Základní platy a příspěvky pro zaměstnance Europolu *
202k
43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o podnětu Lucemburského velkovévodství k přijetí rozhodnutí Rady, kterým se upravují základní platy a příspěvky pro zaměstnance Europolu (5429/2005 – C6-0037/2005 – 2005/0803(CNS))
- s ohledem na podnět Lucemburského velkovévodství (5429/2005)(1),
- s ohledem na článek 44 aktu Rady ze dne 3. prosince 1998, kterým se stanoví služební řád úředníků pro zaměstnance Europolu (dále jen "služební řád"),
- s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o EU, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0037/2005),
- s ohledem na články 93 a 51 jednacího řádu,
- s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Demokratický dohled nad Europolem (KOM(2002)0095),
- s ohledem na své doporučení Radě ze dne 30. května 2002 o budoucím směřování Europolu a jeho automatickém začlenění do systému institucí Evropské unie(2),
- s ohledem na své doporučení Radě ze dne 10. dubna 2003 o budoucím směřování Europolu(3),
- s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0139/2005),
A. vzhledem k tomu, že žádná provozní a organizační opatření týkající se Europolu ani současná činnost Europolu a budoucí programy na základě potřeb Evropské unie a členských států nebyly s Parlamentem konzultovány a ani o nich nebyl informován; že nedostatek informací neumožňuje Parlamentu posoudit relevantnost a přiměřenost navrženého rozhodnutí;
1. zamítá podnět Lucemburského velkovévodství;
2. vyzývá Lucemburské velkovévodství, aby vzalo svůj podnět zpět;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládě Lucemburského velkovévodství.
Legislativní usnesení Evropského parlamentu k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+) (KOM(2004)0621 – C6-0127/2004 – 2004/0218(COD))
- s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0621)(1),
- s ohledem na čl. 251 odst. 2, a čl. 175 odst. 1 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0127/2004),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0131/2005),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 7. července 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE+)
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(4),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Životní prostředí, jako jedna z dimenzí strategie EU pro udržitelný rozvoj, přijaté na zasedání Evropské rady v Göteborgu v roce 2001, je prioritou pro poskytování pomoci v rámci Společenství a bude financováno především z programů soudržnosti, rozvoje zemědělství a venkova, výzkumu, inovace a konkurenceschopnosti, předvstupních a rozvojových programů a programů vnější pomoci.
(2) Tyto programy Společenství zdaleka nepokrývají všechny naléhavé požadavky na financování v oblasti životního prostředí a existuje potřeba podporovat politiku a právní a správní předpisy Společenství v oblasti životního prostředí, a to zejména priority Šestého akčního programu pro životní prostředí zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/ES(5), a přispívat tak k udržitelnému rozvoji.
(3)Mezi těmito prioritami je i cíl zastavit do roku 2010 ztráty biologické rozmanitosti a nutnost zachovat přírodní zóny v zájmu Společenství. V návaznosti na práci uskutečněnou při vymezování a vyznačování objektů Natura 2000 musí následovat průběžná kontrola a podpora, zejména pokud jde o správu zmíněných objektů, aby jasně přispívaly k naplňování výše uvedených cílů. Síť Natura 2000 se řídí směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků ("Směrnice o ptácích")(6) a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin ("Směrnice o stanovištích")(7), která ve svém článku 8 umožňuje spolufinancování členskými státy a Společenstvím.
(4)Členské státy se v květnu 2004 v Malahide dohodly, že je nutné zavést opatření, která by ze strany Společenství zajistila vhodné a garantované spolufinancování sítě Natura 2000. Komise odhaduje náklady na správu sítě Natura 2000 na 6 100 000 000 EUR ročně, přičemž tento výpočet nezahrnuje mořské chráněné oblasti. Tato částka pravděpodobně podhodnocuje celkové náklady, a mělo by proto být považována za nezbytné minimum.
(5) Úloha efektivního rozvoje a provádění politiky v oblasti životního prostředí v rámci Šestého akčního programu pro životního prostředí (EAP) může být splněna jen podporováním demonstrace inovačních přístupů, spojením znalostního přístupu, vytvořením kapacit pro realizaci, podporou lepšího řízení, podporou vzájemného školení a výměny nejlepších postupů a zlepšené výměny informací prostřednictvím internetové sítě, zvýšeným uvědoměním a komunikací.
(6)Závěrečná zpráva Pracovní skupiny expertů o financování sítě Natura 2000, týkající se článku 8 směrnice o stanovištích, která byla vydána v roce 2001, doporučovala, aby bylo v brzké době "uskutečněno výrazné navýšení financování programu LIFE-Nature a aby byl zjednodušen provoz tohoto nástroje tak, aby se dal snadněji použít na podporu potřebných kapitálových investic nejrůznějších míst Natura 2000".
(7)Článek 6 Šestého akčního programu pro životní prostředí uvádí jako prioritu zřízení sítě Natura 2000 a poskytování technických a finančních nástrojů a opatření nezbytných k jejímu fungování a k umožnění toho, aby druhy chráněné v rámci směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích" a místa, na kterých má Společenství zájem, byla chráněna mimo oblasti, na něž se vztahuje Natura 2000.
(8)V závěrech zveřejněných dne 11. července 2002 Rada uznala, že opatření týkající se řízení sítě směrnice o stanovištích je nutné zavést co nejdříve, a že je nutné zabývat se předmětem financování včetně záležitosti odpovídajícího rámce pro spolufinancování Společenství, vyzvala Komisi, aby využila svého sdělení o financování sítě Natura 2000 a prosadila různé možnosti odpovídajícího a efektivního finančního rámce Společenství, který by musel být začleněn do finančních výhledů Společenství, a uznala, že program Life-Nature hrál klíčovou roli ve zřizování sítě Natura 2000 a v ochraně biologické rozmanitosti v Evropské unii obecně.
(9) Je třeba zaměřit pomoc v rámci tohoto nařízení na rozvoj, provádění, monitorování a hodnocení politiky a právních a správních předpisů v oblasti životního prostředí ve všech evropských politikách a na jejich sdělování a šíření po celé EU.
(10) Pomoc by se měla poskytovat prostřednictvím dohod o grantech a smluv na veřejné zakázky zabezpečovaných v rámci nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8) (finanční nařízení).
(11)Zvláštní zpráva Účetního dvora č. 11/2003, která zkoumá koncepci, řízení a provádění finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE) a závěry Rady ze dne 2. března 2004, v nichž Rada uvítala zprávu, obsahují názor, že LIFE se stal důležitým nástrojem politiky životního prostředí Společenství, a zdůrazňují, že je to stále jediný nástroj podporující tuto politiku.
(12) Zkušenosti z využívání současných a minulých nástrojů zdůraznily potřebu plánovat a vytvářet programy pro víceletá období a soustředit se na určení priorit a cílových oblastí činnosti, které budou schopny těžit z finanční pomoci Společenství.
(13) Je třeba snížit počet programů a zjednodušit jejich tvorbu a řízení prostřednictvím jediného zesíleného programu.
(14) Existuje však i potřeba zajistit hladký přechod a pokračovat v monitorování a vykonávání auditů a hodnocení kvality činností financovaných v rámci současných programů s ohledem na dobu ukončení jejich platnosti.
(15) Je třeba zabezpečit, aby pomoc poskytovaná v rámci těchto programů byla doplněna pomocí z jiných prostředků a nástrojů Společenství.
(16) V souladu se závěry zasedání Evropské rady v Lucemburku (prosinec 1997) a v Soluni (červen 2003) se kandidátské země a země západního Balkánu v procesu stabilizace a přidružení mohou účastnit programů Společenství podle podmínek stanovených v příslušných dvoustranných dohodách uzavřených s těmito zeměmi.
(17) Nařízení vytváří finanční rámec na období sedmi let a mělo by být základním referenčním bodem pro rozpočtové orgány ve smyslu odstavce 36 (návrhu) interinstitucionální dohody z (xxx) mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [KOM(2004)0498].
(18) Splnění cílů Šestého akčního programu pro životní prostředí schváleného na úrovni Společenství nemůže být úspěšně zajištěno samostatně jednajícím členským státem, a proto pokud pomoc Společenství nepřekročí rámec potřebný pro splnění daných cílů, považuje se tato pomoc za oprávněnou,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Cíle
Zřizuje se finanční nástroj pro životní prostředí, dále označený jako "LIFE+".
Obecným cílem LIFE+ je přispívat k ochraně přírody a biologické rozmanitosti, zejména k řízení sítě NATURA 2000, a k rozvoji a provádění politiky a právních a správních předpisů Společenství v oblasti životního prostředí, a tím přispívat k podpoře udržitelného rozvoje.
LIFE+ bude podporovat provádění Šestého akčního programu pro životního prostředí, a zejména přispívat k
-
dosažení takové kvality životního prostředí, kdy stupeň znečištění nemá škodlivé účinky na zdraví člověka a na životní prostředí,
-
velmi zásadnímu snížení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře za účelem dosažení jejich stabilizace na úrovni zabraňující nebezpečnému antropogennímu narušení klimatického systému, s cílem předejít tak možným ekonomickým, sociálním a environmentálním otřesům,
-
ochraně, udržení, řízení, obnově a usnadnění fungování přírodních prostředí, přírodních stanovišť, divoké flóry a fauny, zejména v oblastech spadajících do ochrany sítě NATURA 2000, s cílem zastavit šíření pouště a ztrátu biologické rozmanitosti,
-
ochraně evropských lesů jako celku prostřednictvím opatření na sledování faktorů, které mají podíl na zhoršování jejich kvality a předcházení těmto faktorům,
-
podpoře efektivnějšího využívání přírodních zdrojů a odpadů a podpoře k posunu k udržitelnějším výrobním a spotřebním vzorcům,
-
vývoji strategických přístupů k rozvoji, provádění a integraci politiky, včetně zdokonalování řízení životního prostředí, poskytováni informací, zvýšení uvědomění a ve větší míře k předkládání argumentů o právech a povinnostech, nákladech a výnosech a o přidané hodnotě, kterou životní prostředí představuje v sektorových politikách,
-
zvyšování zapojení evropských občanů do naplňování cílů v oblasti životního prostředí.
Článek 2
Oblast působnosti, specifické cíle a obecná kritéria
1. K podpoře dosažení cílů v oblasti životního prostředí stanovených v článku 1 bude mít nástroj LIFE+ tři složky.
Složka "Příroda a biologická rozmanitost" bude:
-
přispívat k vytváření míst NATURA 2000 a k tvorbě sítě a k výměně s tím souvisejících technologií a odborných znalostí,
-
přispívat ke správě míst NATURA 2000 v souladu se směrnicí o stanovištích a se směrnicí o ptácích a k zachování nebo obnově přirozeného přírodního prostředí nebo populací druhů k příznivému stavu ochrany, a tím napomáhat k dosažení cílů stanovených k zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 a dále,
-
chránit a podporovat globální řízení oblastí řek a mořského dna spadajících do sítě Natura 2000 a napomáhat tomuto řízení;
Složka "LIFE+ Provedení a správa" bude:
-
přispívat k rozvoji a demonstraci inovačních přístupů a nástrojů politiky a prokazovat jejich přidanou hodnotu pro životní prostředí,
-
přispívat ke sjednocení přístupu založeného na znalostech pro rozvoj, odhad, monitorování a hodnocení, včetně dodatečného hodnocení, hodnocení politiky a právních předpisů v oblasti životního prostředí,
-
podporovat tvorbu a provádění přístupů a iniciativ kmonitorování a vyhodnocování stavu životního prostředí a hnacích sil, tlaků a reakcí, které mají dopad na životní prostředí,
-
podporovat používání nových technologií k usnadnění řízení životního prostředí, k prevenci nebo omezení přírodních katastrof nebo katastrof způsobených člověkem, včetně lesních požárů a k ošetření znečištěných oblastí řek a mořského dna,
-
umožňovat navržení modelů správy s cílem zachování biologické rozmanitosti lesa a pomůže zachovat půdu, předcházet rizikům a bojovat proti požárům v lesních oblastech,
-
podporovat provádění politiky Společenství v oblasti životního prostředí, zejména s důrazem na její provádění na místní a regionální úrovni,
-
poskytovat podporu pro lepší správu životního prostředí, včetně prostřednictvím neformálních sítí orgánů pro životní prostředí, jako je Síť Evropské unie pro provádění a vymáhání práva životního prostředí (IMPEL), rozšířenou účast zúčastněných subjektů, včetně nevládních organizací (NGO), při rozvoji a provádění politiky Evropské unie;
Složka "LIFE+ Informace a komunikace" bude:
-
šířit informace a zvyšovat povědomí o záležitostech týkajících se životního prostředí,
-
zvyšovat povědomí o výhodách tohoto přístupu pro sektorové politiky a zvyšovat tak dostupnost konceptu udržitelného rozvoje,
-
podporovat doprovodná opatření (jako jsou informace, komunikační činnosti a kampaně, konference, atd.),která budou přinášet přidanou hodnotu na evropské úrovni,
-
poskytovat podporu potřebnou pro sestavování databází a rozvíjet prostředky a služby za účelem zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
2. Seznam s vhodnými tématy a činnostmi je uveden v příloze 1.
3.Projekty financované z LIFE+ splňují následující obecná kritéria:
a)
musí být v zájmu Společenství do té míry, aby významně přispívaly k obecnému účelu stanovenému v článku 1;
b)
musí být realizovány technicky a finančně spolehlivými partnery;
c)
musí být proveditelné technicky, časově, rozpočtově a účelně.
Projekty mohou být považovány za prioritní, pokud jsou založeny na nadnárodním přístupu a má se za to, že jejich výsledky budou efektivní v tom smyslu, že bude dosaženo cílů s ohledem na proveditelnost a na náklady.
4.Kritéria financování vztahující se na programy spadající do složky "LIFE+ Provádění a správa" jsou stanovena v příloze I. Kritéria financování provozních a akčních grantů jsou stanovena v příloze III.
Článek 3
Druhy zásahů
1. Financování z prostředků Společenství může mít tyto právní formy:
-
dohody o grantech,
-
smlouvy na veřejné zakázky.
2. Granty Společenství mohou být poskytnuty prostřednictvím specifických forem a dohod, jakými jsou například rámcové dohody o partnerství a účast ve finančních mechanismech a prostředcích financování. Mohou mít formu spolufinancování provozních nebo akčních grantů. U akčních grantů bude maximální poměr spolufinancování upřesněn v ročních pracovních programech. Provozní granty udělené subjektům uskutečňujícím cíle všeobecného evropského zájmu nemohou být předmětem odlišných ustanovení finančního nařízení.
3.Granty Společenství poskytované na správu objektů Natura 2000 budou mít podobu spolufinancování. Spolufinancování nákladů spojených se správou těchto objektů představuje alespoň 50 %, nejvíce však 75 %. Ve víceletých programech jsou definována specifická kritéria pro stanoviště způsobilá dostávat finanční příspěvek vyšší než 50 %.
4. Dále se předpokládají výdaje pro doprovodná opatření formou smluv na veřejné zakázky, v jejichž rámci se z prostředků Společenství budou hradit náklady na služby a zboží. Takto se budou, mimo jiné, financovat výdaje na informace a komunikaci, přípravu, provádění, monitorování, kontrolu a hodnocení projektů, politik, programů a právních a správních předpisů.
5.Komise podpoří projekty na úrovni okresů, které umožní účast skupiny obcí, a meziregionální nebo přeshraniční projekty.
Článek 4
Tvorba programů
1. Finance budou poskytnuty na podporu víceletých strategických programů vytvořených Komisí po konzultaci s Evropským parlamentem. Tyto programy budou definovat základní cíle se zdůrazněním potřeby zajistit přidanou hodnotu, prioritní oblasti činnosti, typy činností a očekávané výsledky financování Společenstvím s ohledem na cíle stanovené v článku 1 budou obsahovat odhad objemu finančních prostředků.
2.Členské státy pružně upraví a přizpůsobí strategické plány Evropské unie svým potřebám a prioritám.
3. Roční pracovní programy budou založeny na víceletém strategickém programu a budou uvádět, pro daný rok, předpokládané záměry, oblast působení, časový harmonogram, očekávané výsledky, formy provádění, objem finančních prostředků a maximální míru spolufinancování.
4.Víceleté programy se budou schvalovat v souladu s článkem 251 Smlouvy.
5.Roční programy budou přijaty podle postupů stanovených v článku 12.
6.Pokud to budou vyžadovat okolnosti, je možné tyto programy měnit podle příslušného postupu během doby jejich platnosti.
Článek 5
Finanční postupy a provádění opatření
1. Komise provede pomoc Společenství v souladu s finančním nařízením.
2. Podle rozhodnutí Komise může být část provádění rozpočtu svěřena správnímu orgánu sestávajícímu z vnitrostátních veřejných subjektů nebo subjektů soukromého práva pověřených veřejnou službou na základě ustanovení stanovených v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, v souladu s kritérii výběru uvedenými v příloze II. Komise však bude mít na starosti jeho průběžnou kontrolu, jeho potvrzení a hodnocení, o nichž bude následně informovat Evropský parlament.
3.Komise zajistí vznik nových pracovních míst, která budou vytvořena při provádění LIFE+, zejména na základě lisabonské perspektivy.
Článek 6
Příjemci
Program LIFE+ bude přístupný veřejným nebo soukromým subjektům, institucím a dalším činitelům, zejména:
-
vlastníkům a správcům objektů Natura 2000,
-
státním, regionálním a místním orgánům,
-
specializovaným subjektům, jejichž působení předpokládají právní předpisy EU,
-
mezinárodním organizacím, pro činnosti v členských státech a v zemích uvedených v článku 7,
-
NGO.
Článek 7
Účast třetích zemí
Účast v programech financovaných prostřednictvím LIFE+ bude, za předpokladu přijetí dodatečných prostředků, otevřena těmto zemím:
-
státům ESVO, které jsou členy EHP, v souladu s ustanoveními Dohody o EHP,
-
kandidátským zemím, které požádaly o členství v Evropské unii, a také zemím západního Balkánu zapojených do procesu stabilizace a přidružení.
Článek 8
Doplnění mezi finančními nástroji
Činnosti financované podle tohoto nařízení nespadají do hlavní oblasti působnosti jiných finančních nástrojů nebo kritérií způsobilosti, ani z jiných finančních nástrojů Společenství neobdrží podporu pro stejný účel. Příjemci podle tohoto nařízení poskytnou správnímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 2 a Komisi informace o finančních prostředcích obdržených z rozpočtu ES a o podaných žádostech o financování. Bude se usilovat o vzájemné propojení a doplnění s dalšími nástroji Společenství.
Komise zajistí, aby byly zavedeny odpovídající mechanismy pro koordinaci mezi operačními programy a vyžíváním prostředků LIFE+ a strukturálních fondů, Evropských zemědělských fondů pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského fondu pro rybolov (EFF), a to od fáze plánování až do fáze provádění.
