Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2500/2001 s cílem umožnit provádění pomoci Společenství podle čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení (KOM(2004)0814 – C6-0026/2005 – 2004/0285(CNS))

P6_TA(2005)0140 A6-0093/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0814)(1),

-   s ohledem na článek 181a odst. 2 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0026/2005),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst.1 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0093/2005),

1.   schvaluje návrh Komise;

2.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě a parlamentu Turecka.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Brazilskou federativní republikou (KOM(2004)0625 – C6-0009/2005 – 2004/0216(CNS))

P6_TA(2005)0141 A6-0081/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0625)(1),

-   s ohledem na čl. 170 odst. 2 a s čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0009/2005),

-   s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 43 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0081/2005),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Brazilské federativní republiky.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evrospkého parlmentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropským společenstvím a Spojenými státy mexickými (KOM(2004)0802 – C6-0035/2005 – 2004/0274(CNS))

P6_TA(2005)0142 A6-0080/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0802)(1),

-   s ohledem na čl. 170 odst. 2 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0035/2005),

-   s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 43 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0080/2005),

1.   schvaluje uzavření dohody;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Spojených států mexických.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropského společenství a jeho členských států, Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Slovinské republiky a Slovenské republiky jako smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii (12585/2004 – KOM(2004)0596 – C6-0247/2004 – 2004/0201(AVC))

P6_TA(2005)0143 A6-0058/2005

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0596)(1),

-   s ohledem na protokol k dohodě o spolupráci mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací (12585/2004)(2),

-   s ohledem na žádost o souhlas předloženou Radou v souladu s čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem, s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem druhou větou a s článkem 310 Smlouvy o ES (C6-0247/2004),

-   s ohledem na článek 75 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0058/2005),

1.   souhlasí s uzavřením protokolu;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku. (2) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o společném postoji Rady k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění ustanovení Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud jde o přístup orgánů a služeb členských států příslušných pro vydávání osvědčení o registraci vozidel do Schengenského informačního systému (14238/1/2004 – C6-0007/2005 – 2003/0198(COD))

P6_TA(2005)0144 A6-0084/2005

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (14238/1/2004 – C6-0007/2005)(1),

-   s ohledem na stanovisko v prvním čtení(2) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0510)(3)

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 62 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0084/2005),

1.   schvaluje pozměněný společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 28. dubna 2005 s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005, kterým se mění ustanovení Úmluvy  k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích, pokud jde o přístup orgánů a služeb členských států příslušných   pro vydávání osvědčení o registraci vozidel do Schengenského informačního systému

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Článek 9 směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel(6) stanoví, že členské státy si jsou při provádění uvedené směrnice vzájemně nápomocny a mohou si vyměňovat informace na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, aby zejména před každou registrací vozidla v případě potřeby mohly zkontrolovat právní postavení vozidla v členském státě, ve kterém bylo předtím registrováno. Tato kontrola může zahrnovat zejména použití elektronické sítě.

(2)  Schengenský informační systém (dále též jen "SIS"), zřízený podle hlavy IV Úmluvy z roku 1990 k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích(7) (dále jen "Schengenská úmluva z roku 1990") a začleněný do rámce Evropské unie protokolem připojeným ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o založení Evropského společenství, tvoří elektronickou síť mezi členskými státy a kromě jiného obsahuje údaje o odcizených, neoprávněně užívaných nebo pohřešovaných motorových vozidlech s obsahem válců větším než 50 cm3. Podle článku 100 Schengenské úmluvy z roku 1990 jsou do SIS zařazovány údaje o takových motorových vozidlech hledaných za účelem zabavení nebo za účelem zajištění důkazů v trestním řízení.

(3)  Rozhodnutí Rady 2004/919/ES ze dne 22. prosince 2004 o boji s trestnou činností s přeshraničním dopadem týkající se vozidel(8) zahrnuje používání SIS jako nedílné součásti strategie vynucování práva u tohoto typu trestné činnosti.

(4)  Podle čl. 101 odst. 1 Schengenské úmluvy z roku 1990 jsou přístup k údajům uloženým v SIS a právo tyto údaje přímo vyhledávat vyhrazeny výlučně orgánům příslušným pro provádění kontrol na hranicích a jiných policejních a celních kontrol ve vnitrozemí, jakož i jejich koordinaci.

(5)  Podle čl. 102 odst. 4 Schengenské úmluvy z roku 1990 nelze údaje v zásadě využívat k administrativním účelům.

(6)  Služby příslušné v členských státech pro vydávání osvědčení o registraci vozidel a jasně stanovené pro tento účel by měly mít přístup k údajům uloženým v SIS týkajícím se motorových vozidel s obsahem válců větším než 50 cm3, přívěsů a karavanů s pohotovostní hmotností vyšší než 750 kg, osvědčení o registraci vozidel a státních poznávacích značek, které jsou odcizené, neoprávněně užívané, pohřešované nebo neplatné, aby měly možnost zkontrolovat, zda vozidla přihlášená k registraci nepatří mezi odcizená, neoprávněně užívaná nebo pohřešovaná. K tomuto účelu je nezbytné přijmout pravidla, na základě kterých se těmto službám poskytne přístup k těmto údajům a umožní se jim jejich využívání k administrativnímu účelu řádného vydávání osvědčení o registraci vozidel.

(7)  Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby se v případě pozitivního nálezu postupovalo podle čl. 100 odst. 2 Schengenské úmluvy z roku 1990.

(8)  Doporučení Evropského parlamentu Radě ze dne 20. listopadu 2003 o druhé generaci Schengenského informačního systému (SIS II) nastiňuje řadu vážných otázek a důležitých úvah v souvislosti s vývojem SIS, zejména pokud se jedná o přístup soukromých subjektů, například služeb zajišťujících registraci vozidel, do SIS.

(9)  Nejsou-li služby, které jsou v členských státech příslušné pro vydávání osvědčení o registraci vozidel, státními službami, měl by být přístup do SIS poskytován nepřímo prostřednictvím jednoho z orgánů uvedených v čl. 101 odst. 1 Schengenské úmluvy z roku 1990, odpovědných za dodržování opatření přijatých členskými státy na základě článku 118 uvedené úmluvy.

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(9) a zvláštní pravidla o ochraně údajů v ustanoveních Schengenské úmluvy z roku 1990, která doplňují nebo vysvětlují zásady stanovené v uvedené směrnici, se vztahují na zpracování osobních údajů službami příslušnými v členských státech pro vydávání osvědčení o registraci vozidel.

(11)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytnutí přístupu do SIS službám příslušným v členských státech pro vydávání osvědčení o registraci vozidel, aby byla usnadněna jejich úloha podle směrnice 1999/37/ES, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států vzhledem k povaze SIS jako společného informačního systému, a proto jej může být dosaženo pouze na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(12)  Členské státy by měly mít dostatek času na přijetí praktických opatření nezbytných pro uplatňování tohoto nařízení.

(13)  Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis, která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě G rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(10).

(14)  Pokud jde o Švýcarsko, představuje toto nařízení rozvoj ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(11), které spadá do oblasti, na niž odkazuje čl. 1 bod G rozhodnutí 1999/437/ES společně s čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady 2004/860/ES ze dne 25. října 2004 o podpisu dohody jménem Evropského společenství a o prozatímním provádění některých ustanovení této dohody(12).

(15)  Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(16)  Toto nařízení je aktem navazujícím na schengenské acquis nebo s ním jinak souvisejícím ve smyslu čl. 3 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2003,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V hlavě IV Schengenské úmluvy z roku 1990 se vkládá nový článek, který zní:

Článek 102a

1.  Odchylně od čl. 92 odst. 1, čl. 100 odst. 1, čl. 101 odst. 1 a 2 a čl. 102 odst. 1, 4 a 5 mají služby členských států, které jsou podle směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel* příslušné pro vydávání osvědčení o registraci vozidel, právo na přístup k těmto údajům uloženým v Schengenském informačním systému pouze za účelem kontroly, zda vozidla přihlášená k registraci nepatří mezi odcizená, neoprávněně užívaná nebo pohřešovaná:

S výhradou odstavce 2 se přístup těchto služeb k těmto údajům řídí vnitrostátním právem jednotlivých členských států.

2.  Služby uvedené v odstavci 1, které jsou státními službami, jsou oprávněny přímo vyhledávat v údajích uložených v Schengenském informačním systému a uvedených v témže odstavci.

Služby uvedené v odstavci 1, které nejsou státními službami, mají přístup k údajům uloženým v Schengenském informačním systému a uvedeným v témže odstavci pouze prostřednictvím jednoho z orgánů uvedených v čl. 101 odst. 1. Tento orgán je oprávněn vyhledávat údaje přímo a předávat je těmto službám. Příslušné členské státy zajistí, aby tyto služby a jejich zaměstnanci měli povinnost dodržovat veškerá omezení týkající se přípustného používání údajů, jež jim orgán postoupil.

3.  Ustanovení čl. 100 odst. 2 se nevztahuje na vyhledávání podle tohoto článku. Předávání informací získaných vyhledáváním v Schengenském informačním systému, jež vedou k podezření na spáchání trestného činu, policejním a soudním orgánům službami uvedenými v odstavci 1 se řídí vnitrostátním právem.

4.  Rada poté, co požádá o stanovisko společný kontrolní úřad zřízený podle článku 115 o pravidlech na ochranu údajů, každoročně předloží Evropskému parlamentu zprávu o uplatňování tohoto článku. Tato zpráva bude zahrnovat informace a statistické údaje týkající se využívání a výsledků uplatňování tohoto článku a bude uvádět, jak byla uplatněna pravidla na ochranu údajů.

‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐‐

* Úř. věst. L 138, 1. 6. 1999, s. 57. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/127/ES (Úř. věst. L 10, 16. 1. 2004, s. 29).

Článek 2

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Použije se ode dne (13).

3.  Pro ty členské státy, v nichž ustanovení schengenského acquis týkající se SIS dosud nejsou použitelná, se toto nařízení použije do šesti měsíců ode dne, kdy pro ně tato ustanovení nabudou účinku, jak je uvedeno v rozhodnutí Rady ... přijatém pro tento účel podle platných postupů.

4.  Obsah tohoto nařízení se stane pro Norsko závazným 270 dnů po dni vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

5.  Bez ohledu na požadavky na oznámení stanovené v čl. 8 odst. 2 písm. c) Schengenské dohody o přidružení s Norskem a Islandem(14) oznámí Norsko do dne uvedeného v odstavci 4 Radě a Komisi, že byly splněny ústavní požadavky pro to, aby bylo vázáno obsahem tohoto nařízení.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V  dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 794. (3) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku. (4) Úř. věst. C 110, 30.4.2004, s. 1. (5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 1. dubna 2004 (Úř. věst. C 103 E, 29.4.2004, s. 794), společný postoj Rady ze dne 22. prosince 2004 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2005. (6) Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2003/127/ES (Úř. věst. L 10, 16.1.2004, s. 29). (7) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19. Úmluva naposledy pozměněná nařízením Rady (ES) č. 871/2004 (Úř. věst. L 162, 30.4.2004, s. 29). (8) Úř. věst. L 389, 30.12.2004, s. 28. (9) 1 Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (10) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31. (11) Dokument Rady 13054/04 je přístupný na http://register.consilium.eu.int. (12) Úř. věst. L 370, 17.12.2004, s. 78. (13) * 6 měsíců ode dne vyhlášení tohoto nařízení. (14) Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně podzemních vod před znečištěním (KOM(2003)0550 – C5-0447/2003 – 2003/0210(COD))

P6_TA(2005)0145 A6-0061/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0550)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C5-0447/2003),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro zemědělství (A6-0061/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. dubna 2005k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/../ES o ochraně podzemních vod před chemickým znečištěním a zhoršováním stavu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Podzemní vody jsou cenným přírodním zdrojem, který jako takový musí být chráněn před zhoršováním stavu a chemickým znečištěním. To je důležité zejména z hlediska ekosystémů závislých na podzemních vodách a při využívání podzemních vod k zásobování vodou pro lidskou spotřebu.

(2)  Podzemní vody je nutno chránit tak, aby bylo možno získat kvalitní pitnou vodu jednoduchou úpravou, jak je uvedeno v cílech stanovených v čl. 7 odst. 2 a 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 kterou se stanoví se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(5).

(3)  Pro získání lepších norem kvality a pro zlepšení ochrany ekosystémů podzemních vod by měly být provedeny výzkumné práce. V případě potřeby bude při uplatňování nebo přezkumu této směrnice brán ohled na takto získané poznatky.

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002 o Šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí(6) obsahuje cíl dosáhnout takové úrovně kvality vody, která nebude představovat nepřijatelný vliv na nebo riziko pro lidské zdraví a životní prostředí.

(5)  Podzemní vody jsou nejcitlivějším a v EU největším zdrojem sladké vody a především hlavním zdrojem pro zásobování veřejnosti pitnou vodou. Úroveň ochrany proti novému vypouštění, emisím a únikům musí být přinejmenším srovnatelná s úrovní ochrany povrchových vod, které mají dobrý chemický stav. Znečištěním nebo zhoršováním stavu vznikají mnohé nenávratné škody.

(6)  V zájmu ochrany životního prostředí jako celku a lidského zdraví především se musí zamezit a předcházet škodlivému výskytu škodlivých znečišťujících látek v podzemních vodách nebo snížit jejich koncentraci.

(7)  Směrnice 2000/60/ES obsahuje určující ustanovení pro ochranu a zachování podzemních vod. Dle článku 17 této směrnice je třeba přijmout opatření k tomu, aby se zabránilo či omezilo znečišťování podzemních vod, včetně kritérií pro posuzování dobrého chemického stavu, kritérií pro zjišťování významných a trvajících vzestupných trendů a kritérií pro definování počátku změny trendu.

(8)  Je také nutno stanovit kritéria pro posuzování případných vlivů jakéhokoliv poklesu zásob vody ve zvodnělých vrstvách na životní prostředí. Podle článku 8 směrnice 2000/60/ES se kvantitativní stav útvarů vod musí monitorovat.

(9)  Je nutno stanovit normy kvality a metody posuzování s cílem poskytnout kritéria hodnocení chemického stavu podzemních vod.

(10)  Ochrana podzemních vod může v některých oblastech vyžadovat změnu zemědělských/lesnických postupů, což může vést ke ztrátě příjmu. Této otázce je potřeba se věnovat při vypracovávání plánů rozvoje venkova podle reformované SZP.

(11)  Je nutno analyzovat dopad používání různých kvalitativních norem pro povrchové vody v členských státech na úroveň ochrany životního prostředí a na fungování vnitřního trhu.

(12)  Je nutno stanovit kritéria pro identifikaci významných a trvale vzestupných trendů koncentrace znečišťujících látek pro identifikaci významných sestupných trendů v objemu útvarů vod a pro definování počátku změny trendu, s přihlédnutím k pravděpodobnosti nepříznivých účinků na související vodní ekosystémy nebo závislé suchozemské ekosystémy.

(13)  Podle čl. 22 odst. 2 třetí odrážky směrnice 2000/60/ES, se směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečišťováním některými nebezpečnými látkami(7) s účinností od 22. prosince 2013 ruší. Pro zajištění kontinuity ochranného systému zřízeného směrnicí 80/68/EHS, který se týká přímého i nepřímého vypouštění znečišťujících látek do podzemních vod, je třeba vytvořit také vazbu k příslušným ustanovením směrnice 2000/60/ES popř. je začlenit do této směrnice v zájmu zachování právního stavu.

(14)  Je třeba objasnit, vypouštění kterých látek je třeba zabránit či omezit se zvláštním zřetelem k vědeckým poznatkům týkajícím se problematických látek, např. endokrinně aktivních látek(8).

(15)  V souladu s čl. 11 odst. 3 písm. f) směrnice 2000/60/ES by se uchovávání a získávání podzemních vod mělo považovat za přípustnou praxi vyžadující povolení a uznávat jako cenná metoda hospodaření s vodními zdroji.

(16)  Členské státy by měly pokud možno využívat stávající statistické postupy, pokud odpovídají mezinárodním normám a přispívají k dlouhodobé srovnatelnosti výsledků sledování mezi členskými státy.

(17)  Je nutné stanovit přechodná opatření na období mezi dnem vstupu v platnost této směrnice a dnem ukončení platnosti směrnice 80/68/EHS.

(18)  Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(9),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět

Tato směrnice vymezuje požadavek uvedený v čl. 4 odst. 1 písm. b) bod i) směrnice 2000/60/ES zabránit nebo omezit vstup znečišťujících látek do podzemních vod a zhoršování stavu všech útvarů podzemních vod.

Tato směrnice, která dále rozvíjí směrnici 2000/60/ES, předpokládá, že členské státy a orgány odpovědné za udržitelné hospodaření s vodními zdroji přijmou veškerá opatření nezbytná pro charakterizaci a posouzení stavu útvarů podzemní vody. Tato opatření, uvedená v přílohách II (bod 2), IV a V směrnice 2000/60/ES, zahrnují stanovení umístění a hranic útvarů podzemní vody a jejich geologických a hydrologických charakteristik, kapacity doplňování a obnovy, povodí, místa odběru a rizika nadměrného využívání a znečištění.

Článek 2

Definice

7.   "oblastí zatížených v minulosti" se rozumí opuštěná zařízení pro likvidaci odpadu a jiná místa, kde se zpracovával, skladoval nebo odkládal odpad (staré skládky) a místa zrušených zařízení či ostatní místa, na kterých se pracovalo se znečišťujícími látkami, které mohou být bodovými zdroji znečištění půdy nebo podzemních vod a které doposud nebyly ošetřeny právními předpisy EU;

Článek 3

Kritéria hodnocení a klasifikace dobrého chemického stavu útvaru podzemních vod

Normy kvality pro dobrý chemický stav podzemních vod se řídí antropogenními a ekotoxikologickými kritérii pro vymezení pojmu znečištění uvedeného v čl. 2 odst. 33 směrnice 2000/60/ES.

Dodržování norem kvality pro podzemní vody bude založeno na srovnávání s aritmetickým průměrem kontrolních hodnot pro každé místo odběru vzorků útvaru podzemních vod popř. skupiny útvarů podzemních vod, který byl/které byly na základě analýzy provedené podle článku 5 směrnice 2000/60/ES označeny za ohrožené. Hodnoty, které nesplňují normu kvality pro podzemní vody, naměřené na jednotlivých místech odběru budou určující pro klasifikaci pouze tehdy, pokud je místo odběru podle odborného ověření podle přílohy I části A této směrnice reprezentativní pro znečištění útvaru podzemních vod nebo jeho části.

V případě lokality kontaminované po velmi dlouhou dobu bude vyhodnocení této kontaminace prováděno příslušnými orgány po zhodnocení rizik pro zdraví osob a pro životní prostředí. Vyhodnocení kontaminace podzemních vod nebude bráno v úvahu pro vyhodnocování chemického stavu podzemních vod. Kritéria pro vyhodnocování a pro sanaci lokality musejí být zapsána do řídícího plánu hydrografické správy uvedeném v článku 13 směrnice 2000/60/ES.

Aby bylo možné lokalitu sanovat, plán opatření může zahrnovat jak sanační práce, tak akce určené k zamezení jakéhokoli dalšího šíření znečištění. Toto ustanovení se uplatňuje, aniž by byl dotčen čl. 4 odst. 4 a 5 směrnice 2000/60/ES.

Článek 4

Hodnocení chemického stavu podzemních vod

1.  Členské státy klasifikují útvar podzemních vod jako útvar, který má dobrý chemický stav, nejsou-li normy kvality pro podzemní vody překročeny v žádném monitorovacím místě, které bylo v souladu s článkem 8 a přílohou V směrnice 2000/60/ES vytvořeno pro účely hodnocení chemického stavu podzemních vod.

2.  Je-li norma kvality pro podzemní vody v monitorovacím místě překročena, musejí členské státy zjistit, zda je toto překročení známkou toho, že:

3.  Útvar podzemních vod bude považován za útvar, který má špatný chemický stav, pouze pokud průzkum uvedený v odstavci 2 prokáže, že byla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v odst. 2 písm. a) nebo b).

Článek 5

Normy kvality podzemních vod stanovené na národní úrovni, na úrovni povodí nebo pro útvar podzemních vod či pro skupinu útvarů podzemních vod

1.  Pokud je to nezbytné stanoví členské státy dodatečně normy kvality pro podzemní vody v souladu s ustanoveními článku 3 a přílohy II této směrnice pro každou další znečišťující látku, která na jejich území významně přispívá k nutnosti označit útvar nebo skupinu útvarů podzemních vod za ohrožené. Tyto normy kvality pro podzemní vody mohou být mimo jiné využity i pro účely provádění přezkumů stavu podzemní vody podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2000/60/ES.

Tyto normy kvality pro podzemní vody mohou být stanoveny na národní úrovni, na úrovni povodí nebo na úrovni útvaru či skupiny útvarů podzemních vod označených za ohrožené.

Členské státy mohou určit, že se při stanovení norem kvality podzemních vod bude přihlížet ke koncentracím látek, které se ve vodě vyskytují přirozeně.

2.  S ohledem na útvary podzemní vody nacházející se v mezinárodní oblasti povodí dotčené členské státy společně stanoví na základě vlastních specifických národních a regionálních podmínek normy kvality pro podzemní vody a hodnotící metody s cílem stanovit kritéria pro hodnocení chemického stavu útvarů podzemní vody.

Pokud členské státy nedosáhnou dohody, mohou postoupit daný problém podle článku 12 směrnice 2000/60/ES Komisi, která bude mít šest měsíců na odpověď.

3.  Nejpozději do 22. června 2006 členské státy poskytnou Komisi seznam všech znečišťujících látek, pro které stanovily normy kvality pro podzemní vody. Pro každou znečišťující látku uvedenou na tomto seznamu poskytnou členské státy informace stanovené v části B přílohy III této směrnice.

Článek 6

Přezkoumání seznamu norem kvality podzemních vod stanovených na úrovni Společenství

Článek 7

Kritéria identifikace významných a trvale vzestupných trendů a definování počátku změny trendu

Členské státy identifikují významné a trvale vzestupné trendy koncentrace znečišťujících látek vyskytujících se v útvaru nebo skupině útvarů podzemních vod způsobené vlivem lidské činnosti a definují počátek změny trendu v souladu s přílohou IV této směrnice.

U útvarů podzemních vod, u nichž je identifikován významný a trvale vzestupný trend koncentrací znečišťujících látek ve srovnání se základní koncentrací, členské státy změní tento trend prostřednictvím programu opatření uvedeného v článku 11 směrnice 2000/60/ES, aby znečištění podzemních vod postupně snížily a zabránily zhoršování stavu.

Bude prováděno zvláštní hodnocení trendů a změna trendů v případě významných znečišťujících látek v útvarech podzemních vod, které jsou znečišťovány bodovými zdroji, aby se prověřilo, zda se zóny znečištění nerozšiřují z dané oblasti dále a nezhoršují chemický stav útvaru podzemních vod.

Programy opatření mohou zahrnovat vhodná opatření právní, správní nebo smluvní povahy. V případě stejně vhodných opatření by se měla upřednostnit smluvní opatření a opatření založená na spolupráci před regulačními opatřeními.

Článek 8

Metody měření

1.  Každý členský stát předloží Komisi úplný popis metod měření pro každou látku, pro kterou byla stanovena norma kvality pro podzemní vody v rámci Společenství nebo na vnitrostátní úrovni.

2.  Komise určí, zda jsou metody měření plně srovnatelné a zda rozdíly mezi metodami mohou vést ke zkreslením, která by mohla způsobit chybné nebo nestejné uplatňování této směrnice ve Společenství. Rozhodujícími faktory v tomto směru budou místní klimatické podmínky a půdní typy.

3.  Na základě tohoto nálezu Komise schválí nebo zamítne metody měření předložené členskými státy.

4.  Jestliže Komise zamítne metody měření předložené členským státem, předloží tento členský stát Komisi ke schválení zrevidované metody měření v souladu s ustanoveními v odstavcích 1 až 3 tohoto článku.

5.  Schválené metody měření se budou používat ve všech členských státech do data uvedeného v článku 8 směrnice 2000/60/ES.

Článek 9

Opatření k zamezení nebo omezení vstupu znečišťujících látek do podzemních vod

Kromě základních opatření stanovených v čl. 11 odst. 3 směrnice 2000/60/ES členské státy zajistí, aby program opatření pro každou oblast povodí řeky obsahoval zamezení nepřímého vypouštění jakýchkoliv znečišťujících látek uvedených v bodech 1 až 6 přílohy VIII výše uvedené směrnice do podzemních vod.

Opatření podle druhého odstavce lze přijmout pouze tehdy, pokud příslušné orgány členských států zajistí, že bude zajištěno monitorování podzemních vod, a zejména jejich kvality.

Opatření požadovaná tímto článkem musí zohlednit procesy prospívající životnímu prostředí a používání nejlepších dostupných technologií.

Pokud je povoleno nepřímé znečišťování, je nutno v odůvodněných případech zohlednit difúzní zdroje znečištění, které ovlivňují podzemní vody.

Významné přímé a nepřímé vypouštění z oblastí zatížených v minulosti se hodnotí na základě vnitrostátních ustanovení. Kritéria pro hodnocení a sanaci oblastí zatížených v minulosti budou stanovena v plánu povodí uvedeném v článku 13 směrnice 2000/60/ES. Jakékoli navazující programy opatření musí sledovat sanační cíl dosažitelný s přiměřenými náklady, musí však přinejmenším zabránit dalšímu rozšiřování znečištění. Ustanovení čl. 4 odst. 4 a 5 směrnice 2000/60/ES není dotčeno.

Členské státy odevzdají kromě programu opatření uvedeného v článku 11 směrnice 2000/60/ES souhrn výjimek.

Article 10

Preventivní opatření

Preventivní opatření uvedená v článku 9 musí zahrnovat zjišťování hydrogeologických podmínek ve sledované oblasti, možnou čistící schopnost půdy a půdního podloží a riziko znečištění a změny kvality podzemních vod v důsledku vypouštění znečišťujících látek a toho, zda je vypouštění látek do podzemích vod uspokojivým řešením z hlediska životního prostředí.

Článek 11

Zásada "náklady platí znečišťovatel"

Členské státy přijmou v souladu s článkem 9 směrnice 2000/60/ES opatření, na jejichž základě se náklady spojené se znečištěním podzemních vod přenesou na znečišťovatele.

Jestliže je výroba nebo používání výrobků obchodovaných na vnitřním trhu zdrojem znečišťování podzemních vod, přijme Komise kroky k udělení vhodných a přiměřených pokut na příslušné zdroje znečištění.

Článek 12

Výzkum a šíření

Komise po dohodě s členskými státy podnítí šíření známých způsobů měření a výpočtu ukazatelů pro popis a monitorování zvodnělých vrstev a podpoří nový výzkum k zdokonalení dostupných technologií pro monitorování a správu útvarů podzemních vod a jejich kvality, především s ohledem na ekosystémy podzemních vod.

Článek 13

Ochrana lázní a zdrojů léčivých vod

Komise a členské státy stanoví společnou metodiku pro definování ochranných pásem zvodnělých vrstev, které zásobují lázně a zdroje léčivých vod, s cílem zajistit dodržování těchto pásem při plánování průmyslových a městských činností.

Článek 14

Přechodná ustanovení

V období mezi ... (10) a 22. prosincem 2013 se při předchozím šetření a povolování podle článků 4 a 5 směrnice 80/68/EHS zohlední požadavky stanovené v článcích 3, 5 a 7 této směrnice.

Článek 15

Technické úpravy

Přílohy II a IV této směrnice mohou být upraveny na základě vědecko-technického pokroku v souladu s postupem uvedeným v čl. 21 odst. 2 směrnice 2000/60/ES s ohledem na období přezkoumání a aktualizace plánů povodí, jak je uvedeno v čl. 13 odst. 7 směrnice 2000/60/ES.

Při přípravě na realizaci programu Inspire stanoví Rada společnou metodiku pro katalogizování zvodnělých vrstev. V této souvislosti začnou členské státy se sběrem údajů, jakmile tato směrnice vstoupí v platnost.

Článek 16

Provedení

Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(11). Neprodleně o tom uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 17

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

DOBRÝ CHEMICKÝ STAV - NORMY KVALITY PRO PODZEMNÍ VODY

A.  Klasifikace a hodnocení stavu ohrožených útvarů podzemních vod

Po předložení výsledků hodnocení a zařazení jednotlivých míst odběru na základě údajů podle čl. 3 odst. 1), 2) a 3) této směrnice se provádí klasifikace útvaru podzemních vod nebo útvarů podzemních vod označených za ohrožené, a to podle článku 5 směrnice 2000/60/ES.

Příslušné testy se provedou v horní zvodnělé vrstvě.

B.  Normy kvality pro dobrý chemický stav

PŘÍLOHA II

SPOLEČNÁ KRITÉRIA STANOVENÍ NOREM KVALITY PRO HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU PODZEMNÍCH VOD

1.  Normy kvality pro podzemní vody stanoví členské státy na základě:

2.  Norma kvality pro podzemní vody představuje koncentraci znečišťující látky, jejíž překročení znamená nebezpečí, že:

PŘÍLOHA III

NORMY KVALITY PRO ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY V PODZEMNÍCH VODÁCH

Část A.1: Minimální seznam znečišťujících látek pro které členské státy musí stanovit podle článku 5 této směrnice normy pro jakost podzemních vod

Část A.2: Minimální seznam indikátorů, pro něž členské státy musí stanovit podle článku 5 této směrnice normy jakosti podzemních vod

Část B: Informace, které musí členské státy poskytnout ohledně seznamu znečišťujících látek, pro které byly stanoveny normy kvality pro podzemní vody

V souladu s článkem 5 a oddílem 1 přílohy II této směrnice členské státy poskytnou o každé ze znečišťujících látek charakteristické pro ohrožené útvary podzemních vod a která byla uvedena v národních normách kvality pro podzemní vody pro označení dobrý chemický stav, poskytnout alespoň tyto informace:

1.  Informace o útvarech podzemních vod označených za ohrožené

1.1  Údaje o počtu útvarů podzemních vod, které jsou označeny za ohrožené kvůli znečišťujícím látkám, pro které byly na národní úrovni stanoveny normy kvality pro podzemní vody.

1.2  Údaje o každém z útvarů podzemních vod označeném z tohoto důvodu za ohrožený, zejména o velikosti vodního útvaru, o vztazích mezi útvary podzemních vod a souvisejícími povrchovými vodami a závislými suchozemskými ekosystémy, o využití podzemních vod jako zdroje vody pro lidskou spotřebu, a v případě přirozeně se vyskytujících látek jejich základní hodnoty v útvarech podzemních vod.

2.  Informace o stanovení norem kvality pro podzemní vody

2.1  Normy kvality pro podzemní vody, které platí na národní úrovni nebo na úrovni povodí nebo jednotlivých útvarů podzemních vod či skupin útvarů podzemních vod.

2.2  Vztah mezi normami kvality pro podzemní vody a zjištěnými základními hodnotami v případě přirozeně se vyskytujících látek.

Pokud nejsou známy základní hodnoty přirozeně se vyskytující látek v podzemích vodách, stanoví se základní hodnoty na základě nejlepšího odborného odhadu.

PŘÍLOHA IV

IDENTIFIKACE A ZMĚNA VÝZNAMNÝCH A TRVALE VZESTUPNÝCH TRENDŮ

1.  Identifikace významných a trvale vzestupných trendů

Členské státy identifikují významné a trvale vzestupné trendy a zohlední přitom následující požadavky:

1.1  V souladu s oddílem 2.4 přílohy V směrnice 2000/60/ES se monitorovací program zaměřuje na odhalení všech významných a trvale vzestupných trendů koncentrací znečišťujících látek uvedených v čl. 3 odst. 1), 2) a 3) a v článku 5 a příloze I této směrnice.

