Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2004/2237(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0200/2005

Předložené texty :

A6-0200/2005

Rozpravy :

PV 07/09/2005 - 12

Hlasování :

PV 08/09/2005 - 7.4

Přijaté texty :

P6_TA(2005)0336

Přijaté texty
PDF 383kWORD 79k
Čtvrtek, 8. září 2005 - Štrasburk
Evropské školy
P6_TA(2005)0336A6-0200/2005

Usnesení Evropského parlamentu o možnostech rozvoje systému Evropských škol (2004/2237(INI))

Evropský parlament

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o možnostech rozvoje systému evropských škol (KOM(2004)0519),

-   s ohledem na Úmluvu o statutu evropských škol,(1)

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2002 o financování evropských škol,(2)

-   s ohledem na výroční zprávu generálního tajemníka evropských škol Nejvyšší radě evropských škol, která zasedala v Bruselu dne 1.–2. února 2005(3),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0200/2005),

A.   vzhledem k tomu, že cílem škol je společně vyučovat děti zaměstnanců Evropských společenství; že kromě dětí, které spadají pod dohodu podle článků 28 a 29 Stanov Evropských škol, se mohou na školách vzdělávat v rámci mezí vymezených Nejvyšší radou i jiné děti; že pro bezvadné fungování evropských institucí a orgánů je nutno přijímat a dále zaměstnávat příslušně kvalifikované úředníky, a vzhledem k tomu, že k tomu přispívá vyučování dětí těchto úředníků v jejich mateřském jazyce, uznávání rovnocennosti ukončených let školní docházky v členských státech a na Evropských školách a také evropská maturita,

B.   vzhledem k tomu, že Evropské školy byly založeny s ohledem na výše uvedené;

C.   vzhledem k tomu, že systém Evropských škol podporuje koncepci občanství Unie, takže zachování dosavadních škol a zřizování škol nových a další formy rozšiřování tohoto systému představují pozitivní opatření ve smyslu evropské integrace,

D.   vzhledem k tomu, že zatím existuje 13 Evropských škol, na nichž je zapsáno více než 19 000 žáků, a že do roku 2010 bude výhledově zřízena další škola,

E.   vzhledem k současné neúnosné situaci s přeplněností některých škol, zejména v Bruselu, jež vede ke zhoršení kvality vyučování,

F.   vzhledem k tomu, že průměrné náklady na žáka v Evropských školách v porovnání s jinými školami, které navštěvují děti úředníků srovnatelných orgánů, dopadají příznivě; že se ovšem náklady na žáka mezi jednotlivými školami velmi výrazně liší a jsou v těsném vzájemném vztahu k velikosti školy,

G.   vzhledem k tomu, že ačkoliv Evropské společenství hradí přes polovinu provozních nákladů Evropských škol, Komise je jedinou evropskou institucí zastoupenou v Nejvyšší radě Evropských škol, a vzhledem k tomu, že Komise je jediný člen Nejvyšší rady, jenž má hlasovací právo v Nejvyšší radě i ve správních radách každé jednotlivé školy,

H.   vzhledem k tomu, že systém správy Evropských škol musí zajišťovat schopnost strategického plánování a dozoru i rozumnou míru autonomie jednotlivých škol,

I.   vzhledem k tomu, že správa evropských škol, včetně rozhodování o přijetí žáků a upuštění od poplatků, by měla být co nejjasnější, konzistentní a transparentní v rámci celého systému těchto škol;

J.   vzhledem k tomu, že učební plán vedoucí k evropské maturitě je akademicky náročný a nemusí být vhodný pro akademicky slabší žáky; vzhledem k tomu, že školy v současné době nenabízejí po absolvování studia žádné jiné vysvědčení;

K.   vzhledem k tomu, že v současnosti se vzdělávání žáků se zvláštními požadavky na výuku na různých školách liší;

L.   vzhledem k tomu, že maximální počet dětí ve třídě (32 žáků) je vyšší, než kolik by připouštěly platné právní předpisy v řadě členských států; že jsou navíc v mnoha třídách žáci, jejichž mateřská řeč se liší od jazyka jazykové sekce, do níž byli přijati, a žáci, kteří mají problémy s učením a potřebují speciální výuku,