Článek 9
Doba trvání a rozpočtové zdroje
1. Provádění tohoto nařízení začíná 1. ledna 2007 a končí 31. prosince 2013.
Finanční rámec pro provádění tohoto nástroje je stanoven na 2 190 000 000 EUR, zvýšený nejméně o 35% potřeb sítě Natura 2000, tak jak byly vyčísleny členskými státy a Komisí, což znamená celkem 9 540 000 000 EUR pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (sedm roků), přičemž je pamatováno na to, že s využitím dalších fondů budou pokryty celkové potřeby sítě Natura 2000, které byly vyčísleny na 21 000 000 000 EUR.
2. Rozpočtové zdroje určené na činnosti v rámci tohoto nařízení se začlení do ročních vyhrazených prostředků souhrnného rozpočtu Evropské unie. Příslušné roční vyhrazené prostředky schválí rozpočtový orgán v rozmezí finančních výhledů.
3. Oznámení o rozložení finanční pomoci mezi tři složky LIFE+ je uvedeno v přílohách I a III.
Článek 10
Monitorování
1. Při jakékoli činnosti financované nástrojem LIFE+ musí příjemce předložit řídícímu orgánu uvedenému v čl. 5 odst. 2 technickou a finanční zprávu o postupu prací. Do tří měsíců od dokončení činnosti musí být také zaslána závěrečná zpráva. Formu a obsah těchto zpráv stanoví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 12.
2. Úředníci nebo jiní zaměstnanci Komise mohou u akcí financovaných pomocí nástroje LIFE+ provádět kontroly přímo na místě, včetně kontrol namátkových, aniž by tím byly dotčeny audity provedené Účetním dvorem ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními auditorskými orgány nebo odděleními podle článku 248 Smlouvy nebo jiné inspekce provedené podle čl. 279 písm. c) Smlouvy.
3. Smlouvy a dohody, stejně jako dohody s pověřenými subjekty uvedenými v čl. 5 odst. 2, uzavřené v rámci tohoto nařízení, zabezpečí především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise (nebo jiného zástupce pověřeného Komisí) a audity prováděné Účetním dvorem, které se v případě potřeby budou provádět přímo na místě.
4. Po dobu pěti let od uskutečnění poslední platby bude mít Komise u příjemce k dispozici dostupné veškeré dokumenty týkající se výdajů na podporovanou činnost.
5. Pokud je to nutné, stanoví Komise na základě výsledků zpráv namátkových kontrol, stanovených v odstavcích 1 a 2, rozsah nebo podmínky přidělení původně schválené finanční podpory a také harmonogram plateb.
6. Komise přijme veškeré kroky nezbytné pro ověření, zda jsou financované činnosti prováděny správně a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a finančního nařízení.
Článek 11
Ochrana finančních zájmů Společenství
1. V případě provádění činností financovaných podle tohoto nařízení musí Komise zajistit ochranu finančních zájmů Společenství, a to zavedením preventivních opatření proti zpronevěře, korupci a jakýmkoliv jiným nelegálním činnostem. Opatření spočívají v účinné kontrole a vymáhání nadbytečně vyplacených finančních prostředků, a v případě zjištění nesrovnalostí také v udělování účinných, přiměřených a výstražných pokut v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(9) a (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem(10) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(11).
2. V případě činností Společenství financovaných nástrojem LIFE+ se nesrovnalostí podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 chápe jakékoliv porušení ustanovení právních předpisů Společenství nebo jakékoliv nedodržení smluvních povinností vyplývajících z činnosti nebo opomenutí ekonomického pracovníka, ve formě neoprávněných nákladů, které mají nebo by mohly mít nepříznivý vliv na souhrnný rozpočet Společenství nebo rozpočty spravované Společenstvím.
3. Komise může snížit nebo vymáhat nazpět částku finanční pomoci poskytnutou pro určitou činnost nebo pozastavit její výplatu, pokud shledá nesrovnalosti, včetně nesouladu s ustanoveními tohoto nařízení nebo individuálního rozhodnutí nebo smlouvy či dohody, na základě kterých byly přidělena daná finanční pomoc, nebo pokud vyjde najevo, že činnost doznala bez souhlasu Komise zásadní změnu, která je v rozporu s její podstatou nebo prováděcími podmínkami.
4. Pokud nebyly dodrženy termíny nebo je vývojem provádění činnosti ospravedlněna pouze část z přidělené finanční pomoci, požádá Komise příjemce této pomoci, aby do určité doby předložil vysvětlení. Pokud příjemce nepodá uspokojivé vysvětlení, může Komise odstoupit od udělení zbývající části finanční pomoci a požadovat vrácení již vyplacené částky.
5. Jakákoli bezdůvodná platba musí být vrácena Komisi. K částkám, které nebyly vráceny v přiměřené době, se připočte úrok podle podmínek stanovených ve finančním nařízení.
Článek 12
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor (Výbor LIFE+) složený ze zástupců členských států a regionů s pravomocemi a odpovědností v oblasti životního prostředí, kterému předsedá zástupce Komise. Pro potřeby LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost musí jít o výbor zřízený podle článku 20 směrnice 92/43/EHS.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 tohoto rozhodnutí.
Období uvedené v čl. 5 odst. 2 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce.
3.Kromě obecných pravidel stanovených podle článku 7 a 8 rozhodnutí 1999/468/ES předloží Komise Evropskému parlamentu návrhy týkající se opatření, která mají být učiněna výborem, a zejména veškerých opatření týkajících se plánování rozdělování a přidělování ročního rozpočtu LIFE+ (týkajících se buď nařízení LIFE+ samého nebo ročních programů práce).
4.Předseda přizve na zasedání výboru jako pozorovatele odborníky z občanských sdružení, aby projednali rozdělování a přidělování rozpočtu LIFE+ (týkající se buď nařízení LIFE+ samého nebo ročních programů práce). Použijí se zásady a podmínky veřejného přístupu k dokumentům platné pro Komisi.
Článek 13
Hodnocení
Víceleté programy se budou pravidelně monitorovat s cílem sledovat provádění činností vykonávaných v rámci každé programové složky a hodnotit jejich dopad.
LIFE+ se bude vyhodnocovat v polovině a na konci období, aby se posoudil jeho přínos k rozvoji politiky Společenství v oblasti životního prostředí a využití vyhrazených prostředků.
Závěrečné hodnocení se provede nejpozději jeden rok před ukončením programu. Hodnocení v polovině období a konečné hodnocení bude předloženo Evropskému parlamentu a Radě.
Článek 14
Zjednodušení a sjednocení
1. Pro účely zjednodušení a sjednocení toto nařízení ruší a nahrazuje tyto nástroje: nařízení (ES) č. 1404/96(12); nařízení (ES) č. 1655/2000(13) a jeho dodatky; rozhodnutí č. 1411/2001/ES(14); rozhodnutí č. 466/2002/ES(15); nařízení (ES) č. 2152/2003(16).
2. Činnosti zahájené před 31. prosincem 2006 podle nástrojů uvedených výše se budou nadále řídit uvedenými nástroji až do svého ukončení. Výbory zřízené těmito nástroji se nahradí výborem uvedeným v článku 12 tohoto nařízení. Toto nařízení bude financovat každé povinné monitorování a hodnocení vyžadované těmito nástroji až do doby ukončení jejich platnosti.
Článek 15
Pravidla pro provádění tohoto nařízení
Komise stanoví prováděcí opatření postupem podle článku 12.
Článek 16
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V ... dne ….
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda/předsedkyně
PŘÍLOHA I
Možná témata a činnosti vhodné na financování
1. Témata
Z hlediska cílů stanovených v článku 1 budou finanční prostředky uděleny na ochranu přírody a biologické rozmanitosti, zejména na správu míst NATURA 2000 v Evropské unii, na propagaci nevládních organizací působících především v oblasti ochrany životního prostředí na evropské úrovni a na podporu provádění priorit Šestého akčního programu pro životní prostředí, zejména na tyto oblasti:
- změny klimatu: Evropský program pro změny klimatu (a jakýkoli po něm následující program);
- příroda a biologická rozmanitost: síť NATURA 2000 zahrnuje například inovační přístupy ke správě míst a k plánování, včetně rozvoje tržních opatření a způsobů využití sítě způsobem slučitelným s jejich zachováním; monitorování jejich ochranného statutu; financování vytváření a provádění akčních plánů pro jednotlivé druhy; zastavení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a monitorování lesů a společně propojených činností v oblasti životního prostředí v rámci Společenství, preventivní opatření proti lesním požárům, urychlená opatření na ochranu přírodních stanovišť a druhů, u nichž je stav ochrany nejhorší, a rovněž opatření na zachování druhů a správu mokřadů (bažin a močálů), pobřežních, mořských a sladkovodních stanovišť;
- životní prostředí a zdraví: zahrnuje akční plán pro zdraví a životní prostředí, rámcovou směrnici pro vodní hospodářství, čistý vzduch pro Evropu (CAFÉ) a tematické strategie pro mořské prostředí, půdu, města a pesticidy;
- udržitelné využití zdrojů: tematické strategie týkající se zdrojů, předcházení vzniku odpadu a recyklování odpadu, strategie udržitelné výroby a spotřeby;
- strategické přístupy k rozvoji, provádění a prosazování politiky: včetně hodnocení dopadů na životní prostředí a strategického posouzení životního prostředí;
- přírodní dědictví; činnosti ve smyslu oddílu I článku 2 Úmluvy UNESCO o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví ze dne 16. listopadu 1972;
- dodatečné hodnocení opatření Společenství v oblasti životního prostředí.
2. Činnosti
Nástroj LIFE+ může financovat tyto činnosti:
-
studie, průzkumy, přípravu a tvorbu scénářů,
-
monitorování,
-
pomoc při budování kapacit,
-
školení, workshopy a pracovní setkání,
-
vytváření sítí,
-
podpora sítě IMPEL,
-
báze pro osvědčené postupy,
-
kampaně na zvýšení povědomí,
-
informační a propagační činnosti,
-
demonstrace politických nástrojů a přístupů.
-
projekty ochrany přírody, včetně nákupu pozemků v síti NATURA 2000.
3.Specifická kritéria pro spolufinancování projektů z LIFE+ Provedení a správa
Finanční podpora bude přidělena ve formě spolufinancování projektu.
Podíl finanční podpory Společenství nepřesáhne 50 % povolených nákladů na projekt. Podíl finanční podpory Společenství na doprovodná opatření nemůže překročit 100 % těchto nákladů.
O finanční podpoře se nebude uvažovat, pokud návrhy nesplní následující kritéria:
a)
nabízejí prostředky pro řešení problémů ve Společenství velmi častých nebo jednoho problému, který vyvolává vážné znepokojení několika členských států;
b)
jsou inovativní z hlediska použité technologie a metody;
c)
představují příklad a pokrok ve srovnání se současnou situací;
d)
usilují o rozvoj a přenos určité formy know-how, která může být použita ve stejných nebo podobných situacích;
e)
podporují spolupráci v oblasti životního prostředí;
f)
jsou založeny na vztahu nákladů a výnosů uspokojivém pro životní prostředí.
Pokud je to vhodné, návrhy by měly být rovněž posuzovány z hlediska jejich dopadů na zaměstnanost a na základě toho, zda mohou napomáhat šíření a co nejširšímu použití užitečných technologií nebo výrobků, které pomáhají chránit životní prostředí.
PŘÍLOHA II
Kritéria pro přidělení úloh souvisejících s čerpáním rozpočtových prostředků
Provádění činností Společenství vyplývajících z programu LIFE+ zaručuje Komise.
Úlohy spojené s čerpáním rozpočtových prostředků mohou být svěřeny řídícím orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2.
Tyto příslušné orgány nebo agentury (dále jen "národní agentury") stanoví Komise po dohodě s členskými státy, nebo samotným členským státem, v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 finančního nařízení a článků 38 a 39 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002(17), o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002.
Komise vyhodnotí soulad s principy hospodárnosti, účinnosti a užitkovosti. Před přidělením úloh zaručí Komise formou předchozího zhodnocení, že pověření národní agentury poskytovat finanční prostředky je ve shodě s podstatou finanční správy a že se tím více zviditelní činnost Společenství. Dále si Komise vyžádá názor příslušného výboru vytvořeného ve smyslu článku 12.
Jmenování těchto národních agentur musí být v souladu s těmito kritérii:
-
organizace ustanovená nebo jmenovaná jako národní agentura musí mít právní subjektivitu a musí se řídit zákonem příslušného členského státu,
-
národní agentury musí mít přiměřený počet zaměstnanců s odbornými schopnostmi v oblasti politiky životního prostředí,
-
musí mít příslušnou infrastrukturu, zejména v oblasti informatiky a komunikace,
-
musí působit v administrativním kontextu, což jim umožní uspokojivě plnit jejich úkoly a zabrání konfliktu zájmů,
-
musí být v takové pozici, aby byly schopné uplatňovat pravidla finanční správy a smluvní podmínky stanovené na úrovni Společenství,
-
musí nabízet přiměřené finanční záruky vydané přednostně státním orgánem a jejich řídící schopnosti musí odpovídat úrovni finančních prostředků Společenství, které budou spravovat.
Komise uzavře smlouvu s každou národní agenturou v souladu s článkem 41 prováděcích pravidel finančního nařízení, který stanoví podrobné pokyny, mimo jiné, definici úloh, pravidla pro podávání zpráv, vymezení odpovědností a opatření pro kontrolu. Agentury musí respektovat principy transparentnosti, rovnosti přístupu a zabránění dvojího financování z jiných zdrojů Společenství, a respektovat povinnost monitorovat projekty a vymáhat všechny prostředky, které mají být uhrazeny příjemci.
Dále musí Komise ověřit, že každý členský stát přijme kroky potřebné pro zajištění příslušného auditu a finančního dohledu nad národní agenturou, a že poskytne Komisi – před zahájením činnosti národní agentury – potřebné záruky ohledně existence, významu a řádné činnosti této agentury, v souladu s pravidly podstaty finanční správy.
V případě nesrovnalosti, zanedbání nebo podvodu prokázaného národní agentuře budou národní agentury zodpovědné za finanční prostředky, které nezískaly zpět.
Komise zajistí ve spolupráci s členskými státy přechod mezi činnostmi prováděnými v souvislosti s předcházejícími programy v oblasti životního prostředí a těch, které se budou provádět v rámci programu LIFE+.
PŘÍLOHA III
Podpora nevládních organizací působících především v oblasti ochrany životního prostředí
LIFE + spolufinancuje provozní nebo akční granty pro nevládní organizace, které působí především v oblasti ochrany a zkvalitňování životního prostředí na evropské úrovni.
Aby byla nevládní organizace způsobilá k získání grantu, musí mít následující charakteristiky:
-
musí to být nezávislý a neziskový právní subjekt, který působí převážně v oblasti ochrany a zkvalitňování životního prostředí pro společné dobro a s ohledem na dosažení udržitelného rozvoje;
-
musí působit na evropské úrovni, a to buď sama nebo ve formě sdružení v rámci určité struktury (členství), a její činnost musí pokývat alespoň tři evropské země;
-
musí se podílet na rozvíjení a uskutečňování politiky a legislativy EU.
Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
Nařízení Rady (ES) č. 1404/96 ze dne 15. července 1996, kterým se mění nařízení (EHS) č. 1973/92 o zřízení finančního nástroje pro životní prostředí (LIFE) (Úř. věst. L 181, 20.7.1996, s. 1.)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/2000 ze dne 17. července 2000 o finančním nástroji pro životní prostředí (LIFE) (Úř. věst. L 192, 28.7.2000, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1682/2004 (Úř. věst. L 308, 5.10.2004, s. 1).
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1411/2001/ES ze dne 27. června 2001 o rámci Společenství pro spolupráci na podporu udržitelného rozvoje měst (Úř. věst. L 191, 13.7.2001, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7).
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2002/ES ze dne 1. března 2002, kterým se stanoví akční program Společenství podporující nevládní organizace, které jsou činné zejména v oblasti ochrany životního prostředí (Úř. věst. L 75, 16.3.2002, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus) (Úř. věst. L 324, 11.12.2003, s. 1). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 788/2004 (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 17).
Dohoda o přidružení ES/Švýcarsko: určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl *
263k
43k
Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo ve Švýcarsku jménem Evropského společenství (13049/2004 – KOM(2004)0593 – C6-0240/2004 – 2004/0200(CNS))
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 první větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 63 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 300 odst. 2 první větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,
Věc byla vrácena příslušnému výboru podle čl. 53 odst. 2 (A6-0201/2005).
Dohoda o přidružení EU-ES/Švýcarsko: Schengenské acquis *
267k
42k
Návrh rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (13054/2004 – KOM(2004)0593 – C6-0241/2004 – 2004/0199(CNS))
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 odst. 3, články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhou větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 62, čl. 63 odst. 3, články 66 a 95 ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhou větou prvního pododstavce a čl. 300 odst. 3 druhým pododstavcem této smlouvy,
Věc byla vrácena příslušnému výboru podle čl. 53 odst. 2 (A6-0201/2005).
Dohoda mezi ES a Kanadou o zpracovávání předběžných informací o cestujících API/PNR *
208k
39k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o zpracovávání předběžných informací o cestujících (Advance Passenger Information, API) a záznamů o knihování cestujících (Passenger Name Record, PNR) (KOM(2005)0200 – C6-0184/2005 – 2005/0095(CNS))
- s ohledem na návrh rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně osobních údajů obsažených v záznamech o knihování cestujících letecké dopravy, které jsou předávány Agentuře kanadské pohraniční služby, a na závazky Agentury kanadské pohraniční služby připojené k tomuto rozhodnutí Komise,
- s ohledem na čl. 95 a čl. 300 odst. 2 první pododstavec první větu Smlouvy o ES,
- s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0184/2005),
- s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
- s ohledem na článek 51, čl. 83 odst. 7 a článek 35 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0226/2005),
A. vzhledem k tomu, že z procesního hlediska:
-
existují k postupu zvolenému Komisí a Radou stejné odůvodněné výhrady jako ty, které vznesl Parlament ve věci PNR/USA (C-317/04), i když jednání s kanadskými orgány představují v podstatě přijatelnou rovnováhu mezi požadavky týkajícími se svobody a bezpečnostními požadavky ve třetí zemi;
-
by mezinárodní dohoda měla obsahovat všechny základní prvky, které právně zavazují smluvní strany, a že v tomto specifickém případě by dohoda měla obsahovat jak záruky, které jsou požadovány v rozhodnutí Komise, jež "se snaží o dosažení přiměřenosti", tak odpovídající závazky ze strany kanadských orgánů;
-
již Evropský parlament před Soudním dvorem Evropských společenství ve věci C-317/04 právně napadl stejný "třístupňový" postup v obdobném případě, protože tento postup není průhledný a neodpovídá zásadě právního státu a postupu, kterým Parlament dává souhlas s mezinárodními dohodami; do doby, než bude vynesen rozsudek Soudního dvora, by bylo vhodnější, aby Komise předložila svůj návrh a aby Rada jednala v souladu s postupy, které se běžně používají při sjednávání mezinárodní dohody, která má být podepsána Společenstvím;
1. neschvaluje uzavření dohody;
2. pověřuje svého předsedu, aby vyzval Radu, aby dohodu neuzavírala, dokud Soudní dvůr, v souladu s čl. 300 odst. 6 Smlouvy o ES, nevynese svůj rozsudek ve věci C-317/04;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal tento postoj Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kanady.
