Usnesení Evropského parlamentu o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrhy konkrétních opatření (2004/2153(INI))
Evropský parlament,
-s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU (KOM(2004)0366),
-s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou(1),
-s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě(2) (směrnice o biopalivech),
-s ohledem na sdělení Komise nazvané "Energie pro budoucnost: Obnovitelné zdroje energie" (KOM(1997)0599),
-s ohledem na své usnesení ze dne 1. dubna 2004 k Mezinárodní konferenci o obnovitelných zdrojích energie (Bonn, červen 2004)(3),
-s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0227/2005),
1. vítá sdělení Komise o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a vyzývá ji, aby i nadále vytvářela koncepci ambiciózní a současně realistické strategie na poli obnovitelných zdrojů energie;
2. je si vědom toho, že obnovitelné energie i energetická účinnost a úspora energie mají mimořádný význam nejenom pro překonávání zhoršování zdraví a životního prostředí a pro zajišťování udržitelného rozvoje, který naplňuje cíle v oblasti evropského klimatu, ale také proto, že přispívají k inovacím a k rozvoji na regionální i národní úrovni, k obchodním příležitostem a k vytváření pracovních míst v souladu s lisabonskou agendou;
3. dále zdůrazňuje, že obnovitelné energie v kombinaci s opatřeními na úsporu energie snižují závislost Evropy na jejím dovozu, čímž snižují politická a hospodářská rizika, která z tohoto dovozu vyplývají;
4. vyzývá Komisi, aby stanovila ambiciózní a zároveň realistické cíle pro technologie vytvářející malé nebo nulové množství CO2, či technologie z hlediska CO2 neutrální, které by po roce 2020 uspokojovaly poptávku EU pro elektrické energii z 60 %, a podpořily tak evropské cíle, pokud jde o otázku klimatu a zajištění zásobování energií.
5. zdůrazňuje, že pojem "obnovitelné energie" se nevztahuje jen na větrnou energii a že jiné zdroje obnovitelné energie, jako vodní elektrárny, elektrárny využívající sluneční tepelné energie, geotermální elektrárny a biomasa, mohou být regulovány pro zvýšení stability sítě;
Dvacet jedna obnovitelných energií pro 21. století
6. je si vědom potenciálu široké škály více než dvaceti jedna různých technologií pro obnovitelné zdroje energie, jež jsou v zásadě vhodné nejen pro všechny geografické oblasti, ale také pro všechny odpovídající způsoby využití energie;
7. je si vědom skutečnosti, že obnovitelné energie představují nejrychleji se rozvíjející oblast energetického průmyslu v Evropě i ve světě, s růstem převyšujícím 20 % ročně, pokud jde o větrnou a sluneční foto-galvanickou energii, a že rozvoj technologií obnovitelné energie vytváří více než 300 000 pracovních míst;
8. je si vědom skutečnosti, že u jednotlivých technologií na výrobu obnovitelných energií bylo dosaženo výrazného poklesu nákladů, v některých případech až o 50 % za 15 let, ale konstatuje, že je třeba dosáhnout ještě dalšího poklesu nákladů, k němuž je zapotřebí motivovat důraznými pobídkami;
9. očekává přijetí akčního plánu pro biomasu, tak jak bylo oznámeno, silnější podporu solárních tepelných elektráren na jihu EU a koordinovaný velký projekt větrné energie v oblasti Severního moře s cílem podpořit rychlé rozšíření těchto obnovitelných zdrojů energie;
10. vítá skutečnost, že EU je díky úsilí některých členských států světovou jedničkou ve většině technologií obnovitelné energie a vyzývá k novým iniciativám a směrnicím na úrovni celé EU;
11. poukazuje na potenciál biomasy, k jehož využívání a celkovému udržení prostoru je třeba přistupovat systémově;
12. nadále uznává potenciál geotermální energie pro výrobu tepla i elektřiny a žádá, aby byla potenciálu geotermální energie věnována větší politická pozornost;
13. vítá snahy o podporu technologie vodíku a hospodářství založeného na využití vodíku a zdůrazňuje, že vodík je zdrojem energie, jehož výhody se zvlášť projeví při jeho výrobě z obnovitelných zdrojů energie, čímž je účinně podporována ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj a opatření pro boj se skleníkových efektem;