1.2  Postup identifikace významných a trvale vzestupných trendů musí být založen na následujícím postupu:

d)   neměly by chybět údaje ze dvou nebo více po sobě jdoucích měření a měly by být zohledněny další požadavky na strukturu vzorků, aby bylo možné vypočítat spolehlivé výsledky.

1.3  Při identifikaci významných a trvale vzestupných trendů koncentrací látek, které se vyskytují jak přirozeně, tak v důsledku lidské činnosti musí být zohledněny údaje shromážděné před začátkem monitorovacího programu, a to za účelem podání zprávy o identifikaci trendů v rámci prvního plánu povodí uvedeného v článku 13 směrnice 2000/60/ES.

1.4  Postup pro zjištění výchozího bodu pro hodnocení trendů se stanoví na základě času, a alespoň na základě údajů z monitorování získaných podle článku 8 směrnice 2000/60/ES. V tomto případě odpovídají referenční hodnoty hodnotám na počátku monitorovacího programu.

Pokud jsou údaje k dispozici již před počátkem monitorovacího programu, měla by se použít pro určení referenčních bodů pro zjištění výchozího bodu pro hodnocení trendu.

1.5  Podobně se provádí zvláštní hodnocení trendů v oblastech útvarů podzemních vod, kde významné a trvale vzestupné trendy koncentrací znečišťujících látek stanovených článkem 5 této směrnice mohou mít nepříznivý vliv na související vodní ekosystémy nebo závislé suchozemské ekosystémy nebo být v rozporu se současným nebo budoucím používáním podzemních vod.

1.6  Při identifikaci významných a trvale vzestupných trendů se používá postup posouzení chemického stavu specifikovaný v příloze II této směrnice.

1.7  Při kvantifikaci útvarů podzemních vod zjistí členské státy – ve spolupráci se subjekty odpovědnými za povodí – vodní bilanci a hladinu zvodnělé vrstvy za použití vhodných ukazatelů definovaných na základě historických údajů a monitorovacích systémů vytvořených za tímto účelem.

2.  Počátek změny trendu

2.1  Změny trendu by měly být zaměřeny na trendy, které představují riziko poškození podzemních vod, souvisejících vodních ekosystémů nebo závislých suchozemských ekosystémů, lidského zdraví nebo legitimního využívání vodního prostředí.

2.2  Minimální počet údajů a minimální délka období pro analýzu změny trendu uvedená v letech závisí na zvolené četnosti monitorování podle bodu 1.2 písm. c) této přílohy a je uvedena v následující tabulce. Období nesmí být delší šest let.

2.3  Pokud je průběh trendu v prvním období pozitivní a ve druhém období negativní, jedná se o změnu trendu. Pro spolehlivé posouzení změny trendu je třeba zajistit, aby počet hodnot před i po přerušení časových období odpovídal četnosti monitorování.

2.4  Rozhodnutí o změně trendu musí být založeno také na ekologickém významu rostoucích a trvale vzestupných koncentrací znečišťujících látek. Doporučenou hodnotou pro počátek změny trendu je, v souladu s čl. 17 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, nejvýše 75 % úrovně norem kvality stanovených v části B přílohy I této směrnice nebo norem kvality pro podzemní vody stanovených podle článku 5 této směrnice.

2.5  Po stanovení referenčních hodnot v souladu s výše uvedeným bodem 2.1 této přílohy se tyto hodnoty používají v případě útvarů podzemních vod, které jsou označené za ohrožené, a v případě souvisejících látek a neměly by být měněny.

(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku. (2) Úř. věst. C 112, 30.4.2004, s. 40. (3) Úř. věst. C 109, 30.4.2004, s. 29. (4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. dubna 2005. (5) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1). (6) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1. (7) Úř. věst. L 20, 26.1.1980, s. 43. Směrnice ve znění směrnice 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48). (8) K tomuto bodu viz usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. října 1998 týkající se chemických látek způsobujících endokrinní poruchy (Úř. věst. C 341, 9.11.1998, s. 37) a usnesení ze dne 26. října 2000 ke sdělení Komise o strategii Společenství týkající se látek, o nichž existuje domněnka, že poškozují hormonální systém člověka a volně žijících zvířat (Úř. věst. C 197, 12.7.2001, s. 409). (9) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (10) * 18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost. (11) * 18 měsíců po vstupu této směrnice v platnost (12) Pokud lze v případě některých útvarů podzemních vod předpokládat, že dodržení norem kvality může vést k nesplnění enviromentálních cílů stanovených v článku 4 směrnice 2000/60/ES pro povrchové vody nebo vést k významnému snížení ekologické a chemické kvality takových útvarů nebo k významnému poškození suchozemských ekosystémů, které jsou na útvaru podzemních vod přímo závislé, měly by být stanoveny přísnější normy kvality pro podzemní vody, a to v souladu s článkem 5 a přílohou IV této směrnice. (13) Dodržení norem bude hodnoceno v souladu s oddílem 2.4.5 přílohy V směrnice 2000/60/ES, článkem 6 této směrnice a s právními předpisy Společenství, na jejichž základě byly normy vytvořeny. (14) Pesticidy se týkají přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků vymezených v článku 2 směrnice 91/414/EHS a článku 2 směrnice 98/8/ES, v uvedeném pořadí.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1365/75 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (KOM(2004)0057 – C6-0040/2004 – 2004/0026(CNS))

P6_TA(2005)0146 A6-0091/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0057)(1),

-   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0040/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0091/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 8A (nový) (8a) Je nezbytné zajistit strukturované zapojení nadace do občanské společnosti, a zejména do nevládních organizací aktivně působících v sociální oblasti. Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 11 (11)  Podle článku 3 Smlouvy usiluje Společenství při všech činnostech o odstranění nerovností a prosazování rovnosti mezi ženami a muži. Je tedy třeba vypracovat ustanovení, které by podpořilo vyvážené zastoupení mužů a žen v radě. (11)  Podle článku 3 Smlouvy usiluje Společenství při všech činnostech o odstranění nerovností a prosazování rovnosti mezi ženami a muži. Je tedy třeba vypracovat ustanovení, které by podpořilo vyvážené zastoupení mužů a žen v správních a řídících strukturách nadace. Pozměňovací návrh 3 BOD ODŮVODNĚNÍ 13 (13)  Nadace je jedinou agenturou Společenství, která má svůj vlastní služební řád. Vzhledem k tomu, že v roce 2004 má vstoupit v platnost reforma služebního řádu Evropských společenství, je vhodné tuto nesrovnalost napravit a přizpůsobit ustanovení týkající se zaměstnanců nadace. Na zaměstnance nadace, kteří byli přijati podle pravidel nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek1, by se mělo uvedené nařízení vztahovat i nadále. _________________ 1Úř. věst. L 214, 6.8.1976, s. 24. (13)  Je třeba, aby zaměstnanci nadace, která je jedinou agenturou Společenství s vlastním služebním řádem, měli stejné podmínky jako ostatní úředníci a zaměstnanci Společenství zaměstnaní na základě smlouvy a aby měli nárok na stejné výhody, jaké mají zaměstnanci podle nového služebního řádu Evropských společenství, při současném respektování nabytých práv, zvláště pokud jde o nárok na povýšení v zaměstnání a nárok na důchod. Výhodou začlenění současných i budoucích zaměstnanců do rámce služebního řádu ES bude harmonizace a účinnost, a jeho provedení by mělo být co do nákladů neutrální. Pozměňovací návrh 4 ČL. 1 BOD 1A (NOVÝ) Čl. 3 odst. 2a (nový) (nařízení (EHS) č. 1365/75) (1a) Do článku 3 se přidává tento odstavec 2a: "2a. Při plnění svého mandátu by nadace měla rozvíjet odpovídající styky s nevládními organizacemi působícími v sociální oblasti, aby se zajistilo jejich strukturované zapojení do činnosti nadace." Pozměňovací návrh 5 ČL. 1 bod 2 Článek 5 úvodní věta (nařízení (EHS) č. 1365/75) Nadace zahrnuje: Správní a řídící struktura nadace zahrnuje: Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst.2 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 2.  Členy uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) jmenuje Rada, a sice vždy jednoho zástupce za každý členský stát pro každou z uvedených skupin. Rada současně jmenuje za stejných podmínek, které platí pro členy, náhradníka, který se účastní zasedání správní rady pouze v nepřítomnosti řádného člena. 2.  Členy uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) jmenuje Rada, a to na základě seznamu kandidátů předloženého samostatně členskými státy a organizacemi zaměstnavatelů a zaměstnanců každého členského státu. Rada současně jmenuje za stejných podmínek, které platí pro členy, náhradníka, který se účastní zasedání správní rady pouze v nepřítomnosti řádného člena. Komise jmenuje členy a jejich náhradníky, kteří ji zastupují. Komise jmenuje členy a jejich náhradníky, kteří ji zastupují. Při předkládání seznamů kandidátů usilují členské státy, organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců o dosažení toho, aby ve složení správní rady byli rovnoměrně zastoupeni muži a ženy. Při předkládání seznamů kandidátů usilují členské státy, Komise, organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců o dosažení toho, aby ve složení správní rady byli rovnoměrně zastoupeni muži a ženy. Obecně musí být zajištěno rovnoměrné zastoupení mužů a žen v orgánech uvedených v článku 5. Každá skupina, která navrhuje více než jednoho kandidáta zajistí rovnoměrné zastoupení mužů a žen mezi kandidáty. Rada zveřejní seznam členů správní rady v Úředním věstníku Evropské unie. Rada zveřejní seznam členů správníí rady a předsednictva v Úředním věstníku Evropské unie a nadace jej zveřejní na svých internetových stránkách. Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst. 4 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 4.  Správní rada volí z řad tří skupin uvedených v odstavci 7 a Komise předsedu a tři místopředsedy na dobu jednoho roku; do těchto funkcí mohou být zvoleni opětovně. 4.  Správní rada volí svého předsedu a tři místopředsedy – vždy jednoho z každé ze tří skupin uvedených v odstavci 7 a jednoho ze zástupců Komise – na dobu jednoho roku; do těchto funkcí mohou být zvoleni opětovně. Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst. 6 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 6.  Rozhodnutí správní rady jsou přijímána nadpoloviční většinou jejích členů. 6.  Rozhodnutí správní rady jsou přijímána nadpoloviční většinou jejích členů. Každý člen má jeden hlas. Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst. 8 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 8.  Správní rada vytvoří předsednictvo. Předsednictvo se skládá z předsedy a tří místopředsedů správní rady, jednoho koordinátora z každé skupiny podle odstavce 7 a jednoho dalšího zástupce Komise. 8.  Správní rada vytvoří jedenáctičlenné předsednictvo. Předsednictvo se skládá z předsedy a tří místopředsedů správní rady, jednoho koordinátora z každé skupiny podle odstavce 7 a jednoho dalšího zástupce každé skupiny a Komise. Každá skupina může určit až tři náhradníky, kteří se budou účastnit schůzí předsednictva za nepřítomnosti řádných členů. Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst. 9 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 9.  Správní rada rozhoduje o ročním plánu zasedání předsednictva. Předseda svolá mimořádné zasedání předsednictva na žádost jeho členů. 9.  Správní rada rozhoduje o počtu ročních zasedání předsednictva. Předseda předsednictva svolá mimořádné zasedání na žádost jeho členů. Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 bod 3 Čl. 6 odst. 10a (nový) (nařízení (EHS) č. 1365/75) 10a. Správní rada by měla být plně a včas informována o činnostech a rozhodnutích předsednictva. Pozměňovací návrh 12 ČL. 1 bod 4 BOD (A) Čl. 7 odst. 1 (nařízení (EHS) č. 1365/75) "1. Správní rada řídí nadaci, jejíž pravidla stanoví. Na základě návrhu podaného ředitelem přijme správní rada po dohodě s Komisí pracovní program." "1. Správní rada stanoví strategické cíle nadace. Správní rada zejména schvaluje rozpočet, čtyřletý průběžný program a roční program na základě návrhu vypracovaného ředitelem, jak je uvedeno v článku 5." Pozměňovací návrh 13 ČL. 1 bod 4 BOD (AA) (nový) Čl. 7 odst. 2 (nařízení (EHS) č. 1365/75) (aa)  Odstavec 2 se nahrazuje tímto: "2. Po obdržení stanoviska Komise schválí správní rada svůj jednací řád, kterým stanoví praktická opatření pro svou činnost. Jednací řád se předá Evropskému parlamentu a Radě pro informaci. Do tří měsíců po obdržení jednacího řádu může Rada prostou většinou tento jednací řád změnit." Pozměňovací návrh 14 ČL. 1 boD 4 BOD (B) Čl. 7 odst. 4 (nařízení (EHS) č. 1365/75) "4. Aniž jsou dotčeny povinnosti ředitele stanovené v článcích 8 a 9, předsednictvo na základě pravomocí svěřených mu správní radou přijme veškerá opatření nezbytná pro řízení nadace v době mezi zasedáními správní rady, s výjimkou opatření uvedených v článcích 12 a 15." "4. Aniž jsou dotčeny povinnosti ředitele stanovené v článcích 8 a 9, předsednictvo na základě pravomocí svěřených mu správní radou sleduje provádění rozhodnutí správní rady a přijme veškerá opatření nezbytná pro náležité řízení nadace v době mezi zasedáními správní rady. Správní rada nesmí předsednictvu svěřit pravomoci uvedené v článcích 12 a 15." Pozměňovací návrh 15 ČL. 1 boD 5 Čl. 9 odst. 1 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 1.  Ředitel odpovídá za řízení nadace a provádí rozhodnutí správní rady a předsednictva. Je právním zástupcem nadace. 1.  Ředitel odpovídá za řízení nadace a také za provádění rozhodnutí správní rady a předsednictva a jimi přijatých programů. Ředitel je právním zástupcem nadace a v souladu s článkem 17 rozhoduje o personálních záležitostech. Pozměňovací návrh 16 ČL. 1 boD 5 Článek 10 (nařízení (EHS) č. 1365/75) Správní rada má možnost na návrh ředitele požádat v konkrétních záležitostech týkajících se ročního pracovního programu o stanovisko nezávislých odborníků. Na základě návrhu ředitele může správní rada vybrat nezávislé odborníky a požádat je o stanovisko v konkrétních záležitostech týkajících se čtyřletého průběžného programu a ročního pracovního programu. Pozměňovací návrh 17+21 ČL. 1 boD 7 Čl. 12 odst. 1 pododstavec 2 (nařízení (EHS) č. 1365/75) (7)  V čl. 12 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: (7)  V čl. 12 odst. 1 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto: Při vypracovávání toho programu přihlíží ředitel ke stanoviskům orgánů Společenství a Hospodářského a sociálního výboru. "Na základě pokynů uvedených v článku 7 vypracuje ředitel každoročně do 1. července roční pracovní program. Roční pracovní program bude součástí čtyřletého průběžného programu. Roční program bude doplněn odhadem nezbytných výdajů. Při vypracovávání těchto programů přihlíží ředitel ke stanoviskům orgánů Společenství, Výboru regionů a Hospodářského a sociálního výboru. Pozměňovací návrh 18 ČL. 1 boD 7A (nový) Čl. 12 odst. 2 (nařízení (EHS) č. 1365/75) (7a) Čl. 12 odst. 2 se nahrazuje tímto: "2. Ředitel předloží programy ke schválení správní radě." Pozměňovací návrh 19 ČL. 1 bod 8 Článek 17 (nařízení (EHS) č. 1365/75) 1.  Zaměstnanci nadace přijatí po [datu vstupu tohoto nařízení v platnost] podléhají služebnímu řádu úředníků Evropských společenství, nebo případně pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Nadace vzhledem k zaměstnancům vykonává pravomoci udělené orgánu oprávněnému ke jmenování nebo k uzavírání smluv. 1.  Zaměstnanci nadace přijatí po [datu vstupu tohoto nařízení v platnost] podléhají služebnímu řádu úředníků Evropských společenství, nebo případně pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství (CEOS). Použije se oddíl 2 přílohy XIII služebního řádu. 1a. Na všechny zaměstnance nadace přijaté na základě nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76 ze dne 29.června 1976, kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, *před [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství. Ustanovení oddílů 1, 3 a 4, s výjimkou čl. 22 odst. 2 přílohy XIII služebního řádu, pro tyto zaměstnance platí od tohoto data. Zaměstnanci mají právo na ukončení své platné smlouvy k datu uvedeném v předchozím pododstavci, aniž by museli dodržet výpovědní lhůtu stanovenou v článku 45 nařízení (ESUO,EHS,Euratom) č. 1860/76. Za účelem přiznání odstupného a podpory v nezaměstnanosti bude takové ukončení pracovní smlouvy považováno za ukončení ze strany nadace. 1b. Nadace vzhledem k zaměstnancům vykonává pravomoci udělené orgánu oprávněnému ke jmenování nebo orgánu oprávněnému k uzavírání smluv. 2.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme příslušná prováděcí pravidla." 2.  Správní rada po dohodě s Komisí přijme příslušná prováděcí pravidla. ____________________ *Úř. věst. L 214, 6.8.1976, s. 24. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ESUO, EHS, Euratom) č. 680/87 (Úř. věst. L 72, 14.3.1987, s. 15). Pozměňovací návrh 20 ČLÁNEK 2 Článek 2 Na zaměstnance Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, kteří byli přijati podle pravidel nařízení (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76, se uvedené nařízení vztahuje i nadále. vypouští se

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 2062/94 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (KOM(2004)0050 – C6-0014/2004 – 2004/0014(CNS))

P6_TA(2005)0147 A6-0092/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0050)(1),

-   s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0014/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0092/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 1 (1)  Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci obsahuje ustanovení týkající se cílů, úkolů a organizace této agentury a především její správní rady. Tato ustanovení byla novelizována po vstupu Rakouska, Finska a Švédska, kdy správní rada získala nové členy. (1)  Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci obsahuje ustanovení týkající se cílů, úkolů a organizace této agentury a především její správní rady. Tato ustanovení byla novelizována po nedávném rozšíření, kdy správní rada získala nové členy. Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 5A (nový) (5a) Aby bylo možno dosáhnout cílů stanovených výše, musí agentura nejen sbírat a předávat informace, ale také analyzovat informace, vyhledávat rizika, zjišťovat ověřenou praxi a podporovat preventivní činnost. V tomto ohledu je důležité objasnit, že agentura má roli "observatoře rizik" a že by měla analyzovat rizika, zejména nově vzniklá, a podporovat preventivní činnost. Do jejích kompetencí by měla být zahrnuta i rizika pro rodinné příslušníky pracovníka. Zvláštní pozornost je třeba věnovat genotoxickým rizikům, která mohou mít následky pro potomky postiženého pracovníka. Pozměňovací návrh 3 BOD ODŮVODNĚNÍ 6 (6)  Sdělení Komise o hodnocení agentury vypracované v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 2062/94 a založené na vnějším hodnocení provedeném v roce 2001 a dále na příspěvcích správní rady a poradního výboru Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zdůrazňuje potřebu novelizovat nařízení (ES) č. 2062/94, aby bylo možno zachovat účinnost a efektivitu agentury a jejích vedoucích struktur. (6)  Sdělení Komise o hodnocení agentury vypracované v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 2062/94 a založené na vnějším hodnocení provedeném v roce 2001 a dále na příspěvcích správní rady a poradního výboru Komise pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci zdůrazňuje potřebu novelizovat nařízení (ES) č. 2062/94, aby bylo možno zachovat a zlepšit účinnost a efektivitu agentury a jejích vedoucích struktur. Pozměňovací návrh 4 BOD ODŮVODNĚNÍ 15 (15)  Podle článku 3 Smlouvy usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech. Je proto vhodné vydat ustanovení, kterým bude podporováno vyrovnané zastoupení mužů a žen ve složení správní rady. (15)  Podle článku 3 Smlouvy usiluje Společenství o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech. Je proto vhodné vydat ustanovení, kterým bude podporováno vyrovnané zastoupení mužů a žen ve složení řídících a správních struktur agentury. Pozměňovací návrh 5 ČLÁNEK 1 BOD 1 Článek 2 (nařízení (ES) č. 2062/94) Pro zlepšení zejména pracovního prostředí, pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, jak je stanoveno ve Smlouvě a v následných programech činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je cílem agentury poskytovat subjektům Společenství, členským státům a zájmovým subjektům technické, vědecké a hospodářské informace potřebné v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. " Pro zlepšení pracovního prostředí, pro bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, jak je stanoveno ve Smlouvě a v následných programech činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je cílem agentury poskytovat subjektům Společenství, členským státům, sociálním partnerům a zájmovým subjektům technické, vědecké a hospodářské informace a hodnocení potřebné v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. " Pozměňovací návrh 6 ČL. 1 BOD 2 PÍSM. A) PODBOD I) Čl. 3 odst. 1 písm. a) (nařízení (ES) č. 2062/94) a) shromažďovat a šířit technické, vědecké a hospodářské informace v členských státech s cílem informovat subjekty Společenství, členské státy a zájmové subjekty; účelem shromažďování je zjistit priority a stávající programy členských států a poskytovat nezbytné informace pro priority a programy Společenství; a) shromažďovat a šířit technické, vědecké a hospodářské informace v členských státech s cílem informovat subjekty Společenství, členské státy a zájmové subjekty; účelem shromažďování je zjistit rizika, ověřené praxe a rovněž priority a stávající programy členských států a poskytovat nezbytné informace pro priority a programy Společenství; Pozměňovací návrh 7 ČL. 1 BOD 2 PÍSM. A) PODBOD IA) (nový) Čl. 3 odst. 1 písm. c) (nařízení (ES) č. 2062/94) (ia) písm. c) se nahrazuje takto: "c) podněcovat a podporovat spolupráci a výměnu informací a zkušeností systematickým sběrem údajů, s přispěním Eurostatu, mezi členskými státy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně informací o školících programech; za tímto účelem bude agentura podporovat harmonizaci statistiky pracovních úrazů a nemocí, aby odstranila stávající rozdíly v jejich vyhodnocování a analýze;" Pozměňovací návrh 8 ČL. 1 BOD 2 PÍSM. A) PODBOD II) Čl. 3 odst. 1 písm. h) (nařízení (ES) č. 2062/94) h) podávat technické, vědecké a hospodářské informace o metodách a nástrojích určených k provádění preventivních činností, určovat osvědčenou praxi a poporovat převentivmí činnosti, přičemž je věnována zvláštní pozornost zvláštním obtížím malých a středních podniků; h) podávat technické, vědecké a hospodářské informace o metodách a nástrojích určených k provádění preventivních činností, určovat rizika a přenosnou osvědčenou praxi, analyzovat poučení z nich vyplývající a poporovat převentivmí činnosti, přičemž je věnována zvláštní pozornost zvláštním obtížím malých a středních podniků a podpoře specifických řešení pro tyto podniky. Pokud jde o osvědčenou praxi, agentura by se měla zejména zaměřit na postupy, které představují praktické nástroje k použití při vypracování hodnocení rizik týkajících se bezpečnosti a zdraví při práci, a určit opatření, která mají být přijata pro jejich řešení; Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 2 PÍSM. A) PODBOD III) Čl. 3 odst. 1 písm. j) (nařízení (ES) č. 2062/94) j)  Agentura zajistí, aby rozšiřované informace byly srozumitelné pro konečné uživatele a bude úzce spolupracovat s ústředními kontaktními místy členských států uvedenými v čl. 4 odst. 1 se zřetelem k dosažení tohoto cíle. j)  Agentura zajistí, aby rozšiřované informace byly relevantní pro konečné uživatele. Se zřetelem k dosažení tohoto cíle bude agentura úzce spolupracovat s ústředními kontaktními místy členských států uvedenými v čl. 4 odst. 1 v souladu s čl. 4 odst. 2. Pozměňovací návrh 10 ČL. 1 ODST. 2 PÍSM. B) Čl. 3 odst. 2 (nařízení (ES) č. 2062/94) 2.  Agentura spolupracuje co nejtěsněji s ústavy, nadacemi, odbornými subjekty a programy, které pracují na úrovni Společenství, aby se vyhnula zdvojení činnosti. Agentura zejména zajistí vhodnou spolupráci s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, aniž by byly dotčeny její vlastní cíle. 2.  Agentura spolupracuje co nejtěsněji s ústavy, nadacemi, odbornými subjekty a programy, které pracují na úrovni Společenství, aby se vyhnula zdvojení činnosti. Agentura bude mít rovněž možnost těžit ze spolupráce, která již byla navázána mezi Komisí a agenturami Organizace spojených národů – Světovou zdravotnickou organizací (WHO), Mezinárodní organizací práce (ILO) – a s Mezinárodní komisí pro zdraví při práci (ICOH), aby ve své práci držela krok s mezinárodními organizacemi. Agentura zejména posílí spolupráci s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek, aniž by byly dotčeny její vlastní cíle. Pozměňovací návrh 11 ČL. 1 BOD (2A) (nový) Čl. 4 odst. 1 (nařízení (ES) č. 2062/94) (2a) V článku 4 se odstavec 1 nahrazuje tímto: "1. Agentura musí vytvořit síť zahrnující: – hlavní prvky, které tvoří informační sítě členských států, včetně organizací sociálních partnerů členských států, jak určují vnitrostátní právní předpisy nebo praxe; – ústřední kontaktní místa členských států; – případně tematická střediska." Pozměňovací návrh 12 ČLÁNEK 1 BOD 3 Čl. 4 odst. 2 pododst. 2 (nařízení (ES) č. 2062/94) 3.  V čl. 4 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: 3.  V čl. 4 odst. 2 se první a druhý pododstavec nahrazují tímto: "2. Členské státy budou pravidelně informovat agenturu o základních prvcích, které tvoří vnitrostátní informační sítě v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci, včetně všech institucí, které by podle nich mohly přispět k práci agentury s ohledem na nezbytnost zajistit co nejúplnější geografické pokrytí jejich území. "Příslušné vnitrostátní orgány nebo jimi určená instituce zajistí koordinaci nebo předávání informací, které jsou poskytovány agentuře na úrovni členských států. Vnitrostátní orgány vezmou v úvahu hledisko sociálních partnerů na úrovni členských států podle vnitrostátních právních předpisů nebo postupů." "Příslušné vnitrostátní orgány nebo instituce jimi určená jako ústřední kontaktní místo příslušného členského státu zajistí koordinaci nebo předávání informací, které jsou poskytovány agentuře na úrovni členských států, v rámci plánu činnosti, který bude dohodnut mezi každým ústředním kontaktním místem a agenturou na základě plánu činnosti přijatého agenturou. Vnitrostátní orgány spolupracují se sociálními partnery na úrovni členských států podle vnitrostátních právních předpisů nebo postupů." Pozměňovací návrh 13 ČL. 1 BOD 4 Článek 7a (nařízení (ES) č. 2062/94) Agenturu tvoří: Řídící a správní strukturu agentury tvoří: (a) správní rada; (a) správní rada; (b) výbor; (b) výbor; (c) ředitel." (c) ředitel." Pozměňovací návrh 14 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 2 (nařízení (ES) č. 2062/94) 2.  Členy uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) jmenuje Rada z řádných členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a zdraví při práci, na návrh zájmových skupin zastupujících vlády členských států, organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců ve výboru. 2.  Členy uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) jmenuje Rada z řádných členů a náhradníků Poradního výboru pro bezpečnost a zdraví při práci. Členové uvedení v odst. 1 písm. a) jsou jmenováni na návrh členských států. Členové uvedení v odst. 1 písm. b), c) jsou jmenováni na návrh mluvčích příslušných skupin ve výboru. Návrhy příslušných tří skupin ve výboru jsou předkládány Radě a předány Komisi pro informaci. Rada zároveň a za stejných podmínek jako řádného člena jmenuje náhradníka, který se schůzí správní rady účastní pouze v případě nepřítomnosti řádného člena. Rada zároveň a za stejných podmínek jako řádného člena jmenuje náhradníka, který se schůzí správní rady účastní pouze v případě nepřítomnosti řádného člena. Řádné členy a náhradníky zastupující Komisi jmenuje Komise. Řádné členy a náhradníky zastupující Komisi jmenuje Komise. Při předkládání seznamu kandidátů budou členské státy, organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců usilovat o zajištění toho, aby složení správní rady objektivně odráželo různé dotčené hospodářské sektory a aby bylo zastoupení mužů a žen vyvážené. Při předkládání seznamu kandidátů budou Komise, členské státy, organizace zaměstnavatelů a organizace zaměstnanců usilovat o zajištění toho, aby složení správní rady objektivně odráželo různé dotčené hospodářské sektory a aby bylo zastoupení mužů a žen ve složení orgánů uvedených v článku 7 A vyvážené. Tyto seznamy se předkládají do tří měsíců po jakékoli změně nebo prodloužení členství v Poradním výboru pro bezpečnost a zdraví při práci v souladu s čl. 3 odst. 3 a 4 a čl. 4 odst. 1 rozhodnutí Rady č. 2003/C 218/01*. Seznam členů správní rady zveřejňuje Rada v Úředním věstníku Evropské unie. Seznam členů správní rady a výboru zveřejňuje Rada v Úředním věstníku Evropské unie a agentura na své internetové stránce. ________________ * Úř. věst. C 218, 13.9.2003, s.1. Pozměňovací návrh 15 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 3 (nařízení (ES) č. 2062/94) 3.  Délka funkčního období členů správní rady činí tři roky. Mohou být voleni opakovaně. 3.  Délka funkčního období členů správní rady činí tři roky. Mohou být voleni opakovaně. Funkční období členů správní rady, kteří jsou ve funkci v* bude prodlouženo až do jmenování nové správní rady v souladu s odstavcem 2. Při skončení funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci až do doby nového zvolení nebo výměny. Při skončení funkčního období nebo v případě odstoupení zůstávají členové ve funkci až do doby nového zvolení nebo výměny. ______________ * Den, kdy vstoupí v platnost nařízení Rady (ES) č. .../2005. Pozměňovací návrh 16 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 7 (nařízení (ES) č. 2062/94) 7.  Správní rada přijme svůj jednací řád, který vstupuje v platnost po schválení Radou na základě stanoviska Komise. 7.  Správní rada, po obdržení stanoviska Komise, přijme svůj jednací řád, který stanoví praktická ujednání pro její činnosti. Jednací řád bude předán pro informační účely Evropskému parlamentu a Radě. Do tří měsíců po předání jednacího řádu Radě může Rada prostou většinou hlasů tento řád pozměnit. Pozměňovací návrh 17 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 8 (nařízení (ES) č. 2062/94) 8.  Správní rada ustaví výbor. Výbor bude tvořit předseda a tři místopředsedové správní rady, jeden koordinátor za každou skupinu uvedenou v prvním pododstavci odstavce 4 a jeden další zástupce Komise. 8.  Správní rada ustaví výbor, složený z 11 členů. Výbor bude tvořit předseda a tři místopředsedové správní rady, jeden koordinátor za každou skupinu, která je uvedena v prvním pododstavci odstavce 4, a jeden další zástupce každé skupiny a Komise. Každá skupina může jmenovat až tři náhradníky, kteří se budou účastnit schůzí výboru v případě nepřítomnosti řádných členů. Pozměňovací návrh 18 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 9 (nařízení (ES) č. 2062/94) 9.  Aniž by tím byly dotčeny povinnosti ředitele stanovené v článku 11, výbor přijme v souladu s pravomocemi delegovanými na něj správní radou veškerá nezbytná opatření pro řádné řízení agentury v období mezi schůzemi správní rady, s výjimkou opatření uvedených v článcích 10, 13, 14 a 15. 9.  Aniž by tím byly dotčeny povinnosti ředitele stanovené v článku 11, výbor bude v souladu s pravomocemi delegovanými na něj správní radou kontrolovat provádění rozhodnutí správní rady a přijme veškerá nezbytná opatření pro řádné řízení agentury v období mezi schůzemi správní rady. Správní rada není oprávněna delegovat na výbor pravomoci uvedené v článcích 10, 13, 14 a 15. Pozměňovací návrh 19 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 10 (nařízení (ES) č. 2062/94) 10.  O ročním plánu schůzí výboru rozhoduje správní rada. Předseda svolá další schůze výboru na žádost svých členů. 10.  O ročním počtu schůzí výboru rozhoduje správní rada. Předseda výboru svolá další schůze výboru na žádost svých členů. Pozměňovací návrh 20 ČL. 1 BOD 5 Čl. 8 odst. 11a (nový) (nařízení (ES) č. 2062/94) 11a. Správní rada bude plně a včas informována o činnostech a rozhodnutích výboru. Pozměňovací návrh 21 ČL. 1 BOD 7 Čl. 10 odst. 1 pododst. 1 (nařízení (ES) č. 2062/94) 7.  V čl. 10 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: 7. (a)  V čl. 10 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto: "Správní rada přijímá roční a čtyřletý plán činnosti agentury na základě návrhu připraveného ředitelem uvedeným v článku 11 po konzultaci Komise a Poradního výboru pro bezpečnost a zdraví při práci." "Správní rada stanoví strategické cíle agentury. Správní rada zejména přijímá rozpočet, čtyřletý plán a roční plán na základě návrhu připraveného ředitelem uvedeným v článku 11 po konzultaci Komise a Poradního výboru pro bezpečnost a zdraví při práci." Pozměňovací návrh 22 ČL. 1 BOD 7 PÍSM. B) (nové) Čl. 10 odst. 1 pododst. 4 (nařízení (ES) č. 2062/94) b)  V čl. 10 odst. 1 se zrušuje čtvrtý pododstavec. Pozměňovací návrh 23 ČL. 1 BOD 8 Čl. 11 odst. 2 (nařízení (ES) č. 2062/94) V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto: Článek 11 se nahrazuje tímto: "Článek 11 Ředitel 1.  Ředitel je jmenovaný Komisí ze seznamu kandidátů předložených správní radou. 2.  Ředitel je vybírán na základě odborné způsobilosti. Jeho nezávislost musí být mimo jakoukoli pochybnost. 3.  Ředitel je jmenován na období nejvýše pěti let. Může být zvolen opakovaně. "2. Ředitel je zákonným zástupcem agentury. 4.  Ředitel je zákonným zástupcem agentury. Odpovídá za : Odpovídá za: a) řádné vypracování a provádění rozhodnutí a plánů přijatých správní radou a výborem, a) řádné vypracování a provádění rozhodnutí a plánů přijatých správní radou a výborem, b) správu a běžnou administrativu agentury, b) správu a běžnou administrativu agentury, c) přípravu a zveřejňování zprávy uvedené v čl. 10 odst. 2, c) přípravu a zveřejňování zprávy uvedené v čl. 10 odst. 2, d) plnění plánovaných úkolů, d) plnění plánovaných úkolů, e) všechny otázky týkající se zaměstnanců, e) všechny otázky týkající se zaměstnanců, f) přípravu schůzí správní rady a výboru." f) přípravu schůzí správní rady a výboru."