- s ohledem na své předchozí usnesení o situaci v Bělorusku,
- s ohledem zejména na své usnesení ze dne 10. března 2005 o Bělorusku(1),
- s ohledem na usnesení parlamentního shromáždění Rady Evropy o situaci v Bělorusku, a zejména na jeho usnesení ze dne 28. dubna 2004 o pronásledování novinářů v Běloruské republice,
- s ohledem na rezoluci Komise Organizace spojených národů pro lidská práva ze dne 14. dubna 2005 o situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku,
- s ohledem na zprávu představitele OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků o Bělorusku z března 2005,
- s ohledem zejména na "akční plán EU na podporu demokracie v Bělorusku" přijatý delegací Evropského parlamentu pro vztahy s Běloruskem dne 23. února 2005,
- s ohledem na Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, která byla v prosinci 2004 udělena Běloruské asociaci novinářů;
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. května 2004 o evropské politice sousedství (KOM(2004)0373),
- s ohledem na sankce, které EU přijala proti běloruským činitelům dne 2. července 2004, v důsledku zmizení tří běloruských opozičních vůdců a jednoho novináře,
- s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že místo zlepšení situace v Bělorusku dochází k jejímu dalšímu zhoršování, což má za následek stav, kdy jsou hrubě porušována základní lidská práva, dolní sněmovna je zbavena svých zákonodárných práv a hospodářský život řídí prezident; vzhledem k tomu, že k tomuto porušování patří věznění členů demokratické opozice a používání dalších forem represe vůči nim,
B. vzhledem k tomu, že EU opakovaně odsoudila uvěznění významných představitelů opozice vládou prezidenta Lukašenka a že v nevyřešených případech zmizení řady osob nebylo dosaženo žádného pokroku,
C. vzhledem k tomu, že v několika uplynulých letech bylo z "technických" důvodů zrušeno několik politických stran, 22 nezávislých novin, více než 50 prodemokratických nevládních organizací různé úrovně a různého politického zaměření a několik vzdělávacích zařízení, avšak bylo zjevné, že ve všech případech byly tyto organizace potrestány za kritiku prezidenta Lukašenka a jeho politik,
D. vzhledem k tomu, že v dubnu 2005 Komise OSN pro lidská práva kritizovala Bělorusko kvůli přetrvávajícím zprávám o pronásledování a zákazech činnosti nevládních organizací, organizací národnostních menšin, poboček nezávislých sdělovacích prostředků, opozičních politických stran, nezávislých odborových svazů a náboženských organizací a o pronásledování osob, které jsou zapojeny do demokratické činnosti včetně nezávislých sdělovacích prostředků,
E. vzhledem k tomu, že státní úřady zastavily veškerou registraci nových novinových titulů a že mnohé z již existujících novin byly zatíženy pokutami, které jim znemožňují další činnost,
F. vzhledem k tomu, že v Bělorusku stále probíhají politicky motivovaná zatýkání a soudy aktivistů demokratického hnutí a nezávislých novinářů a deportace zahraničních občanů; vzhledem k tomu, že dva novináři z týdeníku "Pahonia" Pavał Mažejka a Mikoła Markievič a také redaktor novin "Rabočy" Viktar Ivaškievič byli odsouzeni k 6 až 9 měsícům vězení,
G. vzhledem k tomu, že dne 12. května 2005 běloruské ministerstvo spravedlnosti označilo vedení Svazu Poláků v Bělorusku za nelegitimní, tiskárna podle příkazů vlády odmítla tisknout polský týdeník "Głos znad Niemna" a pod záštitou vlády byla vytištěna falešná vydání,
H. vzhledem k tomu, že v roce 2000 zmizel Dźmitry Zavadski, kameraman ORT, a běloruské úřady postupují ve vyšetřování velmi liknavě; vzhledem k tomu, že dne 20. října 2004 byla zavražděna Veranika Čarkasava, novinářka listu "Solidarność", a že případy násilných útoků na novináře jsou stále častější,
I. vzhledem k tomu, že vydávání a distribuce byly státem zmonopolizovány a zbývajícím soukromým vydavatelům hrozí vysoké pokuty, budou-li vydávat nezávislé noviny; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu je mnoho nezávislých novinových titulů vycházejících v zahraničí včetně Ruska na hranicích běloruskými úřady zabavováno,
J. vzhledem k tomu, že veškeré televizní i rozhlasové vysílání, celostátní i regionální, je v rukou vlády nebo ovládáno státem,
K. vzhledem k tomu, že všichni provozovatelé sítí kabelové televize jsou pronásledováni za šíření zahraničních kanálů neschválených běloruskou vládou a že na tomto základě bylo všem ukrajinským televizním kanálům a polskému kanálu Polonia zakázáno vysílat prostřednictvím běloruských provozovatelů kabelové televize,
L. vzhledem k tomu, že veškerá internetová spojení probíhají přes státem vlastněnou společnost, která zablokovala řadu účtů a www stránek,
M. vzhledem k tomu, že v březnu 2005 představitel Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě ve zprávě o svobodě sdělovacích prostředků vyjádřil velké obavy z vážné situace nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku, zejména vzhledem ke klesajícímu počtu registrací nezávislých novin a rostoucímu tlaku na sdělovací prostředky pomocí soudních, mimosoudních a ekonomických prostředků,
1. důrazně odsuzuje nevybíravé útoky běloruského režimu na sdělovací prostředky, novináře, příslušníky opozice, zastánce lidských práv a všechny ty, kdo se pokoušejí svobodně vyjádřit kritiku prezidenta a režimu, jejichž projevem je svévolné zatýkání, špatné zacházení se zadrženými, zmizení, politicky motivované pronásledování a další represivní akty, jež jsou porušením základních principů demokracie a právního státu;
2. vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily souhrnný víceletý program podpory pro běloruské nezávislé sdělovací prostředky, který by zahrnoval podporu nezávislého rozhlasového a televizního vysílání ze zahraničí a rovněž podporu nezávislých novinářů a novin;
3. vítá projekt vytvoření sítě rozhlasového vysílání z Polska, Litvy a případně z Ukrajiny a vyzývá Komisi, aby podpořila jeho realizaci;
4. vyzývá Radu a Komisi, aby v tomto ohledu poskytly co nejrychleji potřebnou pomoc pro umožnění zahájení nezávislého rozhlasového vysílání pro Bělorusko ze zahraničí;
5. zdůrazňuje, že rozhlasové síti by mělo být umožněno využívat všech přenosových frekvencí včetně Internetu a měla by být dostupná nepřetržitě;
6. vyzývá Radu a Komisi, aby pomohly pronásledovaným novinářům a jejich rodinám;
7. vyzývá Radu a Komisi, aby vytvořily program stipendií a stáží pro nezávislé novináře a vzdělávací programy pro mladé nezávislé novináře;
8. vyzývá Komisi, aby s Evropským parlamentem konzultovala realizaci tohoto programu svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků a informací pro lid v Bělorusku;
9. pokud běloruské úřady nedosáhnou zlepšení situace ohledně svobody slova a hromadných sdělovacích prostředků nebo pokud dojde k jejímu jakémukoli dalšímu zhoršení, Komise, Rada a Parlament by měly iniciovat doplnění dalších jmen do seznamu, na jehož základě je běloruským orgánům zapojeným do pronásledování hromadných sdělovacích prostředků odepřeno vydání víz;
10. odsuzuje akci vlády namířenou proti Svazu Poláků v Bělorusku, jako pokus o ovládnutí největší nevládní organizace a jedné z mála, které nejsou pod kontrolou vlády; připomíná, že respektování práv menšin se vztahuje také na svobodu sdružování a uznání zvolených statutárních orgánů organizace; odsuzuje pokus vlády převzít kontrolu nad novinami "Głos znad Niemna";
11. je zejména zděšen nedávnými odsouzeními Mikoly Statkeviče, předsedy běloruské sociálně demokratické strany ("Narodnaja Hramada"), Pavala Seviarynce, jednoho z představitelů Mladé fronty, a Andreie Klimaua, podnikatele a poslance 13. Nejvyššího sovětu, k dlouhodobým nuceným pracím;
12. vyzývá běloruské úřady, aby přestaly z univerzit a vyšších škol vylučovat demokraticky smýšlející studenty, a vyjadřuje plnou podporu těm studentům, kteří byly ze školy vyloučeni kvůli prosazování demokratických hodnot a obraně lidských práv a kteří zahájili dne 25. května 2005 hladovku;
13. vítá otevření Evropské univerzity humanitních věd pro běloruské studenty v exilu ve Vilniusu a vyzývá Komisi a členské státy, aby pomohly Evropské univerzitě humanitních věd při uskutečňování jejích studijních a výzkumných programů;
14. vyzývá členské státy, aby uznávaly tituly získané na Evropské univerzitě humanitních věd jako potvrzení vysoké úrovně kvalifikace a vynikajícího akademického vzdělání, a vyzývá evropské univerzity, aby navázaly užší spolupráci s Evropskou univerzitou humanitních věd;
15. znovu zdůrazňuje, že další rozvoj vztahů EU s Běloruskem bude také i nadále záviset na dosaženém pokroku v demokratizaci a reformě v této zemi a na přístupu lidí v Bělorusku k objektivním, svobodným a transparentním sdělovacím prostředkům;
16. vyzývá Radu a Komisi, aby o otázce Běloruska jednaly s ruskými úřady s cílem formulovat společnou činnost zaměřenou na dosažení konkrétních demokratických změn v této zemi;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států a parlamentním shromážděním OBSE a Rady Evropy.
-s ohledem na předchozí usnesení o Bosně a Hercegovině a o západním Balkánu, zejména usnesení o stavu regionální integrace na západním Balkánu přijaté dne 14. dubna 2005(1);
-s ohledem na proces stabilizace a přidružení (SAP) zemí západního Balkánu započatý Evropskou unií v roce 1999 na podporu demokratizace, spravedlnosti, usmíření a míru v této oblasti;
-s ohledem na prohlášení summitu EU - Západní Balkán v Soluni ze dne 21. června 2003, které zdůrazňují evropskou perspektivu zemí západního Balkánu, které se poté, co splní stanovená kritéria, stanou nedílnou součástí Evropské unie;
-s ohledem na závěry posledního zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 16.–17. června 2005, které opět potvrzuje svůj závazek k úplnému provedení Soluňské agendy;
-s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 827 ze dne 25. května 1993, č. 1244 ze dne 10. června 1999, č. 1551 ze dne 9. července 2004 a č. 1575 ze dne 22. listopadu 2004;
-s ohledem na zprávu generální prokurátorky Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), Carly del Ponte, podanou Radě bezpečnosti OSN dne 13. června 2005;
-s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že východobosenské město Srebrenica, které bylo rezolucí Rady bezpečnosti OSN ze dne 16. dubna 1993 prohlášeno za bezpečnou zónu, podlehlo dne 11. července 1995 ozbrojeným silám bosenských Srbů pod vedením generála Ratka Mladice a pod dohledem Radovana Karadzice, prezidenta Srbské republiky;
B. vzhledem k tomu, že během několika dnů krveprolití po pádu Srebrenice bylo více než 8 000 muslimských mužů a chlapců, kteří v této oblasti hledali bezpečí pod ochranou jednotek Organizace Spojených národů (UNPROFOR), hromadně popraveno jednotkami bosenských Srbů vedených generálem Mladicem a polovojenskými jednotkami, včetně neregulérních srbských policejních jednotek, které na bosenské území vstoupily ze Srbska;
C. vzhledem k tomu, že k této tragédii, označené ICTY za akt genocidy, došlo na místě, které OSN prohlásila za bezpečné útočiště, a proto je symbolem nemohoucnosti mezinárodního společenství do konfliktu zasáhnout a chránit nevinné;
D. s ohledem na četná porušení Ženevské úmluvy, kterých se dopustily bosenskosrbské jednotky napadnutím muslimských civilistů ve Srebrenici, včetně deportací tisíců žen, dětí a starších lidí a znásilnění velkého počtu žen;
E. vzhledem k tomu, že navzdory značnému úsilí, které bylo až do dnešního dne vynaloženo na odhalení a exhumaci masových a individuálních hrobů a na identifikace těl obětí, které výzkumníci až doposud provedli, nepodařilo se dosud úplně zrekonstruovat události ve Srebrenici a jejím okolí;
F. vzhledem k tomu, že bez spravedlnosti nemůže být dosaženo skutečného míru a že naprostá a neomezená spolupráce s ICTY zůstává základním předpokladem k tomu, aby proces integrace zemí západního Balkánu do EU pokračoval;
G. vzhledem k tomu, že generál bosenskosrbské armády, Radislav Krstic, je první osobou, která byla ICTY shledána vinnou z napomáhání při genocidě ve Srebrenici, ale dvě především obviněné osoby, Ratko Mladic a Radovan Karadzic, jsou i deset let po této tragické události na svobodě;
H. vzhledem k tomu, že svoji negativní úlohu při rozhodování o těchto událostech sehrála také neschopnost rozhodovacích mechanismů EU a nedostatek řádně fungující společné bezpečnostní a zahraniční politiky;
I. vzhledem k tomu, že částky vynaložené z rozpočtu EU na vztahy se západním Balkánem byly každoročně od roku 2002 neustále a výrazně snižovány; domnívá se, že této oblasti musí být přiděleny adekvátní peněžní prostředky, má-li se zohlednit přechod od hmotné obnovy k vytváření institucí a k pomoci v období před přistoupením a také strategický význam této oblasti pro EU;
J. vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina přesunula svá jednání z Daytonu do Bruselu a projekt budoucnosti v EU se v této zemi těší značné lidové podpoře;
1. odsuzuje co nejpřísněji masakr ve Srebrenici; připomíná si oběti těchto ukrutností a vzdává jim čest; vyjadřuje svou upřímnou soustrast rodinám obětí a solidaritu s nimi, přičemž mnohým z těchto rodin se nedostalo konečného důkazu o osudu jejich otců, synů, manželů nebo bratrů; uznává, že tuto neutišitelnou bolest ještě zvětšuje nezdar postavit osoby zodpovědné za tyto činy před soud;
2. vyzývá Radu a Komisi, aby náležitě uctily památku desátého výročí genocidy ve Srebrenici-Potocari, zdůrazňuje, že tato neúnosná hanba, která postihla Evropu, by měla být považována za už navždy poslední masakr ve jménu etnické ideologie; prohlašuje, že udělá všechno, co je v jeho moci, aby zabránil tomu, že by v Evropě ještě někdy k takovýmto hrůzným činům barbarství mohlo dojít;
3. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že Radovan Karadzic a Ratko Mladic jsou stále na svobodě a pohybují se v této oblasti, a vyzývá Srbskou republiku a Srbsko-Černou Horu, aby podnikly naléhavé kroky k vypátrání Karadzice a Mladice a postavili je před soud; domnívá se, že zjevná lidová podpora, které se Karadzic a Mladic v některých částech oblasti těší, je urážkou památky obětí a hlavní překážkou usmíření;
4. vyjadřuje svoji srdečnou podporu významné a těžké práci, kterou vykonává ICTY a opětovně zdůrazňuje, že úplná spolupráce s tribunálem je předpokladem k bližší spolupráci s EU; všechny země v této oblasti musí plnit svoji povinnost plně a neustále spolupracovat s ICTY; považuje zatčení, převoz a odsouzení těch, kteří nesou za válečné zločiny vinu, jen za drobný projeve úcty k tisícům obětí válečných zločinů ve Srebrenici i jinde;
5. zdůrazňuje důležitý úkol zajistit mír a stabilitu na západním Balkánu a úlohu, kterou v dosažení cíle stability a procesu přidružení sehrává úplné provedení Soluňské agendy; zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem k pokračování procesu začlenění do EU zůstává naprostá a neomezená spolupráce s ICTY;
6. připomíná, že mandát a moc, kterými OSN disponovala pro dozor nad zachováním příměří, nepomohli ochránit vytýčené oblasti bezpečí; vyzývá OSN a příslušné mezinárodní instituce, aby se z tohoto neúspěchu poučily a aby byly na budoucí mise pro zachování míru opravdu připraveny;
7. je hluboce zneklidněn a šokován videozáznamem, který byl v nedávné době zveřejněn u Haagského tribunálu a odvysílán na televizních stanicích po celém světě, který zobrazoval chladnokrevnou popravu šesti zajatců v civilním oblečení a který poskytl nezvratný důkaz o tom, co se skutečně odehrálo; zdůrazňuje skutečnost, že tento záznam jasně ukazuje jak nechvalně známá jednotka "Škorpiónů", srbská polovojenská skupina spojená s národní armádou a policií, zbaběle zabíjí civilisty poblíž Srebrenice;
8. vítá reakci srbského premiéra Vojislava Kostunici na uveřejnění tohoto videozáznamu, díky které došlo k zatčení někdejších členů jednotky "Škorpiónů", kteří byli na videozáznamu identifikováni; podporuje rozhodnutí srbského prezidenta Borise Tadice a prezidenta Srbska-Černé Hory Svetozara Marovice uctít při příležitosti desátého výročí masakru ve Srebrenici památku obětí u pomníku v Potocari;
9. vyjadřuje hluboké politování nad tím, že srbský parlament nepřijal návrh usnesení, který přiznává a oficiálně odsuzuje masakr ve Srebrenici a je znamením dobré vůle vypořádat se s minulostí a přispět k usmíření a mírovému řešení problémů v této oblasti;
10. vyjadřuje své znepokojení s názorem stále široké srbské veřejnosti, která neuznává válečné zločiny spáchané na muslimských civilistech; silně povzbuzuje srbskou vládu, aby učinila kroky k tomu, aby se tento národ vyrovnal se svou minulostí a potlačil uctívání obviněných válečných zločinců jako hrdinů; uznává nedávné odvysílání videozáznamu ze Srebrenice ve večerních zprávách na stanicích srbské televize jako první krok, který byl v tomto směru učiněn, ale zdůrazňuje, že k tomu, aby došlo k vypořádání s historickými nesrovnalostmi, které obyvatelé považují za pravdivé, je třeba učinit mnohem víc;
11. podporuje čin Lorda Ashdowna, vysokého zástupce v Bosně a Hercegovině, který vyzval bosenskosrbské ministry, aby upřesnili počet jednotek a identifikovali všechny jedince pocházející odjinud než z Bosny, kteří se podíleli na tvorbě videozáznamu;
12. chválí práci a odhodlání těch, kteří během těchto let nepřestali hledat pravdu a vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby jim poskytly prostředky potřebné k pokračování v jejich práci, mimo jiné pomoc při urychlení velmi nákladného procesu identifikace obětí;
13. vyslovuje politování nad skutečností, že podmínky pro návrat uprchlíků a vnitřně vysídlených osob do oblasti ještě stále nebyly zcela splněny;
14. zdůrazňuje, že perspektiva evropské integrace poskytnutá všem balkánským zemím a proces stabilizace a přidružení by měly být katalyzátorem pro vnitrostátní úsilí směřující k tvorbě reforem a upevňování demokracie a měly by všem zemím v oblasti pomoci rozvíjet společné chápání jejich tragické minulosti a vytvořit základ lepší budoucnosti; zdůrazňuje, že tato budoucnost z velké části záleží na samotných zemích této oblasti;
15. znovu potvrzuje závazek Evropské unie být nápomocna kandidátským a potenciálním kandidátským zemím Balkánu při jejich přípravách na členství a žádá v tomto směru v průběhu následujícího finančního výhledu adekvátní nástroje a financování, které odpovídají ambicím Unie a oprávněným očekáváním zemí této oblasti;
16. poukazuje na to, že Daytonská dohoda tvořila důležitý nástroj pro zavedení míru v této oblasti, ale je si vědom, že Dayton již není vhodným rámcem, také s ohledem na budoucí začlenění do EU; naléhá na Radu a všechny zainteresované strany, aby proto podpořili iniciativy usilující o přijetí dohody na základě konsensu; zdůrazňuje, že občané všech entit a etnických skupin země musí přijmout svou zodpovědnost, aby bylo dosaženo nového ústavního uspořádání a vytvořen životaschopný stát pro všechny;
17. vyjadřuje vážné znepokojení týkající se hospodářské a společenské situace; zdůrazňuje, že řešení tohoto zásadního problému je klíčem k trvalému rozvoji v oblasti; vyzývá vlády a EU, aby vzaly na vědomí, že hospodářský a společenský rozvoj je nejvyšší prioritou národů této oblasti a aby v souladu s tím jednaly; zdůrazňuje význam podpory regionální a přeshraniční spolupráce a usmíření národů zemí západního Balkánu a také se sousedícími národy;
18. zdůrazňuje význam politik usmíření a důležitou roli, kterou v tomto nelehkém procesu hrají náboženské instituce, sdělovací prostředky a vzdělávací systémy, které napomáhají tomu, aby mohli civilisté všech etnických skupin překonat tlak minulosti a započít skutečné mírové soužití za trvalou stabilitu a hospodářský růst; v tomto ohledu žádá, aby bylo zváženo založení Komise pro pravdu a usmíření v Bosně a Hercegovině;
19. zdůrazňuje, že poučení, které plyne z událostí ve Srebenici a válek v bývalé Jugoslávii, musí sloužit jako základ pro upevnění společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU;
20. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám členských států, vládám a parlamentům Bosny a Hercegoviny a jejím entitám a vládám a parlamentům zemí západního Balkánu.
