Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0378/2005),

A.   vzhledem k tomu, že vysoká úroveň ochrany a důvěry spotřebitelů je nezbytným předpokladem pro dobře fungující vnitřní trh,

B.   vzhledem k tomu, že vnitřní trh přinesl spotřebitelům v EU hmatatelné výhody v podobě snížení cen a rozšíření nabídky,

C.   vzhledem k tomu, že EU má deset nových členských států, ve většině z nichž je ochrana spotřebitelů poměrně novým jevem,

1.   konstatuje s uspokojením, že ochrana spotřebitelů se v deseti nových členských státech zlepšuje a pozitivně rozvíjí, i když před sebou mají ještě hodně práce;

2.   je přesvědčen, že vnitřní trh nebude řádně fungovat, dokud budou spotřebitelé v některých členských státech chráněni méně než v jiných členských státech; připomíná proto, že vysoká všeobecná úroveň ochrany spotřebitelů ve všech členských státech podpoří přeshraniční transakce a zajistí, že spotřebitelé budou využívat výhod vnitřního trhu;

3.   připomíná také důležitost článku 153 Smlouvy o ES, který umožňuje, aby členské státy zachovávaly nebo zaváděly přísnější ochranná opatření;

4.   vyzývá Komisi, aby provedla šetření, v němž se bude podrobně zabývat strukturou spotřebitelských organizací a spotřebitelskou politikou nových členských států;

Legislativní rámec

5.   oceňuje dobré výsledky nových členských států při přejímání acquis communataire; zdůrazňuje však, že právní předpisy Společenství je třeba také účinně uplatňovat a prosazovat v praxi; vyzývá vlády nových členských států, aby prozkoumaly všechny dostupné nástroje a metody a určily, jakých prostředků lze využívat při účinném prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelů a při jejich uplatňování v praxi;

6.   požaduje, aby nové členské státy zvýšily kontrolu trhu tak, aby výrobky a služby nabízené na jejich trzích splňovaly přísná měřítka z hlediska bezpečnosti a aby všechny vadné nebo nebezpečné výrobky byly urychleně stahovány z trhu;

7.   upozorňuje, že dětští spotřebitelé často nejsou přiměřeně chráněni před výrobky, které mohou poškodit jejich zdraví a pohodu; vyzývá členské státy a Komisi, aby se zaměřily zejména na posílení ochrany spotřebitelů týkající se dětí a jiných zranitelných skupin;

8.   vyzývá Komisi, aby podporovala posílení výkonnosti a koordinace dozorových orgánů ve starých i nových členských státech, včetně jejich přeshraniční vzájemné spolupráce;

9.   vítá návrh Komise na přezkum, modernizaci a zjednodušení existujícího acquis spotřebitelů, který by mohl být důležitý při provádění právních předpisů Společenství na ochranu spotřebitelů a navíc by ulehčil spotřebitelům v celé EU lépe vymáhat své právo i přes hranice;

10.   zdůrazňuje, že přejímání právních předpisů Společenství nevede automaticky k jejich provádění, a dále, že spotřebitelé si musí být vědomi svých práv a být ochotni a schopni jednat jako "političtí spotřebitelé", aby provádění probíhalo úspěšně;

11.   vítá návrh Komise na rozvoj a aktualizaci základny vědeckých poznatků a nástrojů pro hodnocení toho, jak jsou spotřebitelé vystaveni vlivu chemikálií, včetně hlediska celkové bezpečnosti výrobků, a na přispění k uplatňování nařízení REACH;

Spotřebitelská kultura

12.   zdůrazňuje, že vytvoření "spotřebitelské kultury" opírající se o vyšší úroveň informovanosti spotřebitelů je základem lepšího prosazování a uplatňování stávajícího právního rámce, a podtrhuje důležitou roli, kterou spotřebitelské organizace, orgány pro ochranu spotřebitelů a obchodní organizace mají při zlepšování spotřebitelské kultury;

13.   je si vědom, že informovanost spotřebitelů je znatelně nižší v nových členských státech, kde byla po desetiletí potlačována svoboda projevu a sdružování; upozorňuje, že k rozvíjení "spotřebitelské kultury" je nutné systematicky zvyšovat informovanost spotřebitelů o jejich právech a současně významně posílit vymahatelnost těchto práv; žádá proto Komisi, aby vypracovala specifickou strategii na podporu rozvoje spotřebitelské kultury v nových členských státech;

Spotřebitelské organizace

14.   vyzývá Komisi, aby zvážila možnost definovat na úrovni Společenství znaky toho, co se myslí pod pojmem "zastupující sdružení spotřebitelů nebo zastupující spotřebitelská organizace", aby se zajistilo, že spotřebitelé v EU mají řádné a nezávislé zastoupení;