M.   vzhledem k tomu, že s výjimkou školy Brusel I jsou školy v Bruselu a Lucemburku přeplněné, že bylo sice rozhodnuto o zřízení dalších dvou škol, ale budovy budou připraveny k nastěhování teprve v roce 2010, a tak má tato situace závažné následky pro vzdělání poskytované těmito školami,

N.   vzhledem k tomu, že vzdělávací plán Evropských škol a učební plán vedoucí k Evropské maturitě slouží jako vzor vícejazyčného a multikulturního vzdělání, které by členské státy mohly chtít napodobit,

O.   vzhledem k tomu, že se národy Evropy ve Smlouvě o ES (článek 149) dohodly, že cílem opatření Společenství je podporovat rozvoj evropské dimenze vzdělávání, zejména cestou výuky a šíření jazyků členských států,

Úmluva o statutu evropských škol a sdělení Komise

1.   vítá, že Komise výše uvedeným sdělením zahájila proces konzultací o budoucím rozvoji systému Evropských škol s přihlédnutím k rozšiřování Evropské unie a k zájmům nových členských států, ke zřizování dalších agentur EU mimo Brusel a Lucemburk a k naléhavé potřebě přezkoumat, zhodnotit a případně reformovat systém, jenž byl zaveden před 50 lety a byl původně zamýšlen jen pro čtyři jazyky;

2.   připomíná, že v dohodě o stanovách Evropských škol je stanoveno, že Evropské školy byly zřízeny pro společnou výuku zaměstnanců Evropských společenství k zajištění řádného fungování evropských orgánů a dále že v rámci mezí stanovených Nejvyšší radou mohou školy navštěvovat i jiné děti;

Decentralizované agentury a nové členské státy

3.   domnívá se, že je nutno urychleně nalézt řešení pro všechna pracoviště decentralizovaných agentur; lituje, že takové řešení nebylo nalezeno v době, kdy bylo rozhodnuto o pracovištích těchto agentur, s výjimkou Evropské agentury pro bezpečnost potravin (EFSA) v Parmě;

4.   domnívá se, že členské státy, na jejichž území se nachází některá z nových decentralizovaných agentur, musejí převzít větší finanční zodpovědnost za vzdělávání dětí zaměstnanců a že je nutno nalézt vhodná řešení pro všechna nová pracoviště; domnívá se, že v těchto případech je schůdným řešením spolupráce Evropských škol s regionálními a místními školami, které jsou ukončeny evropskou maturitou; je toho názoru, že by se tato spolupráce měla zaměřovat na podporu kvalitního vzdělávání, evropské integrace, zachování jazykové rozmanitosti a usnadnění mobility pracovních sil;

5.   trvá na tom, že pokud budou splněna nezbytná kritéria, je nutno urychleně zřídit jazykové sekce nových členských států, a že výuka v mateřském jazyce by měla být poskytována všem žákům;

6.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala možnost zřizovat Evropské školy v nových členských státech;

Budoucnost financování systému Evropských škol, žáci kategorie III a menší školy

7.   domnívá se, že se vyrovnávací příspěvek Společenství nesmí stát otevřeným závazkem; shledává samozřejmým, že systém Evropských škol by měl být s ohledem na rozpočtové plánování a kontrolu účinný a měl by nabízet prokazatelnou hodnotu za vynaložené peníze; podporuje názor, že roční plánované rozpočtové příděly pro každou školu by měly zohlednit velikost a potřeby jednotlivých škol a také důkazy úsilí o co nejhospodárnější vynaložení rozpočtových prostředků;

8.   zdůrazňuje však, že povaha příspěvku Společenství do rozpočtu škol je jasně stanovena v čl. 25 bod 2 Úmluvy o statutu Evropských škol; nesouhlasí proto s tím, aby Komise stanovila horní hranici příspěvků Společenství do rozpočtu Evropských škol předtím, než Nejvyšší rada zveřejní svůj odhad příjmů a výdajů škol v příštím rozpočtovém roce;

9.   má za to, že současný systém, kdy jsou příspěvky členských států přímo svázány s počtem učitelů, které vysílají do Evropských škol, a s areály, které pro Evropské školy poskytují, je nespravedlivý a měly by se hledat jiné způsoby financování;