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001 ve věci mechanismu reciprocity (KOM(2004)0437 – C6-0097/2004 – 2004/0141(CNS))

P6_TA(2005)0148 A6-0065/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise (KOM(2004)0437)(1),

-   s ohledem na čl. 62 odst. 2 písm. b) bod i) Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 67 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0097/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A6-0065/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem změnila návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;

3.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.   žádá zahájení dohodovacího řízení podle společného prohlášení ze dne 4. března 1975, pokud Rada zamýšlí odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

5.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala Parlament, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

6.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu Pozměňovací návrh 1 BOD ODŮVODNĚNÍ 2 (2)  S ohledem na závažnost takových situací neužití reciprocity je důležité, aby je členské státy povinně oznamovaly. Za účelem dosažení toho, aby příslušné třetí země znovu zavedly bezvízový styk pro státní příslušníky dotčených členských států, je namístě stanovit mechanismus kombinující akce na různých úrovních a různé intenzity, které lze rychle provést. Je proto vhodné, aby Komise podnikla bez prodlení kroky vůči třetím zemím, podala zprávu Radě a aby měla v libovolném okamžiku možnost navrhnout Radě přijetí dočasného rozhodnutí o znovuzavedení vízové povinnosti vůči státním příslušníkům příslušné třetí země. Použití takového dočasného rozhodnutí nesmí být na překážku možnosti převedení příslušné třetí země do přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001. Kromě toho je vhodné stanovit časovou souvislost mezi nabytím platnosti přechodného opatření a případným návrhem na převedení této země do přílohy I. (2)  S ohledem na závažnost takových situací neužití reciprocity je důležité, aby je členské státy povinně oznamovaly. Za účelem dosažení toho, aby příslušné třetí země znovu zavedly bezvízový styk pro státní příslušníky dotčených členských států, je namístě stanovit mechanismus kombinující akce na různých úrovních a různé intenzity, které lze rychle provést. Je proto vhodné, aby Komise podnikla bez prodlení kroky vůči třetím zemím, podala zprávu Evropskému parlamentu a Radě a aby měla v libovolném okamžiku možnost navrhnout Radě přijetí dočasného rozhodnutí o znovuzavedení vízové povinnosti vůči státním příslušníkům příslušné třetí země. Použití takového dočasného rozhodnutí nesmí být na překážku možnosti převedení příslušné třetí země do přílohy I nařízení (ES) č. 539/2001. Kromě toho je vhodné stanovit časovou souvislost mezi nabytím platnosti přechodného opatření a případným návrhem na převedení této země do přílohy I. K zajištění průhlednosti a demokratické kontroly by měl být Evropský parlament ve všech stádiích o mechanismu informován a měl by mít možnost zaujmout stanovisko k prozatímnímu opatření. Pozměňovací návrh 2 BOD ODŮVODNĚNÍ 3 A (nový) (3a) Pojetí reciprocity by mělo být uplatňováno také na podmínky a postupy zavedené třetí zemí, v jejichž důsledku bude výrazně omezeno cestování státních příslušníků členského státu. Pozměňovací návrh 3 BOD ODŮVONĚNÍ 5 (5)  Je vhodné stanovit přechodný režim pro případ, kdy v okamžiku nabytí platnosti tohoto nařízení podléhají členské státy vízové povinnosti ze strany třetích zemí uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001. Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k zavádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které se týká oblasti uvedené v článku 1, bod A, rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých způsobech provádění dané dohody. (5)  Je vhodné stanovit přechodný režim pro případ, kdy v okamžiku nabytí platnosti tohoto nařízení podléhají členské státy vízové povinnosti ze strany třetích zemí uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 539/2001. Pro posílení solidarity mezi členskými státy v těchto případech by reciprocita měla být pro Komisi hlavní zásadou v úsilí o zavedení bezvízového cestování. Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ustanovení schengenského acquis, ve smyslu dohody uzavřené Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k zavádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, které se týká oblasti uvedené v článku 1, bod A, rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých způsobech provádění dané dohody. Pozměňovací návrh 4 ČLÁNEK 1 Čl. 1, odst. 4, písm. a) (nařízení (ES) č. 539/2001) a) deset dnů po takovém zavedení nebo jeho ohlášení to dotčený členský stát písemně oznámí Radě a Komisi; toto oznámení bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie; a) devadesát dnů po takovém zavedení nebo jeho ohlášení to dotčený členský stát písemně oznámí Komisi; toto oznámení bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie; Pozměňovací návrh 5 ČLÁNEK 1 Čl. 1 odst. 4 písm. b) (nařízení (ES) č. 539/2001) b)  Komise neprodleně zahájí kroky vůči orgánům příslušných třetích zemí za účelem obnovení bezvízového styku a nejpozději šest měsíců od zveřejnění oznámení o tom podá zprávu Radě; b)  Komise neprodleně zahájí kroky vůči orgánům příslušných třetích zemí za účelem obnovení bezvízového styku a nejpozději šest měsíců od zveřejnění oznámení o tom podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě; Pozměňovací návrh 6 ČLÁNEK 1 Čl. 1 odst. 4 písm. c) (nařízení (ES) č. 539/2001) c) s poukazem na závěry své zprávy může Komise předložit Radě návrh přechodného opatření týkající se dočasného znovuobnovení vízové povinnosti vůči státním příslušníkům z příslušných třetích zemí. Rada rozhodne o tomto návrhu do tří měsíců kvalifikovanou většinou. c) s poukazem na závěry své zprávy může Komise předložit Radě nejpozději do dvou měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v písmeni b) návrh přechodného opatření týkající se dočasného znovuobnovení vízové povinnosti vůči státním příslušníkům příslušných třetích zemí, který Rada předá Evropskému parlamentu. Rada rozhodne o tomto návrhu do tří měsíců kvalifikovanou většinou. Pozměňovací návrh 7 ČLÁNEK 1 Čl. 1 odst. 4 písm. c a) (nové) (nařízení ES č. 539/2001) ca) pokud Evropský parlament ve svém usnesení s odůvodněním uvede, že nesouhlasí s návrhem prozatímního opatření dočasně obnovit vízovou povinnost pro státní příslušníky příslušné třetí země, Komise tento návrh přezkoumá. S ohledem na toto usnesení může Komise do jednoho měsíce od jeho schválení předložit nový návrh či pokračovat v postupu. Komise svůj postup odůvodní. Pozměňovací návrh 8 ČLÁNEK 1 Čl. 1, odst. 4, písm. cb) (nové) (nařízení (ES) č. 539/2001) cb) pokud Komise nepředloží návrh prozatímního opatření dočasné obnovit vízové povinnosti pro státní příslušníky třetí země, učiní další pokus o obnovení bezvízového styku do šesti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v písmeni b) a podá o tomto postupu zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Do dvou měsíců od předložení této zprávy, pokud příslušná třetí země nezruší vízovou povinnost, předloží Komise Radě návrh prozatímního opatření dočasného obnovení vízové povinnosti pro státní příslušníky příslušné třetí země či návrh na jiné vhodné řešení v oblasti vnějších vztahů, který Rada předá Evropskému parlamentu. Rada rozhodne do tří měsíců kvalifikovanou většinou. Použije se postup uvedený v písmeni ca). Pozměňovací návrh 9 ČL. 1 BOD 1 A (nový) Čl. 7a (nový) Čl. 7 a (nový) (nařízení (ES) č. 539/2001) 1a. Vkládá se článek 7a, který zní: "Článek 7a 1.  Pokud třetí země zavede podmínky či postupy, jejichž účinky výrazně omezí pohyb státních příslušníků členského státu, použijí se tato ustanovení: a) do devadesáti dnů po takovém zavedení nebo jeho ohlášení to dotčený členský stát písemně oznámí Komisi; toto oznámení bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie; b)  Komise se okamžitě obrátí na orgány takové třetí země s cílem zajistit neuplatňování dotyčných podmínek či postupů a nejpozději do šesti měsíců od zveřejnění tohoto oznámení podá o tomto postupu zprávu Evropskému parlamentu a Radě; c) podle závěrů ve své zprávě může Komise předložit Radě nejpozději do dvou měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v písmeni b) návrh prozatímního opatření, které zavede podobné podmínky či postupy vůči státním příslušníkům příslušné třetí země pro vycestování do Evropské unie, který Rada předá Evropskému parlamentu. Rada do tří měsíců rozhodne o takovém návrhu kvalifikovanou většinou; d) pokud Evropský parlament v odůvodněném usnesení uvede, že nesouhlasí s návrhem prozatímního opatření, kterým se zavádí srovnatelné podmínky či postupy vůči příslušníkům dotyčné třetí země pro vycestování do Evropské unie, Komise tento návrh přezkoumá. S ohledem na toto usnesení může Komise do jednoho měsíce od jeho schválení předložit nový návrh či pokračovat v postupu. Komise svůj postup odůvodní. e) jestliže Komise nepředloží návrh prozatímního opatření, kterým se zavádí srovnatelné podmínky či postupy vůči státním příslušníkům příslušné třetí země pro vycestování do Evropské unie, učiní další pokus o zajištění neuplatňování těchto podmínek či postupů do šesti měsíců ode dne předložení zprávy uvedené v písmeni b) a podá o tomto postupu zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Do dvou měsíců od předložení této zprávy, pokud dotyčná třetí země nadále uplatňuje uvedené podmínky či postupy, Evropská komise předloží Radě návrh vhodného řešení založeného na zásadě reciprocity, který Rada předá Evropskému parlamentu. Rada do tří měsíců rozhodne o takovém návrhu kvalifikovanou většinou. Rada rozhodne do tří měsíců kvalifikovanou většinou. Použije se postup uvedený v písmeni d). f) pokud to Komise považuje za nutné, předloží návrh uvedený v písmenech c) a e) bez předcházející zprávy. Pro tento návrh se použije postup uvedený v písmenech c) a d); g) pokud třetí země zruší podmínky či postupy, jejichž účinky výrazně omezí pohyb státních příslušníků členského státu, uvědomí o tom dotyčný členský stát Komisi. Oznámení bude zveřejněno v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Platnost jakéhokoli dočasného opatření, o němž bylo rozhodnuto v souladu s písmenem c), a jakéhokoli dočasného opatření, o němž bylo rozhodnuto v souladu s písmenem e), bude bez dalšího ukončena dnem, kdy vstoupí v platnost zrušení podmínek či postupů, které mají značně omezit pohyb státních příslušníků členského státu."

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

Usnesení Evropského parlamentu o vnitřním trhu v nových členských státech: situace, příležitosti, ponaučení (2004/2155(INI))

P6_TA(2005)0149 A6-0068/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

-   s ohledem na Smlouvu o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska(1),

-   s ohledem na hodnocení vnitřního trhu (Internal Market Scoreboard Edition) č. 13 ze dne 13. července 2004,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu o zdokonalení tvorby právních předpisů(2),

-   s ohledem na 1 579 směrnic o vnitřním trhu s termínem převedení do národního práva nejpozději do 15. listopadu 2004,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. května 2003 Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: "Strategie vnitřního trhu - priority na léta 2003–2006" (KOM(2003)0238),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. ledna 2004 Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: "Zpráva o naplňování strategie vnitřního trhu (2003-2006)" (KOM(2004)0022),

-   s ohledem na zprávu, kterou uveřejnila v listopadu 2004 skupina na vysoké úrovni vedená Wimem Kokem, "Čelíme výzvě: Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost",

-   s ohledem na zprávu, kterou uveřejnilo Sdružení evropských obchodních a průmyslových komor EuroChambers a Slovinská obchodní a výzkumná asociace SBRA: "Průzkum CAPE 2004: připravenost podniků ve střední Evropě na rozšíření",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0068/2005),

A.   vzhledem k tomu, že čl. 3 odst.1 písm. c) Smlouvy stanoví, že činnosti Společenství budou zahrnovat i vytvoření vnitřního trhu, který se vyznačuje odstraněním překážek volného pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu mezi členskými státy,

B.   vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 1 písm. h) Smlouvy stanoví, že činnosti Společenství budou zahrnovat sbližování právních předpisů členských států v míře nutné pro fungování společného trhu,

C.   vzhledem k tomu, že článek 10 Smlouvy vyzývá členské státy, aby přijaly veškerá vhodná opatření k plnění jejich závazků, které vyplývají ze Smlouvy nebo jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství a stanoví, že by se měly zdržet jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této Smlouvy,

D.   vzhledem k tomu, že čl. 14 odst. 2 Smlouvy stanoví, že vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smlouvy,

E.   vzhledem k tomu, že čl. 18 odst. 1 Smlouvy stanoví, že po splnění určitých podmínek má mít každý občan Unie právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,

F.   vzhledem k tomu, že články 23 a 24 Smlouvy vyzývají k volnému pohybu zboží v rámci Společenství,

G.   vzhledem k tomu, že část třetí, hlava III Smlouvy vyzývá k volnému pohybu osob, služeb a kapitálu v rámci Společenství,

H.   vzhledem k tomu, že vnitřní trh zřízený Evropským společenstvím je nezpochybnitelným hospodářským úspěchem a hnací silou při podporování hospodářské soudržnosti a při postupném odstraňování regionálních nerovností,

I.   vzhledem k tomu, že vnitřní trh může být skutečně dovršen pouze tehdy, provedou-li všechny členské státy směrnice o vnitřním trhu a budou-li je prosazovat,

J.   vzhledem k tomu, že nedostatky v provádění, uplatňování a prosazování těchto směrnic mají za následek roztříštěnost vnitřního trhu, znemožňují další hospodářský růst a prohlubují regionální nerovnosti,

K.   vzhledem k tomu, že pozdní nebo nesprávné provádění práva znemožňuje podnikům a spotřebitelům využívat skutečných výhod správně fungujícího vnitřního trhu,

L.   vzhledem k tomu, že účinné provádění a uplatňování právních předpisů Společenství pomáhá rozvíjet vzájemnou důvěru mezi vládami, občany a podniky,

M.   vzhledem k tomu, že hlavním cílem Lisabonské strategie je vybudovat do roku 2010 nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější znalostní ekonomiku na světě s větším počtem lepších pracovních míst a větší sociální soudržností, a vysokou úrovní ochrany životního prostředí,

1.   je přesvědčen, že k plnému využití potenciálu nově rozšířeného evropského trhu musí být všechny směrnice pro vnitřní trh, jejichž provádění a uplatňování jsou zpožděné, převedeny a uplatňovány tak, aby se rychle odstranily zbývající překážky v pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu;

2.   doporučuje, aby nové členské státy zpracovaly strategie pro provádění právních předpisů, které budou účinně provádět právní předpisy Společenství a zvyšovat povědomí o nových právních předpisech u spotřebitelů, výrobců, obchodníků a soudů;

3.   naléhavě žádá, aby cíl 1,5 % navrhovaný Evropskou radou pro deficit provádění směrnic braly všechny členské státy vážně a aby byl podpořen pevným politickým závazkem každého státu, že veškeré směrnice, jejichž převod nebyl uskutečněn včas budou převedeny do určitého termínu;

4.   navrhuje, aby členské státy vedle včasného a správného provádění směrnic o vnitřním trhu do svých právních řádů a jejich účinného uplatňování rovněž prozkoumaly své stávající vnitrostátní právní předpisy s cílem zjistit jejich slučitelnost s předpisy EU, aby bylo možno pomoci procesu odstraňování překážek trhu a rozvoji hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

5.   vítá skutečnost, že nové členské státy přijaly ve svých právních předpisech zásadu vzájemného uznávání a že navíc některé členské státy přijaly ustanovení o horizontálním vzájemném uznávání, které automaticky uznává tuto zásadu v neharmonizovaných oblastech; ale opakovaně potvrzuje nutnost pokroku směrem k harmonizaci, která je hlavním cílem vnitřního trhu;

6.   zvláště chválí některé nové členské státy za jejich výkon při přijímání evropských norem týkajících se výrobků, v mnoha případech mnohem rychleji než staré členské státy;

7.   vyzývá všechny národní instituce nových členských států, aby rozvíjely a zkvalitňovaly své správní kapacity, a zmenšily tak rozdíly mezi formálním souladem a faktickým prosazováním právních předpisů Společenství;

8.   navrhuje, aby k dosažení cílů stanovených v Lisabonské strategii zvýšily nové členské státy své investice do výzkumu a vývoje, které se v současné době nacházejí hluboko pod průměrem EU, podporovaly lepší kontakty mezi výzkumnými institucemi a podniky a rozvíjely efektivnější vzdělávací a školící systémy s cílem zvýšit kvalitu pracovního trhu s ohledem na nedávno uveřejněnou zprávu "Čelíme výzvě: Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost";

9.   upozorňuje na zásadní důležitost účelného režimu duševního vlastnictví pro stimulaci inovací a komerčního využití nových myšlenek i pro rozvoj kreativního obsahu v prostředí off-line a on-line; vyzývá nové členské státy, aby zaručily efektivní fungování systémů ochrany patentů a autorských práv a aby na opatření k boji proti pirátství a padělání poskytovaly náležité zdroje;

10.   vyzývá Radu, aby s ohledem na značnou důležitost zajištění ochrany duševního vlastnictví u vynálezů týkajících se digitální technologie, blíže spolupracovala s Evropským parlamentem na schválení nového patentového opatření, které poskytne bezpečný rámec pro patentovatelnost technických vynálezů v této oblasti;

11.   vyzývá národní, regionální a místní orgány v nových členských zemích, aby rozvíjely pružný a dynamický trh práce s cílem zvýšit zaměstnanost v soukromém sektoru a řešit problémy strukturální nezaměstnanosti a regionální nerovnosti;

12.   upozorňuje na důležitost budování účinného systému profesionální kvalifikace a vyzývá k definování norem, které by byly vzájemně uznávány; navrhuje, aby Komise vyčlenila další zdroje na pomoc rozvoji profesních orgánů v nových členských státech s cílem podpořit rozvoj vysoce kvalifikované pracovní síly;

13.   zdůrazňuje důležitost dovršení vnitřního trhu s cílem snížit sociální a regionální nerovnosti v nových členských státech;

14.   upozorňuje na důležitost dynamického trhu služeb při vytváření pracovních míst a vzniku nových podniků; zdůrazňuje velkou důležitost navrhované směrnice o vnitřním trhu služeb pro ekonomiky nových členských států, uvědomuje si však, že tohoto cíle musí být dosaženo, aniž by byla narušena sociální soudržnost v Unii a vysoká úroveň ochrany evropských spotřebitelů;

15.   naléhavě žádá národní, regionální a místní orgány nových členských států, aby zlepšily a rozšířily svoji úlohu při šíření informací týkajících se právních předpisů a fungování EU a vnitřního trhu; považuje za důležité, aby veřejnost získávala informace a rady o právech spotřebitelů a o možnostech pracovat a podnikat v rámci vnitřního trhu;

16.   vyzývá nové členské státy, aby zajistily náležitou finanční podporu pro odpovídající rozvoj a fungování nástrojů mimosoudního vyrovnání a řešení problémů, jako je SOLVIT(3), s cílem zajistit, aby evropští občané a podniky měli k dispozici nástroje pro řešení problémů, se kterými se mohou při rozvoji vnitřního trhu setkat;

17.   vítá, že dne 20. října 2004 zavedla Komise zvláštní postup při porušení právních předpisů proti novým členským státům, které do svého právního řádu neprovedly směrnice, které měly být provedeny nejpozději do 1. května 2004;

18.   je přesvědčen, že pro usnadnění provádění právních předpisů Společenství by aktuální informace o stavu provádění předpisů měly být k dispozici častěji. Tyto aktualizované informace by měly doplňovat "hodnocení vnitřního trhu" (Internal Market Scoreboard) a měly by být používány pro vytvoření jmenovitého seznamu členských států založeném na zásadě "jmenuj a zostuď" (name and shame), které bohužel v procesu přebírání právních předpisů zaostávají;

19.   zastává názor, že by Komise měla zahájit reorganizaci současných právních předpisů Společenství s cílem jejich zjednodušení. To by velmi pomohlo při procesu jejich provádění a uplatňování a dále podpořilo pohyb a obchod uvnitř Společenství stejně jako růst evropského hospodářství;

20.   upozorňuje na důležitost jednoduchého a účinného regulačního prostředí pro minimalizaci nákladů podniků a zajištění maximálního souladu s právními předpisy; doporučuje novým členským státům, aby acquis pro vnitřní trh přebíraly tím nejjednodušším možným způsobem; navrhuje, aby nové členské státy aktivně podporovaly programy Komise na zdokonalení tvorby právních předpisů tím, že poskytnou své současné znalosti o složitosti současného acquis, dokud je mají v živé paměti;

21.   navrhuje, aby "hodnocení vnitřního trhu"(Scoreboard) bylo povýšeno na úroveň Evropské rady a bylo na politické úrovni uznáno jako hlavní odkaz, pokud jde o stav provádění právních předpisů;

22.   je toho názoru, že by Evropský parlament měl hrát aktivnější úlohu při kontrole dosažených výsledků a vyvíjet tlak na členské státy, aby prováděly směrnice;

23.   připomíná svůj vlastní závazek aktivně ovlivňovat, tam kde je to nutné a vhodné, přesměrování lisabonské agendy a zachovávat rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a ekologickým rozměrem lisabonského a göteborgského procesu s cílem vyvinout ambiciózní a udržitelnou strategii rozvoje;

24.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 17. (2) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1. (3) SOLVIT je dobrovolná on-line síť řešící problémy, kde členské státy EU spolupracují na mimosoudním řešení problémů způsobených špatným uplatněním právních předpisů o vnitřním trhu ze strany veřejných orgánů. Centrum SOLVIT existuje v každém členském. Centra SOLVIT mohou pomoci při řešení stížností občanů i podnikatelů. Jsou součástí národní správy a musí předložit reálné řešení problému do deseti týdnů.

Usnesení Evropského parlamentu o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2004 a o politice EU v této oblasti (2004/2151(INI))

P6_TA(2005)0150 A6-0086/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny příslušné mezinárodní nástroje na ochranu lidských práv,

-   s ohledem na vstup Øímského statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC) v platnost dne 1. èervence 2002 a na svá usnesení související s ICC(1),

-   s ohledem Chartu Organizace spojených národù,

-   s ohledem na Protokol è. 13 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, který se týká zrušení trestu smrti za všech okolností,

-   s ohledem na Chartu základních práv Evropské unie(2),

-   s ohledem na èlánky 3, 6, 11, 13 a 19 Smlouvy o Evropské unii a na èlánky 177 a 300 Smlouvy o založení Evropského spoleèenství,

-   s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-EU(3),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2003 o míru a důstojnosti na Středním východě(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 24. února 2005 o 61. zasedání Komise OSN pro lidská práva v Ženevě(5),

-   s ohledem na 6. výroční zprávu EU o stavu lidských práv,

-   s ohledem na první a druhou zprávu o lidském rozvoji v arabském světě v rámci plánu rozvoje Organizace spojených národů,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0086/2005),

A.   vzhledem k tomu, že toto usnesení si neklade za cíl obsáhnout vše, nýbrž zamìøit se ve svých dvou hlavních èástech za prvé na nejdùležitìjší události v oblasti lidských práv v jednotlivých geografických oblastech mimo EU a za druhé na osm klíèových tematických otázek, které budou pro EU dùležité v nadcházejících letech;

Problémy v jednotlivých zemích
Kandidátské země

1.   pøipomíná zjištìní uvedená v jeho zvláštních podrobných zprávách o pøistupujících/ kandidátských zemích Bulharsku, Rumunsku a Turecku, blahopøeje tìmto zemím k pokroku, kterého dosáhly v oblasti lidských práv, pøipomíná jim však, že ještì stále pøed sebou mají úkoly, které musí splnit; naléhá na nì, aby vytrvaly a zintenzívnily své úsilí v tomto smìru;

Západní Balkán

2.   je toho mínìní, že Evropský parlament by mìl uèinit více pro záruky ohlednì lidských práv jak ve Vojvodinì, tak v Kosovu;

3.   vyzývá Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu a Srbsko a Èernou Horu, aby zajistily spravedlivé soudní procesy za váleèné zloèiny; pøipomíná jim, že mají povinnost plnì spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY);

4.   pøipomíná Srbsku a Èerné Hoøe, že je dùležité zajistit dodržování lidských práv a právní stát, zejména je tøeba odsuzovat a zákonnými prostøedky trestnì stíhat veškeré akty národnostnì motivované nesnášenlivosti a násilí;

Zemì sousedící s EU a Blízký východ

5.   kvůli posílení dodržování lidských práv v sousedních zemích a v oblasti Středomoří podporuje, aby se v příslušných zemích vytvořily nezávislé instituce a otevřené občanské společnosti, což by zaručilo účinné uskutečňování práv vyplývajících z podepsaných dvoustranných a mnohostranných dohod;

6.   žádá stále větší úctu k právům žen a menšin a úctu ke svobodám a pluralismu sdělovacích prostředků, úctu k lidským právům v  systému trestního soudnictví a zrušení praktik mučení a trestu smrti v zemích, s nimiž EU uzavřela dohodu o přidružení a projednává akční plány;

7.   doufá, že dojde k vyvinutí většího úsilí v podpoře práv žen v rámci Barcelonského procesu; v tomto ohledu žádá o vytvoření regionálního akčního plánu zaměřeného na zlepšování práv žen a rovnosti mezi pohlavími v duchu zprávy Rozvojového programu OSN; vyzývá všechny členské země Barcelonského procesu, aby upustily od svých výhrad týkajících se Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW);

8.   podtrhuje, že zemì v regionu musí uèinit pokrok v oblasti lidských práv a zejména ve spolupráci s  ICTY; v oblasti uskuteèòování úèinné politiky ve prospìch návratu uprchlíkù a vysídlencù; s respektem k právùm menšin; v uskuteèòování aktivní politiky bránící obchodování s lidmi;

9.   vyzývá všechny zemì, které vzhledem k tomu, že se nacházejí v blízkém sousedství EU, mají s EU politické, obchodní a sociální styky, aby si uvìdomily, že nutným základem pro proces hospodáøské a sociální reformy je pøijetí politik prosazujících dodržování lidských práv a demokratické standardy v souladu s mezinárodními pøedpisy v oblasti lidských práv;

10.   vítá velký dùraz, který na prosazování standardù lidských práv kladl novì zvolený prezident Ukrajiny ve svém projevu v tomto parlamentu ve Štrasburku v únoru 2005, vítá skuteènost, že v dobì prezidentských voleb byl na Ukrajinì zachován poøádek a právní stát, a vybízí Ukrajinu, aby si zvolila cestu otevøenosti svìtu a demokracie, což je nezbytným základním krokem k tomu, aby všichni její obèané požívali lidských práv v nejširším slova smyslu; vyzývá novou vládu, aby provedla legislativní a politické reformy, které zaruèí svobodu tisku a sdìlovacích prostøedkù na celé Ukrajinì, aby uèinila pøítrž muèení a špatnému zacházení ze strany pøíslušníkù policejních složek, aby zajistila možnost spojit se okamžitì po zadržení s právníkem a vedla boj proti korupci;

11.   vyzývá Bìlorusko, aby pøiznalo všem svým obèanùm jejich obèanská a politická práva; vyzývá bìloruské orgány, aby okamžitì zastavily popravy pøedstavitelù politické opozice a neoprávnìná zatýkání a vazební stíhání; podporuje èinnost Svazu bìloruských novináøù, kterému byla udìlena Sacharovova cena za rok 2004 jako uznání jeho úsilí o to, aby mìli bìloruští obèané k dispozici nezkreslené informace a vyvážené zpravodajství; vyzývá bìloruské orgány, aby umožnily vypracování politiky spolupráce se zemìmi EU a aby zjednodušily systém udìlování víz, aby mohly pokraèovat programy prázdninových ozdravných pobytù pro dìti, které trpí následky havárie jaderné elektrárny v Èernobylu;

12.   bere na vìdomí nedávné volby v Moldavsku; zaznamenává obavy Rady EU, že tyto volby nesplòovaly nìkteré podmínky skuteèné soutìže politických sil ve volebním procesu, zejména pokud jde o rovný pøístup ke sdìlovacím prostøedkùm a nestranné informování o volební kampani; vyzývá novou vládu Moldavska, aby prošetøila zprávy o údajném muèení a špatném zacházení s jednotlivci, vèetnì nezletilých, ze strany policie a aby zlepšila podmínky ve vìznicích; žádá provedení reforem, které povedou ke zdokonalení právního státu a vymýcení korupce na úøadech; vyzývá Moldavsko, aby zabránilo jakémukoli obchodování s lidmi, zejména se ženami a dìtmi, vèetnì pøípadù žen, které se stávají sexuálními otrokynìmi, a obchodování s lidskými orgány pro úèely transplantace; vyzývá orgány, aby zajistily politicky vyvážené zpravodajství ve státních sdìlovacích prostøedcích; domnívá se, že zatýkání opozièních poslancù a jiná opatøení namíøená proti poklidným demonstracím jsou jednoznaèným porušováním základních práv a svobod, jako je svoboda vyjadøování, sdružování a shromažïování; vyzývá tzv. Dnìsterskou moldavskou republiku, aby propustila všechny zbývající politické vìznì;

