Evropský parlament,

–   s ohledem na výzvy OSN o dárcovskou potravinovou pomoc Nigeru ve výši 80,9 milionů USD;

–   s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Niger byl druhou nejchudší zemí na světě již před nedostatkem dešťů a invazí kobylek, která zničila loňskou úrodu, což vedlo k tomu, že asi třetina z 12 milionů obyvatel země trpí nedostatkem potravin, a to včetně 800 000 dětí, které jsou ohroženy vážnou podvýživou;

B.   vzhledem k tomu, že Niger zažil od roku 1900 devět vážných období sucha a hladomoru a osm invazí kobylek;

C.   vzhledem k tomu, že v oblastech sužovaných suchem často dochází k vypuknutí nakažlivých nemocí jako je malárie, žloutenka, cholera, tyfus a průjmové onemocnění;

D.   vzhledem k tomu, že potravinová krize v Nigeru má komplexní souvislosti: svoji roli v ní hrají klimatické podmínky, produkce potravin, trhy, technologie, hygiena, zdravotní péče, školství, způsob výchovy dětí, vysoký zahraniční dluh Nigeru a velmi rozšířená chudoba;

E.   vzhledem k tomu, že nigerská vláda až do června odmítala rozdělování potravinových přídělů zdarma;

F.   vzhledem k tomu, že důvodem tohoto odmítání byla snaha o to, aby nedošlo k destabilizaci trhu, a nepochopení rozsahu krize;

G.   vzhledem k tomu, že levných potravin dotovaných vládou byl nedostatek a že byly pro nejchudší obyvatele nedostupné;

H.   vzhledem k tomu, že pokud dochází k dramatické úmrtnosti, nemělo by se naléhavé bezplatné rozdělování potravinové pomoci podřizovat zajištění dostatku potravin v budoucnosti;

I.   vzhledem k tomu, že opakované výzvy OSN od listopadu 2004 zůstaly takřka bez povšimnutí až do doby, kdy situace dosáhla krizových rozměrů;

J.   vzhledem k tomu, že nároky na pomoc jsou značně rozsáhlé, od potravin, pitné vody a léků po vakcíny chránící děti před epidemiemi;

K.   vzhledem k tomu, že je jasné, že existuje naléhavá potřeba řešit současnou situaci, je ukončení období strádání v Nigeru a v oblasti Sahelu dlouhodobým úkolem vyžadujícím masivní investice a skutečný závazek vymýtit hlad;

L.   vzhledem k tomu, že dezertifikace (rozšiřování pouště) a odčerpávání živin z půdy v Sahelu jsou výsledkem neudržitelného užívání přírodních zdrojů, včetně ničení lesů a křovinatých porostů a účinků klimatických změn;

M.   vzhledem k tomu, že nouzový zásah je podle koordinátora nouzové pomoci OSN osmdesátkrát nákladnější než prevence a že totéž platí i pro sousední státy, které jsou ohroženy hladomorem (Mali, Mauretánie, Burkina Faso, Čad);

1.   naléhá na mezinárodní společenství, aby se neobracelo zády k pokračujícímu utrpení v Nigeru, protože rozdělování potravin sice v nejohroženější oblasti země pokračuje, ale finanční pomoc na naléhavé akce ukazuje varovné známky poklesu;

2.   žádá, aby byl uznán hyperendemický charakter podvýživy v Nigeru, a bylo tak možné uplatnit globální nástroj pomoci, který bude zahrnovat poskytování lékařské péče dětem mladším 5 let a podávání terapeutické výživy, což se ukázalo jako účinné;

3.   žádá, aby byla upřednostněna prevence snížením závislosti na nepravidelných deštích, a to rozvojem zavlažování (mikropřehrady), zvýšením produktivity při výrobě potravin díky používání přírodních a umělých hnojiv a nástrojů, a zvýšeny možnosti místních rezerv obilnin;

4.   vítá, že Komise vyčlenila částku ve výši 4,6 milionu EUR na humanitární pomoc Nigeru i příslib "zajistit další humanitární prostředky, pokud se bude situace i nadále zhoršovat", jak bylo oznámeno 1. července 2005;

5.   odsuzuje nedostatečnou a pomalou reakci vlády Nigeru na hrozící krizi; lituje, že úřady nebyly schopny bezplatně rozdělovat potraviny v počátečním stadiu krize;