10.   přesto je toho názoru, že současný systém, podle něhož jsou učitelé jmenováni členskými státy, které jim platí plat obvyklý v daném státě, zaručuje, že Evropské školy mají přístup k odborným znalostem učitelů v těchto státech a je zajištěn finanční příspěvek těchto členských států;

11.   poukazuje na to, že reálná výše poplatků od rodičů žáků kategorie III se od roku 2002 podstatně zvýšila, v důsledku čehož došlo k navýšení příjmů škol a k nižšímu nárůstu příspěvku z rozpočtu Společenství, než jaký by byl za jiných okolností; dále poznamenává, že tyto poplatky nekryjí plně náklady na vzdělávání těchto žáků; věří však, že rodiče žáků kategorie III by neměli čelit nadměrnému zvyšování poplatků během zbývající doby vzdělávání v rámci systému Evropských škol;

12.   vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svého zástupce v Nejvyšší radě usilovala o přijetí a zveřejnění jasných, podrobných a veřejně přístupných kritérií pro přijímání žáků kategorie III; naléhavě žádá správní radu každé školy přijímající žáky kategorie III, aby ve své výroční zprávě informovala o uplatňování těchto kritérií;

13.   opakuje svůj požadavek, aby Nejvyšší rada revidovala kritéria vypracovaná pro zřizování, zachování a uzavírání jednotlivých jazykových sekcí v jednotlivých školách, tak aby byla vyloučena jakákoli diskriminace úředních jazyků Evropské unie;

14.   vyzývá Komisi, aby co nejdříve zveřejnila externí studii, kterou dala vypracovat k přezkoumání dlouhodobé budoucnosti čtyř škol ve městech Bergen, Culham, Karlsruhe a Mol;

Lepší vedení a správa

15.   věří, že na základě nárůstu počtu Evropských škol a počtu žáků, které vyučují, by úkolem Nejvyšší rady mělo být především stanovení strategických cílů, dohled a kontrola; věří, že na detailní otázky řízení jednotlivých škol by se měly v první řadě zaměřit správní rady těchto škol a že každá škola by v provozních a finančních otázkách měla být považována za autonomní subjekt;

16.   domnívá se, že za výše uvedených předpokladů by správní rady jednotlivých škol měly dostat pravomoc kontrolovat provozní a finanční záležitosti jednotlivých škol v rámci strategických cílů stanovených Nejvyšší radou;

17.   konstatuje, že Společenství v současné době platí vyrovnávací příspěvek přibližně ve výši 57 % ročních nákladů systému Evropských škol, zatímco členské státy přispívají 22 %; domnívá se proto, že Komise jako zástupce Společenství by měla mít v Nejvyšší radě hlasovací právo, které by více odpovídalo příspěvku Společenství do rozpočtu škol, a že musí po každém zasedání Nejvyšší rady podávat zprávu Evropskému parlamentu;

18.   vyzývá Komisi, aby přiměla Nejvyšší radu k sestavení Kodexu řádné správní praxe a vyjasnila pravomoci Rady pro stížnosti;

19.   bere na vědomí návrh Komise založit dva nové subjekty, jeden pro správu provozních a finančních záležitostí všech škol, druhý pro dohlížení nad učebním plánem, systémem zkoušek a hodnocením učitelů; domnívá se, že je třeba zachovat samostatný řídící subjekt s pravomocí vydávat rozhodnutí ovlivňující systém škol jako celek a se schopností přijmout odpovědnost za urovnání někdy protichůdných požadavků týkajících se financí a vzdělávání;

20.   vyzývá k přiměřenému zastoupení rodičů a jiných zainteresovaných stran, například zaměstnanců a žáků, v Nejvyšší radě a ve správních radách jednotlivých škol;

Učební plán a otázky vzdělávání
(a)Velikost tříd

21.   domnívá se, že třídy mateřských, základních a středních škol, v nichž vyučuje jeden kvalifikovaný učitel, by neměly přesáhnout ekvivalent 30 žáků; domnívá se, že od roku 2008 by se postupně měly zavést třídy mateřských a základních škol s nejvíce 25 žáky; vyzývá Nejvyšší radu, aby tuto zásadu podpořila;