13.   vyzývá Ukrajinu a Moldávii, aby zakroèily proti pašování z Podnìstøí, do této oblasti, èi pøes tuto oblast, a Rusko, aby zakroèilo proti pašování z Kaliningradské oblasti do Litvy a Polska, a aby vytvoøily úèinné protikorupèní programy pro své celnice, pohranièní stráž a finanèní úøady, jakož i pro svou policii;

14.   vítá úsilí Maroka øešit situaci obìtí porušování lidských práv, k nìmuž docházelo v minulosti, zejména zøízení Výboru pro spravedlnost a usmíøení; bere na vìdomí pozitivní zmìny – zákaz muèení a odškodnìní osob, které v minulosti trpìly; podporuje pokraèování právní reformy, jako je zákon o rodinì, který marocký parlament pøijal v lednu 2004, a návrh zákona, podle nìhož je muèení trestnou èinností (prosinec 2004); ostøe odsuzuje užívání trestù odnìtí svobody pro novináøe v pøípadech údajného hanobení a žádá, aby marocké orgány provedly reformu trestního zákoníku s cílem zrušit tresty vìzení za porušení tiskových zákonù; konstatuje, že v Maroku existuje moratorium na trest smrti; vyzývá marocké orgány, aby zrušily trest smrti;

15.   se znepokojením bere na vìdomí zprávy o porušování lidských práv v Západní Sahaøe, pokud jde mimo jiné o svobodu projevu a volný pohyb, a vyzývá Maroko a Frontu Polisario, aby smìøovaly k øešení situace podle mezinárodnì uznaného Bakerova plánu; vyzývá Maroko a Frontu Polisario, aby propustily všechny váleèné zajatce;

16.   vyzývá Maroko a Alžírsko, aby postupovaly pøi pøijímání pøistìhovalcù humánním zpùsobem; zdùrazòuje, že všechna taková opatøení musí být v naprostém souladu s mezinárodním humanitárním a uprchlickým právem;

17.   vyzývá Alžírsko, aby i nadále bralo v úvahu své závazky v oblasti lidských práv, když se vypoøádává s hrozbami teroristù, a vítá pokraèující proces reformy; poukazuje na to, že je zapotøebí, aby Alžírsko i nadále podporovalo svobodu tisku, nezávislou obèanskou spoleènost a politickou opozici, a v tomto ohledu vítá poslední vývoj; vítá pokraèující dialog mezi alžírskou vládou a EU v oblasti nedovoleného pøistìhovalectví; žádá Alžírsko, aby kladnì odpovìdìlo na žádost Pracovní skupiny pro vynucená a nedobrovolná zmizení OSN a aby na prvním místì vyøešilo otázku zmizelých;

18.   vyzývá Libyi, aby propustila na svobodu všechny politické vìznì; je vážnì znepokojen libyjskou legislativou, která zakazuje politické strany, sdružování a sdìlovací prostøedky; zdùrazòuje význam uznávání mezinárodního humanitárního práva a úmluv v oblasti lidských práv; vyzývá EU, aby naléhala na libyjské orgány, aby pøiznaly mezinárodním organizacím na ochranu lidských práv povolení ke vstupu do Libye a provedly tam šetøení; vyzývá Libyi, aby umožnila mezinárodním pozorovatelùm vstup do zemì, ukonèila svévolné vyhošťování a zatýkání migrantù, ratifikovala Ženevskou úmluvu o právním postavení uprchlíkù a uznala mandát Vysokého komisaøe pro uprchlíky;

19.   naléhá na Tunisko, aby umožnilo vytvoøení nezávislých organizací na ochranu lidských práv; vyzývá Tunisko, aby okamžitì uvolnilo veškeré finanèní prostøedky, které Evropská unie pøevedla organizacím pro lidská práva, zejména finanèní prostøedky urèené Tuniské lize pro lidská práva;

20.   naléhá na Tunisko, aby uznávalo základní práva, jako jsou svoboda názoru, projevu a sdružování, a aby nadále pøijímalo veškerá nezbytná opatøení, aby zaplnilo zbývající mezery, a aby se tak vyrovnalo s úmluvami o lidských právech, jakož i s ustanovením o lidských právech v dohodì o pøidružení; vyjadøuje své znepokojení nad zprávami o porušování práv obhájcù lidských práv vèetnì sužování, zastrašování, neoprávnìného vynucování, hanobení, svévolného zatýkání a fyzického násilí; tudíž vyzývá EU, aby vzala v úvahu všechny tyto aspekty v rámci akèního plánu Evropské politiky sousedství (EPS) a aby peèlivì a pravidelnì hodnotila pokrok v oblasti lidských práv na tomto poli;

21.   povzbuzuje pokraèující dialog mezi EU a Egyptem s cílem posílit stabilitu, rozvoj a lidská práva v euro-støedomoøské oblasti, jak se ukázalo pøi euro-støedomoøském parlamentním shromáždìní konaném v Káhiøe; v tomto ohledu vítá propuštìní Dr. Noora; vyzývá Egypt, aby považoval podporu lidských práv za svou prioritu; vítá zorganizování vrcholné schùzky zabývající se Darfúrem, která se má uskuteènit v Egyptì, a uznává oddanost egyptské vlád podpoøe míru v Súdánu; vyzývá Egypt, aby odvolal mimoøádný stav;

22.   uvìdomuje si, že zmìna palestinského vedení je novou pøíležitostí k nalezení pozitivní cesty vpøed v tomto regionu, a podporuje "cestovní mapu" jako základ pro trvalé øešení; je pøesvìdèen o nutnosti plné politické podpory USA a EU, mají-li obì strany dospìt k takovému trvalému øešení;

23.   vyzývá nové palestinské vedení, aby pokraèovalo v pøijímání veškerých nezbytných opatøení k zastavení teroristické èinnosti namíøené proti Izraeli, zejména k ukonèení podpory a provádìní sebevražedných bombových útokù; podporuje úsilí nového palestinského vedení v tomto smìru a považuje dosažený pokrok za slibný;

24.   všímá si úsilí vynaloženého Izraelem v reakci na nový vztah, který existuje mezi palestinským a izraelským vedením; vítá obzvláštì opatøení pøijatá na vybudování dùvìry, jako jsou propuštìní vìzòù, prohlášení o ukonèení ozbrojených útokù, ukonèení politiky nièení palestinských obydlí a neustálá podpora politiky neangažování se ve vztahu k pásmu Gazy; uznává právo Izraele pøijímat opatøení na zajištìní bezpeènosti Izraelcù; pøipomíná Izraeli, že jakákoli opatøení pøijatá proti terorismu nesmìjí opomíjet hledisko lidských práv;

25.   vyjadøuje své znepokojení nad vznikem a rozsahem ochranného plotu/bezpeènostní bariéry v rozsáhlých èástech oblasti západního bøehu Jordánu a nad dùsledky jeho existence pro lidská práva místních obyvatel; žádá Izrael, aby zastavil další výstavbu ochranného plotu/bezpeènostní bariéry; bere na vìdomí rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora ve vìci ochranného plotu/bezpeènostní bariéry; bere na vìdomí rovnìž rozhodnutí izraelského Nejvyššího soudu z èervna 2004 a rozhodnutí izraelské vlády z února 2005;

26.   vyzývá Sýrii, aby dodržovala lidská práva a zejména svobodu sdružování, a je znepokojen zprávami, že Sýrie údajnì financuje teroristické organizace; vítá prohlášení ministra zahranièí Sýrie, že stažení veškerých syrských jednotek, vojenských a zpravodajských zaøízení bude dokonèeno do 30. dubna 2005 v souladu s rezolucí Rady bezpeènosti OSN è. 1559 (2004);

27.   vyzývá vládu Sýrie, aby neprodlenì propustila politické vìznì a s koneènou platností zrušila výjimeèný stav; doufá, že Sýrie vydává pokyny ve smyslu uskuteèòování a praktického uplatòování svých závazkù týkajících se lidských práv a svobod, zejména pokud jde o ukonèení diskriminace Kurdù a rovná práva pro ženy a zabránìní násilí na ženách; zdùrazòuje vysoký poèet neodùvodnìných zatèení a uvìznìní a také velmi rozšíøené muèení a špatné zacházení, a to i u dìtí;

28.   vyjadøuje politování nad používáním trestu smrti v Saúdské Arábii a vyzývá vládu, aby ukonèila tuto praxi, k níž se v souèasnosti pøistupuje pravidelnì; je znepokojen tím, že saúdské právo nechrání mnohá základní práva a že svoboda vyjadøování je stále velmi znaènì omezená;

29.   vítá nedávné místní volby jako krok smìrem k demokracii, ale odsuzuje nerovnost pohlaví v Saúdské Arábii a krajní diskriminace a omezení svobod žen, které mimo jiné nemají volební právo; pøipomíná, že ženy v Saúdské Arábii stále potøebují k cestování písemné povolení od pøíbuzného mužského pohlaví a že pokud ženy trpí špatným zacházením nebo násilím ze strany mužských pøíbuzných, nemají èasto žádnou možnost tuto situaci zmìnit;

30.   uvìdomuje si obtíže, s nimiž se setkávají nové irácké úøady pøi svém úsilí nastolit právo a poøádek za pomoci vojenských jednotek, které jsou v zemi rozmístìny, a vyjadøuje své znepokojení souèasnou situací; vítá odhodlání a odvahu, které projevil irácký lid bìhem nedávné volební kampanì a voleb samotných, ve kterých mìl možnost zvolit pro sebe a svou zemi lepší demokratickou budoucnost; vyjadøuje svou podporu novì zvolenému parlamentu v Iráku; doufá, že brzy bude ve spolupráci s menšinami sepsána nová demokratická ústava; vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu iráckým orgánùm; vyzývá OSN, aby zvýšila své zapojení do øešení situace v Iráku a svou pøítomnost v zemi; je znepokojen zprávami o pokraèujícím muèení a špatném zacházení s vìzni v iráckých vìznicích; uvìdomuje si nebezpeèné podmínky, za kterých nadále pùsobí v Iráku novináøi, a odsuzuje pokraèující únosy; vyzývá k okamžitému propuštìní všech unesených a dùraznì odsuzuje barbarské braní rukojmích, popravy a sebevražedné bombové útoky; znovu vyslovuje své odsouzení muèení a jakéhokoli krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení s vìzni v Iráku ze strany iráckých orgánù nebo pøíslušníkù cizích vojenských sil;

31.   vyzývá Írán, aby se konstruktivnì zapojil do dialogu o lidských právech s EU; je velmi znepokojen tím, že stav lidských práv se za poslední dva roky zhoršil, a vyzývá íránské orgány, aby se se vší vážností zavázaly zvrátit tento trend; odsuzuje znaèný nárùst pøípadù porušení lidských práv, zejména zvyšující se množství zpráv o veøejných popravách (vypouští se) a bièování; vítá moratorium na kamenování a naléhá na íránský parlament, aby pøijal zákony zakazující tuto praxi bez výjimky; bere na vìdomí ujištìní íránských orgánù ohlednì zavedení moratoria na popravy mladistvých a vyzývá je ke schválení návrhù zákonù zakazujících popravu osob, které spáchaly trestný èin v nedospìlém vìku, pøièemž tento zákaz musí platit i poté, co tato osoba dosáhne vìku 18 let; bere na vìdomí ujištìní Íránu ohlednì moratoria na uøezávání konèetin; vyzývá Radu a Komisi, aby pozornì sledovaly, zda Írán plní své závazky ohlednì moratoria v tìchto tøí klíèových oblastech – kamenování, popravy mladistvých a uøezávání konèetin; je znepokojen velkým množstvím zatèení, zejména žen a mladých lidí, na základì nejasných nebo nezávažných obvinìní; vyjadøuje velmi vážné znepokojení nad tím, že (vypouští se) byl nedávno popraven mladistvý, který se dopustil sexuálního provinìní; odsuzuje zavrženíhodnou politiku Íránu, pokud jde o zatýkání a vìznìní novináøù a opozièních aktivistù publikujících na internetu a potlaèování svobody tisku a sdìlovacích prostøedkù; vyzývá Írán, aby pøestal podporovat teroristické organizace;

32.   žádá o to, aby byl plnì zapojen do komplexního zhodnocení euro-støedomoøského partnerství, které má být pøedloženo ministrùm na pøíští euro-støedomoøské schùzce ministrù v Lucembursku;

33.   znovu vyzývá všechny smluvní strany euro-støedomoøských dohod o pøidružení, aby pøevedly ustanovení o lidských právech do akèního programu, aby prohloubily a posílily respektování lidských práv a zavedly mechanismus pro pravidelné hodnocení souladu s èlánkem 2 pøíslušných dohod o pøidružení;

34.   je pøesvìdèen, že Evropská iniciativa pro demokracii a lidská práva musí hrát zásadní roli v prosazování zakladatelských hodnot EU v barcelonském procesu; vyzývá v tomto smìru k posílení svých postupù v zemích støedomoøských partnerù, aby se podpoøil rozvoj a upevnìní obèanských spoleèností a nezávislých nevládních aktérù;

Rusko jako soused

35.   vyjadøuje lítost a odsouzení v souvislosti s hrùznými teroristickými èiny, které se odehrály v Ruské federaci v roce 2004, zejména tragické a nezapomenutelné násilí teroristù na dìtech v Beslanu;

36.   uvìdomuje si, že Rusko èelí teroristické hrozbì ze strany extremistù, a podporuje ruské úsilí vypoøádat se s terorismem, ale trvá na nutnosti dodržovat v rámci tohoto boje lidská práva;

37.   vyzývá Rusko, aby okamžitì pøijalo opatøení k ukonèení mimosoudních výkonù trestu smrti ze strany ruských jednotek, únosù osob a muèení ve vyšetøovací vazbì v Èeèensku – podle zpráv jde o èasté pøípady; naléhá na Rusko, aby zajistilo humanitárním organizacím, reportérùm a pozorovatelùm pro oblast lidských práv bezproblémový pøístup do Èeèenska, pøièemž respektuje lidská práva a uznává územní celistvost Ruské federace;

38.   pøipomíná Rusku jeho povinnosti podle mezinárodního humanitárního práva; je znepokojen ruskými právními pøedpisy z poslední doby, které mohou vést k omezení lidských, obèanských a politických práv, napø. omezení pøímých voleb gubernátorù, rozšíøení faktické vládní kontroly nad vìtšinou televizních stanic, pøedpisy omezující právo konat veøejnou demonstraci a zpìtná úèinnost právních pøedpisù týkajících se vlastnických a investorských práv;

39.   pøipomíná Rusku jeho pøijaté závazky jakožto signatáøe Evropské úmluvy o ochranì lidských práv a základních svobod, zejména závazek uznávat a podporovat demokratické principy a zákonnost, vèetnì konání svobodných a spravedlivých voleb, zdravou politickou pluralitu, existenci alternativních zdrojù informací, právo na sdružování, právo na svobodu vyjadøování a prùhledné a nediskriminaèní uplatòování právních pøedpisù nezávislými soudy;

40.   dùraznì žádá Rusko, aby vytvoøilo podmínky pro návštìvy pozorovatelù pro oblast lidských práv v kterékoli èásti zemì;

41.   vyzývá ruskou vládu, aby chránila jakékoli aktivisty lidských práv a organizace na ochranu lidských práv ohrožené pronásledováním ze strany místních orgánů ve všech republikách severního Kavkazu;

42.   naléhá na ruskou vládu, aby zajistila nezávislost soudnictví a dodržovala principy umožòující existenci spravedlivého, politicky nezaujatého podnikatelského sektoru, jaký si zvolily demokracie EU;

Asie

43.   vítá skuteènost, že vláda Kazachstánu zavedla moratorium na výkon trestu smrti a že Kyrgyzstán své moratorium prodloužil; vyzývá vlády a parlamenty obou zemí, aby formálnì zrušily trest smrti; naléhá na obì vlády, aby usnadnily politickým stranám možnost pøihlásit se do voleb a úèastnit se jich; vyzývá obì zemì, aby umožnily vyvážené zpravodajství a zajistily svobodu tisku;

44.   naléhá na vládu Uzbekistánu, aby uèinila konkrétní praktické kroky vedoucí ke zrušení trestu smrti poté, co se k tomu zavázala, tj. aby zavedla moratorium na rozsudky odsuzující k trestu smrti a na výkon tohoto trestu; vítá, že v roce 2003 byly provedeny zmìny trestního zákoníku, které postavily mimo zákon muèení a špatné zacházení ve vazbì a které umožnily jejich trestní postih; vyzývá Uzbekistán, aby dodržování tìchto zmìn skuteènì provádìl a aby propustil zbývající politické vìznì; trvá na vytvoøení systému nezávislé soudní moci; vítá nedávný závazek vlády provést zásadní reformy, mj. posílit nezávislost soudní moci a zrušit cenzuru tisku;

45.   vyzývá vládu Tádžikistánu, aby zanechala pokusù upevnit svou moc pøed blížícími se parlamentními volbami a umožnila opozièním stranám pøihlásit se do voleb;

46.   vyzývá Turkmenistán, aby dal všem svým obèanùm skuteènou politickou svobodu, zejména svobodu vyjadøování; naléhá na Turkmenistán, aby ukonèil neodùvodnìné držení ve vazbì a vìznìní; jakož i útoky na politické oponenty;

47.   vítá pozitivní výsledky volebního procesu v Afghánistánu a vybízí novou vládu pana Karzáího, aby pokraèovala v politice modernizace a restrukturalizace, zejména s dùrazem na zajištìní dodržování lidských práv všech svých obèanù; dùraznì odsuzuje barbarskou praxi braní rukojmích a poprav nevinných lidí;

48.   vítá zøízení komisí pro lidská práva v Afghánistánu a na Maledivách; vyzývá v této souvislosti vlády obou tìchto zemí, aby pamatovaly na to, že tyto komise by mìly být sice finanènì podporovány, ale mìlo by jim být umožnìno pracovat nezávisle;

49.   vítá rùzné pozitivní kroky, k nimž došlo v Pákistánu v oblasti lidských práv: vytvoøení spoleèné kandidátky pro menšiny, pøijetí zákona o svobodném poskytování informací a pøidìlení míst v Národním shromáždìní ženám; uznává, že Pákistán má specifickou odpovìdnost v souvislosti s potíráním teroristické èinnosti a politické obtíže vyplývající z této odpovìdnosti, ale trvá na tom, že hlediska lidských práv nelze pøehlížet pøi jakýchkoli protiteroristických opatøeních, zejména v souvislosti se zadržováním a vìznìním; lituje neochoty prezidenta Mušarafa splnit svùj závazek oddìlit vládu státu od vojenské moci, protože takové oddìlení je základním znakem bìžné demokracie, v níž vojenská moc podléhá demokraticky zvolené vládì;

50.   uznává, že Indie je nejvìtší fungující demokracií na svìtì, a podporuje pokrok, k nìmuž došlo v oblasti lidských práv; zùstává však znepokojen pøetrvávající diskriminací v indické spoleènosti z dùvodu kastovního, spoleèenského nebo náboženského postavení; tøebaže se jedná na prvním místì o spoleèenský problém ve venkovských oblastech, zastává názor, že indická vláda musí v této oblasti pokraèovat v podpoøe spoleèenské zmìny;

51.   vítá pozitivní dialog o Kašmíru, který v poslední dobì probíhá mezi Pákistánem a Indií; je i nadále znepokojen zprávami o pøípadech porušování lidských práv, kterých se dopouštìjí pøíslušníci indických vojenských a policejních jednotek v oblasti Kašmíru; vyzývá vládu Indie, aby zajistila neprodlené prošetøení všech zpráv o takových pøípadech pøíslušným soudním orgánem; dùraznì odsuzuje veškeré teroristické a násilné èiny v celé oblasti a upozoròuje na povinnost Pákistánu energicky se snažit napomoci potlaèit tuto èinnost; trvá na tom, aby do Kašmíru mìly plný a otevøený pøístup sdìlovací prostøedky a organizace pro ochranu lidských práv;

52.   vítá zlepšení situace týkající se lidských práv na Srí Lance, avšak vyjadøuje obavy nad praktikami osvobozenecké skupiny Tamilští tygøi zamìøenými na zabíjení a únosy èlenù jiných tamilských politických skupin a na nábor dìtí do vojenských oddílù;

53.   vyzývá vládu Bangladéše, aby následovala pokynù svého nejvyššího soudu, podle nichž musí zamezit zneužívání právních nástrojù pøi zadržování úèastníkù opozièních demonstrací a pøestat potlaèovat pokojné politické protesty prostøednictvím zatýkání a muèení; vyzývá vládu Bangladéše, aby ukonèila akce polovojenského Praporu rychlého nasazení, jehož èinnost zahrnuje i mimosoudní výkony trestu smrti; vyzývá vládu Bangladéše, aby preventivnì zasáhla proti muslimským polovojenským skupinám, které ve venkovských oblastech Bangladéše šíøí násilí a strach;

54.   je i nadále znepokojen skuteèností, že Laos a Vietnam jsou stále státy s jedinou politickou stranou, které stále potlaèují národnostní a náboženské menšiny, jakož i aktivisty bránící demokracii a lidská práva, a vyzývá vlády obou zemí, aby dodržovaly svobodu slova, shromažïování a náboženského vyznání;

55.   vyjadøuje hlubokou lítost nad porušováním lidských práv domorodých Montagnardù ve Vietnamu a vyzývá vládu, aby odstranila jakoukoli formu diskriminace kterékoli menšiny;

56.   je pøesvìdèen, že zrušení politické imunity kambodžského Národního shromáždìní pro pány Rainsyho, Pocha a Channyho pøedstavuje vážné porušení demokratických principù, a vyzývá kambodžské orgány, aby ukonèily veškeré formy pronásledování demokratické opozice v této zemi; vybízí Kambodžu k zahájení skuteèných demokratických reforem jako rámce pro zajištìní dodržování lidských práv, aby se podaøilo odstranit pøetrvávající vážné nedostatky; vyzývá Kambodžu, aby dosáhla vyššího pokroku pøi reformách svého soudního systému a posílila svùj boj proti nezákonnému obchodu s ženami a dìtmi; v tomto ohledu odsuzuje skuteènost, že 91 žen a dìtí zachránìných z otroctví bylo uneseno v Phnompenhu, a vyzývá k jejich okamžitému propuštìní;

57.   vyzývá vládu v Barmì, aby jako první krok k vytvoøení státu založeného na vùli lidu pøestala potlaèovat legitimní a demokratickou politickou èinnost; naléhá na vládu, aby okamžitì propustila Aung San Suu Kyi, držitelku Sacharovovy ceny, 75letého novináøe Wina Tina, poradce Aung San Suu Kyi;

58.   vítá skuteènost, že se Èína zapojuje do dialogu o lidských právech s EU; žádá vlády èlenských státù, Komisi a Èínu, aby využily tento dialog jako skuteènou pøíležitost dosáhnout zmìn v èínské vnitøní politice, v souvislosti s níž pøetrvávají velké výhrady týkající se lidských práv, zejména pokud jde o uplatòování trestu smrti a potlaèování svobody sdružování a náboženského vyznání; zdùrazòuje, že stále otevøenìjší obchodní vztahy musí být podmínìny reformami v pøístupu k lidským právùm; je znepokojen nedávným obratem politiky EU, který provedla Rada v otázce embarga na prodej zbraní Èínì a velmi doporuèuje, aby bylo embargo na prodej zbraní zachováno v plném rozsahu, dokud nenastane vìtší pokrok v otázkách lidských práv; vyzývá k oficiálnímu pøehodnocení událostí na námìstí Tiananmen ze strany èínských orgánù, zveøejnìní seznamu politických vìzòù a jejich bezpodmíneèné propuštìní; se znepokojením se dozvídá o zacházení s obyvateli Tibetu a Xinjiangu, pokud jde o svobodu sdružování a náboženského vyznání;

59.   odsuzuje zpùsob, jakým se chopil moci král Gjánendra a Královská nepálská armáda dne 1. února 2005, a pøísný zákon o cenzuøe; je zdìšen množícími se zprávami o mizení osob po celé zemi a o útocích na aktivisty v oblasti lidských práv, na novináøe, opozièní politické skupiny a skupiny obèanské spoleènosti; odsuzuje závažné zloèiny, které spáchaly skupiny bojovníkù bìhem konfliktu, který sužuje zemi od roku 1999; vyzývá krále, aby obnovil demokratický systém a komunikaèní spojení, aby propustil všechny politické vùdce a ochránce lidských práv a respektoval svobodu vyjadøování a shromažïování;

60.   vítá historicky první prezidentské volby v Indonésii v záøí 2004; je zneklidnìn zprávami o opakujících se zloèinech, které páchají indonéské ozbrojené síly na civilistech pøi vojenských operacích v provinciích Papua a Aceh; vyjadøuje nadìji, že proces obnovy po znièujícím náporu tsunami lze využít jako podnìtu k usmíøení a k pokroku v mírovém procesu, a docílit tak ukonèení dlouhotrvajícího konfliktu v Acehu; naléhá na indonéské orgány, aby vypátraly a postavily pøed soud osoby odpovìdné za vraždy a jiné zloèiny spáchané na ochráncích lidských práv a aby zajistily, že ustanovení deklarace o ochranì ochráncù lidských práv, kterou pøijalo v prosinci 1998 Valné shromáždìní OSN, budou v Indonésii plnì dodržována;

61.   vyzývá Severní Koreu, aby si uvìdomila, v jaké situaci je lid zemì, který trpí pod útlakem severokorejského režimu, a zahájila proces skuteèných zmìn na všech úrovních s cílem zaèít uskuteèòovat reformy, které budou plnì odrážet potøebu dodržovat lidská práva; poukazuje na to, že ve výroèním poøadí zemí svìta z hlediska svobody sdìlovacích prostøedkù je Severní Korea uvedena jako nejhorší na celém svìtì; hluboce lituje oznámení režimu Severní Koreje o svém stažení se z mnohostranného rámce pro rozhovory (rozhovory šesti stran);

Afrika

62.   poukazuje na kritickou situaci mnoha obèanù zemí v celé Africe, kteøí byli nakaženi závažnými pandemickými chorobami, zejména HIV/AIDS; uznává pokrok, k nìmuž došlo v nìkterých afrických zemích, napø. v Ugandì; vyzývá Komisi, aby pomohla OSN ve spolupráci s Africkou unií vypracovat komplexní strategii pro zadržení a minimalizaci šíøení pandemických chorob, zejména HIV/AIDS; potvrzuje právo každého èlovìka na pøístup ke zdravotní péèi a k léèbì; vyzývá èlenské státy a Komisi, aby ve svých rozvojových politikách pokládaly za svou nejvyšší politickou a finanèní prioritu boj proti infekèním chorobám, a zejména rostoucí pandemii HIV/AIDS;

63.   vìøí, že komplexní pøístup k HIV/AIDS je naléhavì potøebný v subsaharské Africe, má-li se šíøení AIDS zastavit a zvrátit do roku 2015;

64.   hluboce lituje skuteènosti, že v rùzných èástech Afriky dochází k beztrestnému porušování lidských práv a osoby v odpovìdných funkcích si mohou poèínat naprosto beztrestnì; vyzývá Africkou unii, aby do takových pøípadù vstoupila a úzce spolupracovala s ICC s cílem zlepšit situaci (viz tematický oddíl týkající se ICC);

65.   je znepokojen zhoršující se situací v Gambii, která zahrnuje mnohá porušení svobody tisku, a vyzývá k prošetøení vraždy novináøe Deydy Hydary v prosinci 2004;

66.   vyjadøuje skuteèné znepokojení nad nedávnými událostmi na Pobøeží slonoviny, které vyústily v rasistické útoky na civilní obyvatelstvo; vyzývá válèící skupiny na Pobøeží slonoviny, aby respektovaly lidská práva všech obèanù zemì;

67.   je hluboce znepokojen státním pøevratem, který umožnil Faure Gnassingbému, aby byl jmenován prezidentem Toga po smrti svého otce pøi porušení pravidel demokracie; vyzývá tožské orgány, aby vytvoøily institucionální rámec, který je nutný pro zajištìní svobodných a spravedlivých prezidentských voleb, aby se zemì vrátila k ústavní zákonnosti a k dodržování lidských práv a základních svobod, bez nichž nemùže být spolupráce s Evropskou unií znovu obnovena;

68.   vítá snížení poètu rozsudkù smrti vynesených soudy šaríja v Nigérii, ale je i nadále znepokojen tím, že mnoho soudù stále soudí podle práva šaríja; je toho názoru, že Nigérie by místo toho mìla dodržovat mezinárodní standardy;

69.   je zdìšen zprávami, že eritrejská vláda nadále pronásleduje køesťanské menšiny v celé oblasti; rovnìž se znepokojením konstatuje, že v Eritreji i nadále trvá vláda jedné strany a nejsou naplánovány žádné volby; požaduje okamžité propuštìní všech politických vìzòù a novináøù zadržovaných v zemi; vyzývá eritrejské orgány, aby zvrátily trend zhoršování stavu lidských práv;

70.   všímá si s obavami, že od záøí roku 2001 bylo zatèeno 10 nezávislých novináøù v Asmaøe, z nichž jeden, Davit Isaak, je švédským obèanem, který nebyl souzen za žádný trestný èin a který je stále ještì ve vìzení; vyzývá eritrejskou vládu, aby propustila uvìznìné novináøe a aby zrušila zákaz soukromého tisku;

71.   bere na vìdomí a podporuje podpis nové mírové smlouvy mezi jednotkami v jižním a severním Súdánu, která ukonèí dvì desetiletí trvající obèanskou válku provázenou strašlivými pøípady porušování lidských práv; naléhá na všechny pøíslušné strany, aby respektovaly veškeré protokoly mírové dohody;

72.   vyzývá vládu Súdánu, aby okamžitì pøestala spolupracovat s arabskými milicemi, nebo takzvanými janjaweedskými milicemi, které páchají násilí na obyvatelstvu na rozsáhlém území, vèetnì nedodržování lidských práv, váleèných trestných èinù a trestných èinù proti lidskosti v oblasti Darfúru v západním Sudánu; vítá zprávu vyšetøovací komise OSN a podporuje její zjištìní a doporuèení; trvá na tom, aby súdánská vláda v souèinnosti s Africkou unií dùraznì a rozhodnì zasáhla a uèinila pøítrž útokùm na neozbrojené civilisty ze všech stran a odzbrojila janjaweedské milice; vyzývá vládu Sudánu, aby projevila ochotu k vyjednání mírové dohody s povstaleckými silami v Darfúru;

73.   vyzývá EU, aby uvalila na vládu Súdánu cílené sankce do doby, než budou k dispozici ovìøitelné dùkazy o tom, že skonèila s politikou etnických èistek a masových vražd svých obèanù; naléhá na EU, aby podpoøila pøedání situace v Darfúru ICC ze strany Rady bezpeènosti OSN jakožto nejlepší zpùsob zajištìní spravedlnosti pro obìti a skoncování s klimatem beztrestnosti, které zde panuje, a zamezení páchání dalších zloèinù;

74.   je i nadále znepokojen velkým množstvím incidentù ve východní èásti Konžské demokratické republiky, zejména v Ituri, v severním a jižním Kivu, v Maniemì a severní Katanze; ostøe odsuzuje poèínání vládních jednotek i povstaleckých bojovníkù – jedni i druzí se v èervnu 2004 dopustili váleèných zloèinù ve mìstì Bukavu v jižním Kivu;