- s ohledem na své usnesení ze dne 14. dubna 2005 o výroční zprávě Rady pro Evropský parlament o hlavních hlediscích a základních možnostech SZBP, včetně finančních důsledků pro souhrnný rozpočet Evropských společenství - 2003(1),
- s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2005 o výroční zprávě o stavu lidských práv ve světě v roce 2004 a o politice EU v této oblasti(2),
- s ohledem na sdělení Komise "Evropa a Asie: strategický rámec pro posílené partnerství" (KOM(2001)0469),
- s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2000 o Tajwanu(3),
- s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že vztahy mezi Čínou a Tajwanem se neustále zhoršují v důsledku nedávných hrozeb Číny vůči Tajwanu a probíhajícího rozmísťování stovek raketových střel v jižních provinciích Číny naproti Tajwanu,
B. vzhledem k tomu, že ve vztazích mezi Čínou a Japonskem vzniklo napětí způsobené nepokoji v Číně namířenými proti japonským zájmům a výzvami k bojkotu japonských výrobků,
C. opakuje, že Tajwan v posledních letech vyjádřil ochotu poskytnout finanční a technickou pomoc při mezinárodních akcích pomoci a zdravotní péče podporovaných Světovou zdravotnickou organizací,
D. vzhledem k tomu, že 5. setkání Asie–Evropa, vrcholná schůzka ASEM, v Hanoji ve dnech 7.–9. října 2004 a 7. setkání ministrů zahraničí zemí ASEM ve dnech 6.–7. května 2005 v Kjótu vzbuzují naděje, že proces ASEM bude probíhat ještě intenzivněji na všech úrovních, včetně asijsko-evropského parlamentního partnerství, s cílem posilovat mír a stabilitu na Dálném východě,
E. poukazuje na to, že při bouřlivě se rozvíjejících hospodářských a obchodních vztazích mezi Evropou a Dálným východem je mír a bezpečnost v tomto regionu ve stále větší míře klíčovým zájmem pro EU,
1. vyjadřuje politování nad napjatými vztahy mezi různými zeměmi na Dálném východě a vyjadřuje ochotu podpořit veškeré snahy o zachování míru a stability na Dálném východě;
2. zdůrazňuje, že nezbytným předpokladem pro trvalý mír a stabilitu na Dálném východě jsou základní zásady pluralitní demokracie, právního státu a dodržování univerzálních lidských práv,
3. vyzývá Čínu a Tajwan, aby nastolily atmosféru vzájemné důvěry a respektu a aby usilovaly o nalezení společné řeči a odložily sporné otázky, které je rozdělují, aby vytvořily nezbytný politický základ pro mírový a trvalý rozvoj vztahů mezi zeměmi kolem průlivu a aby obnovily dialog o těchto vztazích, aby zvýšily hospodářskou výměnu a spolupráci, zejména aby rozvíjely "tři přímá spojení" přes Tajwanský průliv (poštu, dopravu a obchod);
4. poukazuje na to, že k jakýmkoli ujednáním mezi Čínou a Tajwanem lze dospět pouze za oboustranně přijatelných podmínek; vyjadřuje názor, že budoucnost vztahů v Tajwanském průlivu bude záviset na ochotě obou stran projevit pružnost při jednáních; oceňuje úspěchy Tajwanu, pokud jde o nastolení plně fungujícího demokratického systému, společenského pluralismu, dodržování lidských práv a právní stát a zastává názor, že vůli a rozhodnutí 23 milionů obyvatel Tajwanu je nutno respektovat a brát je v úvahu při hledání žádoucího mírového řešení sporů mezi oběma stranami;
5. vyslovuje námitky proti zákonu o odtržení Tajwanu, protože není v souladu s právem a jde o nástroj, který nemůže vést k úspěšnému "mírovému národnímu sjednocení", které bylo prohlášeno za cíl – tento zákon totiž podrývá vratkou bezpečnostní rovnováhu na Dálném východě;
6. rozhodně doporučuje Radě a Komisi, aby nedocházelo k žádným změnám ve věci embarga na dovoz zbraní, dokud nenastane větší pokrok v otázkách lidských práv v Číně a vztazích v Tajwanském zálivu a dokud EU neučiní svůj kodex chování při prodeji zbraní právně závazným;
7. vyzývá Čínu, aby postupně uplatňovala univerzální lidská práva, a zejména aby urychleně ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech;
8. vítá obnovení prvního zasedání čtvrtého kola rozhovorů v rámci dialogu mezi Čínou a Tibetem, které se konaly ve švýcarském Bernu od 30. června do 1. července 2005, a vybízí k jejich pokračování;
9. žádá větší zastoupení Tajwanu v mezinárodních organizacích a opakuje svou výzvu, aby Komise a členské státy podpořily žádost Tajwanu o status pozorovatele ve Světové zdravotnické organizaci;
10. je hluboce znepokojen skutečností, že Severní Korea vyhlásila dne 10. února 2005, že vlastní jaderné zbraně, a přerušila na neurčitou dobu svou účast na šestistranných rozhovorech o jejím jaderném programu;
11. naléhá na Severní Koreu, aby znovu přistoupila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, aby vzala zpět své rozhodnutí neúčastnit se šestistranných rozhovorů a aby umožnila obnovení jednání s cílem dospět k mírovému řešení krize na Korejském poloostrově;
12. vyzývá Radu a Komisi, aby poskytla finanční podporu na dodávky palivové ropy k uspokojení nejnutnějších energetických potřeb Severní Koreje za podmínky, že zastaví provoz v Yongbyonu; vítá účast EU v Korejské organizaci pro rozvoj energetiky (KEDO); lituje toho, že nebylo umožněno znovu jmenovat Charlese Kartmana předsedou KEDO; žádá Komisi a Radu, aby učinily nezbytné kroky pro plnou účast EU při budoucích šestistranných rozhovorech;
13. vyzývá vlády v Japonsku, v Číně a na Korejském poloostrově, aby zastavily veškeré vzájemně nepřátelské akce, aby vytvořily prostor pro dialog mezi zeměmi na oficiální i neoficiální úrovni s cílem dospět ke společnému pohledu na historické události a dosáhnout konečného usmíření vlád a lidu jako důležitého základu pro mír a stabilitu na Dálném východě;
14. bere na vědomí pochopitelné přání Japonska provést revizi své ústavy sepsané v době po druhé světové válce a bere na vědomí symbolický význam zachování závazku zdržet se vojenského útoku;
15. naléhá na všechny země na Dálném východě, aby usilovaly o uzavření dvoustranných dohod, kterými budou vyřešeny zbývající územní spory v tomto regionu, zejména:
-
navrácení "Severních území", která byla na konci druhé světové války obsazena tehdejším Sovětským svazem a v současnosti jsou v držení Ruska, Japonsku;
-
spor mezi Severní Koreou a Japonskem o to, komu patří ostrovy Dokdo/Takešima;
-
spor mezi Japonskem a Tajwanem o to, komu patří Senkaku–Daioyutai;
16. vyzývá všechny země na Dálném východě, aby šedesát let po skončení druhé světové války usilovaly o vzájemné usmíření a nastolily systém vzájemného porozumění a spolupráce s cílem zajistit trvalý mír a stabilitu na Dálném východě, a prohlašuje, že je připraven podpořit tyto snahy;
17. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi OSN a vládám a parlamentům zemí uvedených v tomto usnesení.
-s ohledem na svá předchozí usnesení o protipěchotních minách, kazetové munici a nevybuchlé munici,
-s ohledem na strategii EU o protipěchotních minách na období 2005–2007,
-s ohledem na zprávu ad hoc delegace Evropského parlamentu, která se zúčastnila "První přezkumné konference stran Úmluvy o zákazu používání, skladování, výrobě a přepravě protipěchotních min a o jejich zničení" (Nairobi, Keňa, 28. listopadu – 3. prosince 2004),
-s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. potvrzujíce své odhodlání přispět ke světu zcela bez min, jak vyjádřil na společném slyšení Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod dne 16. června 2005,
B. potvrzuje své odhodlání skoncovat s utrpením a oběťmi na životech způsobenými protipěchotními minami, jež každý rok usmrcují nebo mrzačí tisíce lidí, většinou nevinných a bezbranných civilistů a hlavně dětí, brání ekonomickému rozvoji a obnově, brzdí návrat běženců a osob vysídlených v rámci vlastního státu, obecně porušují většinu základních lidských práv a zapříčiňují další kruté následky ještě mnoho let po jejich umístění,
C. připomínaje, že sociální, hospodářské, environmentální a humanitární důsledky způsobené protipěchotními minami představují vážné ohrožení dlouhodobé bezpečnosti všude, kde jsou tyto miny umístěny,
D. vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni Úmluvu o zákazu použití, skladování, výrobě a přepravě protipěchotních min a o jejich zničení z roku 1997 (známou také jako Smlouva o zákazu min) ratifikovalo nebo k ní přistoupilo 144 států a dalších osm ji podepsalo, ale znepokojen tím, že stále existuje 50 států, které nejsou smlouvou vázány, z nichž některé jsou členskými státy EU a zejména znepokojen tím, že jeden členský stát EU smlouvu ani nepodepsal, neratifikoval, ani k ní nepřistoupil,
E. vzhledem k tomu, že Úmluva je nadále důsledně dodržována, přičemž 69 stran Úmluvy zničilo své zásoby, více než 38,3 milionů min bylo zničeno a likvidace dalších 13 probíhá; všechny strany Úmluvy, kterým vypršel termín likvidace skladovaných min, vyhlásily úspěšné splnění tohoto závazku;
F. vzhledem k tomu, že se navzdory tomuto pokroku odhaduje, že je ještě skladováno asi 180 až 185 milionů protipěchotních min a že tyto miny se nacházejí na území 83 zemí světa, včetně 54 smluvních stran Úmluvy,
G. vzhledem k tomu, že každý rok přibývá 15 000 až 20 000 nových obětí; většina z nich jsou civilisté, a mnoho z nich děti, kteří se přidávají ke statisícům těch, kteří na celém světě výbuch min přežili a potřebují péči a pomoc po celý zbytek svého života, a že v převážné většině zemí postižených minami je pomoc, která je k dispozici pro rehabilitaci a sociální integraci osob postižených výbuchem miny stále zoufale nedostatečná,
H. vzhledem k tomu, že Úmluva vyžaduje, aby smluvní strany zajistily zničení všech protipěchotních min nejpozději do deseti let od vstupu Úmluvy v platnost, a aby smluvní strany, které jsou schopny to uskutečnit, poskytly ke splnění tohoto cíle pomoc ostatním,
I. uznávaje proto význam První konference smluvních stran o přezkoumání Úmluvy, která se konala v Nairobi (Keňa) 29. listopadu – 3. prosince 2004 (Summit v Nairobi za svět bez min), a Akční plán, který na tomto summitu přijaly smluvní strany Úmluvy,
J. vzhledem k tomu, že většina konfliktů jsou vnitřní nebo občanské války a protipěchotní miny mohou být v této souvislosti používány jak státními ozbrojenými silami, tak nestátními ozbrojenými skupinami (NOS),
K. uznává vynaložené úsilí a úspěchy, kterých bylo dosaženo v přesvědčování NOS, aby zakázaly používání protipěchotních min, a znovu opakuje, že to neznamená podporu nebo uznání jejich legitimity nebo činností,
L. vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství má morální povinnost snažit se získat od všech stran zapojených do konfliktů, států i NOS závazek přestat používat protipěchotní miny, aby se dosáhlo skutečně celosvětového zákazu těchto nehumánních zbraní; vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství, zejména dřívější hlavní výrobci, vývozci a uživatelé, mají morální povinnost poskytnout pomoc a finanční prostředky na opatření proti minám, a to nad rámec právních závazků vyplývajících z Úmluvy a mimo ně,
M. uznávaje velmi rozšířené používání protitankových min v minimálně 56 zemích, které způsobuje dlouhodobé humanitární problémy v takových zemích, jako je Afghánistán, Angola, Eritrea, Etiopie a Súdán,
N. znovu potvrzuje, že všechny typy nástražných systémů ohrožují humanitární pracovníky, kteří provádějí odminování, a představují hrozbu pro civilní obyvatelstvo,
1. vyjadřuje vážné obavy nad škodlivými a rozsáhlými dopady protipěchotních min a nevybuchlé munice na civilní obyvatelstvo, zejména děti;
2. vyzývá všechny státy, které nepodepsaly Úmluvu, aby k ní neodkladně přistoupily, a vyzývá všechny státy, které Úmluvu podepsaly, ale neratifikovaly, aby tak neprodleně učinily;
3. vyzývá všechny státy postižené protipěchotními minami, které Úmluvu neratifikovaly nebo k ní nepřistoupily, aby podnikly všechna nezbytná opatření k ulehčení strádání civilního obyvatelstva, které žije v zaminovaných oblastech, a zajistily odminování území a odpovídající pomoc těm, kteří výbuchy min přežili, a dobrovolně poskytly informace, které umožní, aby celosvětový boj pro minám byl účinnější (zprávy uvedené v článku 7 Úmluvy);
4. vyzývá USA, aby přehodnotily své oznámení z února 2004, že se k Úmluvě nepřipojí a že si ponechají svých 8,8 milionů "inteligentních" (vybavených samozničitelnými mechanismy) protipěchotních min k neomezenému použití na kterémkoli místě na světě a že si ponechají svých 1,2 milionů "hloupých" (bez samozničitelných mechanismů) protipěchotních min k použití v Koreji do roku 2010; dále vyzývá USA, aby neobnovovaly výrobu, obchod a používání jakékoli munice, která by odpovídala definici protipěchotních min podle Úmluvy, včetně tzv. pavoučích min; vyzývá Spojené státy, aby s okamžitou platností zastavily dodávky protipěchotních min členských státům EU a jiným spřáteleným zemím; vyzývá Čínu, aby přehodnotila svou výrobu protipěchotních min a zničila jejich obrovské zásoby, které se odhadují na více než 100 milionů protipěchotních min, z nichž většina nemá samozničitelné, deaktivační a detekční mechanismy; vyzývá Rusko, aby zastavilo užívání protipěchotních min ve svých konfliktech v Čečensku a odstranilo všechny skladované miny, které mají jeho síly stále k dispozici v Gruzii a Tadžikistánu;
5. vyzývá tři zbývající členské státy rozšířené EU, které dosud Úmluvu neratifikovaly nebo k ní nepřistoupily, aby tak neprodleně učinily;
6. vyzývá smluvní strany Úmluvy, aby plně a důsledně prováděly akční plán z Nairobi pro dosažení humanitárních cílů Úmluvy i jejích cílů, pokud jde o odzbrojení, na období 2005–2009, tzn. aby:
a)
urychlily odminovávání a zajistily, aby smluvní strany Úmluvy postižené zaminováním úspěšně splnily desetiletou lhůtu pro odminování od všech protipěchotních min, která má uplynout v roce 2009;
b)
zajistily právo na okamžitou, vhodnou a odpovídající pomoc lidem, kteří přežili výbuch miny, a jejich rodinám;
c)
vypracovaly transparentní souhrnné výroční zprávy požadované v Úmluvě a zařadily do těchto zpráv informace o problematice pomoci obětem, zamýšlených účelech a současném používání min podle článku 3, o krocích podniknutých k tomu, aby miny s vějířovitým rozptylem mohly být použity pouze v režimu řízeného výbuchu; a rovněž o zahraničních zásobách protipěchotních min;
d)
dosáhly společného porozumění se všemi zúčastněnými státy, pokud jde o provádění článků 1, 2 a 3 Úmluvy, pokud jde o společné operace, protitankové miny s citlivými rozbuškami a miny používané pro výcvik a vývoj, a zejména o to, že jakákoli mina, jejíž výbuch pravděpodobně vyvolá přítomnost, blízkost nebo dotek osoby, je protipěchotní minou zakázanou Úmluvou; je klíčové, aby tato definice zahrnovala detonační systémy reagující na dotyk či porušení nástražného drátku, s kolíkovou rozbuškou, s nízkotlakovými rozbuškami, zařízení vybuchující při manipulaci s ním a podobné detonační systémy;
e)
aby vypracovaly a přijaly vnitrostátní prováděcí předpisy k předcházení činnostem zakázaným Úmluvou a k ukončení takových činností, včetně uplatnění trestního postihu, jak se požaduje v článku 9;
7. vyzývá Komisi, aby zapracovala zásady vyplývající z přistoupení k Úmluvě a z jejího dodržování do rozvojových programů se třetími zeměmi v případech, kdy protipěchotní miny brání hospodářskému a sociálnímu rozvoji; vyzývá členské státy, aby vytvořily zvláštní pobídky pro země, kde protipěchotní pozemní miny přímo neovlivňují hospodářský a sociální rozvoj, aby se připojily k Úmluvě;
8. vyzývá členské státy, které jsou stranami Úmluvy, aby se snažily o co nejširší pojetí pojmu protipěchotní pozemní miny tak, aby tyto miny zahrnovaly veškeré pozemní miny, které mohou být nevědomky spuštěny osobou, nezávisle na jejich technickém zařazení (miny určené k likvidaci vozidel, protipěchotní miny);
9. znovu připomíná své stanovisko, že "svět bez min" může být uskutečněn, pouze pokud budou zakázány všechny typy min, a nejen specifické druhy pozemních min, a zdůrazňuje, že to zahrnuje i všechny druhy min určených k likvidaci vozidel; vyzývá EU a její členské státy, aby hrály vedoucí úlohu při úsilí o dosažení tohoto cíle;
10. vyzývá Evropskou unii, aby posílila vedoucí úlohu Evropy v globálním odzbrojování, s cílem zopakovat úspěch Úmluvy v dalších oblastech, zejména v oblasti protitankových min, kazetové munice i krátkých a lehkých zbraní;
11. vyzývá všechny smluvní strany Úmluvy postižené minami, aby zajistily, že boj proti minám a pomoc obětem budou zařazeny mezi jejich vnitrostátní priority, a tam, kde je to vhodné, do jejich národních, vnitrostátních a odvětvových rozvojových programů a plánů;
12. vyzývá smluvní strany Úmluvy a Komisi, aby zvýšily svou pomoc těm smluvním stranám a státům, které potřebují pomoci, zejména při zlepšení a zvýšení pomoci obětem, které přežily výbuch miny, a jejich rodinám; aby zajistily, že budou dodrženy lhůty pro odminování v roce 2009 a že zlikvidují zásoby min, které mohou představovat závažný problém kvůli rozmanitosti typů a množství min, které mají být zničeny, a umístění a podmínkám, v nichž jsou tyto zásoby uloženy; a aby také zpřístupnily tuto pomoc v oblastech pod kontrolou nestátních činitelů;
13. vyzývá NOS, aby podepsaly závazek o přistoupení k úplnému zákazu protipěchotních min a o spolupráci při odminovávání v souladu s Ženevskou výzvou; a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby nadále pokračovaly ve svém úsilí o zapojení NOS do této oblasti;
14. vyzývá k navýšení prostředků pro humanitární odminování, likvidaci zásob min, školení o nebezpečí min, péči o oběti min a jejich rehabilitaci a sociální a hospodářské začlenění v oblastech kontrolovaných ozbrojenými nestátními činiteli;
15. vyzývá všechny státy, které tak mohou učinit, aby politicky a diplomaticky podpořily činnost zvláštních nevládních organizací snažících se o zapojení ozbrojených nestátních činitelů, jako je Ženevská výzva a národní kampaně Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min;
16. vyzývá státy zasažené vnitřním konfliktem, aby usnadnily práci takovýchto nevládních organizací, a zejména vyzývá vládu Kolumbie, aby usnadnila humanitární program odminování a s ním spojené činnosti v rámci místních nebo regionálních humanitárních dohod, v zájmu civilního obyvatelstva; domnívá se, že neusnadnění ověřovacího procesu humanitárního odminování je porušením humanitárního ducha Úmluvy;
17. vítá závazek EU poskytnout 140 milionů eur na období let 2005–2007 pro novou strategii boje proti minám; naléhavě vyzývá EU, aby zajistila, že tyto zdroje budou potvrzeny při každoročním rozhodování o rozpočtu a že budou po roce 2007 k dispozici dostatečné zdroje;
18. vyzývá členské státy Úmluvy, aby zajistily transparentnost při provádění Úmluvy, zejména zapojením národních parlamentů a široké veřejnosti;
19. vyzývá členské státy Úmluvy, zejména členské státy EU, aby zajistily, že jejich financování odminování bude zejména věnováno na zvyšování kapacit jednotlivých států, pokud jde o odminování, a že pomoc při odminování bude pokračovat, dokud nebudou vyčištěny všechny známé oblasti s výskytem min, či oblasti, v nichž je na takový výskyt podezření;
20. doporučuje dále, aby Evropská unie zvážila poskytnutí finanční podpory státům, které nepodepsaly Úmluvu, v případě humanitární nouze; znovu opakuje, že tato podpora musí být založena na prokázané politické vůli příjemce přistoupit k Úmluvě;
21. žádá EU a její členské státy, aby zabránily pomocí vhodných právních předpisů tomu, aby finanční instituce pod jejich jurisdikcí nebo kontrolou investovaly přímo nebo nepřímo do společností zapojených do výroby, skladování nebo přepravy protipěchotních min nebo jiných kontroverzních zbraňových systémů, jako je kazetová munice;
22. vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby zajistily dodržování právních předpisů zakazujících investovat do společností podnikajících v oblasti protipěchotních min tím, že vytvoří účinné mechanismy kontroly a trestání; domnívá se, že z toho vyplývá povinnost finančních institucí zajistit plnou transparentnost, pokud jde o společnosti, do nichž investují;
23. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, generálnímu tajemníkovi OBSE, Mezinárodnímu výboru Červeného kříže, Mezinárodní kampani za zákaz nášlapných min, Smíšenému parlamentnímu shromáždění AKT–EU, vládám a parlamentům Spojených států amerických, Ruské federace a Čínské lidové republiky a předsedovi summitu v Nairobi o světě bez min, předsedovi nairobského Summitu pro svět bez min, Africké unii a Panafrickému parlamentu.