Budování cesty EU k vedoucímu postavení na světovém trhu s obnovitelnými energiemi
14. zdůrazňuje důležitost stanovení povinných cílů pro rok 2020 jakožto jasný signál hráčům na trhu (velkým energetickým společnostem, finančním institucím i tvůrcům vnitrostátních politických koncepcí), že obnovitelné energie jsou energetickou budoucností EU a součástí její strategie v oblasti životního prostředí i průmyslu;
15. vyzývá Komisi, aby i nadále přísně kontrolovala dodržování indikativních národních cílů členskými státy a aby připravila střednědobou strategii EU na poli obnovitelných zdrojů energie pro období po roce 2010, která doplní podrobné hodnocení pokroku při realizaci cílů pro rok 2010, hodnocení poměru mezi náklady a užitkem pro konečné spotřebitele (i s přihlédnutím k externím nákladům) a hodnocení pokroku v oblasti energetické účinnosti;
16. připomíná své výše uvedené usnesení ze dne 1. dubna 2004, ve kterém převážná většina poslanců vyzvala k jednadvacetiprocentnímu cíli podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie v EU do roku 2020;
17. zdůrazňuje, že nové studie, zejména pak studie, které přihlíží ke scénářům energetické účinnosti ve všech odvětvích, ukazují, že je možné dosáhnout ještě náročnějších cílů, bude-li mít obnovitelná energie a energetická účinnost lepší podmínky;
18. žádá proto Komisi, aby vypracovala scénáře požadavků na energetickou účinnost, které povedou k cíli dosáhnout celkové změny klimatu, jehož globální teplota bude maximálně o 2°C vyšší než v době před průmyslovým rozmachem a aby předložila lepší základ pro stanovování dlouhodobých cílů obnovitelných energií;
19. konstatuje, že v roce 2020 lze docílit až 25% podílu celkové spotřeby energie v EU z obnovitelných zdrojů, a to systematičtějším přístupem k energetickým koncepcím, který bude – mimo jiné prostřednictvím důraznějších podnětů – zahrnovat a urychlovat široký potenciál šetření energií, energetické účinnosti a obnovitelných energií; domnívá se, že další snižování relativních nákladů spojených s obnovitelnými technologiemi by mohlo hrát důležitou úlohu pro dosažení žádaného podílu, zejména stimulací poptávky a výzkumu a vývoje;
20. konstatuje, že k poskytnutí potřebných signálů silně diferencovaným trhům s energiemi, jako je elektřina, pohonné hmoty a sektor vytápění a chlazení, musejí být cíle EU rozčleněny na sektorové a národní, čímž by byly vytvářeny jednodušší, ale také hospodářsky atraktivnější podmínky pro investice do výzkumu a využití obnovitelných zdrojů energie a vyzývá proto Komisi, aby pro každý z těchto tří sektorů stanovila závazné cíle;
21. je toho názoru, že stimuly v podobě snížení daní jsou obecně účinným prostředkem k podpoře obnovitelných zdrojů energie; apeluje na členské státy, aby tento nástroj používaly a vyzývá Komisi, aby odstranila všechny překážky, které členským státům brání podniknout takové kroky;
Vytápění a chlazení: významný trh pro nízkoteplotní obnovitelné energie
22. poznamenává, že na vytápění a chlazení budov připadá zhruba 40 % celkové spotřeby energie v EU, a vybízí k systematickému přístupu, díky kterému by se nejlepší existující technologie vedoucí ke snížení potřeby vytápění a chlazení spojily s energií o nízké hustotě z nízkoteplotních obnovitelných zdrojů energie nebo ze zařízení spojujících produkci elektřiny a tepla či elektřiny, tepla a chladu;
23. vítá pokrok učiněný v projektování nových budov s ohledem na energie, kdy kombinace sluneční architektury, izolace a obnovitelných energií vede k nízkoenergetickým, pasivně energetickým, ba dokonce k plusově energetickým budovám, které ročně vyprodukují více energie, než spotřebují;
24. podtrhuje obrovské zvýšení produktivity, kterého lze dosáhnout dokonalejším zapojením úspor energie a obnovitelných energií do výroby montovaných materiálů a částí staveb, jako jsou střechy a fasády;