75.   vítá pozitivní proces obnovy a usmíøení ve Rwandì; naléhá na Rwandu, aby ještì zvýšila úsilí s cílem zabránit porušování lidských práv a nastolit trvalý mír ve støední Africe; je zdìšen zvýšeným poètem útokù na organizace obèanské spoleènosti, kostely a školy ve Rwandì a je velmi znepokojen poètem soudcù a soudních úøedníkù donucených odstoupit v rámci tzv. reformy soudnictví;

76.   nejostøejším možným zpùsobem odsuzuje masakr v uprchlickém táboøe Gatumba v Burundi; naléhavì vyzývá burundskou vládu a mezinárodní spoleèenství, aby vynaložily co nejvìtší úsilí na dopadení viníkù a postavily je pøed soud; podporuje proces pøemìny v Burundi; vítá plánované volby jako dùležitý krok v tomto procesu pøemìny;

77.   je hluboce znepokojen hrozivou humanitární situací v severní Ugandì, kde v dùsledku èinnosti Armády odporu Pánì pod vedením povstaleckého vùdce Josepha Konyho velmi znaèné procento obyvatelstva setrvává v táborech vysídlencù; odsuzuje strašlivé porušování lidských práv, vèetnì hromadných únosù, mrzaèení a znásilòování dìtí, kterého se v této oblasti dopouštìjí povstalci patøící k Armádì odporu Pánì;

78.   vítá oznámení angolské vlády, že se koncem roku 2006 budou v Angole konat parlamentní volby; je znepokojen ozbrojeným konfliktem v oblasti Cabinda a zprávami o násilí na civilním obyvatelstvu, kterého se dopouštìjí angolské ozbrojené síly;

79.   protestuje proti akcím vlády Zimbabwe a kritizuje její politiku, která podporuje rasovou segregaci a špatné øízení hospodáøství zemì; má obavy, že taková politika vede zemi do hlubokého úpadku; s obavami poukazuje na znaèný pokles produkce potravin v poslední dobì a na tìžkosti, které mají nevládní organizace snažící se pomoci potøebným; vyzývá vládu, aby pøestala utiskovat politickou opozici, zaruèila svobodu sdìlovacích prostøedkù a zajistila konání svobodných a spravedlivých voleb za pøítomnosti spolehlivých mezinárodních pozorovatelù;

80.   stále je znepokojen tím, že v Rovníkové Guineji zùstávají ve vazbì politiètí vìzni, z nichž bylo pøiznání vynuceno muèením a že pøedstavitelé politické opozice jsou zadržování bez obvinìní nebo soudního procesu;

Amerika

81.   vyzývá vládu Kuby, aby akceptovala právo na svobodné shromažďování a svobodu projevu a aby okamžitě obnovila neoficiální moratorium na trest smrti; znovu odsuzuje uložení trestu smrti třem únoscům letadla a věznění představitelů opozice a žádá jejich okamžité propuštění; vyzývá kubánské orgány, aby umožnily držiteli Sacharovovy ceny Oswaldu Payá přijmout pozvání Evropského parlamentu; a odsuzuje skutečnost, že Rada náhle změnila strategii a zrušila sankce;

82.   vyzývá vládu Jamajky, aby úèinnì zakroèila a zastavila zabíjení lidí bez øádného soudu, kterého se dopouštìjí bezpeènostní síly; rovnìž vyzývá vládu Jamajky, aby zrušila oddíly 76, 77 a 79 zákona o trestných èinech vùèi osobì, který kriminalizuje sex mezi plnoletými muži a používá se jako zdùvodnìní pro nepøijatelné pronásledování, a to zejména pedagogù, kteøí vyuèují o HIV/AIDS; žádá vládu Jamajky, aby aktivnì bojovala s rozšíøenou homofobií;

83.   podporuje názory vyslovené Mezikontinentální americkou komisí pro lidská práva (IACHR), která v øíjnu 2004 vyjádøila vážné znepokojení nad stavem lidských práv a humanitární situací na Haiti;

84.   je znepokojen velkým poètem žen, které zemøely násilnou smrtí v Guatemale, a naléhá na tamní orgány, aby tyto zloèiny dùkladnì vyšetøily a zamezily tomu, aby se podobné násilné èiny opakovaly;

85.   sdílí znepokojení mexických orgánù nad vysokým poètem žen, které zemøely násilnou smrtí v mexickém Ciudad Juarez, a podporuje snahu mexických orgánù, a zejména zvláštního jmenovaného úøedníka, vyšetøit a objasnit tyto zloèiny a zabránit dalším vraždám;

86.   stále je znepokojen rostoucím poètem útokù a hrozeb vùèi Guatemalcùm, kteøí usilují o to, aby bylo uèinìno zadost spravedlnosti za porušování lidských práv v minulosti, pøedevším za útoky proti obráncùm lidských práv, pracovníkùm soudù a novináøùm; jako pozitivní signál vítá skuteènost, že v únoru 2005 byli za únos ètyø novináøù v roce 2003 odsouzeni jeden bývalý polovojenský èinitel a bývalý starosta, a také to, že guatemalský parlament souhlasil s otevøením úøadu Vysokého komisaøe pro lidská práva OSN, pøièemž se oèekává, že guatemalský Kongres co nejrychleji schválí jeho otevøení;

87.   vyzývá Venezuelu, aby pøijala úèinná opatøení proti muèení a zabíjení, kterého se dopouštìjí její policejní složky, a také opatøení k zajištìní svobody vyjadøování a svobodného pøístupu k informacím; poznamenává, že je tøeba, aby Venezuela spolupracovala se sousedními státy v rámci spoleèného úsilí o stabilitu v regionu;

88.   vyjadřuje politování nad trvajícími závažnými případy porušování lidských práv jako je například zneužívání děti jako bojovníků v občanské válce v Kolumbii – několik tisíc z nich je ve věku pod 15 let; je i nadále hluboce znepokojen hrozbami, kterým jsou vystaveni obránci lidských práv v zemi, a v tomto ohledu naléhá na kolumbijské orgány, aby přijaly jasná a účinná opatření na ochranu života a práce těchto osob; je znepokojen bídnými podmínkami, v nichž je drženo velké množství Kolumbijců, mezi nimi nezletilí, vojáci a policisté unesení před více než sedmi lety, členové Kongresu, např. Jorge Eduardo Gechem Turbay, Óscar Tulio Lizcano a Luis Eladio Pérez Bonilla, členové vallského regionálního shromáždění, bývalý ministr Fernando de Araujo a bývalá kandidátka na prezidentský úřad Ingrid Betancourt; staví se za závěry obsažené v deklaraci, která vzešla z mezinárodní schůzky o spolupráci a koordinaci v Kolumbii a byla přijata v Cartageně v návaznosti na doporučení vydaná v Londýně, mimo jiné za účasti OSN, a také na doporučení Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Kolumbii;

89.   podporuje stanoviska, která stran Kolumbie vyslovil zvláštní zpravodaj Organizace spojených národù, Ambeyi Libago, který doporuèuje, aby vláda oficiálnì prohlásila všechny milice za nezákonné a rozpustila je a zahájila soudní jednání proti osobám, které jsou odpovìdné za porušování lidských práv a humanitárního práva, bez ohledu na jejich politickou pøíslušnost;

90.   vyzývá Ekvádor, aby okamžitì zrušil policejní soudy a aby postavil èleny bezpeènostních jednotek obvinìné z násilných trestných èinù pøed nestranný civilní soud;

91.   je znepokojen zvýšením poètu útokù na novináøe v Peru, a zejména vraždou dvou známých novináøù v roce 2004; je zdìšen zprávami o velkém množství pøípadù muèení zadržených osob v peruánských vìznicích a jejich úmrtí ve vyšetøovací vazbì;

92.   uvìdomuje si, že poulièní násilí v Brazílii je i nadále znepokojující a je støedem pozornosti, poukazuje však na to, že v roce 2004 vzrostlo násilí ve venkovských oblastech a spory o pozemky, zejména v Rooseveltovì rezervaci ve státì Rondônia, ve které žijí domorodci z kmene Cinta-Larga;

93.   naléhá na Spojené státy, aby pøistoupily ke zrušení trestu smrti, poukazuje na to, že pokraèující ukládání trestu smrti v USA se nesluèuje s obrazem zemì usilující o prosazení standardù lidských práv, svobody a spravedlnosti na celém svìtì, a poslední statistické údaje svìdèící o postupném snižování míry udìlování trestu smrti v USA považuje za slibné;

94.   odsuzuje vládu Spojených státù za to, jak zachází s osobami uvìznìnými na Guantánamu; naléhá na vládu USA, aby zajistila všem vìzòùm, vèetnì vìzòù ve vìzeòském táboøe na Guantánamu, minimální lidská práva v souladu s mezinárodními pøedpisy v oblasti lidských práv a spravedlivý soud; vyzývá USA, aby se okamžitì jasnì vyjádøily k situaci vìzòù na Guantánamu a na jiných místech s ohledem na mezinárodní standardy lidských práv a humanitární právo, a trvá na svých postojích k dramatické situaci vìzòù na Guantánamu, jak je opakovanì vyjádøil v nìkolika svých usneseních;

95.   vyzývá USA, aby pøedložily Výboru OSN pro lidská práva zprávu o tom, jak dodržuje Mezinárodní pakt o obèanských a politických právech (ICCPR);

Tematické otázky
I.Válka proti terorismu a lidská práva

96.   výslovnì odsuzuje veškeré formy terorismu;

97.   uvìdomuje si existenci nového jevu globálního terorismu namíøeného proti demokraciím, který má na svìdomí brutální a vražedné útoky na velké množství civilních obyvatel; uvìdomuje si, že cílem tìchto útokù bylo ovlivnit demokratické procesy; poznamenává, že tento terorismus je novou a velmi nebezpeènou hrozbou pro základní lidská práva;

98.   znovu potvrzuje, že máme-li úspìšnì èelit této strašlivé hrozbì moderní doby, musí demokratické vlády v první øadì se vší rozhodností zajistit ochranu obèanù, dùslednì a neúnavnì bojovat proti terorismu a odhalovat a rozbíjet veškeré teroristické sítì; trvá na tom, že pøi svém úsilí a pøi stíhání pøedpokládaných pachatelù musí vlády samotné dodržovat zákonnost a své mezinárodní závazky v oblasti lidských práv, vèetnì humanitárního a uprchlického práva;

99.   uvìdomuje si, že k tomu, aby bylo možné èelit hrozbì terorismu, je zapotøebí solidarity EU; za rozhodující považuje vypracování komplexní strategie, která pomùže øešit pøíèiny extrémní chudoby, nejistoty, zhroucení státu a rùstu fundamentalismu, které mohou pøispívat ke vzniku terorismu;

100.   bere na vìdomí zprávu Vysoké skupiny expertù OSN pro otázky hrozeb, která zdùrazòuje, že globální protiteroristické snahy "v nìkterých pøípadech zpùsobily narušení samotných hodnot, proti nimž je terorismus zamìøen - lidských práv a právního státu";

101.   podporuje snahy jednotlivých státù zpøísnit vnitrostátní právní pøedpisy a posílit regionální a mezinárodní spolupráci s cílem odvrátit hrozbu teroristických útokù, trvá však na tom, že se tak nesmí dít na úkor mezinárodních lidských práv, humanitárního a uprchlického práva a že státy by mìly zajistit, aby právní pøedpisy v oblasti bezpeènosti nebyly uplatòovány proti obráncùm lidských práv jako prostøedek, kterým jim lze bránit v jejich úsilí o ochranu lidských práv; je si vìdom utrpení a zoufalství obìtí útokù a vyzývá státy a veškeré ostatní správní orgány, aby zavedly opatøení právní a sociální ochrany; žádá Komisi, aby prosazovala sepsání mezinárodní úmluvy v rámci OSN, která by se týkala ochrany obìtí terorismu a pomoci tìmto obìtem;

102.   vyzývá Radu a èlenské státy, aby zajistily užší koordinaci mezi pøíslušnými pracovními skupinami Rady, které jsou povìøeny protiteroristickou èinností EU, vèetnì spolupráce s tøetími zemìmi pøi uskuteèòování pøíslušných rezolucí Rady bezpeènosti Organizace spojených národù, a mezi pracovní skupinou rady pro lidská práva (COHOM); a podporuje úzkou spolupráci mezi koordinátorem EU pro boj proti terorismu a osobním zástupcem pro lidská práva, kterého nedávno jmenoval generální tajemník Rady/vysoký pøedstavitel pro SZBP;

103.   uvìdomuje si potøebu dùrazné a koordinované odezvy na terorismus a trvá na tom, že teroristické èiny nelze nikdy nièím ospravedlnit; poznamenává, že opatøení musí být specifická podle jednotlivých teroristických organizací; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby pravidelnì informovala Parlament o aktualizovaném seznamu teroristických organizací a o dùvodech zmìn tohoto seznamu;

104.   pøipomíná všem státùm, že mají povinnost dodržovat základní práva a svobody osob v jejich jurisdikci a zajistit dodržování tìchto práv a svobod;

105.   bere na vìdomí Berlínské prohlášení Mezinárodní komise právníkù jako pokus nalézt pøijatelnou rovnováhu mezi bojem proti terorismu a dodržováním lidských práv;

106.   naléhá na státy, aby se pøi pøijímání protiteroristických opatøení dùslednì držely zásad legality, nezbytnosti, pøimìøenosti a nediskriminace;

107.   vyzývá všechny státy, aby nestíhaly oprávnìné uplatòování základních práv a svobod; zdùrazòuje, že trestní odpovìdnost za teroristické èiny musí nést jednotlivci, nesmí být kolektivní;

108.   vyzývá všechny státy, aby zajistily, aby jakékoli pozastavení práva, které mùže být v mimoøádné situaci pozastaveno, bylo doèasné, naprosto nezbytné a pøimìøené v zájmu odvrácení konkrétní hrozby a aby pøi nìm nedocházelo k diskriminaci na základì rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, nezpùsobilosti, vìku, náboženského vyznání, jazyka, politického nebo jiného pøesvìdèení, státní pøíslušnosti, sociální nebo etnické pøíslušnosti, majetku, místa narození nebo jiné skuteènosti;

109.   vyzývá všechny státy, aby nezadržovaly žádnou osobu tajnì a aby vedly evidenci zadržovaných osob, a také aby daly všem osobám zbaveným svobody možnost spojit se co nejdøíve s právníkem a v pøípadì potøeby jim zajistily lékaøské ošetøení;

110.   vyzývá všechny státy, aby zajistily, aby kdykoli a za jakýchkoli okolností byli obvinìní souzeni pouze nezávislým a nestranným soudem zøízeným v souladu s právními pøedpisy a aby jim dostalo veškerých záruk práva na spravedlivý soud, vèetnì presumpce neviny, práva ovìøit dùkazy, práva na obhajobu, práva na vlastního právníka a práva odvolat se proti rozsudku;

111.   zdùrazòuje, že pøi uplatòování protiteroristických opatøení je nutno dodržovat a chránit základní práva a svobody, vèetnì svobody vyjadøování (pokud dané výroky nepodnìcují k násilí nebo nesnášenlivosti), náboženského vyznání, svìdomí nebo pøesvìdèení, sdružování a shromažïování, a také práva na soukromí, jehož ohrožení je dùvodem ke znepokojení zvláštì v oblasti shromažïování a pøedávání zpravodajských informací;

112.   vyzývá státy, aby nevyhošťovaly, nevracely, nepøedávaly ani nevydávaly osoby podezøelé nebo usvìdèené z teroristických èinù do státù, v nichž je reálné nebezpeèí, že v pøípadì tìchto osob dojde k vážnému porušování lidských práv, tj. k muèení, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání, k násilnému zmizení, k popravì na základì soudního rozsudku nebo bez øádného soudu, nebo k zámìrnì neobjektivnímu soudnímu øízení;

113.   zdùrazòuje, že bìhem ozbrojeného konfliktu a na obsazených územích musí státy uplatòovat a dodržovat pravidla a zásady jak mezinárodního humanitárního práva, tak práva v oblasti lidských práv;

114.   vyzývá státy, aby nevydávaly vìznì k výslechùm do zemí, v nichž jim hrozí muèení; naléhavì vyzývá zemì, aby nepøihlížely k dùkazùm, které byly získány pod nátlakem nebo s pomocí muèení; pøipomíná státùm, že pøi zadržování osob podezøelých z terorismu by mìly respektovat Úmluvu OSN proti muèení a jinému krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestání;

115.   vyzývá Komisi, aby se zamìøila na státy, které používají hrozbu terorismu jako záminku pro zavádìní represivních opatøení, zejména opatøení s cílem omezit svobodu tisku a sdìlovacích prostøedkù; zdùrazòuje pøedevším skuteènost, že pøi boji proti terorismu nesmí zákony vztahující se k bezpeènosti legitimizovat pronásledování obráncù lidských práv;

116.   vyzývá Radu a èlenské státy, aby se zejména zabývaly nedostatky v pøístupu Organizace spojených národù k boji proti terorismu, vèetnì zajišťování toho, aby opatøení, která státùm doporuèuje Protiteroristický výbor Rady bezpeènosti splòovala mezinárodní normy v oblasti lidských práv;

II.Práva dìtí

117.   zdùrazòuje, že každé dvanácté dítì na svìtì je obìtí nejhorších forem nucené práce, sexuálního vykoøisťování nebo nucených odvodù do armády(6);

118.   souhlasí s definicí dítìte uvedenou v Úmluvì OSN o právech dítìte (CRC)(7) a Africké chartì práv dìtí(8), které uvádìjí, že dítìtem je každá osoba mladší 18 let bez výjimky;

119.   žádá Komisi, aby pøedložila sdìlení o právech dìtí a rozvojovou politiku EU;

120.   vyzývá Radu a Komisi, aby se v revidovaném prohlášení o rozvojové politice EU specificky zamìøily na práva dìtí jako na základní zásady a samotné cíle;

121.   je zneklidnìn tím, že v dnešní dobì žije v chudobì více dìtí než kdykoliv jindy v historii; vyzývá Komisi a Radu, aby dìti a práva dìtí uèinily tìžištìm vkladu EU k dosažení Rozvojových cílù tisíciletí;

122.   uvìdomuje si, že témìø všeobecná ratifikace CRC z roku 1989 se nemusí promítnout v následném procesu jejího uplatòování(9); vyzývá všechny státy, aby uèinily krok od všeobecného pøijetí ke všeobecnému dodržování;

123.   naléhá na státy, aby respektovaly postupy mechanismu sledování a podávání zpráv podle této úmluvy; je pøesvìdèen, že uplatòování úmluvy je klíèovým faktorem pro volání vlád k odpovìdnosti;

124.   podporuje Opèní protokol k Úmluvì OSN o právech dítìte, který se zabývá úèastí dìtí v ozbrojených konfliktech; naléhá na státy, vèetnì èlenských státù EU, aby podepsaly a ratifikovaly tento protokol;

125.   naléhá na Spojené státy, aby ratifikovaly CRC pøi nejbližší pøíležitosti, protože jsou jedním z posledních dvou státù, které ji ještì neratifikovaly – druhým státem je Somálsko, které postrádá fungující vládu;

126.   je hluboce znepokojen tím, že na choroby, kterým lze pøedcházet, stále každoroènì umírají miliony dìtí, kterým je odepøeno jejich právo na zdraví a život a že miliony dìtí jsou postiženy vlivem HIV/AIDS, protože jsou infikované nebo kvùli HIV/AIDS ztratily rodièe;

127.   je hluboce znepokojen tím, že právo na vzdìlání je odepøeno asi 104 milionùm dìtí školního vìku, vìtšinou dívkám; vyzývá Komisi, aby splnila závazky vzhledem k tzv. "Fast Track" iniciativì a aktivnì se angažovala v problematice vzdìlání s partnery z ACP;

128.   je hluboce znepokojen rostoucím poètem dìtí, které se stávají obìtí globálního obchodu s lidmi; pokládá tuto situaci za selhání svìtového spoleèenství jako celku a zdùrazòuje potøebu naléhavých opatøení a právních pøedpisù k potrestání pachatelù této èinnosti a k ochranì jejích obìtí;

129.   podporuje opatøení na regionální a mezinárodní úrovni s cílem bojovat proti všem formám dìtské práce;

130.   vyzývá všechny státy, aby skonèily s odvádìním dìtí do ozbrojených sil a se zapojování dìtí mladších 18 let do ozbrojených konfliktù;

131.   kategoricky odsuzuje barbarské používání "dìtských vojákù" v konfliktech a válkách; zemì, kterých se to týká, vyzývá k dodržování všeobecnì uznávané legislativy o lidských právech;

III.Dopad konfliktù na ženy a dìti

132.   vyzdvihuje skuteènost, že v posledních letech bylo pøi váleèných konfliktech zaznamenáno masové znásilòování v mnoha zemích, mimo jiné v Kambodži, v Libérii, v Peru, v Bosnì, v Sierra Leone, ve Rwandì, v Konžské demokratické republice, v Somálsku a Ugandì; je zdìšen tím, že zcela nedávno v Darfúru v západním Súdánu popisovali vysídlenci pøípad systematických a protizákonných útokù na civilní obyvatelstvo, vèetnì znásilòování, ze strany vládou podporovaných arabských ozbrojencù a súdánské armády; uvìdomuje si, že je nutné vìnovat zvláštní pozornost nejzranitelnìjším skupinám obyvatelstva;

133.   odsuzuje barbarskou zvyklost využívat znásilòování jako váleèný nástroj a trvá na tom, že mezinárodní spoleèenství musí jasnì øíci, že znásilòování pøi váleèném konfliktu je porušováním mezinárodních humanitárního práva a mezinárodních úmluv; vyzývá k dùrazné zákonné reakci v podobì stíhání za tyto zloèiny; upozoròuje, že Øímská smlouva, kterou byl v roce 2000 zøízen ICC, pokládá znásilnìní za jeden ze zloèinù proti lidskosti;

134.   je si vìdom, že dùsledkem masového znásilòování je skuteènost, že ženám a dívkám hrozí nákaza HIV/AIDS; naléhá na EU, aby všechny ženy a dívky, které byly znásilnìny, mìly po èinu okamžitý pøístup k lékaøské péèi, vèetnì pøerušení tìhotenství;

135.   odsuzuje skuteènost, že v mnoha pøípadech osoby odpovìdné za sexuálnì motivované násilí a znásilòování spáchané pøi konfliktech uniknou trestu a zùstávají neodhalené, a zastává názor, že k minimalizaci těchto případů by přispělo zavedení a plné dodržování práv na reprodukční zdraví;

136.   je znepokojen údajnými pøípady sexuálního a fyzického zneužívání ze strany pøíslušníkù misí OSN mj. v Konžské demokratické republice, v Bosnì a v Kosovu;

137.   je znepokojen tím, že tisíce dìtí jsou i nadále zneužívány jako "ozbrojení pìšáci" ve více než 20 zemích celého svìta; poukazuje na to, že podle Svìtové zprávy o dìtských vojácích z roku 2004 používaly dìtské vojáky v ozbrojených konfliktech vlády a ozbrojené skupiny povstalcù v Burundi, Konžské demokratické republice, na Pobøeží slonoviny, v Guineji, Libérii, Myanmaru, Rwandì, Súdánu a Ugandì; naléhavì vybízí všechny vládní ozbrojené síly a ostatní ozbrojené skupiny, aby ze svých øad okamžitì propustily všechny dìti;

138.   podporuje Opèní protokol k CRC, který se zabývá úèastí dìtí v ozbrojených konfliktech a naléhá na státy, vèetnì èlenských státù EU, aby podepsaly a ratifikovaly tento protokol;

139.   je si vìdom, že jako dìtští vojáci byli využíváni v první øadì chlapci, ale poukazuje na to, že stále více jsou v ozbrojených konfliktech využívány dívky jako aktivní bojovnice a prostitutky;

140.   zdùrazòuje, že dìti jsou odvádìny do ozbrojených sil, aby plnily rùzné úkoly a úlohy, napø. jako spojky, zvìdové, kuchaøi, nosièi atd. a že všechny tyto úkoly vystavují dìti nebezpeèí; zdùrazòuje, že dívky jsou ve svém postavení nucených sexuálních otrokyò nebo nucených manželek zvlášť vystaveny rizikùm;

141.   žádá OSN a mezinárodní spoleèenství jako celek, aby vìnovaly zvýšenou pozornost dopadu konfliktních situací na ženy a dìti, zvláštì ty, které patøí k etnickým, jazykovým a nebo náboženským menšinám, a zejména pokud jsou terèem promyšlené váleèné strategie;

142.   vítá pøijetí obecných smìrù EU týkajících se dìtí a ozbrojených konfliktù v roce 2003; žádá Radu a Komisi, aby pøedkládaly každých šest mìsícù Evropskému parlamentu prùbìžnou zprávu o plnìní a dopadu tìchto obecných smìrù; oceòuje pozitivní signály, které svìdèí o tom, že Komise je pøipravená spolupracovat;

IV.Zrušení trestu smrti

143.   vítá pokraèující trend rušení trestu smrti; konstatuje, že ve více než polovinì zemí svìta, celkem ve 118 státech, byl zrušen trest smrti buï právnì, nebo prakticky; je i nadále znepokojen tím, že 78 státù stále ještì zastává vùèi trestu smrti postoj ve prospìch jeho zachování;

144.   dává za pøíklad Bhútán, Samou, Senegal a Turecko, které v roce 2004 zrušily trest smrti za veškeré zloèiny;

145.   vyzývá místní orgány na Filipínách, aby zastavily výkon rozsudkù odsuzujících k trestu smrti a aby ve všech pøípadech respektovaly právo obvinìných na minimální soudní a procesní záruky, a zejména naléhá na orgány v této zemi, aby pøezkoumaly pøípad obèana EU Francisca Juana Larrañagy ze Španìlska, který byl odsouzen k trestu smrti v soudním procesu plném nesrovnalostí a pochybení a nebyly mu poskytnuty minimální soudní a procesní záruky;

146.   vybízí státy, aby ratifikovaly Druhý dobrovolný protokol k ICCPR, jehož cílem je zrušení trestu smrti;

147.   vyzývá EU, aby využila mnohostranných fór, napøíklad Komise OSN pro lidská práva (UNHCR), k tomu, aby vybízela státy k ratifikaci a dodržování mezinárodních nástrojù na ochranu lidských práv, které se týkají trestu smrti, a aby pokraèovala ve své praxi navrhování rezoluce UNHCR, která bude vyzývat ke zrušení trestu smrti, k vyhlášení moratoria na veškeré popravy a k tomu, aby státy, které chtìjí zachovat trest smrti, dodržovaly minimální standardy schválené OSN;

148.   vítá rezoluci 2004/67, kterou pøijala UNHCR dne 21. dubna 2004 na svém výroèním zasedání v Ženevì a která vyzývá všechny státy, které zachovávají trest smrti, aby jej úplnì zrušily a mezitím vyhlásily moratorium na popravy; je si vìdom role, kterou hraje EU a její èlenské státy, které tuto rezoluci podpoøily; naléhá na všechny státy, aby se øídily touto rezolucí OSN a aby pøinejmenším zavedly moratorium na popravy;

149.   vyzývá všechny zemì, které zavedly moratorium na výkon trestu smrti, aby pokroèily dále k jeho úplnému zrušení;

150.   je znepokojen tím, že Asie zùstává kontinentem, na kterém je popravováno nejvíce lidí; je zdìšen tím, že Èína provádí více poprav než jakékoli jiná zemì svìta, v roce 2004 byly hlášeny tisíce poprav v této zemi; vyzývá Èínu, aby zveøejnila oficiální poèet poprav provedených v roce 2004;

151.   je znepokojen skuteèností, že obnovení používání trestu smrti na Srí Lance po 27 letech moratoria na popravy jde zcela proti mezinárodnímu trendu smìøujícímu k rušení trestu smrti, a naléhá proto na srílanské orgány, aby hledaly jiné pøístupy k potírání trestné èinnosti;

152.   konstatuje, že v Rusku platí moratorium na výkon trestu smrti, ale v ruských právních pøedpisech nebyl trest smrti dosud zrušen; vyzývá Rusko, aby uèinilo okamžité kroky k ratifikaci Protokolu è. 6 Evropské úmluvy o ochranì lidských práv týkajícího se trestu smrti a aby podepsala Protokol è. 13 o zrušení trestu smrti za všech okolností;

153.   je zdìšen vysokým poètem poprav v Íránu, zejména poprav mladistvých, a skuteèností, že Írán odmítl zveøejnit oficiální statistické údaje o trestu smrti;

154.   vyzývá EU, aby v rámci svého dialogu o lidských právech s Èínou a Íránem vyvíjela tlak na tyto zemì, aby vyhlásily moratorium na výkon trestu smrti, které by skuteènì dodržovaly a které by vedlo ke zmìnì právních pøedpisù;

155.   vyzývá novou iráckou vládu, aby nezavádìla znovu trest smrti, zejména vzhledem k tomu, že v prozatímní ústavì nebyla o trestu smrti ani zmínka;

156.   je znepokojen tím, že Afghánistán vykonal v dubnu 2004 první popravu od pádu Talibanu; vyzývá nedávno zvolené nové vedení Afghánistánu k zavedení moratoria na výkon trestu smrti;

157.   vítá rozhodnutí dolní komory parlamentu v Tádžikistánu, která v èervnu 2004 hlasovala ve prospìch zákona, který pozastavuje udìlování trestu smrti;

158.   je znepokojen tím, že vietnamská vláda v souèasné dobì považuje zveøejòování a pøedávání statistických údajù o udìlování trestu smrti za státní tajemství; je i nadále hluboce znepokojen vysokým poètem poprav vykonaných v loòském roce ve Vietnamu;

159.   považuje za slibné, že v Africe i nadále klesá míra udìlování trestu smrti; zejména vítá skuteènost, že Zambie naøídila pøezkoumání všech soudních pøípadù, v nichž byl obžalovaný odsouzen k smrti, a pøedložila parlamentu návrh na zrušení trestu smrti; vítá podobné rozhodnutí v Malawi, kde prezident také zrušil 79 rozsudkù smrti v dubnu 2004;

160.   vyzývá státy západní Afriky, aby zaujaly jednotný postoj a zcela zrušily trest smrti, zejména Guineu, která jej chce zachovat;

161.   je potìšen skuteèností, že v Evropì trest smrti prakticky zmizel, a vyzývá Bìlorusko, aby uèinilo poslední krok k uskuteènìní tohoto cíle; zároveò vyzývá ty èlenské státy EU (Francie, Itálie, Lucembursko a Španìlsko) a Rady Evropy, které ještì neratifikovaly Protokol è. 13 Evropské úmluvy o lidských právech, jenž se vztahuje ke zrušení trestu smrti za všech okolností, aby tak uèinily;

162.   znovu odsuzuje používání trestu smrti na Kubì po mnoha letech, kdy bylo udìlování trestu smrti pozastaveno;

163.   vítá návrh mexického prezidenta zcela zrušit trest smrti(10);

164.   vyzývá Spojené státy ke zrušení trestu smrti a vítá povzbudivý trend v USA, kde klesá poèet osob odsouzených k smrti; uvìdomuje si, že od roku 1999 se poèet rozsudkù smrti snížil o 54 %, poèet poprav klesl o 40 % a poèet osob v celách smrti se snížil o 6 %(11);

165.   vybízí Komisi, aby pokraèovala ve své praxi právnických nót amicus curiae (pøátelé soudu)(12) v pøípadech projednávaných Nejvyšším soudem USA, jako v roce 2001, kdy se týkal nezletilých a duševnì nemocných osob, které byly odsouzeny k trestu smrti;

166.   naléhá na EU, aby pøi jednání s tøetími zemìmi dùslednì prosazovala své obecné smìry v otázce trestu smrti, které pøijala v roce 1998;

