalezení dlouhodobého řešení otázky vnitřně přesídlených uprchlíků v jižním Iráku, včetně práva na návrat k půdě a vodě, kde Arabové z bažin po více než 5000 let provozovali zemědělství a rybolov; v této souvislosti podporuje v novém Iráku rozvoj politik lidských práv, jejichž jádrem je navrácení majetku nezákonně odcizeného minulým režimem;

22.   zdůrazňuje význam ochrany archeologických nalezišť v zemi, například starobylého města Babylon, a vyslovuje se pro to, aby Rada a Komise podpořily UNESCO při financování projektů obnovy v rámci rekonstrukce země;

23.   vítá akci v rámci SZBP – společnou misi Evropské unie k vytvoření právního státu v Iráku – a přimlouvá se za další akce financované z rozpočtu Společenství a zapojení různých institucí EU do jejich provádění;

24.   trvá na potřebě posílit transatlantické partnerství a na základě sdílených nákladů a společné odpovědnosti v rámci účinných multilaterálních mechanismů, které zahrnují také muslimské a sousední státy; v tomto ohledu vyzývá k vytvoření mírové mise pod vedením OSN;

25.   poukazuje na potřebu zapojení sousedů Iráku do procesu obnovy; hodnotí institucionalizovanou spolupráci jako užitečné fórum pro diskuse a koordinaci záležitostí společného zájmu, například otázek bezpečnosti hranic, terorismu, zbraní a pašování drog a organizované trestné činnosti; kromě toho je přesvědčen, že takové fórum by postupně mohlo pomoci vypracovat mechanismus pro budování důvěry a bezpečnostní spolupráci v regionu;

26.   uznává a podporuje zkušenosti těch hospodářských partnerů ze současných zemí EU, kteří v předválečném Iráku účinně působili jako investoři a poskytovatelé služeb;

Specifické postavení a akce EU a EP

27.   posuzuje politiku EU vůči Iráku v širším kontextu strategického partnerství EU pro oblast Středomoří a Středního východu a vyjadřuje přání, aby ze střednědobého pohledu Evropská unie vypracovala komplexní regionální strategii pro země Středního východu ležící mimo oblast Středomoří;

28.   poznamenává, že EU musí vybízet k regionální spolupráci a vyzvat Irák k účasti na Strategickém partnerství EU ve Středozemí a na Blízkém východě, a zdůrazňuje, že postupné budování regionální hospodářské spolupráce bude prvním cenným krokem ke snížení napětí a umožní pozvolný rozvoj politické a bezpečnostní spolupráce;

29.   zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou země sousedící s Irákem hrát v mírovém procesu, zachování jednoty této země a posílení demokratického procesu; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby v rámci svých vnějších vztahů povzbuzovaly sousedy Iráku při úspěšném plnění této úlohy a podporovaly v tomto ohledu jejich úsilí;

30.   upozorňuje na to, že pomoc EU a politika obnovy by měly s pomocí občanské společnosti a nevládních organizací napravovat nedostatky minulosti a přinést lepší porozumění dynamice a reáliím irácké společnosti; zdůrazňuje, že budoucí irácké politické instituce by měly odrážet vůli iráckého lidu, zachovávat jednotu země a podporovat vytvoření geograficky decentralizované vlády, politického systému založeného na účasti a federálního státu zohledňujícího rozmanitost země, které zajistí harmonické zapojení všech sociálních a etnických složek, přičemž bude zajištěno, že ženy zastávají a hrají skutečnou a aktivní úlohu v politickém procesu a při obnově země bez jakékoli diskriminace;

31.   schvaluje vytváření sociálního tržního hospodářství, které nabízí nezbytné příležitosti k rozkvětu malým a středním podnikům; domnívá se, že pomoc EU při rozvoji politických stran s národními iráckými ambicemi a demokratickou vnitřní strukturou je stejně důležitá;

32.   podporuje zahájení rozhovorů o přistoupení k WTO, jako klíčový krok směrem k opětovnému začlenění Iráku do mezinárodní ekonomiky; pokládá nicméně za nutné vytvořit v Iráku patřičné a legitimní instituce, které jeho představitelům umožní jednat o podmínkách přistoupení, a vyzývá k trvalé podpoře ze strany EU s cílem prosadit členství a aktivní účasti Iráku v mezinárodních organizacích i při přistoupení k úmluvám a smlouvám, jako jsou například UNCTAD, UNDP, UNEP, MOP, Kjótský protokol a Úmluva o biologické rozmanitosti;

33.   trvá na tom, že jakákoliv větší snaha EU o obnovu Iráku by neměla jít na úkor pomoci jiným zemím či regionům; zdůrazňuje, že Komise by měla poskytovat ucelené, pravidelné a průhledné informace o finanční pomoci skutečně vyplácené EU, včetně prostředků poskytovaných nepřímo, prostřednictvím jiných organizací, jako je například Mezinárodní fond pro obnovu Iráku;

34.   je udiven tím, že navzdory svému usnesení ze dne 16. září 2004 o situaci v Iráku(6) spravuje finanční prostředky poskytnuté na rekonstrukci částečně World Bank Trust, a nikoli v úplnosti OSN; je znepokojen skutečností, že World Bank Trust dosud nevynaložil ani nepatrnou část shromážděných prostředků; trvá na tom, aby rozpočet Unie na rok 2006 vzal v potaz absorpční kapacitu Iráku, pokud jde o finanční prostředky, a vzhledem k vysoké míře korupce v této zemi doporučuje nezávislý audit použití těchto finančních prostředků;