25. zdůrazňuje pokrok při zavádění solárního tepelného vytápění, avšak lituje, že existuje velký rozdíl mezi současnou kapacitou na osobu v několika málo vedoucích členských státech (Kypr, Rakousko, Řecko a Německo) a ve většině ostatních členských státech, a uvědomuje si velký potenciál využití solární tepelné energie v EU;
26. zdůrazňuje, že je důležité, aby na trh pronikly chladicí systémy založené na využití solární tepelné energie, biomasy nebo geotermální energie, a bere na vědomí, že je nutné odpovědět na tržní tlaky vyvolávané rostoucí poptávkou po chlazení zvýšeným využíváním chlazení z obnovitelných zdrojů;
27. podtrhuje tržní potenciál obnovitelných energií, jako je biomasa a geotermální energie, který lze pro rostoucí oblast ústředního dálkového vytápění a chlazení získat při výrobě zelené elektřiny a při využívání nízkoteplotní "odpadní" energie na vytápění nebo chlazení budov;
28. poukazuje na potenciál, který nabízejí sítě dálkového vytápění a chlazení, jež jako infrastruktury umožňují optimální užívání a kombinaci širokého spektra energetických vstupů bez fosilních paliv: tepelné přebytky z výroby elektrického proudu, různé formy tepla z obnovitelných zdrojů energie (tzn. geotermální energie, teplo resp. chlad z hlubokomořské a jezerní vody nebo biomasa) tepelná čerpadla a teplo ze spalování biologicky rozložitelných odpadů nebo z průmyslových procesů;
29. konstatuje, že investování do udržitelného bydlení vyžaduje vyšší počáteční investice, avšak nižší investice na provoz budov; zdůrazňuje, že poskytovatelé efektivních energetických služeb musí překlenout propast mezi investorem a uživatelem a vyzývá evropské orgány, aby využily návrh směrnice o energetické účinnosti u konečných uživatelů a energetických službách k vytvoření stabilního trhu pro tyto investice;
30. vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov(4) ("směrnice o budovách") pro budovy týkající se celkové energetické účinnosti a použití obnovitelných zdrojů energie na všechny budovy s nebytovými prostory nad 250 m2 a vypracovala návrh směrnice o využití obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení;
31. zdůrazňuje, že v protikladu ke svému přístupu k odvětvím elektřiny a paliv nemá Evropská unie žádný systematický přístup k podpoře obnovitelných energií v odvětvích vytápění a chlazení, přestože závislost na dovozu zemního plynu a ropy je v těchto odvětvích zvlášť vysoká a náklady spojené se zvýšením podílu obnovitelných energií jsou relativně nízké; žádá proto, aby byla vypracována strategie v rámci celé EU zaměřená na to, aby zařízení využívající obnovitelné energie se stala díky zvýšení produkce konkurenceschopná; připomíná v této souvislosti, že byrokratické předpisy na úrovni EU vnucované vlastníkům a stavitelům domů nejsou vhodnou cestou k dosažení tohoto cíle, jíž je spíše směrnice, která stanoví realistické a přitom náročné cíle a bude koordinovat činnost členských států, založenou na časově omezených pobídkách pro přístup na trh;
32. domnívá se v tomto ohledu, že by Komise měla předložit návrh směrnice o vytápění a chlazení v podobné podobě jako je návrh Komise k přijetí směrnice o biopalivech (KOM(2001)0547);
33. žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zavedla nejpozději v roce 2012 minimální stavební normy pro všechny soukromé domy založené na normách pro pasivní energii (pod 10 kW/m²);
34. vyzývá Komisi a Radu ministrů hospodářství a financí (ECOFIN), aby rychle přijímaly opatření k odstranění subvencí s nepříznivými ekologickými důsledky v oblasti vytápění a chlazení; vyzývá členské státy, aby využívaly účinných stimulů v podobě snížených daní na podporu používání obnovitelných zdrojů energie v oblasti vytápění a chlazení a žádá Komisi, aby odstranila všechny překážky při používání těchto energií;
Elektrická energie: spravedlivé tržní podmínky pro výrobu obnovitelné elektřiny
35. připomíná cíl 21% podílu obnovitelných energií na celkovém objemu elektřiny v EU stanovený směrnicí 2001/77/ES;