167.   naléhá na státy, které chtìjí zachovat trest smrti, aby jej neukládaly osobám, které byly v okamžiku spáchání èinu mladší 18 let, tìhotným ženám nebo osobám s duševními poruchami, a trvá na tom, aby byl trest smrti ukládán pouze za nejzávažnìjší trestné èiny;

168.   naléhavì vyzývá státy, které uplatòují trest smrti u osob obžalovaných z dobrovolného sexuálního vztahu s osobou stejného pohlaví, aby takové zákony a soudní praxi zrušily;

V.Obchod s lidmi a lidskými orgány – sexuální prùmysl a dìtská práce

169.   bere na vìdomí definici obchodu s lidmi stanovenou v Protokolu OSN o prevenci, potlaèování a trestání obchodu s lidmi, zejména se ženami a dìtmi, který doplòuje Úmluvu OSN proti mezinárodnímu organizovanému zloèinu, kterou pøijalo Valné shromáždìní OSN v listopadu 2000(13);

170.   uvìdomuje si, že zejména ženy a dìti jsou velmi ohroženy jevy, které lze považovat za moderní formu otroctví;

171.   poukazuje na to, že otroctví je zakázáno èlánkem 4 Všeobecné deklarace lidských práv(14);

172.   zdùrazòuje, že obchod s lidmi v jakékoli formì je porušením lidských práv a zakazuje jej èl. 5 odst. 3 Listiny základních práv EU;

173.   je si vìdom, že obchod se ženami a dìtmi pro úèely sexuálního vykoøisťování je mezinárodním organizovaným zloèinným jevem, který má závažné dùsledky pro bezpeènost, spokojený život a lidská práva jeho obìtí;

174.   poukazuje na to, že ženy a dìti, které jsou pøedmìtem obchodu pro úèely sexuálního vykoøisťování, jsou èasto sexuálnì zneužívány a zbaveny možnosti volného pohybu a identity;

175.   zdùrazòuje, že obchod se ženami a nucená prostituce jsou mezinárodnì uznanými pøípady porušování lidských práv a Úmluva o odstranìní všech forem diskriminace žen konkrétnì požaduje, aby státy "potíraly veškeré formy obchodu se ženami a obohacování se z prostituce žen" (èlánek 6);

176.   je znepokojen tím, že ženy a dìti, které se dostanou do zemì bez platných dokladù nebo které jsou obìtmi obchodu se ženami a dìtmi a pøišly o své doklady, èasto nemají možnost usilovat o právní zadostiuèinìní za zneužívání, kterému byly vystaveny;

177.   zdùrazòuje, že obchod se ženami a dìtmi je globálním problémem, a vybízí státy, aby postupovaly koordinovanì v zájmu lepšího prosazování mezinárodního práva v boji proti této trestné èinnosti;

178.   zdùrazòuje potøebu vzdìlávat na úrovni EU úøedníky výkonné moci v metodách vyšetøování øetìzcù obchodníkù s lidmi a ostrahu hranic ve zpùsobech identifikace obchodníkù a jejich obìtí;

179.   je si vìdom toho, že obchod s lidmi se neomezuje na sexuální prùmysl, pøedmìtem obchodování jsou také ženy a dìti, které jsou nuceny k práci;

180.   poukazuje na to, že podle UNICEF žije v západní a støední Africe následkem pøeshranièního pašování v otroctví více než 20 000 dìtí;

181.   je si vìdom toho, že obchod s lidskými orgány je vysoce organizovanou mezinárodní trestnou èinností se závažnými škodlivými dùsledky; vyzývá k tomu, aby se mezinárodní spoleèenství více zamìøilo na boj proti této èinnosti;

182.   naléhá na jednotlivé státy, aby zesílily trestnìprávní stíhání obchodu s lidmi legislativní reformou, zvyšováním informovanosti a vzdìláváním; zdùrazòuje potøebu podporovat a chránit obìti, které se rozhodly svìdèit;

183.   velmi vítá návrh úmluvy Rady Evropy o postupu proti obchodu s lidmi (leden 2005); naléhá na Komisi, aby s podporou Rady stanovila v návrhu Úmluvy Rady Evropy nejvyšší normy ochrany lidských práv osob, které jsou obìtí obchodu s lidmi;

184.   vítá skuteènost, že Komise hodlá vypracovat sdìlení o pøedcházení obchodu s lidmi a boji proti nìmu;

185.   oceòuje úsilí Komise vypracovat opatøení pro boj proti obchodu s lidmi, zejména v rámci programù TACIS a CARDS, ale zdùrazòuje, že je tøeba, aby zintenzívnila svou èinnost v klíèových tranzitních zemích, kterými jsou Bìlorusko, Moldavsko, Ruská federace a Ukrajina;

VI.Role mezinárodního podnikání v souvislosti s lidskými právy

186.   vybízí spoleènosti pùsobící na mezinárodní úrovni, aby považovaly právní pøedpisy v oblasti lidských práv za kritérium pøi rozhodování o své politice; velmi nabádá spoleènosti k tomu, aby si vytvoøily jasné mechanismy k úèinnému sledování všech svých èinností v souladu s kodexem chování a mezinárodními normami lidských práv;

187.   je si vìdom, že podniky mohou mít tak silné postavení, že mohou ovlivòovat vládní rozhodnutí na globálním trhu; vybízí podniky, aby prosazovaly, hájily a zajišťovaly dodržování práv svých pracovníkù a pracovníkù, které zamìstnávají jejich dodavatelé, subdodavatelé a obchodní partneøi;

188.   vyzývá podniky, aby zajistily, že jejich výrobky nebudou používány pøi porušování lidských práv;

189.   uvìdomuje si, že v posledních letech byly podniky terèem kampaní spotøebitelských organizací a ochráncù lidských práv, který je mìl pøimìt k tomu, aby více pøihlížely ke špatné situaci v oblasti lidských práv, a že nìkdy byl dùsledek tìchto kampaní znièující vzhledem k nereálným požadavkùm; naléhá na spoleènosti, aby pøijaly urèité minimální standardy, a zmírnily tak znepokojení veøejnosti;

190.   bere na vìdomí první a druhou zásadu Globální dohody OSN, které stanoví, že "podniky by mìly podporovat a respektovat ochranu mezinárodnì uznaných lidských práv" ve své sféøe vlivu a "mìly by se ujistit, že se nepodílejí na porušování lidských práv", a také tøetí až šestou zásadu, které žádají nadnárodní spoleènosti, aby dodržovaly základní práva svých pracovníkù;

191.   vítá zprávu UNCHR pro lidská práva o Normách OSN a doufá, že OSN bude pokraèovat ve svých obšírnì pojatých rozmluvách o Normách OSN s tím, že jejich významné postavení bude považovat za mìøítko odpovìdností podnikù, pokud jde o lidská práva(15);

192.   vybízí spoleènosti, aby v pøípadì potøeby spolupracovaly s místními nevládními organizacemi vìnujícími se otázce lidských práv;

193.   naléhá na spoleènosti, aby nepùsobily ve státu, na který byly uvaleny jednostranné nebo regionální sankce nebo obchodní embarga z dùvodu porušování lidských práv;

194.   vyzývá EU, aby pøijala kodex chování evropských spoleèností pùsobících v mezinárodním mìøítku, zejména v rozvojových zemích, který by se podobal Evropské iniciativì pro etickou produkci a spotøebu;

195.   znovu opakuje svou výzvu urèenou delegacím Komise ve tøetích zemích, aby prosazovaly Smìrnice OECD pro nadnárodní podniky a aby pùsobily jako kontaktní místa, pokud jde o tyto smìrnice;

196.   vyzývá EU, aby prosazovala myšlenku kodexu chování pro mezinárodní podniky v otázkách týkajících se lidských práv;

VII.Beztrestnost a role ICC

197.   je pøesvìdèen, že udržitelného míru nelze dosáhnout bez odpovìdnosti za zvìrstva, a vìøí, že ukonèení atmosféry beztrestnosti ve spoleènostech otøesených válkou a hrubým porušování lidských práv má zásadní význam pro opìtovné nastolení zákonnosti, míru a demokracie;

198.   vìøí, že zøízení ICC, který doplòuje vnitrostátní jurisdikce, vytváøí èást systému mezinárodní justice, v nìmž spolupracují národní soudy, mezinárodní a smíšené tribunály a ICC za úèelem úèinného ukonèení beztrestnosti za závažná porušení lidských práv, a že bude odrazovat od jejich dalšího výskytu;

199.   naléhá na Komisi a èlenské státy EU, aby pøi plánování pomoci v rámci spolupráce se zemìmi, v nichž skonèily války, pomáhaly pøi posilování vnitrostátních kapacit pro stíhání pøípadù závažného porušení lidských práv;

200.   vyzývá èlenské státy EU, aby napomáhaly ICTY, Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro Rwandu a Zvláštnímu soudu pro Sierra Leone v úspìšném plnìní jeho mandátu, a to pøedevším zajišťováním úèinné spolupráce státu a okamžitým vydáním obvinìných jako jsou Mladiæ, Karadziæ, Gotovina a Taylor;

201.   vyzývá Komisi, Radu a èlenské státy EU, aby v souladu se Spoleèným postojem EU k ICC z èervna 2003 a následnì pøijatým Akèním plánem z ledna 2004 pokraèovaly v energickém úsilí na podporu všeobecné ratifikace Øímského statutu a schválení provádìcí legislativy tak, aby se zvýšily demarše a jiné akce na obranu tohoto soudu pokud se stane terèem útokù, a aby se zajistila úèinná spolupráce státù s tímto soudem; vyžaduje, aby každé pøedsednictví EU pøedložilo Evropskému parlamentu zprávu o akcích, které se uskuteènily v rámci spoleèného postoje;

202.   vítá skuteènost, že Ugandská republika a Konžská demokratická republika (KDR) postoupily dva pøípady hlavnímu žalobci ICC(16);

203.   bere na vìdomí, že v KDR došlo od 1. èervence 2002 k mnoha zabitím, jejichž poèet se odhaduje na 5 000–8 000(17); velmi vítá rozhodnutí žalobce ICC z èervna 2004 vyšetøovat váleèné zloèiny v Konžské demokratické republice; vìøí, že vyšetøování bude jasným signálem toho, že období beztrestnosti pachatelù veškerých váleèných zloèinù je u konce;

204.   vítá rozhodnutí žalobce z èervence 2004 zahájit v severní Ugandì vyšetøování údajných útokù povstalcù patøících k Armádì odporu Pánì na civilní obyvatelstvo, pøi nichž byly uneseny tisíce dìtí;

205.   vyzývá èlenské státy EU, aby pøijaly všechna pøíslušná opatøení k plné spolupráci s ICC tak, aby se zajistilo úspìšné vyšetøování pøípadù; zejména naléhá na všechny èlenské státy, aby s tímto soudem podepsaly dohody o pøemísťování svìdkù a aby s ním sdílely všechny relevantní informace, které mají k dispozici; vybízí EU, aby s ICC uzavøela smlouvu o spolupráci, která EU umožní úèinnì s tímto soudem spolupracovat a napomáhat mu v úspìšném vyšetøovaní pøípadù;

206.   vítá poslední pøípad postoupení vìci žalobci ICC ze strany Støedoafrické republiky (leden 2005);

207.   vítá prohlášení EU, které vyjadøuje podporu obsahu zprávy Vyšetøovací komise OSN o Darfúru(18); dùraznì doporuèuje, aby se Rada bezpeènosti OSN obrátila ohlednì situace v Darfúru na ICC;

208.   je zdìšen tím, že pravidla pro vedení války a pro ochranu obìtí pøi konfliktech jsou i nadále porušována; vyzývá k ukonèení tohoto kruhu beztrestnosti a vyjadøuje podporu ICC jako vhodnému mechanismu pro stíhání porušování lidských práv, ke kterému došlo pøi konfliktních situacích, na mezinárodní úrovni;

209.   doporuèuje Radì a Komisi, aby uvažovaly o opatøeních, která by podnítila USA k pozitivnìjšímu pohledu na ICC;

210.   pøipomíná státùm, které ratifikovaly Øímský statut, že podpis dohody o udìlení imunity vùèi stíhání ze strany ICC se státem, který nepodepsal Øímský statut, je v rozporu s duchem statutu; vyzývá zejména Spojené státy, aby ratifikovaly tento statut a upustily od snahy vyjednat zvláštní podmínky pro své vojenské jednotky, kterým by byla pøiznány jakási "mezinárodní imunita"; vyzývá orgány EU a èlenské státy k aktivní podpoøe státù, které èelí tlaku a finanèním sankcím v dùsledku toho, že odmítají takové dohody podepsat;

211.   vìøí, že ukonèení atmosféry beztrestnosti ve státech znièených válkou a závažným porušováním lidských práv je zásadnì dùležité pro obnovu dodržování zákonnosti, demokracie a lidských práv;

212.   vyzývá k tomu, aby do každého ze ètyø pøíslušných nástrojù pro vnìjší vztahy(19) byl zahrnut výslovný, ucelený a konkrétní závazek podporovat prohlubování lidských práv a demokracie jako základní a prioritní cíl;

213.   vyzývá k zachování a zlepšení Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva s tím, že EU se bude více angažovat v zamìøení na lidská práva a demokracii;

VIII.Institucionální a politické zmìny

214.   vyzývá Komisi, aby i nadále zvyšovala dùraz na aspekty lidských práv v mezinárodních vztazích a jiných oblastech politiky;

215.   vyzývá Radu a Komisi, aby urèily a pøijaly konkrétní opatøení ohlednì tìch zemí, jejichž zákony diskriminují obèany z dùvodu sexuální orientace; vyzývá ty zemì, jejichž zákony považují dobrovolný sexuální vztah mezi pøíslušníky stejného pohlaví za trestný èin, aby je zrušily;

216.   vítá pøijetí pokynù EU týkajících se obráncù lidských práv v èervnu 2004; naléhá na EU, aby dùslednì poskytovala podporu a pomoc obráncùm lidských práv a novináøùm, kteøí jsou v ohrožení vzhledem k tomu, že se v roce 2004 zvýšil poèet útokù na novináøe a obránce lidských práv; vyzývá v tomto ohledu Radu, aby plnì zahrnula situaci obráncù lidských práv do politického dialogu se tøetími zemìmi;

217.   vyzývá Evropskou unii, aby usilovala o zlepšení koherence politiky lidských práv a zajistila lepší tok informací; zdùrazòuje, že ekonomická hlediska by v žádném pøípadì nemìla vyústit v to, že by Unie pøehlížela nebo zlehèovala porušování lidských práv;

218.   vyzývá Evropskou unii a její èlenské státy, aby jednohlasnì hovoøily o porušování lidských práv, zvláštì pak v Komisi OSN pro lidská práva, kde v minulosti EU nemìla dostateèný vliv na rozhodovací proces, neboť neexistoval konsensus mezi èlenskými státy;

219.   znovu opakuje, že dodržování lidských práv, jak je popsáno v dohodách EU se tøetími zemìmi, pøedstavuje zásadní prvek tìchto dohod; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby zavedla pøehledný mechanismus uplatòování tohoto ustanovení o lidských právech obsaženého ve smluvních vztazích EU se tøetími zemìmi a aby s ohledem na tento mechanismus pøezkoumala souèasné a budoucí dohody; vyzývá Komisi, aby u pøíležitosti 10. výroèí Barcelonského procesu vypracovala veøejnou zprávu o lidských právech v zemích Støedomoøí a aby na základì této zprávy dále rozvíjela partnerství s tìmito zemìmi;

220.   vyzývá v tomto ohledu k ustavení podvýboru pro lidská práva v rámci dohod o pøidružení, aby se tak rozvinul strukturovaný dialog o lidských právech a demokracii a byly identifikovány klíèové oblasti zájmu, jimiž se mají akèní plány ENP zabývat; zdùrazòuje význam konzultace a zapojení obèanské spoleènosti do práce v tìchto podvýborech, aby byla situace v oblasti lidských práv lépe monitorována; také vyzdvihuje potøebu toho, aby byl Parlament úzce zapojen do práce a sledování tìchto podvýborù; v tomto ohledu znova vyzývá Komisi k sestavení zprávy o vývoji v oblasti lidských práv v zemích ENP;

221.   doporuèuje zhodnotit aktivity Rady a Komise, které jsou popsány ve Výroèní zprávì Evropské unie o lidských právech a týkají se zemí a tématických zájmù zdùraznìných v pøedchozích usneseních, a to z hlediska vlivu a úèinnosti tìchto aktivit;

222.   vítá skuteènost, že vysoký pøedstavitel EU pro SZBP Javier Solana jmenoval pana Michaela Matthiessena svým osobním zástupcem pro lidská práva(20);

223.   zdùrazòuje nutnost vykonávat tuto funkci nezávisle a žádá nového zástupce, aby úzce spolupracoval s Evropským parlamentem, aby ho informoval o své èinnosti a postupoval v souèinnosti s pøíslušnými výbory v EP; vyzývá Radu k posílení poètu zamìstnancù generálního sekretariátu Rady, kteøí se zabývají lidskými právy, aby byla zajištìna odpovídající podpora osobního zástupce pøi výkonu jeho mandátu;

224.   bere v úvahu závìry, které pøijala Rada v prosinci 2004 ohlednì uskuteèòování zásad EU týkajících se dialogù o lidských právech; zdùrazòuje potøebu úèasti Parlamentu na uskuteèòování tìchto zásad alespoò prostøednictvím informaèního procesu ze strany Parlamentu dvakrát roènì; upozoròuje pøedevším na strukturované dialogy EU s Èínou a Iránem a v této souvislosti vyzývá Radu k tomu, aby došlo k užší spolupráci s Parlamentem; obecnì vybízí Radu, aby Parlament v pravidelných intervalech informovala o uskuteèòování a posuzování zásad EU v oblasti lidských práv a dále aby pøedložila zprávu o konkrétním vlivu tìchto zásad;

225.   vítá pøijetí nových zamìstnancù odpovìdných za styk s obèanskou spoleèností v rámci delegací Rady v tøetích zemích a vyzývá tyto delegace k tomu, aby v mimoøádných pøípadech zajistily ochranu osob, které brání lidská práva;

226.   podporuje v tomto ohledu veškerou iniciativu Rady, trojky a pøedsednictví, která má za cíl øešení dùležitých zájmù týkajících se stavu lidských práv v tøetích zemích; vyzývá Radu, aby jednou roènì pøedložila Parlamentu výsledky pracovního plánu, který navrhuje každé pøedsednictví ve vìci spoleèných strategií; vybízí Radu, aby systematicky pøedkládala prohlášení orientovaná na lidská práva a diplomatické protesty Parlamentu, aby tak mohl být plnì a podrobnì informován; vìøí, že by mìlo být vynaloženo veškeré úsilí k tomu, aby se vnìjší akce EU vyznaèovaly vìtší konzistentností a koherencí;

227.   opakuje svùj požadavek, aby Komise provedla školení o lidských právech v každé delegaci EU v tøetích zemích a aby zajistila jasné uplatòování zásad;

228.   vìøí, že je možné reálnì a objektivnì zhodnotit výsledky a zlepšení, kterých bylo ve svìtì dosaženo v oblasti lidských práv díky aktivitám Evropského parlamentu na tomto poli, pøièemž se v souèasné dobì zdá, že tyto aktivity nemají podstatný a skuteèný vliv;

229.   bere na vìdomí rozhodnutí Rady zøídit zcela samostatnou agenturu pro základní a lidská práva(21); oèekává, že hlavním cílem této agentury bude poskytovat podporu Komisi pøi slaïování rozdílných pøístupù ve vnitøní a vnìjší politice Unie v oblasti lidských práv; vybízí Radu, aby do pùsobnosti agentury zahrnula kandidátské zemì;

230.   je si vìdom, že zaèlenìní Listiny základních práv EU do Ústavy svìdèí o tom, že EU bere otázku lidských práv na svém území vážnì, a proto doporuèuje, aby byla pùsobnost agentury rozšíøena tak, aby zahrnovala všechny oblasti Listiny a pøíslušná ustanovení první èásti ústavní smlouvy, jako další doklad o odhodlání EU uplatòovat tato práva v praxi;

231.   doporuèuje, aby se èinnost agentury nepøekrývala s èinností vykonávanou pod záštitou Rady Evropy; doporuèuje proto, aby agentura vyvíjela institucionální spolupráci s Radou Evropy a jejími institucemi a s Evropským soudem pro lidská práva a aby také vìnovala pozornost práci OBSE a OSN;

232.   navrhuje, aby agentura navázala konstruktivní dialog s obèanskou spoleèností a národními odborníky a aby navazovala kontakty s akademickými institucemi;

233.   velmi zdùrazòuje, že je nutné, aby agentura byla nezávislá a aby pravidelnì podávala zprávu Parlamentu, pokud má být úèinným a dùvìryhodným nástrojem sledování dodržování základních práv v EU;

234.   vyzývá k vèasnému pøijetí Deklarace OSN o právech pùvodního obyvatelstva; k dosažení tohoto cíle zastává názor, že pracovní skupina by mìla okamžitì zahájit pøípravu návrhu deklarace; v této souvislosti vybízí Komisi a Radu, aby plnì podpoøily vìc pùvodního obyvatelstva a aby vzaly v potaz závìry této deklarace;

235.   vítá pøezkoumání Kodexu Evropské unie o obchodu se zbranìmi, která je navrženo bìhem pøedsednictví Lucemburska, a vybízí Radu, aby podnikla kroky k zajištìní pøísného dodržování tohoto kodexu všemi èlenskými státy, aby poskytla potøebné zdroje pro jeho monitorování a prosazování a aby dále prosazovala globální dohodu o obchodu se zbranìmi a pracovala na ní;

o
o   o

236.   povìøuje svého pøedsedu, aby pøedal toto usnesení Radì, Komisi a vládám a parlamentùm èlenských státù a kandidátských zemí, OSN, Radì Evropy, OBSE a vládám a zemím uvedeným v tomto usnesení a kanceláøím hlavních nevládních organizací se sídlem v EU, které se zamìøují na lidská práva.

(1) Úř. věst. C 379, 7.12.1998, s. 265; Úř. věst. C 262, 18.9.2001, s. 262; Úř. věst. C 293 E, 28.11.2002, s. 88; Úř. věst. C 271 E, 12.11.2003, s. 576. (2) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1. (3) Úř. věst. L 317, 15.12.2000, s. 3. (4) Úř. věst. C 82 E, 1.4.2004, s. 610. (5) Přijaté texty, P6_TA(2005)0051. (6) Zpráva UNICEF o dětské práci, 2005. (7) Přijatá v roce 1989 a ratifikovaná všemi státy kromě USA a Somálska. (8) Přijatá Organizací africké jednoty v roce 1990. (9) Úmluva o právech dítěte je jedinou smlouvou v oblasti lidských práv, která pokrývá celé spektrum občanských, politických, hospodářských, sociálních a kulturních práv. (10) Článek 22 současné mexické ústavy omezuje rozsah použitelnosti trestu smrti, ale zcela jej nezakazuje. V mexickém právním řádu je trest smrti zachován ve vojenském trestním zákoníku. Již přes padesát let však nebyla vykonána žádná poprava. (11) Trest smrti v roce 2004: výroční bilanční zpráva, Informační středisko pro trest smrti, prosinec 2004. (12) Nótu amicus curiae podává osoba, která není stranou daného případu a může poskytnout informace o právních otázkách; často jde o pokus lobbovat u Nejvyššího soudu. (13) "Obchodem s lidmi" se rozumí najímání, přeprava, převod, ukrývání nebo přijímání osob prostřednictvím výhrůžek nebo užití násilí nebo jiných forem donucení, únosu, podvodu, klamavých příslibů, zneužití moci nebo zranitelnosti nebo poskytnutí nebo přijetí plateb nebo výhod za získání souhlasu od osoby mající kontrolu nad jinou osobou pro účely finančního obohacení." (14) Článek 4: " Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány." (15) Tato zpráva OSN byla pøedložena UNHCR v bøeznu 2005 v Ženevì. (16) Žalobce opakovanì uvedl, že bude v obou pøípadech vyšetøovat údajné sexuální násilí, napø. znásilòování. Mezinárodní trestní soud však nebude stíhat dìtské vojáky, protože podle jeho statutu lze obžalovat pouze osoby starší 18 let. (17) Na základě údajů Úřadu žalobce, ICC, říjen 2004. (18) Mezinárodní vyšetřovací komise pro Darfur, Zpráva pro generálního tajemníka OSN, 25. ledna 2005. (19) Nástroj rozvojové spolupráce a hospodářské spolupráce (DCECI), Nástroj pro evropské sousedství a partnerství (ENPI), Nástroj pro stabilitu (SI), a Nástroj předvstupních strukturálních politik (IPA). (20) Závěry předsednictví, Brusel 16.–17. prosince 2004 (bod 52). (21) Závěry předsednictví, Brusel 16.–17. prosince 2004. Sdělení Komise "Agentura pro základní práva: dokument k veřejné konzultaci", SEK(2004)1281, Brusel, 25.10.2004, KOM(2004)0693.

Usnesení Evropského parlamentu o situaci Romů v Evropské unii

P6_TA(2005)0151 RC-B6-0272/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na oslavu Mezinárodního dne Romů dne 8. dubna 2005(1);

-   s ohledem na ústavní smlouvu podepsanou hlavami států a předsedy vlád dne 29. října 2004 obsahující ve své druhé části Listinu základních práv Evropské unie;

-   s ohledem na články 3, 6, 7, 29 a 149 Smlouvy o ES, které zavazují členské státy k tomu, aby zajistily rovné příležitosti pro všechny občany;

-   s ohledem na článek 13 Smlouvy o ES, který Evropské společenství opravňuje přijmout vhodná opatření k boji proti diskriminaci na základě rasového nebo etnického původu;

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ(2), a která zakazuje diskriminaci na základě etnického původu;

-   s ohledem na článek 4 Rámcové úmluvy Rady Evropy o ochraně národnostních menšin a Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách;

-   s ohledem na článek 3 a 15 doporučení 1557 (2002) Výboru ministrů Rady Evropy, který upozorňuje na rozšířenou diskriminaci Romů a nutnost posílit systém monitorování diskriminace těchto občanů;

-   s ohledem na dokument přijatý skupinou COCEN před zasedáním Evropské rady v Tampere v roce 1999, jehož název zní "Situace Romů v kandidátských zemích" a který zdůrazňuje nezbytnost více si uvědomovat rasismus a diskriminaci, kterým Romové čelí;

-   s ohledem na Úmluvu OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení ze dne 10. prosince 1984;

-   s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(3);

-   s ohledem na Listinu evropských politických stran pro nerasistickou společnost(4);

-   s ohledem na zřízení skupiny komisařů odpovědných za základní práva, opatření proti diskriminaci a rovné příležitosti(5) a očekávaje předložení programu této skupiny;

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1035/97 ze dne 2. června 1997, kterým se zřizuje Evropské středisko pro sledování rasismu a xenofobie (EUMC)(6), na výroční a tematickou zprávu EUMC o rasismu v EU a k Zelené knize Komise o rovnosti a nediskriminaci v rozšířené EU (KOM(2004)0379);

-   s ohledem na nedávno uveřejněnou zprávu Evropské komise upozorňující na velmi znepokojující úroveň nepřátelství a porušování lidských práv Romů, Sintů a kočovníků v Evropě(7);

-   s ohledem na své usnesení ze dne 27. ledna 2005 o připomenutí holokaustu, antisemitismu a rasismu(8);

-   s ohledem na mezinárodní právní nástroje, jakým je obecné doporučení XXVII ("Diskriminace Romů") Výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace a na doporučení týkající se obecné politiky č. 3 Evropské komise o potlačení rasismu a nesnášenlivosti vůči Romům/Sintům;

-   s ohledem na komplexní akční plán, který přijaly země sdružené v OBSE, včetně členských států EU a kandidátských zemí, zaměřený na zlepšení situace Romů a Sintů na území států sdružených v OBSE a zavazující tyto země mimo jiné k tomu, že posílí své úsilí zaměřené na zajištění plnohodnotné a rovnocenné úlohy Romů a Sintů ve společnosti a že vymýtí jejich diskriminaci;

-   s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že 8. duben byl vyhlášen jako Mezinárodní den Romů a předpokládá se, že bude připomínán každoročně mimo jiné jako příležitost dozvídat se více o největší evropské národnostní menšině a o rozsahu jejího sociálního vyloučení;

B.   upozorňuje na 12–25 milionů Romů žijících v Evropě, z nichž 7–9 milionů jsou občany Evropské unie, kteří jsou rasově diskriminováni a často trpí přísnou strukturální diskriminací, chudobou a sociálním vyloučením a také diskriminací na základě pohlaví, věku, postižení a sexuální orientace;

C.   zdůrazňuje, že je nezbytné okamžitě odstranit pokračující násilné trendy rasismu a rasové diskriminace Romů a uvědomuje si, že jakékoli nepotrestání rasistických útoků, nenávistných řečnických projevů, fyzických útoků extremistických skupin, nezákonných vystěhování a policejního násilí motivovaných protiromským a protisintským smýšlením se významně podílí na oslabování úlohy práva a demokracie a vede k podpoře opakování takovýchto zločinů, žádá proto rozhodnou akci k vymýcení tohoto jednání;

D.   uznává, že selhání v boji proti rasové diskriminaci a xenofobii projevovaným vůči Romům, zvláště potom selhání veřejných orgánů, je faktorem, který podněcuje přetrvávání těchto problémů ve společnosti;

E.   vzhledem k tomu, že na romskou komunitu stále ještě není ve všech členských státech a kandidátských zemích pohlíženo jako na etnickou nebo národnostní menšinu a že tudíž nemůže využívat práv vyplývajících z jejího statutu ve všech zmíněných zemích;

F.   poznamenává, že zatímco mnoho členských států převedlo do svých vnitrostátních právních předpisů směrnici 2000/43/ES, jiné tuto směrnici nepřevedly, nebo ji převedly neúplně či nepřesně;

G.   připomíná, že romský holokaust, stejně jako závažnost zločinů nacizmu směřujících k vyhlazení Romů v Evropě, si zaslouží plné uznání, a vyzývá v tomto ohledu Komisi a příslušné orgány, aby podnikly všechny nezbytné kroky, aby byla z místa dřívějšího koncentračního tábora v Letech u Písku odtraněn vepřín a aby zde byl vystavěn vhodný památník;

H.   znovu připomíná, že velké množství Romů bylo obětí války a etnických čistek a je nadále obětí pronásledování v některých oblastech bývalé Jugoslávie;

I.   lituje, že velké množství Romů žádajících o azyl bylo vyhoštěno nebo jim bylo vyhrožováno vyhoštěním z hostitelských členských států EU, a to v rozporu se zásadou vyloučení násilného navracení, jak byla stanovena v Ženevské úmluvě z roku 1951 a souvisejících protokolech;

J.   lituje, že Romové jsou i nadále nedostatečně zastoupeni ve vládních strukturách a veřejné správě členských států a kandidátských zemí, v nichž tvoří významnou část populace; připomíná, že se tyto vlády zavázaly, že zvýší počet Romů pracujících v rozhodovacích strukturách, ale musí teprve učinit významný pokrok;

K.   uznává, že je nutné zajistit účinnou účast Romů na politickém životě, zejména pokud jde o rozhodnutí týkající se života a blahobytu romských komunit;

L.   zdůrazňuje, že v žádném případě nesmí být nová občanská práva navržena a zavedena tak, aby diskriminovala oprávněné žadatele o občanství nebo aby odepřela občanství dlouhodobě usazeným romským občanům některého ze členských států nebo kandidátské země;

M.   vzhledem k tomu, že v mnoha státech existují jasné známky toho, že policejní síly a jiné orgány trestní spravedlnosti jsou protiromsky zaměřeny, což vede k systémové rasové diskriminaci při výkonu trestní spravedlnosti;