Důsledky činností v oblasti poskytování půjček v rozvojových zemích
240k
78k
Usnesení Evropského parlamentu o dopadu půjček Evropského společenství v rozvojových zemích (2004/2213(INI))
- s ohledem na zprávu Komise Radě a Evropskému parlamentu o půjčkách čerpaných a poskytnutých Evropskými společenstvími v roce 2003 (SEK(2004)1073) a na přiložený pracovní dokument Komise (SEK(2004)1074),
- s ohledem na výroční zprávu za rok 2004 o rozvojové politice ES a vnější pomoci (KOM(2004)0536) a doprovodný pracovní dokument Komise (SEK(2004)1027),
- s ohledem na studii nazvanou "Evropská investiční banka a země AKT: jde o efektivní partnerství?", kterou sestavil sekretariát Společenství národů,
- s ohledem na dokument Evropské investiční banky (EIB) nazvaný "Rámec hodnocení dopadu projektů investičních půjček na rozvoj",
- s ohledem na probíhající jednání týkající se přezkoumání mandátu EIB na poskytování úvěrů v zahraničí,
- s ohledem na externí studii "Dopad půjček poskytovaných na rozvoj Evropskou investiční bankou v rámci dohody z Cotonou a v rámci mandátu ALA"(1), zadanou Výborem pro rozvoj,
- s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2000 k porušování lidských práv v souvislosti s projektem na těžbu ropy a stavbu ropovodu v Čadu a Kamerunu(2),
- s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2002 k výroční zprávě EIB za rok 2000(3),
- s ohledem na své usnesení ze dne 21. listopadu 2002 k výroční zprávě EIB za rok 2001(4),
- s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 ke zprávě o činnosti EIB za rok 2002(5),
- s ohledem na výsledky slyšení ve Výboru pro rozvoj dne 18. ledna 2005,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A6-0183/2005),
A. vzhledem k tomu, že EIB je s objemem půjček ve výši 40 miliard EUR největším veřejným poskytovatelem úvěrů na světě,
B. vzhledem k tomu, že EIB působí ve více než stu rozvojových zemí ve Středozemí, v afrických, karibských a tichomořských státech (státy AKT), v Asii a Latinské Americe (ALA) a realizuje důležité rozvojové programy EU v oblasti Středozemí a ve státech AKT, i když způsoby poskytování úvěrů rozvojovým zemím nejsou stanoveny současným politickým mandátem,
C. vědom si toho, že EIB v posledních letech vyvinula značné úsilí, aby vyhověla konstruktivním návrhům Parlamentu,
D. vzhledem k tomu, že EIB v současné době znovu posuzuje svoji politiku o veřejném přístupu k informacím, která musí brát v úvahu požadavky vyplývající z uplatňování Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách týkajících se životního prostředí na instituce EU,
E. vzhledem k tomu, že EIB funguje jako nezávislá banka, která však má závazky ke svým akcionářům – 25 členským státům EU,
F. vzhledem k tomu, že ve věci poskytování úvěrů mimo rámec EU dělá EIB vstřícný krok tím, že ve svém novém "Rámci hodnocení dopadu na rozvoj" prakticky uplatňuje svou podporu zprávě o stavu životního prostředí za rok 2004 obsažené ve zprávě programu OSN UNEP o stavu životního prostředí a udržitelném rozvoji a rovněž vyjadřuje podporu rámci, kterým by se měly řídit finanční instituce při řešení environmentálních a sociálních aspektů financování projektů (tzv. "Equator Principles"), přinejmenším pokud jde o projekty v rámci investičního nástroje podle dohody z Cotonou,
G. vědom si specifické míry rizik při poskytování úvěrů v řadě rozvojových zemí, s nimiž se EIB musí umět vypořádat,
H. vědom si úsilí EU a mezinárodního společenství o to, aby uskutečňováním rozvojových cílů tisíciletí bylo konečně dosaženo rozhodujícího průlomu v rozvojové politice,
1. děkuje EIB za její mimořádnou ochotu k dialogu a k poskytování informací;
2. vítá jak skutečnost, že EIB podporuje cíle rozvojové politiky Evropské unie vytyčené v dohodě z Cotonou a stanovené v souladu s osmi rozvojovými cíli tisíciletí, tak skutečnost, že EIB podmiňuje poskytnutí úvěru důležitostí podporovaných projektů pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jak to vyplývá z jejího nového "Rámce hodnocení dopadu na rozvoj" týkajícího se investičních projektů, požaduje však rozšíření těchto kritérií na veškeré projekty EIB v rozvojových zemích;
3. vyzývá EIB, aby při vyhodnocování svých projektů používala také klíčové indikátory stanovené Komisí se zřetelem na rozvojové cíle tisíciletí a integrovala je do svého "Rámce hodnocení dopadu na rozvoj"; doporučuje EIB zřízení nezávislého oddělení pro vyhodnocování projektů, jež by bylo odpovědné pouze správní radě banky, aby tím vyhověla standardům stanoveným multilaterálními rozvojovými bankami;
4. vyzývá Komisi, aby lépe začlenila EIB a plánování jejích projektů do plánovacích procesů Komise a členských států, a to v souvislosti se závazky přijatými v Barceloně a týkajícími se lepší koordinace a harmonizace opatření na podporu rozvojové politiky;
5. vyslovuje EIB uznání za podepsání dohody o spolupráci s Komisí a Světovou bankou v květnu roku 2004 a vyzývá EIB, aby zintenzivnila koordinaci cílů, kritérií a metodik také s evropskými rozvojovými finančními institucemi (EDFI) a spolupráci v rámci interaktivní sítě, aby bylo zaručeno, že financování prostřednictvím úvěrů od EIB je využíváno tak, aby doplňovalo opatření Komise a členských států;
6. chválí EIB, že spolu s deseti partnerskými evropskými rozvojovými finančními institucemi založila společnost European Financing Partners S.A. a vyzývá ji, aby usilovala o další projekty společného financování s jinými rozvojovými finančními institucemi a zejména zvážila způsoby sdílení rizika, včetně převzetí prvého rizika rámce pro čerpání úvěrů;
7. doporučuje, aby Komise a EIB navrhly Radě a Parlamentu nový integrovaný přístup a organizaci pro programování a poskytování vnější pomoci EU, v rámci přípravy budoucích finančních výhledů EU a poskytování dalších pravomocí pro operace EIB v zahraničí; tento návrh by měl umožnit optimální využití potenciálních synergií mezi lidskými a finančními zdroji Komise, EIB a dvoustranných rozvojových agentur a být zaměřen na posilování celkové efektivity, soudržnosti, průhlednosti a celkového zviditelnění vnější pomoci EU, zejména pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí;
8. chválí EIB, že v kontrolní fázi monitorování projektů již zohlednila pozice nevládních organizací a veřejnosti, vyzývá ji však, aby tuto konzultaci v zájmu zvýšení místní spoluúčasti a příznivého přijetí projektu prováděla již ve fázi předcházející schvalování úvěru a výsledky této konzultace pro Komisi a členské státy doložila;
9. chválí EIB, že do svého postupu přípravy projektů zahrnula hodnocení dopadu na životní prostředí a zprávu o dopadu na životní prostředí, naléhavě však doporučuje zohlednit také – v projektové dokumentaci relevantní pro schvalovací řízení – důsledky investice týkající se sociální politiky a politiky zaměstnanosti, aby byly dodrženy ukazatele rozvojových cílů tisíciletí;
10. vyzývá členské státy, jakožto akcionáře banky, aby EIB poskytly mandát pro provádění politiky rozvoje vhodný k dosažení rozvojových cílů tisíciletí v regionu ALA a aby se distancovaly od priority až do nynějška věnované vnější ekonomické pomoci;
11. vyzývá Radu, aby zvýšila objem financování pro činnost EIB v regionu ALA, a očekává, že EIB při posuzování angažovanosti v tomto regionu upřednostní ekonomicky slabší země;
12. doporučuje, aby EIB rozšířila svůj strategický dokument nazvaný "Financování projektů na rekonstrukci a obnovu po přírodních katastrofách" tak, aby zahrnoval i regiony mimo Unii a kandidátské země na přistoupení, a doporučuje Radě a Komisi, aby poskytly EIB pravomoci týkající se mimořádné pomoci, který by bance umožnil poskytovat účinnou a pro region vhodnou podporu výstavby, nezávisle na kritériích, jež jsou v současné době stanovena pro zahraniční hospodářskou pomoc, například v regionu ALA;
13. vyzývá Radu a Komisi, aby poskytly nezbytné prostředky k tomu, aby finanční prostředky poskytované EIB na podporu rekonstrukce a obnovy po katastrofě způsobené vlnami tsunami mohly být řádně přidělovány podle kritérií Mezinárodní agentury pro rozvoj (IDA);
14. vyzývá Komisi, aby společně s EIB vstoupila v jednání s Mezinárodním měnovým fondem s cílem umožnit financování projektů týkajících se služeb obecného zájmu ve veřejném sektoru v rozvojových zemích, aby bylo dosaženo pokroku v oblasti financování služeb obecného zájmu z veřejných zdrojů a vytvořily se tak podmínky pro investice ze soukromého sektoru;
15. vyzývá EIB, aby více využívala nástroj pro dotování úroků stanovený v dohodě z Cotonou a umožnila tak zadluženým rozvojovým zemím s výhodou užívat investic v oblasti veřejných služeb obecného hospodářského zájmu;
16. vyzývá EIB, aby aktualizovala své sektorové cíle, pokud jde o úvěrovou politiku vůči rozvojovým zemím, zejména v oblastech energetiky, lesního hospodářství, dopravy, vodního a odpadového hospodářství, a aby zohlednila svou analýzu uvádějící důvody, proč se soukromí investoři stahují z těchto oblastí;
17. doporučuje zřízení rozpočtové položky EIB pro transfer znalostí a technické pomoci;
18. očekává, že EIB na základě pozitivních zkušeností ze svých prvních projektů podstatně zvýší svou angažovanost v oblasti poskytování mikropůjček a bude přitom podporovat zejména zapojování žen do hospodářské činnosti; vyzývá EIB, aby se při tom řídila doporučeními konzultační skupiny pro pomoc chudým (CGAP) vydanými ve spolupráci s Komisí;
19. požaduje, aby EIB poskytovala ve větší míře úvěry v domácích měnách a prozkoumala možnosti, jak podpořit domácí měny prostřednictvím své angažovanosti;
20. vyzývá Komisi, aby ještě před koncem roku 2005 vypracovala studii vyhodnocující, zda by EIB mohla získat vydáním eurobondů – srovnatelných s americkými státními dluhopisy – významné zdroje, které by umožnily větší zapojení EIB při dosahování cílů rozvojové politiky;
21. žádá EIB o rychlé zadání realizační studie pojednávající o tom, zda je možné v Africe, Asii a Latinské Americe zřídit regionální fondy – srovnatelné s Asijským rozvojovým fondem navrženým japonskou vládou – prostřednictvím počátečního financování v euro a vlastnictví akcií ze strany EIB;
22. očekává, že EIB bude dále zdokonalovat své směrnice pro poskytování úvěrů soukromému sektoru, které by měly vycházet z dodržování lidských práv, environmentálních a sociálních standardů odpovídajících stávajícím mezinárodním standardům, dodržování pracovních standardů Mezinárodní organizace práce a případně směrnic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj pro nadnárodní podniky, a očekává rovněž, že EIB bude sledovat dodržování těchto směrnic;
23. Vyzývá EIB, aby připojila svoji studii "Rámec hodnocení dopadu investičních projektů na rozvoj" k mezinárodním standardům hodnocení rozvoje a aby usnadnila začlenění připomínek Parlamentu a mezinárodní občanské společnosti do tohoto revizního postupu;
24. vyzývá EIB, aby zejména nepodporovala ty projekty, které vedou k ničení přírodních stanovišť, přispívají k nelegálnímu drancování přírodních zdrojů, jsou spojeny s výrobou látek, které jsou nebo mají být v EU zakázány, nebo financují výstavbu přehrad, které neodpovídají požadavkům Světové komise pro přehrady (WCD); vyzývá EIB, aby dodržovala doporučení zakotvená v kontrolních zprávách o těžebním průmyslu Světové banky (z ledna 2004);
25. vyzývá EIB, aby zajistila, že její půjčky v regionech ALA a AKT budou doprovázeny opatřeními ke zlepšení jejich environmentální udržitelnosti, mimo jiné prostřednictvím:
-
financování projektů ve všech čtyřech "environmentálních" kategoriích EIB zahrnujících zejména projekty na ochranu přírodního životního prostředí;
-
posouzení všech hydroenergetických projektů na počátku jejich realizace z hlediska směrnic WCD;
-
v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí nárůst objemu poskytnutých úvěrů v odvětví vodního hospodářství ze současných 3 % (pokud jde o země AKT) a 8 % (země ALA) na nejméně 20 % svého regionálního úvěrového portfolia, zejména prostřednictvím úvěrů poskytnutých místním společnostem na udržitelné mikroprojekty;
-
nárůst objemu poskytnutých úvěrů na projekty obnovitelné energie v regionech AKT a ALA odrážející globální závazek EIB dosáhnout 15 % úvěrů na obnovitelné energie z celkového energetického portfolia do roku 2006 a 50 % do roku 2010;
26. vyzývá Komisi, aby podpořila nárůst objemu půjček EIB na projekty týkající se životního prostředí v regionech ALA a AKT poskytováním úrokových dotací ve výši 3 %, jak je to úspěšně používáno v rámci programu MEDA, a poskytováním úrokových dotací ve výši 5 % na energetické projekty nových obnovitelných zdrojů energie;
27. požaduje, aby EIB zavedla efektivní opatření proti korupci a praní špinavých peněz a aby se v rámci komplexní politiky proti korupci zavázala, že bude podporovat pouze smlouvy, které vycházejí z otevřeného a transparentního jednání a které zavazují klienty EIB v rozvojových zemích, aby doložili, že disponují adekvátními systémy vnitřní kontroly k odhalování úplatkářství a korupce; dále požaduje, aby EIB prozkoumala všechna obvinění týkající se korupce a předávala je příslušným orgánům a uplatňovala příslušné sankce vůči těm, kteří z ní byli obviněni;
28. vyzývá EIB, aby pokračovala v přetváření svého revizního odboru na nezávislý mechanismus zabývající se stížnostmi, na který by bylo možné se obrátit se stížnostmi ohledně jakýchkoli požadavků při schvalování projektů, aniž by bylo nutné obracet se na evropského veřejného ochránce práv, a tím by byl otevřen nejen občanům EU, ale také lidem, kterých se týkají projekty financové EIB v rozvojových zemích;
29. vyzývá EIB, aby při poskytování úvěrů v rozvojových zemích používala méně konzervativní strategii řízení rizika, které může ošetřit tím, že výnosy z projektů, které financuje z prostředků poskytnutých členskými státy na rozvoj, bude převádět do rizikového fondu, aby bylo možné financovat více projektů s velmi vysokým rizikem; vyzývá EIB, aby u projektů s vysokým rizikem financovaných z prostředků Společenství, využívala nástroj podřízených rámců pro čerpání úvěrů;
30. vyzývá EIB, aby ve své činnosti – pokud jde o transparentnost projektů, na něž je poskytována podpora – postupovala stejně jako Mezinárodní finanční sdružení;
31. vyzývá EIB, aby si za účelem co nejlepší podpory malých a středních podniků zřídila zastoupení přímo na místě, a k tomu účelu v budoucnu zcela vyčerpala zdroje, které jí budou poskytnuty k řízení investičních nástrojů, a aby dodatečně zvážila zprostředkování úvěru pro tento okruh klientů prostřednictvím institucí fungujících jako zúčtovací ústav a složených z externích expertů, aby umožnila příjemcům úvěru využívat výhodné podmínky – mající charakter skutečné investiční banky působící v segmentu rizikového kapitálu – a zároveň poskytovat zvláštní úvěrové linky na podporu místního soukromého bankovního sektoru;
32. doporučuje zahájení trvalého dialogu mezi Výborem pro rozvoj a EIB;
33. vyzývá Komisi, aby Parlamentu a Radě každoročně podávala zprávu o úspěších, kterých dosahují programy prováděné v koordinaci s EIB se zřetelem na rozvojové cíle tisíciletí;
34. vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila do září 2005 předběžnou zprávu o stavu jednání týkajících se přezkoumání mandátu EIB pro úvěrové operace v zahraničí;
35. vyzývá Komisi, aby do konce roku 2005 zpracovala studii o finančních, politických a právních možnostech posílení pravomocí a úvěrových operací EIB v oblasti rozvoje zřízením zvláštní úvěrové složky, jakožto specifického subjektu v rámci skupiny EIB, a měla na zřeteli skutečnost, že je nutno udržet úvěrové hodnocení skupiny EIB na úrovni AAA;
36. vyzývá Radu a Komisi, aby podporovaly požadavky Parlamentu týkající se EIB;
37. pověřuje svého předsedu, aby doručil toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Evropské investiční bance, Radě AKT-EU, Organizaci spojených národů a Světové bance.