36. má na paměti, že tento cíl představuje procentní podíl na celkovém objemu spotřeby elektřiny, a žádá všechny orgány EU, aby nezapomínaly na obrovskou možnost snižování spotřeby elektřiny aktivními politikami zaměřenými na všechny spotřebitele elektřiny;
37. bere na vědomí, že Komise vítá skutečnost, že některé členské státy – konkrétně Německo a Španělsko – zavedly odpovídající politický rámec ke splnění svých vnitrostátních cílů a poznamenává, že u dalších vlád se neočekává splnění cílů, ke kterým se zavázaly; nabádá Komisi, aby využila možností daných směrnicí 2001/77/ES k zavedení závazných vnitrostátních cílů;
38. vyzývá Komisi, aby do své zprávy za rok 2005 o směrnici 2001/77/ES zapracovala ještě ustanovení o odstranění všech překážek (např. administrativních a politických překážek) a o spravedlivém a bezplatném přístupu k rozvodné síti a o nediskriminujících tarifech, jež v současné době v několika členských státech brzdí rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů;
39. konstatuje, že Komise označila administrativní překážky ve smyslu čl. 6 odst. 1 směrnice 2001/77/ES v některých členských státech za značné, a vyzývá Komisi, aby přijala náležitá opatření zaměřená proti těmto členským státům;
40. konstatuje, že Komise v tomto směru zjistila, že v důsledku nerovného přístupu k rozvodné síti je v některých členských státech další rozvoj záměru získávat elektrický proud z obnovitelných zdrojů znemožněn; vyzývá Komisi, aby bedlivě sledovala provádění článku 7 směrnice 2001/77/ES a přijala náležitá opatření zaměřená proti těmto členským státům;
41. konstatuje, že na trhu s elektřinou přetrvávají nerovné konkurenční podmínky mezi dřívějšími monopolisticky strukturovanými dodavateli a distributory energie a malými a středními dodavateli energie a vyzývá Komisi, aby k této okolnosti přihlédla zejména při hodnocení směrnice 2001/77/ES;
42. naléhá, aby členské státy nadále rozvíjely národní strategie a struktury k prosazování obnovitelných zdrojů energie, aby se omezily byrokratické průtahy v plánování a přidělování licencí, aby se usnadnil přístup k rozvodným sítím a zabezpečily záruky původu, aby sítě zůstaly stabilní a aby byly přezkoumány subvence škodlivé pro životní prostředí;
43. vyzývá Komisi a Radu, aby u všech energetických zdrojů brala v potaz princip zdanění znečišťovatelů a internalizaci vnějších nákladů;
44. konstatuje, že v několika evropských zemích dochází k ohromnému rozvoji větrné energie díky zařízením na výrobu přes 34 600 MW instalovaným do konce roku 2004, což překonává všechny předchozí odhady, a vyzývá k provedení dalších výzkumů s cílem vyřešit problémy spojené s regulováním energie a se stabilitou sítí; poznamenává, že by instalace větrných elektráren měla být prováděna uváženě, aby se omezily problémy pociťované obyvatelstvem dotčených oblastí, a vyslovuje politování, že se nerozvíjí plný potenciál výroby elektřiny z biomasy, jak se předpokládalo, vítá v tomto ohledu oznámení Komise ohledně akčního plánu pro biomasu;
45. upozorňuje, že trh EU s elektřinou trpí stále řadou deformací, jako například nedostatečnými předpisy pro rušení vlastnických vztahů, nefunkčností velkoobchodních trhů, rostoucí koncentrací trhu, vysokými přímými i nepřímými subvencemi, diskriminujícím přístupem k vyrovnávacím zařízením, jako jsou velké přečerpávací vodní elektrárny, neoddělenými fondy na odstavování a chybějící internalizací vnějších nákladů, a naléhavě žádá, aby se Komise těmito problémy zabývala ve zprávách o vnitřním trhu s elektřinou a zemním plynem vypracovaným na konci roku a předložila nové legislativní iniciativy, aby skoncovala s těmito nesmírnými deformacemi trhu, jež mají na výrobu energie z obnovitelných zdrojů negativní vliv;
46. lituje, že EU dosud dostatečně nepodporovala uvádění solární tepelné energie na trh; vyzývá Komisi, aby přispěla k lepšímu využití velkého potenciálu této technologie;
47. zastává názor, že přenosová vedení stejnosměrného proudu vysokého a velmi vysokého napětí mohou významně zvýšit využívání obnovitelných zdrojů energie;
