Seznam 
Přijaté texty
Středa, 6. července 2005 - Štrasburk
Ochrana cestujících ve vozidle v případě nárazu ***
 Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních
 Patentovatelnost vynálezů realizovaných počítačem ***II
 Vytvoření Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek ***I
 Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti ***
 Fond soudržnosti
 Evropský fond pro regionální rozvoj ***I
 Evropské sdružení pro přeshraniční spolupráci ***I
 Evropský sociální fond ***I
 Evropský rybářský fond *
 Rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti práce a zaměstnání***I
 Právo použitelné na mimosmluvní závazky ("ŘÍM II") ***I
 Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek *
 Dohodovací řízení (rozpočet 2006)
 Úloha žen v Turecku
 Evropská unie a Irák - Rámec pro zapojení
 Celosvětová akce boje proti chudobě: učinit chudobu minulostí

Ochrana cestujících ve vozidle v případě nárazu ***
PDF 195kWORD 34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropského společenství k předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 94 o ustanoveních pro schválení typu vozidel z hlediska ochrany cestujících ve vozidle v případě čelního nárazu a předpisu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 95 o ustanoveních pro schválení typu vozidel z hlediska ochrany cestujících ve vozidle v případě bočního nárazu (KOM(2004)0672 – 7590/2005 – C6-0209/2005 – 2004/0243(AVC))
P6_TA(2005)0273A6-0218/2005

(Postup souhlasu)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0672 – 7590/2005)(1),

-   s ohledem na žádost o souhlas, která byla předložena Radou v souladu s čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 2 rozhodnutí Rady 97/836/ES ze dne 27. listopadu 1997(2) (C6-0209/2005),

-   s ohledem na čl. 75 odst. 1 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0218/2005),

1.   souhlasí s návrhem rozhodnutí Rady;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 78.


Nebezpečné látky v elektrických a elektronických zařízeních
PDF 287kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/95/ES o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních za účelem přizpůsobení její přílohy technickému pokroku (KOM(2005)0241)
P6_TA(2005)0274B6-0392/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh (KOM(2005)0241),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/11/ES ze dne 6. února 2003, kterou se po dvacáté čtvrté mění směrnice Rady 76/769/EHS o omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků (pentabromodifenylether, oktabromodifenylether)(1),

-   s ohledem na rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(2),

-   s ohledem na čl. 95 odst. 3 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 81 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že cílem směrnice 2002/95/ES(3) je přispět k ochraně lidského zdraví a k ekologickému sběru a likvidaci odpadů z elektrických a elektronických zařízení; vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 1 této směrnice omezuje od 1. července 2006 používání některých nebezpečných látek v nových elektrických a elektronických zařízeních uváděných na trh, pokud se na ně nevztahuje výjimka uvedená v příloze,

B.   vzhledem k tomu, že dne 19. dubna 2005 nepřijal výbor zřízený podle článku 7 směrnice 2002/95/ES kladné stanovisko k návrhu rozhodnutí Komise o změně přílohy směrnice 2002/95/ES, kterou se zrušuje prioritní posouzení některých látek a do přílohy se přidávají dvě nové výjimky (dekaBDE při polymerických použitích, olovo v bronzových ložiskových pánvích a pouzdrech); vzhledem k tomu, že dne 8. června 2005 obdržel Parlament návrh Komise na rozhodnutí Rady, kterým se stejným způsobem mění příloha směrnice 2002/95/ES,

C.   vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 5 rozhodnutí 1999/468/ES má Parlament právo přijmout usnesení, v němž informuje Radu, že návrh Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v tomto základním nástroji,

D.   vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 1 směrnice 2002/95/ES dovoluje přijmout jakékoli změny, které jsou nutné k přizpůsobení přílohy vědecko-technickému pokroku prostřednictvím komitologie; vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 1 písm.b) směrnice 2002/95/ES umožňuje vynětí nebezpečných látek ze zákazu, jestliže je jejich náhrada bezpečnějšími alternativami neproveditelná(4); vzhledem k tomu, že čl. 5 odst. 1 písm.b) směrnice 2002/95/ES stanoví jediná kritéria, která lze vzít v úvahu, pokud jde o zařazení dalších výjimek do přílohy prostřednictvím komitologie,

E.   vzhledem k tomu, bod odůvodnění 2 navrhovaného rozhodnutí stanoví, že některé materiály a součástky obsahující nebezpečné látky by měly být ze zákazu vyňaty, protože "eliminace nebo náhrada nebezpečných látek v těchto konkrétních materiálech nebo součástkách je nadále neproveditelná"; vzhledem k tomu, že řada studií naopak prokázala, že bezpečnější alternativy dekaBDE uvedeného v čl. 4 odst. 1 směrnice 2002/95/ES jsou k dispozici pro mnohá, ne-li všechna polymerická použití v elektrických a elektronických zařízeních,

F.   vzhledem k tomu, že bod odůvodnění 3 navrhovaného rozhodnutí tvrdí, že "jelikož posouzení rizika dekaBDE (…) dospělo k závěru, že v současné době nejsou nutná opatření ke snížení rizik pro spotřebitele (…), může být dekaBDE vyňato z požadavků článku 4 odst. 1 směrnice 2002/95/ES," vzhledem k tomu, že u všech legislativních opatření EU by se měly brát v úvahu všechny části vědeckého posouzení rizik a stanovisko příslušného vědeckého výboru; vzhledem k tomu, že samotné posouzení rizik látek uvedených v čl. 4 odst. 1 však v čl. 5 odst. 1 písm.b) směrnice 2002/95/ES chybí, a nemůže proto sloužit jako odůvodnění změny přílohy prostřednictvím komitologie; vzhledem k tomu, že by taková revize vyžadovala podle článku 251 Smlouvy legislativní návrh,

G.   vzhledem k tomu, že aniž je dotčena nepřípustnost posouzení rizik v postupu komitologie, navrhované rozhodnutí ignoruje výsledky dalšího posouzení rizik pro životní prostředí z května 2004, v němž bylo zjištěno, že dekaBDE je velmi obtížně odbouratelný, a byly předloženy údaje o širokém výskytu této látky u vyšších predátorů a v Arktidě, neurotoxických účincích, absorpci látky organismem savců v laboratorních testech a možnost vytváření produktů, které vykazují vyšší toxicitu a akumulaci, mimo jiné např. kongenerů nízkobromovaných difenyletherů; přičemž prodej a používání všech kongenerů nízkobromovaných difenyletherů byl od 15. srpna 2004 zakázán směrnicí 2003/11/ES,

H.   vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí je v rozporu se stanoviskem vědeckého výboru Komise pro zdravotní a environmentální rizika ze dne 18. března 2005, který na základě výše uvedeného posouzení rizik "důrazně doporučuje další snížení rizika,

I.   vzhledem k tomu, že navrhované rozhodnutí maří jeden z cílů směrnice 2002/95/ES a je v rozporu s výslovným přáním spoluzákonodárců, které je vyjádřeno v bodu odůvodnění 6 směrnice 2003/11/ES, v němž Parlament a Rada neprodleně požaduje další opatření na snížení rizika dekaBDE, dokud další posouzení rizik nedospěje k závěru, že u dekaBDE není žádný důvod k obavám; vzhledem k tomu, že toto další posouzení rizik namísto toho poskytlo další znepokojivé důkazy,

1.   domnívá se, že Komise nepostupovala v souladu s čl. 5 odst. 1 písm b) směrnice 2002/95/ES, a proto překročila prováděcí pravomoci stanovené ve výše uvedené směrnici;

2.   vyzývá Radu, aby návrh neschválila, pokud ho Komise neupraví odstraněním části týkající se dekaBDE;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 42, 15.2.2003, s. 45.
(2) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(3) Úř. věst. L 37, 13.2.2003, s. 19.
(4) Podle čl. 5 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/95/ES je "vyjmutí materiálů a součástí elektrických a elektronických zařízení z ustanovení čl. 4 odst. 1, jestliže je jejich eliminace nebo náhrada pomocí změn návrhu nebo materiálů a součástí, které nevyžadují materiály a látky uvedené v tomto článku, technicky nebo vědecky neproveditelná, nebo jestliže negativní dopady na životní prostředí, zdraví a/nebo bezpečnost spotřebitelů způsobené náhradou pravděpodobně převáží jejich přínosy pro životní prostředí, zdraví a/nebo bezpečnost spotřebitelů."


Patentovatelnost vynálezů realizovaných počítačem ***II
PDF 193kWORD 35k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ke společnému postoji Rady s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem (11979/1/2004 – C6-0058/2005 – 2002/0047(COD))
P6_TA(2005)0275A6-0207/2005

(Postup spolurozhodování: druhé čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na společný postoj Rady (11979/1/2004 – C6-0058/2005),

-   s ohledem na své stanovisko z prvního čtení(1) k návrhu Komise Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2002)0092)(2),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 61 jednacího řádu,

-   s ohledem na doporučení Výboru pro právní věci (A6-0207/2005) pro druhé čtení,

1.   zamítá společný postoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby prohlásil legislativní proces za ukončený a aby předal toto stanovisko Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 230.
(2) Úř. věst. C 151 E, 25.6.2002, s. 129.


Vytvoření Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek ***I
PDF 766kWORD 504k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (KOM(2004)0634 – C6-0130/2004 – 2004/0231(COD))
P6_TA(2005)0276A6-0169/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0634)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0130/2004),

-   s ohledem na Protokol Evropské hospodářské komise OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek,

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Výboru pro rybolov (A6-0169/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení 6. července 2005k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005, kterým se zřizuje Evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES

P6_TC1-COD(2004)0231


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Šestý akční program Společenství pro životní prostředí přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES ze dne 22. července 2002(3) požaduje podpořit snazší přístup občanů k informacím o stavu životního prostředí a jeho vývoji v souvislosti s vývojovými směry v hospodářské, sociální a zdravotní oblasti.

(2)  Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), kterou Evropské společenství podepsalo dne 25. června 1998, uznává, že zvýšený přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí a šíření těchto informací přispívá k většímu environmentálnímu uvědomění, svobodné výměně názorů, účinnější účasti veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí a v konečném důsledku k lepšímu životnímu prostředí.

(3)  Registry úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen "PRTR") jsou nákladově efektivním nástrojem, který podporuje šetrnější chování k životnímu prostředí, zajišťuje přístup veřejnosti k informacím o únicích znečišťujících látek a přenosech znečišťujících látek a odpadů mimo místo závodu a slouží při sledování vývoje, prokazování pokroku při snižování znečištění, monitorování souladu s určitými mezinárodními dohodami, stanovování priorit a hodnocení pokroku dosaženého na základě politik a programů Společenství a jednotlivých států v oblasti životního prostředí.

(4)  Integrovaný a ucelený PRTR poskytne veřejnosti, průmyslu, vědcům, pojišťovacím společnostem, místním orgánům, nevládním organizacím a jiným tvůrcům politiky solidní databázi pro srovnávání a budoucí rozhodování v záležitostech životního prostředí.

(5)  Evropské společenství podepsalo dne 21. května 2003 Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (protokol o PRTR). Ustanovení právních předpisů Společenství musí být v souladu s tímto protokolem s ohledem na jeho uzavření Společenstvím.

(6)  Evropský registr emisí znečišťujících látek (dále jen "EPER") byl zřízen rozhodnutím 2000/479/ES(4). Protokol o PRTR je založen na stejných zásadách jako EPER, ale má širší záběr, protože zahrnuje podávání zpráv o větším počtu znečišťujících látek, větším počtu činností, úniky do půdy, úniky z rozptýlených zdrojů a přenosy mimo místo závodu.

(7)  Úkoly a cíle sledované Evropským PRTR mohou být dosaženy pouze v případě, že budou údaje spolehlivé a porovnatelné. Z toho důvodu je nutné odpovídající sladění systému shromažďování a předávání údajů, aby byla zajištěna jejich kvalita a porovnatelnost. V souladu s protokolem o PRTR by měl být Evropský PRTR navržen tak, aby k němu měla veřejnost co nejsnadnější přístup prostřednictvím Internetu. Úniky a přenosy by měly být snadno identifikovatelné v různých agregovaných a neagregovaných podobách, aby bylo možné získat v přiměřeném čase maximální množství informací.

(8)  Za účelem dalšího prosazování cíle podporovat snazší přístup občanů k informacím o stavu životního prostředí a jeho vývoji a rovněž všeobecně zvyšovat environmentální uvědomění by měl Evropský PRTR obsahovat odkazy na jiné podobné databáze v členských státech, nečlenských státech a mezinárodních organizacích.

(9)  V souladu s protokolem o PRTR by měl Evropský PRTR také obsahovat informace o specifických činnostech odstraňování odpadů, které mají být hlášeny jako úniky do půdy; činnosti za účelem využití jako jsou rozvoz bláta a hnoje se v této kategorii neohlašují.

(10)  Za účelem dosažení cíle Evropského PRTR, kterým je poskytovat spolehlivé informace veřejnosti a umožnit přijímaní rozhodnutí na základě znalosti věci, je nezbytné stanovit přiměřené, avšak přísné časové rámce pro shromažďování údajů a podávání zpráv; to platí zejména pro podávání zpráv členskými státy Komisi.

(11)  Ohlašování úniků z průmyslových závodů, ačkoliv není dosud vždy konzistentní, úplné a porovnatelné, je v mnoha členských státech dobře zavedeným postupem. V případě potřeby by mělo být ohlašování úniků z rozptýlených zdrojů zdokonaleno, aby umožnilo osobám s pravomocí přijímat rozhodnutí vidět tyto úniky v širších souvislostech a zvolit pro snížení znečištění nejúčinnější řešení.

(12)  Údaje ohlašované členskými státy by měly být vysoce kvalitní, zejména pokud jde o jejich úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost. Je velmi důležité koordinovat budoucí úsilí provozovatelů a členských států zaměřené na zvýšení kvality ohlašovaných údajů. Komise proto společně se členskými státy zahájí práci na zajištění kvality.

(13)  V souladu s Aarhuskou úmluvou by veřejnost měla bez uvedení zájmu získat přístup k informacím obsaženým v Evropském PRTR, a to především zajištěním skutečnosti, aby Evropský PRTR umožňoval přímý elektronický přístup přes Internet.

(14)  Přístup k informacím poskytnutým Evropským PRTR by měl být neomezený a výjimky z tohoto pravidla by měly být možné pouze v případech, kdy jsou výslovně přiznány stávajícími právními předpisy Společenství.

(15)  V souladu s Aarhuskou úmluvou by měla být zaručena účast veřejnosti na dalším vývoji Evropského PRTR, a to tak, že jí bude poskytnuta včasná a účinná příležitost předložit připomínky, informace, analýzy nebo důležitá stanoviska k procesu rozhodování. Žadatelé by měli být schopni domáhat se správního nebo soudního přezkoumání úkonů nebo opomenutí orgánu veřejné správy v souvislosti s žádostí.

(16)  Za účelem zvýšení užitečnosti a dopadu PRTR by měly Komise a členské státy spolupracovat při vývoji pokynů podporujících provádění Evropského PRTR, při podpoře uvědomění veřejnosti a při poskytování odpovídající a včasné technické pomoci.

(17)  Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(5).

(18)  Jelikož cíle opatření, která mají být přijata, tj. zvýšit přístup veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí prostřednictvím zřízení integrované, ucelené elektronické databáze v rámci celého Společenství, nemůže být uspokojivým způsobem dosaženo na úrovni členských států, protože potřeba porovnatelnosti údajů ve všech členských státech vyžaduje vysokou úroveň sladění, a může být proto z důvodu rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(19)  Za účelem zjednodušení a zefektivnění požadavků na podávání zpráv by měly být pozměněny směrnice Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech(6) a směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění(7).

(20)  Evropský PRTR si klade mimo jiné za cíl informovat veřejnost o podstatných emisích znečišťujících látek způsobených zejména činnostmi uvedenými ve směrnici 96/61/ES. To znamená, že o emisích ze zařízení uvedených v příloze I zmíněné směrnice by měla být veřejnost informována podle tohoto nařízení.

(21)  Za účelem omezení dvojího podávání zpráv lze systémy registru úniků a přenosů znečišťujících látek v souladu s protokolem o PRTR a do maximální proveditelné míry sjednotit s existujícími zdroji informací, jako jsou například mechanismy podávání zpráv na základě licencí či provozních povolení. V souladu s protokolem o PRTR by ustanovení tohoto nařízení neměla ovlivnit právo členských států zachovat nebo zavést obsáhlejší a veřejnosti přístupnější registr úniků a přenosů znečišťujících látek, než jaký požaduje zmíněný protokol,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ :

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zřizuje integrovaný registr úniků a přenosů znečišťujících látek na úrovni Společenství (Evropský PRTR) ve formě veřejně přístupné elektronické databáze a stanoví pravidla pro jeho fungování za účelem provedení Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (dále jen "protokol"), a usnadňuje účast veřejnosti na rozhodování o životním prostředí, jakož i přispívá k prevenci a omezování znečištění životního prostředí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení platí následující definice:

   1) "veřejností" se rozumí jedna nebo více fyzických nebo právnických osob a jejich sdružení, organizace nebo skupiny v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi;
   2) "příslušným orgánem" se rozumí národní orgán nebo orgány nebo jakýkoliv jiný příslušný úřad nebo úřady, které jsou určeny členskými státy;
   3) "zařízením" se rozumí stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více činností uvedených v příloze I, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s činnostmi probíhajícími v dotyčném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění;
   4) "závodem" rozumí jedno nebo více zařízení na stejném místě, které provozuje stejná fyzická nebo právnická osoba;
   5) "místem" se rozumí zeměpisné umístění závodu;
   6) "provozovatelem" se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která zařízení provozuje nebo řídí, nebo v případech, kdy tak stanoví vnitrostátní právní předpisy, osoba, na kterou byly převedeny rozhodující ekonomické pravomoci nad technickým fungováním zařízení;
   7) "ohlašovacím rokem" se rozumí kalendářní rok, za který musí být shromážděny údaje o únicích znečišťujících látek a přenosech mimo místo závodu;
   8) "látkou" se rozumí jakýkoli chemický prvek a jeho sloučeniny, s výjimkou radioaktivních látek;
   9) "znečišťující látkou" se rozumí látka nebo skupina látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí nebo lidské zdraví z důvodu svých vlastností a zavedení do životního prostředí;
   10) "únikem" se rozumí jakékoli zavedení znečišťujících látek do životního prostředí v důsledku jakékoli lidské činnosti, ať už úmyslné nebo náhodné, rutinní nebo nerutinní, včetně rozlití, emitování, vypuštění, injektáže, odstraňování nebo skládkování, nebo prostřednictvím kanalizačních systémů bez konečného čištění odpadních vod;
   11) "přenosem mimo místo závodu" se rozumí přesun odpadů, určených k odstranění nebo využití, a znečišťujících látek v odpadních vodách, určených k vyčištění, mimo hranice závodu;
   12) "rozptýlenými zdroji" se rozumí mnoho menších nebo roztroušených zdrojů, ze kterých mohou unikat znečišťující látky do půdy, ovzduší nebo vody, jejichž společný dopad na tyto složky může být významný a u kterých není praktické shromažďovat zprávy z každého jednotlivého zdroje zvlášť;
   13) "odpadem" se rozumí jakákoliv látka nebo předmět podle definice v čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech(8);
   14) "nebezpečným odpadem" se rozumí jakákoliv látka nebo předmět podle definice v čl. 1 odst. 4 směrnice 91/689/EHS;
   15) "odpadními vodami" se rozumí městské odpadní vody, splašky a průmyslové odpadní vody podle definice v článku 2 směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod(9) a jakékoliv jiné použité vody podléhající z důvodu obsažených látek nebo předmětů regulaci na základě právních předpisů Společenství;
   16) "odstraňováním" se rozumí kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze II A směrnice 75/442/EHS;
   17) "využitím" se rozumí kterýkoliv ze způsobů uvedených v příloze II B směrnice 75/442/EHS.

Článek 3

Obsah Evropského PRTR

Evropský PRTR obsahuje informace o:

   a) únicích znečišťujících látek uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a), o kterých musí provozovatelé závodů provádějících činnosti uvedené v příloze I podávat zprávy;
   b) přenosech odpadů mimo místo závodu uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) a o znečišťujících látkách v odpadních vodách uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. c), o kterých musí provozovatelé závodů provádějících činnosti uvedené v příloze I podávat zprávy;
   c) únicích znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů uvedených v čl. 8 odst. 1, pokud jsou takové informace k dispozici.

Článek 4

Návrh a struktura

1.  Komise zveřejní Evropský PRTR s údaji v agregované i neagregované podobě, aby mohly být úniky a přenosy vyhledávány a identifikovány podle:

   a) závodu, a je-li to vhodné, jeho mateřské společnosti, a jeho zeměpisného umístění, včetně povodí, je-li to vhodné;
   b) činnosti;
   c) výskytu na úrovni členského státu nebo Společenství;
   d) znečišťující látky, popřípadě odpadu;
   e) každé složky životního prostředí, do které znečišťující látka unikne;
   f) přenosů odpadů mimo místo závodu, popřípadě místa určení;
   g) přenosů znečišťujících látek v odpadních vodách mimo místo závodu;
   h) rozptýlených zdrojů;
   i) majitele nebo provozovatele.

2.  Evropský PRTR musí být navržen tak, aby k němu měla veřejnost co nejsnadnější přístup a aby byly informace za běžných provozních podmínek nepřetržitě a snadno přístupné prostřednictvím Internetu a jiných elektronických prostředků. Jeho forma zohlední možnost jeho budoucího rozšíření a bude obsahovat všechny údaje nahlášené za předchozí ohlašovací roky, postupně až přinejmenším za posledních deset ohlašovacích let.

3.  Evropský PRTR bude obsahovat odkazy na následující věci:

   a) národní PRTR členských států;
   b) další příslušné stávající veřejně přístupné databáze o záležitostech souvisejících s PRTR, včetně národních PRTR dalších stran protokolu a, pokud je to proveditelné, na PRTR jiných zemí;
   c) webové stránky závodů, pokud existují a pokud jsou odkazy dobrovolně poskytovány těmito závody.

Článek 5

Podávání zpráv ze strany provozovatelů

1.  Provozovatel každého závodu, který vykonává jednu nebo více činností stanovených v příloze I nad příslušné prahové kapacitní hodnoty stanovené v uvedené příloze, nahlásí svému příslušnému orgánu roční množství níže uvedených úniků a přenosů, spolu s uvedením, zda se jedná o informace založené na měření, výpočtu či odhadu:

   a) úniky jakékoliv znečišťující látky, uvedené v příloze II, do ovzduší, vody a půdy, u které byla překročena příslušná prahová hodnota stanovená v příloze II;
   b) přenosy nebezpečných odpadů mimo místo závodu překračující 2 tuny za rok nebo odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné překračující 2 000 tun za rok, v případě jakéhokoliv způsobu využití nebo odstranění s výjimkou odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1, s uvedením buď "R" (recovery – využití) nebo "D" (disposal – odstranění) podle toho, zda je odpad určen k využití nebo odstranění a, v případě pohybu nebezpečného odpadu přes hranice států, s uvedením názvu a adresy subjektu provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a místa využití nebo odstranění;
   c) přenosy jakékoliv znečišťující látky stanovené v příloze II, obsažené v odpadních vodách určených k čištění, mimo místo závodu, u které byla překročena prahová hodnota uvedená v příloze II, sloupci 1b.

Provozovatel každého závodu vykonávajícího jednu nebo více činností uvedených v příloze I nad příslušné prahové hodnoty pro kapacitu uvedené tamtéž oznámí příslušnému orgánu informace potřebné k určení závodu v souladu s přílohou III, pokud příslušný orgán nemá tyto informace již k dispozici.

V případě údajů, u nichž je uvedeno, že jsou založeny na měření či výpočtu, se nahlásí analytická metoda a/nebo metoda výpočtu.

Úniky zmíněné v příloze II, které se hlásí podle ustanovení odst. 1 písm. a), zahrnují veškeré úniky ze všech zdrojů v místě závodu uvedených v příloze I.

2.  Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují celkové údaje o únicích a přenosech v důsledku všech úmyslných, náhodných, rutinních a nerutinních činností.

Při poskytování těchto informací uvedou provozovatelé veškeré údaje související s náhodnými úniky, jsou-li takové údaje k dispozici.

3.  Provozovatel každého závodu bude shromažďovat s odpovídající četností údaje potřebné ke stanovení úniků ze závodu a přenosů mimo místo závodu, na které se podle odstavce 1 vztahuje ohlašovací povinnost.

4.  Při přípravě zprávy použije dotčený provozovatel nejlepší dostupné informace, které mohou zahrnovat údaje získané na základě monitorování, emisní faktory, rovnice hmotnostní bilance, nepřímé monitorování nebo jiné výpočty, inženýrské úsudky a jiné metody v souladu s ustanovením čl. 9 odst. 1 a podle mezinárodně schválených metodik, pokud jsou k dispozici.

5.  Provozovatel každého dotčeného závodu vede pro účely příslušných orgánů evidenci údajů, ze kterých byly ohlášené informace získány, a to po dobu pěti let počínaje skončením daného ohlašovacího roku. Tato evidence musí také obsahovat popis metodiky použité ke shromáždění údajů.

Článek 6

Úniky do půdy

Odpad, který je předmětem odstraňování "úpravou půdními procesy" nebo "hlubinnou injektáží", jak je uvedeno v příloze II A směrnice 75/442/EHS, se nahlásí jako únik do půdy pouze provozovatelem závodu, z něhož odpad pochází.

Článek 7

Podávání zpráv členskými státy

1.  S ohledem na požadavky stanovené v odst. 2 a 3 tohoto článku určí členské státy datum, do kterého musí provozovatelé poskytnout příslušnému orgánu všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 a informace uvedené v čl. 5 odst. 3, 4 a 5.

2.  Členské státy poskytnou Komisi všechny údaje uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 elektronickou cestou podle formátu přílohy III a podle následujícího časového plánu:

   a) za první ohlašovací rok do 18 měsíců po skončení ohlašovacího roku;
   b) za všechny následující ohlašovací roky do 15 měsíců po skončení ohlašovacího roku.

Prvním ohlašovacím rokem bude rok 2007.

Komise společně s Evropskou agenturou pro životní prostředí začlení informace ohlášené členskými státy do Evropského PRTR podle následujícího časového plánu :

   a) za první ohlašovací rok do 21 měsíců po skončení ohlašovacího roku;
   b) za všechny následující ohlašovací roky do 16 měsíců po skončení ohlašovacího roku.

Článek 8

Úniky z rozptýlených zdrojů

1.  Komise společně s Evropskou agenturou pro životní prostředí zařadí do Evropského PRTR informace o únicích z rozptýlených zdrojů, pokud takové informace existují a členský stát je nahlásil.

2.  Informace uvedené v odstavci 1 budou uspořádány tak, aby umožnily uživatelům vyhledávání a identifikaci úniků znečišťujících látek z rozptýlených zdrojů podle odpovídající územní dezagregace a musí obsahovat informace o typu metodiky použité k získání informací.

3.  V případě, že Komise zjistí, že žádné údaje o únicích z rozptýlených zdrojů neexistují, přijme opatření pro zahájení podávání zpráv o únicích příslušných znečišťujících látek z jednoho nebo více rozptýlených zdrojů v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2, případně za použití mezinárodně uznávaných metod.

Článek 9

Zajištění a posuzování kvality

1.  Provozovatel každého závodu podléhajícího ohlašovacím požadavkům stanoveným v článku 5 zajistí kvalitu informací, které nahlašuje.

2.  Příslušné orgány posoudí kvalitu údajů poskytnutých provozovateli závodů, zejména pokud jde o jejich úplnost, konzistentnost a důvěryhodnost.

3.  Komise koordinuje práci na zajištění a posouzení kvality na základě konzultací s výborem uvedeným v čl. 19 odst. 1.

4.  Komise může přijmout pokyny pro monitorování a ohlašování emisí v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2. Tyto pokyny odpovídají mezinárodně schváleným metodikám, jsou-li dostupné a jsou v souladu s jinými právními předpisy Společenství.

Článek 10

Přístup k informacím

1.  Komise s podporou Evropské agentury pro životní prostředí zdarma zpřístupní Evropský PRTR pro veřejnost na Internetu podle časového rámce stanoveného v čl. 7 odst. 3.

2.  V případech, kdy informace obsažené v Evropském PRTR nejsou snadno veřejně dostupné přímými elektronickými prostředky, usnadní dotčené členské státy a Komise elektronický přístup k Evropskému PRTR na veřejně přístupných místech.

Článek 11

Důvěrnost

Kdykoliv je určitá informace členským státem v souladu s článkem 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí(10) utajena, uvede členský stát ve své zprávě podle čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení za každý ohlašovací rok samostatně u každého závodu, který si činí nárok na utajení, jaký druh informací byl zadržen a z jakého důvodu.

Článek 12

Účast veřejnosti

1.  Komise poskytne veřejnosti včasnou a účinnou příležitost zúčastnit se dalšího vývoje Evropského PRTR, včetně budování kapacit a přípravy změn tohoto nařízení.

Veřejnost bude mít příležitost předložit v rámci přiměřeného časového období příslušné připomínky, informace, analýzy nebo stanoviska.

2.  Komise tyto příspěvky vezme náležitým způsobem v úvahu a uvědomí veřejnost o výsledku účasti veřejnosti.

Článek 13

Přístup k právní ochraně

Přístup k právní ochraně v souvislosti s přístupem veřejnosti k informacím z oblasti životního prostředí, se poskytuje podle článku 6 směrnice 2003/4/ES a v případě orgánů Společenství podle článků 6, 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001(11).

Článek 14

Instruktážní dokument

1.  Co nejdříve, ale ne později než čtyři měsíce před začátkem prvního ohlašovacího roku a po konzultacích s výborem uvedeným v čl. 19 odst. 1 vypracuje Komise instruktážní dokument na podporu provádění Evropského PRTR.

2.  Instruktážní dokument pro provádění Evropského PRTR bude obsahovat zejména údaje o níže uvedeném:

   a) postupy pro podávání zpráv;
   b) údaje, které mají být hlášeny;
   c) zajištění a posouzení kvality;
   d) v případě důvěrných údajů označení druhu zadržovaných údajů a důvody, proč bylo jejich poskytnutí odmítnuto;
   e) odkazy na mezinárodně schválené metody zjišťování úniků a analytické metody, metodiky odběru vzorků;
   f) uvedení mateřských společností;
   g) kódování činností podle přílohy I tohoto nařízení a směrnice 96/61/ES.

Článek 15

Zvyšování informovanosti

Komise a členské státy podpoří informovanost veřejnosti o Evropském PRTR a zajistí poskytnutí pomoci při přístupu k Evropskému PRTR a při pochopení a použití informací v něm obsažených.

Článek 16

Další informace, které musí členské státy ohlašovat

1.  V jedné zprávě založené na informacích z posledních tří ohlašovacích let, která musí být podávána každé tři roky spolu s údaji poskytnutými podle článku 7, sdělují členské státy Komisi postup a opatření přijatá s ohledem na níže uvedené:

   a) požadavky podle článku 5;
   b) zajištění kvality podle článku 9;
   c) přístup k informacím podle čl. 10 odst. 2;
   d) opatření na zvyšování informovanosti podle článku 15;
   e) důvěrnost údajů podle článku 11;
   f) sankce stanovené podle článku 20 a zkušenosti s jejich uplatňováním.

2.  Komise předloží, s cílem usnadnit členským státům podávání zpráv stanovených v odstavci 1, návrh dotazníku, který bude přijat v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.

Článek 17

Přezkum provedený Komisí a návrhy změn

Komise přezkoumá informace poskytnuté členskými státy podle článku 7 a po konzultaci s členskými státy každé tři roky zveřejní zprávu založenou na informacích z posledních tří dostupných ohlašovacích let, a to šest měsíců po zveřejnění těchto informací na Internetu.

Tato zpráva se předkládá Evropskému parlamentu a Radě spolu s posouzením fungování Evropského PRTR.

Článek 18

Změna příloh

Jakékoli změny nezbytné pro přizpůsobení:

   a) přílohy II nebo III tohoto nařízení vědeckému a technickému pokroku nebo
   b) přílohy II nebo III tohoto nařízení v důsledku jakýchkoli změn příloh protokolu přijatých na zasedání stran protokolu
  

se přijímají v souladu s postupem uvedeným v čl. 19 odst. 2.

Článek 19

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor").

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůta uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 20

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce uplatnitelné při porušení ustanovení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby byly prováděny. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy uvědomí o těchto ustanoveních Komisi nejpozději jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost a neprodleně ji uvědomí o jakékoliv následné změně, kterou by byly tyto sankce dotčeny.

Článek 21

Změny směrnic 91/689/EHS a 96/61/ES

1.  Čl. 8 odst. 3 směrnice 91/689/EHS se zrušuje.

2.  Čl. 15 odst. 3 směrnice 96/61/ES se zrušuje.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský Parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA I

ČINNOSTI

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

1.

Odvětví energetiky

a)

Rafinerie minerálních olejů a plynu

*(1)

b)

Zařízení na zplyňování a zkapalňování

*

c)

Tepelné elektrárny a další spalovací zařízení

o tepelném příkonu 50 megawattů (MW)

d)

Koksovací pece

*

e)

Rotační mlýny na uhlí

o kapacitě 1 tuna za hodinu

f)

Zařízení na výrobu uhelných produktů a pevného bezkouřového paliva

*

2.

Výroba a zpracování kovů

a)

Zařízení na pražení nebo slinování kovové rudy (včetně sirníkové rudy)

*

b)

Zařízení na výrobu surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavba), včetně kontinuálního lití

o kapacitě 2,5 tuny za hodinu

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

c)

Zařízení na zpracování železných kovů:

i) válcovny za tepla

o kapacitě 20 tun surové oceli za hodinu

ii) kovárny s buchary

o energii 50 kJ na jeden buchar, kde je spotřeba tepelné energie vetší než 20 MW

iii) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů

se zpracovávaným množstvím 2 tuny surové oceli za hodinu

d)

Slévárny železných kovů

o výrobní kapacitě 20 tun denně

e)

Zařízení:

i) na výrobu surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy

*

ii) ii) na tavení, včetně slitinování, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků atd.)

o kapacitě tavení 4 tuny denně u olova a kadmia nebo 20 tun denně u všech ostatních kovů

f)

Zařízení na povrchovou úpravu kovů a plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů

je-li objem lázní 30 m3

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

3.

Zpracování nerostů

a)

Podpovrchová těžba a související činnosti

*

b)

Povrchová těžba a těžba v lomech

je-li rozsah oblasti, v níž těžební práce skutečně probíhají, 25 hektarů

c)

Zařízení na výrobu:

i) cementového slínku v rotačních pecích

o výrobní kapacitě 500 tun denně

ii) vápna v rotačních pecích

o výrobní kapacitě větší než 50 tun denně

iii) cementového slínku nebo vápna v jiných pecích

o výrobní kapacitě 50 tun denně

d)

Zařízení na výrobu azbestu a produktů na bázi azbestu

*

e)

Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken

o kapacitě tavení 20 tun denně

f)

Zařízení na tavení nerostných materiálů, včetně výroby minerálních vláken

o kapacitě tavení 20 tun denně

g)

Zařízení na výrobu keramických výrobků vypalováním, zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu

o výrobní kapacitě 75 tun denně, anebo o kapacitě pecí 4 m3 a hustotě vsázky na pec 300 kg/m3

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

4.

Chemický průmysl

a)

Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:

i) jednoduché uhlovodíky (lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické)

ii) kyslíkaté deriváty uhlovodíků, jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery, acetáty, ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice

iii) organické sloučeniny síry

iv) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany

v) organické sloučeniny fosforu

vi) halogenderiváty uhlovodíků

vii) organokovové sloučeniny

viii) základní plastické hmoty (polymery, syntetická vlákna, vlákna na bázi celulózy)

ix) syntetické kaučuky

x) barviva a pigmenty

xi) povrchově aktivní látky

*

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

b)

Chemická zařízení na výrobu základních anorganických chemických látek v průmyslovém měřítku, jako jsou:

i) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid

ii) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá

iii) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný

iv) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný

v) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku

*

c)

Chemická zařízení na výrobu hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku (jednoduchých nebo směsných) v průmyslovém měřítku

*

d)

Chemická zařízení na výrobu základních prostředků na ochranu rostlin a biocidů v průmyslovém měřítku

*

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

e)

Zařízení využívající chemické nebo biologické procesy k výrobě základních farmaceutických produktů v průmyslovém měřítku

*

f)

Zařízení na výrobu výbušnin a pyrotechnických výrobků v průmyslovém měřítku

*

5.

Nakládání s odpady a odpadními vodami

a)

Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů

s příjmem 10 tun denně

b)

Zařízení na spalování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné, které jsou v oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4. prosince 2000 o spalování odpadů(12)

o kapacitě 3 tuny za hodinu

c)

Zařízení na odstraňování odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné

o kapacitě 50 tun denně

d)

Skládky (s výjimkou skládek inertního odpadu a skládek, které byly definitivně uzavřeny před 16.7.2001 nebo u kterých uplynula lhůta následné péče o skládku požadovaná příslušnými orgány podle článku 13 směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů(13))

s příjmem 10 tun denně nebo o celkové kapacitě 25 000 tun

e)

Zařízení na odstraňování nebo zhodnocování kadáverů a odpadu živočišného původu

o kapacitě zpracování 10 tun denně

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

f)

Čistírny městských odpadních vod

o kapacitě 100 000 ekvivalentních obyvatel

g)

Samostatně provozované čistírny průmyslových odpadních vod, které slouží pro jednu nebo více činností uvedených v této příloze

o kapacitě 10 000 m3 denně (2)

6.

Výroba a zpracování papíru a dřeva

a)

Průmyslové závody na výrobu buničiny ze dřeva nebo podobných vláknitých materiálů

*

b)

Průmyslové závody na výrobu papíru a lepenky a jiných primárních výrobků ze dřeva (jako je dřevotříska, dřevovláknité desky a překližka)

o výrobní kapacitě 20 tun denně

c)

Průmyslové závody na konzervaci dřeva a dřevěných produktů chemikáliemi

o výrobní kapacitě 50 m3 denně

7.

Intenzivní živočišná výroba a akvakultura

a)

Zařízení pro intenzivní chov drůbeže nebo prasat s prostorem pro

i) 40 000 kusů drůbeže

ii) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg)

iii) 750 kusů prasnic

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

b)

Intenzivní akvakultura

o výrobní kapacitě 1 000 tun ryb nebo měkkýšů za rok

8.

Živočišné a rostlinné produkty z odvětví potravin a nápojů

a)

Jatky

o kapacitě porážky 50 tun denně

b)

Úprava a zpracování za účelem výroby potravin a nápojů:

i) ze surovin živočišného původu (jiných než mléka)

o výrobní kapacitě 75 tun hotových produktů denně

ii) ze surovin rostlinného původu

o výrobní kapacitě 300 tun hotových produktů denně (v průměru za čtvrtletí)

c)

Úprava a zpracování mléka

s množstvím odebíraného mléka 200 tun denně (v průměru za rok)

9.

Ostatní činnosti

a)

Závody na předúpravu (operace jako praní, bělení, mercerace) nebo barvení vláken či textilií

o kapacitě zpracování 10 tun denně

Č.

Činnost

Prahová hodnota pro kapacitu

b)

Závody na vydělávání kůží a kožešin

o kapacitě zpracování 12 tun hotových produktů denně

c)

Zařízení pro povrchovou úpravu látek, předmětů nebo výrobků, používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci

o spotřebě rozpouštědel 150 kg za hodinu nebo 200 tun za rok

d)

Zařízení na výrobu uhlíku (vysokoteplotní karbonizací uhlí) nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací

*

e)

Zařízení na stavbu a nátěr lodí nebo odstraňování nátěru z lodí

o kapacitě pro lodě délky 100 m

(1) Hvězdička (*) označuje, že neplatí žádná prahová hodnota pro kapacitu (všechny závody podléhají ohlašování).

(2) Kapacitní prahová hodnota bude nejpozději do roku 2010 přezkoumána ve světle výsledků prvního ohlašovacího kola.

PŘÍLOHA II

ZNEČIŠŤUJÍCÍ LÁTKY (14)

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

1

74-82-8

Methan (CH4)

100 000

-(2)

-

2

630-08-0

Oxid uhelnatý (CO)

500 000

-

-

3

124-38-9

Oxid uhličitý (CO2)

100 milionů

-

-

4

Fluorované uhlovodíky (HFC)(3)

100

-

-

5

10024-97-2

Oxid dusný (N2O)

10 000

-

-

6

7664-41-7

Amoniak (NH3)

10 000

-

-

7

Nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC)

100 000

-

-

8

Oxidy dusíku (NOx/NO2)

100 000

-

-

9

Perfluorouhlovodíky (PFC)(4)

100

-

-

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

10

2551-62-4

Fluorid sírový (SF6)

50

-

-

11

Oxidy síry (SOx/SO2)

150 000

-

-

12

Celkový dusík

-

50 000

50 000

13

Celkový fosfor

-

5 000

5 000

14

Hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC)(5)

1

-

-

15

Chlorofluorouhlovodíky (CFC)(6)

1

-

-

16

Halony(7)

1

-

-

17

Arsen a sloučeniny (jako As)(8)

20

5

5

18

Kadmium a sloučeniny (jako Cd)(8)

10

5

5

19

Chrom a sloučeniny (jako Cr)(8)

100

50

50

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

20

Měď a sloučeniny (jako Cu)(8)

100

50

50

21

Rtuť a sloučeniny (jako Hg)(8)

10

1

1

22

Nikl a sloučeniny (jako Ni)(8)

50

20

20

23

Olovo a sloučeniny (jako Pb)(8)

200

20

20

24

Zinek a sloučeniny (jako Zn)(8)

200

100

100

25

15972-60-8

Alachlor

-

1

1

26

309-00-2

Aldrin

1

1

1

27

1912-24-9

Atrazin

-

1

1

28

57-74-9

Chlordan

1

1

1

29

143-50-0

Chlordecon

1

1

1

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

30

470-90-6

Chlorfenvinfos

-

1

1

31

85535-84-8

Chloroalkany, C10-C13

-

1

1

32

2921-88-2

Chlorpyrifos

-

1

1

33

50-29-3

DDT

1

1

1

34

107-06-2

1,2-dichlorethan (EDC)

1 000

10

10

35

75-09-2

Dichloromethan (DCM)

1 000

10

10

36

60-57-1

Dieldrin

1

1

1

37

330-54-1

Diuron

-

1

1

38

115-29-7

Endosíran

-

1

1

39

72-20-8

Endrin

1

1

1

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

40

Halogenované organické sloučeniny (jako AOX)(9)

-

1 000

1 000

41

76-44-8

Heptachlor

1

1

1

42

118-74-1

Hexachlorbenzen (HCB)

10

1

1

43

87-68-3

Hexachlorbutadien (HCBD)

-

1

1

44

608-73-1

1,2,3,4,5, 6

– hexachlrcyklohexan (HCH)

10

1

1

45

58-89-9

Lindan

1

1

1

46

2385-85-5

Mirex

1

1

1

47

PCDD+PCDF (dioxiny+ furany) (jako Teq)(10)

0,0001

0,0001

0,0001

48

608-93-5

Pentachlorbenzen

1

1

1

49

87-86-5

Pentachlorfenol (PCP)

10

1

1

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

50

1336-36-3

Polychlorované bifenyly (PCB)

0,1

0,1

0,1

51

122-34-9

Simazin

-

1

1

52

127-18-4

Tetrachlorethylen (PER)

2 000

10

--------

53

56-23-5

Tetrachlormethan (TCM)

100

1

-

54

12002-48-1

Trichlorbenzeny (TCB) (všechny izomery)

10

1

-

55

71-55-6

1,1,1-trichlorethan

100

-

-

56

79-34-5

1,1,2,2-tetrachlorethan

50

-

-

57

79-01-6

Trichloroethylen

2 000

10

-

58

67-66-3

Trichlormethan

500

10

-

59

8001-35-2

Toxafen

1

1

1

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

60

75-01-4

Vinylchlorid

1 000

10

10

61

120-12-7

Anthracen

50

1

1

62

71-43-2

Benzen

1 000

200

(jako BTEX)(11)

200

(jako BTEX)(11)

63

Bromované difenylethery (PBDE)(12)

-

1

1

64

Nonylfenol a nonylfenol ethoxyláty (NP/NPE)

-

1

1

65

100-41-4

Ethylbenzen

-

200

(jako BTEX)(11)

200

(jako BTEX)(11)

66

75-21-8

Ethylenoxid

1 000

10

10

67

34123-59-6

Isoproturon

-

1

1

68

91-20-3

Naftalen

100

10

10

69

Sloučeniny organocínu

(jako celkové Sn)

-

50

50

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

70

117-81-7

Di-(2-ethyl hexyl) ftalát (DEHP)

10

1

1

71

108-95-2

Fenoly (jako celkové C)(13)

-

20

20

72

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)(14)

50

5

5

73

108-88-3

Toluen

-

200

(jako BTEX)(11)

200

(jako BTEX)(11)

74

Tributylcín a sloučeniny(15)

-

1

1

75

Trifenylcín a sloučeniny(16)

-

1

1

76

Celkový organický uhlík (TOC) (jako celkové C nebo COD/3)

-

50 000

-

77

1582-09-8

Trifluralin

-

1

1

78

1330-20-7

Xyleny(17)

-

200

(jako BTEX)(11)

200

(jako BTEX)(11)

79

Chloridy (jako celkové Cl)

-

2 miliony

2 miliony

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

80

Chlor a anorganické sloučeniny (jako HCl)

10 000

-

-

81

1332-21-4

Azbest

1

1

1

82

Kyanidy (jako celkové CN)

-

50

50

83

Fluoridy (jako celkové F)

-

2 000

2 000

85

74-90-8

Hydrogen cyanide (HCN)

200

-

-

86

Particulate matter (PM10)

50 000

-

-

87

1806-26-4

Oktylfenoly a oktylfenol ethoxyláty

-

1

-

88

206-44-0

Fluoranthene

-

1

-

89

465-73-6

Isodrin

-

1

-

Prahová hodnota pro úniky

(sloupec 1)

Č.

Číslo CAS

Znečišťující látka(1)

do ovzduší (sloupec 1a)

do vody (sloupec 1b)

do půdy (sloupec 1c)

kg/rok

kg/rok

kg/rok

90

36355-1-8

Hexabromobiphenyl

0.1

0.1

0.1

91

191-24-2

Benzo(g,h,i)perylen

1

Poznámky:

(1) Pokud není uvedeno jinak, je každá znečišťující látka uvedená v příloze II hlášena jako celkové množství této znečišťující látky nebo, v případě, že je znečišťující látka skupinou látek, jako celkové množství skupiny.

(2) Pomlčka (-) označuje, že dotyčný parametr a látka nezpůsobuje vznik požadavku na ohlášení.

(3) Celkové množství fluorovaných uhlovodíků: souhrn HFC23, HFC32, HFC41, HFC4310mee, HFC125, HFC134, HFC134a, HFC152a, HFC143, HFC143a, HFC227ea, HFC236fa, HFC245ca, HFC365mfc

(4) Celkové množství perfluoruhlovodíků: souhrn CF4, C2F6, C3F8, C4F10, c-C4F8, C5F12, C6F14

(5) Celkové množství látek uvedených ve skupině VIII přílohy I nařízení (ES) č. 2037/2000 včetně jejich izomerů

(6) Celkové množství látek uvedených ve skupině I a II přílohy I nařízení (ES) č. 2037/2000 včetně jejich izomerů

(7) Celkové množství látek uvedených ve skupině III a VI přílohy I nařízení (ES) č. 2037/2000 včetně jejich izomerů

(8) Všechny kovy se ohlašují jako celkové množství prvku ve všech chemických formách přítomných při úniku.

(9) Halogenované organické sloučeniny, které mohou být absorbovány do aktivovaného uhlíku označeného jako chlorid.

(10) Označený jako I-TEQ

(11) Jednotlivé znečišťující látky se ohlašují v případě, že dojde k překročení prahové hodnoty pro BTEX (souhrnný parametr pro benzen, toluen, ethyl benzen, xyleny).

(12) Celkové množství následujících bromovaných difenyletherů: penta-BDE, okta-BDE a deka-BDE.

(13) Celkové množství fenolu a jednoduchých substituovaných fenolů označených jako celkový uhlík.

(14) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) se měří pro hlášení o únicích do ovzduší jako benzo(a)pyren (50-32-8), benzo(b)fluoranthen (205-99-2), benzo(k)fluoranthen (207-08-9), indeno(1,2,3-cd)pyren (193-39-5) (odvozeno z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 5)).

(15) Celkové množství tributylcínu a sloučenin, označené jako tributylcín celkem.

(16) Celkové množství trifenylcínu a sloučenin, označené jako trifenylcín celkem.

(17) Celkové množství xylenů (ortho-xylen, meta-xylen, para-xylen).