-s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1600/2002/zES ze dne 22. července 2002, kterým se zavádí 6. akční program Společenství pro životní prostředí(1),
-s ohledem na Akční plán EU pro FLEGT (Sdělení Komise ze dne 21. května 2003 o vymahatelnosti lesního práva, správě a obchodu (FLEGT) – návrh akčního plánu EU (COM(2003)0251), který byl schválen v závěrech Rady pro zemědělství a rybolov o FLEGT ze dne 13. října 2003(2),
-s ohledem na závěry Rady pro zemědělství a rybolov z 21. a 22. prosince 2004 o FLEGT,
-s ohledem na závěry Rady pro životní prostředí ze dne 28. června 2004 o zastavení snižování biologické rozmanitosti do roku 2010,
-s ohledem na písemné stanovisko Výboru EP pro průmysl, obchod, výzkum a energetiku (ITRE) ze dne 19. ledna 2004 k výše uvedenému sdělení Komise ze dne 21. května 2003,
-s ohledem na návrh nařízení Rady o vytvoření dobrovolného režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství (KOM(2004)0515),
-s ohledem na stanovisko Soudního dvora Evropských společenství ze dne 6. prosince 2001(3) o příslušnosti k uzavření kartagenského protokolu o biologické bezpečnosti,
-s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu
A. vzhledem k tomu, že nezákonná těžba přispívá k odlesňování, snižování biologické rozmanitosti a má dopad na klimatické změny; podporuje občanské války a ohrožuje mezinárodní bezpečnost tím, že posiluje úplatkářství, organizovaný zločin a porušování lidských práv,
B. vzhledem k tomu, že Evropská unie jako jeden z hlavních dovozců dřeva a dřevěných výrobků nese značnou zodpovědnost, pokud jde o mezinárodní společenství a rozvojové země;
C. vzhledem k tomu, že levný dovoz nezákonně získaného dřeva a lesnických produktů stejně jako skutečnost, že některé průmyslové subjekty nesplňují základní sociální a ekologické standardy, destabilizuje mezinárodní trh, krátí příjmy z daní produkujících zemí a ohrožuje pracovní místa v dovážejících a vyvážejících zemích;
D. vzhledem k tomu, že nekalá soutěž zakládající se na obecně rozšířených nezákonných praktikách poškozuje ty evropské firmy, zejména malé a střední podniky, které se chovají zodpovědně a dodržují stávající právní ustanovení;
E. vzhledem k tomu, že je povinností EU vypořádat se s problémem nezákonné těžby a obchodu s dřevem z nezákonné těžby v souladu se závazky EU učiněnými na různých mezinárodních a regionálních fórech týkajícími se boje proti nezákonnému využívání lesních zdrojů a obchodování s nimi a podpory lidských a institucionálních kapacit souvisejících s vymahatelností práva v lesnictví v těchto oblastech;
F. vzhledem k tomu, že jedním z cílů politiky Evropského Společenství v oblasti ochrany životního prostředí je podpora opatření na mezinárodní úrovni, čelících regionálním a celosvětovým problémům životního prostředí (článek 174 Smlouvy o ES); vzhledem k tomu, že tyto otázky na mezinárodní úrovni zahrnují zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti;
G. vzhledem k tomu, že udržitelný hospodářský a sociální rozvoj rozvojových zemí a kampaň proti chudobě v rozvojových zemích jsou cíli politiky Společenství v oblasti rozvojové spolupráce (článek 177 Smlouvy o ES); vzhledem k tomu, že strategie lesnictví Světové banky v roce 2002 zdůraznila, že lesy zajišťují živobytí 90 % z 1,2 miliard obyvatel v rozvojovém světě, kteří žijí v mimořádné chudobě;
H. vzhledem k tomu, že požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění rozvojové politiky ES (článek 6 Smlouvy o ES);
I. vzhledem k tomu, že Akční plán FLEGT stanoví jako priority tyto činnosti: zavést dobrovolný režim licencí, prostřednictvím dohod o partnerství uzavřených mezi EU a zeměmi produkujícími dřevo; zhodnotit do poloviny roku 2004 vhodnost zavedení další legislativy na kontrolu dovozu nezákonně těženého dřeva; podporovat cíle akčního plánu s pomocí stávajících právních nástrojů, jako jsou právní předpisy proti praní špinavých peněz; provádět politiku zadávání veřejných zakázek zohledňující životní prostředí; poskytovat podporu zemím produkujícím dřevo a soukromým iniciativám;
J. vzhledem k tomu, že Rada pro zemědělství a rybolov ve svých závěrech ze dne 13. října 2003
-
uznala, "že Akční plán FLEGT navržený Komisí tvoří část pevného závazku EU aktivně přispívat k takovým mezinárodním procesům, jako je fórum Organizace spojených národů o lesích (UNFF), rozšířený pracovní program Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) s ohledem na biologickou rozmanitost lesů, Mezinárodní organizace pro tropické lesy (ITTO) a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)";
-
uznává, že "vymahatelností lesního práva, správou a obchodem je třeba se zabývat v rámci udržitelného rozvoje, udržitelného hospodaření s lesy a snížení chudoby, a také sociální spravedlnosti a národní svrchovanosti";
K. vzhledem k tomu, že Komise předložila v červenci 2004 návrh nařízení Rady o vytvoření dobrovolného režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, který by měl být zaveden prostřednictvím bilaterálních, regionálních nebo nadregionálních dohod o partnerství FLEGT, a který je v souladu s Akčním plánem FLEGT, jenž uvádí, že hlavním cílem těchto dohod je "přispět k udržitelnému rozvoji spolu s hlavním cílem podporovat udržitelný rozvoj, na kterém se dohodla EU s partnery z třetích zemí na světovém summitu o udržitelném rozvoji";
L. vzhledem k tomu, že Rada pro zemědělství a rybolov ve svých závěrech z 21. a 22. prosince 2004 vyzvala Komisi, aby vystoupila s dalšími legislativními možnostmi kontroly dovozu nezákonně těženého dřeva,
1. je zklamán mimořádně pomalým postupem plnění různých závazků, které byly stanoveny v Akčním plánu FLEGT ;
2. je zklamán, že Komise dosud nesplnila svůj závazek dodat studii legislativních možností, která měla být, tak jak bylo ustanoveno v jejím akčním plánu, předložena do poloviny roku 2004 a kterou požadovala Rada pro životní prostředí i Rada pro zemědělství a rybolov;
3. je zklamán, že Komise dosud nenavrhla komplexní právní úpravu, která by zakazovala dovoz nezákonně těženého dřeva a výrobků z něj bez ohledu na zemi původu a která by podporovala udržitelné hospodaření s lesy na celém světě, tak jak to požadovali členové Výboru EP ITRE v červnu 2004;
4. je zklamán, že členské státy neposkytly Komisi podstatné informace ohledně národních právních předpisů, které by bylo možno použít na řešení otázky nezákonné těžby, a že nebyla vytvořena síť na usnadnění výměny informací;
5. je vážně znepokojen, že právním základem pro vypracování návrhu nařízení o zavádění dobrovolného režimu licencí, který dává mandát pro vyjednávání o dohodách o partnerství FLEGT se zeměmi těžícími dřevo, což je jedním ze základních kamenů Akčního plánu FLEGT, byl článek 133 Smlouvy o ES;
6. naléhá proto na Komisi a členské státy, aby bez dalšího prodlení dostály svým závazkům v rámci Akčního plánu FLEGT a svým mezinárodním závazkům ohledně biologické rozmanitosti, zmírnění chudoby, udržitelného hospodaření s lesy a zmírňování klimatických změn;
7. vyzývá Komisi a členské státy, aby rázněji a rychleji pokročily v plnění Akčního plánu FLEGT, a aby;
-
Komise bez dalšího prodlení předložila návrh komplexní právní úpravy, která zakáže dovoz veškerého nezákonně těženého dřeva a lesnických produktů do EU bez ohledu na zemi původu, a jejímž nejvyšším cílem bude podporovat sociálně a ekologicky zodpovědné hospodaření s lesy na celém světě;
-
byly přezkoumány stávající národní právní předpisy a další legislativní možnosti, které by mohly být použity na vyřešení otázky nezákonné těžby a souvisejících problémů v oblasti obchodu;
-
byla vytvořena síť EU, která celním, správním a soudním orgánům usnadní výměnu informací o nezákonném obchodu s dřevem;
8. vyzývá Komisi a Radu, aby právním základem návrhu nařízení o zavádění dobrovolného režimu licencí, který dává mandát pro vyjednávání o dohodách o partnerství FLEGT se zeměmi těžícími dřevo, byl místo článku 133 Smlouvy o ES článek 175 nebo článek 179 Smlouvy o ES;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že do dobrovolných dohod o partnerství budou začleněny zásady partnerství, které budou země těžící dřevo zavazovat k časově vymezenému akčnímu programu, jenž se bude vypořádávat s nedostatky v hospodaření v sektoru lesnictví a který přispěje k sociálně a ekologicky odpovědnému hospodaření s lesy, ukončí snižování biologické rozmanitosti a bude podporovat sociální spravedlnost a zmírnění chudoby;
10. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily posílení účasti a také účinné a smysluplné zapojení občanské společnosti a demokraticky zvolených zástupců do vyjednávání a zavádění dohod o partnerství FLEGT, a také do procesu přezkumu zákonů partnerských zemí v oblasti lesnictví, aby bylo možno odhalit jejich nedostatky a sociální a ekologické nespravedlnosti a v případě potřeby připravit návrhy změn;
11. trvá na tom, aby byl Evropský parlament plně zapojen do procesu a aby byl plně informován o pokroku, jakého bylo dosaženo v jednotlivých fázích vyjednávání dohod o partnerství FLEGT;
12. trvá na tom, aby Komise a členské státy zahrnuly vymahatelnost lesního práva, správu a obchod do plánování a provádění dalšího kola strategických dokumentů jednotlivých zemí (CSPs), zejména v regionech a zemích s významnými lesními zdroji, a aby na vybudování kapacit a na podporu klíčových reforem poskytly ze zeměpisných rozpočtových položek přiměřené finanční prostředky;
13. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané "Zúčtování a vypořádání v Evropské unii – cesta vpřed" (KOM(2004)0312),
- s ohledem na první a druhou zprávu Giovanniniho skupiny o struktuře přeshraničního zúčtování a vypořádání v EU, vydané v listopadu 2001 a v dubnu 2003,
- s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2003 o sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvaném "Zúčtování a vypořádání v Evropské unii: hlavní politické otázky a budoucí úkoly"(1),
- s ohledem na poradní a monitorovací expertní skupinu o zúčtování a vypořádání (skupina CESAME), kterou zřídila Komise a jejíž první schůzka se konala dne 16. července 2004,
- s ohledem na prohlášení čtyř po sobě následujících předsednictví Rady – Irské republiky, Nizozemska, Lucemburska a Spojeného království ze dne 26. ledna 2004, v němž je zdůrazněn význam lisabonského procesu a potřeba zlepšit kvalitu regulace a posoudit jiné než legislativní možnosti,
- s ohledem na připomínky vznesené prezidentem Evropské centrální banky v průběhu diskuse v plénu dne 25. října 2004;
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0180/2005),
A. vzhledem k tomu, že se v současné době infrastruktura pro zúčtování a vypořádání cenných papírů v EU teprve vytváří a přeshraniční zúčtování a vypořádání je stále nedostatečně harmonizováno, a vzhledem k tomu, že Komise provádí studii hodnocení dopadu s přihlédnutím k zájmům všech účastníků (emitentů, investorů a finančních zprostředkovatelů), aby zjistila čisté komparativní výhody regulačních nebo neregulačních opatření ke snížení nákladů na přeshraniční transakce (včetně odstranění Giovanniniho překážek), a vzhledem k tomu, že studie může nebo nemusí navrhnout legislativní úpravu,
B. vzhledem k tomu, že zúčtování a vypořádání je v případě domácích transakcí úspěšné, inovativní a vstřícné k požadavkům klientů, a vzhledem k tomu, že existuje významný prostor pro zvýšení účinnosti v oblasti přeshraničního zúčtování a vypořádání transakcí s cennými papíry, kde je infrastruktura pro vypořádání cenných papírů roztříštěna do mnoha různých národních systémů; a vzhledem k tomu, že uživateli zúčtovacích a vypořádacích služeb jsou převážně velké firmy, které jsou schopny tvrdě vyjednávat s poskytovateli služeb na obranu svých zájmů; vzhledem k tomu, že je třeba zdůraznit význam dosažení globálního systému, který poskytuje bezpečný a účinný rámec pro transakce ve prospěch všech uživatelů (investorů, emitentů, finančních zprostředkovatelů), a tím podporuje hospodářskou soutěž,
C. vzhledem k tomu, že v EU existuje na trhu služeb poskytujících zúčtování a vypořádání konkurence, avšak její míra se různí v závislosti na konkrétní poskytované službě a počet hlavních poskytovatelů služeb je poměrně nízký (například řada větších správců cenných papírů provádí "interní" zúčtování a vypořádání převodem cenných papírů mezi zákazníky ve svých vlastních účetních záznamech), vzhledem k tomu, že by Komise měla náležitě rozlišovat mezi službami po uskutečnění obchodu, v jejichž zajišťování mezi sebou soutěží tyto instituce:
a.
centrální depozitáři cenných papírů (CSD), kteří vedou centrální evidenci a současně také zajišťují konečné (centrální) vypořádání. V určitých případech mohou rovněž provádět jiné než klíčové operace, např. netting, ve sdělení Komise popisovaný jako zúčtování (clearing). V některých případech rovněž zajišťují správu cenných papírů a bankovní služby,
b.
mezinárodní centrální depozitáři cenných papírů (ICSD), kteří provádějí dvojí činnost: (1) působí jako centrální depozitáři cenných papírů pro vypořádání obchodů s eurobondy, a (2) provádějí globální správu cenných papírů, pro něž nefungují jako depozitáři. Jako součást této globální správy zajišťují úvěrové programy a ostatní služby na třístranném základě,
c.
centrální protistrany (CCP), které poskytují centrální záruku a v mnoha případech provádějí nettingové operace (obojí je ve výše uvedeném sdělení Komise definováno jako zúčtování); protože základní poslání centrálních protistran spočívá v tom, že zastupují každou protistranu obchodu tak, že samy vstupují do transakcí, nesou rizika ze zastoupení spolu se členy svého zúčtovacího centra, a
d.