6.   lituje, že stát dostatečně nezasáhl, aby zabránil spekulacím a krizi a přeje si, aby nigerská vláda začala používat mechanismy, které zajistí, že se tyto praktiky nebudou opakovat;

7.   není si jist, zda je úplná deregulace zemědělských trhů, která byla zahájena v rámci politik "strukturálního vyrovnávání" doporučovaných MMF, odůvodněná;

8.   současně varuje před nebezpečím špatně řízené potravinové pomoci a vyzývá mezinárodní společenství, aby potravinovou pomoc ukončilo, jakmile se bude domnívat, že se situace zlepšila;

9.   odsuzuje pozdní reakci dárců na výzvy OSN k poskytnutí finančních prostředků, přičemž první výzvy učinila OSN před 9 měsíci; v tomto ohledu zdůrazňuje, jak je obtížné mobilizovat mezinárodní pomoc, a to právě v době, kdy bohaté státy G8 prohlašovaly, že Afrika bude jejich nejvyšší prioritou;

10.   žádá, aby byly citelně zvýšeny dostupné rezervy fondu pomoci OSN, a byly tak dříve k dispozici finanční prostředky, které by umožnily organizacím OSN rychlé zahájení akcí pomoci;

11.   hluboce lituje toho, že katastrofy v Africe vyžadovaly tak složitě organizovanou mobilizaci, zatímco tsunami a jejich oběti, mezi kterými byli západní turisté, se těšily široké pozornosti médií;

12.   vítá koordinaci nouzové pomoci ECHO spolu s dlouhodobějšími akcemi pro zajištění potravin prováděnými Komisí i jasné označení rozvoje venkova a zajištění potravin za prioritu strategie rozvoje Nigeru;

13.   vyzývá mezinárodní dárce, aby se také zaměřili na pomoc spojenou s hygienou a zdravím, například na zlepšení přístupu k pitné vodě, distribuci rehydratačních tablet a podporu a rozšíření stávajících zdravotnických služeb, aby se zabránilo vypuknutí nakažlivých nemocí;

14.   vyzývá mezinárodní dárce, aby koordinovali svou strategii pomoci Nigeru vzájemně mezi sebou i s Africkou unií, s organizací Hospodářského společenství západoafrických států a s dalšími regionálními a místními činiteli; zdůrazňuje význam toho, aby se tato pomoc stala dlouhodobou součástí regionální strategie pro zastavení cyklu chudoby a hladovění;

15.   vyjadřuje znepokojení nad dostupností potravin v sousedních státech, Mali a Burkině Faso, a vyzývá k pozornému sledování situace v širší oblasti;

16.   vyzývá Komisi a Radu, aby zkvalitnily systém včasného varování a monitorovaly citlivé oblasti, ve kterých se může vyskytnout hladomor, a umožnily tak rychlejší zásah a prevenci katastrof;

17.   zdůrazňuje, že základním problémem je v Nigeru chronická a široce rozšířená chudoba a že země nemá možnosti vybudovat si rezervy a řešit tak krize tohoto typu;

18.   vyzývá Komisi a Radu, aby vzaly na vědomí účinky globálního oteplování subsaharské Afriky, jednaly v Evropě a tyto účinky zmírnily přijetím přísných opatření EU na snížení CO2;

19.   je přesvědčen, že při obchodních jednáních s africkými zeměmi je nutno přihlížet k otázce využívání přírodních zdrojů;

20.   žádá, aby byl zrušen zahraniční dluh Nigeru, jak bylo oznámeno na vrcholné schůzce G8;

21.   vyzývá Komisi, aby, jakmile bude ukončen nouzový stav, začala uplatňovat komplexní politiku řešení příčin krize a základních strukturálních příčin a zvýšila produktivitu zemědělství v regionu;

22.   vyzývá vlády v této oblasti, aby v odvětví zemědělství uplatňovaly politiku udržitelného rozvoje;

23.   žádá, aby Valné shromáždění OSN v září 2005 stanovilo způsoby a nástroje mezinárodní pomoci na vymýcení chudoby a hladu ve světě v souladu s Rozvojovými cíli tisíciletí;

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Africké unii, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, spolupředsedovi Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a vládám Nigeru, Mali, Burkiny Faso a Mauretánie.