PŘÍLOHA III

FORMÁT PRO OHLAŠOVÁNÍ ÚDAJŮ O ÚNICÍCH A PŘENOSECH ČLENSKÝMI STÁTY PRO KOMISI

Referenční rok

Identifikační údaje závodu

Název mateřské společnosti

Název závodu (provozovatele)

Identifikační číslo závodu

Ulice

Město/obec

Poštovní směrovací číslo

Země

Zeměpisné souřadnice

Oblast povodí (1)

Kód NACE (čtyřmístný)

Hlavní hospodářská činnost

Objem výroby (nepovinné)

Počet zařízení (nepovinné)

Počet provozních hodin za rok (nepovinné)

Počet zaměstnanců (nepovinné)

Textové pole pro textové informace nebo adresu webové stránky dodané závodem nebo mateřskou společností (nepovinné)

Všechny činnosti závodu uvedené v příloze I (podle kódovacího systému uvedeného v příloze I a kódu IPPC, pokud je k dispozici)

Činnost 1 (hlavní činnost podle přílohy I)

Činnost 2

Činnost N

Údaje o únicích do ovzduší pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II)

Úniky do ovzduší

Znečišťující látka 1

Znečišťující látka 2

Znečišťující látka N

M: měřeno; použitá analytická metoda

C: vypočteno; použitá metoda výpočtu

E: odhadnuto

T: Celkem

v kg/rok

A: Náhodný

v kg/rok

Údaje o únicích do vody pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II)

Úniky do vody

Znečišťující látka 1

Znečišťující látka 2

Znečišťující látka N

M: měřeno; použitá analytická metoda

C: vypočteno; použitá metoda výpočtu

E: odhadnuto

T: Celkem

v kg/rok

A: Náhodný

v kg/rok

Údaje o únicích do půdy pro každou znečišťující látku překračující prahovou hodnotu (podle přílohy II)

Úniky do půdy

Znečišťující látka 1

Znečišťující látka 2

Znečišťující látka N

M: měřeno; použitá analytická metoda

C: vypočteno; použitá metoda výpočtu

E: odhadnuto

T: Celkem

v kg/rok

A: Náhodný

v kg/rok

Přenos jednotlivých znečišťujících látek, určených k vyčištění v rámci čištění odpadních vod, mimo místo závodu v množství překračujícím prahovou hodnotu (podle přílohy II)

Znečišťující látka 1

Znečišťující látka 2

Znečišťující látka N

M: měřeno; použitá analytická metoda

C: vypočteno; použitá metoda výpočtu

E: odhadnuto

v kg/rok

Přenosy nebezpečného odpadu mimo místo závodu překračující prahovou hodnotu (podle článku 5)

V rámci země:

K využití (R)

K odstranění (D)

v tunách/rok

v tunách/rok

Do jiných zemí:

K využití (R)

Název subjektu provádějícího využití

Adresa subjektu provádějícího využití

Adresa místa využití, které přenos přijme

v tunách/rok

Do jiných zemí:

K odstranění (D)

Název subjektu provádějícího odstranění

Adresa subjektu provádějícího odstranění

Adresa místa odstranění, které přenos přijme

v tunách/rok

Přenos odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný mimo místo závodu překračující prahovou hodnotu (podle článku 5)

K využití (R)

v tunách/rok

K odstranění (D)

v tunách/rok

Příslušný orgán pro dotazy veřejnosti:

Název

Ulice

Město/obec

Telefon

Fax

E-mailová adresa

(1) Podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1). Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).

(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(3) Úř. věst. L 242, 10.9.2002, s. 1.
(4) Rozhodnutí Komise 2000/479/ES ze dne 17. července 2000 o vytvoření Evropského registru emisí znečišťujících látek (EPER) podle článku 15 směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) (Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 36).
(5) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(6) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice ve znění směrnice 94/31/ES (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).
(7) Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (OJ L 284, 31.10.2003, s. 1).
(8) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(9) Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003.
(10) Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(12) Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 91.
(13) Úř. věst. L 182, 16.7.1999, s. 1. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(14)* Úniky znečišťujících látek náležejících do několika kategorií znečišťujících látek se nahlašují za každou kategorii.


Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond a Fond soudržnosti ***
PDF 246kWORD 90k
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví všeobecná ustanovení týkající se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004)0492 - 2004/0163(AVC))
P6_TA(2005)0277A6-0177/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2004)04922004/0163(AVC)),

-   s ohledem na článek 161 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 ke třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti(1),

-   s ohledem na čl. 75 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na prozatímní zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro rybolov a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0177/2005),

1.   se domnívá, že návrh nařízení je celkově v souladu s jeho usnesením ze dne 22. dubna 2004, a proto neprovádí žádné další přímé schválení návrhů Komise, odkazuje nicméně konkrétně na diskusi v Radě a vyzývá Komisi a Radu, aby vzaly v úvahu následující konkrétní doporučení;

2.   vyjadřuje politování nad tím, že se Evropské radě nepodařilo dosáhnout dohody o finančním výhledu, a je znepokojen případnými negativními dopady na politiku soudržnosti; domnívá se, že nejistota kolem financování strukturálních politik může ještě více oslabit důvěru občanů v evropský projekt;

3.   důrazně vyzývá Evropskou radu, aby co nejdříve, a v každém případě nejpozději do konce roku 2005, přijala rozhodnutí s cílem poskytnout evropským regionům a členským státům dostatečně dlouhou dobu na přípravu nových operačních programů;

4.   požaduje, aby se v průběhu nového období, kdykoliv se bude odkazovat na hospodářskou a sociální soudržnost, odkázal také na koncept územní soudržnosti, a aby se vývoji tohoto nového konceptu věnovala zvláštní pozornost;

5.   odmítá jakoukoli závažnou úpravu v celkové skladbě návrhu Komise a především jakýkoli pokus o opětovnou nacionalizaci celé regionální politiky Unie nebo její části (hlava 1);

6.   požaduje, aby výše financování regionů postižených statistickým efektem činila na počátku období financování 85 % finančních prostředků poskytovaných regionům s plnou konvergencí a do roku 2013 se snížila na 60 %;

7.   odmítá jakýkoli pokus o omezení důležitosti silné regionální konkurenceschopnosti a cíle zaměstnanosti a schvaluje soustředění tohoto cíle na přístupnost, výzkum a rozvoj, vzdělávání a odborné školení, zaměstnanost a sociální začlenění a na informační společnost; vyzývá, aby tyto priority byly úzce koordinovány s dalšími programy a politikami Společenství, zejména s Lisabonskou strategií;

8.   vyzývá, aby regiony postižené přírodními vlivy, měly širší možnosti nároku, a mohly žádat o činnosti v rámci cílů konvergence, aniž by došlo k odpovídajícímu zvýšení finančních prostředků Společenství určených pro tyto regiony (čl. 6 odst. 2);

9.   zdůrazňuje význam systému s třemi složkami v novém cíli evropské územní spolupráce, který zahrnuje přeshraniční spolupráci a spolupráci mezi národy a regiony; vyzývá tudíž k začlenění spolupráce mezi regiony jako nezávislé složky tohoto cíle, podobně jako je tomu u současného programu INTERREG IIIc;

10.   věří, že celkový rozpočet určený pro plnění cíle evropské územní spolupráce by měl být zachován a zdůrazňuje význam tohoto cíle a s ohledem na přidělování finančních prostředků požaduje významný přesun priorit ve prospěch přeshraniční spolupráce (čl. 18 písm. a));

11.   nesouhlasí se stanovením náhodně stanovené hranice 150 km pro určení rybolovných oblastí, které mají nárok na programy přeshraniční spolupráce a dále vyzývá k zavedení zvláštních opatření, aby se okrajovým regionům zemí EU zajistila možnost účasti v těchto programech; v každém případě se domnívá, že by se od kritéria vzdálenosti mělo upustit, když hranice těchto regionů NUTS III tvoří stejné moře;

12.   odmítá jakékoli oslabení zásady partnerství jak byla plánovaná v původním návrhu, zejména pokud jde o strategické plánování a monitorování programů; vyzývá zejména k zachování seznamu příslušných orgánů (čl. 10 odst. 1 písm. c);

13.   vyzývá členské státy, aby posílily vazby na regionální, místní a městské partnery v zájmu optimálního využití jejich specifických znalostí při přípravě programů i jejich realizaci; v této souvislosti se navíc přimlouvá za co největší decentralizaci pravomocí, aby se předešlo nadměrné administrativní práci (článek 10);

14.   vyzývá k rozšíření zásady rovnosti mezi muži a ženami tak, aby nedocházelo k diskriminaci z důvodu pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, invalidity, věku nebo sexuální orientace, a především, aby podmínkou pro získání podpory z fondů byla přístupnost pro zdravotně postižené osoby a tato aby byla sledována v průběhu různých stádií využívání fondů (článek 14);

15.   žádá, aby hodnocení fondů zahrnovalo také údaje o pokroku dosaženém v oblasti podpory rovnosti mezi muži a ženami a sociálního začlenění i ve věci boje proti všem formám diskriminace;

16.   žádá členské státy a Komisi, aby potvrdily, že se bude ochrana a zlepšování životního prostředí podporovat během různých fází čerpání finančních prostředků z fondů;

17.   vyzývá, aby byly co nejrázněji odmítnuty všechny pokusy o úpravu navrhovaného finančního rámce, včetně globálních zdrojů a rozdělení zdrojů mezi různé cíle a jejich složky, a bez ohledu na tento bod se domnívá, že částky navržené Komisí pro přidělení zdrojů různým cílům představují spravedlivou rovnováhu zájmů (články 15-22);

18.   domnívá se, že vzhledem k tomu, že je v novém období plánování nezbytně nutné zajistit strukturální financování mnoha regionů EU, měly by být všechny zdroje přidělené politice soudržnosti zužitkovány k tomuto účelu; vyzývá tudíž, aby bylo možné znovu použít nevyužité zdroje podle pravidla N+2 v rámci podokruhu 1b pro regiony, které jsou schopny je využít podle zásady efektivnosti a spravedlnosti;

19.   vyzývá k politickému řešení umožňujícímu zvláštní kompenzace pro regiony nebo členské státy, které čelí výrazným finančním ztrátám v důsledku nesrovnalostí způsobených uplatněním návrhu Komise v souvislosti s přidělováním finančních prostředků;

20.   domnívá se, že návrh Komise na poskytnutí 336 100 milionů EUR v cenách z roku 2004 na podporu tří hlavních priorit revidované politiky soudržnosti je nezbytným minimem pro úspěch reformy, a domnívá se, že jakmile bude přijat další finanční výhled, Komise potvrdí výši částek stanovených v návrhu nařízení;

21.   připomíná, že fondy podléhájí ustanovením finančního nařízení a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby Komise i členské státy uplatňovaly pravidla průhlednosti a zdravého finančního řízení;

22.   vyzývá k dodržování jasných a srozumitelných strategických pokynů Společenství týkajících se soudržnosti, které musí být přijaty v souladu s postupem stanoveným v článku 161 Smlouvy o ES; navíc vyzývá k tomu, aby se jakákoli revize v polovině období prováděla podle stejných postupů, pokud nevstoupí v platnost Smlouva o Ústavě pro Evropu, neboť v takovém případě se musí uplatnit článek III-223, aby se umožnilo legislativní spolurozhodování Evropského parlamentu (článek 23 – 24);

23.   vyzývá, aby byla do čl. 23 odst. 3 zahrnuto rozhodnutí o transevropské dopravní síti ("TEN-T") (rozhodnutí č. 884/2004/ES(2) a rozhodnutí č. 1692/96/ES(3));

24.   vyzývá, aby návrh nařízení obsahoval silnější vazbu na evropskou strategii udržitelného rozvoje (článek 23); vyzývá, aby v této souvislosti členské státy v národním strategickém referenčním rámci naznačily, jak zamýšlejí financovat potřeby ochrany životního prostředí, zejména podporu sítě Natura 2000, zavedení směrnice o vodohospodářském rámci a dosažení cílů Kjótského protokolu ze zdrojů Společenství nebo z vlastních zdrojů (článek 25);

25.   znovu opakuje svůj požadavek na vyvážené a spravedlivé finanční zacházení s oblastmi, které trpí krutými a trvalými přírodními, klimatickými a demografickými nedostatky, jako např. ostrovy, horské oblasti, hraniční oblasti a řídce osídlené regiony, zejména pak velice řídce osídlené oblasti na severu Unie (bod odůvodnění 12); vyzývá také k zařazení odkazu na tyto oblasti v rámci tématických a územních priorit, které budou stanoveny ve strategické části národního strategického referenčního rámce (článek 25);

26.   vyzývá, aby nové členské státy Malta a Kypr, mají-li být schopny čelit problémům, se kterými se potýkají v důsledku skutečnosti, že patří mezi ostrovy v okrajových částech Evropské unie, pobíraly odpovídající finanční podporu s ohledem na svou izolaci, okrajovou polohu a zásadu rovného zacházení;

27.   výrazně podporuje zvláštní akce pro nejodlehlejší regiony, kterým jsou přiděleny finančními prostředky ve výši 1,1 miliardy EUR a které navrhla Komise, stejně jako možnost financovat operační pomoci, jak je stanoveno v článku 11 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj (KOM(2004)0495); vyzývá, aby požadavek stanovený v čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES týkající se nejodlehlejších oblastí byl interpretován z čistě praktického hlediska a tyto oblasti byly považovány za zvláštní případ, pokud jde o přístup ke strukturálním fondům, včetně regionů, jejichž HDP již vzrostlo nad 75 % průměru Společenství;

28.   vyzývá k udržování národního strategického referenčního rámce, který je připraven v úzké spolupráci s partnery uvedenými v článku 10 a který musí zůstat předmětem rozhodnutí Komise vyjednaného v rámci partnerství (článek 26);

29.   vyzývá k zařazení možnosti revidovat národní strategický referenčního rámec (článek 26);

30.   vyzývá ke zjednodušení dalších strategických kroků tím způsobem, že členské státy a Komise budou podávat zprávu jednou za dva roky (články 27 a 28); vyzývá v této souvislosti, aby jednou za dva roky proběhla diskuse na strategickém fóru, jehož by se účastnily Evropský parlament, Komise, Výbor regionů a členské státy (článek 29);

31.   vyzývá v souvislosti s přístupem založeným na jediném fondu pro jeden program ke zvýšení horní hranice z 5 % na 10 %, v rámci které mohou Evropský sociální fond (ESF) nebo Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) financovat opatření spadající do působnosti jiného fondu (článek 33); navrhuje však, aby v určitých situacích Komise mohla udělit souhlas, aby stejný řídící orgán předsedal více než jednomu projektu, přitom však stále platila horní hranice ve výši 10 %;

32.   v zájmu prosazování městské problematiky a zejména udržitelného městského rozvoje vyzývá k tomu, aby operační programy financované strukturálními fondy v rámci cílů konvergence a konkurenceschopnosti regionů a zaměstnanosti dodržovaly požadavek na předkládání informací o přístupu k městské problematice, včetně seznamu vybraných městských oblastí a postupů dalšího delegování; výzvy k takovým postupům mají být umístěny v kontextu regionálního a místního partnerství; domnívá se, že výše finančních prostředků musí odpovídat alespoň takové výši, na niž mají městské oblasti nárok podle stávajícího nařízení (článek 36);

33.   vyzývá, aby tyto tři fondy zohledňovaly priority malých a velmi malých podniků, především řemeslnických dílen, které jsou velmi důležité pro soudržnost a regionální rozvoj, a současně přispívají k rozvoji a zaměstnanosti, a aby podporovaly zavádění principů a akčních směrů Evropské charty pro malé podniky, kterou schválila v roce 2000 Evropská rada v Santa Maria da Feira;

34.   domnívá se, že členské státy by měly vymezit opatření pro strategické ekologické hodnocení národních strategických referenčních rámců a operační programy a zajistit, aby u hlavních projektů týkajících se infrastruktury byl včas hodnocen jejich vliv na životní prostředí; dále vyzývá Komisi, aby zajistila, že hlavní projekty týkající se infrastruktury nebudou v rozporu s ochranou a zdokonalováním životního prostředí; (články 38 až 40); požaduje, aby byly pozastaveny platby na projekty, při jejichž realizaci dochází k porušování právních předpisů ES týkajících se životního prostředí;

35.   vyzývá, aby byl při transformaci stávajících programů sousedské spolupráce použit koherentní přístup a byly zachovány postupy strukturálních fondů na základě nových nástrojů kooperace pro vnější hranice Společenství (ENPI a IPA);

36.   vyzývá k zachování návrhu, který stanoví rezervu Společenství na kvalitu a výkon jako mechanismus k odměňování pokroku, včetně Fondu soudržnosti; vyzývá nicméně, aby byla uplatňována spravedlivá, objektivní, transparentní a společně přijatá kritéria, která zajistí, že rezerva bude skutečně plnit svůj účel (článek 48);

37.   vyzývá, aby byl do strategických směrnic a do procesu vyhodnocování, který je strategickými směrnicemi vyžadován, jednoznačně zařazen požadavek zásady a uplatňování dostupnosti pro tělesně postižené osoby a tato zásada byla uznána;

38.   vyzývá, aby členské státy, které si to přejí, měly možnost sestavovat opatření pro pohotovostní rezervy a doporučuje, aby u způsobů jejich uplatňování byla zavedena větší pružnost (článek 49);

39.   odmítá usilovnou snahu změnit navrhované sazby spolufinancování (článek 51), ale vyzývá k zdvojnásobení povoleného zvýšení na 10 procentních bodů u oblastí, které trpí více než jen jedním geografickým nebo přírodním znevýhodněním definovaným v návrhu, rovněž požaduje zvýšení o 10 procentních bodů pro městské oblasti (článek 52);

40.   rozhodně podporuje všechny pobídky, které jsou určeny k mobilizaci soukromého kapitálu a podpoře partnerství veřejného a soukromého sektoru v novém období plánování (čl. 50 písm. d) a článek 54); domnívá se, že výpočet poměru spolufinancování Společenství jako procentuální části pouze prohlášených veřejných výdajů tvoří významný jednodušší návrh nařízení a lépe zajišťuje uplatňování zásady doplňkovosti bez ohledu na to, zda veřejné výdaje na spolufinancování členským státem v rámci programu by mohly být částečně nahrazeny soukromým kapitálem; vyzývá také k zachování pružnosti, kterou nabízí výpočet poměru spolufinancování u každé priority, a nikoli u každého opatření (články 51 a 76); zdůrazňuje nicméně, že výpočet poměru spolufinancování by neměl znevýhodnit účast nevládních organizací a neziskových organizací v činnostech podporovaných strukturálními fondy;

41.   zvláště upozorňuje na to, že po politikách EU je třeba požadovat, aby přispívaly k dosažení cíle hospodářské a sociální soudržnosti a že politika mezinárodního obchodu je rovněž tímto cílem vázána a nesmí být považována za výjimku; žádá, aby obchodní politika byla koncipována tak, aby zamezila zatěžování regionů šokovými efekty, a upozorňuje zejména na to, že přemisťování firem nebo výrobních závodů představuje pro regionální rozvoj vážnou hrozbu;

42.   domnívá se, že návrh Komise nařídit finanční náhrady podniků, které se rozhodly přemístit své činnosti, představuje nezbytné opatření, aby nedošlo k ohrožení sloučení hospodářské, sociální a územní soudržnosti postižených regionů; navrhuje zavedení monitorovacího systému, který byl vyčíslil hospodářské a sociální náklady na jakékoli přemístění, aby bylo možno stanovit odpovídají sankce; vyzývá zároveň k přijetí všech nezbytných právních opatření, aby se zajistilo, že všechny podniky, které čerpají finanční podporu Společenství, nepřemístí své činnosti v průběhu dlouho trvajícího, předem určeného období;

43.   vyzývá k opatření, které by vyloučilo spolufinancování operací, které povedou k výrazné ztrátě pracovních příležitostí nebo k uzavření podniků v jejich stávajících prostorách;

44.   vyzývá k začlenění odkazu na potřebu vysoké úrovně odborné způsobilosti a kvalifikace projektového řízení jako základního prvku, aby se zajistilo, že projekty budou dokončeny v rámci stanovených termínů a v souladu s rozpočtem (článek 57);

45.   žádá, aby se zásada proporcionality efektivně uplatňovala u plánování (články 31 až 37), hodnocení (článek 45) a při řízení, sledování a kontrolách (články 57 až 73) podle rozsahu programů; navíc se domnívá, že se v zájmu všech členských států v těchto oblastech musí u všech programů uplatňovat zásada zjednodušení;

46.   bere na vědomí, že Komise a členské státy jsou společně zodpovědné za strukturální fondy;vyzývá členské státy, aby každoročně vydávaly čestné prohlášení, že peníze daňových poplatníků EU byly využity správným, zákonným a transparentním způsobem; žádá, aby tato prohlášení podepisoval ministr financí každého členského státu; Komise by měla jasně definovat, co v má na mysli výrazem "nesrovnalost" v souvislosti s podáváním zpráv členskými státy;

47.   vyzývá, aby byla dodržena navrhovaná horní hranice, pokud jde o opatření týkající se kontroly poměru (33% spolufinancování a náklady ve výši 250 miliónů EUR), pod níž Komise již neprovádí žádné systematické řízení; vyzývá nicméně k tomu, aby se přihlíželo ke specifické povaze různých fondů (článek 73);

48.   odmítá jakékoli změny v navrhovaných částkách předběžného financování (článek 81);

49.   odmítá u strukturálních fondů jakékoli další oslabování pravidla N+2, než je flexibilita, která již byla navržena u velkých projektů, neboť výhody tohoto pravidla se již osvědčily svou účinností při zlepšování efektivního fungování fondů v současném období plánování (článek 93); vyzývá nicméně, aby u Fondu soudržnosti byla umožněna větší pružnost;

50.   vyzývá k zavedení větší pružnosti, aby se prodloužila navrhovaná dvouměsíční lhůta, ve které mohou členské státy vyjádřit námitky vůči finančním úpravám provedeným Komisí; vyzývá, aby se tato časová lhůta různila podle vážnosti řešeného problému (článek 100);

51.   žádá Komisi, aby ve spolupráci se zeměmi soudržnosti nalezla řešení problému spočívajícího v nárokování nevratné DPH, které by zajistilo přímý přístup obecních úřadů k fondům;

52.   odmítá jakýkoli pokus o zavedení výdajů, které se nevztahují k investici, jako např. náklady na bydlení, jako přípustných výdajů pro účely výpočtu spolufinancování ze strany Společenství; domnívá se nicméně, že výdaje, které se vztahují na obnovu bydlení pro sociálně slabé a šetří energii a životní prostředí, by měly být zahrnuty mezi přípustné výdaje;

53.   odmítá jakékoli snížení stropů státní podpory regionům konvergence, včetně těch, které podléhají statistickému dopadu; vyzývá tudíž, aby se prosazoval rovný přístup ke všem regionům, které spadají do cíle konvergence, pokud jde o pravidla pomoci, a aby se na ně vztahoval čl. 87 odst.3 písm. a) Smlouvy o ES; dále vyzývá, aby byl postupně zvýšen strop pro regiony, které trpí v důsledku přírodních vlivů, zdůrazňuje, že je nezbytné udržovat územní rozlišení se zvláštním ohledem na přírodní a geografické znevýhodnění, pokud jde o používání státní pomoci v regionech mimo cíl konvergence;

54.   pověřuje svého předsedu, aby požadoval další projednání s Radou v souladu s čl. 75 odst. 3 jednacího řádu;

55.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1000.
(2) Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1.
(3) Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1.


Fond soudržnosti
PDF 222kWORD 63k
Usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje Fond soudržnosti (KOM(2004)04942004/0166(AVC))
P6_TA(2005)0278A6-0178/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2004)0494 - 2004/0166(AVC))(1),

-   s ohledem na žádost článek 161 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o sdělení Komise o třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 8. června 2005 o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Unie v letech 2007–2013(3) a zejména na stanovisko Výboru pro regionální rozvoj a na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o finančním výhledu na léta 2007–2013 (KOM(2004)0487),

-   s ohledem na návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004)04922004/0163(AVC))(4),

-   s ohledem na čl. 75 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na předběžnou zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0178/2005),

1.   vyzývá Radu a Komisi, aby zohlednily tato doporučení:

   i) domnívá se, že hospodářská, sociální a územní soudržnost musí zůstat hlavním a základním prvkem definice evropské integrace; že Fond soudržnosti musí tedy i nadále sloužit cíli Unie, kterým je podpora soudržnosti a solidarity mezi členskými státy;
   ii) žádá, aby se v novém období při každé zmínce o hospodářské a sociální soudržnosti hovořilo navíc i o konceptu územní soudržnosti, a aby rozvíjení tohoto nového konceptu byla věnována zvláštní pozornost;
   iii) domnívá se, že je třeba hledat politické řešení pro ta území Unie, která budou v důsledku rozšíření v budoucnosti vyřazena;
   iv) podporuje cíle Fondu soudržnosti a hlavní prostředky používané k jejich dosažení, tak, jak je navrhuje Komise;
   v) vyzývá k podpoře zvýšení zdrojů Fondu soudržnosti z 18 miliard EUR (na období 2000–2006) na 62,99 miliard EUR a k podpoře vyváženého rozdělení mezi oblasti životního prostředí a dopravních infrastruktur, které jsou způsobilé k financování, a to s určitou pružností při poskytování pomoci z fondu;
   vi) upřesňuje, že finanční prostředky uvedené v návrhu nařízení o Fondu soudržnosti (KOM(2004)0494) se týkají výhradně období začínajícího rozpočtovým rokem 2007 a jsou čistě informativní až do té doby, než bude uzavřena dohoda o finančním výhledu na rok 2007 a následující roky;
   vii) domnívá se, že jakmile bude přijat příští finanční výhled, potvrdí Komise buď výši částek stanovených v návrhu nařízení, nebo v případě potřeby postoupí upravenou výši částek Parlamentu a Radě ke schválení a zajistí tak, že tyto částky nepřesáhnou stanovené stropy;
   viii) trvá na tom, že plánování zaměřené na zvýšení účinnosti politiky soudržnosti je strategicky důležité a prioritní;
   ix) zdůrazňuje a připomíná úlohu Evropského parlamentu jako rozhodovacího orgánu ve věci rozpočtu v této oblasti;
   x) žádá Radu a Komisi, aby do finančních dokumentů zapsaly (v souladu s článkem 3 finančního nařízení) roční rozvržení položek závazků, jak je navrhla Komise;
   xi) žádá, aby byla formální podoba rozpočtu pro Fond soudržnosti zlepšena a vyjasněna a aby byly rozděleny rozpočtové položky pro každý ze tří rozpočtových oddílů stanovených článkem 2 návrhu nařízení;
   xii) připomíná také, že Fond soudržnosti podléhá ustanovením finančního nařízení, a trvá proto na tom, aby byla tato ustanovení dodržována;
   xiii) žádá, aby Komise doplnila na konci čl. 2 odst. 1 návrhu nařízení tato slova:"
ve znění rozhodnutí č. 884/2004/ES"
   xiv) má zato, že kromě transevropských dopravních sítí by měly být k financování z Fondu soudržnosti způsobilé také projekty na zlepšení regionálních sítí a zajištění jejich bezpečnosti a funkčnosti;
   xv) žádá, aby byla do různých odvětví dopravy náležících do oblasti působnosti Fondu soudržnosti začleněna pobřežní lodní doprava, námořní doprava a dopravní spojení s nejvzdálenějšími regiony a menšími ostrovy;
   xvi) čl. 2 odst. 3 návrhu nařízení by měl znít takto:"
v oblastech, které podporují udržitelný rozvoj a jsou šetrné k životnímu prostředí, jako například energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie, a v oblasti dopravy, mimo transevropských sítí, v úsecích odpovídajících dálnicím nebo hlavním silnicím, které spojují transevropské sítě, na železnicích (včetně železničního vozového parku), splavných říčních a námořních cestách, v prostředcích kombinované dopravy a jejich vzájemné provázanosti, při zvládání velkého objemu silniční a letecké dopravy, v ekologické městské dopravě a hromadné dopravě (včetně vozových parků a silniční infrastruktury pro dálkovou i místní autobusovou dopravu)"
   xvii) žádá, aby byla v článku 2 návrhu nařízení výslovně uvedena a uznána úlohu fondu ve prospěch postižených občanů a aby projekty financované Fondem soudržnosti také sloužily k odstraňování jakýchkoliv bariér nebo překážek;
   xviii) xviii) domnívá se, že konečná finanční dohoda musí zajistit, abychom byli schopni čelit politickým výzvám naší doby, k nimž patří na prvním místě reforma politiky soudržnosti; částka 0,41 % hrubého národního produktu (HNP) EU představuje za tímto účelem vhodnou výši;
   xix) domnívá se, že úplné nebo částečné pozastavení finanční pomoci z fondu v případě rozhodnutí upraveného v čl. 104 odst. 8 Smlouvy o ES musí být nařízeno zvláštním rozhodnutím Rady, a nesmí nastat automaticky, jak je stanoveno v návrhu nařízení;
   xx) žádá, aby byla zajištěna konzistence mezi projekty financovanými z Fondu soudržnosti a těmi, které jsou financovány v rámci jiných programů Společenství, zejména pokud jde o program Natura 2000;
   xxi) vítá rozšíření působnosti pomoci zaměřené na energetickou efektivitu a obnovitelnou energii, neboť tyto podpory mají ve zúčastněných  zemích velký potenciál uplatnění a výsledné přínosy, k nimž patří zlepšení kvality ovzduší, vznik nových pracovních míst a větší sociální spravedlnost, jsou ve společném evropském zájmu;
   xxii) domnívá se, že pravidla týkající se velkých projektů, která upravují články 38–40 návrhu obecného nařízení (KOM(2004)0492), by měla být výslovně začleněna do návrhu nařízení o Fondu soudržnosti, aby byla zajištěna větší transparentnost;
   xxiii) xxiii) vyzývá rovněž k tomu, aby do bylo do návrhu nařízení výslovně zařazeno financování technické pomoci (studie, hodnocení, odborné zprávy, statistiky atd.), které upravuje článek 43 návrhu obecného nařízení;
   xxiv) zdůrazňuje potřebu zavést doložku o flexibilitě, týkající se vyloučení způsobilosti k financování u výdajů na nákup pozemků v čl. 3 bodu 3 návrhu tohoto nařízení, pokud je částka vyšší než 10 % celkových výdajů na danou operaci tak, aby byla umožněna realizace projektu v případech, kdy je tato míra nedostatečná a může působit potíže při jeho provádění; domnívá se však, že výdaje na renovaci sociálního bydlení s cílem dosáhnout úspor energie, chránit životní prostředí a dosáhnout cíle sociální soudržnosti by měly být rovněž zařazeny mezi výdaje způsobilé k financování;
   xxv) žádá, aby bylo pozastaveno financování projektů, které jsou realizovány v rozporu s legislativou EU o životním prostředí;
   xxvi) žádá Komisi, aby ve fázi plánování sestavila seznam orientačních priorit za účelem zajištění kvality a hodnocení výsledků projektu a zajištění účinnosti financování Společenství a jeho přispění k udržitelnosti ve všech oblastech financovaných z Fondu soudržnosti;
   xxvii) xxvii) vyzývá Komisi, aby zavedla zásadu mechanismu "premium system" (režimu odměn), aby byl odměněn pokrok učiněný nejvýkonnějšími členskými státy, především ve smyslu lepšího hodnocení financovaných projektů, lepší analýzy nákladů a výnosů, inovace a přispění k udržitelnému rozvoji;
   xxviii) xxviii) usuzuje, že by bylo prospěšné posílit pomoc pro využívání Fondu soudržnosti vnitrostátními, regionálními a místními orgány: specifické doprovodné akce a používání systému "best practices" (osvědčená praxe);
   xxix) podporuje používání pravidla o automatickém vyřazení (tzv. pravidlo N+2) z Fondu soudržnosti; žádá však o pružnost při jeho uplatňování během prvních tří let nového období plánování;
   xxx) vyzývá Komisi, aby zohlednila specifickou povahu vzdálených členských států a ostrovních členských států, způsobilých k financování z Fondu soudržnosti vzhledem k tomu, že trpí nepříznivými přírodními a demografickými podmínkami, jejichž výsledkem jsou potíže a nerovnoměrný vývoj;

2.   pověřuje svého předsedu, aby požádal Radu o další projednání v souladu s čl. 75 odst. 3 jednacího řádu a v případě nutnosti o zahájení dohodovacího řízení s Radou podle společného prohlášení z roku 1975 v souladu s článkem 56 jednacího řádu;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1000.
(3) Přijaté texty, P6_TA(2005)0224.
(4) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Evropský fond pro regionální rozvoj ***I
PDF 532kWORD 208k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj (KOM(2004)0495 – C6-0089/2004 – 2004/0167(COD))
P6_TA(2005)0279A6-0184/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0495)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2, článek 162 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, na jejichž základě Komise předložila tento návrh Parlamentu (C6-0089/2004),

-   s ohledem na čl. 160 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na článek 51 svého jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro rybolov a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0184/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č..../2005 o Evropském fondu pro regionální rozvoj

P6_TC1-COD(2004)0167


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 162 odst. 1 a čl. 299 odst. 2 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Podle článku 160 Smlouvy je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj pomáhat odstraňovat zásadní regionální rozdíly ve Společenství. Evropský fond pro regionální rozvoj proto přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snižování zaostalosti některých méně zvýhodněných regionů, včetně venkovských a městských oblastí, oblastí zasažených restrukturalizací průmyslu a regionů zasažených vážnými a stálými přírodními nebo demografickými nevýhodami, oblastí s nízkou hustotou obyvatel, příhraničních a horských oblastí a ostrovů.

(2)  Ustanovení, která jsou společná pro strukturální fondy a Fond soudržnosti jsou stanovena v nařízení (ES) č. …/2005(5) [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti]. Je třeba vymezit druhy činností, které je možné financovat z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci cílů stanovených v uvedeném nařízení.

(3)  Evropský fond pro regionální rozvoj by měl poskytovat pomoc v rámci celkové strategie pro politiku soudržnosti, která zajišťuje větší soustředění pomoci na priority Společenství a snaží se řešit základní příčiny nerovností mezi regiony zejména uvnitř méně rozvinutých regionů.

(4)  Členské státy a Komise by měly zajistit, aby v žádné etapě čerpání prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj a dalších strukturálních fondů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy či etnického původu, náboženství nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, a to zejména pokud jde o přístup k těmto fondům.

(5)  Nařízení (ES) č. …/2005 stanoví, že pravidla pro způsobilost výdajů mají být stanovena na vnitrostátní úrovni s některými výjimkami, pro něž je nutné určit specifická ustanovení. Z tohoto důvodu je třeba tyto výjimky stanovit pro Evropský fond pro regionální rozvoj.

(6)  Účinné a efektivní provádění činnosti podporované Evropským fondem pro regionální rozvoj závisí na řádné správě a na spolupráci a angažovanosti všech relevantních územních, sociálně ekonomických a environmentálních partnerů, a zejména meziregionálních, regionálních a místních orgánů, ve všech etapách programování: při přípravě, realizaci, následných opatřeních a při hodnocení. V případě potřeby bude spolupráce mezi regionálními a místními orgány posílena s cílem splnit společné cíle.

(7)  V rámci technické pomoci uvedené v článcích 43 a 44 nařízení (ES) č. …/2005 může Evropský fond pro regionální rozvoj financovat činnosti týkající se přípravy, sledování, administrativní a technické podpory, hodnocení, auditu a kontroly nutné jak pro veřejnou správu, tak pro ostatní příslušné územní subjekty, jako jsou nevládní organizace, sdružení volených zástupců, společensko-profesních a ekologických organizací.

(8)  Využitím zkušeností a silných stránek iniciativy Společenství Urban a cíle 2 "pomoc v postižených městských oblastech" uvedených v čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech(6) by měla být posílena městská dimenze, včetně úrovně investic do udržitelného rozvoje měst, pomocí plného začlenění opatření v této oblasti do operačních programů spolufinancovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj. V této souvislosti hrají významnou roli iniciativy týkající se místního rozvoje a zaměstnanosti a jejich inovační potenciál.

(9)  Zvláštní pozornost by měla být věnována zaručení vzájemného doplňování a souladu mezi podporou poskytnutou Evropským fondem pro regionální rozvoj a podporou poskytnutou Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. …/2005(7) a Evropským fondem pro rybolov podle nařízení (ES) č. …/2005(8). Programy spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj by proto měly podporovat diverzifikaci venkovského hospodářství, kulturní dimenzi venkovských oblastí, rozvoj cestovního ruchu, diverzifikaci oblastí závislých na rybolovu od tradičních činností, stejně jako vytváření udržitelných pracovních míst a pomoc těmto regionům vedoucí ke zvýšení jejich ekonomické a společenské přitažlivosti.

(10)  Je nezbytné zajistit, aby akce podporované Evropským fondem pro regionální rozvoj ve prospěch MSP (MSP) zahrnovaly a podporovaly provádění Evropské charty pro malé podniky přijaté na zasedání Evropské rady v Santa Maria da Feira.

(11)  Je žádoucí rozvinout prostředky a oblasti podpory v rámci cíle konvergence tím, že se zavede nový mechanismus pomoci malým a středním podnikům, a nový přístup k regionálnímu rozvoji tím, že se malým a středním podnikům zdarma uvolní výsledky výzkumu plně financovaného z veřejných prostředků.

(12)  Navíc, činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj musí být více koordinována se sedmým rámcovým programem Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

(13)  Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, zejména výjimečným rozšířením oblasti působnosti Evropského fondu pro regionální rozvoj, v souladu s článkem 299 odst. 2 Smlouvy, na financování operační pomoci spojené s náhradou dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštní sociální a hospodářské strukturální situace těchto regionů, zhoršené v důsledku jejich odlehlosti, ostrovní polohy, malé rozlohy, složité topografie, nepříznivého klimatu a hospodářské závislosti na malém počtu produktů, faktorů, jejichž stálá povaha a kombinace závažně ovlivňuje rozvoj těchto regionů a jejich přístup na vnitřní trh.

(14)  Evropský fond pro regionální rozvoj by měl reagovat na problémy dostupnosti a vzdálenosti od velkých trhů, kterým čelí oblasti s extrémně malou hustotou obyvatelstva, jak je uvedeno v protokolu č. 6 k aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska. Evropský fond pro regionální rozvoj by měl také reagovat na specifické obtíže ostrovů, horských oblastí, příhraničních regionů a řídce osídlených oblastí, jejichž geografické umístění zpomaluje jejich rozvoj, s cílem podporovat v těchto regionech samostatný a udržitelný rozvoj.

(15)  Pokud jde o transevropské sítě (TEN), měl by Evropský fond pro regionální rozvoj dále zlepšovat spojení s novými členskými zeměmi, zejména s cílem posílit hospodářské vztahy s těmito zeměmi.

(16)  Evropský fond pro regionální rozvoj by měl zajišťovat soulad s pomocí poskytovanou Evropským sociálním fondem a Fondem soudržnosti. Také by měl zajišťovat vzájemné doplňování a soulad s ostatními politikami Společenství.

(17)  Je nezbytné přijmout zvláštní předpisy týkající se programování, řízení, sledování a kontroly operačních programů v rámci cíle ,,evropské územní spolupráce" a vytvořit doplňující a koherentní vztah k ostatním politikám Společenství včetně politiky "širšího sousedství".

(18)  Je nezbytné podporovat efektivní přeshraniční a nadnárodní spolupráci se zeměmi sousedícími se Společenstvím tam, kde je to nutné, aby bylo zajištěno, že regiony členských států, které mají společné hranice se třetími zeměmi, získávají efektivní pomoc pro svůj rozvoj. Je také nutno zajistit, aby se situace těchto příhraničních regionů EU z hlediska jejich práv a příležitostí nezhoršila oproti současnému stavu a oproti situaci regionů na vnitřních hranicích EU. Zároveň je vhodné výjimečně povolit financování pomoci z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro projekty na území třetích zemí, které znamenají přínos pro přeshraniční spolupráci s regiony Společenství. Rovněž je nezbytné zajistit odpovídající odstupňování rozdělení finančních zdrojů mezi nadnárodní a přeshraniční část cíle evropské územní spolupráce. Přeshraniční část vyžaduje zvláštní pozornost, protože hranice Unie se výrazně prodloužily a mnohé ze zaostávajících regionů jsou právě příhraničními oblastmi.

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj(9) by mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje úkoly Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), oblast působnosti jeho pomoci s ohledem na cíle ,,konvergence", ,,regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální začlenění" a ,,evropská územní spolupráce" definované v článku 3 nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] a druhů způsobilých výdajů v rámci pomoci.

Nařízení stanovuje specifická ustanovení týkající se zacházení pro městské a venkovské oblasti, oblasti závislé na rybolovu, nejvzdálenější regiony, ostrovní regiony, příhraniční regiony, oblasti se závažným a trvalým přírodním a demografickým znevýhodněním a pro horské regiony.

Také stanovuje specifická ustanovení týkající se cíle ,,evropská územní spolupráce", zejména pro účely programování, provádění, řízení, sledování a kontroly.

Článek 2

Účel

Evropský fond pro regionální rozvoj přispívá k financování pomoci usilující o posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v kontextu strategie udržitelného rozvoje Evropské unie a to tak, že se zabývá základními příčinami meziregionálních a vnitroregionálních rozdílů a podporuje strukturální rozvoj a změny regionálního hospodářství, včetně konverze upadajících průmyslových regionů.

Při této činnosti Evropský fond pro regionální rozvoj realizuje priority Společenství, jejichž podrobnosti definují regionální a místní partneři ve shodě s operačními programy a vnitrostátními pravidly, zejména:

   a) potřebu posílit konkurenceschopnost inovativním přístupem k regionálnímu a místnímu rozvoji zaměřenému na vytváření udržitelných pracovních míst, na podporu sociálního začlenění a rovnoprávnosti mezi muži a ženami a na dosažení zlepšení životního prostředí a sociálního zlepšení prostřednictvím uplatňování právních předpisů Společenství z oblasti životního prostředí a oblasti sociální;
   b) potřebu odstanit překážky, se kterými se potýkají postižení lidé v přístupu ke zboží, službám a zastavěným plochám, zavedením podmínky snadné dostupnosti do každého projektu financovaného z fondů.

Článek 3

Rozsah poskytování pomoci

1.  Evropský fond pro regionální rozvoj soustředí svoji pomoc na omezený počet tematických priorit. Druh a rozsah akcí, které budou financovány v rámci jednotlivých priorit reaguje na různý charakter cílů ,,konvergence", ,,regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální začlenění" a ,,evropská územní spolupráce" v souladu s články 5, 6 a 7.

2.  Evropský fond pro regionální rozvoj přispívá k financování:

   a) produktivních investic zaměřených především na MSP, které přispívají k vytváření a udržování pracovních příležitostí;
   b) infrastruktury;
   c) ostatních rozvojových iniciativ a iniciativ souvisejících se zaměstnaností sestávajících ze služeb podnikům, vytváření a rozvoje finančních nástrojů, jako jsou například fondy rizikového kapitálu, úvěrové a záruční fondy a fondy pro místní rozvoj, dotací na úrok, místních služeb, společných místních iniciativ, vytváření kontaktů a spolupráce a ze synergických výměn zkušeností mezi regiony, městy a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti sociální, ekonomické a životního prostředí;
   d) dynamika růstu a zaměstnanosti MSP (podnikatelské činnosti, jako je zakládání a převádění podniků, dynamika podniku, předávání a rozvoj dovedností);
   e) technické pomoci uvedené v článcích 43 a 44 nařízení (ES) č. …/2005.

Článek 4

Vyvážený a udržitelný regionální rozvoj

Regionálním rozvojem se rozumí zachování, rozvoj a v případě potřeby i přetvoření udržitelných podmínek k životu a práci v regionech.

Článek 5

Konvergence

V rámci cíle ,,konvergence" Evropský fond pro regionální rozvoj soustředí svoji pomoc na podporu udržitelného integrovaného regionálního, místního, městského a venkovského hospodářského a sociálního rozvoje pomocí mobilizace a posílení vnitřní kapacity prostřednictvím programů, které mají za cíl modernizaci a diversifikaci regionálních a místních hospodářských, správních a sociálních struktur, a vytváření udržitelných pracovních míst zejména v těchto oblastech:

1)   územní inovace nejen za účelem posílení potenciálu regionálně a místně působících institucionálních, společenských a hospodářských subjektů a modernizace obecných vládních orgánů, rozvojových úřadů a finančních institucí;

2)   výzkum a vývoj, inovace a podnikavost, včetně posilování regionálních kapacit pro výzkum a vývoj a jejich začlenění do evropského výzkumného prostoru s cílem zmenšení technologických rozdílů mezi regiony v oblasti.

Pomoc pro výzkum a vývoj v MSP a přenos technologie. Zlepšení spojení zejména mezi MSP a univerzitami, nevládními organizacemi a výzkumnými a technologickými středisky, rozvoj podnikatelských sítí, veřejnosoukromých partnerství a skupin, podpora pro poskytování obchodních a technologických služeb skupinám MSP a mikropodniků, podpora podnikavosti a inovací v malých a středních podnicích a mikropodnicích prostřednictvím nových finančních nástrojů;

Podpora tradiční škále nástrojů regionálního a hospodářského rozvoje, jako je cílená podpora zakládání podniků a podnikových investic, a to nejen v rámci MSP, jakož i vytváření a rozvoj hospodářských infrastruktur. Mělo by být vynaloženo obzvláště velké úsilí ke zlepšení odborných znalostí a schopností organizací MSP, mikropodniků a řemeslných podniků jednat a reprezentovat;

Produkty výzkumu plně financovaného z veřejných zdrojů prostřednictvím rozpočtu ES nebo státních výzkumných institucí, které ještě nejsou patentované, mohou být nabídnuty malým a středním podnikům zdarma pod podmínkou, že tento výzkum bude přímo transformován do inovativního průmyslového zboží. S cílem podporovat výměnu vědomostí bez nutnosti vyvíjet nové odborné poznatky by mělo být dostupné použití regionálního nebo národního "vědomostního kuponu" jako obecného nástroje;

3)   informační společnost, včetně rozvoje místního obsahu, služeb a aplikací, zlepšování dostupnosti a rozvoje veřejných služeb on-line, pomoci a služeb malým a středním podnikům při zavádění a účinném využívání informačních a komunikačních technologií nebo využívání nových myšlenek;

4)   iniciativy pro místní zaměstnanost a rozvoj: podpora struktur poskytujících místní služby pro vytvoření nových pracovních míst, s výjimkou opatření financovaných Evropským sociálním fondem (ESF);

5)   podpora rovnosti mezi muži a ženami, včetně podpory zakládání podniků, specifických opatření pro podnikatelky, která usnadňují hospodářské použití nových nápadů, podpora zakládání nových podniků odvozených od univerzit a stávajících podniků, podpora infrastruktur a služeb umožňujících skloubení rodinného a profesního života;

6)   životní prostředí, včetně investic souvisejících se zpracováním odpadů, s hospodařením s vodou a kvalitou vody, včetně bezpečnosti dodávek vody, uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky(10), zpracováním komunálních odpadních vod a kvalitou ovzduší, integrovanou prevencí a kontrolou znečištění ovzduší, odstraňováním kontaminovaných skládek odpadů a obnovou kontaminovaných zařízení a půdy, podporou biodiverzity a ochrany přírody, podporou rozvoje infrastruktury v rámci uskutečňování programu Natura 2000, pomocí malým a středním podnikům při prosazování udržitelných výrobních postupů zaváděním ekonomicky efektivních ekologických systémů řízení a přijímáním a používáním technologií zabraňujících znečišťování;

7)  Konverze včetně průzkumu kontaminovaných skládek odpadu, sanování dříve vojensky využívaných ploch a jejich navrácení do civilního užívání, jejich obnova nebo zalesnění, odstranění bojových látek, rekonstrukce a modernizace kasárenských budov a areálů za účelem hospodářského, sociálního a kulturního oživení včetně příslušné spádové oblasti, v této souvislosti zejména podpora MSP;

8)   prevence rizik, včetně rozvoje a provádění plánů pro prevenci a řešení přírodních a technologických rizik;

9)   cestovní ruch a kultura, včetně propagace přírodního a kulturního bohatství jako potenciálu pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu; ochrana a obnova hmotného a kulturního dědictví podporujícího hospodářský rozvoj; pomoc pro zlepšení nabídky turistických služeb prostřednictvím nových služeb s vyšší přidanou hodnotou a usnadnění přechodu na nové, udržitelnější modely cestovního ruchu;

10)  Hospodářské a sociální oživení měst a okrajových městských částí postižených krizí: komplexní koncepce trvale udržitelného rozvoje městských oblastí, středních a malých měst s funkcí centra a oblastí na okraji měst postižených krizí, oživení vztahu města a okolí s ohledem na služby obecného ekonomického zájmu;

11)   investice v oblasti dopravy, včetně TEN, velkých evropských technických a logistických projektů, staveb a rozšiřování pozemních komunikací mimo rozsah páteřních komunikací projektu TEN-T, s ohledem na potřebu vytvořit spojení s ostrovy, venkovskými oblastmi, oblastmi bez přístupu k moři a jinými vzdálenými oblastmi a mezi těmito regiony a centrálními regiony Společenství, a v oblasti integrovaných městských strategií čisté, udržitelné veřejné dopravy, které přispívají k zlepšení dostupnosti a kvality služeb pro cestující a zboží, zejména pro osoby se sníženou pohyblivostí, s cílem dosáhnout větší rovnováhy ve využívání různých způsobů dopravy, podpořit intermodální systémy a snížit dopady na životní prostředí, dopravní nehodovost, včetně hluku v okolním prostředí a znečištění dýchatelným prachem, a zavést alternativní paliva;

12)   energetika, včetně TEN, které přispívají ke zlepšení zabezpečení a kvality dodávek energie, k zachování pracovních míst, dokončení vnitřního trhu a začlenění ekologických aspektů, ke zlepšení efektivnosti energie a k rozvoji obnovitelných zdrojů energie;

13)   investice do vzdělávání, odborného vzdělávání a celoživotního vzdělávání zejména mladých lidí a žen, které přispívají ke zvýšení přitažlivosti regionů a kvality života v regionech, k obnově výrobních systémů a podpoře zlepšení dovedností a k prosazování celoživotního vzdělávání i pomocí nových technologií;

14)   zdravotnictví, včetně investic do rozvoje a zlepšování poskytovaných zdravotních služeb, prevence chorob a snadnější dostupnosti lékařských služeb, které přispívají k regionálnímu rozvoji a kvalitě života v regionech;

15)   přímá pomoc při investicích v MSP přispívající k vytváření a zachování pracovních míst;

16)   veřejná bezpečnost za účelem usnadnění vykonávání územních hospodářských činností, jichž má být dosaženo prostřednictvím investic do technologií a informací a prostřednictvím osvětových kampaní proti pronikání trestné činnosti do ekonomiky a pro rozšiřování kultury zákonnosti;

17)   posílení strukturovanosti, institucionálních kapacit a schopnosti organizací a komor MSP, mikropodniků a řemeslných podniků se zastupovat;

18)   přímá pomoc při investování, se zvláštním důrazem na vysoce kvalitní čisté technologie, za účelem restrukturalizace těžkého průmyslu v oblastech, kde přechod k tržnímu hospodářství proběhl teprve nedávno.