banky spravující cenné papíry klientů, které nabízí služby zúčtovaní a vypořádání a mohou se podílet na poskytování služeb centrálních protistran jako členové zúčtovacího centra,
D. vzhledem k tomu, že neefektivnost na trhu přeshraničního zúčtování a vypořádání v EU vzniká částečně ze dvou příčin: vyšších provozních nákladů na transakci způsobených vnitrostátními rozdíly právní povahy, technickými požadavky, zvyklostmi trhu a daňovými postupy, a v některých případech vyšších marží v důsledku omezující praxe na trhu,
E. vzhledem k tomu, že výše uvedené zprávy Giovanniniho skupiny určily 15 překážek způsobených těmito vnitrostátními odlišnostmi, a skupina CESAME se snaží sladit podněty z veřejného a soukromého sektoru k odstranění těchto překážek, a vzhledem k tomu, že některé z právních překážek a překážek souvisejících s přístupem lze odstranit pouze legislativní cestou,
F. vzhledem k tomu, že současná koncentrace burz cenných papírů a tendence služeb k centrálnímu zúčtování a vypořádání k vytváření monopolů svědčí o potřebě větší průhlednosti na trhu přeshraničního zúčtování a vypořádání,
1. vřele podporuje cíl stanovený ve výše uvedeném sdělení Komise o účinném, integrovaném a bezpečném trhu zúčtování a vypořádání cenných papírů v EU;
2. domnívá se, že vytváření účinných systémů zúčtování a vypořádání v EU bude složitým procesem, a poznamenává, že skutečná evropská integrace a harmonizace bude vyžadovat společné úsilí různých zainteresovaných stran a že současná diskuse o veřejné politice by měla věnovat patřičnou pozornost zásadám, jež jsou základem směrnice 2004/39/ES(2) a měla by se soustředit na
a)
snížení nákladů na přeshraniční zúčtování a vypořádání,
b)
zajištění řádného řízení a regulace každého systémového rizika při přeshraničním zúčtování a vypořádání,
c)
podporu integrace zúčtování a vypořádání odstraněním deformací hospodářské soutěže a
d)
odpovídající průhlednost a opatření v oblasti správy a řízení;
3. domnívá se, že by měla platit obecná zásada, že právní předpisy Evropské unie by měly podléhat analýze nákladů a přínosů a že by se EU měla uchýlit k právní úpravě tam, kde existuje zřetelné riziko selhání trhu a kde je právní úprava tím nejúčinnějším a nejpřiměřenějším způsobem řešení jasně definovaných problémů;
4. důrazně požaduje, aby jakákoli nová právní úprava v této oblasti nezdvojovala stávající právní úpravu pro konkrétní subjekty; upozorňuje, že je to zejména důležité v zájmu vyloučení duplicitní právní úpravy v sektoru bankovních a investičních služeb; upřednostňuje funkční přístup k regulaci, který zohledňuje odlišnou povahu rizika a konkurenční situaci různých subjektů a také úlohu centrálního depozitáře cenných papírů uznávanou většinou členských států;
5. je přesvědčen o tom, že zbytečné regulační zátěži se lze nejlépe vyhnout důkladným posouzením analýzy zaměřené na zjištění těch problémů, u nichž může vyvstat potřeba právní úpravy;
6. domnívá se, že nic nenasvědčuje tomu, že by na vnitrostátní úrovni byla regulace poskytovatelů služeb zúčtování a vypořádání špatná (i když je v rámci EU prováděna různým způsobem), nebo že by řízení jakýchkoli systémových rizik, které tyto služby představují, bylo nedostatečné; konstatuje, že existují rozsáhlá opatření k řízení provozních rizik (selhání systémů), které jsou příčinou systémových rizik, jimiž je zúčtování a vypořádání nejvíce ohroženo; upozorňuje však na potřebu ochrany před každým systémovým rizikem, ať již jde o provozní riziko nebo riziko týkající se likvidity, úvěrů atd.; poukazuje na to, že přirozená tendence služeb centrálního zúčtování a vypořádání ke koncentraci v důsledku síťových externalit, úspor z rozsahu a jiných faktorů nevyhnutelně povede ke koncentraci rizik, která jsou nyní rozptýlena do mnoha systémů vypořádání;
7. vítá rozhodnutí Komise provést hodnocení dopadů, které by mělo zahrnovat důkladnou analýzu možných nákladů a přínosů legislativních i nelegislativních opatření a rozsah jejich působnosti;
8. je přesvědčen, že je třeba účinně prosazovat a zlepšovat stávající právní předpisy; vyzývá Komisi, aby přijala rázné kroky k zajištění řádného a důsledného provádění a přísného prosazování příslušných právních předpisů (např. směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry(3) a směrnice 2004/39/ES);
9. je znepokojen zpožděním při provádění směrnice 2004/39/ES na úrovni 2 a zdůrazňuje, že při každém odkladu data použití směrnice by se neměly přehlížet pravomoci Evropského parlamentu;
10. vyjadřuje politování, že se Komise nezabývala službami po uskutečnění obchodu současně s investičními službami; je znepokojen takto vzniklým právním vakuem, zejména pokud jde o harmonizaci postupů, vydávání povolení a dohled, které vyplývají ze zásad volného přístupu stanovených směrnicí 2004/39/ES;
11. domnívá se, že pokud se Komise na základě výsledků studie hodnocení dopadů rozhodne pro legislativní úpravu, její návrh by se měl zaměřit zejména na:
i)
potvrzení a posílení přístupových práv za účelem zajištění spravedlivého a rovného přístupu k centrálním poskytovatelům služeb v oblasti zúčtování a vypořádání,
ii)
posílení práv držitelů oprávnění k poskytování služeb v oblasti zúčtování a vypořádání, v případě nutnosti podpořené regulační konvergencí;
iii)
zajištění průhlednosti a účinného působení tržních sil;
iv)
dosažení konzistentnosti regulace, dohledu a průhlednosti, které umožní poskytovatelům služeb v oblasti zúčtování a vypořádání zvládat systémová rizika a protisoutěžní chování;
v)
zavedení funkčního přístupu k regulaci různých aktérů zohledňujícího různou povahu rizika a konkurenční situaci různých subjektů; a
vi)
zavedení definic, které jsou srozumitelné a konzistentní se stávajícími tržními postupy a s výrazy používanými na celém světě a v rámci EU;
12. souhlasí s Komisí, že je to v první řadě trh, který by měl rozhodnout o struktuře zúčtovacích a vypořádacích služeb; domnívá se, že by neměl být povinný žádný konkrétní model, např. vlastněný a řízený uživatelem, ve vlastnictví akcionářů, ve veřejném vlastnictví atd.;
Giovanniniho překážky
13. domnívá se, že snížení nákladů na přeshraniční zúčtování a vypořádání vyžaduje především odstranění 15 "Giovanniniho překážek", pokud možno pomocí tržních mechanismů; požaduje, aby všechny subjekty, veřejné i soukromé, značně zvýšily své úsilí o jejich odstranění; podporuje Komisi v jejích snahách koordinovat tento projekt prostřednictvím skupiny CESAME;
14. domnívá se, že odstranění Giovanniniho překážek je i nadále prioritou; je přesvědčen, že v případě potřeby by si úprava měla jako svůj hlavní cíl stanovit odstranění těch právních a daňových překážek, které nelze odstranit bez zásahu veřejnoprávních orgánů;
15. domnívá se, že odlišnosti mezi vnitrostátními právními předpisy o převodu finančních nástrojů jsou jedním z hlavních důvodů vyšších nákladů na přeshraniční transakce v porovnání s domácími; podporuje pokračující snahy sblížit tyto předpisy, ale je si vědom toho, že dokončení tohoto procesu by mohlo trvat mnoho let; vítá, že Komise zřídila skupinu pro právní jistotu; žádá Komisi, aby zintenzívnila činnost této skupiny jako prioritního nástroje prosazování sbližování na evropské úrovni; vyzývá Komisi, aby jednala podle výsledků této činnosti a úzce spolupracovala se třetími zeměmi a skupinami, jako jsou např. Mezinárodního institut pro sjednocení soukromého práva (UNIDROIT) a Haagská úmluva o právu použitelném na některá práva v souvislosti s cennými papíry v držení zprostředkovatele ze dne 13. prosince 2002, a vyzývá proto Evropský parlament a členské státy, aby se v patřičnou dobu dohodly na definování evropské vyjednávací pozice v tomto rámci;
16. domnívá se, že daňové překážky jsou důvodem vyšších nákladů na přeshraniční zúčtování a vypořádání; podporuje pokračující snahy o omezení těchto překážek; vítá vytvoření expertní pracovní skupiny pro daňové otázky, zřízenou Komisí za účelem zahájení procesu koordinace a harmonizace v daňových záležitostech;
17. domnívá se, že krátkodobým těžištěm práce v daňové oblasti by měla být standardizace ohlašovací povinnosti, po níž by mělo následovat další odstraňování diskriminačních daňových postupů; domnívá se, že pokud by bylo možné poskytovat informace daňovým úřadům na standardním formuláři po celé Evropě, značně by to snížilo náklady na zúčtování a vypořádání, aniž by se tím oslabila pravomoc členských států rozhodovat o svých vlastních daních;
Standardy CESR/ESCB
18. vyzývá Výbor evropských regulátorů cenných papírů (CESR), aby jasně uvedl právní základ svých aktivit v otázkách, pro něž nemá oprávnění vyplývající z právních předpisů EU, a aby v každém případě úzce spolupracoval s Evropských parlamentem a průběžně ho podrobně informoval o svých činnostech v rámci úrovně 3 a 4, zejména o vysoce politických otázkách týkajících se tržních struktur, jako je zúčtování a vypořádání, a aby zrušil závazný charakter svých standardů;
19. vyjadřuje politování nad tím, že CESR a Evropský systém centrálních bank (ESCB) nekonzultovaly rozsáhleji a otevřeněji se zainteresovanými účastníky trhu a jinými evropskými orgány; zpochybňuje užitečnost koncepce "významného správce cenných papírů" předloženou CESR-ESCB, protože je nejednoznačná; domnívá se, že standardy CESR-ESCB musí zabezpečit, aby nedošlo k dvojí regulaci institucí, které již podléhají bankovní regulaci;
20. vyjadřuje politování nad načasováním přijetí standardů CESR-ESCB na dobu, kdy se posuzují opatření úrovně 1; znovu zdůrazňuje, že standardy CESR nesmějí předurčovat opatření EU, ať již legislativní nebo nelegislativní povahy; důrazně požaduje rozsáhlé konzultace a průhlednost při zavádění standardů a domnívá se, že jejich uplatňování by mělo být odloženo alespoň do té doby, než Komise rozhodne, zda navrhne směrnici či nikoli; v každém případě zdůrazňuje, že bez ohledu na příspěvek CESR-ESCB, prvořadá odpovědnost a příslušnost v legislativní oblasti spočívá na evropském zákonodárci;
21. je znepokojen tím, že přes rozhodnutí CESR odložit uplatňování standardů, jsou někteří regulátoři iniciativní a již vyžadují, aby je účastníci trhu uplatňovali; dále je znepokojen zprávami, že CESR-ESCB standardy přepracovávají, a to bez konzultací a za zavřenými dveřmi;
22. je přesvědčen, že pokud nebude navržena směrnice o zúčtování a vypořádání, musí se vytvořit alternativní prostředek kontroly CESR, kterým se zajistí účinný dohled Parlamentu nad aktivitami úrovně 3; vyzývá všechny příslušné instituce a zainteresované strany, aby se zapojily do diskuse o tom, jakým způsobem lze tohoto cíle dosáhnout; uvádí tyto možnosti:
i)
zajistit, aby se Evropskému parlamentu oznamovaly veškerá pověření zaslaná CESR, a rovněž zajistit, aby CESR Evropský parlament co nejdříve informoval o činnostech prováděných v oblasti úrovně 3, které se týkají politicky citlivých záležitostí;
ii)
rozvíjet a zvyšovat účinnost parlamentních slyšení za účasti zástupců CESR, s přísně křížově kladenými dotazy;
iii)
pravidelné písemné zprávy CESR předkládané Hospodářskému a měnovému výboru;
Hospodářská soutěž
23. domnívá se, že definice uvedené ve výše uvedeném sdělení Komise dostatečně neodlišují činnosti různých sektorů trhu a musí se výrazně zkvalitnit, bude-li navržena legislativní úprava;
24. uznává výhody úspor z rozsahu, které může povolení koncentrace přinést; poukazuje na to, že uživatelé zúčtovacích a vypořádacích služeb požadují konsolidaci již řadu let a od nedávné konsolidace se v případě, že bude řádně kontrolována, očekává, že v blízké budoucnosti přinese další výhody; je přesvědčen, že bez odpovídajícího legislativního a regulačního rámce nebude možné zajistit rovné příležitosti, potřebné k podpoře integrace;
25. vyzývá Komisi, aby aktivně využívala své obecné pravomoci v rámci předpisů o hospodářské soutěži k ochraně před zneužitím dominantního postavení nebo před jiným protisoutěžním chováním; poukazuje na významný dopad posledních případů narušení hospodářské soutěže v této oblasti; zdůrazňuje však, že tyto případy se týkaly velkých účastníků trhu s významnou vyjednávací silou, a že zvláštní pozornost by se měla věnovat tomu, aby všichni účastníci měli rovný přístup k nezbytným zařízením a možnostem;
26. souhlasí s tím, že některé části systému zúčtování a vypořádání zasluhují z pohledu politiky hospodářské soutěže důkladnější pozornost; uznává, že některé firmy mají na trhu zúčtovacích a vypořádacích služeb velký podíl, což by mohlo ohrozit hladké fungování trhu; domnívá se, že pouze tam, kde je dominantního postavení zneužíváno v neprospěch klientů, je oprávněn veřejnoprávní zásah;
27. varuje Komisi před jakýmkoliv oslabováním předpisů o hospodářské soutěži; vyzývá Komisi k tomu, aby aktivněji využívala své pravomoci k ochraně hospodářské soutěže před zneužitím dominantního postavení nebo před jiným protisoutěžním chováním, zejména pokud jde o průhlednost cenové struktury, aby:
i)
zajistila rovný a spravedlivý přístup pro všechny uživatele;
ii)
zkoumala výskyt vnitřního subvencování mezi klíčovými službami a službami s přidanou hodnotou; a
iii)
zajistila řádné chování subjektů s dominantním postavením na trhu v souladu s čl. 82 Smlouvy o ES;
poukazuje na dopad nedávných případů v této oblasti;
28. domnívá se, že účinná a průhledná rovná práva přístupu k zúčtovacím a vypořádacím službám jsou důležitá k zajištění konkurenceschopného integrovaného finančního trhu v EU; doporučuje využít možnosti aktivnějšího prosazování směrnice 2004/39/ES spolu s obezřetným využíváním obecných pravomocí Komise v oblasti hospodářské soutěže, aby se zajistilo, že omezení přístupu nebudou zneužívána z důvodů potlačení konkurence;
29. souhlasí s tím, aby byl přístup odmítnut tam, kde to bude technicky neproveditelné, komerčně neživotaschopné anebo finančně rizikové z objektivních a průhledných důvodů; vyzývá Komisi, aby s použitím svých obecných pravomocí v oblasti hospodářské soutěže zajistila, že omezení přístupu nebudou zneužívána z důvodů potlačení konkurence;
30. podporuje pokračující hodnocení dopadů, jež Komise provádí, aby posoudila potřebu legislativních opatření; podporuje názory Komise týkající se průhlednosti cenové struktury; poukazuje na to, že mohou vzniknout problémy s možností srovnání, pokud je několik nákladových položek sloučeno do jednoho tarifu; není přesvědčen o tom, že je nutné legislativně upravit oddělení "klíčových" operací zúčtování a vypořádání a takzvaných služeb "přidané hodnoty" za účelem legitimního řešení otázek týkajících se otevřené soutěže, nediskriminačního přístupu a zmírnění rizika; očekává, že návrhy Komise v této oblasti budou přiměřené zjištěným problémům na trhu;
31. vyjadřuje obavy v souvislosti s otázkou, zda by služby po uskutečnění obchodu měly spadat do kategorie služeb obecného zájmu; vyzývá Komisi, aby zajistila, že všichni aktéři poskytující tutéž službu budou regulováni stejným způsobem;
32. domnívá se, že centrální poskytovatelé zúčtovacích a vypořádacích služeb by měli brát plně v úvahu zájmy všech uživatelů, v co největší míře využívat konzultace s uživateli a průhlednost cenové struktury a měly by zajistit, aby nedocházelo k vnitřnímu subvencování mezi jejich centrálními službami a službami nabízenými v rámci hospodářské soutěže jinými účastníky trhu, zejména bankami poskytujícími správu cenných papírů, jak je tomu již v případě jiných odvětví; je přesvědčen o tom, že uživatelé by měli platit pouze za služby, které využívají, a měli by mít jasný a neomezený výběr v tom, kde nakoupit bankovní služby, týkající se jejich transakce; domnívá se, že systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, které provádějí vypořádání prostřednictvím peněz obchodní banky by měly nabízet alespoň možnost vypořádání prostřednictvím peněz centrální banky;
o o o
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
- s ohledem na smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska, která byla podepsána 25. dubna 2005,
- s ohledem na pokrok, kterého Bulharsko a Rumunsko dosáhly a který umožnil uzavřít přístupová jednání, a také vzhledem k tomu, že úsilí o nápravu nedostatků zjištěných ve zprávě Komise z roku 2004 o dosaženém pokroku a v posledních usneseních Evropského parlamentu by mělo pokračovat jak před, tak po podpisu smlouvy o přistoupení,
- s ohledem na výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Evropské komise týkajících se plného zapojení Evropského parlamentu do jakýchkoli rozhodnutí o použití jedné z ochranných doložek obsažených ve smlouvě o přistoupení,
- s ohledem na to, že se acquis vyvíjí a upravuje i během období před přistoupením Bulharska a Rumunska, které je plánováno na 1. leden 2007 nebo na 1. leden 2008, budou-li použity ochranné doložky obsažené ve smlouvě o přistoupení,
- s ohledem na to, že Rada a Komise umožňují pozorovatelům z Bulharska a Rumunska účast na části svých vnitřních jednání jako minimální zajištění toho, že tyto dvě země mají alespoň povědomí o legislativním vývoji, který je ovlivňuje,
- s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
1. opět zdůrazňuje, že bude i nadále bedlivě sledovat proces vedoucí k přistoupení Bulharska a Rumunska, a žádá Komisi, aby jej pravidelně informovala o tom, do jaké míry bulharské a rumunské úřady plní závazky stanovené smlouvou o přistoupení; zdůrazňuje, že ke schválení přestupových smluv došlo za podmínky, že Rada a Komise plně zapojí Parlament do rozhodování v případě, že by byly v souvislosti s přistoupením Bulharska a Rumunska použity ochranné doložky obsažené ve smlouvě o přistoupení;
2. zdůrazňuje, že Evropský parlament přijal parlamentní pozorovatele z deseti nových členských států na celé období trvající od podpisu smlouvy o přistoupení do vlastního formálního přistoupení k Evropské unii;
3. podotýká, že ačkoli byla přítomnost pozorovatelů limitovaná a omezená, pokud jde o skutečný vliv, umožnilo toto opatření demokraticky zvoleným poslancům z přistupujících zemí nejen seznámit se s prací Evropského parlamentu, ale také podrobně sledovat vlastní schvalování právních předpisů Společenství;
4. zdůrazňuje, že příchod pozorovatelů z bulharského a rumunského parlamentu, jak o něm rozhodla Konference předsedů, může přispět k dalším přípravám úspěšného přistoupení k Evropské unii, a zejména k zajištění toho, že závazky stanovené během jednání jsou plněny;
5. vyjadřuje tedy souhlas s nedávným rozhodnutím Konference předsedů z 9. června 2005 vyzvat bulharský a rumunský parlament, aby jmenovaly parlamentní pozorovatele, a přijmout je na období od 26. září 2005 do formálního přistoupení jejich zemí;
6. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům Bulharska a Rumunska.