22.   vyzývá Komisi, aby podporovala vypracování koeficientů týkajících se dětí se zvláštními požadavky na výuku a žáků, jejichž mateřský jazyk se liší od jazyka, v němž absolvují nejvíce výuky (jazyk I), a aby tyto koeficienty byly používány při stanovování velikosti tříd;

23.   naléhavě vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s příslušnými členskými státy urgentně vyřešila situaci s velkou přeplněností některých škol, což má negativní důsledky pro kvalitu výuky; naléhavě vyzývá Nejvyšší radu, aby okamžitě přijala opatření proti přeplněnosti škol v Bruselu a Lucemburku; zdůrazňuje nezbytnost přiměřeného a včasného plánování pro další rozvoj infrastruktury a zařízení nezbytných pro fungování Evropských škol;

   (b) Uspokojování zvláštních požadavků na výuku

24.   vyzývá Komisi, aby předložila spolehlivé statistické údaje o rozsahu potřeby zvláštních pedagogických opatření ve všech Evropských školách a dále naléhavě žádá Nejvyšší radu, aby zjistila, do jaké míry je tato speciální pedagogická péče poskytována na všech Evropských školách pro děti se zvláštními požadavky na výuku ("ZPV"), včetně dětí s tělesným nebo duševním postižením; žádá Nejvyšší radu, aby připravila balíček minimálních standardů s ohledem na nabídku výuky, provedla kontrolu přístupnosti Evropských škol s cílem zajistit, že konstrukce a provedení budovy bude vyhovovat dětem s tělesným postižením, a aby podnikla všechna další opatření, jež pokládá za nezbytné pro podporu všech žáků se ZPV;

25.   vyzývá Komisi a Nejvyšší radu Evropských škol, aby zintenzívnily přidělování prostředků v podobě financí, personálu a odborných znalostí, aby nabídly dětem se ZPV prvotřídní vzdělávání a plně podpořily koncepci integrovaného vyučování jako je tomu na jiných školách v celé Evropě; dále vyzývá Nejvyšší radu, aby přezkoumala konstruktivní alternativy pro ty děti, které nejsou schopny se zapojit do řádných školních tříd;

26.   domnívá se, že pokud má být dětem se ZPV vyučování na Evropských školách k užitku, je třeba vytvořit na školách specializované víceoborové týmy (např. ze školních psychologů, logopedů a jazykových terapeutů), které by pomáhaly a radily příslušným učitelům, žákům a rodičům;

27.   požaduje, aby na některé z větších škol byl zahájen pilotní projekt střediska pro děti se zvláštními požadavky na výuku s kvalifikovaným a přiměřeně zkušeným personálem a vhodnými výukovými materiály (knihami, počítačovým softwarem), které by bylo zaměřeno na poskytování odborného poradenství a materiálů pro učitele, kteří učí děti se zvláštními nároky na výuku; požaduje, aby byly v rozpočtu 2006 vyčleněny prostředky na tento projekt;

   (c) Evropská maturita

28.   vyzývá Komisi, aby dělala vše, co je v jejích silách, a zajistila, že Nejvyšší rada do začátku školního roku 2007–2008 vedle evropského maturitního vysvědčení zavede alternativní vysvědčení pro žáky, kteří se rozhodli pro studium odbornějšího programu;

29.   opakuje své přesvědčení, že vzrůstající výměna studentů mezi evropskými univerzitami, globalizace světového hospodářství a vysoká interní hodnota evropské maturity ospravedlňují další rozšiřování evropské maturity a její plné a neomezené uznávání univerzitami v členských státech i třetích zemích;

30.   vyzývá proto příslušné orgány v členských státech, aby přezkoumaly výhody dalšího rozšiřování evropského maturitního vysvědčení jako osvědčení o ukončení školy mimo Evropské školy, přičemž však musí být přiměřeně zajištěno, že budou dodržovány normy kvality platné pro tento diplom;

o
o   o

31.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Soudnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, Nejvyšší radě evropských škol a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 212, 17.8.1994, s. 3.
(2) Úř. věst. C 31 E, 5.2.2004, s. 91.
(3) Dokument 1612-D-2004-en-1; http://www.eursc.org/SE/htmlEn/IndexEn_home.html.

Právní upozornění - Ochrana soukromí