Článek 6

Regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální začlenění

V rámci cíle "regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální začlenění" vezme Evropský fond pro regionální rozvoj v úvahu sedmý rámcový program a soustředí svoji pomoc v souvislosti se strategiemi hospodářského a udržitelného regionálního rozvoje do těchto oblastí a při tom si zachovává jistou flexibilitu pro regiony, které se připojují:

1)   inovace a hospodářství založené na znalostech, prostřednictvím podpory sestavování a provádění regionálních inovačních strategií, které vedou k vytvoření regionálních inovačních systémů, jež by mohly zmenšit technologické zaostávání a při tom zohlednit místní potřeby, zejména:

   a) zvyšování regionálních kapacit pro výzkum, vývoj a inovace, které přímo souvisejí s cíli regionálního hospodářského rozvoje, a boj proti nezaměstnanosti a chudobě zejména podporou středisek zaměřených na určitá průmyslová odvětví nebo technologie, podporou průmyslového výzkumu a vývoje a MSP a propagací přenosu technologií a rozvojem technologických předpovědí a mezinárodního hodnocení politik na podporu inovace a podporou spolupráce mezi podniky a společných politik inovace, výzkumu a vývoje;
   b) stimulace inovace a modernizace v MSP, zejména podněcováním přímých investic, podporou sítí spolupráce mezi podniky a univerzitami, podporou podnikatelských sítí a skupin MSP, zlepšením přístupu k finančním prostředkům a úvěrům a usnadňováním přístupu MSP k vyspělým službám podporujícím podnikání pomocí zavádění čistějších a inovačních technologií do MSP a pomocí konkrétních opatření a akčních plánů určených k podnícení inovací ve velmi malých podnicích;
   c) vytváření užších spojení mezi vědomostmi a zaměstnaností tak, aby mladí studenti mohli využít možnosti vzdělávání přizpůsobené skutečně existujícím pracovním místům v daném odvětví;
   d) zajištění infrastruktury v měřítku vhodném pro místní rozvoj a rozvoj zaměstnanosti;
   e) podpora podnikavosti usnadněním ekonomického využívání nových myšlenek, včetně inovačních opatření k povzbuzení místního sociálně ekonomického rozvoje, a podporou zakládání nových podniků institucemi vysokoškolského a vyššího vzdělávání, odbornými a technickými učilišťmi, univerzitami a stávajícími podniky;
   f) podpora věřejno-soukromého partnerství při produkci výrobků a služeb;
   g) vytváření nových finančních nástrojů, které prostřednictvím investičního kapitálu a podnikatelských inkubátorů přispívají ke kapacitám průzkumu a technologického rozvoje MSP a k podpoře podnikání a vytváření nových typů podniků, zejména MSP, které ve vysoké míře využívají znalosti;
   h) vytváření návrhů plánů a činností na podporu zakládání, převzetí, rozvoje a modernizace malých podniků a mikropodniků a řemeslných podniků;
   i) poskytování přímé pomoci na investice v malých a středních podnicích, které přispívají k vytváření a zachování pracovních míst.

2)   životní prostředí a prevence rizik, zejména:

  a) stimulace investic do:
   - obnovy kontaminovaných a opuštěných území;
   - rozvoje zelených ploch ve městech a přispívání k udržitelnému rozvoji a diverzifikaci venkovských oblastí;
   - podpoře infrastruktury spojené s biodiverzitou a programem Natura 2000;
   - zpracování pevného a kapalného odpadu;
   - rozvoje cestovního ruchu, včetně ochrany a zvelebování přírodních a kulturních skvostů a podpory služeb s vysokou přidanou hodnotou, které mohou přispívat k udržitelnému hospodářskému rozvoji;
   b) konverze včetně průzkumu kontaminovaných skládek, sanování dříve vojensky využívaných ploch a jejich navrácení do civilního užívání, jejich obnova nebo zalesnění, odstranění bojových látek, rekonstrukce a modernizace kasárenských budov a areálů za účelem hospodářského, sociálního a kulturního oživení, včetně příslušné spádové oblasti, v této souvislosti zejména podpora MSP;
   c) stimulace energetické účinnosti a výroby energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj účinných energetických systémů řízení a snížení emisí CO2 a ostatních škodlivin;
   d) podpora ekologické veřejné dopravy;
   e) rozvoj plánů a opatření na prevenci a řešení přírodních a technologických rizik a snížení dopadu podnikatelských činností a činností domácností na životní prostředí;

3)   dostupnost dopravních a telekomunikačních služeb obecného ekonomického zájmu mimo hlavní městská centra, zejména:

   a) posilování sekundárních sítí zlepšováním spojení k prioritním dopravním sítím TEN, regionálním železničním uzlům, letištím a přístavům, nebo kombinovaným dopravním platformám, poskytováním radiálních spojení k hlavním železničním tratím a podporou kabotáže po regionálních a místních vnitrozemních vodních cestách, námořního spojení s menšími ostrovy a příčných leteckých spojů mezi letišti první a druhé třídy;
   b) podpora dostupnosti a účinného využívání informačních a komunikačních technologií MSP vytvořením infrastruktury v nejvzdálenějších regionech podporou přístupu k sítím, zřizováním míst s veřejným přístupem k internetu, podporou vybavení a rozvoje služeb a aplikací včetně zejména rozvoje akčních plánů pro velmi malé a řemeslné podniky.

Článek 7

Evropská územní spolupráce

V rámci cíle ,,Evropská územní spolupráce" Evropský fond pro regionální rozvoj soustředí svoji pomoc na:

1)   rozvoj přeshraničních hospodářských, sociálních a environmentálních činností prostřednictvím společných strategií pro udržitelný územní rozvoj, zejména:

   a) podporou podnikavosti, především rozvoje MSP, cestovního ruchu, kultury, sportu a přeshraničního obchodu;
   b) podporou ochrany a společného řízení životního prostředí a předcházení rizik vztahujících se k oblasti řízení v případě katastrof;
   c) podporou udržitelného rozvoje venkovských oblastí;
   d) snižováním izolace prostřednictvím zlepšené dostupnosti dopravy, informačních a komunikačních sítí a služeb a přeshraničních systémů zpracování vody, odpadu a energetických systémů;
   e) rozvojem spolupráce, kapacity a společného využívání infrastruktury, zejména v oblastech jakými jsou zdravotnictví, kultura, sport a vzdělávání;
   f) potíráním kriminality a ochrany hranic;
   g) ochranou a podporou přírodního nebo fyzického kulturního dědictví při podpoře hospodářského rozvoje, regenerace měst a venkova nebo cestovního ruchu podporou decentralizovaného modelu řízení INTERREG.

Kromě toho Evropský fond pro regionální rozvoj může přispívat na podporu integrace přeshraničních trhů práce, místních iniciativ pro zaměstnanost, rovnosti příležitostí, odborného vzdělávání a sociálního začlenění a sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a vývoj.

2)   navázání a rozvoj nadnárodní spolupráce, včetně bilaterální nebo multilaterální spolupráce mezi pobřežními regiony, v souladu s akčním plánem "širšího sousedství," prostřednictvím financování sítí a akcí přispívajících k integrovanému územnímu rozvoji zejména v těchto prioritách:

   a) vodní hospodářství s jasnou nadnárodní dimenzí, včetně ochrany a řízení povodí, pobřežních zón, mořských zdrojů, vodohospodářských služeb a mokřadů;
   b) zlepšení dostupnosti, včetně investic do přeshraničních částí transevropských sítí, zlepšení místního a regionálního přístupu k národním a nadnárodním sítím a platformám, zvýšení interoperability národních a regionálních systémů a zřizování a rozvoj námořních dálnic a podpora vyspělé logistiky, komunikačních a informačních technologií;
   c) prevence rizik a změny klimatu, včetně podpory námořní bezpečnosti a ochrany proti povodním, suchu, znečištění mořských a vnitrozemských vod, ochrany proti erozi, hlavně na pobřeží, hydrologickým nehodám, zemětřesení, sopečným výbuchům, lavinám, tajfunům, lesním požárům a rozšiřování pouští a rovněž podpora biodiverzity, řízení životního prostředí a udržitelné výroby energie. Programy mohou zahrnovat poskytování zařízení a rozvoj infrastruktury, sestavování a provádění nadnárodních plánů pomoci, systémy mapování obecných rizik a rozvoj obecných nástrojů pro studium, prevenci, sledování a kontrolu přírodních a technologických rizik;

d)   vytváření vědeckých a technologických sítí spojených s problémy týkajícími se vyváženého rozvoje nadnárodních oblastí a odstraňování technologického zaostávání, včetně vytváření sítí mezi univerzitami a tím zajištění jejich účinné integrace do evropského výzkumného prostoru a spojení pro přístup k přenosům vědeckých poznatků a technologie mezi zařízeními pro výzkum a vývoj a mezinárodními středisky excelence v oblasti výzkumu a vývoje, rozvoje nadnárodních konsorcií pro sdílení zdrojů na výzkum a vývoj, spolupráce institucí zabývajících se přenosem technologie a rozvoje společných nástrojů finančního inženýrství zaměřených na podporu výzkumu a vývoje v malých a středních podnicích;

   e) spolupráce v rozvoji podnikání a rozvoje MSP včetně oblastí cestovního ruchu, kultury, vzdělávání a zdravotnictví a v podpoře udržitelných komunit;
   f) ochrana přírodních zdrojů a kulturního dědictví, ochrana a zlepšování přirozeného prostředí regionů, zachování a rozvoj přírodního bohatství a ochrana a zlepšení zastavěných oblastí a kulturního dědictví, vývoj účinných, integrovaných, dlouhodobých strategií udržitelného rozvoje a dosažení plnějšího obrazu o přírodních zdrojích a kulturním dědictví a způsobu, jak je lze úspěšně integrovat do nadnárodních strategií;
   g) spolupráce v otázkách spojených s námořní dopravou včetně rozvoje sítě přístavů, zasilatelské služby, hospodářského napojení přístavů mezi sebou a přístavů na místa ve vnitrozemí;
   h) otázky prostorového plánování městských a venkovských oblastí, s jasnou nadnárodní dimenzí, jak je uvedeno v Evropské perspektivě prostorového rozvoje.

3)   rozvoj meziregionální spolupráce a posílení efektivnosti regionální politiky podporou sítí a výměny zkušeností a rozvoj projektů mezi regionálními a místními orgány se zaměřením na témata uvedená v čl. 6 bodech 1 a 2 a článcích 9, 10, 11 a 12 včetně programů pro sítě spolupráce zahrnujících celé Společenství a akcí týkající se studií, shromažďování údajů, pozorování a analýz rozvojových trendů ve Společenství.

Projekty sítí spolupráce se koordinují v rámci jednotné zóny zahrnující celou EU.

V polovině období se provede vyhodnocení stávajících sítí spolupráce, např. ESPON URBACT a INTERACT

Článek 8

Pravidla pro způsobilost výdajů

Pro příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)  DPH;

   b) úroky z dlužných částek;
   c) nákup pozemků ve výši přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů pro dotčenou operaci;
   d) bydlení, s výjimkou výdajů, které se vztahují na renovaci sociálního bydlení s cílem ušetřit energii a chránit životní prostředí v souvislosti s udržitelným rozvojem měst;
   e) odstavování jaderných elektráren.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO ÚZEMÍ SE ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKOU

Článek 9

Městský rozměr

1.  V případě akcí, jejichž součástí je udržitelný rozvoj měst podle čl. 25 odst. 4 písm. a) a čl. 36 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. …/2005, Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje rozvoj účastenských, integrovaných strategií pro posílení udržitelného rozvoje a pro řešení velkého množství hospodářských, ekologických a sociálních problémů městských oblastech a odstranění architektonických překážek.

Tyto strategie jsou zaměřeny na zlepšování městského prostředí prostřednictvím asanace starých průmyslových areálů a na ochranu a rozvoj historického a kulturního dědictví, rozvoj kulturních služeb zajišťujících vhodná opatření na podporu inovací a ekonomiky založené na znalostech, podnikavosti, místní zaměstnanosti, životního prostředí a rozvoje místních způsobů života jakož i zřizování služeb občanům podle měnící se demografické struktury a udržitelnou mobilitu.

2.  Odchylně od čl. 33 odst. 2 nařízení (ES) č. …/2005 se financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj určené na opatření spadající do cíle ,,regionální konkurenceschopnost, zaměstnanost a sociální začlenění" v oblasti působnosti nařízení (ES) č. …/2005 o Evropském sociálním fondu zvyšuje na 20 % dané priority.

Článek 10

Venkovské oblasti a oblasti závislé na rybolovu

Členské státy a regionální a místní orgány zajistí vzájemné doplňování a soulad mezi opatřeními spolufinancovanými Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova podle nařízení (ES) č. …/2005 a akcemi spolufinancovanými Evropským fondem pro rybolov podle nařízení (ES) č. …/2005 na jedné straně a programy spolufinancovanými Evropským fondem pro regionální rozvoj na straně druhé.

Zásahy Evropského fondu pro regionální rozvoj ve venkovských oblastech a oblastech závislých na rybolovu se aniž by byla dotčena zásada udržitelnosti, zaměří na opatření vedoucí k řešení hospodářských, environmentálních a sociálních problémů v těchto oblastech a na potřebu vypracovat diversifikační opatření, včetně:

   1) infrastruktury na zlepšení dostupnosti;
   2) urychlení rozšiřování telekomunikačních sítí a služeb ve venkovských oblastech;
   3) rozvoje nových hospodářských činností mimo zemědělství a rybolov, včetně vytváření, přebírání a rozvoje malých, velmi malých a řemeslných podniků;
   4) posílení spojení mezi městskými a venkovskými oblastmi;
   5) rozvoj vybavenosti pro obyvatele venkova a pro udržitelný cestovní ruch;
   6) ochrany kulturního dědictví, rozvoje kulturního života;
   7) produkce biopaliv nebo využívání energie z obnovitelných zdrojů;
   8) investic do energetické účinnosti;
   9) podpory podnikání a opatření ke stimulaci místní zaměstnanosti.

Členské státy a regiony zajistí v rámci operativních programů podle článku 36 nařízení (ES) č. .../2005 vzájemné doplňování a soudržnost mezi akcemi spolufinancovanými Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a akcemi spolufinancovanými Evropským fondem pro rybolov na jedné straně a akcemi spolufinancovanými Evropským fondem pro regionální rozvoj na straně druhé, v souladu s koordinačními opatřeními podle čl. 25 odst. 4 písm. c) výše uvedeného nařízení. V této souvislosti členské státy, regiony a příslušní partneři pro akce uvedené v bodech 1, 3 a 5 při přípravě operačních programů stanoví jasná demarkační kritéria pro akce, které budou podporovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj na základě tohoto článku, nebo z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na základě čl. 49 odst. 1 písm. a, b) a i) nařízení (ES) č. …/2005 pro venkovské oblasti, nebo z Evropského fondu pro rybolov na základě článku … nařízení (ES) č. …/2005 pro oblasti závislé na rybolovu na straně druhé. Kromě toho by měly být stanoveny průběžné kontroly a následné kontroly s cílem monitorovat vzájemné doplňování a soudržnost akcí.

Článek 11

Oblasti s přírodním znevýhodněním

Regionální programy spolufinancované Evropským fondem pro regionální rozvoj v oblastech s přírodním znevýhodněním, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. …/2005, věnují zvláštní pozornost řešení specifických obtíží těchto oblastí.

Aniž jsou dotčeny články 3 a 5, Evropský fond pro regionální rozvoj přispívá zejména na financování investic, které mají za cíl zlepšit dostupnost na všech úrovních, podporovat a rozvíjet všechny typy udržitelné hospodářské činnosti, nejen činnosti související s kulturním dědictvím, ale veškeré činnosti související s inovací a novými technologiemi, které jsou zvláště vhodné pro povahu daného regionu, podporovat udržitelné využívání přírodních zdrojů, podněcovat cestovní ruch a předcházet úbytku obyvatel.

Článek 12

Nejvzdálenější regiony

V souladu s dodatečným přidělením prostředků uvedeným v čl. 16 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. …/2005 a odchylně od čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení a podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy Evropský fond pro regionální rozvoj pomáhá financovat operační pomoc v nejvzdálenějších regionech na prevenci dodatečných nákladů vzniklých v oblastech uvedených v článku 5 a v níže uvedených dalších oblastech, s výjimkou produktů, na něž se vztahuje příloha I Smlouvy, aby nedošlo k ohrožení realizace jednotného trhu:

   a) podpora služeb pro přepravu zboží a podpora pro založení dopravní služby;
   b) podpora související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů, nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce a s odborným vzděláváním;
   c) podpora při nápravě nedostatků a překonávání deficitů v zavádění technologických inovací a v oblasti výzkumu a vývoje.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO

CÍL ,,EVROPSKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE"

Oddíl 1

Operační programy

Článek 13

Obsah

Všechny regiony (NUTS III) na vnitřních a vnějších pozemních hranicích a také na některých sousedních námořních hranicích mají nárok na přeshraniční spolupráci. Nárok mají navíc také některé přímořské regiony Společenství úrovně NUTS III, mezi nimiž je podle pružně vykládaného obecného pravidla vzdálenost 150 kilometrů, podle kritérií pro přeshraniční spolupráci.

Každý operační program v rámci cíle ,,evropská územní spolupráce" obsahuje tyto informace:

   1) analýza situace v oblasti spolupráce ve smyslu silných a slabých stránek této oblasti a cílů trvale udržitelného rozvoje s uvedením strategie pro jejich zvládání, která zohlední kritéria udržitelnosti, tj. vliv na přírodu, dědictví (včetně historických pamětihodností) a hospodářskou a demografickou nerovnováhu;
   2) odůvodnění priorit zvolených ve světle strategických obecných zásad Společenství a vyplývajících priorit pro operační program i očekávaného dopadu vyplývajícího z předběžného hodnocení uvedeného v článku 46 nařízení (ES) č. …/2005;
   3) informace o prioritách s jejich specifickými cíli. Tyto cíle jsou vyčíslené pomocí omezeného počtu ukazatelů pro provádění, výsledky a dopad. Ukazatele umožňují měřit pokrok a účinnost při dosahování cílů provádějících stanovené priority a vztahují se k sociálně-ekonomické a strukturální situaci a situaci v životním prostředí;
   4) výsledky strategického posuzování vlivů na životní prostředí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí(11);
   5) zhodnocení dopadu na zaměstnanost v dotčených oblastech a na sousedících územích, včetně pracovních modelů, sezónních efektů a dovedností;
   6) rozpis oblastí pomoci podle kategorií v souladu s prováděcími pravidly nařízení (ES) č. …/2005;
   7) podrobné údaje o obecné způsobilosti a kritériích;
  8) jednotný plán financování, který není rozepsán podle členských států a obsahuje dvě tabulky:
   a) tabulku s rozpisem pro každý rok v souladu s články 50 až 53 nařízení (ES) č. …/2005, částku celkového přiděleného financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celkový roční příspěvek Evropského fondu pro regionální rozvoj je v souladu s příslušným finančním výhledem;
   b) tabulku, která pro celé programové období a pro každou prioritu uvede částku celkového finančního přídělu od Společenství a odpovídajícího národního veřejného financování a výši příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj;
  9) prováděcí ustanovení pro operační program:
   a) určení subjektů uvedených v článku 15 členským státem;
   b) popis společných kritérií výběru, systému sledování a hodnocení i složení monitorovacího výboru;
   c) definice postupů pro mobilizaci a oběh finančních toků pro zajištění jejich průhlednosti;
   d) ustanovení určená pro zajištění publicity operačního programu;
   e) popis postupů dohodnutých mezi Komisí a členským státem pro výměnu elektronických údajů ke splnění požadavků na platby, sledování a hodnocení stanovených v nařízení (ES) č. …/2005;
   f) popis opatření stanovených každým členským státem, který společně předkládá operační program v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. .../2005, pro zapojení regionálních a místních orgánů v průběhu přípravné fáze a dalších fází realizace programu;
   10) informativní seznam velkých projektů ve smyslu článku 38 nařízení (ES) č. …/2005, naplánovaných k předložení během programovacího období;
   11) doporučení partnerů k operačnímu programu.

Členské státy zajistí, aby se regionální orgány účastnily plánování přeshraniční a nadnárodní spolupráce a následných činností.

Oddíl 2

Způsobilost

Článek 14

Pravidla pro způsobilost výdajů

Aniž je dotčen článek 55 nařízení (ES) č. .../2005, Komise může na žádost členských států navrhnout pravidla pro způsobilost pro některé kategorie výdajů, která budou nahrazovat vnitrostátní pravidla, přičemž musí v každém případě stanovit termín pro navržení těchto pravidel dříve, než budou tyto projekty zahájeny. Tato pravidla Společenství pro způsobilost výdajů jsou přijata v nařízení Komise v souladu s ustanoveními čl. 104 odst. 3 nařízení (ES) č. .../2005.

Oddíl 3

Řízení, sledování a kontrola

Článek 15

Určení orgánů

1)  Členské státy, které se účastní operačního programu, jmenují společný řídící orgán, společný potvrzující orgán a společný kontrolní orgán umístěný v členském státě řídícího orgánu. Potvrzující orgán dostává platby od Komise a v zásadě provádí platby příjemci.

Členské státy zřídí společný technický sekretariát, který bude funkčně umístěn v rámci řídícího orgánu. Tento sekretariát je nápomocen řídícímu orgánu a monitorovacímu výboru při provádění jejich příslušných povinností.

2)  Kontrolnímu orgánu operačního programu pomáhá při provádění jeho povinností skupina auditorů stanovená v článku 61 nařízení (ES) č. …/2005. Tato skupina je zřízena členskými státy, které se účastní operačního programu. Skupina je složená ze zástupců kontrolního orgánu určeného každým členským státem, který se účastní operačního programu. Každá skupina auditorů je zřízena nejpozději do tří měsíců od rozhodnutí, kterým se schvaluje operační program. Skupina sestaví svůj vlastní jednací řád. Skupině předsedá kontrolní orgán operačního programu.

Závěrečná zpráva kontrolního orgánu pro operační program uvedená v článku 70 nařízení (ES) č. …/2005 je schválena skupinou auditorů.

3)  Každý členský stát, který se účastní operačního programu, jmenuje zástupce do monitorovacího výboru uvedeného v článku 64 nařízení (ES) č. …/2005 a bude usilovat o vhodné zastoupení příslušných regionálních či místních orgánů.

4)  Členské státy budou vykonávat tyto úkoly v časovém rámci dohodnutém s Komisí s cílem zabránit jakýmkoliv zbytečným zdržením ve vytváření a realizaci operačního programu.

5)  Řídící orgány, pod dohledem členských států, pravidelně a vhodným způsobem zveřejňují projekty využívající finanční prostředky Společenství a přidělené částky rozčleněné podle kritérií způsobilosti.

Článek 16

Funkce řídícího orgánu

Řídící orgán vykonává povinnosti stanovené v článku 59 nařízení (ES) č. …/2005, s výjimkou povinností, které se týkají řádnosti operací a výdajů v souvislosti s vnitrostátními pravidly a pravidly Společenství. V této souvislosti je odpovědnost tohoto orgánu omezena na kontrolu toho, zda byly výdaje každého příjemce účastnícího se operace potvrzeny kvalifikovaným auditorem.

Článek 17

Kontrolní systém

Pro hodnocení výdajů uvedených v článku 22 každý členský stát zřídí kontrolní systém, který umožní kontrolovat dodání spolufinancovaných výrobků a služeb, správnost výdajů vykázaných pro operace nebo části operací provedených na jeho území a soulad takových výdajů a souvisejících operací nebo částí operací s pravidly Společenství a vnitrostátními pravidly. Tam, kde může být kontrola dodání spolufinancovaných výrobků a služeb provedena pouze s ohledem na celou operaci, provede ji auditor hlavního příjemce nebo řídící orgán.

Každý členský stát zajistí, aby výdaje mohly být potvrzeny kvalifikovanými auditory do dvou měsíců.

Článek 18

Finanční řízení

1.  Příspěvek Evropského fondu pro regionální rozvoj se vyplácí na jeden účet bez vnitrostátních podúčtů.

2.  Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zjišťování a nápravu nesrovnalostí a za zpětný výběr neoprávněně vyplacených částek, potvrzovací orgán vyžádá od hlavního příjemce zpět jakoukoli částku, která byla uhrazena v důsledku nesrovnalosti. Příjemci vrátí hlavnímu příjemci chybně zaplacené částky v souladu s dohodou, která mezi nimi existuje.

Pokud se hlavnímu příjemci nepodaří zajistit vrácení takovýchto částek od příjemců, členské státy, na jejichž území se příslušný příjemce nachází, nahradí potvrzujícímu orgánu částku, která byla takovémuto příjemci chybně vyplacena.

Článek 19

Evropské seskupení pro přeshraniční spolupráci

Členské státy, které se účastní operačního programu v rámci cíle ,,evropská územní spolupráce" mohou využít právního nástroje pro spolupráci vytvořeného nařízením (ES) č. …/2005 s cílem přenést na něj odpovědnost za řízení operačního programu tím, že ho pověří funkcemi řídícího orgánu a společného technického sekretariátu. V této souvislosti každý členský stát nadále ponese svoji finanční zodpovědnost.

Oddíl 4

Operace

Článek 20

Výběr operací

1.  Operace vybrané pro operační programy zaměřené na rozvoj přeshraničních hospodářských, sociálních a environmentálních činností podle čl. 7 odst. 1 a pro operační programy zaměřené na nadnárodní spolupráci podle čl. 7 odst. 2 zahrnují příjemce nejméně ze dvou zemí, kteří u každé operace spolupracují nejméně dvěma z těchto způsobů: společné vypracování, společné provádění, společné využívání pracovníků a společné financování.

Nicméně operace vybrané pro operační programy zaměřené na navázání a rozvoj nadnárodní spolupráce lze provádět v jednom členském státě, pokud byly předloženy subjekty, které patří nejméně do dvou členských států.

2.  Operace vybrané pro operační programy zahrnující sítě meziregionální spolupráce, sítě spolupráce a výměnu zkušeností, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 3, zahrnují nejméně tři příjemce z nejméně tří regionů v nejméně dvou členských státech, kteří u každé operace spolupracují těmito způsoby: společné vypracování, společné provádění, společné využívání pracovníků a společné financování.

3.  Kromě úkolů uvedených v článku 64 nařízení (ES) č. …/2005 monitorovací výbor odpovídá za výběr operací.

Článek 21

Zodpovědnost hlavního partnera

1.  Pro každou operaci je jmenován hlavní příjemce. Hlavní příjemce nese následující odpovědnost:

   a) stanoví opatření pro své vztahy s příjemci, kteří se podílejí na operaci, formou dohody, která mimo jiné obsahuje ustanovení zaručující řádnou finanční správu částek přidělených na operaci, včetně ustanovení o vrácení nesprávně vyplacených částek;
   b) odpovídá za provádění celé operace;
   c) zajišťuje, že výdaje předložené příjemci, kteří se podílejí na operaci, byly vynaloženy za účelem provádění operace a odpovídají činnostem dohodnutým mezi příjemci, kteří se podílejí na operaci;
   d) kontroluje, zda výdaje předložené příjemci, kteří se podílejí na operaci, byly potvrzeny auditory uvedenými v čl. 15 odst. 2;
   e) odpovídá za přenos příspěvku Evropského fondu pro regionální rozvoj příjemcům, kteří se podílejí na operaci.

2.  Řídící orgán stanoví prováděcí opatření pro každou operaci po dohodě s hlavním příjemcem.

Článek 22

Potvrzování výdajů

Zákonnost a řádnost výdajů vykázaných každým z příjemců, kteří se podílejí na operaci, potvrdí podle čl. 15 odst. 2 nezávislí a kvalifikovaní auditoři. Každý příjemce, který se podílí na operaci nese zodpovědnost v případě jakékoli nesrovnalosti ve výdajích, které vykázal.

Článek 23

Zvláštní podmínky pro umístění operací

1.  V souvislosti s přeshraniční spoluprací může být v řádně odůvodněných případech poskytnuto financování až do výše 20 % rozpočtu dotčeného operačního programu pro operace v oblastech s úrovní NUTS III, které sousedí s oblastmi uvedenými v čl. 7 odst. 1 nařízení (ES) č. …/2005.

2.  V souvislosti s nadnárodní spoluprací může být v řádně odůvodněných případech poskytnuto financování do výše 20 % rozpočtu příslušného operačního programu pro operace, které zahrnují partnery vně oblasti.

3.  V souvislosti s přeshraniční a nadnárodní spoluprací může Evropský fond pro regionální rozvoj financovat výdaje vzniklé při provádění operací nebo částí operací na území států mimo Evropské společenství až do výše 10 % částky svého příspěvku na operační program, pokud jsou tyto výdaje vynaloženy ve prospěch regionů Společenství.

Členské státy zajišťují zákonnost a řádnost těchto výdajů.

KAPITOLA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Přechodná ustanovení

Toto nařízení nemá vliv na pokračující provádění ani změny opatření, včetně úplného nebo částečného zrušení, která byla schválena Radou nebo Komisí na základě nařízení (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, které platilo před vstupem tohoto nařízení v platnost.

Žádosti podle nařízení (ES) č. 1783/1999 zůstávají platné.

Článek 25

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1783/1999 se zrušuje s účinkem od ...

Odkazy na nařízení (ES) č. 1783/1999 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 26

Přezkoumání

Na návrh Komise Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení nejpozději do dne 31. prosince 2013.

Článek 27

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ......... dne ....

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C […], […], s. […].
(3) Úř. věst. C […], […], s. […].
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(5) Úř. věst. L […], […], s. […].
(6) Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 173/2005 (Úř. věst. L 29, 2.2.2005, s. 3).
(7) Úř. věst. L [...], [....], s. [...].
(8) Úř. věst. L [...], [....], s. [...].
(9) Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.
(10) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí č. 2455/2001/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2001, s. 1).
(11) Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.


Evropské sdružení pro přeshraniční spolupráci ***I
PDF 495kWORD 100k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském sdružení pro přeshraniční spolupráci (ESPS) (KOM(2004)0496 – C6-0091/2004 – 2004/0168(COD))
P6_TA(2005)0280A6-0206/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0496)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 159 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž předložila Komise svůj návrh Parlamentu (C6-0091/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0206/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o evropském sdružení pro územní spolupráci (ESÚS)

P6_TC1-COD(2004)0168


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 159 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ustanovení čl. 159 třetího pododstavce Smlouvy stanoví, že mimo fondy, které jsou uvedeny v prvním pododstavci zmíněného článku, lze rozhodnout o provádění specifických činností za účelem realizace cílů hospodářské a sociální soudržnosti stanovené ve Smlouvě. Harmonický rozvoj celého území Společenství a posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti vyžaduje posílení územní spolupráce. Za tímto účelem je potřeba přijmout opatření nezbytná ke zlepšení podmínek, za nichž se uskutečňují činnosti územní spolupráce.

(2)  S ohledem na závažné těžkosti, s nimiž se členské státy, zejména regionální a místní orgány, setkávají při realizaci a správě činností přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce v rámci rozdílných vnitrostátních právních předpisů a postupů, je nutné přijmout na úrovni Společenství opatření nezbytná pro odstranění těchto těžkostí.

(3)  Zvláště pak s ohledem na zvýšený počet pozemních a námořních hranic Společenství po jeho rozšíření je nutné usnadnit posilování přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce ve Společenství.

(4)  Ukázalo se, že stávající nástroje, jako evropská hospodářská zájmová sdružení, nejsou dostatečně přizpůsobená pro vytváření strukturované spolupráce v programech strukturálních fondů v rámci iniciativy Společenství INTERREG během programového období 2000–2006.

(5)  Nařízení Rady (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti](5) navyšuje prostředky na podporu evropské územní spolupráce ve třech oblastech: přeshraniční spolupráce, nadnárodní spolupráce a spolupráce mezi regiony.

(6)  Je rovněž nutné usnadnit a podporovat provádění činností územní spolupráce bez finančního příspěvku Společenství.

(7)  Aby se překonaly překážky, které brání územní spolupráci, je potřeba vytvořit nástroj pro spolupráci na úrovni Společenství, který umožní vytvořit na území Společenství spolupracující sdružení s právní subjektivitou zvaná "evropská sdružení pro územní spolupráci" (dále jen "ESÚS"). Využívání ESÚS je dobrovolné.

(8)  Dohody o příhraniční, meziregionální nebo nadnárodní spolupráci mezi členskými státy nebo regionálními a místními orgány je možné nadále používat.

(9)  Je vhodné, aby ESÚS mělo pravomoc jednat jménem svých členů, zejména regionálních a místních orgánů, z nichž je složeno.

(10)  Úkoly a působnost ESÚS musí stanovit jeho členové v úmluvě o evropském sdružení pro územní spolupráci, dále jen "úmluva".

(11)  Členové zřídí ESÚS jako samostatný právní subjekt, který může svěřit své úkoly jednomu z členů.

(12)  ESÚS musí být schopno provádět programy přeshraniční spolupráce spolufinancované Společenstvím, zvláště strukturálními fondy podle nařízení (ES) č. .../2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 [o Evropském fondu pro regionální rozvoj](6), stejně jako nadnárodní a meziregionální programy spolupráce nebo činnosti územní spolupráce vycházející výlučně z podnětu členských států nebo jejich regionálních a místních orgánů bez finančního příspěvku Společenství.

(13)  Komise by měla zajistit synergii mezi tímto nařízením a navrženým dodatkovým protokolem Rady Evropy č. 3 k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo orgány, který se týká vytváření euroregionálních sdružení pro spolupráci (ESS).

(14)  Je nutné upřesnit, že vytvořením ESÚS není dotčena finanční odpovědnost regionálních a místních orgánů ani členských států, pokud jde o správu finančních prostředků Společenství nebo národních finančních prostředků.

(15)  Je nutné upřesnit, že pravomoci, které regionální a místní orgány vykonávají jako veřejné orgány, zvláště pak pravomoci policie a regulační pravomoci, nemohou být předmětem úmluvy.

(16)  Je nutné, aby ESÚS vypracovalo své stanovy, zřídilo vlastní orgány, a zavedlo rozhodovací postupy stejně jako pravidla pro rozpočet a provádění své finanční odpovědnosti.

(17)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vytvoření právních podmínek pro územní spolupráci v rámci celé Evropy, nemůže být uspokojivým způsobem dosaženo na úrovni členských států, je lepší vytvořit tyto podmínky na úrovni Společenství. Proto může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné, neboť účast v ESÚS je dobrovolná, a bere ohled na ústavní řád každého členského státu,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ :

Článek 1

Evropské sdružení pro územní spolupráci

1.  Sdružení pro spolupráci může být vytvořeno na území Společenství ve formě evropského sdružení pro územní spolupráci, dále jen "ESÚS", za podmínek a podle postupů stanovených v tomto nařízení.

2.  ESÚS má právní subjektivitu.

3.  Cílem ESÚS je usnadnit a propagovat územní (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální) spolupráci regionálních a místních orgánů v EU za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

Za stejným účelem může mít také za cíl usnadňovat a propagovat nadnárodní a meziregionální spolupráci.

4.  Příslušný orgán členského státu, jehož právo se použije, má právo kontrolovat, jak ESÚS spravuje veřejné prostředky, jak prostředky národní, tak prostředky Společenství.

Příslušný orgán členského státu, jehož právo se použije , informuje ostatní členské státy, kterých se úmluva o evropském sdružení pro územní spolupráci (dále jen "úmluva") týká, o výsledcích všech provedených kontrol.

5.  Došlo-li v příhraničních regionech k dlouhotrvajícímu občanskému nebo vojenskému konfliktu, ESÚS může mít za cíl také podporu usmíření a pomoc s mírotvornými programy.

Článek 2

Složení

1.  ESÚS může být složeno z členských států, místních veřejných subjektů nebo jiných subjektů neziskové povahy, v nichž mají účast regionální nebo místní orgány a členské státy, dále jen "členové".

2.  Vytvoření ESÚS vychází z iniciativy těchto členů.

3.  Členové zřizují ESÚS jako samostatný právní subjekt, který může svěřit své úkoly jednomu z členů.

Článek 3

Úkoly a působnost

1.  ESÚS provádí úkoly, které mu svěřili jeho členové v souladu s tímto nařízením. Jeho působnost je vymezena v úmluvě přijaté jeho členy v souladu s článkem 4.

2.  ESÚS jedná v rámci úkolů, které mu jsou svěřeny; prováděním těchto úkolů může být pověřen jeden z jeho členů.

3.  ESÚS může být svěřeno buď provádění programů územní spolupráce spolufinancovaných Společenstvím, zejména strukturálními fondy, nebo provádění jakýchkoli jiných činností územní spolupráce s finančním příspěvkem Společenství nebo bez něho.

Vytvořením ESÚS není nijak dotčena finanční odpovědnost členů a členských států za finanční prostředky Společenství a za vnitrostátní finanční prostředky.

4.  Na členské státy, které nejsou členy ESÚS, se nevztahují žádné finanční závazky, a to ani v případě, kdy jsou členy sdružení jejich regionální, místní nebo veřejné subjekty. Tímto ustanovením však není dotčena finanční odpovědnost členských států ve vztahu k finančním prostředkům Společenství spravovaných ESÚS.

5.  Úmluva se nesmí týkat převodu pravomocí veřejného orgánu, zvláště pravomoci policie a regulačních pravomocí.

Článek 4

Úmluva o evropském sdružení pro územní spolupráci

1.  ESÚS je předmětem úmluvy, kterou vypracují jeho členové.

2.  Úmluva vymezuje zejména zásady fungování, působnost a úkoly ESÚS, dobu jeho trvání a podmínky jeho rozpuštění.

3.  Úmluva je omezena pouze na oblast územní spolupráce, kterou určí její členové.

4.  Úmluva stanoví, které právo se použije pro její výklad a provádění. Použitelným právem je právo členského státu, který je zapojený do úmluvy a na jehož území má ESÚS sídlo.

5.  ESÚS podléhá právu, kterým se řídí fungování sdružení v členském státě, který určí jeho členové.

6.  Podmínky pro udělování koncesí nebo postoupení veřejných služeb ESÚS v rámci územní spolupráce jsou stanoveny v úmluvě na základě použitelného vnitrostátního práva.

7.  Úmluva je ohlášena členským státům zapojeným do ESÚS, Komisi a Výboru regionů. Komise uloží úmluvu do veřejného rejstříku všech úmluv o ESÚS.

Článek 5

Stanovy

1.  ESÚS přijímá své stanovy na základě úmluvy.

2.  Stanovy ESÚS obsahují následující ustanovení:

   a) seznam členů;
   b) cíle a úkoly ESÚS;
   c) název a umístění sídla;
   d) jeho orgány, které zahrnují shromáždění složené ze zástupců členů sdružení a výkonný výbor, jeho působnost, fungování, počet zástupců členů v orgánech a sekretariát. Stanovy mohou zřídit doplňující orgány;
   e) postup rozhodování ESÚS ;
   f) určení jednoho nebo více pracovních jazyků;
   g) způsoby fungování, zvláště co se týká personálního řízení, způsobů náboru pracovníků, povahy pracovních smluv, které zajistí stabilitu činností v rámci spolupráce;
   h) způsoby finančních příspěvků členů a také použitelná rozpočtová a účetní pravidla;
   i) určení nezávislé organizace pro finanční kontrolu a externí audit;
   j) postup pro jeho zrušení.

3.  Pokud jsou úkoly ESÚS přiděleny jednomu z členů v souladu s čl. 2 odst. 3, může být obsah stanov součástí úmluvy.

Článek 6

Rozpočet

1.  ESÚS vypracuje předběžný roční rozpočet, který schvalují jeho členové. Také vypracuje roční zprávu o činnosti, která je ověřena odborníky nezávislými vůči členům.

2.  Členové nesou na poměrném základě odpovědnost za své příspěvky do rozpočtu až do splacení dluhů ESÚS.

Článek 7

Zveřejnění

Poté, co ESÚS získá právní subjektivitu v souladu s právem členského státu, který určí jeho členové, se zveřejní stanovy zakládající ESÚS v Úředním věstníku Evropské unie.

Při zveřejnění je uveden název ESÚS, jeho cíl, seznam členů a adresa jeho sídla.

Článek 8

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C (...),(...), s.(...).
(3) Úř. věst. C (...),(...), s.(...).
(4) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(5) Úř. věst.
(6) Úř. věst.


Evropský sociální fond ***I
PDF 501kWORD 181k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (KOM(2004)0493 – C6-0090/2004 – 2004/0165(COD))
P6_TA(2005)0281A6-0216/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0493)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 148 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0090/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro regionální rozvoj, a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0216/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2005k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o Evropském sociálním fondu

P6_TC1-COD(2004)0165


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 148 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Rady (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti](5) stanovuje rámec pro činnost strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, zejména cíle, zásady a pravidla pro partnerství, programování, hodnocení a řízení. Z tohoto důvodu je nezbytné vymezit poslání Evropského sociálního fondu (dále jen ,,ESF") s ohledem na úkoly uvedené v článku 146 Smlouvy a v souvislosti s prací členských států a Společenství na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti podle článku 125 Smlouvy. V zájmu jasnosti je třeba nahradit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu(6).

(2)  V souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(7), je nutné stanovit specifická ustanovení týkající se druhu činností, které mohou být financovány Evropským sociálním fondem v rámci cílů definovaných v nařízení (ES) č. .../2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti].

(3)  Je nutno respektovat obecnou strukturu fondů a zajistit rozdělení prostředků mezi různé cíle, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti].

(4)  Evropský sociální fond by měl podporovat politiky členských států, které jsou v úzkém souladu s obecnými zásadami a doporučeními evropské strategie zaměstnanosti a dohodnutými cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, zákazu diskriminace, podpory rovnosti mužů a žen, vzdělávání a odborné přípravy a cíli, které uplatňují koncepci celoživotního učení na pracovišti i mimo něj se zvláštním zřetelem na úvodní zaškolení. Fond tak lépe přispěje k provádění cílů dohodnutých na zasedáních Evropské rady v Lisabonu a Göteborgu a k uplatňování článku 2 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy, a to zejména s cílem vytvořit podmínky pro zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, posilování sociální soudržnosti a vytváření lepších pracovních míst.

(5)  Tento přístup nabývá na ještě větším významu vzhledem k výzvám vyplývajícím z rozšíření EU a z fenoménu ekonomické globalizace.

(6)  V této souvislosti je nevyhnutelně nutné uznat význam evropského sociálního modelu. Nicméně toto uznání zvyšuje nutnost reforem tohoto modelu, aby mohli být i nadále podporováni zejména občané v těžkých životních situacích.

(7)  Program iniciativy Společenství EQUAL přinesl nové zkušenosti, zejména se spojováním místních, regionálních, národních a celoevropských akcí, s přístupem nevládních organizací k programu a řízením projektů těmito organizacemi, se zapojením cílových skupin, s určováním politických témat a jejich následným promítáním do všech politik, s inovacemi a experimentováním, s mezinárodní úrovní, s přesahem ke skupinám vytěsněným na okraj trhu práce a s řešením důsledků sociálních otázek pro vnitřní trh.

(8)  S cílem lépe předvídat a zvládat změny by se měla pomoc Evropského sociálního fondu soustředit zejména na zvyšování přizpůsobivosti pracovníků, podniků a podnikatelů vůči důsledkům globalizace a restrukturalizace podniků, zvyšování kvalifikace pracovníků, zlepšování pracovních podmínek, přijímání proaktivních opatření, jako je převedení do jiného zaměstnání nebo osobní kariérní poradenství uzpůsobené podle individuálních kvalifikací, aby se předešlo nadbytečnosti vedoucí k dlouhodobé nezaměstnanosti, na podporu dostupnosti zaměstnání a účasti na trhu práce s cílem dosáhnout plné zaměstnanosti, posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob a jejich přístupu k zaměstnání, boj s diskriminací v souladu s článkem 13 Smlouvy, s chudobou a sociálním vyloučením a na podporu partnerství pro reformu.

(9)  Evropský sociální fond by se měl rovněž zabývat problémy, které souvisejí s demografickým vývojem aktivní populace v Evropské unii. Zvláštní péči by měl věnovat problémům nápravě těchto problémů, zejména využíváním odborné přípravy po dobu aktivního života.

(10)  V rámci cíle konvergence a pro zvýšení hospodářského růstu, vytvoření většího množství pracovních příležitostí pro ženy a muže, zvýšení kvality a produktivity práce a podněcování hospodářsky nečinných osob k návratu na trh práce je kromě těchto priorit nezbytné v nejméně rozvinutých regionech a členských státech rozšířit a zlepšit investice do lidského kapitálu a zlepšit institucionální, správní a soudní kapacitu zejména pro přípravu a provádění reforem a prosazování acquis.Podpora inovačních činností a nadnárodní spolupráce je základní dimenzí, kterou je třeba integrovat do oblasti působnosti Evropského sociálního fondu.

(11)  Opatření přijatá v souvislosti s cílem regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti nebo konvergence by měla zohledňovat čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

(12)  Podporu inovačních činností je třeba integrovat jako základní dimenzi do oblasti působnosti Evropského sociálního fondu, a to jak v rámci cíle konvergence, tak v rámci cíle regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. V souladu s evropskými obecnými zásadami a doporučeními v rámci evropské strategie zaměstnanosti a cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění je nutné zajistit podporu a prověřování inovačních koncepcí a opatření. Podíl Evropského sociálního fondu na těchto činnostech by se měl zvýšit na 85 %.

(13)  Podporu nadnárodní spolupráce je třeba integrovat jako základní dimenzi do oblasti působnosti Evropského sociálního fondu. Koordinační opatření v rámci nadnárodní, přeshraniční nebo meziregionální spolupráce by měla být ze 100 % financována z Evropského sociálního fondu.

(14)  Je nezbytné zajistit soudržnost činnosti Evropského sociálního fondu s politikami stanovenými v rámci evropské strategie zaměstnanosti a soustředit podporu Evropského sociálního fondu na provádění obecných zásad a doporučení pro zaměstnanost a na plnění cílů Společenství v oblasti sociálního začlenění a národních akčních plánů členských států pro sociální začlenění. Evropský sociální fond může rovněž podporovat činnosti, které přesahují rámec národních plánů pro zaměstnanost, pokud jsou tyto činnosti nezbytné z důvodu regionálních a místních zvláštností a pokud v důsledku lisabonských cílů zaměstnanosti může být lépe dosaženo sociálního začlenění a sociální soudržnosti. Evropský sociální fond by rovněž měl v zájmu udržitelného rozvoje na místní, regionální i národní úrovni usilovat o součinnost s pomocí z jiných fondů. Podpora poskytovaná z Evropského sociálního fondu má také zásadní význam pro dosažení cílů sociálního začlenění, vzdělávání a odborné přípravy.

(15)  Účinné a efektivní provádění činnosti podporované Evropským sociálním fondem závisí na řádné správě věcí veřejných a partnerství mezi všemi relevantními územními a socio-ekonomickými zúčastněnými stranami, zejména sociálními partnery a ostatními účastníky, včetně účastníků na regionální a místní úrovni.

(16)  Kromě zjednodušení právních předpisů v této oblasti je především zapotřebí znovu přezkoumat postupy tak, aby byly stručnější, výstižnější a méně byrokratické, v zájmu zlepšení efektivity a kvality využívání fondů v zájmu lepšího plnění harmonogramu probíhajících akcí.

(17)  Je možno přijmout opatření, díky nimž získají místní skupiny, včetně nevládních organizací, snadno a rychle přístup k podporám poskytovaným z fondu, které jsou určeny na akce týkající se boje proti sociálnímu vyloučení, čímž zlepší svou akceschopnost v této oblasti.

(18)  Členské státy a Komise musí zajistit, že provádění priorit financovaných Evropským sociálním fondem v rámci cílů konvergence a regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti přispívá k podpoře rovnosti a odstraňování nerovností mezi muži a ženami a mezi znevýhodněnými skupinami a společenskou většinou; přístup založený na rovnosti pohlaví a podpoře menšin je třeba kombinovat se specifickými opatřeními pro zlepšení přístupu k zaměstnání a zvýšení účasti žen, postižených osob, přistěhovalců a příslušníků etnických menšin, zejména Romů, v zaměstnanosti a zrychlení jejich postupu v zaměstnání.

(19)  Evropský sociální fond by měl také v souladu s rozhodnutími rozpočtového orgánu podporovat technickou pomoc, se zvláštním důrazem na povzbuzování vzájemného vzdělávání prostřednictvím výměny zkušeností, přenosu dobrých postupů a zdůrazňování příspěvku Evropského sociálního fondu k cílům a prioritám politiky Společenství, pokud jde o zaměstnanost a sociální začlenění a boj se sociálním vyloučením a diskriminací.

(20)  Nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] uvádí, že se způsobilost výdajů až na některé výjimky, pro něž je nutné přijmout zvláštní ustanovení, stanoví na národní úrovni. Z tohoto důvodu je třeba stanovit takové výjimky pro Evropský sociální fond,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanovuje úkoly Evropského sociálního fondu (,,ESF") a oblast působnosti jeho pomoci s ohledem na cíle ,,Konvergence" a ,,Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost" definované v článku 3 nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] a druhy výdajů způsobilých pro poskytnutí pomoci.