15.   vyzývá staré členské státy, aby nadále považovaly za svou povinnost podporovat spotřebitelské organizace;

16.   poznamenává, že většina stávajících spotřebitelských organizací v nových členských státech pracuje především na základě dobrovolnosti a často nemá dostatek finančních prostředků; vyzývá proto nové členské státy, aby zajistily, že zastupující spotřebitelské organizace budou náležitě financovány, a přitom si zachovají svou nezávislost;

17.   upozorňuje, že v nových členských státech obecně platí, že nevládní neziskové organizace nedisponují potřebným vlastním kapitálem, není zde uspokojivě rozvinuto získávání finančních prostředků a že sami spotřebitelé nejsou ochotni přispívat z vlastní kapsy na spotřebitelské organizace, neboť přetrvává názor, že za ochranu spotřebitelů je odpovědný pouze stát;

18.   poznamenává, že pro spotřebitelské organizace v nových členských státech je z hlediska profesionální úrovně jejich pracovníků obtížné splnit přísné požadavky, které Komise stanovila pro udělování grantů a že problémy s financováním způsobují, že často nejsou schopny vytvořit vlastní zdroje nezbytné pro požadovaný finanční příspěvek; obrací se proto na Komisi, aby přezkoumala, zda by její požadavky nemohly být flexibilnější včetně toho, zda by práci dobrovolníků nebylo možno považovat za finanční příspěvek;

19.   zdůrazňuje, že silné a nezávislé spotřebitelské organizace jsou základem účinné spotřebitelské politiky; vyzývá proto spotřebitelské organizace, aby vytvořily zastřešující organizace a spolupracovaly navzájem; obrací se na vlády nových členských států, aby podpořily vytvoření menšího počtu organizací, které však budou o to silnější, a to pomocí progresivního a účinného financování;

20.   shledává, že pro zvýšení kvality ochrany spotřebitelů je nutné finančně posílit jednotlivé spotřebitelské organizace a současně umožnit objektivní a veřejnosti dostupné hodnocení kvality jejich výstupů; vyzývá proto Komisi a nové členské státy, aby intenzivně spolupracovaly jak na úpravě finančních pravidel, tak také na vytvoření měřitelných ukazatelů kvality výsledků práce těchto organizací;

21.   vyzývá vlády nových členských států, aby zajistily, že spotřebitelské organizace se budou moci vyjadřovat ke všem fázím politického rozhodování a provádění spotřebitelských právních předpisů;

22.   vyzývá nové členské státy a Komisi, aby podle možností vytvořily a finančně podpořily projekty k vytvoření kapacity za účelem posílení spotřebitelských organizací v nových členských státech prostřednictvím twinningových projektů, poradních projektů a jiných programů, v nichž by se organizace ze starých členských států podělily o poznatky a informace s organizacemi z nových členských států;

23.   vyzývá Komisi, aby podpořila intenzivní školicí programy pro pracovníky spotřebitelských organizací, a to přímo v nových členských státech a v jejich úředních jazycích; cílem musí být proškolení širší základny pracovníků a dobrovolníků těchto organizací a ne jen jejich vrcholového vedení s cílem zvýšit efektivnost spotřebitelského hnutí;

Obchodní organizace

24.   vybízí obchodní organizace a národní vlády, aby se zabývaly problémy mnoha firem v nových členských státech, které podceňují význam a klady plynoucí ze zájmu o spotřebitelské záležitosti a chybně považují spotřebitelské organizace za nepřítele a zvyšování informovanosti spotřebitelů za hrozbu pro podnikání;

25.   konstatuje, že nové členské země také čelí nekalým praktikám obchodníků ze starých členských států, kde si většinou tyto praktiky nedovolují uplatnit; například omezení uživatelských práv u zboží s ochranou duševního vlastnictví, pokusy o distribuci netestovaného zboží z třetích zemí apod.;

26.   vybízí obchodní organizace v nových členských státech, aby úzce spolupracovaly se spotřebitelskými organizacemi a vytvořily dobrovolná pravidla etických obchodních praktik s transparentními a účinnými postupy při jejich prosazování, spotřebitelské a podnikatelské vzdělávací programy a spravedlivé a účinné alternativní způsoby při řešení sporů (ADR); vyzývá také nové členské státy, aby tyto iniciativy povzbuzovaly a podporovaly;

Orgány pro ochranu spotřebitelů

27.   konstatuje, že orgány pro ochranu spotřebitelů v nových členských státech mají rovněž sehrát klíčovou úlohu při tvorbě "spotřebitelské kultury";