N.   vzhledem k tomu, že Romové jsou obvykle diskriminováni při poskytování zdravotní péče a sociálního zabezpečení, a v souvislosti s tím připomíná případy segregace na porodních odděleních a sterilizace Romek bez jejich vědomého souhlasu;

O.   vzhledem k nehygienickým životním podmínkám neodpovídajícím normám a k očividné ghetoizaci, které přetrvávají v širokém měřítku, a vzhledem k tomu, že je Romům obvykle zabraňováno odstěhovat se z takových sídlišť;

P.   upozorňuje na rasovou segregaci ve stávajících vzdělávacích systémech v několika členských státech, která vede k výuce romských dětí buď v oddělených třídách s nižšími standardy, nebo ve třídách pro mentálně postižené; uznává, že zlepšení přístupu ke vzdělávání a možností akademického vzdělání pro Romy je zásadní pro zlepšení budoucnosti romských komunit;

Q.   vzhledem k tomu, že romské komunity v průměru čelí nepřijatelně vysoké míře nezaměstnanosti, což vyžaduje zvláštní opatření pro usnadnění přístupu k pracovním místům;

R.   s ohledem na problémy, které mají Romové s plným uznáním své kultury, lituje skutečnost, že ve většině členských států a kandidátských zemí jsou v programech hlavních médií Romové nadále nedostatečně zastoupeni a zároveň je posilován negativní obraz romských občanů prostřednictvím novinových článků, televizního a rozhlasového vysílání; poznamenává také, že nové komunikační technologie včetně internetu mohou přispět k boji proti nesnášenlivosti Romů;

1.   odsuzuje jakoukoli formu diskriminace Romů;

2.   vyzývá Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby zvážily uznání Romů za evropskou menšinu;

3.   vítá nedávné prohlášení předsedy Evropské komise Barossa o důležitosti odstranění diskriminace Romů a o úloze, jakou může hrát lisabonská strategie ve zlepšování příležitostí Romů(9), a vyzývá Radu, Komisi, členské státy a kandidátské země, aby veřejně přijaly opatření pro boj s protiromským a protisintským smýšlením ve všech podobách, na úrovni místní, národní, regionální nebo na úrovni EU;

4.   naléhá na Komisi, aby zahrnula otázku boje proti protiromskému a protisintskému smýšlení v Evropě mezi své priority v rámci Evropského roku rovných příležitostí 2007 a vyzývá politické strany a občanskou veřejnost na všech úrovních, aby zajistila, že rasová nenávist vůči Romům nebude nikdy v evropské společnosti tolerována;

5.   naléhá dále na Komisi, aby v rámci politických požadavků kodaňských kritérií zajistila, že kandidátské země učiní skutečný pokrok v posílení právního státu a ochrany lidských práv a práv menšin, především práv romských obyvatel;

6.   vyzývá Evropskou komisi, aby připravila sdělení o tom, jak může EU ve spolupráci s členskými státy nejlépe koordinovat a podporovat úsilí o zlepšení situace Romů, a aby přijala akční plán obsahující jasná doporučení členským státům a kandidátským zemím pro dosažení lepší hospodářské, sociální a politické integrace Romů;

7.   doporučuje členským státům, aby do svých vnitrostátních právních předpisů urychleně převedly směrnici 2000/43/ES, a vyzývá ty, proti kterým je v současnosti vedeno řízení o porušení Smlouvy v důsledku "neoznámení", aby postoupily vpřed a napravily nedostatečný pokrok; vyzývá Radu, aby v rámci lucemburského předsednictví schválila navrhované rámcové rozhodnutí o rasismu a xenofobii, které by učinilo nenávistně motivované trestné činy postižitelné v celé EU, a které musí být projednáno s Evropským parlamentem;

8.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby posílily vnitrostátní právní předpisy a administrativní opatření, které výslovně a cíleně potírají protiromské a protisintské myšlení, zakazují rasovou diskriminaci a související netoleranci, ať už přímou nebo nepřímou, ve všech oblastech veřejného života;

9.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby si vyměňovaly osvědčené postupy v zájmu podpory romské kultury;

10.   vyzývá členské státy, aby jednaly v zájmu odstranění jakékoli rasové nenávisti a podněcování k diskriminaci a násilí vůči Romům v médiích a prostřednictvím jakýchkoli komunikačních technologií a vyzývá hlavní média k zavedení nejlepších postupů pro nábor pracovníků, jejichž složení by odpovídalo složení obyvatelstva;

11.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby rozvinuly strategii pro lepší zapojení Romů do voleb, jako voličů i kandidátů, a to na všech úrovních;

12.   zdůrazňuje potřebu zajistit stejná sociální a politická práva přistěhovalcům romského původu;

13.   zdůrazňuje, že nedostatek oficiálních dokumentů je závažnou překážkou uplatňování základních práv Romů v celé Evropě, a rovněž jejich přístup ke službám, které jsou zásadní pro sociální začlenění;

14.   naléhá na členské státy a kandidátské země, aby přijaly konkrétní opatření pro zlepšení přístupu Romů na trh práce s cílem zajistit lepší dlouhodobou zaměstnanost;

15.   vyzývá členské státy, v nichž jsou romské děti izolovány od svých vrstevníků do škol pro mentálně postižené nebo umísťovány do zvláštních tříd, aby v určeném časovém období pokročily s programy desegregace, a zajistily tak volný přístup romských dětí ke kvalitnímu vzdělávání a zabránily růstu antiromských nálad mezi ostatními dětmi;

16.   připomíná přijetí usnesení Rady na svém zasedání ve složení ministrů školství ze dne 22. května 1989 o poskytování školního vzdělávání dětí Romů a kočovníků(10) a nadále považuje za prioriru zajistit, aby měly všechny romské děti přístup k standardnímu vzdělávání;

17.   vyzývá členské státy a kandidátské země, aby zajistily rovný přístup ke zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení pro všechny, aby zamezily všem diskriminačním praktikám, především segregaci Romů na porodních odděleních a předcházely praktikám sterilizace romských žen bez jejich souhlasu;

18.   vítá vytvoření Evropského romského a kočovnického fóra a práci parlamentních skupin zaměřených na otázky tykající se Romů a menšin; uznává důležitost spolupráce s takovými subjekty při vytváření evropské politiky ve vztahu k Romům;

19.   domnívá se, že současné vytváření ghet v Evropě je nepřijatelné a vyzývá členské státy, aby přijaly konkrétní opatření pro zabránění tomuto procesu, bojovaly proti diskriminačním praktikám v oblasti bydlení a pomáhaly jednotlivcům z řad Romů při hledání jiného, hygienického bydlení;

20.   naléhá na vlády oblastí s romskou populací, aby přijaly další kroky při integraci romských úředníků na všech úrovních správy a rozhodovacích procesů v souladu s předcházejícími závazky a uvolnily potřebné zdroje pro efektivní fungování takových pracovních míst;

21.   vítá iniciativu Desetiletí romské integrace, kterou podepsalo pět členských a kandidátských států a vyzývá Komisi, aby postupovala společně s vládami těchto států s cílem využít prostředky z příslušného programu EU na uskutečnění této iniciativy;

22.   vyzývá Komisi, aby veřejně podpořila národní vlády, aby zajistily, že v případě programů financování zaměřených na Romy budou do jejich vytváření, uplatňování a monitorování zapojeni Romové;

23.   podporuje pokračující vývoj v rámci orgánů EU uplatňovat přístup pro Romy s Romy, vytvořený OBSE, v budoucnu při výběru pracovníků na pracovní místa související i nesouvisející s Romy;

24.   vyzývá politické strany, a to jak na národní, tak na evropské úrovni, aby přehodnotily své stranické struktury a postupy s cílem odstranit bariéry, které přímo nebo nepřímo brání účasti Romů, a aby přijaly politiky zaměřené na úplnou integraci Romů do svého hlavního politického a sociálního programu;

25.   naléhá na EUMC a po jejím založení také na Agenturu pro základní práva, aby věnovaly více pozornosti protiromskému a protisintskému smýšlení v Evropě a přidělily potřebné prostředky pro sledování rasového násilí a porušování lidských práv Romů;

26.   naléhá na členské státy, aby podporovaly iniciativy zaměřené na schopnost Romů zastupovat se a  aktivně se účastnit ve veřejném a sociálním životě jako celku, a aby umožnily slyšet hlasy romských občanských organizací;

27.   vyzývá Komisi, aby romskou otázku otevřela na celoevropské úrovni a zaměřila se na kandidátské země, vzhledem k tomu, že Romové žijí v celé Evropě;

28.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí.

(1) Mezinárodní den Romů byl ustanoven v roce 1971 na Prvním romském světovém kongresu. (2) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22. (3) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16. (4) "Listina evropských politických stran pro nerasistickou společnost" je návrhem Poradního výboru EU pro rasismus a xenofobii politickým stranám Evropské unie. Text byl tímto Výborem přijat dne 5. prosince 1997. (5) Předseda Evropské komise José Manuel Barroso informoval o této iniciativě ve svém projevu v Evropském parlamentu dne 26. října 2004. Sdělil, že skupina (jíž bude předsedat) se bude zabývat otázkou sledování všech činností Komise a většiny iniciativ v těchto oblastech a také bude vystupovat jako řídící politická síla. (6) Úř. věst. L 230, 21.8.1997, s. 19. (7) Dokument "Situace Romů v rozšířené Evropě" vypracovaný a zveřejněný GŘ pro zaměstnanost a sociální věci, 2004. (8) Přijaté texty, P6_TA(2005)0018. (9) Vyjádření u příležitosti "Lisbonská bilance výsledků V" ze dne 17. března 2005. (10) Úř. věst. C 153, 21.6.1989, s. 3.

Usnesení Evropského parlamentu o modernizaci sociální ochrany a rozvoji kvalitní zdravotní péče (2004/2189(INI))

P6_TA(2005)0152 A6-0085/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise o modernizaci sociální ochrany s cílem dosáhnout vysoce kvalitní, dostupné a trvale udržitelné lékařské péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií za použití "otevřené metody koordinace" (KOM(2004)0304),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2000 ke sdělení Komise o harmonizované strategii modernizace sociální ochrany(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2003 ke sdělení Komise o budoucnosti zdravotní péče a péče o starší osoby: zaručit dostupnost, kvalitu a finanční životaschopnost(2),

-   s ohledem na zasedání Evropské rady ve dnech 20.–21. března 2003 v Bruselu a na závěry předchozích zasedání Evropské rady v Lisabonu, Göteborgu a Barceloně týkající se zdravotní a dlouhodobé péče,

-   s ohledem na Bílou knihu Komise o službách obecného zájmu (KOM(2004)0374),

-   s ohledem na sdělení Komise nazvané "Posílení sociální dimenze Lisabonské strategie: zdokonalení otevřené koordinace v oblasti sociální ochrany" (KOM(2003)0261),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2004 o návrhu společné zprávy s názvem "Zdravotní péče a péče o starší osoby: podpora národních strategií pro zajištění vysoké úrovně sociální ochrany"(3),

-   s ohledem na čl. 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0085/2005),

A.   vzhledem k tomu, že právo na zdraví je jedním ze základních sociálních práv, jak je zakotveno v článku II-95 Smlouvy o Ústavě pro Evropu(4), která nyní prochází ratifikací, a vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie(5) uznává právo každého člověka na přístup ke zdravotní péči a lékařskému ošetření a právo starších osob vést důstojný a nezávislý život a podílet se na společenském, kulturním a pracovním životě,

B.   vzhledem k tomu, že zdraví je individuální hodnotou každého jedince ve všech stádiích života a ve všech životních situacích a jedním ze zásadních předpokladů k tomu, aby aktivně přispíval společnosti, a vzhledem k tomu, že veřejné zdraví je hodnotou společnosti a péče o ně je jedním ze základních úkolů společnosti,

C.   vzhledem k tomu, že zdraví je ovlivňováno mnoha faktory, mezi jinými genetickými dispozicemi, životním stylem a sociální situací a že zdravotní péče se na celkovém zdravotním stavu jednotlivce podílí jen v omezené míře (často se uvádí 10 %),

D.   vzhledem k tomu, že důvěra v dostupnost zdravotní péče v případě potřeby je nezbytnou podmínkou pro úspěšné uplatnění jedince ve společnosti ve všech stádiích života a ve všech životních situacích,

E.   vzhledem k tomu, že volný pohyb osob (včetně pracovníků) je jedním ze základních principů Evropské unie a současně je také nezbytnou podmínkou pro další rozvoj jednotlivých členských států  Unie jako celku a že důvěra občana v dostupnost a kvalitu zdravotní péče v důsledku jeho pohybu mezi jednotlivými členskými státy může být otevřenou koordinací zdravotních systémů upevněna,

F.   vzhledem k tomu, že díky rozhodnutí Evropského soudního dvora bude docházet k nárůstu pohybu pacientů a využívání přeshraničních služeb a že tento vývoj ve spojení s prohlubujícím se vnitřním trhem bude mít rostoucí vliv na národní zdravotní systémy, jejichž zásady a cíle tím nesmějí být ohroženy,

G.   vzhledem k tomu, že z hlediska zdravotní péče je evropský průkaz zdravotního pojištění vhodným nástrojem k zajištění volného pohybu v rámci EU, i když se jednotlivé národní sociální systémy svou strukturou velmi podstatně liší,

H.   vzhledem k tomu, že Evropský soudní dvůr opakovaně uznal žaloby pacientů o náhradu nákladů léčebné péče v jiném členském státě, i když rozlišuje mezi nemocniční a ambulantní péčí a stanoví určité podmínky pro uplatňování těchto nároků, jejichž záměrem je zejména zajistit vyvážený přístup a rovnováhu sociálního zabezpečení, vždy s cílem zabezpečit vysokou úroveň ochrany zdraví,

I.   vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 11. března 2004 Evropský parlament vyzval členské státy, aby své veřejné i soukromé instituce zdravotní péče a pomoci posílily využíváním plného rozsahu nabídky dostupné v zemích původu pacienta,

J.   vzhledem k tomu, že zdravotní systémy v členských státech jsou založeny na principech rovnosti a solidarity, které vyžadují, aby byla každému dostupná a přístupná kvalitní zdravotní a dlouhodobá péče uzpůsobená jeho potřebám bez ohledu na jeho věk či majetek,

K.   vzhledem k tomu, že trvalým cílem Unie je prosazovat vysokou úroveň sociální ochrany a že efektivnější spolupráce v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče přispěje k udržitelné modernizaci evropského sociálního modelu a k větší sociální soudržnosti; že zdravotní a dlouhodobá péče jsou službou obecného zájmu, kde je třeba upřednostňovat princip solidarity,

L.   vzhledem k tomu, že zdravotní systémy jakožto součást systémů sociálního zabezpečení jednotlivých členských států stojí před problémy, které představují nové diagnostické a léčebné metody, stárnutí populace (tj. obrovský nárůst počtu velmi starých osob křehkého zdraví, u nichž je nutno přizpůsobit posuzování zdravotního stavu a příslušnou péči jejich potřebám), rostoucí očekávání občanů a záruka všeobecného přístupu k těmto systémům pro všechny občany,

M.   vzhledem k tomu, že stárnutí zdravotnických pracovníků, stejně jako stárnutí mnoha osob poskytujících bezplatnou péči, představuje v některých členských státech problém,

N.   vzhledem k tomu, že nové diagnostické a léčebné metody přinášejí nejen ohrožení finanční stability zdravotních systémů, ale také – a především – nové možnosti a nové naděje ve stálém boji člověka s nemocemi a stářím; že je však také třeba mít na paměti rostoucí chudobu mezi staršími osobami,

O.   vzhledem k tomu, že prevence je nejúčinnější a nejefektivnější formou zdravotní péče a že kvalitní a dostupná preventivní péče, jež je každému přístupná, vede k prodloužení průměrné délky života, snížení výskytu onemocnění, poklesu nákladů na zdravotní péči a pomáhá zajistit dlouhodobě udržitelné financování zdravotnictví,

P.   vzhledem k tomu, že i když převážná většina starších osob je zdravá a vede nezávislý život, významný počet starších lidí je nicméně nemocných a invalidních, a proto potřebují přístup ke kvalitním, vysoce integrovaným sociálním a zdravotnickým službám provádějícím odpovídající geriatrické (tj. multidisciplinární a holistické) hodnocení, což je jediné opatření, které dokáže snížit invaliditu a předcházet zbytečné dlouhodobé péči o příslušníky této skupiny,

Q.   vzhledem k tomu, že ústředním bodem všeho, co se týká zdravotnictví, je občan – pacient, jemu je zdravotní péče poskytována, on ji hradí ať již přímo, či formou pojištění nebo daní; občan má největší zájem na dostupnosti, přístupnosti, vhodnosti a kvalitě péče, a proto musí mít všechny informace a všechna práva a možnosti k rozhodování o volbě a využívání zdravotní péče,

R.   vzhledem k tomu, že kvalita zdravotní péče je ovlivněna především úrovní celoživotního vzdělávání zdravotnických pracovníků, náležitými pracovními podmínkami a podmínkami ochrany pracujících, dostupností kvalitních diagnostických a léčebných metod, úrovní organizace zdravotnických služeb a kvalitou komunikace a sdílení informací mezi poskytovateli zdravotní péče a pacienty,

S.   vzhledem k tomu, že při obrovském nárůstu počtu starších osob křehkého zdraví je naléhavě zapotřebí rozvíjet a podporovat gerontologické a geriatrické vzdělávání prostřednictvím vzdělávacích programů jak v rámci vysokoškolského, tak postgraduálního studia, tak aby byli všichni odborní zdravotničtí pracovníci vybaveni speciálními znalostmi a dovednostmi, jichž je pro poskytování lepší a lépe zaměřené péče této skupině zapotřebí,

T.   vzhledem k tomu, že evropský akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008) poskytuje integrovaný přístup k programům zdraví a zdravotní péče, založený mimo jiné na propagaci zdraví a primární prevenci, na odstranění zdravotních rizik, na zohlednění požadavku vysoké úrovně ochrany zdraví při přípravě a provádění všech sektorálních politik a na řešení sociálních rozdílů, které mohou být zdrojem zdravotních problémů,

U.   vzhledem k tomu, že zdravotnictví je velmi důležitým odvětvím vědy a výzkumu, stejně jako hospodářství, vytváří mimořádně velký prostor pro rozvoj vědy a pro výzkum, a současně pro konkrétní uplatnění výsledků vědy a výzkumu v každodenním životě; že zdravotnictví jako hospodářské odvětví vytváří velké množství pracovních míst a velké hospodářské hodnoty,

V.   vzhledem k tomu, že vedle základního výzkumu je velice zapotřebí klinického výzkumu, který se zabývá zdravotními problémy, s nimiž se střetává stále větší počet starších osob křehkého zdraví, a jehož cílem je vyvíjet nové metody pro poskytování co nejúčinnější a nejefektivnější péče přispívající k vysoké kvalitě života,

W.   vzhledem k tomu, že zdravotnictví má přímou spojitost s hospodářským růstem a udržitelným rozvojem, a proto by se mělo posuzovat nikoli výhradně z hlediska nákladů, nýbrž také jakožto produktivní investice, kterou lze zajistit účinnou zdravotnickou politikou,

X.   vzhledem k tomu, že jednou ze součástí při vytváření zdravější Evropy je spolupráce v oblasti zdravotnictví, jejíž zajišťování je v podstatě záležitostí členských států; že pro zlepšování a rozvoj vysoce kvalitní, přístupné a udržitelné zdravotní péče je důležitá výměna zkušeností mezi členskými státy; že zdravotní péče by měla hrát v Lisabonské strategii významnou úlohu,

Y.   vzhledem k tomu, že narůstá poptávka po domácí péči, při které může být pacient léčen a ošetřován ve svém známém rodinném prostředí, a že tento druh domácí péče vhodným způsobem doplňuje péči nemocniční a představuje významnou službu se značným potenciálem v oblasti zaměstnanosti,

Z.   vzhledem k tomu, že se ve sdělení Komise o agendě sociální politiky (KOM(2000)0379) uvádí, že podstatným prvkem zdravotnických reforem je zavádění sociálního zdravotního pojištění, přičemž se konstatuje, že z deseti nových členských států jich sedm dává přednost pojistnému systému před systémem daňovým,

1.   konstatuje, že Komise má v úmyslu podporovat − mimo jiné v rámci otevřené metody koordinace − národní, případně regionální vlády při rozvoji a reformách systémů zdravotní péče, a požaduje, aby byla plně respektována naprostá svrchovanost národních, případně regionálních vlád v oblasti organizace zdravotnictví, zejména v různých systémech financování, aby mohly dosáhnout společně definovaných cílů modernizace systémů sociální ochrany;

2.   upozorňuje, že při uskutečňování otevřené metody koordinace nesmějí být narušeny působnosti členských států, ani nesmí být porušen princip subsidiarity; poukazuje na to, že i v budoucnu si musí každý členský stát sám rozhodovat o tom, jak hodlá dosáhnout společně definovaných cílů modernizace systému sociální ochrany;

3.   vyzývá Komisi a členské státy, aby při stanovování cílů a ukazatelů Společenství braly více v úvahu význam prevence a zdraví;

4.   kritizuje skutečnost, že otevřená metoda koordinace plánovaná ve zdravotnictví, zejména počítačový sběr údajů, je zjevně nad správními možnostmi členských států; navrhuje, aby se sběr údajů týkal nejdříve malého počtu zvláště důležitých oblastí;

5.   vítá rozhodnutí Rady používat v oblasti zdravotní a dlouhodobé péče otevřenou metodu koordinace; potvrzuje svůj souhlas se třemi základními cíli, jimiž jsou všeobecný přístup bez ohledu na příjem nebo majetek, vysoká kvalita a dlouhodobá finanční udržitelnost; vyzývá členské státy, aby se k těmto prioritám jednoznačně přihlásily a zaručily poskytování všeobecně dosažitelné zdravotní péče bez nepatřičných čekacích seznamů a zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet trvalé úsilí k tomu, aby byly tyto cíle ve vzájemném souladu; je toho názoru, že je třeba upevnit práva občanů na rovnocennou zdravotní péči ve všech členských státech; vyzývá všechny členské státy, aby přijaly potřebná opatření k tomu, aby byla tato práva uznávána, zejména aby turisté nebyli nuceni proti své vůli a v rozporu se svými právy uchylovat se k drahé soukromé lékařské péči;

6.   naléhá na členské státy, aby zvážily přijetí aktivních kroků zaměřených na řešení potřeb zdravotní péče nejchudších občanů a jejich přístupu ke zdravotní péči; zdůrazňuje, že všeobecné pokrytí musí být založeno na solidaritě a poskytovat bezpečnou ochranu před chudobou a sociálním vyloučením a zvýhodňovat především ty, kteří mají nízké příjmy a ty, jejichž zdravotní stav vyžaduje intenzivní, dlouhodobou nebo nákladnou péči, včetně paliativní a doživotní péče;

7.   lituje, že Komise nahlíží na modernizaci sociální ochrany v oblasti zdravotní péče pouze pod úhlem požadavků Paktu stability; lituje, že se Komise ve svém textu nezmiňuje o vývoji nákladů na zdravotní péči v různých odvětvích (léčba, nemocniční péče atd.) i na dopady prevence v různých členských státech;

8.   souhlasí s tím, že systémy zdravotnictví v Evropské unii čelí společným problémům, jež jsou důsledkem pokroku v lékařství a technice spojeného s rostoucími náklady, demografického vývoje, zejména zvyšujícího se počtu starších osob křehkého zdraví, trpících četnými chorobami, což se často pojí s nepříznivou sociální situací, rostoucí poptávky po zdravotnických službách a zdravotnických produktech a narůstajícího pohybu obyvatel Společenství;

9.   je toho názoru, že stárnutí obyvatelstva představuje problém a mělo by být také chápáno jako příležitost, jak v rámci aktivního stárnutí více zapojit lidi s dlouhodobými a cennými zkušenostmi do společnosti a podniků;

10.   poukazuje na to, že zvyšující se průměrná délka života vyžaduje s ohledem na další rozvoj sociální infrastruktury lepší koordinaci mezi zdravotnickými a pečovatelskými službami;

11.   konstatuje, že zvýšený pohyb obyvatelstva Společenství a přistěhovalectví z jiných zemí může představovat správní problém;

12.   zdůrazňuje význam dosažitelné péče o vlastní zdraví a prevence jako nejúčinnějších opatření v boji proti nemocem a vyzývá vlády členských států, aby se zasazovaly o koordinaci programů zdravotní prevence zaměřených na různé věkové skupiny, které zahrnují mezi své priority podporu zdraví a zdravotní výchovy, a přiznaly prevenci znatelně vyšší prioritu ve skutečném využívání služeb, včetně pravidelných preventivních prohlídek a očkování v souladu s poznatky vědy, a aby zajistily k těmto opatřením všeobecný přístup; rovněž doporučuje plošné lékařské sledování starších osob křehkého zdraví s cílem zlepšit kvalitu jejich života a předejít zbytečné dlouhodobé hospitalizaci a domácí ošetřovatelské péči, čímž se zpětně dosáhne výrazného snížení výdajů na zdravotnictví;

13.   poukazuje na to, že jak choroby, které nejčastěji zabíjejí (např. nádorová a kardiovaskulární onemocnění), tak choroby, které jsou častou příčinou invalidity (např. poruchy kosterní a svalové soustavy a další chronické nemoci z povolání, zdravotní problémy způsobené např. nezdravou výživou, užíváním drog, zhoršováním životního prostředí a nedostatkem fyzické aktivity), lze výrazně omezit obecnými meziodvětvovými politikami, politikami individuální prevence a zlepšenými opatřeními k odstranění faktorů pracovního a životního prostředí, které jsou příčinou vzniku chorob; zdůrazňuje proto význam rozvoje péče v oblasti pracovního lékařství zaměřené na prevenci a včasné zjištění chorob a zdravotních problémů;

14.   zdůrazňuje, že hlavní roli v každém systému zdravotní a dlouhodobé péče musí hrát občan jako uživatel služeb a příjemce péče, jeho práva jsou klíčová a prvním a nejdůležitějším z nich je právo na úplné informace o vlastním zdraví, o možnostech zdravotní a dlouhodobé péče a o výběru péče, která je jednotlivými poskytovateli péče na trhu nabízena;

15.   vyzývá členské státy a Komisi, aby zejména s využitím akčního programu pro zdraví zajistily sbližování při sběru údajů a zlepšení v oblasti údajů a aby prostřednictvím zdravotnického portálu EU, který je v současnosti vytvářen, zpřístupnily občanům i poskytovatelům služeb informace o zdravotní péči a zdravotnické politice ostatních členských států;

16.   vítá důraz, který Komise klade na zlepšení interdisciplinární a meziinstitucionální komunikace a spolupráce mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní a dlouhodobé péče v prevenci, diagnostice i léčbě; věří, že klíčovou úlohu v této komunikaci a spolupráci hraje lékař primární péče a sdílení již existujících informací vede k vyšší kvalitě a účinnosti poskytované péče, snížení rizika poškození pacienta a větší efektivitě využití lidských a materiálních zdrojů;

17.   je znepokojen značnými rozdíly mezi starými a většinou nových členských států, pokud jde o zdravotní stav jejich obyvatel a přístup ke zdravotní a dlouhodobé péči, jejich kvalitu a přidělené zdroje; vyzývá Komisi a staré členské státy, aby podpořily nové členské státy v jejich úsilí o zlepšení zdravotní a dlouhodobé péče, a to pomocí akčního programu pro zdraví a dalších vhodných opatření, zejména "otevřené metody koordinace";

18.   zdůrazňuje význam zdravotní péče, dlouhodobé péče a sociální péče v národním hospodářství, díky velkému počtu občanů, které v současnosti zaměstnávají, a jejich potenciálu k budoucímu vytvoření velkého množství pracovních míst u různých poskytovatelů péče, čímž se zvýší konkurence, a tedy i růstový potenciál národního hospodářství; upozorňuje na to, že postupné stárnutí obyvatelstva EU bude vyžadovat, aby bylo na pomoc starším osobám vyčleněno více finančních prostředků i lidských zdrojů; je toho názoru, že v mnoha členských státech je naléhavě třeba přijmout aktivní opatření k přijetí nových pracovníků a udržení pracovníků ve zdravotnictví;

19.   poukazuje na to, že se díky rostoucí poptávce po službách v oblasti zdravotnictví a péče vytvářejí další pracovní místa stále vyšší kvality;

20.   vyzývá vlády členských států, aby přijaly účinná opatření k posílení postavení občana při využívání zdravotní i dlouhodobé péče, aby podpořily zlepšení dostupnosti informací pro občana a podmínky pro jeho svobodné rozhodování o využívání zdravotní a dlouhodobé péče; domnívá se, že aby toho bylo možno dosáhnout, je zapotřebí, aby existovali různí poskytovatelé služeb a aby byly dostupné informace o zdravém životním stylu a o možnostech prevence, diagnostiky i léčby a přístup k takovým informacím nesmí být omezován, zvláště ne z důvodu úspor veřejných prostředků;

21.   poukazuje na skutečnost, že některé členské státy zvyšují podíl zdravotnických nákladů, které nese pacient, a v této souvislosti požaduje, aby znevýhodněné skupiny měly i nadále přístup k odpovídající zdravotní péči;

22.   je znepokojen skutečností, že v mnoha členských státech jsou čekací doby na některé naléhavé i nenaléhavé léčebné zákroky příliš dlouhé; vyzývá tyto členské státy, aby vyvinuly cílené úsilí k tomu, aby se tyto čekací doby zkrátily; vyzývá členské státy, aby v případech, kdy existují dlouhé čekací seznamy a žádnou srovnatelnou nebo stejně účinnou léčbu nelze pacientům v tuzemsku včas poskytnout, vzájemně úzce spolupracovaly tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a sociálního zabezpečení pro všechny občany EU za současného respektování principu subsidiarity, vyváženosti národních systémů a finanční rovnováhy;

23.   vyzývá vlády členských států ke konkrétní podpoře sdílení informací (mj. mezi různými institucemi a obory podílejícími se na péči o jednotlivé pacienty) a využívání elektronických komunikačních technologií ve zdravotní a dlouhodobé péči; vyzývá Komisi a vlády členských států k větší a systematičtější podpoře rozvoje tzv. elektronického zdravotnictví;

24.   je znepokojen skutečností, že v mnoha členských státech je stále větší nedostatek kvalifikovaných lékařů a zdravotnického a ošetřovatelského personálu; naléhavě vyzývá členské státy, aby vyvinuly cílené úsilí ke zlepšení kvality práce, zvýšily přitažlivost těchto povolání a odstranily stávající nedostatek těchto pracovníků; zdůrazňuje potřebu podporovat vzdělávání a další vzdělávání dobrovolníků i kvalifikovaných zaměstnanců v této oblasti;

25.   lituje, že v záležitostech podléhajících zvýšené koordinaci nebyl přikládán velký význam zpětné vazbě od účastníků na nejnižším stupni; poukazuje na to, že v používaných modelech řízení hraje tok informací zdola nahoru velmi významnou roli;

26.   lituje, že obecně nebyl kladen větší důraz na vědecké analýzy potřeb; připomíná, že vědecká data jiných organizací nelze přebírat bez předchozího ověření; doporučuje provést zpracování vnitřních údajů převážně s využitím stávajících výzkumných programů;

27.   vyzývá vlády členských států, aby dále sbližovaly systémy vzdělávání a školení zdravotnických pracovníků a pokročily ve vzájemném uznávání odborné kvalifikace, a napomáhaly tak pohybu zdravotnických odborníků v rámci EU, aby ve větší míře koordinovaly a sbližovaly požadavky na vybavení zdravotnických zařízení a využívání nových vyšetřovacích a léčebných metod, a tak podpořily srovnatelnou kvalitu zdravotní péče ve všech členských státech;

28.   zdůrazňuje, že dlouhodobou finanční udržitelnost je možno zajistit pouze tehdy, budou-li stávající zdroje využívány optimálním způsobem; poukazuje na to, že tohoto cíle lze dosáhnout jen tehdy, bude-li kvalita zdravotní péče průhlednější, než jak je tomu v současnosti, zavedou-li členské státy systematické programy k zajištění kvality a léčebné pokyny vycházející z faktických dokladů a budou-li veřejné prostředky vynakládat pouze na takové zdravotnické produkty a technologie, jejichž prospěšnost je prověřena;

29.   zdůrazňuje nutnost, aby členské státy v rostoucí míře sledovaly a podrobovaly kontrole pokrok ve zdravotnictví a zdravotnické technice z hlediska efektivnosti, prospěšnosti a hospodářské udržitelnosti; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vzájemného propojení a koordinace hodnocení zdravotní techniky a zdravotnických pokynů prováděného v jednotlivých členských státech;

30.   vyzývá členské státy, aby včas předložily předběžné národní zprávy pro příští zasedání Evropské rady;

31.   je toho názoru, že zdravotní péče o starší osoby křehkého zdraví představuje vhodnou oblast pro výzkum na evropské úrovni;

32.   vyzývá Komisi, aby do konce roku 2005 předložila návrhy obecných směrů politik, společných cílů, pracovních postupů a podrobných časových plánů; přitom však zdůrazňuje, že odpovědnost za zdravotní péči o občany mají jednotlivé členské státy;

33.   zdůrazňuje, že při stanovování ukazatelů a hodnocení výsledků je třeba postupovat velice obezřetně a že je třeba respektovat stávající rozdíly mezi jednotlivými zdravotnickými systémy; důrazně vyzývá, aby byly zvláště ukazatele stanoveny tak, aby se jimi hodnotil spravedlivý přístup k péči a její kvalita a efektivnost;

34.   vyzývá Evropskou radu, aby s cílem racionalizovat otevřenou metodu koordinace přijala na jaře roku 2006 integrovaný rámec v oblasti sociální ochrany a aby přijala standardní seznam společných cílů v oblastech sociální integrace, penzí a zdravotní a dlouhodobé péče;

35.   vyzývá Radu a Komisi, aby o svých návrzích informovaly Evropský parlament;

36.   vyzývá členské státy a Komisi, aby ve větší míře než dosud zapojily organizace pacientů do rozhodování o politice ve zdravotnictví a poskytly jim pro jejich práci potřebnou podporu;

37.   vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly patřičnou pozornost aspektům příznačným pro ženy, a to ve všech zdravotních záležitostech; vyzývá Komisi, aby předložila novou zprávu o zdravotní situaci žen v Evropské unii;

38.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Výboru pro sociální ochranu a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 339, 29.11.2000, s. 154. (2) Úř. věst. C 38 E, 12.2.2004, s. 269. (3) Úř. věst. C 102 E, 28.4.2004, s. 862. (4) Úř. věst. C 310, 16.12.2004. (5) Úř. věst. C 364, 18.12.2000, s. 1.