Článek 2

Poslání

1.  Evropský sociální fond posiluje hospodářskou, sociální a územní soudržnost zvyšováním zaměstnavatelnosti a počtu pracovních příležitostí, podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zajištěním vyššího počtu pracovních míst a zvyšováním jejich kvality. Činí tak pomocí podpory politik členských států, jejichž cílem je dosáhnout plné zaměstnanosti, zvýšit množství pracovních příležitostí a ve všech ohledech zlepšit kvalitu a produktivitu práce, podporovat sociální začlenění, bojovat proti sociálnímu vyloučení včetně lepší zaměstnavatelnosti postižených osob a podporovat nediskriminaci na všech základech uvedených v článku 13 Smlouvy, rovnost mezi muži a ženami a snížení národních, regionálních a místních rozdílů v zaměstnanosti.

Evropský sociální fond přispívá zejména k opatřením, která jsou v souladu s hlavními směry a doporučeními stanovenými v rámci Evropské strategie zaměstnanosti a berou ohled na závazky národních akčních plánů sociálního začleňování jednotlivých členských států a jejich prováděcích nástrojů.

2.  Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 Evropský sociální fond podporuje priority Společenství, které se týkají potřeby posílení sociální soudržnosti, zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti a podpory hospodářského růstu a udržitelného rozvoje. Evropský sociální fond zejména podporuje účast ekonomicky nečinných osob na trhu práce a činnosti, které jsou v souladu s cíli Společenství v oblasti boje proti sociálnímu vyloučení, zejména pokud jde o znevýhodněné skupiny, jako například postižené osoby, v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, rovnosti pohlaví a zákazu diskriminace.

Evropský sociální fond zajistí, že se přihlédne k zásadám rozvinutým v rámci programu EQUAL, zejména spojováním místních, regionálních, národních a evropských iniciativ, přístupem pro nevládní organizace a vedením projektů nevládními organizacemi, podporou účasti cílových skupin, určováním a poté začleňováním politických otázek, inovací a prováděním pokusů, přístupem zdola nahoru, přeshraničním přístupem, podporou přístupu opomíjených skupin na trh práce a řešením sociálních dopadů na vnitřní trh.

Článek 3

Rozsah pomoci

1.  V rámci cílů konvergence a regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti podporuje ESF činnosti a inovační opatření ve členských státech a v rámci nadnárodní spolupráce s těmito prioritami:

a)   zvyšování přizpůsobivosti pracovníků a podniků, zejména podporováním:

   i) celoživotního učení a zvýšených investic podniků, zejména malých a středních podniků, a pracovníků do lidských zdrojů prostřednictvím podpory přejímání odpovědnosti a zakládání nových podniků, rozvoje a provádění systémů celoživotního učení a strategií zlepšujících přístup zejména všech nekvalifikovaných, vysoce kvalifikovaných nebo starších pracovníků k interní odborné přípravě, prostřednictvím průhlednosti kvalifikací a dovedností, včetně uznání kvalifikací a kompetencí získaných v zahraničí, šířením dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a podporou podnikavosti a inovací;
   ii) předvídání a pozitivní zvládání hospodářských změn, zejména prostřednictvím zvyšování investic podniků, především malých a středních podniků, navrhování a šíření inovativních a produktivnějších forem organizace práce, zvyšováním kvality pracovišť, zejména ochrany zdraví a bezpečnosti na pracovišti prostřednictvím specifické podpory nejmenších, malých a středních podniků a jejich zastupitelských orgánů na národní, regionální a místní úrovni při uplatňování existujících právních předpisů i podpory vyváženého poměru bezpečnosti a flexibility, určení budoucích pracovních a kvalifikačních požadavků, přiměřené nabídky práce na částečný úvazek, rozvojem specifických služeb v oblasti zaměstnanosti, profesního poradenství a odborné přípravy, převedení do jiného zaměstnání a podpory pro pracovníky s cílem zvyšování jejich ochrany před důsledky restrukturalizace podniků a odvětví i podporováním odborného vzdělávání v malých a středních podnicích, zejména vzdělávání učňů, a opatření k posílení nezbytných pracovních dovedností a podpoře změny profesního zaměření, poradenství a profesní přípravy na pracovním trhu;

b)   zvýšení dostupnosti zaměstnání a trvalého začlenění na trhu práce pro uchazeče o práci a nečinné osoby, zejména hledání řešení pro dlouhodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost mladých lidí a přeshraniční integraci trhů práce, prevence a zabránění opětné nezaměstnanosti, prodlužování pracovního života a zvyšování účasti žen, postižených osob, legálních přistěhovalců, nečinných osob v produktivním věku starších 40 let, dlouhodobě nezaměstnaných a příslušníků etnických menšin, především Romů, na trhu práce, zejména podporou:

   i) modernizace a posilování institucí na trhu práce, zejména služeb zaměstnanosti a jiných iniciativ rámci strategií Evropské unie a jejích členských států podporujících plnou zaměstnanost;
   ii) provádění aktivních a preventivních opatření pro včasnou identifikaci potřeb a osobní kariérní podporu, poradenství a další vzdělávání v rámci individuálních akčních plánů, hledání práce, převedení pracovníků na jiná pracoviště a mobilitu, dále provádění opatření podněcujících samostatnou výdělečnou činnost a zakládání podniků, vytváření podnětů a zlepšování pracovních podmínek v zájmu prodlužování doby strávené v zaměstnání, zvláštních opatření na podporu přístupu mladých lidí na trh práce, zejména zřizováním pracovních stáží a vytvářením podnětů k podnikání, využívání sociální ekonomiky a přechodného modelu trhu práce na cestě k plné zaměstnanosti; podpory péče o děti a dopravy jako mechanismů k povzbuzení nečinných a nezaměstnaných osob k práci;
   iii) mainstreamingu a specifických činností na zlepšení přístupu k zaměstnanosti a na zvýšení udržitelné zaměstnanosti a pracovního postupu žen, odstranění přímé a nepřímé segregace pohlaví na trhu práce řešením příčin platových rozdílů mezi pohlavími; zvláštní pozornost je přitom věnována ženám, které si přejí vrátit se na trh práce po mateřské nebo rodičovské dovolené, a ženám propuštěným ze zaměstnání, kterým zbývá pouze několik let ke získání nároku na důchod;
   iv) specifických opatření pro sladění pracovního a soukromého života, mj. usnadňováním přístupu k péči o děti a péči o vyživované osoby;
   v) specifických činností na posílení sociální integrace přistěhovalců a zvýšení jejich účasti na zaměstnanosti, včetně jejich vedení a jazykového vzdělávání a posouzení odbornosti získané v zahraničí;
   vi) zvláštních opatření vyvažující zvláštní omezení vyplývající ze specifické povahy nejvzdálenějších regionů v souladu s čl. 299 odst. 2 Smlouvy;
   vii) případné podpory duševního zdraví ekonomicky neaktivních osob;

c)   posílení sociálního začlenění znevýhodněných osob a jejich trvalého začlenění do trhu práce, boj se sociálním vyloučením a se všemi formami diskriminace na pracovním trhu a ve společnosti, například podporováním:

   i) začleňování znevýhodněných osob, přistěhovalců, příslušníků etnických menšin, především Romů, obyvatel znevýhodněných oblastí nebo částí oblastí, osob bez školního vzdělání, osob s nedokončeným vzděláním, postižených osob, chudých a dlouhodobě nezaměstnaných do zaměstnání, a přístup k zaměstnání a možnost návratu do zaměstnání u osob vyčleněných ze společnosti včetně osob starších 50 let a rodičů samoživitelů, osob s nedokončeným vzděláním, příslušníků menšin, žadatelů o azyl a postižených osob prostřednictvím opatření na zlepšení jejich zaměstnatelnosti a opatření k jejich integraci do společnosti a místní komunity, včetně socio-ekonomických opatření, a prostřednictvím doplňující činnosti a rozvojem příslušných sociálních, sousedských a pečovatelských služeb;
   ii) podporování specifických opatření ke zlepšení sociálního začlenění přistěhovalců a zvýšení jejich účasti na zaměstnanosti, například prostřednictvím poradenství, jazykového vzdělávání a uznávání kvalifikace získané v zahraničí;
   iii) rozmanitosti na pracovišti a boje proti diskriminaci prostřednictvím odborné přípravy, podporou vstupu, účasti a dalšího postupu na trhu práce pomocí zvyšování povědomí a zapojení místních společenství a podniků a podporou iniciativ místního rozvoje, jako jsou městské sociální projekty, a podporováním celoživotního vzdělávání a aktivního občanství;
   iv) vytváření pracovních míst vhodných pro postižené osoby a ochoty zaměstnavatelů zaměstnávat postižené osoby;
   v) specifických činností ke zvyšování povědomí zaměstnavatelů o povinnosti činit přiměřená opatření podle směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví všeobecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání(8), poskytovat zaměstnavatelům informace a pomoc při zajišťování dostupnosti jejich pracoviště pro postižené osoby a odborně je připravovat v oblasti rovnosti příležitostí při přijímání do zaměstnání, zvyšování povědomí o postižených osobách a nediskriminace;
   vi) opatření k usnadňování návratu znevýhodněných skupin, jako např. postižených osob nebo osob, které pečují o vyživované osoby, do zaměstnání;
   vii) sousedského spoluvlastnictví, vůdcovství a demokracie, s cílem vybavit jednotlivce, dobrovolníky a společenské skupiny schopnostmi, posilovat jejich spolupůsobení na životě společnosti a přivést znevýhodněné jednotlivce k zaměstnání a jiným možnostem na trhu práce;

d)   mobilizace pro reformy zaměřené na plnou zaměstnanost, zvýšení kvality práce a na začlenění, zejména podporováním zakládání nových podniků a dalším rozvojem a zaváděním partnerství a paktů prostřednictvím sítí relevantních účastníků na nadnárodní, národní, regionální a místní úrovni, jako jsou například sociální partneři a nevládní organizace, zvláště organizace, které se zabývají sociálním začleněním a rovnými příležitostmi mužů a žen i další rozvoj a zavádění iniciativ zaměřených na místní zaměstnanost a územní pakty zaměstnanosti s cílem zvýšit pracovní a kvalifikační příležitosti a jejich výsledky;

e)   posílení lidského kapitálu, zejména prostřednictvím navrhování a zavádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy.

2.  V rámci cíle konvergence a v zemích, který získávají prostředky z Fondu soudržnosti, podporuje Evropský sociální fond také činnosti s těmito prioritami:

a)   rozšiřování a zlepšování investic do lidského kapitálu, podporováním zejména:

   i) provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy určených k přípravě jednotlivců na samostatnou práci a k podpoře převzetí odpovědnosti a vzniku nových podniků, s cílem zvýšení reakce jednotlivců na potřeby společnosti založené na znalostech a potřeby celoživotního vzdělávání, zlepšení smysluplnosti počátečního vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce a neustálého zlepšování dovedností učitelů a jiných pracovníků;
   ii) zvýšené celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě včetně činností zaměřených na dosažení podstatného snížení počtu lidí s nedokončeným vzděláním a snížení segregace, zvýšení přístupu k počátečnímu odbornému vzdělávání a vzdělávání na všech úrovních;
   iii) rozvoje lidského potenciálu ve výzkumu a inovacích, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy a související práce v sítích vytvořených mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky ve formě veřejno-soukromého partnerství nebo jiných druhů spolupráce mezi různými ekonomickými a sociálními činiteli;
   iv) přizpůsobení pracovního prostředí za účelem zohledněním otázky rovnováhy mezi prací a životem;

b)   posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb, sociálních partnerů, občanské společnosti a nevládních organizací na státní, regionální a místní úrovni pro podporování reforem a odpovědné správy věcí veřejných zvláště v oblasti hospodářství, zaměstnanosti, sociálních záležitostí, životního prostředí a soudnictví, podporováním zejména:

   i) dobré tvorby politiky a programu, sledování, hodnocení pomocí studií, statistik a odborných posudků, podpory koordinace mezi jednotlivými útvary a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty;
   ii) budování kapacity pro provádění politiky a programů, včetně prosazování předpisů, zejména prostřednictvím průběžné odborné přípravy vedoucích i ostatních pracovníků a specifické podpory klíčových služeb, inspektorátů a sociálně ekonomických účastníků, včetně sociálních partnerů a příslušných nevládních organizací a reprezentativních profesních organizací.

3.  Při provádění cílů a priorit uvedených v odstavci 1 a odstavci 2 Evropský sociální fond podporuje činnosti zaměřené na podporu a šíření inovací jako zvláštní položku a na spolupráci mezi členskými státy na národní a regionální úrovni, zejména prostřednictvím sdílení informací, zkušeností, výsledků a dobrých postupů a rozvojem doplňkových přístupů a koordinovaných nebo společných akcí.

4.  Evropský sociální fond podporuje informační a osvětovou činnost členských států zaměřenou na veřejnost za účelem boje proti diskriminaci a na podporu rovného zacházení a rovných příležitostí mužů a žen na pracovišti a ve společnosti.

5.  Při provádění priority sociálního začlenění uvedené v odst. 1 písm. c) bodě i) může financování Evropského sociálního fondu pro činnosti v rozsahu působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. …/2005 [o Evropském fondu pro regionální rozvoj](9) představovat maximálně 10 % dotčené priority.

Článek 4

Soudržnost a soustředění

1.  Členské státy zajistí, že akce podporovaná Evropským sociálním fondem je v souladu s cíli evropské strategie zaměstnanosti a cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, obecného a odborného vzdělávání a rovnoprávnosti mužů a žen a podporují jejich provádění. Zejména zajistí, že akce stanovená ve strategickém referenčním rámci a v operačním programu sleduje cíle, úkoly a priority národních akčních plánů pro zaměstnanost a pro sociální začlenění. Členské státy soustřeďují finanční podporu zejména na provádění doporučení pro zaměstnanost podle čl. 128 odst. 4 Smlouvy a na provádění ostatních příslušných cílů Společenství v oblasti sociálního začlenění a na boj proti sociálnímu výloučení. Evropský sociální fond může rovněž podporovat opatření, která přesahují národní plán zaměstnanosti, jestliže jsou nutná z důvodu regionálních nebo lokálních zvláštností a jestliže jimi lze lépe dosáhnout lisabonských cílů zaměstnanosti, sociálního začlenění a sociální soudržnosti.

2.  Prostředky jednotlivých operačních programů by měly být zacíleny na nejdůležitější potřeby a proudit do těch politických oblastí, v nichž může Evropský sociální fond zanechat významný dopad, pokud jde o dosahování cílů programu. Aby se maximalizovala účinnost podpory Evropského sociálního fondu, počítají operační programy především s regiony a lokalitami, které se potýkají s nejvážnějšími problémy, včetně sociálně deprivovaných městských oblastí, upadajících venkovských a na rybolovu závislých oblastí, ostrovů, hornatých a odlehlých regionů, regionů s nízkou hustotou obyvatelstva nebo demograficky znevýhodněných regionů a regionů mimořádně zasažených přemisťováním podniků.

3.  Hlavní prvky výročních zpráv členských států uvedených v článku 19 nařízení (ES) č. .../2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] se zapracují do odpovídajících národních akčních plánů pro zaměstnanost a národních akčních plánů pro sociální začlenění.

4.  Vyčíslené cíle a ukazatele, které byly vybrány pro sledování provádění národního strategického referenčního rámce definovaného v článku 18 nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti], jsou ty, které se používají pro provádění evropské strategie zaměstnanosti a v souvislosti s dohodnutými cíli Společenství v oblasti sociálního začlenění, nediskriminace, vzdělávání a odborné přípravy i rovnosti mezi muži a ženami. Ukazatele sledování operačních programů by měly být v souladu s těmito vyčíslenými cíli.

5.  Hodnocení provedené v souvislosti s činností Evropského sociálního fondu posoudí také příspěvek činnosti podporované Evropským sociálním fondem k provádění evropské strategie zaměstnanosti a k dosažení cílů Společenství v oblasti sociálního začlenění, nediskriminace, podpory rovnosti mezi muži a ženami a vzdělávání a odborné přípravy v dotčeném členském státě.

Článek 5

Řádná správa a partnerství

1.  Evropský sociální fond podporuje řádnou správu a partnerství. Jeho podpora je navržena a prováděna na příslušné územní úrovni se zvláštní pozorností věnované regionální a místní úrovni v souladu s institucionálními opatřeními, které jsou specifické pro každý členský stát.

2.  Při plánování programu, provádění a sledování podpory ESF dbají členské státy a řídicí orgán příslušného operačního programu na zapojení odpovídající přístup sociálních partnerů a odpovídající konzultaci s nevládními účastníky a jejich účast, zejména v oblasti sociálního začlenění, nediskriminace a rovnocenného posuzování žen a mužů, na příslušné územní úrovni, která může být současně také národní i regionální, při programování, provádění a sledování podpory Evropského sociálního fondu.

3.  Členské státy učiní nezbytná opatření k informování obyvatelstva a příslušných činitelů o operačních programech a činnostech, které mohou být financovány z Evropského sociálního fondu.

4.  Řídicí orgány každého operačního programu podporují odpovídající účast a přístup sociálních partnerů k činnostem financovaným podle článku 3 tohoto nařízení.

Nejméně 2 % prostředků ESF se poskytují na budování kapacity, školicí a propojovací opatření, posílení sociálního dialogu a společná opatření sociálních partnerů, zejména k posílení NVO a Společenství a s ohledem na přizpůsobivost pracujících a podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. a) a na opatření pro posílení úlohy reprezentativních nevládních organizací činných v oblasti sociálního začlenění a nediskriminace.

5.  Řídicí orgán každého operačního programu podporuje adekvátní účast a přístup příslušných nevládních organizací a zajišťuje jim jednoduchý a rychlý přístup k financovaným činnostem, především v oblasti sociálního začlenění, zejména pro znevýhodněné skupiny, jako jsou postižené osoby, v oblasti nediskriminace a rovnosti příležitostí mužů a žen.

V rámci cíle konvergence se nejméně 1 % prostředků ESF poskytuje na budování kapacit, opatření ke vzdělávání a propojování nevládních organizací, zejména s ohledem na sociální začlenění a boj s diskriminací podle čl. 3 odst. 1 písm. c).

6.  V případě přenesení zodpovědnosti za provádění programu může být podpora v rámci programu poskytnuta prostřednictvím globálních grantů.

7.  V rámci priorit programů pro inovační činnosti podle čl. 3 odst. 3 může být pro menší akce, na nichž se spolupodílejí místní účastníci, u omezeného množství programů vytvořen fond. Financování bude zajišťováno ve formě globálních dotací. "Malé projekty" jsou akce do 300 000 EUR.

Řídicí orgán zajistí, aby nevládní organizace činné v oblasti sociálního začlenění a nediskriminace měly k prostředkům přístup alespoň rovnocenný s přístupem v rámci programu EQUAL.

Článek 6

Rovnost žen a mužů a rovnost příležitostí

Členské státy a řídicí orgány zajistí, aby operační programy obsahovaly analýzu dopadů na rovnost mužů a žen a aby přidělování prostředků vhodným způsobem odpovídalo specifickým potřebám mužů a žen, a aby byla podporována rovnost žen a mužů v rámci plánování, provádění, sledování a hodnocení, včetně stanovení specifických cílů a úkolů s přesnými harmonogramy a kvalitativními a kvantitativními ukazateli rovnosti.

Členské státy a řídicí orgány zajistí, aby bylo v každém stadiu operačních programů prováděno rozpočtování z hlediska rovnosti.

Členské státy a řídicí orgány zajistí vyvážené zastoupení mužů a žen při řízení a provádění operačních programů na místní, regionální a národní úrovni.

Article 7

Nediskriminace

Členské státy a řídicí orgány zajistí, aby operační programy zahrnovaly popis toho, jak budou sociální začlenění postižených osob a znevýhodněných skupin i zásady nediskriminace podporovány a dosahovány ve fázích plánování, provádění, sledování a hodnocení s využitím specifických ukazatelů.

Článek 8

Inovace

V rámci každého operačního programu členské státy a řídicí orgány věnují zvláštní pozornost podpoře a šíření inovačních činností jako samostatné položce, zvláště těm, které podporují užší spolupráci mezi různými veřejnými, sociálními a ekonomickými účastníky. Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 47 nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] vybere řídící orgán témata pro financování inovací a definuje vhodné způsoby provádění v souladu se Evropskými směry zaměstnanosti definuje vhodné způsoby provádění. Podíl inovačních činností na operačním programu by měl dosahovat nejméně 1 %. U těchto činností bude podíl spolufinancování ESF 85 %.

Článek 9

Nadnárodní spolupráce

1.  Členské státy a řídící orgány mohou při plánování národní, přeshraniční a meziregionální spolupráce stanovit specifické priority v rámci operačního programu nebo specifického operačního programu. U těchto činností bude podíl Evropského sociálního fondu 85 %; koordinační opatření v rámci nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráce jsou ze 100 % financována z Evropského sociálního fondu.

2.  Členské státy zajistí soudržnost a vzájemné doplňování mezi činností fondu a akcemi podporovanými prostřednictvím jiných nadnárodních programů Společenství, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, prostřednictvím vhodných koordinačních mechanismů pro optimalizaci využívání zdrojů Společenství na podporu vzdělávání a celoživotního učení.

Článek 10

Inovační opatření a technická pomoc

Nejméně 1 % prostředků ESF bude poskytnuto Komisi za účelem financování inovačních opatření a pilotních projektů v rámci trhu práce, zaměstnanosti a odborné přípravy i opatření v rámci sociálního dialogu, ve prospěch zaměstnanců, které se zaměřují na podporu přenosu odborných znalostí spadajících do oblasti působnosti Evropského sociálního fondu.

Komise dále podporuje zejména fóra pro rozvoj a vytváření územních paktů pro zaměstnanost při přípravě plánování programu, výměnu zkušeností, opatření ke zvýšení informovanosti, semináře, propojení a metodu peer review pro určování a šíření osvědčených postupů a podporu vzájemného učení s cílem posílit politický rozměr a přínos ESF k cílům Společenství s ohledem na zaměstnanost zejména mládeže a starších osob a na sociální začlenění, nediskriminaci a slučitelnost povolání a rodiny.

Článek 11

Zprávy o pokroku a o provádění

Zprávy, které jsou předkládány každé dva roky a závěrečné zprávy o provádění uvedené v článku 66 nařízení (ES) č. …/2005 [o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti] obsahují přehled a hodnocení provádění v následujících oblastech:

   a) rovnost pohlaví i jakékoli specifické akce v oblasti rovnosti pohlaví;
   b) začlenění problematiky všech diskriminovaných skupin, včetně akcí zaměřených na zajištění sociální integrace, přístupu a zaměstnanosti postižených osob;
   c) akce na posílení sociálního začlenění přistěhovalců a zlepšení jejich přístupu k zaměstnání;
   d) akce na posílení sociálního začlenění a zaměstnanosti osob, jež patří ke znevýhodněným skupinám: příslušníků etnických menšin, postižených osob, obyvatel znevýhodněných oblasti nebo částí oblastí, osob bez vzdělání, chudých a dlouhodobě nezaměstnaných;
   e) akce na posílení sociálního začlenění a zvýšení zaměstnatelnosti jiných skupin znevýhodněných osob;
   f) akce na posílení profesní kvalifikace pracovníků;
   g) inovační činnosti včetně odůvodnění témat zvolených pro inovaci, prezentace jejich výsledků a jejich šíření;
   h) akce na posílení spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem;
   i) akce na podporu zapojení sociálních partnerů a jejich integrace do místních, regionálních, národních a nadnárodních sítí;
   j) činnosti v rámci nadnárodní, přeshraniční nebo meziregionální spolupráce;
   k) opatření na podporu samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků;
   l) koordinace finančních prostředků Evropského sociálního fondu s opatřeními národních plánů zaměstnanosti, evropské strategie zaměstnanosti a Lisabonské strategie;
   m) akce proti činnostem, které vedou k sociálnímu vyčlenění, a vyhodnocení míry hospodářské nečinnosti.

Článek 12

Způsobilost

1.  Evropský sociální fond poskytne podporu veřejných výdajů, která má formu nevratných individuálních nebo globálních grantů, vratných grantů, vratek úroků z půjček a mikropůjček a nákupu zboží a služeb v souladu s právními předpisy, které v jednotlivých členských státech platí pro veřejné zakázky.

2.  Pro podporu z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé tyto výdaje:

a)   vratné DPH;

b)   úroky z dlužných částek;

c)   nákup infrastruktury, odpisovatelného movitého majetku, nemovitosti a pozemku.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku pravidla způsobilosti stanovená v článku 6 nařízení (ES) č. …/2005 [o Evropském fondu pro regionální rozvoj] platí pro akce spolufinancované z Evropského sociální fondu, které spadají do oblasti působnosti článku [2] uvedeného nařízení.

4.  Bez ohledu na vnitrostátní pravidla způsobilosti mohou výdaje vykázané v rámci operačních programů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem zahrnovat:

   a) odměny nebo platy vynaložené třetí stranou ve prospěch účastníků operace a potvrzené příjemci, za podmínky, že takové výdaje představují vnitrostátní veřejné spolufinancování takovéto operace v souladu s platnými vnitrostátními předpisy;
   b) nepřímé náklady na operaci stanovené na paušálním základě, do výše 20 % přímých nákladů vykázaných pro tuto operaci podle typu operace, souvislosti, v níž je prováděna, a jejího umístění.

Článek 13

Přechodná ustanovení

Toto nařízení nemá vliv na pokračování nebo na změnu, včetně celkového nebo částečného zrušení, opatření schválených Radou nebo Komisí na základě nařízení (ES) č. 1784/1999, které platilo před 1. lednem 2007.

Žádosti podané podle nařízení (ES) č. 1784/1999 zůstávají v platnosti.

Článek 14

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1784/1999 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2007.

Odkazy na nařízení (ES) č. 1784/1999 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 15

Doložka o přezkoumání

Evropský parlament a Rada přezkoumají toto nařízení nejpozději do 31. prosince 2013 postupem uvedeným v článku 251 Smlouvy.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od 1. ledna 2007.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ........ dne ….

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C […], […], s. […].
(3) Úř. věst. C 164, 5.7.2005, s. 48.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(5) Úř. věst. L […], […], s. […].
(6) Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.
(7) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
(8) Úř. věst. L 303 , 2.12.2000, s. 16.
(9) Úř. věst. L


Evropský rybářský fond *
PDF 665kWORD 397k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o Evropském rybářském fondu (KOM(2004)0497 – C6-0212/2004 – 2004/0169(CNS))
P6_TA(2005)0282A6-0217/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

–   s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2004)0497)(1),

–   s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, v souladu s nímž Rada konzultovala Parlament (C6-0212/2004),

–   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

–   s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanoviska Výboru pro regionální rozvoj, Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Rozpočtového výboru (A6-0217/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES odpovídajícím způsobem změnila;

3.   upřesňuje, že částky uvedené v návrhu nařízení jsou pouze orientační, a to dokud nebude uzavřena dohoda o finančním výhledu na období 2007 a na následující roky;

4.   žádá Komisi, aby po přijetí příštího finančního výhledu potvrdila částky uvedené v návrhu nařízení, nebo v případě potřeby předložila upravené částky ke schválení Evropskému parlamentu a Radě, a zajistila tak slučitelnost s výdajovými stropy;

5.   vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

6.   vyzývá Radu, aby znovu konzultovala Parlament, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