48. poukazuje na obrovský potenciál větrné energie při březích Severního moře a požaduje, aby evropské instituce prostřednictvím fondu TEN-E přispěly k účinné koordinaci mezi státy, které hraničí se Severním, Baltickým a Irským mořem, aby byly tyto potenciály zapojeny do evropského systému rozvodných sítí za co možná nejnižších nákladů; upozorňuje, že v jižním Maroku je obdobný potenciál síly větru a vyzývá Komisi, aby zvážila možnost vytvořit s maghrebskými státy strategické partnerství v oblasti obnovitelných zdrojů energie;
49. žádá, aby byl v dohledné době pro Evropu vytvořen jednotný pobídkový systém, který bude splňovat následující kritéria:
a)
musí přispívat k dosažení jak stávajících cílů, tak náročnějších cílů v budoucnosti,
b)
musí být v souladu se zásadami vnitřního trhu s elektrickou energií;
c)
musí vycházet ze systémového přístupu k rozvoji obnovitelných energií, který zohlední charakteristické prvky různých obnovitelných zdrojů energie i různé technologie a zeměpisné rozdíly;
d)
musí účinně podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie, musí být jednoduchý a současně co nejúčinnější, zejména pokud jde o náklady;
e)
musí internalizovat vnější náklady všech zdrojů energie;
f)
z důvodu udržení důvěry investorů musí vnitrostátním podpůrným systémům poskytovat dostatečně dlouhá přechodná období;
domnívá se, že jednotné právní předpisy Společenství o napájecích systémech by na základě těchto kritérií mohly mít smysl v dlouhodobém horizontu, ale že by mohlo být přihlédnuto také k variantě stanovení kvót nebo výběrového řízení, ovšem za předpokladu, že bude možné odstranit současné slabé stránky, které byly při realizaci těchto variant v některých členských státech odhaleny;
50. upozorňuje na skutečnost, že v Evropské unii existují ostrovy, které například využívají samostatné elektrárny založené zejména na pokročilé hybridní technologii generování energie, které pro zvýšení účinnosti využívají obnovitelných zdrojů energie v kombinaci s technologiemi skladování; vyzývá členské státy a Komisi, aby v tomto směru vyvíjely další iniciativy; vyzývá Komisi, aby prostudovala nejlepší postupy, pokud jde o řízení rozvodných sítí, tak, aby byl vyřešen problém připojení k obnovitelným zdrojům energie, zejména síti větrných a solárních zdrojů energie;
51. konstatuje, že výroba elektrického proudu s pomocí technologií pro obnovitelné zdroje energie, hlavně foto-galvanické energie, vyžaduje stále ještě vysoké investice; vyzývá Komisi i členské státy, aby navrhly opatření ke snížení nákladů, zejména výzkumnou a vývojovou činností, a vypracovaly takové stimuly, aby i nadále docházelo k technologickému zlepšování a snižování nákladů;
Doprava: na prvním místě efektivita, pak teprve obnovitelné pohonné hmoty
52. ví, že odvětví dopravy vytváří obrovskou závislost na dovozu ropy za velmi nestálé ceny, což vede ke zdravotním problémům způsobeným znečištěním ovzduší a zároveň má na svědomí nejrychleji rostoucí objem emisí CO2;
53. bere na vědomí, že v odvětví dopravy se efektivita zlepšuje díky strukturálním opatřením jako kvalitnější územní plánování měst a regionů, přesuny ve způsobu dopravy zboží a přepravy osob, a že pro rozvoj koncepcí obnovitelných pohonných hmot jsou rozhodující a doplňující postupně rostoucí výkonnostní standardy uplatňované u vozidel i letadel;
54. nabádá Komisi, aby využila rozbory celkového dopadu pohonných hmot na životní prostředí – jedná se o tzv. dopravně orientované energetické řetězce – vypracované společným výzkumným střediskem Komise v rámci jeho studie CONCAWE, dříve než EU přistoupí v této oblasti k významným politickým opatřením;
55. žádá členské státy, aby dosáhly cílů stanovených ve směrnici o biopalivech a použily daňové pobídky povolené směrnicí 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(5); domnívá se, že podpora použití biopaliv přinese nové možnosti udržitelného rozvoje venkova a otevře nové možnosti pro novátorské zemědělské produkty; doufá, že výsledky hodnocení technických specifikací pro míšení ethanolu s konvenčními palivy jsou uspokojivé a že tedy bude možné co nejdříve pozměnit přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS(6);