Usnesení Evropského parlamentu o současném stavu integrace na finančních trzích EU (2005/2026(INI))

P6_TA(2005)0153 A6-0087/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na plnění Akčního plánu pro finanční služby (FSAP) (KOM(1999)0232), který přijala Komise, a zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování(1), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES ze dne 28. ledna 2003 o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem (zneužívání trhu)(2), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů(3) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu(4),

-   s ohledem na směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/107/ES(5) a 2001/108/ES(6) ze dne 21. ledna 2002, kterými se mění směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(7),

-   s ohledem na třetí zprávu interinstitucionální monitorovací skupiny pro Lamfalussyho proces,

-   s ohledem na čtyři zprávy vydané čtyřmi nezávislými skupinami odborníků o stavu finanční integrace v bankovnictví, pojišťovnictví, v oblasti obchodování s cennými papíry a správy aktiv, které zveřejnila Komise v květnu 2004, a připomínky účastníků finančních trhů k těmto zprávám,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2002 o pravidlech obezřetnostního dohledu v Evropské unii(8),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o budoucnosti zajištěných fondů a derivátů(9),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2004 o úloze a metodách ratingových agentur(10),

-   s ohledem na zprávu Výboru evropských regulátorů cenných papírů (CESR) na téma "jaké nástroje dohledu pro trhy cenných papírů EU", známou jako "Himalaya report",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0087/2005),

A.   vzhledem k tomu, že dne 11. května 1999 přijala Komise FSAP, jehož cílem je zvýšit objem investic, růst a konkurenceschopnost, zlepšit zabezpečení a stabilitu a zajistit průhlednost a ochranu všech zúčastněných,

B.   vzhledem k tomu, že přeshraniční obchod, zvláště obchod s finančními produkty, je stále roztříštěn a zpomalován právními a daňovými překážkami a kulturními rozdíly a celým souborem vnitrostátních právních předpisů, které se významně liší v jednotlivých členských státech, zejména v oblasti ochrany spotřebitele,

C.   vzhledem k tomu, že je nutno jednoznačně stanovit a projednat rozsah dalších legislativních a nelegislativních činností na úrovni EU a že je nutno plně zhodnotit jejich dopad na zúčastněné subjekty, platná pravidla a zejména soulad s pravidly vnitřního trhu na základě konzultací se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty; vzhledem k tomu, že by měly být dodržovány zásady lepší regulace a měla by být provedena analýza nákladů a výnosů,

D.   vzhledem k tomu, že regulační a dozorové prostředí by mělo zajistit rámec, který přispívá k uskutečňování jednotného trhu finančních služeb, v němž mohou společnosti efektivně a výkonně fungovat; takový rámec by měl být zaveden a prosazován důsledně bez ohledu na to, ve kterém členském státě podnikají,

E.   vzhledem k tomu, že cílem Lamfalussyho procesu je při zajištění vysoké úrovně kvality a pružnosti právních předpisů soulad mezi jejich prováděním a dohledem, institucionální průhlednost a vysoké úrovně konzultací; vzhledem k tomu, že dosažení těchto cílů, politickou a demokratickou odpovědnost celkového procesu a zapojení nelegislativních zúčastněných subjektů, je třeba pečlivě vyhodnotit,

A.Obecné výhledy

1.   bere na vědomí, že FSAP je považován za úspěšný, zvláště pokud jde o návrhy právních předpisů, jelikož již bylo přijato 39 ze 42 opatření; bere však na vědomí, že je ještě příliš brzy na konečné posouzení, protože řada prováděcích opatření ještě přijata nebyla, lhůty pro provedení ještě neuplynuly a transpozice na vnitrostátní úrovni ještě neproběhly; navrhuje, aby Komise uskutečnila komplexní a veřejné hodnocení současného stavu FSAP s ohledem na jeho účinnost po provedení transpozice;

2.   zdůrazňuje, že pro úspěch FSAP jsou klíčové účinné provádění a prosazování, i užší sbližování vnitrostátních metod dohledu; důrazně vyzývá evropské orgány, aby zajistily účinné fungování Lamfalussyho procesu na všech úrovních, zvláště aby výbory na úrovni 3 plnily svou úlohu a aby bylo zajištěno přesné a včasné provádění pravidel EU do vnitrostátních právních předpisů prostřednictvím postupů prosazování v rámci úrovně 4;

3.   doporučuje, aby byla větší politická pozornost věnována provádění a uplatňování stávajících právních předpisů; hodlá na úrovni svého příslušného výboru systematicky pořádat dialog se všemi příslušnými aktéry, aby byla zajištěna demokratická kontrola procesu jejich provádění;

4.   připomíná, že uznání jeho práva napadnout prováděcí opatření na úrovni 2 a ustanovení v tomto smyslu ve Smlouvě o ES byla předběžnou podmínkou, pokud jde o podporu Evropského parlamentu Lamfalussyho procesu a jeho rozšíření do oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, penzijních fondů a sektoru SKIPCP a do ustanovení o omezení platnosti v různých směrnicích;

5.   je přesvědčen, že by se mělo postupovat dle zásad lepší regulace, jak jsou stanoveny v Akčním plánu Komise pro lepší regulaci z roku 2002 (KOM(2002)0278); zejména jakákoliv budoucí opatření by se měla zaměřit na opravu specifických selhání trhu a měla by zahrnovat analýzu nákladů a výnosů nelegislativních možností řešení těchto selhání;

6.   domnívá se, že pro vznik vhodných právních předpisů jsou velmi důležité konzultace se všemi zúčastněnými subjekty, a vyzývá Komisi, aby tento proces rozšířila tak, aby byl zajištěn formální dialog se zástupci sdružení poskytovatelů i klientů finančních služeb, zejména sdružení malých akcionářů, sociálních partnerů a malých a středních podniků;

7.   lituje, že chybí dostatečné zapojení se ze strany spotřebitelů a uživatelů v souvislosti s právními předpisy, jimiž se řídí poskytování finančních služeb; žádá Komisi a členské státy, aby rozvíjely a podpořily programy určené k informování spotřebitelů a vzdělávací iniciativy i vznik specializovaných iniciativ spotřebitelů ve finančním sektoru; připomíná význam konzultačního procesu, který vede CESR a který zapojuje zástupce sdružení spotřebitelů, a naléhá na tyto subjekty, aby se ho aktivně účastnily a aby do rozhodovacího procesu přispěly svými cennými podněty;

8.   je přesvědčen, že politika a právní předpisy zaměřené na finanční integraci by měly být založeny na klíčových zásadách a cílech toho druhu, které doporučila Lamfalussyho zpráva a zpráva skupiny odborníků pro cenné papíry, včetně toho, že by právní předpisy měly udržovat důvěru v trhy EU a vysokou úroveň obezřetného dohledu; přispívat k systémové stabilitě; zajišťovat odpovídající úrovně ochrany spotřebitele úměrně k různým úrovním příslušného rizika; uznávat zásady subsidiarity a proporcionality; podporovat hospodářskou soutěž; zajistit, že regulace je účinná a že povzbuzuje, nikoliv odrazuje, novátorské přístupy; brát v úvahu evropské a širší mezinárodní rozměry trhů; zakládat se na podložených faktech a podléhat analýze dopadu regulačních předpisů; povzbuzovat nelegislativní řešení; být založeny na důkladné konzultaci a zdůvodněném hodnocení výsledků konzultačního procesu; udržovat mezinárodní konkurenceschopnost evropských trhů; být efektivně prováděny a prosazovány na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;

9.   věří, že pro posouzení dopadu regulace finančních služeb EU na konkurenceschopnost finančních společností a center sídlících v EU je zapotřebí globální perspektivy, která bere v úvahu skutečnost, že finanční trhy jsou globální a vyžadují mezinárodní řešení a nikoliv pouze řešení na úrovni EU;

B.Systém dohledu a regulace

10.   bere na vědomí, že sbližování praktické činnosti orgánů dohledu členských států je základem účinného přeshraničního působení; domnívá se, že spolupráce a vzájemná důvěra mezi orgány dohledu je velice důležitá, a důrazně tyto orgány vyzývá, aby posilovaly spolupráci;

11.   zdůrazňuje důležitost koordinované transpozice ze strany členských států, aby se zabránilo ztrátě výhod harmonizace ve stadiu provádění; podporuje iniciativu Komise na organizování neformálních pracovních schůzek na toto téma pro členské státy a navrhuje, aby se do tohoto procesu zapojil zástupce příslušného výboru; požaduje, aby byly Evropskému parlamentu předávány zprávy o výsledku schůzek, aby mohl účinněji vykonávat své výsadní pravomoci, jak je stanoví Lamfalussyho proces;

12.   vítá takzvanou "Himalájskou" zprávu, kterou předložil CESR ke konzultaci, a souhlasí s jejími hlavními doporučeními, zejména těmi, které se týkají potřeby sbližování dozorových pravomocí, odpovědností a praxe, za předpokladu parlamentní kontroly; doporučuje, aby CESR, Výbor evropských bankovních supervizorů (CEBS) a Výbor evropských orgánů dozoru v pojišťovnictví a zaměstnaneckých penzijních systémech (CEIOPS) prováděly srovnávání a sledování a aby přitom stavěly na současném rámci dohledu, na úzké spolupráci mezi sebou a především na příslušných krocích členských států za účelem přizpůsobení pracovních metod a v případě potřeby zvýšení zdrojů národních systémů dohledu;

13.   je si vědom toho, že vzhledem k rozdílným národním tradicím a právním systémům je podstatně složitější zajistit sbližování regulačních pravomocí a sankčních systémů než sbližování dohledu; přesto žádá Komisi, aby společně s Výborem pro finanční služby a CESR, CEBS a CEIOPS jednoznačně zjistila, kde tyto odlišnosti vedou k problémům a mohly by ohrozit provádění opatření FSAP;

14.   vyzývá, aby byla zaručena demokratická odpovědnost Parlamentu a aby Parlament mohl vykonávat své výsadní pravomoci v plném rozsahu podle Lamfalussyho procesu, aby výbory regulátorů nesoucí odpovědnost nejen za cenné papíry, ale také za bankovnictví a pojišťovnictví, měly dvakrát ročně slyšení před příslušným výborem Parlamentu, přičemž by podávaly zprávu o své činnosti; rovněž vyzývá, aby byl tento výbor ustanoven oficiálním příjemcem dopisů a všech dalších dokumentů, které výbory regulátorů odesílají Komisi a Radě;

15.   dává přednost postupnému a dobrovolnému přístupu zdola nahoru při standardizaci a zajištění sbližování praxe s cílem dospět případně k vypracování souboru evropských standardů, jenž by poskytl vyšší průhlednost a bezpečnost účastníkům trhu v celé Evropské unii;

16.   bere na vědomí, že evropské finanční trhy jsou velmi dynamické a že zvláště koncentrace evropských burz cenných papírů a další konsolidace evropských bank a finančních konglomerátů vyžaduje v zájmu zajištění odpovídajícího, účinného a koordinovaného dohledu reakci ze strany EU; varuje, že by mohlo dojít k problémům s efektivní činností trhu s finančními nástroji, pokud by takový koordinovaný dohled neexistoval; rovněž bere v této souvislosti na vědomí problémy týkající se vzniku integrovaného evropského systému dohledu, který vyžaduje, aby každý jednotlivý členský stát nesl svou odpovědnost v souladu se zásadou vzájemného uznávání, pokud jde o zajišťování zájmů svých obchodních společností i občanů, bez ohledu na to, kde mají sídlo nebo bydliště;

17.   naléhavě žádá evropské orgány, aby podpořily konvergenci stálým vyhodnocováním, zda je úroveň spolupráce mezi orgány dohledu dostatečná či zda je třeba věnovat řádnou pozornost rozvíjení jistých forem integrovaného dohledu na evropské úrovni, včetně možnosti dvoustupňového dohledu nad velkými účastníky s přeshraniční působností, aniž by bylo narušováno pole působnosti pro přeshraniční a místní účastníky;

18.   považuje koncepci "vedoucích" nebo "konsolidačních" orgánů dohledu s přeshraničními pravomocemi za důležitý a pozitivní krok vpřed v souladu s návrhem směrnice o kapitálové přiměřenosti (KOM(2004)0486), podporuje vypracování odpovídajících pokynů či, v průběhu času, tam, kde je to nezbytné, pravidel pro převod rozhodovacích pravomocí mezi orgány dohledu, řešení sporů a rozhodování v poslední instanci; bere na vědomí, že zprostředkování prováděné CESR, CEBS nebo CEIOPS v případech, za které nesou odpovědnost, by mohlo být cestou vpřed; žádá Komisi, aby zvážila možnost předložení návrhů, které umožní výborům Evropského společenství tuto úlohu plnit;

19.   přestože uznává za potřebné, aby se orgány vnitrostátního dohledu mohly samy organizovat při výkonu pravomocí, které jim byly uděleny směrnicemi a nařízeními Společenství a stejně tak jejich vnitrostátními právními předpisy, přikládá maximální význam zaručení politické odpovědnosti systému dohledu na evropské i na vnitrostátní úrovni; dále bere na vědomí nedostatky v parlamentní a demokratické kontrole vzhledem k práci vykonávané na úrovni 3, vzhledem k přenosu působností na evropskou úroveň nebo k podnětům orgánů dohledu v jejich evropských koordinačních strukturách, které mohou mít podstatný dopad na jednotný trh; naléhá na všechny výbory úrovně 3, aby věnovaly nejvyšší pozornost zajištění zdravého právního základu pro jejich činnosti, vyvarovaly se vstupu do politických otázek a bránily jakémukoliv poškození budoucího práva Společenství; hodlá pořádat na úrovni svých příslušných výborů pravidelná oficiální slyšení odborníků a diskuse s Komisí, Evropskou centrální bankou, CESR, CEBS a CEIOPS;

20.   je rovněž znepokojen tím, jak zajistit politickou a demokratickou odpovědnost v těch případech, kdy se jiné regulační orgány, jako je Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB), Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (IAASB) nebo Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF) zabývají "technickými opatřeními, která mohou mít dopad za hranicemi technické úrovně a mohla by se dotýkat významných politických zásad, takže by se o nich mělo rozhodovat na politické úrovni; navrhuje trvalý interinstitucionální dialog se stávajícími příslušnými orgány ve formě pracovní skupiny, která by vypracovávala postupy rozhodování na evropské úrovni v těch případech, kdy bude EU vázána takovými externími opatřeními; je přesvědčen, že bez ohledu na vybraný postup musí tento dialog zahrnovat Evropský parlament a Radu, jimž musí být umožněno odmítnout standardy, které jsou v rozporu s evropským zájmem;

21.   zdůrazňuje význam vytváření a udržování úzkých vztahů s příslušnými protějšky v USA a na dalších důležitých globálních finančních trzích; naléhavě žádá Komisi a CESR, CEBS a CEIOPS, aby úzce koordinovaly své vztahy s příslušnými politickými a dozorovými orgány a aby průběžně informovaly příslušný výbor Parlamentu o těchto vztazích a vedly rozhovor o těchto vztazích se všemi zúčastněnými subjekty v EU; hodlá zintenzívnit vztahy svého příslušného výboru s jeho parlamentním protějškem v Kongresu USA a jinde;

C.Pokračování FSAP

22.   bere na vědomí, že vedle nadcházejících legislativních podnětů, jako jsou například požadavky na kapitálovou přiměřenost úvěrových institucí a investičních firem, zajištění, solventnost II, statutární audit, praní peněz, právní rámec pro platby, zúčtování a vypořádání, a činnost v oblasti správy podniků a práva obchodních společností, včetně značného počtu připravovaných opatření úrovně 2, by Komise měla předkládat pouze cílené legislativní návrhy, spojené s analýzou dopadu a odůvodněním volby legislativních nebo nelegislativních prostředků k dosažení zamýšlených cílů;

23.   bere na vědomí existenci navzájem se překrývajících směrnic, které mohou vést ke vzájemně si odporujícím a zdvojeným požadavkům; dává přednost funkčnímu přístupu k (budoucím) právním předpisům založeném na posuzování rizik, který zajistí rovnoprávné zacházení s podobnými produkty odlišných emitentů; žádá Komisi, aby použila současná přezkumná ustanovení obsažená ve směrnicích Společenství ke zhodnocení a v případě potřeby přepracování stávajícího souboru nástrojů z tohoto pohledu, zvláště v těch případech, kdy existuje riziko narušení hospodářské soutěže nebo právního vakua nebo dokonce neshody s předpisy; vyzývá Komisi, aby při hodnocení FSAP nebo při koncipování svých budoucích návrhů zajistila konzistentnost horizontálních směrnic v této oblasti se směrnicemi, jimiž se řídí ochrana spotřebitelů; dále požaduje, aby si Komise jako prioritu stanovila změnu nebo zrušení jakýchkoli právních předpisů, které poškozují hladké fungování evropských finančních trhů;

24.   navrhuje takový přístup k právním předpisům, který zajistí spravedlivou hospodářskou soutěž mezi různými poskytovateli a jejich obchodními modely, strukturami, distribučními kanály a diversifikovanými produkty;

25.   naléhavě žádá Komisi, aby zvážila, v kontextu vlastní analýzy správy aktiv v Evropě a stírajících se hranic mezi různými druhy správy aktiv, vhodnost celkového horizontálního regulačního přístupu v oblasti správy aktiv, nikoli jako nového samostatného pilíře, ale potenciálně v rámci a v souladu se stávajícími aspekty směrnic o trzích finančních nástrojů, SKIPCP, o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a o životním pojištění, aby bylo možno dosáhnout řádně fungujícího, skutečně integrovaného, bezpečného a globálně konkurenceschopného jednotného trhu ve správě aktiv;

26.   žádá Komisi, aby provedla zhodnocení stávajícího velkého množství vnitrostátních souborů pravidel pro použití rizikového kapitálu, hlavně pokud jde o nové formy zahájení činnosti společností a mikro úvěry; doufá, že návrh směrnice o požadavcích na kapitálovou přiměřenost bude věnovat těmto souborům pravidel přednostní péči; vyzývá k vytvoření příslušných podpůrných, dozorových a proti diskriminačních opatření, které by se vztahovaly na přeshraniční získávání kapitálu od vyspělých investorů a investic z fondů rizikového kapitálu;

27.   bere na vědomí, že investice rizikového kapitálu jsou v současnosti na vzestupu a žádá Komisi, aby monitorovala tento vývoj s cílem podpořit jeho příspěvek k inovacím a růstu hospodářství a současně vyhodnotila riziko pro investory, kteří nejsou odborníky, a zdokonalovala požadavky na průhlednost;

28.   požaduje analýzu podnikových struktur, které prokázaly, že představují velká finanční nebo systémová rizika, a žádá, aby byla zvláštní pozornost věnována nejrůznějším konstrukcím z daňových rájů (včetně těch, které využívají zvláštní účelové nástroje (SPV) nevhodným způsobem nebo za nevhodných okolností);

29.   zdůrazňuje úlohu politiky hospodářské soutěže při sledování a zlepšování výkonnosti finančních trhů v Evropské unii; důrazně žádá příslušné komisaře a ředitelství, aby úzce spolupracovali a aby byli aktivnější ve vztahu k možné koncentraci evropských burz cenných papírů;

30.   důrazně žádá Komisi, aby řešila problematiku jakýchkoli přetrvávajících překážek při poskytování přeshraničních finančních služeb v EU, uvedených v Giovanniho zprávě, a aby, aniž by přestala brát v úvahu působnost členských států v této oblasti, přezkoumala způsoby vedoucí ke snížení či odstranění diskriminačních daňových překážek a daňových překážek narušujících hospodářskou soutěž;

31.   vybízí členské státy, aby pokročily při provádění Směrnice o IZPP(11) a vytvořily integrovaný vnitřní trh pro investice v oblasti doplňkových penzijních fondů, aby tak vytvořily možnosti a alternativy pro střadatele a zajistily jim maximální návratnost jejich investic, a měly přitom na paměti klíčovou úlohu, kterou tyto systémy hrají v integrování a zajišťování účinnosti a likvidity na evropských trzích a jejích vzrůstající význam pro udržitelnost systémů sociálního zabezpečení s ohledem na stárnutí obyvatelstva Unie;

32.   žádá Komisi, aby reagovala na zprávy z vlastního podnětu schválené Evropským parlamentem během předcházejícího volebního období; se zájmem bere na vědomí úsilí, které vynaložila Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry a CESR na zvýšení průhlednosti a řízení ratingových agentur a navrhuje Komisi, aby s cílem vytvoření, v rámci EU, systému uznávání institucí pro vnější hodnocení úvěrových rizik podle článku 81 navrhované směrnice o kapitálových požadavcích vyhodnotila jejich situace, pokud jde o konkurenceschopnost a možný střet zájmů; žádá Komisi, aby předala svá zjištění v této oblasti Evropskému parlamentu;

33.   bere na vědomí nárůst objemu aktiv, které jsou spravovány prostřednictvím zajišťovacích fondů a dalších produktů kolektivních úspor mimo dosah směrnice o SKIPCP; bere na vědomí podněty Komise pro cenné papíry a burzy USA pro registraci správců nebo poradců zajišťovacích investičních fondů a důrazně žádá Komisi, aby zvážila, zda-li existuje potřeba činnosti v EU;

34.   bere na vědomí zásadní význam reformy a modernizaci účetních a auditorských standardů; zdůrazňuje potřebu etického a odpovědného jednání nejen v případě auditorů, ale též investičních bank, advokátních kanceláří a dalších, kdo působí jako poradci společností v oblasti finančního řízení a účetních praktik; doufá že bude dále rozpracován Akční plán řízení podniků (KOM(2003)0284); vítá slaďování národních kodexů řízení společností na základě zásady "dodržovat nebo vysvětlit"; vítá založení Evropského fóra pro řízení společností;

35.   požaduje, aby Komise zajistila komplexní studii maloobchodních finančních služeb, se zvláštním zřetelem na bankovní služby v různých členských státech, která odhalí významné překážky hospodářské soutěže a jejich další integrace, včetně kulturních či sociálních rozdílů; uznává, že nízká úroveň přeshraniční činnosti nevyvolává nedostatečnou hospodářskou soutěž na národních maloobchodních trzích; rovněž uznává důležitost svobody usazování, které umožní účastníkům trhu, aby byli vysoce aktivní na mnoha různých národních trzích v maloobchodních službách i v případě, že bude přeshraniční obchod omezen;

36.   domnívá se, že členské státy mají dlouholeté a rozdílné tradice v oblasti ochrany spotřebitele; bere na vědomí, že část poskytovatelů finančních služeb volá po minimální harmonizaci, vzhledem k tomu, že určití profesionálové, zejména bankovní instituce, se vyslovují pro cílenou harmonizaci za účelem dosažení skutečně rovných pravidel hry, proto naléhavě žádá Komisi, aby uspořádala diskusi o základní struktuře trhu finančních služeb EU s přihlédnutím k zájmům spotřebitelů a profesionálů a evropské konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku;

37.   bere na vědomí, že vývoj Internetu a elektronického bankovnictví může zvýšit poptávku po přeshraničních finančních produktech; požaduje, aby Komise zhodnotila provádění a účinnost směrnice o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku(12);

38.   bere na vědomí, že přes nízkou poptávku po přeshraničních finančních službách existuje ze strany určité skupiny spotřebitelů mobilních v mezinárodním měřítku, například osob, které dojíždějí za prací přes hranice a cizích státních příslušníků, významná poptávka po finančních službách, na které jsou zvyklí; domnívá se, že pro tyto skupiny a pro tyto účely by mohly být dobrovolnou možností speciální "panevropské" plány, například hypotéky nebo pojištění podle jednotného 26. evropského režimu (podobně jako např. stanovy evropské obchodní společnosti); žádá Komisi, aby zhodnotila a analyzovala vhodnost takových plánů;

39.   je si vědom toho, že pro další skupiny spotřebitelů potenciální prospěch jednotného trhu finančních služeb závisí na činnostech zahraničních a domácích provozovatelů na domácích trzích spotřebitelů; bere na vědomí, že vyšší úroveň hospodářské soutěže by neměla vést k finančnímu vyloučení zákazníků; dochází k závěru, že dostupnost a dosažitelnost základních finančních služeb by měla zůstat zaručena pro všechny evropské občany; žádá Komisi, aby zhodnotila situaci v členských státech;

o
o   o

40.   ukládá předsedovi, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64. (2) Úř. věst. L 96, 12.4.2003, s. 16. (3) Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. (4) Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38. (5) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 20. (6) Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35. (7) Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3. (8) Úř. věst. C 25 E, 29.1.2004, s. 394. (9) Úř. věst. C 92 E, 16.4.2004, s. 407. (10) Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 117. (11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/EC ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s.10). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s.16).

Usnesení Evropského parlamentu ke strategii EU na konferenci Punta del Este o trvalých organických znečišťujících látkách

P6_TA(2005)0154 B6-0217/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na Stockholmskou úmluvu o trvalých organických znečisťujících látkách ze dne 22. května 2001 a na nadcházející první konferenci smluvních stran (COP-1), která se bude konat v Punta del Este, Uruguay, od 2. do 6. května 2005,

-   s ohledem na otázku k ústnímu zodpovězení B6–0171/2005 předloženou za Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v souladu s článkem108 jednacího řádu a s ohledem na prohlášení Rady a Komise,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Stockholmská úmluva vstoupila v platnost dnem 17. května 2004,

B.   vzhledem k tomu, že Stockholmská úmluva byla dne 16. listopadu 2004(1) ratifikována Evropským společenstvím a většinou jeho členských států, včetně nových členských států,

C.   vzhledem k tomu, že Evropský parlament a Rada přijaly legislativní nástroje k plnění Stockholmské úmluvy(2), čímž přijaly závazek odstranit, pokud to bude možné, trvalé organické znečisťující látky,

D.   vzhledem k tomu, že první konference smluvních stran položí základy příštím konferencím smluvních stran (COP) a vzhledem k tomu, že na první konferenci smluvních stran se bude diskutovat a rozhodovat o mnoha důležitých tématech,

E.   vzhledem k tomu, že úmluva není stálým legislativním nástrojem, ale poskytuje mechanismus k přidávání nových látek,

1.   vyzývá EU, aby v jednáních zaujala aktivní roli prostřednictvím efektivní spolupráce Komise, Rady a Parlamentu;

2.   věří, že konference poskytne dobrou příležitost k vytyčení ambiciózních cílů, kterými je podniknutí kroků určených především k odstranění výroby, zavedení na trh a užívání záměrně vyrobených trvalých organických znečišťujících látek;

3.   naléhá na Komisi a členské státy, aby zajistily, že rozhodnutí přijatá na první konferenci smluvních stran (COP-1) zajistí efektivní plnění a další vývoj úmluvy a soulad těchto rozhodnutí s cíli Společenství v oblasti politiky a legislativy životního prostředí a rozvoje;

4.   naléhá na Komisi a především na členské státy, aby usilovaly o zajištění toho, že

5.   naléhá na Komisi a členské státy, aby v kontrolním výboru POP zajistily spravedlivé geografické zastoupení EU, jak jej bylo dosaženo podle Rotterdamské úmluvy;

6.   je přesvědčen, že by Globální nástroj pro životní prostředí měl i nadále být hlavním subjektem pověřeným řízením finančního mechanismu, především by měl podporovat méně rozvinuté země v dosahování stanovených cílů;

7.   je přesvědčen, že je třeba zajistit spolupráci a soudržnost při provádění ustanovení Rotterdamské, Stockholmské a Basilejské úmluvy na úrovni Společenství a při účasti na přípravě Strategického přístupu k Mezinárodnímu managementu chemických látek (SAICM) v rámci Organizace spojených národů;

8.   naléhá na Komisi a členské státy, aby zavedly vhodné poradenství pro zpracovávání národních plánů plnění; naléhá na státy, které tak ještě neučinily, aby co nejdříve vypracovaly své národní plány plnění;

9.   je přesvědčen, že členové Evropského parlamentu, kteří jsou v delegaci ES, budou podstatným přínosem, a očekává tedy, že budou mít přístup na koordinační schůze EU v Punta del Este, přinejmenším na základě statusu pozorovatelů, ať už s právem promluvit, nebo bez něj;

10.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a sekretariátu programu životního prostředí Organizace spojených národů se žádostí o distribuci všem smluvním stranám, které nejsou členy EU.

(1) 1 Rozhodnutí 2004/.. /ES ze dne 14. října 2004 (dosud nezveřejněno), uloženo dne 16. listopadu 2004 (2) 2 Nařízení (ES) č. 850/2004 ze dne 29.dubna 2004 o trvalých organických znečisťujících látkách a o změně směrnice 79/117/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7) Korigendum: Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 5.; nařízení (ES) č. 304/2003 ze dne 28.ledna 2003 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 63, 6.3.2003, s. 1); směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT) (Úř. věst. L 243, 24.9.1996, s. 31).