7.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1
Bod odůvodnění 4
(4)  Podle čl. 33 odst. 2 smlouvy je třeba přihlížet ke zvláštní povaze činnosti, vyplývající ze sociální struktury odvětví a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými oblastmi, které jsou do rybolovných činností zapojeny.
(4)  Podle čl. 33 odst. 2 Smlouvy je třeba přihlížet ke zvláštní povaze činnosti, vyplývající ze sociální struktury odvětví a ze strukturálních, přírodních a geografických rozdílů mezi různými oblastmi, které jsou do rybolovných činností zapojeny.
Pozměňovací návrh 3
Bod odůvodnění 9
(9)  Činnost fondu a operace, které pomáhá financovat, by měly být slučitelné s jinými politikami Společenství a měly by být v souladu se všemi právním předpisy Společenství.
(9)  Činnost fondu a operace, které pomáhá financovat, by měly být slučitelné s jinými politikami Společenství a měly by být v souladu se všemi právním předpisy Společenství, jako jsou ustanovení finančního nařízení a jeho prováděcích pravidel.
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění 10
(10)  Činnost Společenství by měla doplňovat činnost členských států nebo se snažit k ní přispět, a za účelem zajištění vysoké přidané hodnoty by mělo být posíleno partnerství. To se týká regionálních a místních úřadů, dalších příslušných úřadů včetně těch, které odpovídají za životní prostředí a za podporu rovnosti mezi muži a ženami, ekonomických a sociálních partnerů a jiných příslušných orgánů. Dotčení partneři by měli být zapojeni do přípravy, sledování a hodnocení pomoci.
(10)  Činnost Společenství by měla doplňovat činnost členských států nebo se snažit k ní přispět, a za účelem zajištění vysoké přidané hodnoty by mělo být posíleno partnerství. To se týká regionálních a místních úřadů, dalších příslušných úřadů včetně těch, které odpovídají za životní prostředí a za podporu nediskriminace včetně rovnosti mužů a žen, ekonomických a sociálních partnerů a jiných příslušných orgánů. Dotčení partneři by měli být zapojeni do přípravy, sledování a hodnocení pomoci.
Pozměňovací návrh 5
Bod odůvodnění 13
(13)  Podle článku 274 smlouvy, spolupracují členské státy s Komisí, aby zajistily soulad se zásadami řádného finančního řízení. V této souvislosti nařízení určuje podmínky, které Komisi umožňují vykonávat její povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropských společenství.
(13)  Podle článku 274 smlouvy, spolupracují členské státy s Komisí, aby zajistily soulad se zásadami řádného finančního řízení. V této souvislosti nařízení určuje podmínky, které Komisi umožňují vykonávat její povinnosti související s plněním souhrnného rozpočtu Evropských společenství pod dohledem Evropského parlamentu jakožto rozpočtového orgánu.
Pozměňovací návrh 6
Bod odůvodnění 24
(24)  Potřeba zavést doprovodná opatření pro SRP, zejména za účelem snížení jejího socioekonomického dopadu při provádění politiky rozvoje pobřežních oblastí.
(24)  Je třeba zavést doprovodná opatření pro SRP, zejména za účelem snížení jejího socioekonomického dopadu při provádění politiky rozvoje pobřežních oblastí s cílem diverzifikovat hospodářské činnosti a zajistit udržitelnou zaměstnanost.
Pozměňovací návrh 7
Bod odůvodnění 29
(29)  Mělo by být omezeno loďstvo Společenství, aby se přizpůsobilo dostupným a přístupným zdrojům.
(29)  Mělo by být vyvíjeno trvalé úsilí o přizpůsobení loďstva Společenství dostupným a přístupným zdrojům, pokud je to nezbytné pro dosažení rovnováhy z hlediska zdrojů a zajištění životaschopnosti samotného loďstva.
Pozměňovací návrh 8
Bod odůvodnění 29a (nový)
(29a) Z tohoto důvodu je nezbytné pod dohledem Komise vytvořit pro všechny členské státy skutečně harmonizovaný rejstřík rybářských plavidel Společenství podle typu lodí a podle států, s uvedením nosnosti a výkonu. Rejstřík musí být přesný, průhledný a spolehlivý a členské státyby měly následně přijmout stejná kritéria pro měření nosnosti a výkonu svých plavidel.
Pozměňovací návrh 9
Bod odůvodnění 29b (nový)
(29b) Převody rybářských plavidel Společenství do třetích zemí by kromě přispění k omezení kapacity ve vodách Společenství měly přispívat také k posílení udržitelného rybolovu mimo vody Společenství.
Pozměňovací návrh 10
Bod odůvodnění 30
(30)  Pro provádění restrukturalizace rybářského loďstva budou nezbytná doprovodná socioekonomická opatření.
(30)  Pro provádění přizpůsobení rybářského loďstva zdrojům zaznamenaným v oblastech, na které se dané loďstvo zaměřuje, budou nezbytná doprovodná socioekonomická opatření.
Pozměňovací návrh 11
Bod odůvodnění 33
(33)  Měla by být stanovena podrobná pravidla pro poskytování podpory pro akvakulturu, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh tak, aby byla zajištěna ekonomická životaschopnost těchto odvětví; za tímto účelem je nezbytné identifikovat omezený počet prioritních cílů pomoci a zaměřit strukturální pomoc na velmi malé a malé podniky.
(33)  Měla by být stanovena podrobná pravidla pro poskytování podpory pro akvakulturu, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh tak, aby byla zajištěna ekonomická životaschopnost těchto odvětví.
Pozměňovací návrh 12
Bod odůvodnění 35
(35)  Fond by měl formou technické pomoci poskytovat pomoc při hodnocení, studiích, pilotních projektech a výměně zkušeností za účelem podpory novátorských přístupů a postupů pro jednoduché a transparentní provádění.
(35)  Fond by měl formou technické pomoci poskytovat pomoc při hodnocení, studiích, pilotních projektech, experimentálních rybářských kampaních a výměně zkušeností za účelem podpory novátorských přístupů a postupů pro jednoduché a transparentní provádění.
Pozměňovací návrh 13
Bod odůvodnění 37
(37)  Účinnost a vliv operací strukturálních fondů také závisí na zdokonaleném a důkladnějším hodnocení. V této souvislost by měly by být stanoveny povinnosti členských států a Komise a opatření, která by zajistila spolehlivost hodnocení.
(37)  Účinnost a vliv operací strukturálních fondů také závisí na zdokonaleném a důkladnějším hodnocení a průhlednosti. V této souvislost by měly by být stanoveny povinnosti členských států a Komise a opatření, která by zajistila spolehlivost hodnocení a jeho přístupnost veřejnosti.
Pozměňovací návrh 14
Bod odůvodnění 53
(53)  Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 a (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění jejich produktů na trh, jakož i ostatní ustanovení by měla být zrušena. Avšak pro řádné provádění pomoci, operací a projektů schválených do 31. prosince 2006 by měla zůstat zrušená ujednání v uvedených souvislostech v platnosti,
(53)  Nařízení Rady (ES) č. 1263/1999 ze dne 21. června 1999 a (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění jejich produktů na trh, jakož i ostatní ustanovení by měla být zrušena. Avšak pro řádné provádění pomoci, operací a projektů závazně sjednaných do 31. prosince 2006 a zaplacených do 31. prosince 2008 by měla zůstat zrušená ujednání v uvedených souvislostech v platnosti,
Pozměňovací návrh 15
Článek 1
Tímto nařízením se zakládá Evropský rybářský fond (dále v tomto nařízení pouze "fond") a definuje rámec podpory Společenství pro udržitelný rozvoj odvětví rybolovu a pobřežních rybolovných zón.
Tímto nařízením se zakládá Evropský rybářský a akvakulturní fond (dále jen "fond") a definuje rámec podpory Společenství pro udržitelný hospodářský a sociální rozvoj a rozvoj životního prostředí v odvětví rybolovu, akvakultury a pobřežních rybolovných zón.
Pozměňovací návrh 16
Čl. 3 písm. e)
(e) "akvakulturou" rozumí chov a kultivace vodních organismů s využitím technik určených pro zvýšení produkce příslušných organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí; organismy zůstávají po dobu růstu a kultivace majetkem fyzických nebo právnických osob až do výlovu a včetně doby výlovu ;
(e) "akvakulturou včetně vallicultury (chov ryb v italských lagunách) a chovu měkkýšů a korýšů" se rozumí chov a kultivace vodních organismů s využitím technik určených pro zvýšení produkce příslušných organismů nad přirozenou kapacitu životního prostřed; akvakultura by měla být podporována, jen pokud není škodlivá pro životní prostředí; organismy zůstávají po dobu růstu a kultivace majetkem fyzických nebo právnických osob až do výlovu a včetně doby výlovu;
Pozměňovací návrh 17
Čl. 3 písm. f)
(f) "velmi malými podniky a malými podniky" rozumí velmi malé podniky a malé podniky, jak jsou definované v doporučení Komise 2003/361/ES ze 6. května 2003 o definici velmi malých, malých a středních podniků ;
vypouští se
Pozměňovací návrh 18
Čl. 4 písm. b)
(b) prosazování udržitelné rovnováhy mezi zdroji a kapacitou loďstva Společenství;
(b) prosazování obnovy a modernizace rybářského loďstva, za předpokladu, že je zajištěna udržitelná rovnováha mezi zdroji a intenzitou rybolovu a hospodářskou životaschopností loďstva Společenství, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň dodávek na trh Společenství;
Pozměňovací návrh 19
Čl. 4 písm. ba) (nové)
(ba) podporu udržitelného rozvoje produkce akvakultury;
Pozměňovací návrh 20
Čl. 4 písm. d)
(d) podporu ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů;
(d) podporu ochrany a posílení živých přírodních zdrojů a životního prostředí, pokud souvisejí s odvětvím rybolovu a akvakultury;
Pozměňovací návrh 21
Čl. 4 písm. fa) (nové)
(fa) podporu příznivějšího zacházení s nejvzdálenějšími regiony s ohledem na článek 299 Smlouvy.
Pozměňovací návrh 22
Článek 5
Evropský rybářský fond (dále pouze fond nebo ERF) bude podporovat odvětví rybolovu. Opatření učiněná podle tohoto nařízení přispějí k dosažení obecných cílů stanovených v článku 33 Smlouvy a cílů definovaných jako součást společné rybářské politiky (SRP). Dle potřeby doplní ostatní nástroje a politiky Společenství.
Evropský rybářský a akvakulturní fond (dále jen "fond" nebo "ERAF") bude podporovat odvětví rybolovu a akvakultury. Opatření učiněná podle tohoto nařízení přispějí k dosažení obecných cílů stanovených v článku 33 Smlouvy a cílů definovaných jako součást společné rybářské politiky (SRP). Dle potřeby doplní ostatní nástroje a politiky Společenství. .
Pozměňovací návrh 23
Čl. 6 odst. 4
4.  Operace financované fondem nepřispějí přímo ani nepřímo ke zvýšení intenzity rybolovu.
4.  Operace financované fondem nepřispějí přímo ani nepřímo ke zvýšení intenzity rybolovu v oblastech, kde je zjevné nebezpečí nadměrného rybolovu. Zdroje z fondu nejsou rovněž využívány na podporu zvýšení intenzity rybolovu týkající se druhů, pro které byly stanoveny kvóty nebo jiné podmínky nebo jejichž zásoby se nenacházejí v biologicky bezpečných mezích. Je však povoleno financování rybolovných opatření vztahujících se k jasně nedostatečně loveným druhům.
Pozměňovací návrh 24
Čl. 11 odst. 2
Členské státy zajistí, aby byly podporovány akce na podporu role žen v odvětví rybolovu.
Členské státy zajistí, aby byly podporovány akce na podporu role žen v odvětví rybolovu včetně snah na nadnárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 25
Článek 13
Komise provede podle jednotlivých členských států orientační rozdělení vyčleněných prostředků, které jsou k dispozici pro programovací období 2007 až 2013, přičemž vyčlení část pro konvergenční cíl, a k rozdělení použije následující objektivní kritéria: velikost odvětví rybolovu v členském státě, potřebný rozsah úpravy intenzity rybolovu, úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu a spojitost stávajících opatření.
Komise provede podle jednotlivých členských států orientační rozdělení vyčleněných prostředků, které jsou k dispozici pro programovací období 2007 až 2013, přičemž vyčlení část pro konvergenční cíl, a k rozdělení použije následující objektivní kritéria: velikost odvětví rybolovu v členském státě, potřebný rozsah úpravy intenzity rybolovu, úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu a spojitost stávajících opatření a rovněž dopad rybolovného průmyslu na hospodářskou a sociální strukturu.
Pozměňovací návrh 26
Čl. 15 odst.1
1.  Do tří měsíců od přijetí strategických zásad před předložením operačního programu přijme každý členský stát vnitrostátní strategický plán pro odvětví rybolovu.
1.  Do šesti měsíců od přijetí strategických zásad před předložením operačního programu přijme každý členský stát vnitrostátní strategický plán pro odvětví rybolovu a akvakultury .
Pozměňovací návrh 27
Čl. 15 odst. 4 písm. a)
(a) omezení intenzity rybolovu a kapacity a identifikace zdrojů a konečných termínů pro dosažení cíle pro rybolov a dotčené rybářské loďstvo;
(a) přizpůsobení intenzity rybolovu a kapacity a identifikace zdrojů a konečných termínů pro dosažení cíle pro rybolov a dotčené rybářské loďstvo;
Pozměňovací návrh 28
Čl. 15 odst. 4 písm. b)
(b) rozvoji odvětví akvakultury, zpracovatelského průmyslu a uvádění na trh;
(b) udržitelnému rozvoji odvětví akvakultury, zpracovatelského průmyslu a uvádění na trh;
Pozměňovací návrh 29
Čl. 15 odst. 4 písm. d)
(d) strategii dodávek produktů rybolovu a rozvoji rybolovných činností mimo vody Společenství;
(d) strategii dodávek produktů rybolovu a rybolovným činnostem mimo vody Společenství se zvláštním zřetelem na stav rybolovných zásob;
Pozměňovací návrh 30
Čl. 15 odst. 4 písm. ea) (nové)
(ea) ochraně životního prostředí a vodních biologických zdrojů.
Pozměňovací návrh 31
Čl. 15 odst. 4a (nový)
4a. Národní strategický plán se po schválení Komisí zveřejní.
Pozměňovací návrh 32
Čl. 18 odst. 2 pododstavec 2 písm. da) (nové)
(da) akční plán pro předcházení podvodům a nesrovnalostem.
Pozměňovací návrh 33
Čl. 20 odst. 4
4.  Komise schválí každý operační program nejpozději pět měsíců po jeho oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že operační program je vytvořen podle článku 18.
4.  Komise schválí každý operační program nejpozději pět měsíců po jeho oficiálním předložení členským státem za předpokladu, že operační program je vytvořen podle článku 18. Tento plán se zveřejní.
Pozměňovací návrh 34
Čl. 23 písm. a) 5 odrážka
- vnitrostátní plány pro výstup z loďstva s maximálním trváním dva roky jako součást povinností uvedených v článcích 11 až 16 nařízení (ES) č. 2371/2002 o úpravě kapacity loďstva Společenství.
- vnitrostátní plány pro výstup z loďstva s maximálním trváním programového období jako součást povinností uvedených v článcích 11 až 16 nařízení (ES) č. 2371/2002 o úpravě kapacity loďstva.
Pozměňovací návrh 35
Čl. 23 písm. a) odrážka 5a (nová)
- uplatňování ochranných zón včetně časových a prostorových uzávěr, omezené činnosti v určitých oblastech nebo zón se zákazem rybolovu.
Pozměňovací návrh 36
Čl. 24 odst. 1
1.  Každý členský stát si ve svém vnitrostátním strategickém plánu stanoví svou politiku úpravy intenzity rybolovu. Prioritou je financování operací uvedených v čl. 23 písm. a) první odrážce.
1.  Každý členský stát si ve svém vnitrostátním strategickém plánu stanoví svou politiku úpravy intenzity rybolovu. Prioritou je financování operací uvedených v článku 23.
Pozměňovací návrh 37
Čl. 24 odst. 2
2.  Vnitrostátní plány na úpravu intenzity rybolovu podle první odrážky čl. 23 písm. a) obsahují opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností v souladu s článkem 25.
2.  Národní plány na úpravu intenzity rybolovu podle první odrážky čl. 23 písm. a) mohou obsahovat opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností v souladu s článkem 25.
Pozměňovací návrh 38
Čl. 24 odst. 6 pododstavec 1
6.  Doba trvání vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu uvedených v čl. 23 písm. a) nepřesáhne dva roky.
6.  Členské státy předloží kdykoli během platného období ERAF národní plány na úpravu intenzity rybolovu uvedené v čl. 23 písm. a), které nepřesáhnou programové období pěti let.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 24 odst. 6 pododstavec 2
V případech stanovených v čl. 23 odst. a) první, druhé a čtvrté odrážce přijmou členské státy vnitrostátní plány do dvou měsíců po datu vydání rozhodnutí Rady nebo Komise.
V případech stanovených v čl. 23 odst. a) první, druhé a čtvrté odrážce přijmou členské státy vnitrostátní plány do šesti měsíců po datu vydání rozhodnutí Rady nebo Komise.
Pozměňovací návrh 40
Čl. 24 odst. 6 pododstavec 3
V případech stanovených v čl. 23 písm. a) třetí odrážce přijmou členské státy do dvou měsíců od oznámení od Komise resktrukturalizační plány pro dotčená plavidla a rybáře.
V případech stanovených v čl. 23 písm. a) třetí odrážce přijmou členské státy do šesti měsíců od oznámení od Komise resktrukturalizační plány pro dotčená plavidla a rybáře.
Pozměňovací návrh 41
Čl. 25 odst.1 pododstavec 1
1.  Fond poskytne příspěvek pro spolufinancování trvalého zastavení rybolovné činnosti plavidel za předpokladu, že je tento krok součástí plánu na úpravu intenzity rybolovu uvedeného v čl. 23 písm. a). Trvalé odstavení plavidla z rybářské činnosti může být dosaženo pouze vrakováním plavidla nebo jeho převedením na činnost pro neziskové účely .
1.  Fond poskytne příspěvek pro spolufinancování trvalého zastavení rybolovné činnosti plavidel za předpokladu, že je tento krok součástí plánu na úpravu intenzity rybolovu uvedeného v čl. 23 písm. a) nebo je učiněn po rozhodnutí dobrovolně zastavit rybolovnou činnost vedoucím ke snížení rybolovné kapacity. Trvalé odstavení plavidla z rybářské činnosti může být dosaženo pouze vrakováním plavidla nebo jeho převedením na nerybářskou činnost, vytvořením společného podniku nebo vývozem za jiným účelem, než je rybolov. V posledním případě bude sazba pro účastníky uvedená ve skupině 1 tabulky v příloze II snížena o 50 %.
Pozměňovací návrh 42
Čl. 25 odst. 2 pododstavec 2
Členské státy mohou také stanovit míru veřejné podpory s tím, že přihlédnou k nejlepšímu poměru nákladů a účinnosti na základě jednoho nebo více následujících objektivních kritérií:
Členské státy mohou také stanovit míru veřejné podpory s tím, že přihlédnou k nejlepšímu poměru nákladů a účinnosti na základě následujícího objektivního kritéria:
(a) cena rybářského plavidla zaznamenaná na vnitrostátním trhu nebo jeho pojistná hodnota;
(b) obrat plavidla;
c) stáří plavidla a jeho prostornost vyjádřená v GT nebo výkon motoru vyjádřený v kW.
c)stáří plavidla a jeho prostornost vyjádřená v GT nebo výkon motoru vyjádřený v kW.
Pozměňovací návrh 43
Čl. 26 odst. 1 pododstavec 1
1.  V kontextu vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu podle čl. 23 písm. a) první, druhé a čtvrté odrážky může fond přispívat na financování opatření na podporu v případě dočasného zastavení rybolovné činnosti pro rybáře a vlastníky plavidel po dobu maximálně jednoho roku, která může být ještě o jeden rok prodloužena.
1.  V kontextu vnitrostátních plánů na úpravu intenzity rybolovu podle čl. 23 písm. a) první, druhé, třetí a čtvrté odrážky může fond přispívat na financování opatření na podporu v případě dočasného zastavení rybolovné činnosti pro rybáře a vlastníky plavidel po dobu minimálně tří měsíců a maximálně dvou let v kterémkoli programovém období.
Pozměňovací návrh 44
Čl. 26 odst.1 pododstavec 2
Tato opatření pro dočasné zastavení činnosti doprovází plán na úpravu intenzity rybolovu, který do dvou let zajistí trvalé snížení kapacity nejméně ve stejném rozsahu jako snížení intenzity rybolovu následkem dočasného zastavení činnosti.
vypouští se
Pozměňovací návrh 45
Čl. 26 odst. 4 a (nový)
4a. Členské státy mohou zavést jednorázovou náhradu majitelům plavidel a rybářům v souvislosti s plány na ochranu mořských zdrojů, jako je Natura 2000, povede-li to k omezení rybolovné kapacity.
Pozměňovací návrhy 46 a 47
Čl. 27 odst. 1 písm. a)
(a) podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002;
(a) které se použije na úpravu, jež zvýší bezpečnost na palubě, pracovní a životní podmínky a dobré podmínky pracovníků na palubě obecně, včetně výměny motoru.
Podporu lze poskytnout pouze na výměnu motorů, která se bude provádět z důvodů bezpečnosti, úspory paliva nebo větší šetrnosti k životnímu prostředí, a za podmínky, že nedojde ke zvýšení rybolovné kapacity;
Pozměňovací návrhy 48, 55 a 57
Čl. 27 odst. 1 písm. aa) (nové)
(aa) pro selektivnější a ekologicky šetrnější techniky, které umožní předcházet nechtěným vedlejším úlovkům, zlepší kvalitu a bezpečnost úlovků skladovaných na palubě a zlepší rovněž pracovní a bezpečnostní podmínky.
Pozměňovací návrh 49
Čl. 27 odst. 1 písm. b)
(b) které umožní, aby byly na palubě drženy úlovky, jejichž vyhození zpět do moře již není dále povoleno;
(b) které umožní, aby byly na palubě drženy úlovky, jejichž vyhození zpět do moře již není dále povoleno, a které umožní, aby byly na palubě drženy vedlejší produkty zpracování úlovků na palubě;
Pozměňovací návrh 50
Čl. 27 odst. 1 písm. ba) (nové)
(ba) pro plavidla, která potřebují výměnu motoru z důvodu bezpečnosti nebo z důvodů zmírnění dopadu na životní prostředí;
Pozměňovací návrh 52
Čl. 27 odst. 1 písm. ca) (nové)
(ca) na obnovu loďstva zaměřenou na výměnu plavidel o celkové délce menší než 12 metrů. K výměně jsou také způsobilá plavidla starší než 20 let, která nefungují bezpečně;
Pozměňovací návrh 54
Čl. 27 odst. 1 písm. da) (nové)
(da) které sníží spotřebu energie.
Pozměňovací návrh 56
Čl. 27 odst. 1 písm. db) (nové)
(db) které více zohlední dopady rybolovu na životní prostředí, zejména snížením úniku znečišťujících látek z daných plavidel.
Pozměňovací návrh 58
Čl. 27 odst. 2
2.  Fond může přispět na financování investic určených pro dosažení selektivnosti lovných zařízení za předpokladu, že daného plavidla se týká plán obnovy podle čl. 23 písm. a) první odrážky, že dané plavidlo mění metodu rybolovu a opouští dotčené loviště za účelem přesunu do jiného loviště, kde stav zdrojů umožňuje rybolov, a že jde pouze o první výměnu lovného zařízení.
2.  Fond může přispět na financování investic určených pro dosažení selektivnosti lovných zařízení za předpokladu, že dané plavidlo mění metodu rybolovu a opouští dotčené loviště za účelem přesunu do jiného loviště, kde stav zdrojů umožňuje rybolov, a že jde pouze o první výměnu lovného zařízení.
Pozměňovací návrh 59
Čl. 27 odst. 2a (nový)
2a. Fond stanoví opatření týkající se modernizace všech kategorií rybářských plavidel, včetně jejich motorů, a to z bezpečnostních důvodů a za podmínky, že nové motory nebudou mít větší výkon než staré.
Pozměňovací návrh 60
Článek 27a
1.  Pro účely tohoto článku se "drobným pobřežním rybolovem" rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce nižší než 12 metrů, která nepoužívají tažná zařízení uvedená v tabulce 2 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářských plavidel Společenství.
1.  Pro účely tohoto článku se "drobným pobřežním rybolovem" rozumí rybolov prováděný rybářskými plavidly o celkové délce nižší než 12 metrů, která nepoužívají tažná zařízení uvedená v tabulce 3 přílohy I nařízení Komise (ES) č. 26/2004 ze dne 30. prosince 2003 o rejstříku rybářských plavidel Společenství.
2.  Pokud fond financuje opatření podle článku 27 tohoto nařízení ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, sníží se o 20 % sazba soukromé finanční účasti uvedená ve skupině 2 tabulky v příloze II .
2.  Pokud fond financuje opatření podle článku 26 tohoto nařízení ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, sníží se o 20 % sazba soukromé finanční účasti uvedená ve skupině 2 tabulky v příloze II .
3.  Pokud fond financuje opatření podle článku 28 tohoto nařízení, použijí se sazby uvedené ve skupině 3 přílohy II.
3.  Pokud fond financuje opatření podle článku 27 tohoto nařízení, platí sazby uvedené ve skupině 3 přílohy II.
4.  Fond může přispět na výplaty prémií pro rybáře a vlastníky plavidel, kteří se podílejí na drobném pobřežním rybolovu za účelem:
4.  Fond může přispět na výplaty prémií pro rybáře a vlastníky plavidel, kteří se podílejí na drobném pobřežním rybolovu za účelem:
- zlepšení řízení a kontroly podmínek přístupu do některých oblastí rybolovu;
- zlepšení řízení a kontroly podmínek přístupu do některých oblastí rybolovu;
- podpory organizace výrobního, zpracovatelského a marketingového řetězce pro produkty rybolovu;
- podpory organizace výrobního, zpracovatelského a marketingového řetězce pro produkty rybolovu;
- podpory dobrovolných kroků zaměřených na snížení intenzity rybolovu s cílem zachování zdrojů;
- podpory (Netýká se českého znění.) dobrovolných kroků zaměřených na snížení intenzity rybolovu s cílem zachování zdrojů;
- využití technologických novinek (selektivnějších lovných technik, které přesahují příslušné zákonné požadavky), které nezvyšují intenzitu rybolovu.
- podpory využití technologických novinek (selektivnějších lovných technik, které přesahují požadavky příslušných právních předpisů), které nezvyšují intenzitu rybolovu.
Veřejná podpora se poskytuje na obnovu loďstva s cílem, mimo jiné, využít selektivnější techniky a monitorovací systém plavidel a zlepšit bezpečnost na palubě, pracovní podmínky a zdravotní podmínky za předpokladu, že nedojde ke zvýšení intenzity rybolovu.
– zavedení biologicky rozložitelného rybářského vybavení ve zvláště chráněných mořských oblastech s možností poskytování pomoci prostřednictvím telemedicíny.
- zajištění obnovy rybářského loďstva pro drobný pobřežní rybolov, pokud je prokázáno, že vstup/výstup u loďstva je řízen tak, aby kapacita nepřesahovala cíle stanovené v nařízení (ES) č. 2371/2002.
Použijí se sazby uvedené ve skupině 3 tabulky přílohy II tohoto nařízení.
Platí sazby uvedené ve skupině 3 tabulky přílohy II tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 61
Čl. 27a odst. 4a (nový)
4a. Výměna plavidel a motorů z bezpečnostních důvodů a z důvodu ochrany životního prostředí a úspory paliva by měla být mít nárok na financování za předpokladu, že v důsledku výměny nedojde ke zvýšení kapacity.
Pozměňovací návrh 62
Článek 27b (nový)
Článek 27b
Veřejná podpora na obnovu a modernizaci loďstva v nejvzdálenějších regionech
Veřejná podpora může být poskytnuta na obnovu a modernizaci loďstev v nejvzdálenějších regionech.
Členské státy předloží Komisi ke schválení plán nepřetržitého sledování loďstev, který jasně ukazuje, že vstup/výstup u loďstva je řízen tak, aby kapacita nepřesahovala cíle stanovené v nařízení (ES) č. 639/2004. Použijí se sazby stanovené ve skupině 3 tabulky v příloze II tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 63
Čl. 28 odst. 1 úvodní část
1.  Fond může přispět na financování socioekonomických opatření navržených členskými státy pro rybáře, jichž se dotýkají změny v odvětví rybolovu, která zahrnují:
1.  Fond přispívá na financování socioekonomických opatření navržených členskými státy pro rybáře, jichž se dotýkají změny v odvětví rybolovu, která zahrnují:
Pozměňovací návrh 64
Čl. 28 odst. 1 písm. a)
(a) diverzifikaci činností s cílem podporovat vícenásobná zaměstnání pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu;
(a) diverzifikaci činností s cílem podporovat vícenásobná zaměstnání, včetně různých forem rybářské turistiky, pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu;
Pozměňovací návrh 65
Čl. 28 odst. 1 písm. ba) (nové)
(ba) vzdělávací kurzy o bezpečnosti na moři, školení na pracovišti a vzdělávací a studijní výměnné pobyty pro všechny, kteří pracují v odvětví rybolovu ve členských státech;
Pozměňovací návrh 66
Čl. 28 odst. 1 písm. ca) (nové)
(ca) snížení dopadu dočasných zákazů rybolovu;
Pozměňovací návrh 67
Čl. 28 odst. 1 písm. cb) (nové)
(cb) ztrátu zaměstnání na plavidle, na které se vztahují opatření pro trvalé vyřazení z provozu.
Pozměňovací návrh 68
Čl. 28 odst. 2
2.  Fond může také přispět na financování vzdělávacích opatření a pobídek pro mladé námořníky, kteří se poprvé chtějí stát vlastníky rybářských plavidel.
2.  Fond může také přispět na financování:
a) individuálních prémií pro rybáře mladší 35 let, kteří mohou prokázat, že pracovali jako rybáři v průběhu posledních pěti let nebo mají odpovídající odborné vzdělání a kteří se stávají poprvé vlastníky nebo spoluvlastníky použitých rybářských plavidel.
b) vzdělávacích opatření a pobídek pro mladé rybáře, kteří se poprvé chtějí stát vlastníky rybářských plavidel.
Pozměňovací návrh 69
Čl. 28 odst. 2a (nový)
2a. Fond může poskytovat příspěvky formou paušálně vyplacených prémií posádkám plavidel, která je nutno trvale vyřadit z provozu.
Pozměňovací návrh 70
Článek 28 a (nový)
Článek 28a
Podpora na obnovu a modernizaci rybářských loďstev, v jejímž důsledku nedochází ke zvýšení kapacity
Žádají-li členské státy o podporu na obnovu a modernizaci loďstva, musí splnit všechny požadavky a cíle národních referečních úrovní a úrovní Společenství pro loďstva a podrobit se průběžné kontrole Komise. Členské státy prokáží, že vstup/výstup u loďstva je řízen tak, aby kapacita nepřesahovala jednoleté cíle stanovené jednotlivými státy a Společenstvím a vztah mezi vstupem a výstupem je takový, že nedochází k žádnému zvýšení kapacity. Sestaví se rejstřík plavidel Společenství, který je harmonizován ve všech členských státech, uvádí kapacitu a výkon měřený podle stejných kritérií a je lehce dostupný pro účely kontroly, kterou provádí Komise.
Pozměňovací návrh 71
Článek 28b (nový)
Článek 28b
Podpora provádění experimentálních kampaní
Fond může spolufinancovat opatření navržená členskými státy, která se týkají provádění experimentálních kampaní na moři s cílem identifikovat nové rybolovné oblasti a druhy.
Pozměňovací návrh 72
Článek 28c (nový)
Článek 28c
Podpora zakládání společných podniků s třetími zeměmi
Fond přispívá na financování národních opatření pro konečné převedení plavidel do třetí země vytvořením společného podniku, které podléhá schválení příslušnými orgány dané země a je možné za předpokladu, že jsou splněny následující podmínky:
a) třetí země, do které se plavidlo převádí, není kandidátskou zemí;
b) v důsledku převedení dojde ke snížení intenzity rybolovu ve vztahu ke zdrojům dříve těženým převáděným plavidlem;
c) třetí země není zemí tzv. "výhodné vlajky" ani nepodporuje nezákonný, nedokumentovaný a neřízený rybolov, a tudíž pečlivě řídí a zachovává své zdroje a skýtá záruky skutečných možností rybolovu.
V případě konečného převodu do třetí země plavidlo musí být okamžitě zaneseno do rejstříku příslušné třetí země a musí mu být s konečnou platností zakázán návrat do vod Společenství.
Pozměňovací návrh 73
Čl. 29 odst. 2
2.  Takové investice se mohou týkat výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace výrobních zařízení, zejména s cílem zlepšit hygienické podmínky, zdraví osob a zvířat a jakosti výrobků nebo snížit nepříznivý dopad na životní prostředí. Převod vlastnictví firmy neopravňuje k získání podpory Společenství.
2.  Takové investice se mohou týkat všech částí výrobního řetězce včetně výstavby nových zařízení a rozšíření, vybavení a modernizace stávajících výrobních zařízení a drapáků pro sběr slávek, zejména s cílem zvýšit produkci druhů s dobrými vyhlídkami na trhu a zlepšit hygienické podmínky, zdraví osob a zvířat, pracovní a bezpečnostní podmínky zaměstnanců v odvětví akvakultury a jakost výrobků, počínaje dodávkou na trh, a zmírnit nepříznivý dopad na životní prostředí. Převod vlastnictví firmy neopravňuje k získání podpory Společenství.
Pozměňovací návrh 74
Čl. 29 odst. 4
4.  Fond se nepodílí na investicích zaměřených na zvyšování výroby produktů, které nenaleznou normální odbytové možnosti, nebo které by mohly nepříznivě působit na politiku na zachování zdrojů rybolovu.
4.  Fond poskytuje podporu výhradně investicím, které poskytují dostatečné záruky technické a finanční životaschopnosti a které nevedou ke vzniku nadměrné kapacity produkce ani nemají nepříznivé dopady na politiku marketingu zdrojů. Tato politika se vztahuje také na průmyslově lovené druhy, které se zprácovávají na krmivo pro ryby.
Pozměňovací návrh 75
Čl. 29 odst. 5
5.  Podpora se neposkytuje projektům podle přílohy II směrnice 85/337/EHS, jichž se netýkají informace uvedené v příloze IV uvedené směrnice.
5.  Podpora může být poskytována projektům podle přílohy II směrnice 85/337/EHS, pouze pokud jsou k dispozici informace uvedené v příloze IV uvedené směrnice.
Pozměňovací návrh 76
Čl. 30 odst. 1 písm. a)
(a) zvyšování počtu živočišných druhů a produkce druhů s dobrými vyhlídkami na trhu;
(a) zvyšování počtu živočišných druhů, nové metody chovu a produkce druhů s dobrými vyhlídkami na trhu a předpoklady pro udržitelnou ekologickou výrobu, pokud jde o energetické požadavky a požadavky na obsah rybího proteinu;
Pozměňovací návrh 77
Čl. 30 odst. 1 písm. aa) (nové)
(aa) zajištění dodávek na trh Společensví a podpora zlepšení obchodní rovnováhy na trhu s rybami;
Pozměňovací návrh 78
Čl. 30 odst. 1 písm. b)
b) provádění metod chovu, které ve srovnání s normální praxí v odvětví rybolovu výrazně snižují dopad na životní prostředí;
b) provádění metod chovu, které výrazně snižují dopad na životní prostředí;
Pozměňovací návrh 79
Čl. 30 odst. 1 písm. ba) (nové)
(ba) souhlas se zlepšením pracovních podmínek;
Pozměňovací návrh 80
Čl. 30 odst. 1 písm. d)
(d) opatření ve společném zájmu týkající se akvakultury podle kapitoly III této hlavy a odborného vzdělávání;
vypouští se
Pozměňovací návrh 81
Čl. 30 odst. 1 písm. fa) (nové)
(fa) prosazování a přesné stanovení odbytových možností.
Pozměňovací návrh 82
Čl. 30 odst. 2
2.  Investiční pomoc je vyhrazena pro velmi malé a malé podniky.
vypouští se
Pozměňovací návrh 84
Čl. 31 odst. 2 písm. ca) (nové)
(ca) obnovit produkční potenciál, byl-li poškozen přírodní nebo průmyslovou katastrofou.
Pozměňovací návrh 85
Čl. 31 odst. 3
3.  Chtějí-li předkladatelé projektů získat granty podle tohoto článku, musejí se zavázat plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé použití běžných řádných akvakulturních postupů. Přínos takových závazků se musí projevit v ex ante hodnocení, které provádí orgán jmenovaný členským státem.
3.  Chtějí-li předkladatelé projektů získat granty podle tohoto článku, musejí se zavázat plnit po dobu nejméně pěti let požadavky na ochranu vodního prostředí, které přesahují pouhé použití běžných řádných akvakulturních postupů.
Pozměňovací návrh 86
Čl. 31 odst. 3a (nový)
3a. Rybolov ve vnitrozemí (rybolovné činnosti rozvíjené pro komerční účely plavidly, které se pohybují výhradně po vnitrostátních vodních cestách v rámci členských států) má nárok na granty a obnovu, stejně jako nahrazení a modernizaci loďstva používaného pro tento typ rybolovu. Navíc musí být umožněno využívat fond na podporu provádění opatření pro obnovu populace úhořů.
Amendment 87
Čl. 31 odst. 4 úvodní část
4.  Maximální roční výši veřejné podpory přidělené jako vyrovnání za činnost přispívající k ochraně vodního prostředí určuje členský stát každý rok ve svém operačním programu na základě těchto kritérií:
4.  Členské státy vypočítají finanční vyrovnání na základě jednoho nebo více z těchto kritérií:
Pozměňovací návrh 88
Čl. 31 odst. 4a (nový)
4a. Výjimečně je možné udělit finanční vyrovnání:
- v souladu s odst. 2 písm. a) tohoto článku na základě maximálního množství na jeden hektar oblasti využíváné podnikem, na nějž se vztahují podmínky ochrany vodního prostředí;
- v souladu s odst. 2 písm. c) tohoto článku po dobu maximálně dvou let od data, kdy podnik přešel na ekologickou výrobu.
Pozměňovací návrh 89
Čl. 32 písm. a) úvodní část
(a) při udělování finančního vyrovnání chovatelům měkkýšů a korýšů v případě dočasného přerušení sběru měkkýšů. Maximální doba, na kterou může být vyrovnání přiděleno je šest měsíců po celé období let 2007-2013. Vyrovnání může být poskytnuto v případech, kdy sběr musí být zastaven v zájmu ochrany veřejného zdraví kvůli kontaminaci měkkýšů způsobené rozšířením planktonu produkujícího toxiny nebo přítomností planktonu obsahujícího biotoxiny:
(a) při udělování finančního vyrovnání chovatelům měkkýšů a korýšů za výrobní ztráty způsobené dočasným přerušením sběru měkkýšů. Maximální doba, na kterou může být vyrovnání přiděleno je dvanáct měsíců po celé období let 2007-2013. Vyrovnání může být poskytnuto v případech, kdy sběr musí být zastaven v zájmu ochrany veřejného zdraví kvůli kontaminaci měkkýšů způsobené rozšířením planktonu produkujícího toxiny nebo přítomností planktonu obsahujícího biotoxiny:
Pozměňovací návrh 90
Čl. 32 písm. a) 1 odrážka
- na dobu více než čtyř po sobě jdoucích měsíců, nebo;
- na dobu maximálně tří po sobě jdoucích měsíců, nebo;
Pozměňovací návrh 91
Čl. 32 písm. a) 2 odrážka
- pokud ztráta utrpěná následkem zastavení sběru přesahuje hodnotu 35 % ročního obratu dotčené firmy, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu firmy během předešlých tří let.
- pokud ztráta utrpěná následkem zastavení sběru přesahuje hodnotu 30 % ročního obratu dotčené firmy, přičemž roční obrat je stanoven na základě průměrného obratu firmy během předešlých tří let.
Pozměňovací návrh 92
Čl. 33 odst. 1
1.  Fond může na základě konkrétních postupů, které jsou zahrnuty do vnitrostátních strategických plánů, podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury pro přímou lidskou spotřebu a do uvádění těchto produktů na trh. Tato pomoc je omezena na velmi malé a malé podniky.
1.  Fond může na základě konkrétních postupů, které jsou zahrnuty do vnitrostátních strategických plánů, podporovat investice do zpracování produktů rybolovu a akvakultury pro přímou lidskou spotřebu a do uvádění těchto produktů na trh.
Pozměňovací návrh 93
Čl. 33 odst. 2
2.  Takové investice mohou zahrnovat výstavbu, rozšíření, vybavení a modernizaci podniků, zejména s cílem zlepšit podmínky související s hygienou, zdravím osob nebo zvířat a jakostí produktů nebo snížením nepříznivého vlivu na životní prostředí. Převod vlastnictví podniku neopravňuje k obdržení podpory Společenství.
2.  Takové investice mohou zahrnovat výstavbu, rozšíření, vybavení a modernizaci podniků, s cílem, mimo jiné, zlepšit podmínky související s hygienou, zdravím osob nebo zvířat, bezpečností potravin, sledovatelností jakosti produktů a inovací nebo snížit nepříznivý vliv na životní prostředí. Převod vlastnictví podniku neopravňuje k obdržení podpory Společenství.
Pozměňovací návrh 94
Čl. 34 odst. 1
1.  Fond podpoří investice do výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace firem v odvětví zpracování a uvádění na trh.
1.  Fond podpoří investice do výstavby, rozšíření, vybavení a modernizace firem v odvětví zpracování a uvádění na trh. Investice musí skýtat dostatečné záruky technické a finanční životaschopnosti.
Pozměňovací návrh 95
Čl. 34 odst. 2 úvodní část
2.  Investice podle odstavce 1 přispějí k ochraně nebo zvýšení zaměstnanosti v odvětví rybolovu a k dosažení jednoho nebo více z následujících cílů:
2.  Investice podle odstavce 1 přispějí k udržitelnému rozvoji v odvětví rybolovu a akvakultury nebo k dosažení jednoho nebo více z následujících cílů:
Pozměňovací návrh 96
Čl. 34 odst. 2 písm. ba) (nové)
(ba) výroba vysoce kvalitních produktů pro vysoce specializované trhy;
Pozměňovací návrh 97
Čl. 34 odst. 2 písm. d)
(d) širší využití málo využívaných živočišných druhů, vedlejších produktů a odpadu;
(d) širší využití vedlejších produktů a odpadu;
Pozměňovací návrh 98
Čl. 34 odst. 2 písm. e)
(e) použití nových technologií nebo rozvoj elektronického obchodu;
(e) použití nových technologií, inovativních forem obchodní úpravy produktů nebo rozvoj elektronického obchodu;
Pozměňovací návrh 99
Čl. 34 odst. 2 písm. f)
(f) uvádění na trh produktů, které zejména pocházejí z vykládek místního loďstva.
(f) uvádění na trh produktů, které jsou inovativní nebo mají zvláštní přínos, zejména pocházejí-li z vykládek místního loďstva nebo z akvakultury.
Pozměňovací návrh 100
Čl. 34 odst. 2 písm. fa) (nové)
(fa) přispívání k diverzifikaci a rozvoji nových zpracovaných rybích produktů a produktů akvakultury.
Pozměňovací návrh 101
Čl. 34 odst. 2 písm. fb) (nové)
(fb) zavádění nových produktů, které podporují diverzifikaci odvětví.
Pozměňovací návrh 102
Čl. 36 úvodní část
Fond podpoří společné akce, jejichž cílem je:
Fond podpoří společné akce, jejichž cílem je zejména:
Pozměňovací návrh 103
Čl. 36 písm. b)
(b) použít kolektivní investice na rozvoj chovných stanic, zpracování odpadu, na nákup výrobního, zpracovatelského a marketingového vybavení, nebo
(b) použít kolektivní investice na rozvoj chovných stanic, zlepšení výrobních podmínek nebo pracovních podmínek prostřednictvím opatření přispívajících k ochraně životního prostředí nebo na nákup výrobního, zpracovatelského a marketingového vybavení, nebo
Pozměňovací návrh 104
Čl. 36 písm. da) (nové)
(da) poskytnout náhradu za konkrétní nevýhody při investování v oblastech Natura 2000,
Pozměňovací návrh 105
Čl. 36 písm. db) (nové)
(db) financovat výzkumné kampaně (vědecké, experimentální a kontrolní), socioekonomické studie o dopadu opatření pro obnovu a vědecké poradenství v oboru,
Pozměňovací návrh 106
Čl. 36 písm. dc) (nové)
(dc) odstranit z mořského dna ztracená nebo opuštěná lovná zařízení, aby se zabránilo nechtěnému odlovu,
Pozměňovací návrh 107
Čl. 36 písm. dd) (nové)
(dd) provádět hodnotící studie o socioekonomickém dopadu plánů na obnovu populací ryb,
Pozměňovací návrh 108
Čl. 36 písm. de) (nové)
(de) poskytnout přiměřenou podporu na sběr a zpracování ekologických údajů,
Pozměňovací návrh 109
Čl. 36 písm. df) (nové)
(df) provádět ustanovení o vysledovatelnosti původu produktu prostřednictvím technických opatření a programů vzdělávání a poradenství pro hospodářské subjekty v odvětví,
Pozměňovací návrh 110
Čl. 36 písm. dg) (nové)
(dg) podpořit experimentální a průzkumný rybolov,
Pozměňovací návrh 111
Čl. 36 písm. dh) (nové)
(dh) poskytovat pomoc skupinám rybářů a profesních organizací, jež jsou ochotny sdílet odpovědnost za uplatňování SRP (společné řízení).
Pozměňovací návrh 112
Čl. 37 odst. 1
1.  Fond může podporovat akce, které jsou ve společném zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj volně žijících vodních živočichů kromě přímého doplnění populací. Akce musí přispívat ke zlepšování vodního prostředí.
1.  Fond může podporovat akce, které jsou ve společném zájmu, jejichž cílem je ochrana a rozvoj vodních zdrojů, kromě přímého doplnění populací s výjimkou doplňování populací ve vnitrozemských vodách pro účely obnovení nebo podpory stavu vysoce stěhovavých druhů ryb. Akce musí přispívat k obnově a ke zlepšování vodního prostředí a mohou zahrnovat opatření uskutečněná v rámci programů Natura 2000, které mají rybolovnou složku, a k obnově oblastí postižených chudobou v důsledku činností akvakultury.
Pozměňovací návrh 113
Čl. 37 odst. 2
2.  Tyto akce se vztahují k instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji volně žijících vodních živočichů nebo k obnově vnitrozemských vodních cest včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb.
2.  Tyto akce se vztahují k instalaci statických nebo mobilních zařízení určených k ochraně a rozvoji volně žijících vodních živočichů nebo k obnově vnitrozemských vodních cest včetně míst pro tření ryb a migračních tras pro stěhovavé druhy ryb a k obnově oblastí postižených chudobou v důsledku činností akvakultury.
Pozměňovací návrh 114
Čl. 38 odst. 2, písm. aa) (nové)
(aa) zlepšování zpracování odpadu a odpadků;
Pozměňovací návrh 115
Čl. 39 odst. 3 úvodní část
3.  Investice se musí týkat:
3.  Investice se prioritně týkají:
Pozměňovací návrh 116
Čl. 39 odst. 3 písm. a)
(a) vedení vnitrostátních a nadnárodních reklamních kampaní;
(a) vedení vnitrostátních a nadnárodních reklamních kampaní, pořádání veletrhů, ukázkových zábavných akcí a výstav a účast na nich a konání partnerských setkání;
Pozměňovací návrh 117
Čl. 39 odst. 3 písm. d)
(d) propagace produktů získaných využíváním metod s malým vlivem na životní prostředí;
(d) certifikace a propagace produktů získaných využíváním metod s malým vlivem na životní prostředí;
Pozměňovací návrh 118
Čl. 39 odst. 3 písm. f)
(f) osvědčování jakosti;
(f) zabezpečování, sledování a osvědčování jakosti;
Pozměňovací návrh 119
Čl. 39 odst. 3 písm. g)
(g) označování produktů včetně označování produktů chycených pomocí metod šetrných k životnímu prostředí;
(g) označování a uvádění údajů o původu produktů včetně označování produktů chycených pomocí metod šetrných k životnímu prostředí;
Pozměňovací návrh 120
Čl. 39 odst. 3 písm. i)
(i) provádění průzkumů trhu.
(i) provádění průzkumů trhu a výzkumu.
Pozměňovací návrh 121
Čl. 39 odst. 3 písm. ia) (nové)
(ia) zlepšování celkového obrazu odvětví;
Pozměňovací návrh 122
Čl. 39 odst. 3 písm. ib) (nové)
(ib) propagace konkrétních kampaní, které podporují výrobu, jíž byla udělena oficiální známka jakosti.
Pozměňovací návrh 123
Čl. 39 odst. 3a (nový)
3a. Členské státy musí mít možnost podporovat vytváření a usnadňovat fungování uznaných organizací producentů v souladu s ustanoveními nařízení (ES) č. 3759/92.
Pozměňovací návrh 124
Čl. 40 odst. 1
1.  Fond může podporovat pilotní projekty zaměřené na získávání a šíření nových technických poznatků a prováděné ekonomickým subjektem, uznávaným obchodním sdružením nebo jiným příslušným orgánem, který pro daný účel jmenoval řídící orgán, ve spolupráci s vědeckým nebo technickým orgánem.
1.  Fond může podporovat pilotní projekty zaměřené na vzdělávání, výzkum a získávání a šíření nových technických poznatků a na experimentální vědecké výzkumné kampaně na moři s cílem identifikovat nové rybolovné oblasti a druhy, které bude provádět ekonomický subjekt, uznávané obchodní sdružení nebo jiný příslušný orgán, který pro daný účel jmenoval řídící orgán, ve spolupráci s vědeckým nebo technickým orgánem.
Pozměňovací návrh 125
Čl. 40 odst. 2 písm. a)
(a) testovat za podmínek blízkých podmínkám ve výrobním odvětví technickou nebo finanční realizovatelnost nové technologie s cílem získat a rozšířit technické nebo finanční poznatky o testované technologii;
(a) testovat za podmínek blízkých podmínkám ve výrobním odvětví technickou nebo finanční realizovatelnost nové technologie, včetně technologií zaměřených na zlepšení selektivnosti lovných zařízení a na jiné snižování dopadu rybolovu na životní prostředí nebo snižování energetické náročnosti rybolovných činností, s cílem získat a rozšířit technické nebo finanční poznatky o testované technologii;
Pozměňovací návrh 127
Čl. 40 odst. 2 písm. ba) (nové)
(ba) zahrnovat programy pro snižování vedlejších úlovků a jiných dopadů na životní prostředí.
Pozměňovací návrh 126
Čl. 40 odst. 2a (nový)
2a. Experimentální rybolovné projekty mají nárok na podporu jako pilotní projekty za předpokladu, že jsou spojeny s cílem zachování rybolovných zdrojů a uplatňují se při nich selektivnější techniky.
Pozměňovací návrh 128
Čl. 41 odst. 1
Fond může podporovat úpravy rybářských plavidel na plavidla určená výhradně pro vzdělávací nebo výzkumné účely v odvětví rybolovu prováděné veřejnými nebo částečně veřejnými orgány pod vlajkou členského státu.
Fond může podporovat výrobu nebo úpravy rybářských plavidel na plavidla určená výhradně pro vzdělávací nebo výzkumné účely v odvětví rybolovu prováděné veřejnými nebo částečně veřejnými orgány nebo jiných vzdělávacích nebo výzkumných subjektů, organizací, které mohou být soukromoprávní nebo neziskové, které určí řídící orgán, pod vlajkou členského státu.
Pozměňovací návrh 129
Čl. 41 odst, 2
Fond může podporovat trvalé přeřazení rybářského plavidla na neziskovou činnost mimo profesionální rybolov.
Fond může podporovat trvalé přeřazení rybářského plavidla na činnost mimo profesionální rybolov.
Pozměňovací návrh 130
Článek 41a (nový)
Článek 41a
Doprovodná opatření na podporu rovných příležitostí
1.  Fond může financovat doprovodná opatření na podporu rovnosti mužů a žen a uplatňování hlediska rovnosti pohlaví při činnostech podniku.
2.  Pro získání této podpory musí navrhovatelé projektu předložit plán uplatňování rovných příležitostí při řízení činností podniku a musí se zavázat uplatňovat a zachovávat tento přístup minimálně po dobu pěti let (financování této podpory bude probíhat v rámci skupiny 3, příloha II).
Pozměňovací návrh 131
Článek 41b (nový)
Article 41b
Finanční inženýrství
Fond může v rámci stropů stanovených v hlavě VI přispívat k zavádění mechanismů finančního inženýrství s cílem upravit rybolovnou kapacitu odvětví ve znevýhodněných regionech Unie.
Pozměňovací návrh 132
Kapitola IV, název
PRIORITNÍ OSA 4: UDRŽITELNÝ VÝVOJ POBŘEŽNÍCH RYBOLOVNÝCH OBLASTÍ
PRIORITNÍ OSA 4: UDRŽITELNÝ VÝVOJ RYBOLOVNÝCH OBLASTÍ A OBLASTÍ AKVAKULTURY
Pozměňovací návrh 133
Čl. 42 odst. 1
1.  Fond poskytne, spolu s jinými nástroji Společenství, pomoc na udržitelný rozvoj a zlepšování kvality života v oblastech, kde probíhá pobřežní rybolov, které jsou součástí celkové strategie, která se snaží podporovat provádění cílů společné rybářské politiky, zejména s přihlédnutím k socioekonomickým důsledkům.
1.  Fond poskytne, spolu s jinými nástroji Společenství, pomoc na udržitelný rozvoj a zlepšování kvality života v oblastech, kde probíhá pobřežní rybolov – zejména v okrajových pobřežních oblastech –, které jsou součástí celkové strategie, která se snaží podporovat provádění cílů společné rybářské politiky, zejména s přihlédnutím k socioekonomickým důsledkům.
Pozměňovací návrh 135
Čl. 42 odst. 3 pododstavec 2
Pobřežní rybolovná oblast je obecně menší než NUTS III (klasifikace územních statistických jednotek) s pobřežím moře nebo jezera nebo v okolí ústí řeky, které se využívají k rybolovu. Oblast by měla být dostatečně koherentní jak z pohledu zeměpisného a oceánografického, tak i ekonomického a sociálního.
Pobřežní rybolovná oblast a oblast akvakultury je oblastí s pobřežím moře nebo jezera nebo v okolí ústí řeky, které se využívají k rybolovu nebo k akvakultuře. Oblast by měla být dostatečně koherentní jak z pohledu zeměpisného a oceánografického, tak i ekonomického a sociálního.
Pozměňovací návrh 136
Čl. 42 odst. 3 pododstavec 3
Oblast by měla mít nízkou hustotu osídlení, významnou úroveň zaměstnanosti v odvětví rybolovu, rybolov na sestupu a žádné město s více než 100 000 obyvateli.
vypouští se
Pozměňovací návrh 137
Čl. 43 odst. 1 úvodní část
1.  Příspěvek na udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí může být poskytnut na:
1.  Příspěvek na udržitelný rozvoj rybolovných oblastí a oblastí akvakultury může být poskytnut na:
Pozměňovací návrh 138
Čl. 43 odst. 1 písm. a)
(a) restrukturalizaci a přesměrování ekonomických aktivit, zejména podporou ekologické turistiky za předpokladu, že tyto akce nemají za následek zvýšení intenzity rybolovu;
(a) restrukturalizaci a přesměrování ekonomických aktivit, zejména podporou rybářské turistiky za předpokladu, že tyto akce nemají za následek zvýšení intenzity rybolovu;
Pozměňovací návrh 139
Čl. 43 odst. 1 písm. b)
(b) diverzifikaci činností prostřednictvím podpory vícečetné zaměstnanosti pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu vytvářením dalších pracovních příležitostí mimo odvětví rybolovu;
(b) diverzifikaci činností prostřednictvím podpory vícečetné zaměstnanosti pro osoby aktivně zaměstnané v odvětví rybolovu a akvakultury vytvářením dalších pracovních příležitostí mimo odvětví rybolovu;
Pozměňovací návrh 141
Čl. 43 odst. 1 písm. d)
(d) podporu zařízení souvisejících s drobným rybolovem a propagaci činností určených pro turisty;
(d) podporu zařízení souvisejících s drobným rybolovem a propagaci činností rybářské turistiky;
Pozměňovací návrh 142
Čl. 43 odst. 2
2.  Fond může na druhotném základě financovat až 15 % dotčené osy, opatření na podporu a zlepšování profesionálních dovedností, adaptability pracovníků a přístupu k pracovním místům, zejména pro ženy, za předpokladu, že taková opatření jsou nedílnou součástí plánu udržitelného rozvoje pobřežních oblastí a že jsou v přímém spojení s opatřeními popsanými v prvním odstavci.
2.  Fond může jako podpůrný nástroj financovat až 20 % dotčené osy, opatření na podporu a zlepšování profesionálních dovedností, adaptability pracovníků a přístupu k pracovním místům, zejména pro ženy, za předpokladu, že taková opatření jsou nedílnou součástí plánu udržitelného rozvoje rybolovných oblastí a oblastí akvakultury a že jsou v přímém spojení s opatřeními popsanými v prvním odstavci.
Pozměňovací návrh 143
Čl. 43 odst. 3
3.  Podpora udělená podle odstavce 1 nesmí zahrnovat obnovu nebo modernizaci rybářských plavidel.
vypouští se
Pozměňovací návrh 144
Čl. 43 odst. 4
4.  Příjemci podpory podle prvního odstavce písmen a) a b) a druhého odstavce tohoto článku by měly být buď osoby zaměstnané v odvětví rybolovu nebo osoby, jejichž zaměstnání je na tomto odvětví závislé.
4.  Příjemci podpory podle prvního odstavce písmen a) a b) a druhého odstavce tohoto článku by měly být buď osoby zaměstnané v odvětví rybolovu nebo akvakultury nebo osoby, jejichž zaměstnání je na těchto odvětvích závislé.
Pozměňovací návrh 145
Čl. 43 odst. 5
5.  Pokud opatření podle tohoto článku má nárok na podporu také podle jiného nástroje podpory Společenství, členský stát vyjasní při vytváření svého programu, jestli je podporován fondem nebo jiným nástrojem podpory Společenství.
5.  Pokud opatření podle tohoto článku má nárok na podporu také podle jiného nástroje podpory Společenství, členský stát vyjasní při vytváření svého programu, jestli je podporován fondem nebo jiným nástrojem podpory Společenství, a přihlédne k potřebě synergie s dalšími fondy, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj, s cílem dosáhnout cílů, které budou uvedeny v Zelené knize o námořní strategii.
Pozměňovací návrh 146
Čl. 43 odst. 5a (nový)
5a. Finanční příspěvek by se měl týkat investic do plavidel s cílem zlepšit bezpečnost, pracovní podmínky, hygienu a jakost produktů a investic s cílem zlepšit selektivitu rybolovu.
Pozměňovací návrh 147
Článek 44, název
Účast na udržitelném rozvoji pobřežních rybolovných oblastí
Účast na udržitelném rozvoji oblastí rybolovu a akvakultury
Pozměňovací návrh 148
Čl. 44 odst. 1
1.  Akce podporující udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí jsou prováděny na daném území skupinou místních veřejných nebo soukromých partnerů založenou pro tento účel, dále v tomto dokumentu nazývanou "pobřežní akční skupina" (PAS). Každá PAS, založená v souladu se zákony dotčeného členského státu, je vybrána průhledným postupem s veřejnou výzvou k předkládání nabídek.
1.  Akce podporující udržitelný rozvoj pobřežních oblastí rybolovu a akvakultury jsou prováděny na daném území skupinou místních veřejných nebo částečně veřejných subjektů nebo skupinou místních veřejných nebo soukromých partnerů založenou pro tento účel, dále v tomto dokumentu nazývanou "pobřežní akční skupina" (PAS). Každá PAS, založená v souladu se zákony dotčeného členského státu, je vybrána průhledným postupem s veřejnou výzvou k předkládání nabídek.
Pozměňovací návrh 149
Čl. 44 odst. 2
2.  U nejméně dvou třetin projektů nese za operace prováděné z iniciativy PAS odpovědnost soukromý sektor.
vypouští se
Pozměňovací návrh 150
Čl. 45 odst.1 pododstavec 2 písm. ga) (nové)
(ga) socioekonomické studie týkající se drastického dopadu opatření na obnovu populací a přímo spojené s prováděním programu.
Pozměňovací návrh 151
Čl. 54 odst. 4 písm. a)
(a)  DPH;
(a) vratná DPH;
Pozměňovací návrh 152
Čl. 56 odst. 1 písm. ia) (nové)
(ia) účinné vymáhací postupy.
Pozměňovací návrh 153
Čl. 56 odst. 1 písm. ja) (nové)
(ja) zajištění vymáhání všech částek fondů Společenství, u nichž se následkem odhalených neregulérností zjistilo, že byly vyplaceny nenáležitě, společně s úrokem, pokud je to vhodné, vedení záznamů o navratitelných částkách a splacení znovuzískaných částek Komisi odečtením z dalšího výkazu výdajů.
Pozměňovací návrh 154
Čl. 59 bod 6
6. zajištění vymáhání všech částek fondů Společenství, u nichž se následkem odhalených neregulérností zjistilo, že byly vyplaceny nenáležitě, společně s úrokem, pokud byl nějaký účtován, vedení záznamů o navratitelných částkách a splacení znovuzískaných částek Komisi, pokud možno odečtením od dalšího prohlášení o výdajích.
vypouští se
Pozměňovací návrh 155
Čl. 65 odst. 4a (nový)
4a. Výroční zprávy a závěrečná zpráva se zveřejňují.
Pozměňovací návrh 156
Článek 74
Platby v mezidobí a platby zůstatku se vypočítávají tak, že se sazba spolufinancování u každé priority použije na veřejné výdaje ověřené v rámci příslušné priority na základě výkazu výdajů ověřeného orgánem odpovědným za ověřování.
Platby v mezidobí a platby zůstatku se vypočítávají tak, že se sazba spolufinancování u každé priority použije na veřejné výdaje ověřené v rámci příslušného opatření na základě výkazu výdajů ověřeného orgánem odpovědným za ověřování; v jiných případech se úhrada provádí na základě skutečně vynaložených výdajů ověřených orgánem odpovědným za ověřování.
Pozměňovací návrh 157
Čl. 95 odst. 5
5.  Pokud mají být po zrušení podle odstavce 1 vymáhány částky, zahájí příslušná služba nebo orgán vymáhací řízení a informuje o tom ověřující a řídící orgány. O znovunabytých částkách se podává zpráva a tyto částky se vyúčtují;
5.  Pokud mají být po zrušení podle odstavce 1 vymáhány částky, zahájí řídící orgán okamžitě vymáhací řízení a informuje o tom ověřující a řídící orgány. O znovunabytých částkách se podává zpráva a tyto částky se vyúčtují způsobem stanoveným v právních předpisech Společenství.
Pozměňovací návrh 158
Příloha II skupina 2
Opatření pro udržitelný rozvoj pobřežních rybolovných oblastí (článek 43); investice do rybářských plavidel (článek 27); investice do akvakultury (článek 30); investice do zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh (článek 34); podpora a rozvoj nových trhů (článek 39).
Opatření pro udržitelný rozvoj rybolovných oblastí a akvakulturních oblastí (článek 43); investice do rybářských plavidel (článek 27); investice do akvakultury (článek 30); investice do zpracování produktů rybolovu a jejich uvádění na trh (článek 34); podpora a rozvoj nových trhů (článek 39); společné akce (článek 36); výroba lodí (článek 33); rybářské přístavy (článek 38); úprava nebo přeřazení rybářských lodí (článek 41).
Pozměňovací návrh 159
Příloha II skupina 3, úvodní část
• V rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle první odrážky čl. 23 písm. a):
• V rámci plánů úpravy intenzity rybolovu podle čl. 23 písm. a):
Pozměňovací návrh 160
Příloha II skupina 3 odrážka 3a (nová)
- rovnost pohlaví (článek 41a)
Pozměňovací návrh 161
Příloha II skupina 3 závěrečná část
• Opatření týkající se drobného pobřežního rybolovu podle čl. 27a odst. 3 a 4.
• Opatření týkající se drobného pobřežního rybolovu podle článku 27a.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Rovné příležitosti a rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti práce a zaměstnání***I
PDF 692kWORD 298k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami v oblasti práce a zaměstnání (KOM(2004)0279 – C6-0037/2004 – 2004/0084(COD))
P6_TA(2005)0283A6-0176/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0279)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0037/2004),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro právní záležitosti (A6-0176/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  XXXX

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 6. července 2005 s ohledem na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/.../ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (přepracovaná verze)

P6_TC1-COD(2004)0084


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 141 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky(5), a směrnice Rady 86/378/EHS ze dne 24. července 1986 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v systémech sociálního zabezpečení pracovníků(6) byly výrazně změněny. Směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy(7) a směrnice Rady 97/80/ES ze dne 15. prosince 1997 o důkazním břemenu v případech diskriminace na základě pohlaví(8) také obsahují ustanovení, jejichž účelem je uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy. Protože k těmto směrnicím mají být vypracovány další pozměňovací návrhy, jsou nyní přepracovávány z důvodu jasnosti a s cílem spojit v jediném textu hlavní ustanovení, která v této oblasti existují, a zachytit určitý vývoj judikatury Soudního dvora Evropských společenství.

(2)  Rovnost mezi muži a ženami je základní zásadou práva Společenství podle článku 2 a čl. 3 odst. 2 Smlouvy a judikatury Soudního dvora Evropských společenství, které musí Společenství ve všech svých činnostech podporovat. Tato ustanovení Smlouvy prohlašují rovnost mezi muži a ženami za "úkol" a "cíl" Společenství a uvalují na Společenství pozitivní závazek prosazovat ji ve všech svých činnostech.Rovné zacházení se vztahuje i na rovné zacházení osob, které změnily pohlaví.

(3)  Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování(9), je důležitým nástrojem v souvislosti se zohledňováním údajů s cílem realizovat zásadu rovného zacházení.

(4)  Ustanovení čl. 141 odst. 3 Smlouvy nyní stanoví konkrétní právní základ pro přijímání opatření Společenství, kterými se zajistí uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení v oblasti zaměstnání a povolání, včetně zásady stejné odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty.

(5)  Články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie rovněž zakazují jakoukoli diskriminaci na základě pohlaví a zakotvují právo na rovné zacházení s muži a ženami ve všech oblastech, včetně zaměstnání, práce, mzdy a přiměřené rodičovské dovolené jako individuálního práva každého rodiče.

(6)  Z důvodu soudržnosti je nutné ustanovit jednu jedinou definici přímé a nepřímé diskriminace.

(7)  Obtěžování a sexuální obtěžování je v rozporu se zásadou rovného zacházení s mužiženami, a pro účely této směrnice představuje projev diskriminace na základě pohlaví. K těmto formám diskriminace nedochází jen na pracovišti, ale i v rámci přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání a  postupu v zaměstnání. Tyto formy diskriminace by tedy měly být zakázány. Pokud přetrvávají, měly by pro ně u soudu platit odrazující a přiměřené sankce.

(8)  V této souvislosti by měli být zaměstnavatelé a osoby odpovědné za odborné vzdělávání podporováni přijímání opatření pro boj proti všem formám diskriminace na základě pohlaví, včetně diskriminace zvláště zranitelné skupiny žen, které jsou příslušnicemi etnických menšin, a zejména v přijímání preventivních opatření proti obtěžování a sexuálnímu obtěžování na pracovišti a v přístupu k zaměstnání a odbornému vzdělávání, v souladu s vnitrostátními předpisy a zvyklostmi.

(9)  Zásada stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci, jak je pevně stanovena v článku 141 Smlouvy a jak ji rozvíjí ustálená judikatura Soudního dvora, je důležitým aspektem zásady rovného zacházení pro muže a ženy a základní a nedílnou součástí acquis communautaire, pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví. Je proto vhodné přijmout další předpisy k jejímu provádění.

(10)  V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora je k posouzení, zda zaměstnanci vykonávají stejnou či rovnocennou práci, třeba stanovit, zda s ohledem na celou řadu faktorů, včetně povahy práce a podmínek pracovní činnosti a odborného vzdělávání, se dotyční zaměstnanci nacházejí ve srovnatelné situaci.

(11)  Soudní dvůr konstatoval, že zásada stejné odměny za práci se neomezuje za určitých okolností pouze na situace, kdy muži a ženy pracují pro stejného zaměstnavatele.

(12)  Členské státy by spolu se sociálními partnery měly bojovat s problémem přetrvávajícího rozdílu ve mzdách, který je založený na pohlaví, a se segregací založenou na pohlaví, která je a přetrvává na pracovním trhu, a to prostřednictvím zavádění pružných předpisů, pokud jde o délku pracovní doby, které umožní jak mužům, tak ženám lépe sladit rodinný a profesní život; to by mělo zahrnovat vhodné předpisy v oblasti rodičovské dovolené, o kterou může požádat jeden nebo druhý rodič, a vytvoření dostupných a finančně přístupných zařízení v oblasti péče o děti a další nezaopatřené osoby.

(13)  Měla by být přijata zvláštní opatření, kterými se zajistí zavedení zásady rovného zacházení v systémech sociálního zabezpečení pracovníků a která jasněji vymezí její rozsah.

(14)  V rozsudku ve věci C-262/88: Barber vs. Guardian Royal Exchange Assurance Group(10) rozhodl Soudní dvůr, že všechny formy pracovních důchodů tvoří součást odměny ve smyslu článku 141 Smlouvy.

(15)  Ačkoli pojem odměny ve smyslu článku 141 Smlouvy nezahrnuje dávky sociálního zabezpečení, je nyní jasně stanoveno, že na důchodový systém pro státní úředníky se zásada stejné odměny vztahuje, pokud dávky, které mají být v rámci tohoto systému vypláceny, jsou vypláceny pracovníkovi na základě jeho zaměstnaneckého poměru s veřejným zaměstnavatelem, bez ohledu na skutečnost, že tento systém je součástí všeobecného zákonného systému. Podle rozsudků Soudního dvora ve věci C-7/93: Bestuur van het Algemeen Burgerlijk Pensioenfonds vs. G. A. Beune(11) a ve věci C-351/00: Pirkko Niemi(12) bude tato podmínka splněna, pokud se důchodový systém týká zvláštní kategorie pracovníků a pokud dávky přímo souvisejí s dobami zaměstnání a jsou vypočítávány se zřetelem k poslednímu platu státního úředníka. Z důvodu srozumitelnosti je proto vhodné přijmout za tímto účelem zvláštní ustanovení.

(16)  Soudní dvůr potvrdil, že ačkoli se na příspěvky pracujících mužů a žen do důchodového systému se zaručenou pevně stanovenou konečnou dávkou vztahuje článek 141 Smlouvy, nesmí žádná nerovnost příspěvků placených zaměstnavateli v rámci systémů dávek financovaných shromažďováním kapitálu, která je způsobena používáním pojistně matematických rozlišujících pohlaví, být posuzována s přihlédnutím k témuž ustanovení.

(17)  U systémů s pevně stanovenou výší důchodů, které jsou financovány shromažďováním kapitálu je vzhledem k některým okolnostem, jako je např. kapitalizace části pravidelně vypláceného důchodu, převod nároku na důchod, převod pozůstalostního důchodu, jenž má být vyplacen oprávněné osobě, která se zřekne části ročně vypláceného důchodu nebo snížený důchod, rozhodne-li se zaměstnanec pro předčasný odchod do důchodu, nerovné zacházení dovoleno, pokud lze rozdílnost vyplácených dávek vysvětlit tím, že byly použity různé přepočítávací koeficienty v závislosti na pohlaví.

(18)  Členské státy by měly zajistit, aby byly shromažďovány, zveřejňovány a pravidelně aktualizovány přesné údaje týkající se využívání pohlaví jako určujícího pojistně-matematického faktoru.

(19)  Veškeré informace, které členské státy předávají Komisi v souladu s článkem 33, by měly zahrnovat přesné údaje týkající se využívání pohlaví jako určujícího pojistně-matematického faktoru, které by měly být shromažďovány, zveřejňovány a pravidelně aktualizovány.