56. žádá Komisi, aby do akčního plánu pro biomasu zařadila povinnost pro prodejce pohonných hmot postupně do prodeje zařazovat stále více pohonných hmot vyrobených z biomasy;
57. zdůrazňuje, že užívání etanolu pro pohonné hmoty přispěje k rozvoji zemědělských oblastí EU a k využití zemědělských surovin; domnívá se, že vzhledem k současným reformám a krácení finanční podpory (SZP, cukr) by podpora používání a výroby pohonné hmoty na bázi etanolu mohla tomuto sektoru pomoci vytvořit nové možnosti odbytu;
58. vyzývá Komisi, aby vzhledem k nově se objevujícím technologiím využila možností bioenergie a biopaliv ve spojení s udržitelným zemědělstvím a lesnictvím a udržitelným odpadovým hospodářstvím v rámci SZP a strategie EU pro nakládání s odpady;
Biomasa – spící obr mezi obnovitelnými zdroji energie
59. upozorňuje, že používání biomasy má oproti zdrojům konvenční energie i některým obnovitelným zdrojům energie řadu výhod, zejména to, že je relativně málo nákladné, není tak závislé na krátkodobých změnách počasí, znamená podporu regionálních ekonomických struktur a zemědělcům poskytuje alternativní zdroje příjmů;
60. lituje tudíž, že nesmírný potenciál biomasy v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebyl v souladu s jejím technickým potenciálem využíván za únosných nákladů, vítá proto oznámení Komise o předložení akčního plánu pro biomasu a vyzývá Komisi, aby předložila ambiciózní text, jenž bude obsahovat i konkrétní a právně závazné návrhy;
61. zdůrazňuje, že výhody biomasy v proudové oblasti vyniknou zejména tehdy, jsou-li zařízení nastavena tak, že se proud, teplo a chlazení využívají stejnou měrou;
62. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly strukturální fondy a Fond soudržnosti k podpoře biomasy;
63. vyzývá Komisi a členské státy, aby využívaly nesmírný potenciál druhého pilíře SZP (rozvoj venkova) k podpoře trvalého využívání biomasy;
64. vyzývá Komisi, aby ekologicky účinné používání biomasy zahrnula mezi priority svých specifických programů vycházejících ze 7. rámcového programu pro výzkum a vývoj;
65. zdůrazňuje obrovský potenciál společného spalování biomasy a fosilních paliv (např. uhlí), čímž může být rychle a úsporně zvýšen podíl obnovitelné energie; přičemž v dlouhodobé perspektivě mají být budována zařízení, která spalují pouze biomasu;
66. vyzývá členské státy, aby zajistily, že jejich daňová politika nebude omezovat rozvoj výroby biomasy;
67. vyzývá členské státy, aby přezkoumaly své daňové systémy, odstranily všechny zbytečné daňové zátěže pro uživatele biomasy a v tomto ohledu zvážily snížení daně jako vhodný stimul;
68. vítá iniciativu Komise vypracovat akční plán pro biomasu; avšak vzhledem k tomu, že se jedná o složitou a rozporuplnou otázku, vyzývá Komisi, aby uspořádala rozsáhlé diskuse s veřejnými orgány a dotčenými stranami s cílem vytvořit vyvážený a ambiciózní plán do budoucnosti;
69. domnívá se, že snahy podporující rozsáhlejší využívání biomasy při výrobě obnovitelné energie podle trvale udržitelných výrobních postupů nezprošťují EU její povinnosti provádět výzkum zaměřený na zvýšení energetické účinnosti (úspora energie používané jako palivo, na topení, výrobu elektřiny, apod.) jako možný prostředek ke snížení finančního zatížení zemědělců;
70. žádá, aby se pravidla koexistence a označování platná pro kultivaci a používání geneticky modifikovaných organizmů při výrobě potravin používala rovněž v oblasti obnovitelných zdrojů energie;