35.   vítá důraz, který Komise klade na ulehčení dluhů, a podporuje společnou strategii, jež vedla k dohodě Pařížského klubu z listopadu 2004 a umožnila postupné, třífázové snižování iráckého dluhu o 80 %;

36.   konstatuje, že vzhledem k velikosti země a historickým i zeměpisným vazbám má EU a Irák vzájemná odbytiště pro zboží a služby, a proto podporuje úsilí zaměřené na zlepšení sbližování předpisů mezi EU a Irákem v oblasti ekonomiky a o účast v politickém a ekonomickém dialogu, které odráží společný zájem o plnohodnotné partnerství;

37.   vybízí k trvalé pomoci EU zaměřené na budování kapacit iráckých správních a ekonomických institucí, zejména při restrukturalizaci institucionálního rámce, především pokud jde o vytvoření nezávislé centrální banky, stabilní měny a daňové a rozpočtové správy a nerušeného rozvoje finančních trhů a soukromého sektoru takovým způsobem, aby byla podpořena hospodářská reforma trhu a přímé zahraniční investice;

38.   konstatuje, že Irák využívá výhod všeobecného systému preferencí (GSP) Evropských společenství, a vybízí ke konkrétní administrativní spolupráci, aby obchodní preference GSP mohly být účinně uplatněny na Irák, jakmile to bude možné;

39.   zdůrazňuje, že jednou ze základních podmínek obnovy a rozvoje irácké ekonomiky je uplatňování plné pravomoci a kontroly nad přírodními zdroji země a využívání příjmů z prodeje ropy tak, aby bylo zajištěno reinvestování těchto příjmů v Iráku;

40.   zdůrazňuje, že vzhledem k významnému přínosu Iráku pro zabezpečení dodávek energie v Unii a k možnostem vzájemných výhod plynoucích ze zvýšené těžby ropy a zemního plynu v Iráku, má na rovných podmínkách pro investice a sbližování předpisů v oblasti energetiky velký zájem jak EU, tak Irák;

41.   poukazuje na to, že je krajně důležité poskytnout evropským daňovým poplatníkům informace o vynaložených částkách a o projektech, jež EU v Iráku provádí; proto vyzývá Komisi, aby vytvořila na portálu Komise EuropeAid Co-operation stránku, která by poskytovala příslušné informace o rozvoji Iráku a zároveň by zvyšovala transparentnost;

42.   požaduje, aby všechny projekty prováděné v rámci humanitární pomoci a rekonstrukce byly pečlivě plánovány, aby byly koherentní a aby se zintenzívnila koordinace a spolupráce s mezinárodními dárci a současně aby byly zajištěny všechny potřebné bezpečnostní podmínky pro humanitární pracovníky;

43.   zdůrazňuje, že proces obnovy se musí provádět neutrálně a že projekty na obnovu země se musejí dostat pod kontrolu iráckých dočasných a nezávislých úřadů;

44.   zdůrazňuje, že je nutno zaměřit se zejména na nejzranitelnější oblasti obyvatelstva, a to na děti, starší osoby a postižené, s cílem zajistit co nejlepší zdravotnickou a sociální péči;

45.   žádá, aby dárcovské země navrhly v oblasti zdravotní a sociální péče a finanční podpory speciální programy pro opětovné začlenění osob s postižením vzniklým v důsledku nášlapných min a leteckých bomb a rodin těchto obětí do společnosti, a aby zorganizovaly účinnou kampaň a vzdělávání obyvatelstva, zejména dětí a žen, zaměřené na rizika spjatá s minami a aby aktivně odstraňovaly miny a nepoužívaly protipěchotní nášlapné miny;

46.   zastává názor, že pro zemi a další budování institucí je nejdůležitější proces přípravy ústavy; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byla práva žen zakotvena v nové irácké ústavě, a v této souvislosti vyzývá Evropský parlament, aby tento záměr při každé příležitosti co nejvíce podporoval; nabízí k tomuto účelu své odborné znalosti a pomoc; navrhuje obnovit parlamentní dimenzi nového Iráku prostřednictvím posílení dialogu mezi iráckým parlamentem, Evropským parlamentem, parlamenty sousedních zemí a Kongresem USA v rámci rozšířeného transatlantického dialogu zákonodárců;

47.   vyzývá k okamžitému vytvoření ad hoc parlamentní delegace pro vztahy s prozatímním iráckým parlamentem, která by se ve střednědobém horizontu změnila na stálou parlamentní delegaci pro vztahy s Irákem;

48.   vyzývá Komisi, aby se při zřizování trvalé přítomnosti v Iráku řídila příkladem Rady, s výhradou nutného hodnocení pro zajištění bezpečnosti jejích pracovníků;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení postoupil vládám a parlamentům členských států EU, Radě, Komisi, iráckému dočasnému Národnímu shromáždění, generálnímu tajemníkovi Spojených národů, vládám zemí zúčastněných v barcelonském procesu, vládám Iránu a ostatních států Rady pro spolupráci v Perském zálivu a vládě a Kongresu Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 499. (2) Úř. věst. C 39 E, 13.2.2004, s. 67. (3) Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 157. (4) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 226. (5) Úř. věst. L 54, 23.2.2004, s. 1. (6) Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 157.