(20)  Je zavedeno, že dávky, které mají být vypláceny ze systémů sociálního zabezpečení pracovníků, nelze považovat za odměnu, pokud jsou vypláceny za doby zaměstnání před 17. květnem 1990, s výjimkou případu pracovníků nebo osob uplatňujících nárok za ně, kteří před tímto dnem zahájili soudní řízení nebo vznesli rovnocennou stížnost podle platných vnitrostátních právních předpisů. Proto je nutné omezit odpovídajícím způsobem zavedení zásady rovného zacházení.

(21)  Soudní dvůr důsledně požaduje, aby protokol č. 17 týkajcí se článku 141 Smlouvy o založení Evropského společenství (1992) neměl dopad na právo stát se členem systému důchodového pojištění zaměstnanců a aby se časové omezení účinků rozsudku Soudního dvora v případě C-262/88 Barber vs. Guardian Royal Exchange Assurance Group nedotýkalo práva stát se členem systému důchodového pojištění zaměstnanců; Soudní dvůr rovněž rozhodl, že vnitrostátní předpisy týkající se lhůt pro podání žalob na základě vnitrostátního práva se mohou použít proti zaměstnancům, kteří se domáhají svého práva na členství v systému důchodového pojištění zaměstnanců, za předpokladu, že tyto lhůty nejsou pro daný typ žaloby méně příznivé než pro podobné žaloby vnitrostátní povahy a že v praxi neznemožní výkon práv založených právem Společenství; Soudní dvůr také zdůraznil, že skutečnost, že pracovník může se zpětnou účinností požadovat začlenění do systému důchodového pojistění zaměstnanců, mu neumožňuje vyhnout se placení příspěvků po dobu daného členství.

(22)  Zajištění rovného přístupu k zaměstnání a odbornému vzdělávání k němu vedoucímu je pro uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání zásadní. Jakákoli výjimka z této zásady by se proto měla vztahovat pouze na ty  profesní činnosti, které vyžadují zaměstnání osoby určitého pohlaví z důvodu své povahy nebo kvůli prostředí, v jakém jsou vykonávány, za předpokladu, že sledovaný cíl je legitimní a v souladu se zásadou proporcionality.

(23)  Tato směrnice se nedotýká svobody sdružování, včetně práva každého člověka zakládat odbory a vstupovat do nich s cílem bránit své zájmy. Opatření ve smyslu čl. 141 odst. 4 Smlouvy mohou zahrnovat členství či pokračování v činnosti organizací či odborů, jejichž hlavním cílem je podpořit uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy v praxi.

(24)  Zákaz diskriminace by se neměl dotýkat zachování či přijetí opatření ze strany členských států, jejichž cílem je předcházet znevýhodňování osob jednoho pohlaví či toto znevýhodňování kompenzovat. Tato opatření umožňují zřizovat organizace osob téhož pohlaví, jejichž hlavním cílem je jednak podpora zvláštních potřeb těchto osob, jednak podpora rovnosti mužů a žen.

(25)  V souladu s čl. 141 odst. 4 Smlouvy, v zájmu zajištění plné rovnosti pracovních podmínek pro muže a ženy v praxi, zásada rovného zacházení nebrání členským státům v zachovávání nebo přijímání opatření, která stanoví zvláštní výhody, aby méně zastoupenému pohlaví usnadnila výkon povolání nebo bránila znevýhodněním v profesní kariéře nebo tato znevýhodnění kompenzovala. Vzhledem k současné situaci a s přihlédnutím k prohlášení č. 28 k Amsterodamské smlouvě by se členské státy měly nejprve zaměřit na zlepšení situace žen v pracovním životě.

(26)  Z judikatury Soudního dvora jasně vyplývá, že nepříznivé zacházení se ženou spojené s těhotenstvím nebo mateřstvím představuje přímou diskriminaci na základě pohlaví. Toto zacházení by proto mělo být do této směrnice výslovně zahrnuto.

(27)  Pokud jde o zásadu rovného zacházení, Soudní dvůr důsledně uznává oprávněnost ochrany biologického stavu ženy během těhotenství a mateřství, jakož i zavádění opatření na ochranu mateřství jako prostředku dosažení skutečné rovnosti mužů a žen. Tato směrnice se proto nedotýká směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň, zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň(13) a směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS(14).

(28)  Z důvodu jasnosti je rovněž vhodné výslovně stanovit ochranu práv žen na mateřské dovolené na zaměstnání, a zejména jejich práva na návrat na stejné nebo rovnocenné pracovní místo a práva neutrpět žádnou újmu z hlediska svých podmínek v důsledku této dovolené, jakož i mít prospěch z veškerých zlepšení pracovních podmínek, na které by ženy měly během své nepřítomnosti nárok.

(29)  V usnesení Rady a ministrů práce a sociální politiky, kteří se setkali v rámci Rady ze dne 29. června 2000 o vyvážené účasti žen a mužů na rodinném a pracovním životě(15), byly členské státy vyzvány, aby prozkoumaly možnost zařadit do svých právních předpisů poskytování individuálního a nepřenosného práva na rodičovskou dovolenou pracujícím mužům se zachováním jejich práv, pokud jde o zaměstnání. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že rozhodnutí, zda takové právo poskytnout či nikoli přísluší členským státům, které rovněž určují všechny podmínky, kromě propuštění a navrácení do práce, které jsou mimo působnost této směrnice.

(30)  Podobné podmínky se uplatňují při poskytování individuálního a nepřenosného práva mužům a ženám ze strany členských států, pokud jde o dovolenou v případě adopce, přičemž práva těchto osob na zaměstnání zůstávají zachována. V této souvislosti je důležité zdůraznit, že rozhodnutí, zda takové právo poskytnout či nikoli, je na členských státech, které také určují všechny podmínky, kromě propuštění a navrácení do práce, které jsou mimo působnost této směrnice.

(31)  Účinné zavedení zásady rovného zacházení vyžaduje, aby členské státy zavedly příslušné postupy.

(32)  Ustanovení týkající se přiměřených soudních nebo správních řízení k dodržování povinností uložených touto směrnicí je nezbytné pro účinné zavedení zásady rovného zacházení.

(33)  Přijetí předpisů o důkazním břemenu je důležité k zajištění účinného uplatňování zásady rovného zacházení. Podle rozhodnutí Soudního dvora je proto třeba vyvinout úsilí k zajištění toho, že se důkazní břemeno přesune na odpůrce v případě diskriminace prima facie s výjimkou řízení, kdy případ vyšetřuje Soudní dvůr či jiný příslušný národní orgán. Je však nutné upřesnit, že zhodnocení skutečností, z nichž lze usuzovat, že došlo k přímé či nepřímé diskriminaci, jsou nadále úkolem pro příslušný národní orgán podle vnitrostátního práva či zvyklostí. V působnosti členských států je rovněž zavedení takových pravidel dokazování, v kterékoli fázi řízení, která budou příznivější pro žalobce.

(34)  S ohledem na další zlepšení úrovně ochrany navrhované touto směrnicí musí být sdružení, organizace a jiné právnické osoby také zmocněny účastnit se za podmínek stanovených členskými státy řízení jménem nebo na podporu žalobce, aniž jsou dotčeny vnitrostátní procesní právní předpisy o zastupování nebo obhajobě.

(35)  S ohledem na základní povahu práva na účinnou právní ochranu je vhodné zajistit, aby pracovníci nadále požívali této ochrany i po skončení pracovního poměru, ve kterém došlo k údajnému porušení zásady rovného zacházení. Na stejnou ochranu by měl mít nárok zaměstnanec, který vystupuje na obhajobu nebo svědčí jménem osoby chráněné podle této směrnice.

(36)  Soudní dvůr jednoznačně stanovil, že  účinnost zásady rovného zacházení vyžaduje, aby v případě, kdy sankce stanovená vnitrostátními právními předpisy spočívá v odškodnění, bylo odškodnění poskytované za jakékoli porušení přiměřené v poměru k utrpěné škodě. Proto je vhodné vyloučit jakékoliv předchozí stanovení maximální hranice odškodnění, s výjimkou případů, kdy může zaměstnavatel dokázat, že škoda vzniklá žadateli v důsledku diskriminace ve smyslu této směrnice spočívá pouze v tom, že odmítl vzít v úvahu jeho žádost o zaměstnání.

(37)  S cílem zlepšit účinné zavedení zásady rovného zacházení by členské státy měly podporovat dialog mezi sociálními partnery a v rámci vnitrostátní praxe také s nevládními organizacemi.

(38)  Členské státy musí stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce pro případy porušování povinností vyplývajících z této směrnice.

(39)  Jelikož nemůže být cílů navrhované činnosti uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni Společenství může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity ve smyslu článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(40)  Pro lepší pochopení odlišného zacházení s muži a ženami v otázkách týkajících se práce a zaměstnání by se měly vypracovat, vyhodnotit a na vhodných úrovních zpřístupnit srovnatelné údaje a statistiky rozčleněné podle pohlaví.

(41)  Při rovném zacházení s muži a ženami v otázkách týkajících se práce a zaměstnání se nelze omezit na zákonná opatření. Místo toho by Evropská unie a členské státy měly energičtěji podporovat proces zvyšování povědomí o problému diskriminace při odměňování a změnu myšlení veřejnosti a přitom do tohoto procesu v co nejvyšší míře začlenit všechny příslušné osoby ve veřejné i soukromé oblasti. Velkou měrou k tomu může přispět dialog mezi sociálními partnery.

(42)  Povinnost provést tuto směrnici do vnitrostátního práva by se měla týkat těch ustanovení, která představují oproti dřívějším směrnicím zásadní změnu. Povinnost provést do vnitrostátního práva ustanovení, která nejsou zásadním způsobem pozměněna, vyplývá z dřívějších směrnic.

(43)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy 1 do vnitrostátního práva a jejich použitelnosti,

(44)  Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů(16) jsou členské státy vyzývány k tomu, aby pro sebe a v zájmu Společenství vypracovávaly vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrný vzájemný vztah mezi směrnicemi a prováděcími opatřeními, a tyto tabulky zveřejňovaly.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je zajistit uplatňování zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání.

Směrnice proto obsahuje ustanovení k zavedení zásady rovného zacházení, pokud jde o:

   a) přístup k zaměstnání, včetně postupu v zaměstnání, a odbornému vzdělávání;
   b) pracovní podmínky, včetně odměny;
   c) systémy sociálního zabezpečení pracovníků.

Rovněž obsahuje ustanovení k zajištění účinnějšího zavádění této zásady tím, že budou ustanoveny příslušné postupy.

Článek 2

Výklad pojmů

1.  Pro účely této směrnice se:

   a) "přímou diskriminací" rozumí, pokud se s jednou osobou zachází méně příznivě z důvodu jejího pohlaví, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci,
   b) "nepřímou diskriminací" rozumí, pokud by v důsledku zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo zvyklosti byly znevýhodněny osoby jednoho pohlaví v porovnání s osobami druhého pohlaví, ledaže takové ustanovení, kritérium nebo praxe jsou objektivně odůvodněny legitimním cílem a prostředky k dosažení uvedeného cíle jsou přiměřené a nezbytné,
   c) "obtěžováním" rozumí, pokud dojde k nežádoucímu chování souvisejícímu s pohlavím osoby, které má za účel nebo za následek narušení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážlivé atmosféry,
   d) "sexuálním obtěžováním" rozumí situace, během níž dojde k nežádoucímu chování sexuální povahy, vyjádřenému fyzickou nebo verbální formou, jehož účelem nebo následkem je narušení důstojnosti osoby a zejména vytvoření zastrašující, nepřátelské, ponižující, pokořující nebo urážející atmosféry,
   e) "odměnou" rozumí obvyklá základní či minimální mzda nebo plat a veškeré ostatní odměny, jež zaměstnavatel přímo nebo nepřímo, v hotovosti nebo v naturáliích vyplácí zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním,
   f) "systémy sociálního zabezpečení pracovníků" rozumí systémy, na které se nevztahuje směrnice Rady 79/7/EHS(17) a jejichž účelem je zajistit pracovníkům, jak zaměstnancům, tak osobám samostatně výdělečně činným, v rámci podniku nebo skupiny podniků, v oblasti hospodářské činnosti, z oboru jednoho povolání nebo skupiny povolání, dávky určené jako doplněk k dávkám poskytovaným zákonnými systémy sociálního zabezpečení nebo jako jejich náhrada, nezávisle na tom, zda je členství v těchto systémech povinné nebo dobrovolné,
   g) "postupem v zaměstnání" rozumí služební povýšení nebo zvýšení odpovědnosti, včetně podmínek, za nichž se tento postup nabízí nebo přiznává.

2.  Pro účely této směrnice zahrnuje diskriminace:

   a) obtěžování a sexuální obtěžování, jakož i jakékoli méně příznivé zacházení vycházející z odmítnutí takového chování dotyčnou osobou nebo podvolení se mu,
   b) chování směřující k navádění k diskriminaci osob na základě pohlaví,
   c) jakékoli nepříznivé zacházení s ženami v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřskou dovolenou ve smyslu směrnice 92/85/EHS,
   d) nepříznivé zacházení na základě změny pohlaví.

Článek 3

Rozsah

1.  Touto směrnicí nejsou dotčena ustanovení týkající se ochrany žen, zejména pokud jde o těhotenství a mateřství.

2.  Touto směrnicí nejsou dotčeny směrnice 96/34/ES a směrnice 92/85/EHS.

Článek 4

Pozitivní kroky

Za účelem skutečného zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami v pracovním životě členské státy zachovají a přijmou opatření ve smyslu čl. 141 odst. 4 Smlouvy, jako jsou opatření na podporu poskytování dostupné péče o děti a o další nezaopatřené osoby, a opatření týkající se přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání, postupu v zaměstnání a  pracovních podmínek.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Kapitola 1

Zásada stejné odměny

Článek 5

Zákaz diskriminace

Při stejné práci nebo při práci, která je uznána jako rovnocenná, se odstraní přímá a nepřímá diskriminace podle pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování.

Zejména pokud se pro stanovení odměny používá systém klasifikace prací, je založen na stejných kritériích pro muže i pro ženy a musí být sestaven tak, aby vyloučil diskriminaci na základě pohlaví.

Kapitola 2

Zásada rovného zacházení v systémech sociálního zabezpečení pracovníků

Článek 6

Zákaz diskriminace

Aniž je dotčen článek 5, nesmí v systémech sociálního zabezpečení pracovníků docházet k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, zejména pokud jde o:

   a) oblast působnosti těchto systémů a podmínky přístupu k nim;
   b) povinnost přispívat a výpočet výše příspěvků;
   c) výpočet dávek, včetně zvýšení, na které vzniká nárok s ohledem na manžela nebo manželku nebo vyživované osoby, a podmínky trvání a zachování nároku na dávky.

Článek 7

Tato kapitola se použije podle vnitrostátních předpisů nebo zvyklostí na výdělečně činné osoby včetně osob samostatně výdělečně činných, zaměstnanců, jejichž výdělečná činnost je přerušena z důvodu nemoci, mateřství, úrazu nebo nezaviněné nezaměstnanosti, na uchazeče o zaměstnání a na osoby v důchodu nebo na zaměstnance se změněnou pracovní schopností a na jejich oprávněné příbuzné.

Článek 8

Věcný rozsah

1.  Tato kapitola se vztahuje na:

  a) systémy sociálního zabezpečení pracovníků, které zajišťují ochranu pro případ:
   i) nemoci,
   ii) invalidity,
   iii) stáří, včetně předčasného odchodu do důchodu,
   iv) pracovních úrazů a nemocí z povolání,
   v) nezaměstnanosti,
   b) systémy sociálního zabezpečení pracovníků, které stanoví další sociální dávky v hotovosti nebo v naturáliích, a zejména pozůstalostní a rodinné dávky, pokud tyto dávky představují odměny vyplácené zaměstnavatelem pracovníkovi z důvodu jeho zaměstnání.

2.  Tato kapitola se použije rovněž na důchodové systémy pro zvláštní kategorie zaměstnanců, např. úředníky, pokud jsou poplatky do programu hrazeny na základě pracovního poměru s veřejným zaměstnavatelem.

Článek 9

Vynětí z věcného rozsahu

1.  Tato kapitola se nevztahuje na:

   a) individuální smlouvy pro samostatně výdělečně činné osoby,
   b) systémy pro samostatně výdělečně činné osoby, které mají pouze jednoho člena,
   c) pojistné smlouvy, kde zaměstnavatel není smluvní stranou, v případě zaměstnaných pracovníků,
  d) dobrovolná ustanovení systémů sociálního zabezpečení pracovníků, která jsou účastníkům nabízena jednotlivě, aby jim zaručila:
   i) buď doplňkové dávky,
   ii) nebo výběr data, kdy začnou být vypláceny běžné dávky pro samostatně výdělečně činné osoby, nebo výběr z několika dávek,
   e) systémy sociálního zabezpečení pracovníků, pokud jsou dávky financovány z příspěvků placených pracovníky na základě dobrovolnosti.

2.  Tato kapitola nebrání zaměstnavateli přiznat osobám, které dovršily důchodový věk pro účely přiznání důchodu podle systému sociálního zabezpečení pracovníků, ale které zatím nedovršily důchodový věk pro účely přiznání důchodu podle zákonného systému důchodového zabezpečení, doplněk důchodu, jehož cílem je dorovnat nebo přiblížit celkovou výši dávky vyplácené těmto osobám ve vztahu k částce vyplácené ve stejné situaci osobám druhého pohlaví, které již dovršily zákonem stanovený důchodový věk, do té doby, než osoby mající prospěch z tohoto doplňku dovrší zákonem stanovený důchodový věk.

Článek 10

Příklady diskriminace na základě pohlaví

1.  Ustanovení, která odporují zásadě rovného zacházení, zahrnují ustanovení založená přímo nebo nepřímo na pohlaví pro:

   a) určení osob, které se mohou účastnit systému sociálního zabezpečení pracovníků,
   b) stanovení povinné nebo dobrovolné povahy účasti v systému sociálního zabezpečení pracovníků,
   c) stanovení různých pravidel, pokud jde o věk pro vstup do systému nebo minimální dobu trvání zaměstnání nebo členství v systému vyžadované pro získání dávek,
   d) stanovení různých pravidel s výjimkou opatření stanovených v písmenech h), a j) pro vrácení příspěvků, pokud se pracovník odhlásí ze systému, aniž by splnil podmínky zaručující mu doživotní právo na dlouhodobé dávky,
   e) stanovení různých podmínek pro přiznání dávek nebo omezení těchto dávek na pracovníky některého pohlaví,
   f) stanovení rozdílných důchodových věků,
   g) pozastavení zachování nebo získání nároků na dávky, které přiznává zákon nebo smlouva a jsou vypláceny zaměstnavatelem, během mateřské dovolené nebo volna z rodinných důvodů,
   h) stanovení rozdílných úrovní dávek, s výjimkou nezbytných opatření přihlížejících k pojistně matematickým zásadám, které se liší podle pohlaví v případě příspěvkových systémů; v případě systémů dávek financovaných shromažďováním kapitálu mohou být určité prvky nerovné, pokud nerovnost částek vyplývá z účinků použití pojistně matematických zásad, které se v době zavádění systému financování liší podle pohlaví,
   i) stanovení rozdílných úrovní příspěvků pracovníků,
  j) stanovení rozdílných úrovní příspěvků zaměstnavatelů, s výjimkou:
   i) v případě příspěvkových systémů, je-li cílem vyrovnat částku konečných dávek nebo ji sblížit pro obě pohlaví,
   ii) v případě systémů dávek financovaných shromažďováním kapitálu, pokud jsou příspěvky zaměstnavatele určeny k zajištění finančního základu nezbytného pro krytí nákladů na určené dávky,
   k) stanovení rozdílných norem nebo norem použitelných pouze pro pracovníky určitého pohlaví s výjimkou opatření stanovených v písmenech h) a j), pokud jde o zaručení nebo zachování nároku na doživotní dávky, když se pracovník odhlašuje ze systému.

2.  Pokud je přiznání dávek v rozsahu této kapitoly ponecháno úvaze řídících orgánů systému, přihlížejí tyto orgány k zásadě rovného zacházení.

Článek 11

Osoby samostatně výdělečně činné, revizní doložka

1.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby ustanovení systémů sociálního zabezpečení pro samostatně výdělečně činné osoby odporující zásadě rovného zacházení byla změněna s účinkem nejpozději od 1. ledna 1993 nebo pro členské státy, které přistoupily po tomto dni, ode dne, kdy se směrnice 86/378/EHS ve znění směrnice 96/97/ES stala na jejich území použitelnou.

2.  Tato kapitola nevylučuje, aby práva a povinnosti vztahující se k období členství v systému sociálního zabezpečení pro samostatně výdělečně činné osoby před změnou tohoto systému podléhaly nadále ustanovením systému platným v daném období.

Článek 12

Osoby samostatně vydělečně činné, doložka o odkladu

Pokud jde o systémy sociálního zabezpečení pro samostatně výdělečně činné osoby, mohou členské státy odložit povinné uplatňování zásady rovného zacházení pro:

  a) stanovení důchodového věku pro účely přiznání starobního důchodu a možné důsledky pro jiné dávky:
   i) buď do dne, kdy bude dosaženo této rovnosti v zákonných systémech,
   ii) nebo nejpozději do doby, kdy bude tato rovnost vyžadována směrnicí;
   b) pozůstalostní důchody, dokud právo Společenství nezavede v tomto ohledu zásadu rovného zacházení v zákonných systémech sociálního zabezpečení;
   c) použití čl. 10 odst. 1 písm. i) v souvislosti s používáním pojistně matematických zásad do 1. ledna 1999 nebo pro členské státy, které přistoupily po tomto dni, do dne, kdy se směrnice 86/378/EHS ve znění směrnice 96/97/ES stala na jejich území použitelnou.

Článek 13

Zpětná účinnost

1.  Všechna opatření provádějící tuto kapitolu, pokud jde o zaměstnané pracovníky, se vztahují na všechny dávky ze systémů sociálního zabezpečení pracovníků odvozené od doby zaměstnání po dni 17. května 1990 a mají zpětnou působnost od tohoto dne, aniž tím jsou dotčeni pracovníci nebo ti, kteří uplatňují nárok za ně, kteří před tímto dnem zahájili soudní řízení nebo uplatnili rovnocennou stížnost podle platných vnitrostátních právních předpisů. V takovém případě se tato prováděcí opatření použijí zpětně ode dne 8. dubna 1976 a vztahují se na všechny dávky odvozené od doby zaměstnání po tomto datu. Pro členské státy, které přistoupily ke Společenství po dni 8. dubna 1976 a přede dnem 17. května 1990, se tento den nahrazuje dnem, od kterého začal být článek 141 Smlouvy na jejich území použitelný.

2.  Druhá věta odstavce 1 nebrání dovolat se vnitrostátních předpisů týkajících se lhůt pro podání žaloby proti pracovníkům nebo těm, kteří uplatňují nárok za ně, kteří podali žalobu nebo uplatnili rovnocennou stížnost podle platných vnitrostátních právních předpisů před 17. květnem 1990 za předpokladu, že tyto předpisy nejsou méně příznivé pro tento druh žaloby než pro podobné žaloby podle vnitrostátních právních předpisů a že v praxi neznemožňují výkon práva Společenství.

3.  Pro členské státy, které přistoupily po dni 17. května 1990 a které byly dne 1. ledna 1994 smluvními stranami Smlouvy o Evropském hospodářském prostoru, se 17. květen 1990 v první větě odstavce 1 nahrazuje 1. lednem 1994.

4.  Pro ostatní členské státy, které přistoupily po 17. květnu 1990, se 17. květen 1990 v odstavcích 1 a 2 nahrazuje dnem, od kterého začal být článek 141 Smlouvy na jejich území použitelný.

Článek 14

Pružný věk odchodu do důchodu

Pokud muži i ženy mají za stejných podmínek nárok na pružný důchodový věk, není to považováno za neslučitelné s touto kapitolou.

Kapitola 3

Zásada rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky

Článek 15

Zákaz diskriminace

1.  Nesmí docházet k žádné přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví ve veřejném i soukromém sektoru, včetně veřejnoprávních subjektů, pokud jde o

   a) podmínky pro přístup k zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo k povolání, včetně kritérií výběru, hodnocení kvalifikace, náborových podmínek a jmenování do funkce na jakékoli úrovni, bez ohledu na obor činnosti a na všech stupních profesní hierarchie, včetně postupu v zaměstnání,
   b) přístup ke všem typům a úrovním poradenství pro volbu povolání, odborného vzdělávání, dalšího odborného vzdělávání a rekvalifikace, včetně pracovní praxe,
   c) podmínky zaměstnávání a pracovní podmínky, včetně podmínek propouštění, jakož i odměňování, jak stanoví tato směrnice a článek 141 Smlouvy,
   d) členství a činnost v organizaci zaměstnanců nebo zaměstnavatelů nebo v jakékoli organizaci, jejíž členové vykonávají určité povolání, včetně výhod poskytovaných těmito organizacemi.

2.  Členské státy mohou stanovit, pokud jde o přístup k zaměstnání, včetně vzdělávání k němu vedoucímu, že rozdíl v zacházení na základě vlastností souvisejících s pohlavím nepředstavuje diskriminaci, pokud z povahy této profesní činnosti nebo z podmínek jejího výkonu vyplývá, že tyto vlastnosti představují podstatný a určující profesní požadavek, je-li jeho cíl legitimní a požadavek přiměřený.

Článek 16

Mateřská dovolená

1.  Jakékoli méně příznivé zacházení se ženou spojené s těhotenstvím nebo mateřskou dovolenou představuje diskriminaci ve smyslu této směrnice.

2.  Žena na mateřské dovolené má po skončení mateřské dovolené nárok vrátit se na stejné nebo rovnocenné pracovní místo za podmínek, které nejsou méně příznivé, a na prospěch ze zlepšení pracovních podmínek, na který by měla nárok během své nepřítomnosti.

Článek 17

Rodičovská dovolená a dovolená v případě adopce

Touto směrnicí není dotčeno právo členských států uznávat odlišná práva na otcovskou dovolenou nebo dovolenou v případě osvojení. Členské státy, které uznávají taková práva, přijmou nezbytná opatření na ochranu pracujících mužů a žen proti propuštění v důsledku výkonu těchto práv a zajistí, aby po skončení takové dovolené měli nárok na návrat na svá pracovní místa nebo rovnocenná pracovní místa za podmínek, které pro ně nejsou méně příznivé, a na prospěch ze zlepšení pracovních podmínek, na který by měli nárok během své nepřítomnosti.

HLAVA III

HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ

Kapitola 1

Opravné prostředky a vymáhání

Oddíl 1

Opravné prostředky

Článek 18

Ochrana práv

1.  Členské státy zajistí, že k vymáhání závazků podle této směrnice budou k dispozici soudní nebo mimosoudní postupy, popřípadě smírčí řízení, zprostředkování a rozhodčí řízení všem osobám, které se cítí být poškozeny neuplatněním zásady rovného zacházení, i po ukončení vztahu, v jehož rámci k údajné diskriminaci došlo.

2.  Členské státy zajistí, aby sdružení, organizace nebo jiné právnické osoby, které mají v souladu s kritérii stanovenými jejich vnitrostátními právními předpisy oprávněný zájem na zajištění dodržování této směrnice, mohly jménem nebo na podporu žalobce s jeho souhlasem zahájit jakékoli soudní nebo správní řízení určené pro vymáhání plnění povinností podle této směrnice.

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy o lhůtách pro podávání žalob v případě zásady rovnosti zacházení.

Článek 19

Náhrada nebo vyrovnání

Pro případ porušení povinností podle této směrnice, členské státy učiní v rámci svých vnitrostátních právních řádů potřebná opatření, která zajistí, aby škody komukoli způsobené diskriminací na základě pohlaví byly podle právních předpisů členského státu skutečně a účinně napraveny, např. vyrovnáním nebo náhradou, a to způsobem, který bude odrazovat a bude přiměřený k utrpěným škodám. Přitom lze předem stanovit maximální hranici takového vyrovnání nebo odškodnění pouze v případech, kdy může zaměstnavatel dokázat, že škoda vzniklá žadateli v důsledku diskriminace ve smyslu této směrnice spočívá pouze v tom, že odmítl vzít v úvahu jeho žádost o zaměstnání.

Oddíl 2

Důkazní břemeno

Článek 20

Důkazní břemeno

1.  Členské státy přijmou v souladu se svými vnitrostátními soudními systémy nezbytná opatření, aby, pokud se určitá osoba cítí poškozena nedodržením zásady rovného zacházení a předloží soudu nebo jinému příslušnému orgánu skutečnosti nasvědčující tomu, že došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci, příslušelo žalovanému prokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

2.  Odstavec 1 nebrání členským státům přijmout pravidla o dokazování, která jsou pro žalobce příznivější.

3.  Členské státy nemusí uplatňovat odstavec 1 na řízení, v nichž zjišťování skutečností přísluší soudu nebo příslušnému orgánu.

Článek 21

Použití

1.  Článek 20 se rovněž vztahuje na

   a) situace, na něž se vztahuje článek 141 Smlouvy a, pokud jde o diskriminaci na základě pohlaví, směrnice 92/85/EHS a 96/34/ES,
   b) jakékoli občanské nebo správní řízení týkající se veřejného nebo soukromého sektoru, které poskytuje prostředky k nápravě podle vnitrostátních právních předpisů ve vztahu k předpisům uvedeným v písmenu a), s výjimkou mimosoudních řízení dobrovolné povahy nebo stanovených vnitrostátními právními předpisy.

2.  Tato kapitola se nevztahuje na trestní řízení, pokud členské státy nestanoví jinak.

Kapitola 2

Subjekty pověřené podporou rovného zacházení - sociální dialog

Článek 22

Orgány pro rovnoprávnost

1.  Členské státy určí jeden nebo více subjektů pověřených podporou, rozborem, sledováním a prosazováním rovného zacházení se všemi osobami bez diskriminace na základě pohlaví a přijmou nezbytná opatření. Tyto subjekty mohou být součástí orgánů odpovědných za ochranu lidských práv nebo ochranu práv osob na vnitrostátní úrovni.

2.  Členské státy zajistí, aby pravomoci těchto subjektů zahrnovaly:

   a) aniž je dotčeno právo obětí a sdružení, organizací nebo jiných právnických osob uvedených v čl. 18 odst. 2, poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace při podávání stížností na diskriminaci,
   b) provádění nezávislých studií týkajících se diskriminace,
   c) zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení k jakékoli otázce související s touto diskriminací,
   d) výměna údajů a know-how s příslušnými evropskými orgány, například Evropským institutem pro rovnost mužů a žen.

Článek 23

Sociální dialog

1.  Členské státy přijmou v souladu s národními zvyklostmi a postupy vhodná opatření pro posílení sociálního dialogu mezi sociálními partnery s cílem podporovat rovné zacházení, a to mimo jiné sledováním praxe na pracovištích a odborného vzdělávání, přístupu k zaměstnání a postupu v zaměstnání, jakož i kontrolou kolektivních smluv, pracovních řádů, výzkumem založeným na vypracování a vyhodnocování údajů podle pohlaví nebo výměnou zkušeností a osvědčených postupů.

2.  Pokud je to v souladu s vnitrostátními tradicemi a postupy, zajistí členské státy, aby sociální partneři, aniž je dotčena jejich autonomie, podporovali pružné pracovní režimy s cílem usnadnit sladění pracovního a soukromého života a aby na vhodné úrovni uzavírali dohody, které stanoví pravidla proti diskriminaci v oblastech uvedených v článku 1 spadajích do oblasti působnosti kolektivního vyjednávání. Tyto dohody dodržují ustanovení této směrnice a vnitrostátních prováděcích předpisů.

3.  V souladu s vnitrostátním právem, kolektivními smlouvami nebo národní praxí budou členské státy zaměstnavatele vést k plánovanému a systematickému prosazování rovného zacházení pro muže a ženy během odborného vzdělávání a v oblasti přístupu k zaměstnání, postupu v zaměstnání a také v oblasti pracovních podmínek. Členské státy rovněž povedou kampaně ke zvýšení povědomí zaměstnavatelů a obecněji veřejnosti o otázkách týkajících se rovných příležitostí v oblasti práce a zaměstnání.

4.  Proto se po zaměstnavatelích bude požadovat, aby ve vhodných pravidelných intervalech poskytovali svým zaměstnancům nebo jejich zástupcům vhodné informace o rovném zacházení s muži a ženami v podniku.

Takové informace zahrnují zprávu o zařazení mužů a žen do různých funkcí a přehled klasifikace funkcí žen a mužů, jejich mezd a rozdílů ve mzdách a možná opatření pro zlepšení situace ve spolupráci se zástupci zaměstnanců.

Článek 24

Dialog s nevládními organizacemi

Členské státy podporují dialog s příslušnými nevládními organizacemi, které mají v souladu s vnitrostátními předpisy a zvyklostmi oprávněný zájem přispívat k boji proti diskriminaci na základě pohlaví za účelem podpory zásady rovného zacházení.

HLAVA IV

PROVÁDĚNÍ

Článek 25

Soulad s právními předpisy

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby

   a) byly zrušeny všechny právní a správní předpisy, které odporují zásadě rovného zacházení;
   b) že všechna ustanovení odporující zásadě rovného zacházení obsažená ve smlouvách jednotlivců nebo v kolektivních smlouvách na plný nebo částečný úvazek nebo v kolektivních smlouvách, mzdových tarifech, mzdových dohodách, názvech prací, ve statutu zaměstnanců podniků, vnitřních řádech podniků nebo pravidlech upravujících svobodná zaměstnání a povolání a organizace zaměstnanců a zaměstnavatelů, v individuálních pracovních smlouvách a v jakýchkoliv jiných dohodách budou prohlášena za neplatná nebo budou změněna;
   c) systémy zaměstnání a systémy sociálního zabezpečení obsahující taková ustanovení nesmějí být schváleny či rozšířeny správními opatřeními.

Článek 26

Šikanování

Členské státy zavedou do svých vnitrostátních právních řádů nezbytná opatření stanovená vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi na ochranu pracovníků, včetně jejich zástupců, před propouštěním nebo jiným nepříznivým zacházením ze strany zaměstnavatele, které je reakcí na stížnost podanou na úrovni podniku nebo soudní žalobu usilující o dodržování zásady rovného zacházení.

Článek 27

Sankce

Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce, které mohou zahrnovat náhradu škody poškozenému, musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi nejpozději do dne uvedeného v článku 35 a informují ji co nejdříve o veškerých následných změnách, které se jich budou týkat.

Článek 28

Předcházení diskriminaci

Členské státy v rámci vnitrostátních právních předpisů, kolektivních dohod nebo zvyklostí zajistí, aby zaměstnavatelé přijali účinná opatření s cílem zabránit jakékoli diskriminaci založené na pohlaví, a zejména obtěžování a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, nerovnému přístupu k zaměstnání, odbornému vzdělávání a profesnímu postupu a v souvislosti s pracovními podmínkami.

Článek 29

Minimální požadavky

1.  Členské státy mohou zavést či zachovat ustanovení, která jsou výhodnější z hlediska ochrany zásady rovného zacházení oproti ustanovením této směrnice.

2.  Provedení této směrnice není za žádných okolností dostatečným důvodem pro snížení úrovně ochrany pracovníků v oblastech, na které se tato směrnice vztahuje, aniž je tím dotčeno právo členských států reagovat na změny situace přijetím právních a správních předpisů lišících se od těch, které jsou platné v době, kdy byla tato směrnice oznámena, za předpokladu, že jsou dodržována ustanovení  této směrnice.

Článek 30

Směrnice 96/34/ES a její přezkum

1.  Tato směrnice se nedotýká ustanovení směrnice 96/34/ES.

2.  Směrnice 96/34/ES bude spolu s členskými státy, sociálními partnery a dalšími dotčenými osobami přezkouomána s ohledem na její dostatečnost a účinnost. Tento přezkum se zaměří na zlepšení situace žen a mužů, kteří mají potíže při sladění rodinných a pracovních závazků.

Článek 31

Hledisko rovnosti mezi muži a ženami

Členské státy berou aktivně v úvahu cíl rovnosti mezi muži a ženami při vypracovávání a provádění právních a správních předpisů, politik a činností v oblastech uvedených v této směrnici.

Článek 32

Šíření informací

Členské státy zajistí, aby byly dotyčné osoby všemi vhodnými prostředky upozorněny na opatření přijatá podle této směrnice i na ustanovení, která jsou již v platnosti, například opatření na pracovišti a opatření pro přístup k zaměstnání a odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání.

HLAVA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Zprávy

1.  Nejpozději ...(18), oznámí členské státy Komisi veškeré informace nezbytné k tomu, aby vypracovala zprávu pro Evropský parlament a Radu o uplatňování této směrnice.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, sdělí členské státy Komisi každé čtyři roky znění veškerých opatření zavedených podle čl. 141 odst. 4 Smlouvy, jakož i zprávy o těchto opatřeních a jejich provádění. Na základě těchto informací Komise přijme a zveřejní každé čtyři roky zprávu zahrnující srovnávací hodnocení opatření s ohledem na prohlášení č. 28 připojené k závěrečnému aktu Amsterodamské smlouvy.

3.  Členské státy vyhodnotí profesní činnosti uvedené v čl. 15 odst. 2, aby s přihlédnutím k sociálnímu vývoji rozhodly, zda existují důvody pro zachování uvedených výjimek. Každé čtyři roky vyrozumí Komisi o výsledcích tohoto hodnocení. Na základě těchto informací Komise každé čtyři roky vypracuje zprávu pro Evropský parlament a Radu.

Článek 34

Přezkum

Do ...(19)*, Komise přezkoumá uplatňování směrnice a případně navrhne změny, které bude považovat za nezbytné.

Článek 35

Provádění

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(20) nebo zajistí, aby nejpozději do uvedeného dne sociální partneři zavedli nezbytná ustanovení dohodou. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření, která jim umožní zaručit výsledky požadované touto směrnicí. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musejí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musejí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy na směrnice zrušené touto směrnicí, které se vyskytují ve stávajících právních a správních předpisech, se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu je omezena na ustanovení, která představují podstatnou změnu vzhledem k předcházejícím směrnicím. Povinnost provést nezměněná ustanovení vyplývá z předcházejících směrnic.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice a srovnávací tabulku mezi ustanoveními této směrnice a přijatými vnitrostátními předpisy.

Článek 36

Zrušení

1.  Směrnice 75/117/EHS, 76/207/EHS, 86/378/EHS a 97/80/ES, ve znění směrnic uvedených v části A přílohy 1, se zrušují s účinkem ode dne uvedeného v prvním odstavci článku 35 této směrnice, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy 1 do vnitrostátního práva a jejich použitelnosti.

2.  Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou v příloze 2.

Článek 37

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 38

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Část A

Zrušené směrnice s následnými změnami

(podle čl. 36 odst. 1)

Směrnice Rady 75/117/EHS

Úř. věst. L 45, 19.2.1975

Směrnice Rady 76/207/EHS

Úř. věst. L 39, 14.2.1976

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES

Úř. věst. L 269, 5.10.2002

Směrnice Rady 86/378/EHS

Úř. věst. L 225, 12.8.1986

Směrnice 96/97/ES

Úř. věst. L 46, 17.2.1997

Směrnice Rady 97/80/ES

Úř. věst. L 14, 20.1.1998

Směrnice 98/52/ES

Úř. věst. L 205, 22.7.1998

Část B

Seznam lhůt pro provedení do vnitrostátního práva a data použitelnosti

(podle čl. 36 odst. 1)

Směrnice

Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva

Datum použitelnosti

Směrnice 75/117/EHS

19.2.1976

Směrnice 76/207/EHS

14.8.1978

Směrnice 86/378/EHS

1.1.1993

Směrnice 96/97/ES

1.7.1997

17.5.1990 v souvislosti s pracovníky, kterým je vyplácena mzda nebo plat, s výjimkou pracovníků nebo osob uplatňujících nárok za ně, kteří před tímto dnem zahájili soudní řízení nebo uplatnili rovnocennou stížnost podle platných vnitrostátních právních předpisů.

Článek 8 směrnice 86/378/EHS ve znění směrnice 96/97/ES – nejpozději 1.1.1993.

Čl. 6 odst. 1 písm. i) první odrážka směrnice 86/378/EHS ve znění směrnice 96/97/ES – nejpozději 1.1.1999.

Směrnice 97/80/ES

1.1.2001

Pokud jde o Spojené království Velké Británie a Severního Irska 22.7.2001

Směrnice 98/52/ES

22.7.2001

Směrnice 2002/73/ES

5.10.2005

PŘÍLOHA 2

Srovnávací tabulka

Směrnice 75/117/EHS

Směrnice 76/207/EHS

Směrnice 86/378/EHS

Směrnice 97/80/ES

Tato směrnice

-

čl. 1 odst. 1

článek 1

článek 1

článek 1

-

čl. 1 odst. 2

-

-

-

-

čl. 2 odst. 2 první odrážka

-

-

čl. 2 odst. 1 písm. a)

-

čl. 2 odst. 2 druhá odrážka

-

čl. 2 odst. 2

čl. 2 odst. 1 písm. b)

-

čl. 2 odst. 2 třetí a čtvrtá odrážka

-

-

čl. 2 odst. 1 písm. c) a d)

-

-

-

-

čl. 2 odst. 1 písm. e)

-

-

čl. 2 odst. 1

-

čl. 2 odst. 1 písm. f)

-

čl. 2 odst. 3 a 4:

-

-

čl. 2 odst. 2

-

-

článek 3

-

čl. 3 odst. 1

-

čl. 2 odst. 7 první pododstavec

čl. 5 odst. 2

-

čl. 3 odst. 2

-

čl. 2 odst. 7 čtvrtý pododstavec, první věta

-

-

-

článek 1

-

-

-

článek 5

-

-

čl. 5 odst. 1

-

článek 6

-

-

článek 4

-

čl. 8 odst. 1

-

-

-

-

čl. 8 odst. 2

čl. 2 odst. 2

čl. 9 odst. 1

-

-

čl. 2 odst. 3

-

čl. 9 odst. 2

-

-

článek 6

-

článek 10

-

-

článek 8

-

článek 11

-

-

článek 9

-

článek 12

-

-

-

-

článek 13

-

-

článek 9a

-

článek 14

-

čl. 2 odst. 1 čl. 3 odst. 1

-

čl. 2 odst. 1

čl. 15 odst. 1

-

čl. 2 odst. 6

-

-

čl. 15 odst. 2

-

čl. 9 odst. 2

-

-

-

čl. 2 odst. 8

-

-

-

čl. 2 odst. 7 třetí pododstavec

-

-

čl. 16 odst. 1

-

čl. 2 odst. 7 druhý pododstavec

-

-

čl. 16 odst. 2

-

čl. 2 odst. 7 čtvrtý pododstavec, druhá a třetí věta

-

-

článek 17

článek 2

čl. 6 odst. 1

článek 10

-

čl. 18 odst. 1

-

čl. 6 odst. 3

-

-

čl. 18 odst. 2

-

čl. 6 odst. 4

-

-

čl. 18 odst. 3

-

čl. 6 odst. 2

-

-

článek 19

-

-

-

článek 4

článek 20

-

-

-

článek 3

článek 21

-

článek 8a

-

-

článek 22

-

článek 8b

-

-

článek 23

-

článek 8c

-

-

článek 24

články 3 a 6

čl. 3 odst. 2 písm. a)

-

-

čl. 25 písm. a)

článek 4

čl. 3 odst. 2 písm. b)

čl. 7 písm. a)

-

čl. 25 písm. b)

-

-

čl. 7 písm. b)

-

čl. 25 písm. c)

článek 5

článek 7

článek 11

-

článek 26

článek 6

-

-

-

-

-

článek 8d

-

-

článek 27

čl. 2 odst. 5

článek 28

-

čl. 8e odst. 1

-

-

-

-

čl. 8e odst. 2

-

článek 6

článek 29

-

čl. 1 odst. 1a

-

-

článek 31

článek 7

článek 8

-

článek 5

článek 32

článek 9

článek 10

čl. 12 odst. 2

článek 7 čtvrtý pododstavec

článek 33

-

-

-

-

článek 34

článek 8

čl. 9 odst. 1 první pododstavec a čl. 9 odst. 2 a 3

čl. 12 odst. 1

článek 7 první, druhý a třetí pododstavec

článek 35

-

čl. 9 odst. 1 druhý pododstavec

-

-

-

-

-

-

-

článek 36

-

-

-

-

článek 37

-

-

-

-

článek 38

-

-

Příloha

-

-

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C …, , s. …
(3) Úř. věst. C …, , s. …
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(5) Úř. věst. L 39, 14.2.1976, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES (Úř. věst. L 269, 5.10.2002, s. 15).
(6) Úř. věst. L 225, 12.8.1986, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/97/ES (Úř. věst. L 46, 17.2.1997, s. 20).
(7) Úř. věst. L 45, 19.2.1975, s. 19.
(8) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 6. Směrnice ve znění směrnice 98/52/ES (Úř. věst. L 205, 22.7.1998, s. 66).
(9) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.
(10) 1990 Sb. rozh. I-1889.
(11) [1994] Sb. rozh. I-4471.
(12) [2002] Sb. rozh. I-7007.
(13) Úř. věst. L 348, 28.11.1992, s. 1.
(14) Úř. věst. L 145, 19.6.1996, s. 4. Směrnice ve znění směrnice 97/75/ES (Úř. věst. L 10, 16.1.1998, s. 24).
(15) Úř. věst. C 218, 31.7.2000, s. 5.
(16) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(17) Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 6, 10.1.1979, s. 24).
(18)* Tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(19)** Pěti let ode dne vstupu této směrnice v platnost.
(20)* Dvou let ode dne vstupu tété směrnice v platnost.


Právo použitelné na mimosmluvní závazky ("ŘÍM II") ***I
PDF 618kWORD 143k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o právu použitelném na mimosmluvní závazky ("Řím II") (KOM(2003)0427 – C5-0338/2003 – 2003/0168(COD))
P6_TA(2005)0284A6-0211/2005

(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0427)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 61 písm. c) Smlouvy o ES, v souladu s nimiž předložila Komise svůj návrh Parlamentu (C5-0338/2003),

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0211/2005),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení den 6. července 2005k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o právu použitelném pro mimosmluvní závazky ("Řím II")

P6_TC1-COD(2003)0168


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 61 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Unie si stanovila za cíl vytvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva. Za tímto účelem musí Společenství přijmout opatření týkající se soudní spolupráce v civilních věcech s přeshraničním dopadem, která jsou nezbytná k řádnému fungování vnitřního trhu, včetně opatření podporujících slučitelnost pravidel použitelných v členských státech pro kolizi právních řádů a určení příslušnosti.

(2)  Za účelem účinného provádění příslušných ustanovení Amsterodamské smlouvy přijala Rada (justice a vnitřní věci) dne 3. prosince 1998 akční plán, v němž se výslovně uvádí, že příprava právního nástroje o právu použitelném pro mimosmluvní závazky patří mezi opatření, která mají být přijata do dvou let po vstupu Amsterodamské smlouvy v platnost(4).

(3)  Na zasedání Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999(5) byla schválena zásada vzájemného uznávání rozhodnutí jako záležitost prvořadého významu při vytváření evropského prostoru prosazování práva. V návrhu programu vzájemného uznávání(6) se uvádí, že opatření týkající se harmonizace kolizních norem jsou opatření, která "ve skutečnosti pomáhají usnadnit uplatňování této zásady".

(4)  Správné fungování vnitřního trhu vyžaduje, aby v zájmu zlepšení předvídatelnosti výsledku soudního řízení, jistoty práva a volného pohybu rozhodnutí, pravidla pro kolizní normy v členských státech určovala stejné vnitrostátní právo bez ohledu na to, ve kterém státě se nachází soud, u něhož byla žaloba podána.

(5)  Oblast působnosti a ustanovení tohoto nařízení musí být stanoveny tak, aby byly v souladu s nařízením Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(7) a nařízením (ES) č. .../... o právu použitelném na smluvní závazky ("Řím I")(8).

(6)  S ohledem na jednotnost práva Společenství nesmí být tímto nařízením dotčena ustanovení, která se týkají použitelného práva nebo ho ovlivňují, a která jsou obsažená v sekundárních právních předpisech jiných než je toto nařízení, jako jsou kolizní normy, nadřazené závazné předpisy Společenství a základní právní zásady vnitřního trhu. Ve výsledku by mělo toto nařízení podporovat řádné fungování vnitřního trhu, zejména volný pohyb zboží a služeb.

(7)  Nebezpečí narušení hospodářské soutěže mezi účastníky soudních sporů ze Společenství lze odvrátit pouze jednotnými pravidly používanými bez ohledu na právo, které určují.

(8)  Je nezbytné stanovit kolizní normy, které jsou mezi členskými státy co nejjednotnější, a snížit tak právní nejistotu. Před nutností zajistit právní jistotu má však vždy přednost potřeba spravedlivého rozhodnutí v jednotlivých případech a soudy proto musí mít možnost uplatnit vlastní uvážení. Dále je třeba respektovat vůli stran tam, kde si výslovně zvolily právo použitelné na příslušný občanskoprávní delikt, nebo tam, kde takovou volbu může soud přiměřeně dovodit.

(9)  Toto nařízení by mělo přispět ke zvýšení předvídatelnosti soudních rozhodnutí a zajistit rozumnou rovnováhu mezi zájmy odpovědné osoby a poškozeného. Mělo by také splňovat přiměřená očekávání stran tím, že umožní soudům přistoupit k otázce práva použitelného na daný spor, které splňuje požadavky mezinárodního obchodu a transakcí ve společenství států bez vnitřních hranic.

(10)  Kolizní normy stanovené v tomto nařízení se týkají také závazků založených na absolutní odpovědnosti a harmonizovaná pravidla o spojujících okolnostech se použijí také na otázky způsobilosti vzít na sebe odpovědnost v daném občanskoprávním deliktu.