71. uznává, že SZP přispěla prostřednictvím biomasy a biopaliv k výrobě obnovitelných energií a žádá, aby byl podporován jejich další rozvoj a využívání; domnívá se, že je nezbytně nutné posílit možnost spolufinancování investičních plánů prostřednictvím Evropského fondu pro rozvoj zemědělství a prostřednictvím jiných strukturálních fondů, aby byl zajištěn rozvoj a vyvážené a rozumné využívání obnovitelných zdrojů energie, pokud se ukáže, že využívání těchto energií přináší příznivé výsledky z energetického hlediska a z hlediska ochrany životního prostředí a je v souladu s udržitelnými výrobními postupy;
72. a požaduje, aby se přednostně podporovalo využívání produktů zemědělství a lesnictví – rostlin, odřezků a lesnických produktů (odpadního dřeva) vyprodukovaných na plochách mezního výnosu – k získávání energie, a tím se co nejvíce vyloučila konkurence s potřebnou produkcí potravin;
73. uznává, že výroba energie z obnovitelných zdrojů může zároveň účinně přispět k diverzifikaci a k zajištění zemědělských příjmů, k vytvoření nových pracovních míst, k ochraně přírody a k výrobě čisté energie; zdůrazňuje však, že dodržování bezpečnosti při zásobování potravinami musí mít nadále přednost před výrobou energie; proto se domnívá, že je nutné přijmout opatření, která by zabránila tomu, aby v oblastech s dobrými zemědělskými výsledky docházelo k nahrazování výroby potravin výrobou energie a předešla tak zvyšování dovozu potravin do EU;
74. konstatuje, že sektor lesního hospodářství je nevyužitý zdroj, jež může sehrát zásadní úlohu, neboť nejenom že dále rozvíjí a rozšiřuje trh s biomasou, ale také přibližuje zdroj energie spotřebiteli;
Inovace: důležitost lepší koordinace na evropské, státní a místní a regionální úrovni
75. trvá na skutečnosti, že důsledná evropská strategie v oblasti obnovitelné energie a energetické účinnosti je uskutečnitelná pouze tehdy, dojde-li k lepší interakci mezi všemi příslušnými stranami; v této souvislosti zdůrazňuje zejména důležitost místní a regionální úrovně;
76. vyzývá k novému Programu inteligentní energie pro Evropu v rámci finančního výhledu pro období 2007-2013 s podstatně zvýšenými finančními prostředky s cílem podpořit budování sítí v souvislosti s nejlepšími postupy a stimulovat rozvoj obcí využívajících obnovitelné energie na 100 %;
77. podporuje Komisi v tom, že podpora obnovitelných zdrojů energie musí být v budoucnu významnou součástí evropské strukturální politiky, a upozorňuje, že zejména v nových členských státech se vytvářejí zvlášť dobré příležitosti na podporu malých a středních průmyslových podniků;
Výzkum a vývoj: priorita obnovitelné energie a energetické efektivity
78. konstatuje, že tepelná energie získávaná ze slunce, obnovitelné zdroje související s mořem, jako jsou mořské proudy, energie vln a přílivů a energie získávaná z osmózy tvoří nové potenciální oblasti pro získávání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a že by se do nich mělo v rámci programu EU pro výzkum a vývoj intenzivně investovat;
79. vítá vedoucí úlohu EU ve světě na poli technologií pro obnovitelné zdroje energie;
80. bere na vědomí, že v oblasti energií potřebují všechny dosud nevyvinuté energetické technologie v prvních letech vývoje určitou podporu, a podtrhuje skutečnost, že Mezinárodní agentura pro energii uvádí, že mezi léty 1974 a 2001 bylo zeměmi OECD z celkového objemu prostředků na výzkum a vývoj v oblasti energií na obnovitelné energie vyčleněno pouhých 8,2 %;
81. trvá na tom, aby v následujících specifických programech 7. rámcového programu byla na obnovitelné energie a na energetickou účinnost věnována dostatečně vysoká částka, s ohledem na mnohonásobný přínos obnovitelných zdrojů energie v problematice změn klimatu, soběstačnosti v zásobování energií a zajištění zásobování energií;
82. zdůrazňuje, že v 7. rámcovém programu musí být věnováno více finančních prostředků na obnovitelné zdroje energie a energetickou účinnost; upozorňuje, že musí být kladen větší důraz na zvládnutí styčných bodů mezi fázemi předvádění, šíření a nákupu technologií pro obnovitelné zdroje energie a že zvláštní podpory se musí dostat výzkumu v oblasti příbřežních větrných farem;