28.   tvrdí, že nedostatek dobře fungující správy v oblasti ochrany spotřebitelů, který existuje v některých nových členských státech, je závažnou překážkou pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů; naléhavě žádá nové členské státy, aby trvale rozvíjely a posilovaly svůj správní systém v oblasti ochrany spotřebitelů;

29.   vyzývá orgány pro ochranu spotřebitelů, obchodní organizace a spotřebitelské organizace v členských státech, aby úzce spolupracovaly při ochraně spotřebitelů; konstatuje, že dobře fungující trh je v zájmu všech zúčastněných stran;

Spotřebitelské informace

30.   vítá, že Komise vytvořila ve všech nových členských státech Evropská spotřebitelská centra a zavedla Evropský diář spotřebitele;

31.   doporučuje, aby informovanosti spotřebitelů byla věnována větší pozornost ve školních osnovách v celé Evropě;

32.   vyzývá Komisi, aby kromě stávající pomoci poskytla počáteční finanční prostředky těm centrům, která nabízejí informace spotřebitelům na hranicích mezi starými a novými členskými státy, zejména v pohraničních regionech;

33.   vítá, že Komise vede kampaně za zvýšení informovanosti spotřebitelů v řadě členských států, a vybízí Komisi, aby pro tento účel poskytla více finančních a lidských zdrojů;

34.   vyzývá Komisi, aby spolu se všemi významnými účastníky spustila strategickou informační a vzdělávací kampaň k přípravě spotřebitelů v nových členských státech na přijetí eura; zdůrazňuje, že tato kampaň by měla vycházet jak z pozitivních, tak negativních zkušeností získaných při zavádění eura ve starých členských státech;

35.   doporučuje, aby v nových členských státech spotřebitelské organizace vydávaly časopisy zabývající se otázkami zkoušení výrobků; vyzývá Komisi a nové členské státy, aby alespoň z počátku zajistily dostatečné financování a zaškolení pro vydávání takových publikací;

36.   vyzývá nové členské státy, aby zvýšily objem informací poskytovaných spotřebitelům a firmám v souvislosti s jejich právy a zlepšily stávající právní rámec týkající se spotřebitelské politiky především zřízením webových portálů, které budou pro uživatele srozumitelné, a také organizováním akcí, průzkumů, konferencí a zřízením informačních míst za účelem zlepšení informovanosti spotřebitelů, k čemuž by měly využít vnitrostátní a regionální sítě;

37.   vyzývá Komisi, aby vytvořila monitorovací mechanismy pro vnitrostátní spotřebitelské politiky, srovnávací měřítka a doporučení, které by pomohly při nalézání nejlepších praktik, a aby zavedla statistiku, ukazatele a jiné údaje, které by zajímaly spotřebitele, včetně sledování cen a průzkumů kvality;

Řešení sporů

38.   vyzývá Komisi a nové členské státy, aby zapojením nezávislých spotřebitelských organizací rozšířily síť Evropských spotřebitelských center (ECC-net), která by poskytovala spotřebitelům informace o dostupných alternativních způsobech řešení sporů a také právní rady a praktickou pomoc v případě takto řešených stížností;

39.   doporučuje novým členským státům, aby rozšířily používání alternativních způsobů řešení sporů tím, že vytvoří státem podporované mechanismy a podpoří vznik soukromých výborů pro řešení sporů v určitých odvětvích;

40.   navrhuje, aby Komise vypracovala zevrubnou studii o stávajících a fungujících organizacích alternativních způsobů řešení sporů a tak zjistila, zda jsou potřebné další iniciativy a podpora ze strany EU, které by mohly doplnit síť Evropských spotřebitelských center a které by se lépe vyrovnaly se specifickou situací v nových členských státech;

41.   doporučuje, aby ve všech členských státech byly vytvořeny nezávislé agentury na ochranu spotřebitelů, které by byly oprávněny vést řízení před vnitrostátními soudy, aby ochránily zájmy spotřebitelů;

42.   vybízí Parlament a Radu jako rozpočtové orgány, aby zvážily možnost věnovat více finančních prostředků na zlepšení ochrany spotřebitelů v nových členských státech, jak je stanoveno v tomto usnesení;

43.   zdůrazňuje, že orgány EU by měly i nadále věnovat pozornost ochraně spotřebitelů v nových členských státech, neboť v nich podle tohoto usnesení ještě stále existují v tomto ohledu důvody ke znepokojení;

44.   navrhuje, aby tyto orgány zahrnuly problematiku spotřebitelů do své legislativní a nelegislativní činnosti, přičemž budou brát zvláštní ohled na specifickou situaci v nových členských státech; zdůrazňuje, že je obzvlášť důležité brát v úvahu specifickou situaci v nových členských státech v oblasti strategie spotřebitelů a ochrany zdraví;

o
o   o

45.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.