(11)  Pokud jde o odpovědnosti za výrobky, musí kolizní normy splňovat cíle spravedlivého rozdělení rizik vyplývajících z moderní společnosti využívající vyspělé technologie, ochrany zdraví spotřebitelů, podpory inovací, zabezpečení nenarušené hospodářské soutěže a usnadnění obchodování. Spojení s právem státu, kde má poškozený obvyklé bydliště, spolu s ustanovením týkajícím se předvídatelnosti soudních rozhodnutí, představuje vyrovnané řešení ve vztahu k uvedeným cílům.

(12)  Toto nařízení nebrání členským státům v používání jejich ústavních pravidel týkajících se svobody tisku a svobody projevu ve sdělovacích prostředcích. Za stát, v němž nastal nebo pravděpodobně nastane nejdůležitější prvek nebo prvky škody, je považován stát, pro který jsou zveřejněný materiál nebo vysílání hlavně určeny, nebo, pokud to není zřejmé, stát, v němž se provádí redakční kontrola, a právo tohoto státu se použije. Stát, pro nějž je zveřejněný materiál nebo vysílání určeno, je dán zejména jazykem zveřejněného materiálu nebo vysílání nebo podílem tržby nebo počtem čtenářů nebo posluchačů v daném státě na celkovém objemu tržeb nebo počtu čtenářů nebo posluchačů, nebo kombinací těchto faktorů. Obdobné úvahy by měly platit také ve vztahu k materiálům zveřejňovaným na internetu a jiných elektronických sítích.

(13)  V prostředí, ve kterém jsou komunikační činnosti čím dál více vyvíjeny na úrovni celého kontinentu, naznačují různé formy ochrany osobnostních práv a historicky zavedené tiskové tradice v Evropské unii, že i v této oblasti je třeba usilovat o jednotnější podmínky a pravidla pro řešení sporů. Právě z ochranné povahy svobody tisku a z její úlohy ve společnosti však vyplývá, že v tomto procesu by měla být dána přednost sdělovacím prostředkům, které s ochranou osobnosti zacházejí zodpovědně a jsou připraveny autonomně a na základě dohody zavést samoregulační Evropský kodex sdělovacích prostředků nebo ustavit Evropskou mediální radu, která by též vytvořila postupně se upevňující hlavní směry pro rozhodování příslušných soudů. Komise je vyzvána, aby podporovala proces hledání jednotnějších podmínek a pravidel pro řešení sporů.

(14)  Ve vztahu k porušení práv k duševnímu vlastnictví by měla být zachována všeobecně uznávaná zásada lex loci protectionis. Pro účely tohoto nařízení by měl být výraz práva k duševnímu vlastnictví výkládán tak, že se jím rozumí autorské právo a práva související, právo sui generis na ochranu databází a práva k průmyslovému vlastnictví.

(15)  Zvláštní ustanovení by měla upravovat odpovědnost vyplývající z neodůvodněného obohacení nebo jednatelství bez příkazu.

(16)  Aby byla zachována smluvní volnost stran, měly by mít možnost určit si právo použitelné pro mimosmluvní závazky. Slabším stranám by se měla poskytnout ochrana stanovením určitých podmínek pro volbu práva.

(17)  Posouzení příkazu ve veřejném zájmu, který dává soudům členských států možnost použít za mimořádných okolností výjimky založené na politice veřejného pořádku a nadřazených závazných předpisech.

(18)  Snaha o nastolení přiměřené rovnováhy mezi stranami s sebou nese nutnost, aby byla v přiměřeném rozsahu zohledňována pravidla bezpečnosti a chování při výkonu činnosti ve státě, kde došlo ke škodlivému jednání, i pokud je pro mimosmluvní závazky příslušné jiné právo. To by nemělo platit pro protiprávní jednání související s ochranou osobnostních práv nebo hospodářskou soutěží.

(19)  Na mimosmluvní závazek vyplývající z připravovaných nebo uskutečněných protestních akcí zaměstnanců by se mělo použít právo státu, v němž má taková akce proběhnout nebo v němž se uskutečnila.

(20)  V zájmu toho, aby strany i soud řádně zvážily otázku použitelného práva, by strany měly mít povinnost informovat soud v dokumentu zahajujícím řízení a obhajobu o zákonu nebo zákonech, o nichž tvrdí, že se vztahují na veškeré nebo některé složky žaloby.

(21)  Ohled na mezinárodní závazky, které uzavřely členské státy, vyžaduje, aby toto nařízení nemělo vliv na úmluvy týkající se specifických záležitostí, jichž se členské státy účastní. Aby byly předpisy přehlednější, zveřejní Komise na základě informací, které jí členské státy poskytnou, seznam příslušných úmluv v Úředním věstníku Evropské unie.

(22)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž lepší předvídatelnosti soudních rozhodnutí, která vyžaduje stanovení skutečně jednotných pravidel určených závaznými a přímo použitelnými právními nástroji Společenství, nemůže být uspokojivým způsobem dosaženo na úrovni členských států, které nemohou stanovit jednotná pravidla Společenství, a může ho být proto z důvodu rozsahu nebo účinků lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení, které zvyšuje právní jistotu, aniž by vyžadovalo harmonizaci hmotného vnitrostátního práva, rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

23)   [Spojené království a Irsko podle článku 3 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, oznámily své přání účastnit se přijímání nařízení./ Spojené království a Irsko se podle článků 1 a 2 Protokolu o postavení Spojeného království a Irska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, přijetí tohoto nařízení neúčastní, a proto pro ně není závazné.]

(24)  Dánsko se podle článků 1 a 2 Protokolu o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o založení Evropského společenství, přijetí tohoto nařízení neúčastní, a proto pro ně není závazné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

Oblast působnosti

Článek 1

Věcná působnost

1.  Toto nařízení se použije v případech kolize právních norem na mimosmluvní závazky ve věcech občanského a obchodního práva. Pouze pro účely tohoto nařízení se závazky z bezdůvodného obohacení nebo jednatelství bez příkazu považují za mimosmluvní závazky.

Toto nařízení se nepoužije na daňové, celní ani správní záležitosti ani na odpovědnost veřejných orgánů za jednání nebo nečinnost při plnění jejich povinností.

2.  Z působnosti tohoto nařízení jsou vyloučeny:

   a) mimosmluvní závazky vyplývající z rodinných a obdobných vztahů, včetně závazků ve věcech výživného;
   b) mimosmluvní závazky, které vyplývají nebo pravděpodobně vyplynou z majetkového uspořádání mezi manželi, majetkového uspořádání ve vztazích považovaných právními předpisy, které tyto vztahy upravují, za vztahy s účinkem srovnatelným s manželstvím a dědických vztahů;
   c) závazky vznikající v souvislosti se směnkami, šeky, dlužními úpisy a jinými převoditelnými cennými papíry, pokud závazky z těchto jiných převoditelných cenných papírů vyplývají z jejich převoditelnosti;
   d) mimosmluvní závazky, které vyplývají nebo pravděpodobně vyplynou z osobní odpovědnosti řídících pracovníků a členů jako takových za závazky společnosti, firmy nebo jiné právnické nebo fyzické osoby, a z osobní odpovědnosti auditorů ve vztahu k společnosti nebo jejím členům za zákonný audit účetních dokumentů;
   e) mimosmluvní závazky mezi zakladateli svěřenství, svěřenskými správci a příjemci z dobrovolně vytvořeného svěřenského fondu;
   f) mimosmluvní závazky v důsledku škod způsobených jadernou energií;
   g) důkazy a procesní úkony, aniž jsou dotčeny články 18 a 19;
   h) odpovědnost za úkony veřejného orgánu, včetně odpovědnosti osob pověřených výkonem veřejné moci.

3.  Tímto nařízením není dotčeno používání nebo přijímání aktů orgánů Evropských společenství, které:

   a) ve vztahu k určitým záležitostem stanoví pravidla pro volbu práva týkající se mimosmluvních závazků;
   b) stanoví pravidla použitelná bez ohledu na vnitrostátní právo, jímž se na základě tohoto nařízení řídí předmětné mimosmluvní závazky;
   c) vylučují použití právních norem státu soudu nebo práva určeného tímto nařízením; nebo
   d) obsahují ustanovení na podporu řádného fungování vnitřního trhu, pokud nemohou být použita ve spojení s právem určeným podle mezinárodního práva soukromého.

4.  Pro účely tohoto nařízení se "členským státem" rozumí jakýkoli členský stát kromě [Spojeného království, Irska a] Dánska.

Článek 2

Jednotné použití

Každé právo uvedené v tomto nařízení se použije bez ohledu na to, zda jde o právo členského státu či nikoli.

HLAVA II

Jednotná ustanovení

ODDÍL 1

USTANOVENÍ PLATNÁ PRO MIMOSMLUVNÍ ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBČANSKOPRÁVNÍHO DELIKTU

Článek 3

Možnost volby práva

1.  Strany se mohou, ve smlouvě uzavřené poté, co mezi nimi vznikl spor, nebo, pokud mezi obchodníky s rovnoprávnou vyjednávací silou existuje nezávislý obchodní vztah, ve smlouvě uzavřené před vznikem sporu, dohodnout, že se jejich mimosmluvní závazky budou řídit právem, které si zvolily. Tato volba musí být vyjádřena nebo prokázána s přiměřenou určitostí, podle okolností daného případu. Nesmí jí být dotčena práva a povinnosti třetích stran ani použití závazných pravidel ve smyslu článku 14.

2.  Volba práva provedená stranami nezbavuje zaměstnance, který je smluvní stranou pracovní smlouvy, ochrany, kterou mu přiznávají závazná pravidla

   a) státu, v němž obvykle vykonává práci na základě pracovní smlouvy;
   b) pokud zaměstnanec obvykle nevykonává práci v jediném státě, práva státu, v němž se nachází pracoviště, jehož prostřednictvím byl najat; nebo
   c) státu, s nímž je pracovní smlouva nejtěsněji spjata.

3.  Vztahují-li se všechny ostatní prvky daného případu v okamžiku vzniku ztráty nebo škody k jednomu nebo více členským státům, nesmí být volbou práva provedenou stranami vyloučeno použití příslušných ustanovení práva Společenství.

Článek 4

Obecné ustanovení

1.  Při neexistenci dohody ve smyslu článku 3 a není-li v tomto nařízení uvedeno jinak, použije se na mimosmluvní závazky vyplývající z občanskoprávního deliktu právo státu, kde došlo ke vzniku škody nebo k ní pravděpodobně dojde, bez ohledu na to, v jakém státě nastala její příčina a v jakém státě nebo státech se projevily její nepřímé důsledky.

2.  V případě újmy na zdraví vzniklé v důsledku dopravních nehod a s ohledem na směrnici o pojištění motorových vozidel použije příslušný soud a odpovědný pojistitel řidiče pro stanovení druhu pohledávky z náhrady škody a pro výpočet její výše právní předpisy platné v obvyklém bydlišti poškozeného, není-li to vůči poškozenému nespravedlivé.

Pokud jde o odpovědnost, použitelné právo je právo místa, kde k dopravní nehodě došlo.

3.  Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 se výjimečně, je-li ze všech okolností daného případu zřejmé, že mimosmluvní závazek má zjevně užší vztah k jinému státu, použije právo tohoto státu.

Mezi okolnosti, které lze brát v úvahu jako zjevně spojující mimosmluvní závazek s jiným státem, náleží:

   a) pokud jde o rozdělení škod a právní postavení, skutečnost, že odpovědná osoba i osoba, jíž vznikla ztráta nebo škoda mají své obvyklé bydliště ve stejném státě nebo že příslušné zákony státu obvyklého bydliště odpovědné osoby a státu obvyklého bydliště osoby, jíž vznikla ztráta nebo škoda jsou v zásadě shodné;
   b) již existující právní nebo věcný vztah mezi stranami, jako například smlouva, která je úzce spjata s předmětným mimosmluvním závazkem;
   c) potřeba jistoty, předvídatelnosti a jednotnosti výsledku;
   d) ochrana legitimních očekávání;
   e) zásady vycházející z cizího práva, jež se mají použít, jakož i důsledky použití takového práva.

4.  Při řešení otázky použitelného práva podrobí příslušný soud v případě nutnosti každou záležitost sporu zvláštnímu rozboru.

ODDÍL 2

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ použitelná na URČITÉ OBČANSKOPRÁVNÍ DELIKTY A MIMOSMLUVNÍ ZÁVAZKY

Článek 5

Porušení soukromí nebo osobnostních práv

1.  Jde-li o mimosmluvní závazky vyplývající z porušení soukromí nebo osobnostních práv, je použitelné právo státu, v němž nastal nebo pravděpodobně nastane nejdůležitější prvek nebo prvky ztráty nebo škody.

Pokud je porušení způsobeno zveřejněním tištěného materiálu nebo vysíláním, je za stát, v němž nastal nebo pravděpodobně nastane nejdůležitější prvek nebo prvky ztráty nebo škody, považován stát, pro který je zveřejněný materiál nebo vysílání zejména určen, nebo, pokud to není zřejmé, stát, v němž se provádí redakční kontrola, a právo tohoto státu se použije. Stát, pro který je zveřejněný materiál nebo vysílání určeno, se stanoví zejména jazykem zveřejněného materiálu nebo vysílání nebo podílem tržby nebo počtem čtenářů nebo posluchačů v daném státě na celkovém objemu tržeb nebo počtu čtenářů nebo posluchačů, nebo kombinací těchto faktorů.

Toto ustanovení platí obdobně pro materiály zveřejňované na internetu a jiných elektronických sítích.

2.  Na právo na odpověď nebo odpovídající opatření a na jakákoli preventivní opatření nebo soudní zákazy vydané proti vydavateli nebo provozovateli vysílání v souvislosti s obsahem publikovaných nebo vysílaných materiálů se použije právo státu, kde má vydavatel nebo provozovatel vysílání obvyklý pobyt.

3.  Odstavec 2 se vztahuje také na porušování soukromí nebo osobnostních práv vyplývající se zacházení s osobními údaji.

Článek 6

Protestní akce zaměstnanců

Na mimosmluvní závazky vyplývající z připravovaných nebo uskutečněných protestních akcí zaměstnanců se použije právo státu, v němž má taková akce proběhnout nebo v němž se uskutečnila.

Článek 7

Dopravní nehody

1.  Do doby, než Společenství přijme podrobné právní předpisy o právu použitelném na dopravní nehody, členské státy použijí všeobecná pravidla stanovená v tomto nařízení v souladu s článkem 15, nebo Haagskou úmluvu ze dne 4. května 1971 o právu použitelném na dopravní nehody.

2.  V případě zranění osob vzniklých při dopravních nehodách použije příslušný soud právní předpisy, které se vztahují na výši náhrady škod podle obvyklého bydliště jednotlivých poškozených, není-li to nespravedlivé.

Článek 8

Porušení práv duševního vlastnictví

1.  Na mimosmluvní závazky vyplývající z porušení práv duševního vlastnictví se použije právo státu, v němž je nárokována ochrana.

2.  V případě mimosmluvních závazků vyplývajících z porušení jednotného práva průmyslového vlastnictví Společenství se použije příslušný nástroj Společenství. Pro jakékoli otázky, které nejsou upraveny tímto nástrojem, se použije právo členského státu, v němž došlo k úkonu, který poškození způsobil.

Článek 9

Bezdůvodné obohacení

1.  Týká-li se mimosmluvní závazek vyplývající z bezdůvodného obohacení již existujícího právního vztahu mezi dotčenými stranami, jako je například smlouva úzce související s tímto mimosmluvním závazkem, řídí se stejným právem jako tento vztah.

2.  Nelze-li použitelné právo určit na základě odstavce 1 a obě strany měly v okamžiku, kdy nastala příčina bezdůvodného obohacení, obvyklé bydliště ve stejném státě, použije se právo tohoto státu.

3.  Nelze-li použitelné právo určit na základě odstavců 1 nebo 2, použije se právo státu, ve kterém nastala podstatná příčina bezdůvodného obohacení, bez ohledu na to, ve kterém státě k bezdůvodnému obohacení došlo.

4.  Je-li ze všech okolností daného případu zřejmé, že mimosmluvní závazek vyplývající z bezdůvodného obohacení má zjevně užší vztah k jinému státu, než je stát uvedený v odstavcích 1, 2 nebo 3, použije se právo tohoto státu.

Článek 10

Negotiorum gestio

1.  Týká-li se mimosmluvní závazek vyplývající z jednatelství bez příkazu v souvislosti se záležitostmi jiné osoby již existujícího právního vztahu mezi dotčenými stranami, jako je například smlouva úzce související s tímto mimosmluvním závazkem, řídí se stejným právem jako tento vztah.

2.  Nelze-li určit použitelné právo na základě odstavce 1 a obě strany měly v okamžiku, kdy nastala příčina ztráty nebo škody, obvyklé bydliště ve stejném státě, použije se právo tohoto státu.

3.  Nelze-li použitelné právo určit na základě odstavců 1 nebo 2, použije se právo státu, kde k takovému jednání došlo.

4.  Je-li ze všech okolností daného případu zřejmé, že mimosmluvní závazek vyplývající z jednatelství bez příkazu v souvislosti se záležitostmi jiné osoby má zjevně užší vztah k jinému státu, než je stát uvedený v odstavcích 1, 2 nebo 3, použije se právo tohoto státu.

ODDÍL 3

SPOLEČNÉ PŘEDPISY PLATNÉ PRO MIMOSMLUVNÍ ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z OBČANSKOPRÁVNÍCH A JINÝCH DELIKTŮ

Článek 11

Oblast působnosti práva použitelného pro mimosmluvní závazky

Právo použitelné na mimosmluvní závazky podle čl. 3 až 10 tohoto nařízení se vztahuje zejména na:

   a) základ a rozsah odpovědnosti, včetně určení osob, z jejichž činů vyplývá odpovědnost;
   b) důvody zproštění odpovědnosti, jakékoli omezení odpovědnosti a rozdělení odpovědnosti;
   c) vznik, povahu a určení výše náhrady škody nebo vyrovnání, které mohou být požadovány;
   d) opatření, která je soud v rámci svých pravomocí a v souladu se procesním právem oprávněn přijmout, aby zabránil škodě nebo škodu ukončil nebo aby zajistil poskytnutí náhrady;
   e) hodnocení škody, pokud je právní předpisy předepisují;
   f) otázku, zda právo na náhradu škody lze převádět nebo dědit;
   g) osoby oprávněné k náhradě škody, kterou osobně utrpěly;
   h) odpovědnost za jednání jiné osoby;
   i) způsoby, jimiž může závazek zaniknout a pravidla promlčení, včetně pravidel týkajících se počátku lhůty promlčení, přerušení a pozastavení lhůty.

Nestanoví-li se v tomto nařízení nebo v platné smlouvě o volbě práva jinak, použije příslušný soud vnitrostátní předpisy daného státu, které se vztahují na stanovení výše náhrady škody, jestliže okolnosti případu nevedou k použití předpisů jiného státu.

Článek 12

Spory ohledně použitelného práva

Jakákoli strana ve sporu uplatňující nárok nebo protinárok u vnitrostátního soudu nebo tribunálu, který spadá do působnosti tohoto nařízení, oznámí soudu nebo tribunálu a jakýmkoli jiným stranám ve stanovení žalobního nároku nebo jiném obdobném dokumentu zákon nebo zákony, o kterých strana ve sporu tvrdí, že platí pro veškeré nebo některé složky jejího nároku.

Článek 13

Určení obsahu cizího práva

1.  Příslušný soud stanoví obsah cizího práva z vlastního podnětu. K tomu může vyžadovat spolupráci stran.

2.  Není-li možné stanovit obsah cizího práva a strany s tím souhlasí, použije se právo příslušného soudu.

Článek 14

Nadřazená závazná pravidla

1.  Žádným ustanovením tohoto nařízení není omezena možnost použití právních předpisů státu příslušného soudu v případě, že jsou závazné bez ohledu na právo, které je jinak použitelné na předmětný mimosmluvní závazek.

2.  Použije-li se na základě tohoto nařízení právo určitého státu, mohou být použity závazné právní normy jiného státu, k němuž má daný případ užší vztah, pokud a v rozsahu, v jakém jsou podle zákonů posledně uvedeného státu závazné bez ohledu na právo použitelné na předmětný mimosmluvní závazek. Při určování, zda mají být tyto závazné normy použity, je třeba zohlednit jejich povahu a účel a důsledky jejich použití nebo nepoužití.

Článek 15

Pravidla bezpečnosti a chování

Ať již je použitelné právo jakékoli, při určování odpovědnosti se pokud je to vhodné vezmou v úvahu bezpečnostní předpisy, které platily v místě a době události, která vedla ke vzniku škody.

Článek 16

Přímá žaloba proti pojistiteli odpovědné osoby

Právo poškozených žalovat přímo pojišťovnu odpovědné osoby se řídí právem použitelným na předmětný mimosmluvní závazek, pokud se poškozený nerozhodne uplatňovat své nároky na základě práva, jímž se řídí pojistná smlouva, a pokud jeden z příslušných právních řádů takový postup umožňuje.

Článek 17

Převzetí závazku a společný závazek

1.  Pokud osoba ("věřitel") nemá žádné smluvní nároky vůči jiné osobě ("dlužníkovi") a třetí osoba má povinnost uspokojit nároky věřitele nebo je již splněním této povinnosti uspokojila, právo, kterým se řídí povinnost třetí osoby uspokojit věřitele, určí, zda tato třetí osoba je oprávněna uplatnit vůči dlužníkovi práva, které měl vůči dlužníkovi věřitel podle práva, kterým se řídí celý jejich vztah nebo jeho část.

2.  Totéž pravidlo se uplatní v případě, že několik osob má společný finanční závazek a jeden z nich nároky věřitele uspokojil.

Článek 18

Formální platnost

Jednostranný úkon, který má mít právní účinek a který má vztah k mimosmluvním závazkům, má formální platnost, splňuje-li formální požadavky práva platného pro předmětné mimosmluvní závazky nebo právo státu, v němž byl vykonán.

Článek 19

Důkazní břemeno

1.  Právo platné pro mimosmluvní závazky podle tohoto nařízení platí, stanoví-li pro mimosmluvní závazky pravidla pro právní domněnky nebo pro určení důkazního břemena.

2.  Úkony, které mají mít právní účinek, mohou být prokázány jakýmkoli druhem důkazu uznávaným právem příslušného soudu uvedeným v článku 18, podle něhož má tento úkon formální platnost, pokud tento druh důkazu může být předložen příslušnému soudu.

3.  Bez ohledu na články 12 a 13 a odstavce 1 a 2 se ustanovení tohoto nařízení nevztahují na důkazy a procesní úkony.

HLAVA III

Ostatní ustanovení

Článek 20

Asimilace k území státu

Pro účely tohoto nařízení se za území státu považuje:

   a) zařízení pro průzkum a využívání přírodních zdrojů na mořském dně mimo teritoriální vody určitého státu nebo pod ním, pokud tento stát požívá v rámci mezinárodního práva svrchovaných práv zkoumat a využívat přírodní zdroje v této oblasti;
   b) loď plující na volném moři, která je registrovaná v určitém státě nebo jeho jménem nebo je vybavena lodním osvědčením nebo obdobným dokladem vystaveným tímto státem nebo jeho jménem nebo, pokud není registrovaná a není vybavena lodním osvědčením ani jiným obdobným dokladem, je majetkem příslušníka tohoto státu;
   c) letadlo ve vzdušném prostoru, které je registrováno v určitém členském státě nebo jeho jménem nebo které je vedeno v jeho leteckém rejstříku nebo které je majetkem příslušníka tohoto státu.

Článek 21

Asimilace k obvyklému pobytu

1.  V případě společností a jiných právnických osob se za obvyklé bydliště považuje hlavní sídlo. Pokud však k události, která způsobila škodu, nebo ke škodě došlo při výkonu činnosti pobočky, zastoupení nebo jiné obdobné organizace, je obvyklým bydlištěm místo, kde se tato organizace nachází.

2.  Nastane-li příčina škody nebo škoda při výkonu podnikatelské činnosti fyzické osoby, rozumí se místem obvyklého bydliště této fyzické osoby její skutečná místo podnikání. Jedná-li se o podnikatelskou činnost cestovní nebo podomní povahy, rozumí se místem obvyklého bydliště fyzické osoby její úředně zapsaná adresa.

3.  Pro účely čl. 5 odst. 2 se za místo, kde má vysílatel sídlo ve smyslu směrnice Rady 89/552/EHS(9) považuje místo jeho obvyklého pobytu.

Článek 22

Vyloučení zpětného a dalšího odkazu

Použitím práva státu stanoveného tímto nařízením se rozumí použití právních předpisů platných v tomto státě kromě předpisů mezinárodního práva soukromého.

Článek 23

Státy s více než jedním právním systémem

1.  Tvoří-li stát několik územních celků, z nichž každý má své vlastní právní předpisy týkající se mimosmluvních závazkových vztahů, pro účely určení práva použitelného podle tohoto nařízení se každý územní celek považuje za stát.

2.  Stát, v jehož rámci mají různé územní celky své vlastní právní předpisy týkající mimosmluvních závazků, není povinen používat toto nařízení na kolizi práva pouze těchto územních celků.

Článek 24

Veřejný pořádek soudu

1.  Použití jakéhokoli právního předpisu kteréhokoli státu určeného tímto nařízením může být zamítnuto pouze v případě, že by bylo ve zřejmém rozporu s veřejným pořádkem ("ordre public") státu příslušného soudu.

2.  Zejména může být odmítnuto použití právního předpisu státu určeného tímto nařízením nebo uplatněno právo státu příslušného soudu, pokud by použitím právního předpisu státu určeného podle tohoto nařízení došlo k porušení základních práv a svobod zakotvených v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ústavních ustanovení daného státu nebo norem mezinárodního humanitárního práva.

3.  Za porušení veřejného pořádku ("ordre public") státu příslušného soudu považován také případ, kdy použití právního předpisu státu určeného podle tohoto nařízení vede k přiznání nekompenzační náhrady škody, jako například penalizované náhrady škody nebo náhrady škody formou trestu.

4.  Je-li na základě tohoto nařízení určeno jako použitelné právo členského státu, lze výhradu veřejného pořádku uplatnit pouze na žádost některé ze stran.

Článek 25

Vztah k mezinárodním úmluvám

1.  Tímto nařízením není dotčeno použití mezinárodních úmluv, jejichž stranami byly dotčené státy v okamžiku přijetí tohoto nařízení a jež, ve vztahu k určitým záležitostem, určují kolizní normy týkající se mimosmluvních závazků.

2.  Ustanovení tohoto nařízení mají přednost před ustanoveními mezinárodních úmluv uzavřených mezi dvěma nebo více členskými státy, pokud tyto úmluvy nejsou uvedeny v příloze č. 1.

3.  Vztahují-li se všechny ostatní prvky daného pøípadu v okamžiku vzniku ztráty nebo škody k jednomu nebo více èlenským státùm, mají ustanovení tohoto naøízení pøednost pøed ustanoveními Haagské úmluvy ze dne 4. května 1971 o právu použitelném na dopravní nehody.

HLAVA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 26

Seznam úmluv zmíněných v článku 25

1.  Nejpozději do ... zašlou členské státy Komisi seznam úmluv zmíněných v článku 25. Po tomto datu oznámí členské státy Komisi všechny změny těchto úmluv.

2.  Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie seznam úmluv zmíněných v odstavci 1do šesti měsíců od obdržení úplného seznamu.

Článek 27

Přezkum

Nejpozději do ...(10) pøedloží Komise Evropskému parlamentu, Radì a Evropskému hospodáøskému a sociálnímu výboru, s ohledem na body 1 a 2, zprávu o používání tohoto naøízení a v pøípadì potøeby další návrhy na úpravu tohoto naøízení:

1.  Pøi vypracovávání zprávy se Komise zamìøí zejména na dùsledky zpùsobu, jakým soudy jednotlivých èlenských státù používají cizí právo, a na problematiku náhrady škody, vèetnì možnosti pøiznání penalizované náhrady škody nebo náhrady škody formou trestu.

2.  Komise také zváží, zda by nemìl být navržen právní pøedpis Spoleèenství upravující urèení práva použitelného na dopravní nehody. Souèástí zprávy je rozbor rozsahu, v jakém soudy jednotlivých èlenských státù v praxi používají cizí právo, vèetnì doporuèení týkajících se vhodnosti jednotného pøístupu k používání cizího práva.

3.  V prostředí, ve kterém jsou komunikační činnosti čím dál více vyvíjeny na úrovni celého kontinentu, vedou různé formy ochrany osobnosti v právních systémech a historicky zavedené tiskové tradice v Evropské unii k potřebě jednotnějších podmínek a pravidel řešení sporů. Právě z ochranné povahy svobody tisku a z její úlohy ve společnosti však vyplývá, že v tomto procesu by měla být dána přednost sdělovacím prostředkům, které s ochranou osobnosti zacházejí zodpovědně a jsou připraveny autonomně a na základě dohody zavést samoregulační evropský kodex sdělovacích prostředků nebo ustavit evropskou mediální radu, která by také vytvořila postupně se upevňující hlavní směry pro rozhodování příslušných soudů. Komise je vyzvána, aby zvážila, jaké jsou možnosti k podpoře takového procesu, a vydala zprávu obsahující doporučení ohledně podoby dalekosáhlejších kroků.

Článek 28

Vstup v platnost a včasné použití

Toto nařízení vstupuje v platnost ....

Toto nařízení se použije na mimosmluvní závazky vyplývající z činů, k nimž došlo po jeho vstupu v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství.

V ............

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněn v Úředním věstníku.
(2) Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s. 1.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2005.
(4) Akční plán Rady a Komise o nejlepším způsobu provádění příslušných ustanovení Amsterodamské smlouvy o prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. C 19, 23.1.1999, s. 1).
(5) Závěry předsednictví ze dne 16. října 1999, body 28 až 39.
(6) Úř. věst. C 12, 15.1.2001, s. 1.
(7) Úř. věst. L 12, 16.1.2001, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2245/2004 (Úř. věst. ES L 381, 28.12.2004, s. 10).
(8) Úř. věst. L ...
(9) Směrnice Rady 89/552/EHS ze dne 3. října 1989 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (Úř. věst. L 298, 17.10.1989, s. 23). Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/36/ES (Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 60).
(10)* Tři roky od data přijetí tohoto nařízení.


Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek *
PDF 198kWORD 34k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropského společenství, Protokolu EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (KOM(2004)0635 – C6-0062/2005 – 2004/0232(CNS))
P6_TA(2005)0285A6-0170/2005

(Postup konzultace)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (KOM(2004)0635)(1),

-   s ohledem na Protokol EHK OSN o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek,

-   s ohledem na čl. 175 odst. 1 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první věta a čl. 300 odst. 4 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0062/2005),

-   s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A6-0170/2005),

1.   schvaluje uzavření Protokolu;

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.


Dohodovací řízení (rozpočet 2006)
PDF 215kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu o mandátu pro dohodovací řízení týkající se rozpočtu na rok 2006 před prvním čtením v Radě (2005/2080(BUD))
P6_TA(2005)0286A6-0223/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na článek 272 Smlouvy o ES a článek 177 Smlouvy o Euratomu,

-   s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2005 o rozpočtu na rok 2006: Výroční zpráva Komise o politické strategii (APS)(2),

-   s ohledem na předběžný návrh rozpočtu (PNR) na rok 2006,

-   s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0223/2005),

1.   je plně odhodlán splnit klíčové cíle pro rok 2006, jak jsou stanoveny v jeho usnesení o výroční zprávě o politické strategii; zároveň zdůrazňuje úkol dovést k úspěšnému závěru závazky přijaté v průběhu současného finančního výhledu a během dohodovacího řízení v listopadu 2004;

2.   připomíná, že maximální částka, která by mohla být financována pomocí nástroje pružnosti v roce 2006, dosahuje 320 milionů EUR a nezahrnuje možné další využití tohoto nástroje v roce 2005;

3.   zdůrazňuje, že pro rozpočet 2006 je nezbytná realistická úroveň plateb; je toho názoru, že velmi skromný návrh Komise představující 1,02 % hrubého národního důchodu (HND) – o 1,19 miliardy EUR méně než 1,03 % HND navrhovaných v PNR na rok 2005 – se musí poměřovat vůči skutečným potřebám a schopnosti plnění rozpočtu; poukazuje na to, že návrh Komise je mnohem nižší než 1,08% strop současného finančního výhledu;

4.   bere na vědomí sdělení Komise během trialogu dne 5. dubna 2005, že před začleněním těchto částek do návrhu rozpočtu Rady je nezbytná dohoda mezi Radou a Parlamentem o přesunu prostředků z podokruhu 1a do podokruhu 1b; je ochoten umožnit tento krok formální revizí podstropů v souladu s postupy stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 6. května 1999;

5.   domnívá se, že částky stanovené v PNR, pokud jde o výdaje na intervence na zemědělských trzích a na přímé podpory a výdaje na rozvoj venkova, představují absolutní minimum; připomíná, že jakékoli jejich snížení by znamenalo riziko vážného ohrožení tohoto odvětví a bylo by tím méně opodstatněné, že již nyní je značný prostor pod stropem finančního výhledu upraveného v prosinci 2004;

6.   bere na vědomí částku navrhovanou na dohody o rybolovu; zdůrazňuje, že je třeba jednat o prodloužení dohod s Angolou, Kapverdami, Gabonem, Guineou-Bissau, Kiribati, Mauretánií, Svatým Tomášem a Senegalem, pro něž se v rezervě předpokládá částka 124 milionů EUR; zpochybňuje částku 8 milionů EUR na případné uzavření nových dohod s Alžírskem, Chorvatskem, Keňou, Libyí a Marokem; připomíná, že pro Maroko byla v období 1995–1999 roční částka 125 milionů EUR; očekává, že obdrží od Komise další informace o částkách v rezervě;

7.   je přesvědčen, že položky plateb na úhradu strukturálních opatření musí být založeny na skutečných potřebách, a zdůrazňuje, že Komise založila PNR na nejnovějších dostupných předpovědích; je přesvědčen, že celkové vyhodnocení položek plateb, které má Komise provést do konce července, poskytne příležitost přehodnotit potřeby plateb a zajistit, aby byly v rozpočtu na rok 2006 na skutečné potřeby vyčleněny dostatečné prostředky;

8.   zdůrazňuje, že přistoupení 10 nových členských států k Unii v roce 2004, které bylo začátkem dlouhého procesu úsilí o soudržnost, znamená pro politiku soudržnosti nové úkoly; zdůrazňuje, že politika soudržnosti by se měla více zaměřit na regiony, aby se předešlo budoucím možným konfliktům mezi novými členskými státy a méně rozvinutými regiony EU 15;

9.   trvá na tom, aby byl nadále podporován program PEACE v Severním Irsku, nevidí však smysl v omezení jiných prioritních akcí, když je v podokruhu 2b k dispozici 62 milionů EUR; poznamenává, že dohoda mezi Parlamentem a Radou týkající se dvou podokruhů by byla rozpočtově neutrální pro okruh jako celek a mohla by být řešením; odmítá proto záměr Komise odebrat dalších 12 milionů EUR z "inovačních opatření", což nebylo ve společném prohlášení z rozpočtového dohodovacího řízení ze dne 25. listopadu 2004 dohodnuto;

10.   pokládá PNR Komise jako odraz dohodnutých politických cílů v rozpočtu za nedostačující, zejména pokud jde o Lisabonskou strategii a s ohledem na důležitost posílení postavení malých a středních podniků; vyzývá Radu, aby zahájila vážný a konstruktivní dialog s Evropským parlamentem o tom, jak splnit tyto politické závazky; navrhuje, aby v této souvislosti bylo použito ustanovení bodu 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999;

11.   připomíná, že lidský kapitál je nejdůležitější hodnotou Evropy, a zejména po nedávných referendech věří, že oslovovat mladé lidi je dnes důležitější než kdykoli předtím; zcela souhlasí s Paktem pro mládež, který potvrdila Evropská rada jako jeden z nástrojů pro plnění lisabonských cílů; je přesvědčen, že podmínky stanovené v bodě 33 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 platí pro současnou situaci, a v tomto rámci chce společně s Radou zvýšit finanční dotaci pro programy Socrates a Mládež, která se schvaluje postupem spolurozhodování; upozorňuje, že tak tomu bylo i na konci posledního finančního období plánování;

12.   upozorňuje na důležité programy vnější pomoci, které nebylo možno předvídat v době, kdy byl přijat současný finanční výhled, jako je program pro Afghánistan, Irák a nedávný návrh na program rekonstrukce po tsunami; je znepokojen, pokud jde o potřebu nalézt zdroje pro nová strategická partnerství, a očekává, že Rada uzná současné problémy a jasně se zaváže k dohodě o nových prioritách, aniž by byly ohroženy tradiční politiky; upozorňuje na znepokojivé snížení prostředků na některé geografické i tematické programy a vyjadřuje přesvědčení, že je nutné znovu vyvážit rozpočtové částky a nové zdroje; zdůrazňuje význam evropské politiky sousedství, včetně podpory demokratických změn v sousedních zemích; lituje zejména snížení prostředků na Evropskou inicitiavu pro demokracii a lidská práva, jediný vnější program, který lze uskutečňovat bez souhlasu hostitelské země; zdůrazňuje dále potřebu zvýšit roli EU na mezinárodní scéně v oblasti SZBP a EBOP a přeje si, aby se před přijetím konečného rozhodnutí prozkoumaly potřeby rozpočtu SZBP na svolaných společných schůzích SZBP za předsednictví Spojeného království;

13.   zdůrazňuje, že Parlament, Rada a Komise se zavázaly podporovat rozvojové cíle tisíciletí vyhlášené OSN, a že se zasadí o podporu těchto cílů v rozpočtu na rok 2006, včetně příslušných cílových výsledků v budování sociální infrastruktury, základní zdravotní péče a vzdělávání, a o podporu akcí s rychlým účinkem (tzv. "Quick-Win-Actions"); s lítostí konstatuje, že v rámci daného stropu není žádný prostor pro skutečnou podporu rozvojových cílů tisíciletí ani pro stanovení případných podpůrných opatření vztahujících se k reformě obchodu s cukrem;

14.   opakovaně zdůrazňuje, že je nutno pokrýt oprávněné správní potřeby, aby byl zajištěn úspěšný nábor zástupců z nových členských států a rovněž úspěšné fungování všech institucí rozšířené Unie, včetně účinného provádění operačních programů; zdůrazňuje současně potřebu využívat finanční a lidské zdroje účinně a racionálně a identifikovat všechny možné úspory, aby bylo zajištěno efektivní využití peněz a dodržování rozpočtové kázně; znovu opakuje svůj požadavek, že by Rada měla používat stejně zásady kázně také v případě decentralizovaných agentur a svého vlastního rozpočtu;

15.   na základě posledního návrhu Komise na revizi finančního výhledu vyzývá Radu, aby se připojila k Evropskému parlamentu při jednání o tom, jak usnadnit přístup k programům Společenství a jak zjednodušit odpovídající administrativní a kontrolní postupy; navrhuje v této souvislosti pravidelný dialog s cílem vytvořit společný přístup;

16.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1. Dohoda ve znění rozhodnutí 2003/429/ES (Úř. věst. L 147, 14.6.2003, s. 25).
(2) Přijaté texty P6_TA(2005)0126.


Úloha žen v Turecku
PDF 245kWORD 94k
Usnesení Evropského parlamentu o úloze žen ve společenském, hospodářském a politickém životě v Turecku (2004/2215(INI))
P6_TA(2005)0287A6-0175/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na pravidelnou zprávu za rok 2004 a doporučení Evropské komise o pokroku Turecka na cestě k přistoupení ze dne 6. října 2004 (KOM(2004)0656) a své usnesení(1) ze dne 15. prosince 2004 o této zprávě,

-   s ohledem na rozhodnutí Evropské rady ze dne 17. prosince 2004 zahájit s Tureckem jednání o přistoupení k Evropské unii,

-   s ohledem na acquis Společenství v oblasti práv žen a rovnosti pohlaví,

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0175/2005),

A.   vzhledem k tomu, že zahájení jednání o přistoupení k Evropské unii s Tureckem je stanoveno na 3. října 2005, v souladu s rozhodnutími Evropské rady z prosince 2004,

B.   vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW)(2) je součástí mezinárodního práva a je nadřazena tureckému vnitrostátnímu právu, jak uznává článek 90 turecké ústavy; a že Turecko je smluvní stranou úmluvy CEDAW od roku 1985 a jejího opčního protokolu od roku 2002,

C.   vzhledem k tomu, že přijetí acquis Společenství je pro kandidáty usilující o vstup do Evropské unie povinné,

D.   vzhledem k tomu, že práva žen a rovnost pohlaví jsou součástí acquis Společenství,

E.   vzhledem k tomu, že v rámci nedávných reforem tureckých právních předpisů v oblasti práv žen bylo acquis provedeno ve velké míře, ačkoliv uplatnění těchto reforem a změn v praxi a dosažení praktických výsledků zůstává vážným problémem,

F.   vzhledem k tomu, že nový trestní zákoník vstoupil v platnost dne 1. června 2005, a vzhledem k tomu, že tento příklad pokroku v legislativní oblasti musí být nyní uplatněn v praxi,

G.   vzhledem k tomu, že výše uvedená pravidelná zpráva vymezuje ohledně situace žen mimo jiné tyto hlavní oblasti, kde je patrné znepokojení: násilí páchané na ženách, zejména domácí násilí a trestné činy z důvodu cti či tradice, vysokou míru negramotnosti, nízké zastoupení žen v parlamentu i orgánech místní samosprávy, nízký podíl žen a převládající diskriminaci na trhu práce,

H.   vzhledem k tomu, že nedostatečný stupeň hospodářského i sociálního rozvoje v některých městských a venkovských oblastech obecně a ve znevýhodněných regionech Turecka a také migrace a s ní související problémy, jako je bída a pocit ochuzení uvnitř měst, zvyšují problémy žen v těchto regionech a vedou ke zhoršení jejich postavení, na které mají rovněž nepříznivý vliv převládající patriarchální sociální struktury,

I.   vzhledem k tomu, že registrace novorozenců v Turecku se v některých regionech neprovádí okamžitě a že praxe dodatečné registrace umožňuje stanovit věk mladých žen svévolně, takže nezletilé dívky bývají prohlášeny za plnoleté, aby se "de facto" legitimoval sňatek z donucení,

J.   vzhledem k tomu, že v průběhu let 2003 až 2004 bylo tureckým vládním orgánům a organizacím pro lidská práva nahlášeno tisíce případů týrání a že členské státy EU v roce 2003 vyhověly více než 2 000 žádostem tureckých občanů (mezi nimi mnoha ženám) o azyl,

K.   vzhledem k tomu, že z důvodu neexistence integrované strategie pro rozvoj hospodářských, sociálních a kulturních potřeb kurdských žen trpí tyto ženy dlouhodobým nahromaděním problémů (negramotnost, chatrné zdraví, chudoba, vyloučení atd.),

L.   vzhledem k tomu, že současný stav negativní diskriminace žen lze v některých případech nejlépe vyřešit dočasnými opatřeními pozitivní diskriminace, která mimo jiné připouští úmluva CEDAW, a že je bezpodmínečně zapotřebí mít vzory žen ve výkonných a rozhodovacích pozicích, a to i na nejvyšší úrovni,

M.   vzhledem k tomu, že turecká vláda dosud neuzavřela jednání s Komisí ohledně účasti v programu pro boj proti násilí páchanému na ženách Daphne II(3), a nejeví ochotu poskytnout ze své strany jakýkoli finanční příspěvek,

N.   vzhledem k tomu, že podle odhadů UNICEF nenastoupí každý rok do školy 600 000 až 800 000 dívek, které dosáhly věku zahájení povinné školní docházky, protože buď jim brání ve školní docházce jejich rodiny, nebo není k dispozici žádná infrastruktura, která by umožnila dětem navštěvovat venkovské školy,

O.   vzhledem k tomu, že je vážný nedostatek přesných údajů o situaci žen v Turecku, zejména pokud jde o násilí páchaném na ženách, a stávající údaje nezahrnují všechny problémy v oblasti práv žen,

P.   vzhledem k tomu, že podíl žen na tureckém pracovním trhu stále klesá,

Q.   vzhledem k tomu, že zapojení žen do politiky je v Turecku neúměrně nízké: ženy představují pouze 4,4 % poslanců parlamentu a jen 1 % členů místních samospráv a jsou velmi málo početně zastoupeny v hospodářských a politických centrech rozhodování,

R.   vzhledem k tomu, že pro schopnost žen prosazovat svá práva je zásadní jejich ekonomická nezávislost,

S.   vzhledem k tomu, že v Turecku, které má přibližně 70 miliónů obyvatel, existuje pouze okolo 14 nouzových ubytovacích zařízení pro ženy, které se staly oběťmi násilí, a že ani malé možnosti vyplývající z platných tureckých právních předpisů, tj. mít jeden azylový dům v každé obci s více než 50 000 obyvateli, nejsou dostatečně prováděny,

T.   vzhledem k tomu, že 6. března 2005 policie násilně rozehnala demonstraci konanou v Istanbulu v souvislosti s Mezinárodním dnem žen a zatkla demonstrující ženy,

1.   zdůrazňuje, že dodržování lidských práv, včetně práv žen, je nezbytnou podmínkou přistoupení k Evropské unii, a žádá Komisi, aby otázku lidských práv, včetně práv žen, zařadila mezi hlavní body programu jednání s Tureckem;

2.   zdůrazňuje, že by turecká vláda měla přísně dodržovat celonárodní zákonnou registraci manželství a narození dítěte, aby byl pro každého muže i každou ženu zajištěn plný nárok na občanství a možnost v plném rozsahu užívat svých lidských práv, jako je přístup ke vzdělání a zdravotní péči, a aby tuto povinnou registraci zavedla tam, kde je třeba;

3.   vyzývá Komisi, aby při přístupových jednáních s Tureckem působila v tom směru, aby byla zavedena okamžitá registrace novorozenců, aby se zabránilo nelegálním postupům, zejména pokud jde podáváním žádostí k tureckým soudům pro rodinné záležitosti o zvýšení věku mladých dívek, aby byly dívky oficiálně uznány plnoletými a zabránilo se tak trestnímu řízení kvůli sňatku z donucení;

4.   vyslovuje uznání turecké vládě a parlamentu za nedávné právní reformy provedené mimo jiné v ústavě, v občanském zákoníku, v trestním zákoníku a v zákoníku práce a týkající se postavení žen, vyjadřuje své znepokojení nad nedostatečným pokrokem při uplatňování právních předpisů v oblasti práv žen, a očekává tedy konkrétní opatření zaměřená na otázky rovnosti pohlaví, programy a projekty k jejich provádění a také průběžné monitorování provádění právních předpisů, například pravidelné hodnocení dopadů z hlediska rovnosti pohlaví;

5.   vyslovuje uznání turecké vládě za nedávné změny právních předpisů, které umožňují potrestat zabití z důvodu zachování cti doživotním trestem odnětí svobody a umožňují potrestání spolupachatelů a pomahačů při zabití z důvodu cti; vítá a schvaluje uznání znásilnění manželem za trestný čin, vyzývá vlády členských států, aby tento příklad následovaly;

6.   klade důraz na potřebu plného a účinného provádění nových právních předpisů a vyzývá tureckou vládu, aby zajistila, že Generální ředitelství pro postavení žen bude mít jasně vymezený mandát a získá dostatečné množství finančních prostředků a zaměstnanců;

7.   vyzývá tureckou vládu, aby pokračovala v nezbytných reformách v souvislosti s ochranou a respektováním důstojnosti menšin v zemi, zejména kurdských komunit na jihovýchodě Turecka, kde zůstává situace v oblasti práv žen i nadále vážná (negramotnost, sociální a pracovní vyloučení, chudoba atd.) a aby tyto reformy důsledně uplatňovala; vyzývá tureckou vládu ke spolupráci s vedoucími představiteli těchto regionů při vytváření a podporování cílených programů zaměřených na rovné příležitosti a práva žen;

8.   zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby vláda s pomocí Generálního ředitelství pro postavení žen a ve spolupráci s nevládními organizacemi pro práva žen dospěla k ucelenému přístupu s kvalitativními a kvantitativními cíli pro zajištění dodržování práv žen, aby plně respektovala a uznávala práva žen jako práva jednotlivce, bez ohledu na tradiční roli žen jako manželek a matek, s plným politickým zaujetím, a zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby vláda uplatňovala hledisko rovnosti pohlaví v souladu s článkem 10 ústavy, aby zvyšovala informovanost o otázkách týkajících se žen a aby chránila ženská práva, a že je zapotřebí, aby zřídila samostatný rozpočet pro otázky rovnosti pohlaví na celostátní a místní úrovni a aby pravidelně iniciovala a rozvíjela projekty týkající se práv žen;

9.   uvědomuje si pozitivní roli občanské společnosti při uskutečňování nedávných reforem právních předpisů a chápe, že pro demokratické změny je zapotřebí informovat a mobilizovat celou politickou scénu, občanskou společnost, náboženské obce a sdělovací prostředky;

10.   vyzývá Komisi a tureckou vládu, aby uznala úlohu organizací zabývajících se ochranou práv žen jako partnera vlády, aby je podporovaly a poskytly jim dostatečné finanční prostředky a zajistily jim nezávislost, jakou mají tyto organizace v Evropské unii;

11.   žádá tureckou vládu, aby pokračovala ve smysluplném dialogu s občanskou společností, aby s ní co možná nejvíce spolupracovala a tuto spolupráci upevnila pomocí oficiálních a dlouhodobých struktur a institucí a aby zapojila nevládní organizace do procesu vyjednávání o přistoupení k EU;

12.   zdůrazňuje význam strukturované spolupráce mezi sociálními partnery a mezi tureckými nevládními organizacemi a nevládními organizacemi v Evropské unii, např. formou výměnných programů nebo tzv. twinningem mezi těmito organizacemi;