83. trvá na tom, že nejdůležitější finanční nástroje Společenství – zejména strukturální fondy a Fond soudržnosti a finanční prostředky, které jsou poskytovány v rámci programů Společenství pro mezinárodní spolupráci, zejména v rámci Nástroje evropského sousedství a partnerství – by měly být zaměřené na rozsáhlé investice do nových technologií na výrobu nejvýkonnějších obnovitelných zdrojů a na úsporu energie;
84. vyzývá Evropskou investiční banku (EIB) a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj (EBRD), aby ve svém portfoliu pro půjčky zaměřené na energii uplatňovaly postupně se zvyšující cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie, a aby se snaha zabránit emisím způsobujícím skleníkový efekt stala nezbytným kritériem při výběru projektů, jimž bude poskytnuta podpora;
85. je toho názoru, že je třeba plánovat technologické platformy pro oblasti solární výroby elektřiny, větrné energie, biomasy a zapojování obnovitelných zdrojů energie do stavebního sektoru, včetně spojování výroby elektrického proudu a tepla a dálkového vytápění/chlazení (CHP/DHC) na bázi zdrojů obnovitelné energie;
86. vyzývá členské státy, aby investovaly do vzdělávání souvisejícího s obnovitelnými zdroji energie, aby se tak zlepšila informovanost odborníků a široké veřejnosti;
87. je toho názoru, že vyvstává naléhavá potřeba výzkumu zejména v oblastech prognóz a dočasného skladování energie z nestabilních zdrojů energie jako je větrná a solární energie;
88. žádá, aby byly rozšířeny stávající postupy při výměně informací a aby se zlepšila průhlednost databází, a tím se umožnila mnohostrannější spolupráce v oblasti výzkumu životního prostředí a plánování;
Strategie vývozu, politika vůči rozvojovému světu
89. naléhavě zdůrazňuje odpovědnost EU za podporu nejméně rozvinutých zemí, rozvojových zemí a rychle se rozvíjejících národních ekonomik při vývoji, podpoře a financování vhodných technologií pro obnovitelné zdroje energie;
90. vybízí EU, aby v této oblasti nadále bránila své vedoucí postavení ve světě a své závazky přijaté na světovém summitu o udržitelném rozvoji v Johannesburku konaném ve dnech 26. srpna až 4. září 2002, a aby využívala svého vlivu k dalšímu rozvoji účinné politiky obnovitelné energie v příslušných mezinárodních organizacích;
91. zdůrazňuje význam obnovitelných zdrojů energie při spolupráci na vývoji a v rámci středomořského partnerství;
92. vyzývá Komisi, aby intenzivněji podporovala využívání technologie solárních tepelných elektráren v jižním a východním Středomoří;
93. konstatuje, že při získávání solární, geotermální a větrné energie tkví obrovský potenciál ve spolupráci se zeměmi severní Afriky a Středomoří, a to jak v zájmu dalšího rozvoje těchto zemí, tak v zájmu vývozu technologie z trhu EU a dovozu elektrického proudu na tento trh;
94. vyzývá EU, aby podporovala používání obnovitelné energie v rozvojových zemích v zájmu snížení chudoby, předcházení konfliktů a v zájmu udržitelného rozvoje;
95. vyzývá Komisi a Radu, aby při rozvojové pomoci a zejména při strategiích boje proti chudobě kladly prvořadý důraz na podporu trvalého zásobování energií a aby vyzvaly přední finanční instituce jako EIB, EBRD, Světovou banku a národní exportní agentury, aby dávaly přednost investicím do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti s cílem podporovat a usnadňovat vývoj v tomto směru;
Evropské orgány příkladem při používání energií z obnovitelných zdrojů
96. žádá evropské orgány, aby dávaly kladný a viditelný příklad evropským občanům používáním energií z obnovitelných zdrojů ve vlastních budovách a používaných způsobem dopravy;
97. vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby přijalo dlouhodobý závazek spočívající v zavádění energií z obnovitelných zdrojů při zásobování Parlamentu elektřinou, při vytápění a chlazení a uspokojování potřeb Parlamentu, pokud jde o dopravu, a aby spojilo toto úsilí s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti během činnosti Parlamentu;
o o o
98. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.