13.   stanoví, že finanční výhled EU na období 2007–2013 musí poskytnout tureckým nevládním organizacím v rámci Evropské iniciativy pro demokracii a lidská práva dostatečné prostředky;

14.   žádá Komisi, aby na základě třetího pilíře své přístupové strategie a ve spolupráci s tureckou vládou podněcovala a podporovala v turecké společnosti diskuse o právech žen a zvláštní pozornost věnovala pořádání těchto diskusí, zejména o násilí, negramotnosti a právu na vzdělání, a to zvláště ve venkovských a znevýhodněných oblastech;

15.   odsuzuje nadměrné používání síly ze strany policejních složek během demonstrací a vítá nedávný slib vlády podpořit oběžník ministerstva vnitra ze dne 17. srpna 2004 o prevenci a trestání případného nepřiměřeného použití síly ze strany bezpečnostních složek; naléhavě žádá vládu, aby zvýšila informovanost o právech žen a zajistila školení, jak to požaduje následující bod;

16.   zjišťuje, že ochrana práv žen je v praxi stále ještě nedostatečná, zejména pokud jde o násilí páchané na ženách, a naléhá na vládu, aby věnovala více pozornosti provádění právních předpisů, například urychleným zřizováním nouzových ubytovacích zařízení, podporou iniciativ občanské společnosti a poskytováním přiměřených finančních prostředků ze státního rozpočtu a z rozpočtů obcí na nouzová ubytovací zařízení zřizovaná jak vládou, tak i nevládními organizacemi, a dále povinným odborným školením pracovníků veřejné správy, policie a soudců, zdravotnických a vzdělávacích pracovníků o otázkách rovnosti pohlaví a násilí;

17.   žádá, aby turecká vláda změnila ustanovení zákona o obcích č. 5215 týkající se nouzového ubytování tak, že zavede povinnost zřizovat nouzové ubytovací zařízení v každém městě s více než 50 000 obyvateli, a aby zajistila, že výstavba a provoz těchto zařízení budou odpovídat mezinárodním normám, a dále aby usnadnila a podpořila zřizování zařízení nouzového ubytování a podobných zařízení ze strany nevládních organizací;

18.   uznává, že Turecko již zahájilo provádění právních předpisů, a oceňuje jednotlivé již vypracované projekty; dále kladně hodnotí úlohu Komise v souvislosti s těmito projekty;

19.   vyzývá vládu Turecka, aby zřizovala více mateřských škol s cílem podpořit zapojení žen do pracovního procesu;

20.   vítá jako první krok nedávné sdělení vlády, že do konce roku 2005 bude otevřeno přibližně 5 dalších zařízení nouzového ubytování;

21.   žádá tureckou vládu, aby se vší vážností posoudila účast v programu Daphne II pro boj proti násilí páchanému na ženách;

22.   odsuzuje polygamii, nucené uzavírání manželství, trestné činy motivované tradicí, trestné činy motivované zachováním cti a násilí vůči ženám obecně, včetně sexuálního obtěžování na pracovišti, a žádá tureckou vládu jako celek i jednotlivé členy kabinetu, aby tyto činy odsoudili také, hledali způsoby, jak těmto zločinům zabránit a jak jim učinit přítrž, aby se stejnou přísností trestali zločiny motivované tradicí a zločiny motivované zachováním cti a aby pořádali kampaně pro zvýšení informovanosti o těchto tématech a sami se do nich zapojovali finančně podporovali nevládní organizace při pořádání takových kampaní;

23.   naléhá na vládu, aby přijala opatření, která v soudních řízeních v případech násilí vůči ženám zajistí bezpečnost obětí násilí a svědků;

24.   vítá kriminalizaci nedobrovolných testů panenství a prohlídek genitálií, poukazuje na výjimky v případech soudního příkazu, avšak zdůrazňuje, že i v případech, kdy existuje tento soudní příkaz, je naprosto nezbytný souhlas příslušné ženy;

25.   žádá vládu, aby poskytla ženám, které se staly obětí násilí nebo jsou násilím ohroženy, řádnou, snadno dostupnou zdravotní péči a právní pomoc a ochranu a aby zřídila telefonní linky pomoci, na nichž by ženy mohly ohlásit násilný čin a požádat o pomoc;

26.   vyslovuje uznání turecké vládě v souvislosti s nedávnými změnami právních předpisů, které zavedly za zabití z důvodu zachování cti doživotní trest odnětí svobody a umožnily trestat rovněž spolupachatele zabití z důvodu zachování cti; je spokojen s tím, že znásilnění manželem bylo uznáno za trestný čin, a vyzývá tureckou vládu, aby zajistila, že tyto tresty stanovené právními předpisy budou účinně uplatňovány; vyzývá členské státy, aby samy trestaly trestné činy motivované zachováním cti;

27.   žádá Komisi, aby podpořila nezávislé a celkové studie výskytů poskytující mimo jiné spolehlivé údaje, zejména pokud jde o míru negramotnosti mezi ženami, problémy související se zapojením žen do pracovního procesu a výskyt násilí páchaného na ženách, především domácího násilí a zabití z důvodu zachování cti, s cílem pomoci příslušným orgánům v přijímání nezbytných opatření;

28.   naléhá na Turecko jako na smluvní stranu CEDAW a jejího opčního protokolu, aby ratifikovalo dodatkový protokol č. 12 Evropské úmluvy o lidských právech(4) o zabránění diskriminaci;

29.   navrhuje, aby politické strany revidovaly své stranické struktury a přijaly odpovídající strategie k dosažení vyváženějšího zastoupení mužů a žen ve volených shromážděních, včetně pozitivních opatření, jako jsou kvóty;

30.   žádá politické strany v Turecku, aby zvýšily roli žen ve stranické hierarchii nad rámec stranických výborů žen, aby jim svěřily vedoucí funkce v organizační struktuře strany, šířily povědomí o důležitosti zapojení žen do politické činnosti a aby vyhledávaly, vzdělávaly a podporovaly kandidátky na politické funkce, a je přesvědčen, že tyto přístupy by bylo možné posílit spoluprací s politickými stranami na evropské úrovni formou věcné a vzájemné výměny zkušeností a názorů;

31.   vítá návrh zřídit v tureckém parlamentu Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví s plnými legislativními pravomocemi, naléhavě žádá, aby byly co nejdříve přijaty nezbytné právní předpisy, a vybízí tento výbor, aby udržoval pravidelné styky s Výborem pro práva žen a rovnost pohlaví Evropského parlamentu;

32.   vyzývá turecký parlament, aby také zajistil účast poslankyň v delegaci ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko;

33.   znovu žádá turecké orgány, aby pokročily v úsilí zajistit právo žen na vzdělání a aby ženy, jimž ve volném přístupu ke vzdělání brání potíže plynoucí z jejich rodinného nebo sociálního či kulturního prostředí, byly informovány o svých právech, a navrhuje turecké vládě, aby zajistila právo na základní a středoškolské vzdělání, aby zvýšila finanční pomoc rodičům, zejména ve venkovských nebo znevýhodněných oblastech s cílem podnítit je k tomu, aby umožnily svým dětem vzdělávat se, a to zvláště svým dcerám, s ohledem na míru negramotnosti mezi ženami;

34.   vyzývá tureckou vládu, aby přijala nezbytná opatření, zejména ve venkovských nebo znevýhodněných oblastech, pro boj s negramotností, zvláště organizováním informačních a osvětových kampaní o významu vzdělání a jeho potenciálním přínosu pro hospodářství a společnost, se zvláštním důrazem na vzdělávání dívek;

35.   domnívá se, že prosazování vzdělávacího systému zohledňujícího otázky pohlaví a povinné školní docházky žaček/studentek, jejichž rodiny žijí hlavně v odlehlých oblastech, zlepší sociální standard a otevře ve společnosti otázky rovnosti pohlaví; vyzývá proto ke snaze o vytvoření vzdělávacího systému, který více zohledňuje otázky pohlaví, např. přehodnocením vzdělávacích materiálů v souladu s článkem 5 CEDAW, a vyzývá vládu, aby zajistila, aby se výuka chlapců a dívek věnovala otázkám práv žen a rovnosti pohlaví;

36.   vyzývá Komisi a tureckou vládu, aby zahájily mediální kampaně (v televizi a rozhlase) zaměřené na význam dodržování práv žen a jeho pozitivní dopady na společnost a pracoviště;

37.   zdůrazňuje, že Turecko musí dosáhnout plného souladu s acquis Společenství v otázkách stejného odměňování za práci, rovných příležitostí a rovného zacházení s muži a ženami na pracovišti a na trhu práce a musí zlepšit přístup žen na trh práce a k celoživotnímu vzdělávání, kromě jiných opatření také potíráním diskriminace a snahou o sladění pracovního a rodinného života;

38.   vyzývá tureckou vládu, aby poskytla informace o situaci ohledně práv žen pracujících v rodinných podnicích, v zemědělství nebo ilegálně;

39.   žádá tureckou vládu, aby podporovala výměny mezi školami, sdruženími a dalšími subjekty, při nichž se setkávají mladí lidé obou pohlaví z Evropské unie a Turecka;

40.   žádá Komisi a tureckou vládu, aby i nadále vytvářely a podporovaly projekty pracovních příležitostí a zaměstnanosti žen, včetně projektů vytvářených nevládními organizacemi, a vyzývá tureckou vládu, aby uskutečňovala národní akční plány týkající se žen a zaměstnanosti, jak je tomu v současnosti v členských státech;

41.   žádá, aby odbory a další sociální partneři v Evropské unii a v Turecku spolupracovaly na zvyšování podílu tureckých žen, které pracují a zastávají vedoucí funkce v různých odvětvích trhu práce;

42.   zdůrazňuje záměr podrobně sledovat situaci žen v Turecku a každoročně o ní podávat zprávu prostřednictvím Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a naléhá na Komisi, aby činila totéž;

43.   vyzývá Komisi, aby ve své první zprávě Evropské radě v prosinci 2005 týkající se tempa reforem – která také rozhodne o postupu v jednání – systematickým a podrobným způsobem informovala o pokroku dosaženém až do tohoto okamžiku ve změnách a uplatňování právních předpisů prosazujících práva žen;

44.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy a vládě a parlamentu Turecka.

(1) Přijaté texty, P6_TA(2004)0096.
(2) http://www.un.org/womenwatch/daw/cedaw/.
(3) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s.1.
(4) http://www1.umn.edu/humanrts/euro/z31prot12.html.


Evropská unie a Irák - Rámec pro zapojení
PDF 334kWORD 115k
Usnesení Evropského parlamentu o Evropské unii a Iráku – rámec pro zapojení (2004/2168(INI))
P6_TA(2005)0288A6-0198/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o Evropské unii a Iráku – rámec pro zapojení KOM(2004)0417,

-   s ohledem na společný dopis Rady a Evropské komise o Iráku: Střednědobá strategie EU, D(2004)10111, ze dne 9. června 2004,

-   s ohledem na dokument Komise o Iráku – program pomoci 2005, EP/2005/401,

-   s ohledem na sdělení Rady o společné misi Evropské unie k vytvoření právního státu v Iráku, 6405/3/05 – REV 3, ze dne 21. února 2005,

-   s ohledem na závěry zasedání Evropské rady v Bruselu (17. února 2003) a Soluni (19. a 20. června 2003) a prohlášení řeckého předsednictví (Atény, 16. dubna 2003),

-   s ohledem na závěry Rady pro vnější vztahy ze dne 25. dubna 2005,

-   s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483 (2003), 1500 (2003), 1511 (2003) a 1546 (2004),

-   s ohledem na své dřívější usnesení ze dne 16. května 2002 o situaci v Iráku jedenáct let po válce v Zálivu(1), ze dne 30. ledna 2003(2) a 16. září 2004(3) o situaci v Iráku, své doporučení Radě ze dne 24. září 2003 k situaci v Iráku(4) a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2004/155/ES ze dne 18. prosince 2003 o mobilizaci nástrojů flexibility pro obnovu a rekonstrukci Iráku podle bodu 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999(5),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0198/2005),

A.   vzhledem k tomu, že vypuknutí války v Iráku bylo nešťastnou náhradou politického řešení, které by se snažilo v zemi podpořit politické změny a demokratizaci,

B.   vzhledem k tomu, že konflikt přinesl hluboké rozdělení mezinárodního společenství,

C.   vzhledem k tomu, že válka v Iráku, její různé aspekty a důsledky jsou nadále citlivými otázkami pro veřejné mínění a vlády v Evropě a ve Spojených státech,

D.   vzhledem k tomu, že přijetí jasnějších pravidel pro omezení použití síly v mezinárodních vztazích, pro boj s terorismem a pro předcházení šíření zbraní hromadného ničení jsou hlavními zájmy mezinárodního společenství,

E.   vzhledem k tomu, že Parlament je jednotný ve svém přání dosáhnout rychlého a komplexního řešení mnoha problémů, které v Iráku dodnes existují,

F.   vzhledem k tomu, že roky diktatury a útlaku, mezinárodních sankcí a války vedly ke zhroucení všech sociálních a politických struktur v Iráku a zanechaly za sebou zmatek a nejistotu,

G.   vzhledem k tomu, že v posledních měsících dochází ve větší míře k porušování bezpečnosti, teroristickým akcím, únosům civilních osob včetně novinářů a porušování lidských práv, což má značný vliv na každodenní život obyčejných Iráčanů,

H.   vzhledem k tomu, že EU neposlala pozorovatele na volby konané v lednu 2005, ačkoliv se významně podílela na pomoci a financování jejich přípravy,

I.   vzhledem k tomu, že na proces obnovy a rekonstrukce by se nemělo pohlížet jako na pouhý mechanický postup omezený pouze na vybudování nové infrastruktury, ale spíše jako na výsledek celkové politické strategie, která zahrnuje ekonomické, sociální a kulturní přeměny na základě plného dodržování právního státu, lidských práv a práv menšin,

J.   vzhledem k tomu, že parametry, které je třeba brát při rekonstrukci v úvahu, zahrnují vnější a mezinárodní faktory, domácí faktory a působení nevládních organizací,

K.   vzhledem k tomu, že irácká společnost a sociální život byly úplně zničeny diktátorským režimem Saddáma Husajna, porušováním lidských práv, potlačováním iráckého lidu a válkou a potřebují ve všech směrech přebudovat, k čemuž je třeba stanovit priority na základě vzájemné dohody s iráckou vládou, za pomoci Organizace spojených národů a mezinárodního společenství,

L.   vzhledem k masové účasti Iráčanů v prvních demokratických volbách v zemi, nastolení demokratického zřízení v Iráku, volbě prezidenta a zahájení práce na nové ústavě,

M.   vzhledem k tomu, že program pomoci EU na rok 2005 vyžaduje z celkového rozpočtu příspěvek 200 milionů EUR a stanovuje potřeby, které se odrážejí ve strategii národního rozvoje (2005–2007), kterou vypracovala prozatímní irácká vláda,

N.   vzhledem k tomu, že Evropská unie musí úzce spolupracovat s Organizací spojených národů, která hraje rozhodující úlohu při obnově země, a s jinými mezinárodními organizacemi,

O.   vzhledem k tomu, že EU spolupořádala mezinárodní konferenci o Iráku dne 22. června 2005 v Bruselu,

1.   vyjadřuje potřebu odpoutat se od minulých událostí a dívat se do budoucnosti; je velmi zarmoucen tím, že od začátku invaze podle odhadů zahynulo tisíce civilních obyvatel a zahraničních vojáků a že neustále vzrůstá počet úmrtí za měsíc; vyjadřuje velké obavy nad zhoršující se bezpečnostní situací v Iráku od vyhlášení konce bojových operací dne 1. května 2003; vyjadřuje naději, že zkušenosti z irácké války povedou v budoucnosti k mezinárodnějšímu, demokratičtějšímu a na výsledky více cílenému řešení konfliktů na celém světě;

2.   připomíná závěry Evropské rady z června 2003, připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1483 (2003); připomíná rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1546 (2004), která demonstruje nový duch spolupráce uvnitř mezinárodního společenství a vytváří základ pro účinnou mezinárodní podporu politické přeměně Iráku a obnovení jeho politických pravomocí a svrchovanosti a usmíření iráckého obyvatelstva pod vedením OSN a s jasným časovým harmonogramem;

3.   zastává názor, že pád režimu Saddáma Husajna by měl otevřít iráckému lidu cestu k mírové, bezpečné a demokratické budoucnosti, kterou jim po desetiletí odpírala represivní politika režimu; zdůrazňuje, že bezpečnost a stabilita v Iráku a celém regionu je tím nejnaléhavějším úkolem mezinárodního společenství, protože je nezbytnou podmínkou rozvoje živého a spontánního občanského ducha iráckých občanů; vyjadřuje svou obavu ohledně současné nebezpečné situace vyplývající ze zvyšujícího se počtu teroristických útoků a z dalších akcí proti zahraničním vojenským jednotkám; domnívá se, že mezinárodní společenství má morální a politickou povinnost reagovat;

4.   zdůrazňuje, že pro ukončení současného stavu přetrvávající nedostatečné bezpečnosti a naplnění závazků týkajících se politického procesu, který podporuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1546 (2004) je nanejvýš důležité nalézt politické řešení s cílem dospět k celonárodní dohodě, jak prohlásili účastníci Mezinárodní konference o Iráku, která se konala v Bruselu dne 22. června 2005;

5.   v souvislosti s tím připomíná význam potírání beztrestnosti a podporování národního smíru a potřebu postavit před soud všechny osoby odpovědné za vážná porušování lidských práv v zemi; odsuzuje porušování práv vězňů ve vězení Abu Ghraib a příslušných Ženevských úmluv;

6.   je značně znepokojen informacemi o únosech a násilných zmizeních mnoha iráckých obřanů a cizinců v Iráku; požaduje, aby tato zmizení byla plně objasněna, jako v případě Abdula Džafara Al-Kubajsího, bývalého politického uprchlíka, který se usídlil ve Francii, a požaduje, aby byly unesené osoby okamžitě propuštěny;

Volby do dočasného Národního shromáždění v lednu 2005

7.   znovu vyjadřuje přesvědčení, že volby do dočasného Národního shromáždění byly prvním nezbytným krokem k hladké politické přeměně celé země a že daly voličům pocit, že politickou budoucnost mají ve vlastních rukou, přestože volby nevedou automaticky k demokracii; demokracie znamená zohlednění vůle lidí prostřednictvím vlády, kterou lidé zvolí;

8.   vítá skutečnost, že navzdory obtížným okolnostem kvůli ovzduší nedostatečné bezpečnosti a násilí v mnoha částech země se první volby konaly v určený den a že celková účast voličů byla velkým úspěchem, který prokázal vůli a odhodlání iráckých obyvatel určovat svou vlastní nezávislou budoucnost demokratickými prostředky; zdůrazňuje, že bezpečnost je nezbytnou podmínkou nastolení demokratického procesu; připomíná, že velká část sunnitské menšiny se voleb nezúčastnila a že členům jiných menšin, např. Asyřanům a Turkmenům, nebylo hlasování umožněno; vyzývá irácké úřady, aby zaručily účast těchto menšin v blížících se volbách; žádá také, aby v nové ústavě byla uznána etnická, národní, náboženská a vlastnická práva Asyřanů a také jejich právo být nedílnou součástí politického dění v novém Iráku;

9.   bere na vědomí výsledky voleb, jak byly oficiálně vyhlášeny, a připomíná, že samotnými volbami celý proces rozhodně nekončí; vyzývá irácký parlament a novou vládu k otevřenému a konstruktivnímu přístupu, který povede ke sjednocení všech součástí irácké společnosti v rámci společného politického programu pro celou zemi, aby se překonalo jisté etnické rozdělení institucionálního uspořádání; vítá, že parlament navrhl a schválil několik sunnitů jako členy nové legitimní vlády; vítá skutečnost, že 31 % kandidátů zvolených do dočasného Národního shromáždění jsou ženy; připomíná, že nový irácký parlament zvolil prezidenta, a vyjadřuje velkou naději, že od nynějška bude parlament zasedat pravidelně; domnívá se, že prvořadým úkolem nového parlamentu a vlády musí být posílení demokracie a právního státu, zejména prostřednictvím přípravy nové ústavy;

10.   vítá vytvoření irácké prozatímní vlády a závazek předsedy vlády zajistit plnou účast sunnitských ministrů;

11.   vyzývá sousední země, aby se zdržely jakéhokoli vměšování do vnitřních záležitostí Iráku a respektovaly jeho nezávislost, svrchovanost a územní celistvost a touhu iráckého lidu vlastními silami vybudovat ústavní a politické zřízení země;

12.   zdůrazňuje, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je doprovázet Irák na cestě politických změn a pomáhat iráckým úřadům připravit budoucí referendum o ústavě a všeobecné volby plánované na 15. prosince 2005; vyzývá EU, aby přijala v této věci skutečný závazek a se souhlasem iráckých úřadů vyslala dostatečný počet pozorovatelů, kteří budou volby sledovat na místě v rámci zcela oficiální mise EU za účasti delegace pozorovatelů z Evropského parlamentu, a před tím aby významně přispěla k financování požadované pomoci při přípravě voleb;

13.   trvá na tom, že Unie má povinnost podporovat a povzbuzovat činnost demokratických organizací v irácké občanské společnosti, protože je to nezbytný způsob podpory rozvoje nového demokratického Iráku; vyzývá Komisi, aby v budoucnu podpořila programy, které demokratickým organizacím v irácké občanské společnosti umožní prosazovat právní stát a základní lidská práva iráckého lidu;

Obnovení bezpečnosti a rekonstrukce pozemních komunikací

14.   zdůrazňuje, že vytvoření uspokojivého a spolehlivého socio-politického prostředí závisí na splnění těchto podmínek:

   a) dodržování mezinárodní zákonnosti a dodržování příslušných mezinárodních úmluv o lidských právech, aby tak bylo ukončeno porušování lidských práv,
   b) podpora iráckých úřadů a spolupráce s nimi na základě mandátu OSN,
   c) přesvědčení iráckého obyvatelstva, aby se zapojilo do procesu opětovného budování svého svrchovaného, sjednoceného a nezávislého státu,
   d) odsouzení všech forem terorismu a násilných akcí páchaných na iráckém civilním obyvatelstvu a mnohonárodních silách v Iráku,
   e) podpora aktivní činnosti Evropské unie a iráckých úřadů v boji proti terorismu;

15.   zdůrazňuje, že v zemi po více než dvě desetiletí pustošené téměř nepřetržitými válkami a sankcemi je pro návrat ke stabilitě nezbytné zajistit, aby všichni Iráčané měli přístup k základním službám, jako je základní zdravotní péče a vzdělání, nezávadná pitná voda a řádná hygiena; vybízí Evropskou unii, aby své široké znalosti a zdroje zaměřila na práci s iráckými úřady a s mezinárodním společenstvím dárců, aby zabezpečila prvořadost zajištění těchto základních služeb;

16.   vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby využily možnost podpořit nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Iráku s cílem zhodnotit situaci, podpořit proces politické stabilizace a

   a) stanovit záruky větší angažovanosti ze strany Organizace spojených národů a její vedoucí úlohu,
   b) přehodnotit a rozhodnout o nahrazení zahraničních jednotek v Iráku mírovými jednotkami OSN zejména z toho důvodu, že všechny politické strany kandidující do voleb žádaly stažení zahraničních jednotek, vzhledem k tomu, že se jakékoli rozhodnutí o stažení zahraničních jednotek má postupně uplatňovat podle jasného časového plánu,
   c) zvážit účast na výcviku iráckých ozbrojených sil a policejních sil ze strany zemí, které se neúčastnily války;

17.   připomíná, že hlavním úkolem obnovy v rovině institucionální a sociální zůstává upevnění právního státu prostřednictvím vytvoření a posílení efektivních demokratických institucí, zrušení zdrojů napětí mezi různými sociálními složkami, zohlednění rovnosti pohlaví ve všech projektech a posílení občanské společnosti prostřednictvím podpory nevládních organizací a zajištění svobody sdělovacích prostředků a skutečné respektování obecných lidských práv, norem a zejména práv menšin;

18.   vítá rozhodnutí Iráku přistoupit k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu (ICC), ale znovu vyzývá irácké úřady, aby zrušily trest smrti, zajistily přiměřené vězeňské podmínky a vytvořily účinný soudní aparát, který bude stíhat pachatele; upozorňuje na to, že by tato opatření měla být doprovázena koherentními politikami v ekonomické, sociální a kulturní oblasti a musí být v krátkodobém a střednědobém výhledu doplněna plánem nouzové pomoci, protože velké části obyvatel Iráku jsou vážně postiženy chudobou, a proto jsou nezbytná mezinárodní podpůrná opatření;

19.   domnívá se, že by měl být zřízen nezávislý výbor pod vedením OSN, který by tvořili významní iráčtí a mezinárodní právníci, za účelem sestavování návrhů na obsáhlý program na zajištění spravedlnosti v Iráku, pokud jde o porušování lidských práv a základních svobod a rozsáhlých zločinů v minulosti; v souvislosti s tím zdůrazňuje, že je nutné postavit vůdce předchozího režimu před soud a zajistit jim právo na spravedlivý a nestranný soudní proces v souladu s všeobecnými normami, včetně zrušení trestu smrti;

20.   zdůrazňuje, že ženy v Iráku nadále čelí různým formám diskriminace v legislativní a právní praxi; zejména nabádá irácké úřady, aby vymýtily vraždy ve jménu cti a zajistily trestní stíhání a potrestání těchto trestných činů stejně jako u jiných vražd; vyzývá irácké úřady, aby v této souvislosti revidovaly všechny právní předpisy, které diskriminují ženy, včetně trestního zákoníku a zákona o osobním postavení, a stáhly všechny výhrady vůči Úmluvě OSN o vymýcení všech forem diskriminace žen (CEDAW); zastává názor, že by měla být přijata specifická opatření na podporu rovnosti žen zajištěním rovného přístupu k ekonomickým a sociálním právům, včetně vzdělávání, zaměstnanosti a zdravotnictví, jakož i svobody pohybu a politického zastoupení;

21.   nabádá k dodržování a ochraně základních práv největší irácké skupiny vnitřně přesídlených uprchlíků "Arabů z mokřin", s nimiž zacházel režim Saddáma Husajna obzvláště brutálně a tragicky; intenzivně podporuje snahu o nalezení dlouhodobého řešení otázky vnitřně přesídlených uprchlíků v jižním Iráku, včetně práva na návrat k půdě a vodě, kde Arabové z bažin po více než 5000 let provozovali zemědělství a rybolov; v této souvislosti podporuje v novém Iráku rozvoj politik lidských práv, jejichž jádrem je navrácení majetku nezákonně odcizeného minulým režimem;

22.   zdůrazňuje význam ochrany archeologických nalezišť v zemi, například starobylého města Babylon, a vyslovuje se pro to, aby Rada a Komise podpořily UNESCO při financování projektů obnovy v rámci rekonstrukce země;

23.   vítá akci v rámci SZBP – společnou misi Evropské unie k vytvoření právního státu v Iráku – a přimlouvá se za další akce financované z rozpočtu Společenství a zapojení různých institucí EU do jejich provádění;

24.   trvá na potřebě posílit transatlantické partnerství a na základě sdílených nákladů a společné odpovědnosti v rámci účinných multilaterálních mechanismů, které zahrnují také muslimské a sousední státy; v tomto ohledu vyzývá k vytvoření mírové mise pod vedením OSN;

25.   poukazuje na potřebu zapojení sousedů Iráku do procesu obnovy; hodnotí institucionalizovanou spolupráci jako užitečné fórum pro diskuse a koordinaci záležitostí společného zájmu, například otázek bezpečnosti hranic, terorismu, zbraní a pašování drog a organizované trestné činnosti; kromě toho je přesvědčen, že takové fórum by postupně mohlo pomoci vypracovat mechanismus pro budování důvěry a bezpečnostní spolupráci v regionu;

26.   uznává a podporuje zkušenosti těch hospodářských partnerů ze současných zemí EU, kteří v předválečném Iráku účinně působili jako investoři a poskytovatelé služeb;

Specifické postavení a akce EU a EP

27.   posuzuje politiku EU vůči Iráku v širším kontextu strategického partnerství EU pro oblast Středomoří a Středního východu a vyjadřuje přání, aby ze střednědobého pohledu Evropská unie vypracovala komplexní regionální strategii pro země Středního východu ležící mimo oblast Středomoří;

28.   poznamenává, že EU musí vybízet k regionální spolupráci a vyzvat Irák k účasti na Strategickém partnerství EU ve Středozemí a na Blízkém východě, a zdůrazňuje, že postupné budování regionální hospodářské spolupráce bude prvním cenným krokem ke snížení napětí a umožní pozvolný rozvoj politické a bezpečnostní spolupráce;

29.   zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mohou země sousedící s Irákem hrát v mírovém procesu, zachování jednoty této země a posílení demokratického procesu; vyzývá Evropskou unii a členské státy, aby v rámci svých vnějších vztahů povzbuzovaly sousedy Iráku při úspěšném plnění této úlohy a podporovaly v tomto ohledu jejich úsilí;

30.   upozorňuje na to, že pomoc EU a politika obnovy by měly s pomocí občanské společnosti a nevládních organizací napravovat nedostatky minulosti a přinést lepší porozumění dynamice a reáliím irácké společnosti; zdůrazňuje, že budoucí irácké politické instituce by měly odrážet vůli iráckého lidu, zachovávat jednotu země a podporovat vytvoření geograficky decentralizované vlády, politického systému založeného na účasti a federálního státu zohledňujícího rozmanitost země, které zajistí harmonické zapojení všech sociálních a etnických složek, přičemž bude zajištěno, že ženy zastávají a hrají skutečnou a aktivní úlohu v politickém procesu a při obnově země bez jakékoli diskriminace;

31.   schvaluje vytváření sociálního tržního hospodářství, které nabízí nezbytné příležitosti k rozkvětu malým a středním podnikům; domnívá se, že pomoc EU při rozvoji politických stran s národními iráckými ambicemi a demokratickou vnitřní strukturou je stejně důležitá;

32.   podporuje zahájení rozhovorů o přistoupení k WTO, jako klíčový krok směrem k opětovnému začlenění Iráku do mezinárodní ekonomiky; pokládá nicméně za nutné vytvořit v Iráku patřičné a legitimní instituce, které jeho představitelům umožní jednat o podmínkách přistoupení, a vyzývá k trvalé podpoře ze strany EU s cílem prosadit členství a aktivní účasti Iráku v mezinárodních organizacích i při přistoupení k úmluvám a smlouvám, jako jsou například UNCTAD, UNDP, UNEP, MOP, Kjótský protokol a Úmluva o biologické rozmanitosti;

33.   trvá na tom, že jakákoliv větší snaha EU o obnovu Iráku by neměla jít na úkor pomoci jiným zemím či regionům; zdůrazňuje, že Komise by měla poskytovat ucelené, pravidelné a průhledné informace o finanční pomoci skutečně vyplácené EU, včetně prostředků poskytovaných nepřímo, prostřednictvím jiných organizací, jako je například Mezinárodní fond pro obnovu Iráku;

34.   je udiven tím, že navzdory svému usnesení ze dne 16. září 2004 o situaci v Iráku(6) spravuje finanční prostředky poskytnuté na rekonstrukci částečně World Bank Trust, a nikoli v úplnosti OSN; je znepokojen skutečností, že World Bank Trust dosud nevynaložil ani nepatrnou část shromážděných prostředků; trvá na tom, aby rozpočet Unie na rok 2006 vzal v potaz absorpční kapacitu Iráku, pokud jde o finanční prostředky, a vzhledem k vysoké míře korupce v této zemi doporučuje nezávislý audit použití těchto finančních prostředků;

35.   vítá důraz, který Komise klade na ulehčení dluhů, a podporuje společnou strategii, jež vedla k dohodě Pařížského klubu z listopadu 2004 a umožnila postupné, třífázové snižování iráckého dluhu o 80 %;

36.   konstatuje, že vzhledem k velikosti země a historickým i zeměpisným vazbám má EU a Irák vzájemná odbytiště pro zboží a služby, a proto podporuje úsilí zaměřené na zlepšení sbližování předpisů mezi EU a Irákem v oblasti ekonomiky a o účast v politickém a ekonomickém dialogu, které odráží společný zájem o plnohodnotné partnerství;

37.   vybízí k trvalé pomoci EU zaměřené na budování kapacit iráckých správních a ekonomických institucí, zejména při restrukturalizaci institucionálního rámce, především pokud jde o vytvoření nezávislé centrální banky, stabilní měny a daňové a rozpočtové správy a nerušeného rozvoje finančních trhů a soukromého sektoru takovým způsobem, aby byla podpořena hospodářská reforma trhu a přímé zahraniční investice;

38.   konstatuje, že Irák využívá výhod všeobecného systému preferencí (GSP) Evropských společenství, a vybízí ke konkrétní administrativní spolupráci, aby obchodní preference GSP mohly být účinně uplatněny na Irák, jakmile to bude možné;

39.   zdůrazňuje, že jednou ze základních podmínek obnovy a rozvoje irácké ekonomiky je uplatňování plné pravomoci a kontroly nad přírodními zdroji země a využívání příjmů z prodeje ropy tak, aby bylo zajištěno reinvestování těchto příjmů v Iráku;

40.   zdůrazňuje, že vzhledem k významnému přínosu Iráku pro zabezpečení dodávek energie v Unii a k možnostem vzájemných výhod plynoucích ze zvýšené těžby ropy a zemního plynu v Iráku, má na rovných podmínkách pro investice a sbližování předpisů v oblasti energetiky velký zájem jak EU, tak Irák;

41.   poukazuje na to, že je krajně důležité poskytnout evropským daňovým poplatníkům informace o vynaložených částkách a o projektech, jež EU v Iráku provádí; proto vyzývá Komisi, aby vytvořila na portálu Komise EuropeAid Co-operation stránku, která by poskytovala příslušné informace o rozvoji Iráku a zároveň by zvyšovala transparentnost;

42.   požaduje, aby všechny projekty prováděné v rámci humanitární pomoci a rekonstrukce byly pečlivě plánovány, aby byly koherentní a aby se zintenzívnila koordinace a spolupráce s mezinárodními dárci a současně aby byly zajištěny všechny potřebné bezpečnostní podmínky pro humanitární pracovníky;

43.   zdůrazňuje, že proces obnovy se musí provádět neutrálně a že projekty na obnovu země se musejí dostat pod kontrolu iráckých dočasných a nezávislých úřadů;

44.   zdůrazňuje, že je nutno zaměřit se zejména na nejzranitelnější oblasti obyvatelstva, a to na děti, starší osoby a postižené, s cílem zajistit co nejlepší zdravotnickou a sociální péči;

45.   žádá, aby dárcovské země navrhly v oblasti zdravotní a sociální péče a finanční podpory speciální programy pro opětovné začlenění osob s postižením vzniklým v důsledku nášlapných min a leteckých bomb a rodin těchto obětí do společnosti, a aby zorganizovaly účinnou kampaň a vzdělávání obyvatelstva, zejména dětí a žen, zaměřené na rizika spjatá s minami a aby aktivně odstraňovaly miny a nepoužívaly protipěchotní nášlapné miny;

46.   zastává názor, že pro zemi a další budování institucí je nejdůležitější proces přípravy ústavy; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byla práva žen zakotvena v nové irácké ústavě, a v této souvislosti vyzývá Evropský parlament, aby tento záměr při každé příležitosti co nejvíce podporoval; nabízí k tomuto účelu své odborné znalosti a pomoc; navrhuje obnovit parlamentní dimenzi nového Iráku prostřednictvím posílení dialogu mezi iráckým parlamentem, Evropským parlamentem, parlamenty sousedních zemí a Kongresem USA v rámci rozšířeného transatlantického dialogu zákonodárců;

47.   vyzývá k okamžitému vytvoření ad hoc parlamentní delegace pro vztahy s prozatímním iráckým parlamentem, která by se ve střednědobém horizontu změnila na stálou parlamentní delegaci pro vztahy s Irákem;

48.   vyzývá Komisi, aby se při zřizování trvalé přítomnosti v Iráku řídila příkladem Rady, s výhradou nutného hodnocení pro zajištění bezpečnosti jejích pracovníků;

o
o   o

49.   pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení postoupil vládám a parlamentům členských států EU, Radě, Komisi, iráckému dočasnému Národnímu shromáždění, generálnímu tajemníkovi Spojených národů, vládám zemí zúčastněných v barcelonském procesu, vládám Iránu a ostatních států Rady pro spolupráci v Perském zálivu a vládě a Kongresu Spojených států amerických.

(1) Úř. věst. C 180 E, 31.7.2003, s. 499.
(2) Úř. věst. C 39 E, 13.2.2004, s. 67.
(3) Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 157.
(4) Úř. věst. C 77 E, 26.3.2004, s. 226.
(5) Úř. věst. L 54, 23.2.2004, s. 1.
(6) Úř. věst. C 140 E, 9.6.2005, s. 157.


Celosvětová akce boje proti chudobě: učinit chudobu minulostí
PDF 293kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu o celosvětové akci boje proti chudobě: učinit chudobu minulostí
P6_TA(2005)0289RC-B6-0398/2005

Evropský parlament,

-   s ohledem na "Kvintet proti hladu" vytvořený na Světovém summitu boje proti hladu, jež vedl ke globální výzvě v akci proti chudobě, kterou vyhlásil brazilský prezident Lula na Světovém sociálním fóru v lednu 2005,

-   s ohledem na Newyorskou deklaraci o opatřeních proti hladu a chudobě ze dne 20. září 2004, kterou podepsalo 111 národních vlád včetně všech členských států EU,

-   s ohledem na Rozvojové cíle tisíciletí a blížící se setkání na nejvyšší úrovni, které v září 2005 zhodnotí pokrok dosažený v plnění Rozvojových cílů tisíciletí,

-   s ohledem na sdělení Komise KOM(2005)0132, KOM(2005)0133 a KOM(2005)0134 ze dne 12. dubna 2005 o zrychlování pokroku v plnění Rozvojových cílů tisíciletí,

-   s ohledem na zasedání Rady pro rozvoj konané v květnu 2005,

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že nadměrná chudoba postihuje více než jednu miliardu lidí a že v subsaharské Africe žije více než 300 milionů lidí v naprosté chudobě a každý rok umírají miliony lidí v důsledku nedostatku zdravotní péče, čisté vody, přiměřeného bydlení a odpovídající výživy,

B.   vzhledem k tomu, že druhá polovina roku 2005 znamená pro EU a její členské státy historickou příležitost prokázat svou vůdčí úlohu v otázkách rozvoje na summitu skupiny G8 v Gleneagles, v září na konferenci o Rozvojových cílech tisíciletí v New Yorku a v prosinci na ministerské konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Hongkongu,

C.   vzhledem k tomu, že dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a boj proti globální chudobě bude vyžadovat, aby všichni dárci zvýšili objem pomoci a zlepšili její kvalitu, usilovali o spravedlivější obchod a snížili neudržitelný dluh; vzhledem k tomu, že dvě třetiny rozvojových zemí vynaloží více finančních prostředků na splácení úroků než na základní sociální služby,

D.   vzhledem k tomu, že velká část této pomoci je "vázanou pomocí", což znamená, že je často poskytována za podmínky, že zboží a služby budou nakupovány z dárcovské země; vzhledem k tomu, že se odhaduje, že "vázání pomoci" zvyšuje pořizovací náklady o zhruba 5 miliard USD,

E.   vzhledem k tomu, že ačkoli výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) EU vzrostla, velká část tohoto nárůstu vznikla v důsledku operací souvisejících s částečným oddlužením, což je v rozporu s dohodou z Monterrey, podle níž by iniciativa na pomoc vysoce zadluženým chudým zemím (HIPC) měla být financována z dodatečných zdrojů,

F.   vzhledem k tomu, že oddlužení ve výši 2 miliard USD ročně, které v předvečer summitu G8 oznámil pan Blair, se vztahuje na 18 z 165 rozvojových zemí a týká se pouze mezinárodních finančních institucí (IFI),

Obecná část

1.   vítá závazek předsednictví Spojeného království poskytnout prioritu rozvoji a boji proti chudobě se zvláštním zaměřením na Afriku; vyzývá Spojené království, aby využilo svého předsednictví ve skupině G8 k tomu, aby se chudoba stala ústředním bodem mezinárodní i evropské agendy;

2.   vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že subsaharská Afrika dosud nesplnila a stále se jí nedaří plnit ani jeden z osmi Rozvojových cílů tisíciletí, kterých má být dosaženo do roku 2015;

3.   bere na vědomí závěry zprávy o hodnocení ekosystému tisíciletí, v níž se uvádí, že další ničení světového ekosystému bude překážkou v dosažení Rozvojových cílů tisíciletí;

4.   vítá proto uznání rozvoje Afriky za prioritu EU a skutečnost, že se zvýší úsilí na pomoc africkým zemím při plnění Rozvojových cílů tisíciletí;

5.   zdůrazňuje, že EU musí zaměřit svou rozvojovou politiku na ženy a dívky, má- li být dosaženo pokroku v plnění Rozvojových cílů tisíciletí;

6.   domnívá se, že skutečný boj proti chudobě vyžaduje vypracování komplexní politiky udržitelného rozvoje, jejímž cílem bude vybudování výrobních kapacit v rozvojových zemích;

7.   je přesvědčen o tom, že boj proti chudobě musí vycházet z uznání práva země nebo regionu demokraticky si určit své politiky, priority a strategie na ochranu živobytí svého obyvatelstva a jeho sociálních, hospodářských a kulturních práv;

8.   upozorňuje na významnou roli, kterou musí sehrát občanské organizace, aby se staly hybnou silou v zemích s tíživými problémy v oblasti rozvoje, mobilizovaly hnutí založené na široké základně a vytvořily zezdola tlak na vedoucí představitele, aby splnili své sliby; vítá proto iniciativu celosvětového spojenectví "Globální výzva k boji proti chudobě";

9.   zdůrazňuje naléhavou potřebu zvýšených investic do rozvojových zemí; v tomto ohledu upozorňuje na význam mezinárodní diskuse zaměřené na nalezení inovativních a doplňkových zdrojů financování veřejných investic a politik, které se přímo týkají Rozvojových cílů tisíciletí a vytváří základ pro růst vedený soukromým sektorem;

10.   zdůrazňuje, že rozvojová pomoc je jen jedním faktorem, který může přispět k dosažení Rozvojových cílů tisíciletí a musí být doprovázen jinými opatřeními, např. důvěryhodnými, odpovědnými a transparentními institucemi, dodržováním lidských práv a mezinárodních závazků, rovností pohlaví, příslušnými předpisy v oblasti obchodu a investic, přenosu a bezpečnosti informací;

11.   vyzývá k zesílení boje proti nedovolenému prodeji zbraní do afrických zemí a navíc ke kontrole a omezení obchodování se zbraněmi směřujícími do těchto zemí;

12.   vyzývá k tomu, aby EU zavedla účinnou kontrolu nadnárodních evropských podniků, pokud jde o jejich úlohu ve financování ozbrojených konfliktů, těžbě surovin a respektování práv místních společenství, a podporuje činnost správních orgánů afrických států prováděné s tímto záměrem;

Množství a kvalita pomoci

13.   vítá skutečnost, že Rada potvrdila své odhodlání věnovat na účely pomoci minimálně 0,7 % HDP do roku 2015 a do roku 2010 0,56 % HDP; vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily splnění těchto příslibů členských států, a to zavedením monitorovacího mechanismu, jehož pomocí bude možné pomoc jednotlivých členských států na každém budoucím zasedání Rady pro rozvoj transparentně prověřit;

14.   vítá aktivní účast nových členských států, které se k EU připojily po roce 2002, na dárcovské politice Společenství a s uspokojením konstatuje jejich odhodlání dosáhnout do roku 2010 poměru mezi ODA a HND 0,17 % a do roku 2015 0,33 %;

15.   vyzývá k lepšímu využívání stávající pomoci, zejména přeskupením priorit a koncentrací na Rozvojové cíle tisíciletí prostřednictvím zlepšení dohledu nad veřejnými finančními prostředky darovanými ze strany EU tak, aby se čelilo korupci a aby se zvýšila transparentnost;

16.   vyzývá Komisi k tomu, aby se více angažovala při koordinaci úsilí EU a členských států o poskytování pomoci; v této souvislosti vyzývá k tomu, aby koordinační činnosti a strategie EU usilující o doplňkovost zahrnuly i subjekty představující soukromý sektor a občanskou společnost;

17.   vítá návrh Komise na pravidelnou zprávu o stavu Unie a efektivitě pomoci, na níž by Komise spolupracovala s členskými státy;

18.   vyjadřuje své znepokojení nad skutečností, že pouze tři členské státy (Irsko, Švédsko a Velká Británie) zcela uvolnily podmínky pro poskytování bilaterální pomoci a že některé členské státy téměř veškerou poskytovanou pomoc dosud "svazují" podmínkami; vyzývá všechny členské státy EU, aby nabídly svou pomoc rozvojovým zemím, aniž by ji "svazovaly" podmínkami a aby postupovaly v souladu s doktrínou EU vyžadující, aby zakázky související s poskytováním pomoci byly vždy, když to bude možné zadávány místním, regionálním a národním dodavatelům;

19.   vyzývá k rychlému přijetí a uplatňování návrhu právních předpisů upravujících uvolnění podmínek při poskytování pomoci ES;

20.   naléhá na EU, aby plně realizovala akční plán proti nelegálnímu, neregulovanému a nehlášenému rybolovu přijatý v roce 2002 a aby poskytla materiál, finanční pomoc a technickou podporu pobřežním rozvojovým zemím, které čelí problémům s předcházením nelegálnímu rybolovu ve svých vodách;

21.   vyzývá Komisi a členské státy, aby alespoň 20 % své rozvojové pomoci věnovaly na zdravotnictví a vzdělání; se znepokojením konstatuje, že EU ani členské státy se tomuto cíli ani zdaleka neblíží; zdůrazňuje, že bez podstatných investic do lidského rozvoje a do zdravotnictví nebudou dosaženy Rozvojové cíle tisíciletí;

22.   zdůrazňuje význam urychlení a zvýšení podpory věnované očkovacím programům a projektům zaměřeným na boj s takovými nemocemi, jako je AIDS, TBC a malárie, jakož i s opomíjenými nemocemi;

23.   vyzývá Evropskou unii, aby vzala přímo na sebe finanční náklady související s dosažením některých cílů, jako je očkování od dětského věku a boj proti malárii ve spolupráci s příslušnými organizacemi;

24.   vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily zařazení problematiky sexuálního zdraví a zdravé reprodukce mezi klíčové body zářijového programu Rozvojových cílů tisíciletí a aby tato problematika byla uznána za zásadní v souvislosti s bojem proti HIV/AIDS;

Obchod a soudržnost

25.   vyzývá průmyslově vyspělé země a především EU, aby se maximálně vynasnažily docílit rozvoj závěrů rozvojové agendy z Dohá, a to rozšířením přístupu rozvojových zemí na trh jak s průmyslovými a zemědělskými produkty, tak i se službami, stanovením harmonogramu rušení podpory zemědělského vývozu, jež narušuje obchodní výměnu, a zavedením účinného zvláštního a rozdílného zacházení s rozvojovými zeměmi;

26.   zdůrazňuje význam poctivého obchodování ve snaze o odstranění chudoby; vítá prohlášení, kterými se Komise v červnu 2005 v Evropském parlamentu zavázala více technicky a rozpočtovými prostředky podpořit poctivě obchodující výrobce a podpořit rovněž odhodlání zvýšit vzájemnou soudržnost všech politik EU, zejména politik rozvoje, obchodu a zemědělství;

27.   vyzývá k poskytnutí vhodné technické pomoci související s obchodem, zahrnující i vytváření kapacit, zaměřené na maximální zvýšení rozvojových příležitostí vyplývajících z obchodní výměny, podpory rozvoje malých a středních podniků a splnění mezinárodních sociálních, pracovních, ekologických a zdravotních norem;

28.   zdůrazňuje klíčový význam soudržnosti politik při zvyšování efektivity a kvality pomoci; vyzývá EU, aby vedla globální úsilí a zvýšila soudržnost svých politik a politik členských států v oblastech, jako je obchod, životní prostředí, zemědělství a přistěhovalectví, s rozvojovými závazky;

29.   vyzývá členské státy EU, aby zveřejnily aktivity jejich exportních úvěrových agentur a umožnily tak transparentní a důkladnou demokratickou kontrolu;

Snížení zadlužení

30.   vítá závazek skupiny G8 podílet se v rámci iniciativy volající po zrušení dluhů HIPC na zrušení pohledávek HIPC vůči MMF, Světové bance a Africkému rozvojovému fondu; nicméně zdůrazňuje, že toto zrušení dluhů se netýká celé řady velmi silně zadlužených zemí s nízkými příjmy, že snížení zadlužení není v boji proti chudobě všelékem, jelikož mnoho chudých zemí má nízkou úroveň zadlužení a jelikož snížení zadlužení s sebou nese morální riziko spočívající v tom, že to nemusí nutně řešit potřeby nejchudších či nejpotřebnějších zemí;

31.   vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že veškeré snížení dluhů bude poskytnuto jako dodatek k závazkům podpory; vyzývá zejména Spojené království, aby na tomto trvalo během schůzky na nejvyšší úrovni zemí skupiny G8 se Spojenými státy, které se zavázaly snížit dluhy na úkor štědřejších závazků podpory;

32.   zdůrazňuje, že snížení zadlužení by mělo být prioritně zaměřeno na nejméně rozvinuté země a mělo by se provádět pouze pod podmínkou, že finanční prostředky získané vládami tímto snížením budou poskytnuty na pomoc nejchudším obyvatelům jejich společenství;

o
o   o

33.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, hlavám států a předsedům vlád zemí skupiny G8, generálnímu tajemníkovi OSN, vládám zemí AKT a nejméně rozvinutých zemí, Africké unii, MMF, Světové bance, Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a vládám zemí, které jsou členy Pařížského klubu.

Právní upozornění - Ochrana soukromí