- s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Zimbabwe, z nichž poslední je ze dne 16. prosince 2004(1),
- s ohledem na společný postoj Rady 2005/146/SZBP ze dne 21. února 2005, kterým se prodlužuje společný postoj 2004/161/SZBP, kterým se obnovuje omezující opatření proti Zimbabwe(2), a na nařízení Komise (ES) č. 898/2005 ze dne 15. června 2005, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 314/2004 o některých omezujících opatřeních vůči Zimbabwe(3),
- s ohledem na čl. 115 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že dne 19. května 2005 zesílil Mugabeho režim útlak zimbabwského lidu barbarským zbouráním tisíců domů v Harare, Bulawayu i v jiných městech v rámci akce zvané "Operation Drive Out Rubbish" ("Pryč s odpadem") natolik, že podle odhadů OSN je nyní více než 200 000 lidí bez přístřeší či obživy a mnozí z vystěhovaných žijí na březích řeky Mukluvisi v podmínkách přispívajících k šíření nemocí,
B. vzhledem k tomu, že Mugabeho přívrženci upevnili svou moc ve zmanipulovaných parlamentních volbách, které proběhly 31. března 2005, byly poznamenány útlakem a zastrašováním a neodpovídaly mezinárodně uznávaným demokratickým zásadám,
C. vzhledem k tomu, že 6. až 8. července 2005 se v Gleneagles uskuteční setkání vedoucích představitelů skupiny G8 a britské předsednictví této skupiny zařadilo pomoc Africe na první místo pořadu jednání; vzhledem k tomu, že kampaň "Live8" rozpoutala zvýšený zájem o problémy Afriky, včetně potřeby řádné veřejné správy,
D. vzhledem k tomu, že dne 24. května 2005 se ministři pro rozvoj členských států EU dohodli, že pomoc ze strany EU bude do roku 2010 zvýšena na 0,56 % hrubého národního důchodu tak, aby v rámci prosazování Rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 dosáhla úrovně 0,7 %; vzhledem k tomu, že podle odhadů dosáhne zvýšená pomoc do roku 2010 dalších 20 miliard EUR ročně,
E. vzhledem k tomu, že pouhou pomocí, ovšem bez řádné veřejné správy, právního státu a dodržování lidských práv se toho v Africe příliš nedocílí a že přístup afrických vlád k vývoji v Zimbabwe je klíčovým ukazatelem jejich odhodlání prosazovat tyto hodnoty,
F. vzhledem k tomu, že v minulosti si zimbabwské hospodářství vedlo dobře, Zimbabwe vyváželo potraviny do jiných afrických zemí a bylo schopné pomáhat svým slabším sousedům v překonávání jejich problémů; nyní je to neúspěšný stát s miliony lidí odkázaných na potravinovou pomoc mezinárodního společenství,
G. vzhledem k tomu, že podle odhadů Světového potravinového programu OSN bude Zimbabwe potřebovat 1,8 milionů tun obilí, aby uživilo 4 miliony svých obyvatel, kteří trpí podvýživou a kterým hrozí smrt hladem, zatímco kapacita domácí produkce Zimbabwe se nyní pohybuje pouze mezi 400 000 a 600 000 tunami obilí,
H. vzhledem k tomu, že Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl, že Zimbabwe má vůči MMF nedoplatky ve výši 295 milionů USD a že demolice některých městských částí prováděné Mugabeho režimem zapříčiní, společně s klesající zemědělskou produkcí, zvýšení inflace, což povede k ještě hlubšímu hospodářskému úpadku,
I. vzhledem k tomu, že společnosti z členských států EU i nadále kupují zemědělské produkty, o nichž se má za to, že pocházejí z hospodářství přímo ovládaných Mugabeho režimem,
J. vzhledem k tomu, že Africká unie odmítla zakročit, aby zastavila Mugabeho nelidský útlak, a že prezident Jihoafrické republiky Thabo Mbeki odmítl dokonce i kritizovat Mugabeho jednání, natož pak přijmout proti jeho režimu konkrétní opatření,
K. vzhledem k tomu, že Jihoafrické rozvojové společenství (SADC) má v Harare i nadále své regionální výcvikové středisko pro mírové síly,
L. vzhledem k tomu, že při obnovování cílených sankcí proti Mugabeho režimu se Rada v únoru 2005 zavázala tyto sankce dále přezkoumat "s ohledem na parlamentní volby, které se budou konat v Zimbabwe v březnu 2005",
M. vzhledem k tomu, že zákaz cestování uvalený na Zimbabwe ze strany EU byl dne 15. června 2005 rozšířen na dalších přibližně 120 přívrženců Mugabeho režimu; vzhledem k tomu, že toto rozšíření nebude mít bez přísného prosazování sankcí velký vliv; vzhledem k tomu, že po zfalšovaných volbách, které proběhly 31. března 2005, ani po nejnovější vlně útlaku neuvalila Rada na Mugabeho režim žádná další omezující opatření,
N. vzhledem k tomu, že 28. června 2005 byl po osmi měsících věznění v otřesných podmínkách propuštěn Roy Bennett, bývalý poslanec britského parlamentu za opoziční Hnutí za demokratickou změnu (MDC),
O. vzhledem k tomu, že příští schůzka všeobecné Rady a Rady ministrů zahraničních věcí EU se bude konat 18. až 19. července 2005 a při té příležitosti se nabízí možnost jednat,
1. v době, kdy mezinárodní společenství zaměřuje svoji pozornost na Afriku, odsuzuje Mugabeho režim kvůli stále sílícím snahám utiskovat lid Zimbabwe a vyjadřuje hluboké zklamání z toho, že jiné africké státy a organizace, zejména Jižní Afrika, SADC a Africká unie, odmítly podrobit Mugabeho činy kritice nebo podniknout kroky proti jeho režimu;
2. vyzývá skupinu G8, aby trvala na podání jasných důkazů ze strany afrických regionálních organizací a národů potvrzujících jejich angažovanost při prosazování řádné veřejné správy, potírání korupce, při nastolování demokracie, právního státu a dodržování lidských práv, stejně jako při prosazování hospodářského pokroku, a považuje Zimbabwe v tomto ohledu za precedens;
3. požaduje okamžité ukončení hromadného vyhánění obyvatel z jejich obydlí Mugabeho režimu a trvá na zajištění neomezeného přístupu pro podpůrné a humanitární organizace, které pomáhají těm, kteří byli vysídleni v rámci akce "Pryč s odpadem";
4. trvá na tom, že pomoc zimbabwskému lidu musí být poskytována prostřednictvím nevládních organizací a vyzývá Komisi, aby vyvinula maximální úsilí a zajistila, aby Mugabeho režim dodávkám pomoci nebránil;
5. vyzývá k vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise, která by měla zjistit, zda nejsou potraviny a poskytnutí dočasného útulku využívány jako zbraň v politickém boji;
6. vyjadřuje lítost nad tím, že země Africké unie – zvláště Jižní Afrika a celá řada jiných zemí sousedících se Zimbabwe – nezaujaly vůči Zimbabwe tvrdší postoj a přimhuřovaly oči nad každodenním útiskem zimbabwského lidu a nad rozpadem národního hospodářství této země; připomíná, že vláda Jižní Afriky nese velký díl odpovědnosti na událostech v sousedním Zimbabwe, a vyzývá ji, aby udělala vše co je v jejích silách a zajistila, aby Mugabeho režim přestal okamžitě vyhánět lidi z jejich obydlí;
7. vyzývá SADC, aby uzavřelo své regionální výcvikové středisko pro mírové síly v Harare a dokázalo tak svou ochotou vyvíjet tlak na Mugabeho režim;
8. odmítá uznat výsledky silně zmanipulovaných voleb ze dne 31. března 2005, které ani zdaleka nevyhověly mezinárodně uznávaným demokratickým zásadám, včetně těch, které stanovilo SADC;
9. hluboce lituje, že Rada nedokázala vyhovět stálým výzvám Parlamentu, aby byl na Mugabeho režim vyvíjen stále větší tlak;
10. trvá na tom, aby vzhledem k situaci v Zimbabwe a k touze lidu našich zemí pomoci Africe, podnikla Rada závažné kroky, které by pomohly změnit situaci v Zimbabwe k lepšímu; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby vyplnila mezery ve stávajících cílených sankcích EU a aby se jasně přihlásila k jejich přísnému prosazování ze strany všech členských států;
11. vyzývá, aby tato opatření zahrnovala: omezení veškerých hospodářských vztahů se Zimbabwe, z nichž má režim užitek (např. obchod se zemědělskými podniky, které jsou ovládány přívrženci režimu); stanovení a zavedení těchto opatření proti těm, kteří poskytují prostředky na financování protidemokratických činností režimu (ve spolupráci se Spojenými státy a zeměmi Společenství národů), způsob, jak zabránit členům rodin Mugabeho přisluhovačů, aby získali zaměstnání a přístup ke vzdělání v členských státech EU;
12. vyzývá ke jmenování zvláštního vyslance EU pro Zimbabwe, který by podnítil činnost jednotlivých afrických států (ve spolupráci se Spojenými státy a zeměmi Společenství národů); a k pozastavení návratu zimbabwských uchazečů o azyl z členských států až do zlepšení situace v Zimbabwe;
13. vyzývá společnosti v členských státech EU, které obchodují se Zimbabwe, aby používaly transparentní obchodní postupy, aby odmítaly navazovat kontakty s těmi, kteří se zúčastnili Mugabeho programu násilného zabírání pozemků, a aby jednaly ku prospěchu lidu Zimbabwe a ne Mugabeho režimu;
14. podporuje skutečnost, že předseda Komise vyjádřil své zklamání z toho, že Africká unie a Jižní Afrika nedokázaly reagovat na krizovou situaci v oblasti dodržování lidských práv v Zimbabwe, a trvá na tom, aby v budoucí "strategii pro Afriku" Komise určitě vzala toto usnesení v úvahu;
15. vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby se vážně a neodkladně zabývala utlačováním lidí, k němuž dochází v Zimbabwe, a zjistila, do jaké míry mohou ti, kteří tuto situaci způsobili, nést za své činy odpovědnost;
16. vítá propuštění Roye Bennetta z vězení, ale zároveň vyjadřuje lítost nad otřesným zacházením, jemuž byl vystaven ze strany Mugabeho režimu, a vyzývá k propuštění dalších 30 000 nevinných obětí uvězněných při akci "Pryč s odpadem";
17. vyzývá Roberta Mugabeho k odstoupení a k tomu, aby byla v Zimbabwe vytvořena přechodná vláda, do které by byly začleněny i opoziční skupiny a další osoby s dobrou pověstí, aby mohla být v Zimbabwe obnovena slušnost, provedena obnova zhrouceného hospodářství a zlepšena situace v oblasti lidských práv;
18. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, vládám členských států, vládám skupiny G8, vládě a parlamentu Zimbabwe, vládě a parlamentu Jižní Afriky, generálnímu tajemníkovi Společenství národů, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedům Komise a Výkonné rady Africké unie a generálnímu tajemníkovi SADC.
-s ohledem na svá dřívější usnesení týkající se Guatemaly, zejména na usnesení ze dne 10. dubna 2003(1),
-s ohledem na daný a stále platný závazek podílet se na mírovém procesu a uplatňování lidských práv v Guatemale,
-s ohledem na Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, přijatou dne 29. května 1993 v rámci haagské konference o mezinárodním právu soukromém (HCCH),
-s ohledem na Memorandum o porozumění podepsané mezi vládami Guatemaly a Mexika, které se zabývá problémem přeshraničního obchodování, se kterým se tato oblast potýká,
-s ohledem na závěrečný akt XVII. meziparlamentní konference mezi Evropskou unií a Latinskou Amerikou, která se konala ve dnech 14.–16. června 2005 v Limě,
-s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem ke zprávě zvláštního zpravodaje Organizace spojených národů o obchodování a zacházení s dětmi, ve které se uvádí, že zákony pro osvojení dětí v Guatemale jsou v dané oblasti jedny z nejméně propracovaných a že obchod s dětmi není vůbec považován za trestný čin,
B. vzhledem k tomu, že podle Úřadu vysokého komisaře pro lidská práva nyní v Guatemale dochází k nezákonným činům jakými jsou nucené těhotenství nebo náhradní mateřství či odnímání dětí jejich legitimním matkám, záměny dokumentů, změny v registrech osob, provozování ilegálních sirotčinců a protiprávní jednání ze strany úřadů při schvalování adopcí a nárůst mezinárodních agentur, které nabízejí děti k prodeji,
C. vzhledem k tomu, že Guatemala je zdrojem, tranzitní a cílovou zemí nelegálního obchodování se ženami a dětmi z Guatemaly a jiných zemí Střední Ameriky, které jsou oběťmi pohlavního zneužívání a využívání k práci,
D. vzhledem k tomu, že se v roce 2004 podle oficiálních údajů zvýšil počet zavražděných žen na 527 a že 81 % obětí bylo usmrceno střelnou zbraní,
E. vzhledem k tomu, že po ukončení mise Spojených národů v Guatemale (MINIGUA) a po téměř deseti letech od podepsání mírové smlouvy i nadále přetrvávají problémy v oblasti dodržování lidských práv, práv indiánů a nepokoje na venkově doprovázené násilným vyháněním obyvatel, které si vyžádaly mnoho mrtvých a zraněných,
F. vzhledem k tomu, že se i nadále přetrvává beztrestnost a že dohoda o vytvoření výboru pro vyšetřování nelegálních ozbrojených sil a bezpečnostních orgánů (CICIACS) vyžaduje nezbytnou podporu úřadů,
G. vzhledem k tomu že i nadále dochází k vraždám pracovníků soudů nebo státních kontrolních úřadů, a že podle posledních informací bylo mezi lednem a květnem letošního roku zaznamenáno 76 útoků proti ochráncům lidských práv a že během prvního roku tohoto legislativního období bylo zaznamenáno 122 atentátů nebo výhružek atentátů na ochránce lidských práv,
H. vzhledem k tomu, že v návrhu Evropské komise pro přípravu strategického dokumentu pro Guatemalu v období 2007–2013 se přiznává, že 56 % obyvatelstva žije v chudobě a 22 % v extrémní chudobě a že se ze 3/4 jedná indiánské obyvatelstvo,
1. odsuzuje obchod s dětmi, existenci sítě organizovaného zločinu s mezinárodními větvemi, která unáší děti, zaměňuje dokumenty, provádí změny v registrech osob, provozuje ilegální sirotčince; odsuzuje rovněž protiprávní jednání ze strany úřadů při schvalování adopcí a obává se nárůstu mezinárodních agentur, které nabízejí děti k prodeji;
2. zdůrazňuje, že adopce by měly být uskutečňovány pouze vládními orgány a neziskovými organizacemi,
3. žádá Guatemalskou republiku, aby vydala zvláštní právní předpisy týkající se adopce a aby uplatňovala Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení přijatou v Haagu a aby přijala vhodná opatření, která zabrání zprostředkovávání mezinárodních adopcí ze zištných důvodů;
4. vyzývá prokuraturu, aby trestně stíhala zločinecké skupiny, které obchodují s dětmi;
5. vyzývá k zavedení globálního plánu opatření prvořadého významu ve prospěch dětí a dospívajících v Latinské Americe v souladu s opatřeními organizace UNICEF;
6. vyzývá vládu Guatemaly, aby podpořila opatření nezbytná ke zrušení beztrestnosti v souvislosti s vražděním žen a aby aktivně podpořila uznávání práv žen;
7. žádá guatemalskou vládu, aby podpořila činnost prokuratury pro lidská práva, uznala zákonnost činnosti obhájců lidských práv a zajistila jejich ochranu a vyšetřila nedávná násilná vniknutí do sídel společenských organizací;
8. vítá prohlášená prezidenta Bergera o zrušení trestu smrti, vzhledem k tomu, že nyní je k trestu smrti odsouzeno 35 osob, vyzývá guatemalský kongres, aby zavedl reformy nezbytné pro odstranění trestu smrti z guatemalského právního řádu; vyzývá, aby byla přijata opatření proti lynčování;
9. s uspokojením vítá iniciativu guatemalské vlády podpořit vytvoření kanceláře Úřadu vysokého komisaře Spojených národů pro lidská práva a blahopřeje vládě a kongresu k podepsání příslušné úmluvy;
10. vyzývá všechny orgány k široké spolupráci, aby tento Úřad mohl řádně plnit svůj mandát pozorovatele a poradce; vyzývá Evropskou komisi, aby poskytnutím ekonomické a politické podpory usnadnila realizaci tohoto mandátu v plném rozsahu;
11. opětovně doporučuje, jak uvedl ve výše uvedeném usnesení ze dne 10. dubna 2003, aby Evropská komise v příští strategii EU pro Guatemalu v období 2007–2013 definovala sociální soudržnost, právo na přísun potravin, rozvoj venkova, reformu systému držení a využívání půdy jako prvořadé cíle budoucí politiky evropské spolupráce; je toho názoru, že součástí této politiky musí být také odstranění nezákonného osvojování, podpora lidských práv, odstranění beztrestnosti, uznání respektování indiánského obyvatelstva a ochrana a podpora práv matek a dětí;
12. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, Vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládě a parlamentu Guatemaly.
A. vzhledem k násilnému potlačení protestních demonstrací dne 8. června 2005 v souvislosti s odkladem vyhlášení konečných výsledků parlamentních voleb z 15. května 2005 (36 mrtvých, více než 100 zraněných a několik tisíc zatčených),
B. vzhledem k tomu, že podle etiopských zákonů musí každá zadržená osoba do 48 hodin předstoupit před soudce,
C. vzhledem k tomu, že do této doby volební proces probíhal v zásadě hladce a důvěra etiopského obyvatelstva v demokracii přivedla 15. května 2005 k urnám přibližně 90 % voličů,
D. vzhledem k tomu, že volební komise obdržela 299 stížností na manipulaci výsledků voleb a rozhodla se zahájit šetření ve 135 volebních obvodech,
E. vzhledem k tomu, že po ukončení těchto šetření by mohlo být v některých obvodech nařízeno nové sčítání nebo vypsány nové volby,
F. vzhledem k tomu, že konečné vyhlášení výsledků, které mělo proběhnout 8. června 2005 a následně 8. července 2005, bude muset být odloženo, dokud nebudou k dispozici výsledky šetření stížností;
G. vzhledem k tomu, že volba 23 poslanců za oblast Somalie má proběhnout v srpnu 2005,
H. vzhledem k tomu, že se vláda a opoziční strany zavázaly ve společném prohlášení ze dne 10. června 2005 k využívání zákonných a mírových prostředků k řešení všech problémů,
I. vzhledem k tomu, že politická stabilita v Etiopii je životně důležitá pro všechny země Afrického rohu,
1. odsuzuje násilí použité proti civilistům, opozičním vůdcům a jejich přívržencům a zabití nejméně 36 osob;
2. vyjadřuje sympatie a solidaritu etiopskému lidu a svou upřímnou soustrast rodinám obětí;
3. přeje si, aby nezávislá vyšetřovací komise určila osoby odpovědné za tragický průběh událostí z 8. června 2005, a aby byly tyto osoby předány spravedlnosti;
4. žádá propuštění novinářů a ostatních osob, proti nimž nebylo vzneseno žádné obvinění a dále požaduje, aby byly při zacházení se zatčenými osobami přísně dodržovány etiopské zákony a ústava v souladu s mezinárodními právními předpisy o dodržování lidských práv;
5. vítá nedávné propuštění přibližně 4 000 zadržených osob a sdělení vlády, že zadržené osoby na vojenské základně Ziway budou mít nyní možnost kontaktu se svými rodinami a s Mezinárodním výborem Červeného kříže; zdůrazňuje klíčovou úlohu, kterou může a musí hrát MV ČK pokud jde o pomoc zadrženým a dohled nad dodržováním lidských práv ve věznicích;
6. je potěšen skutečností, že se opoziční hnutí a mezinárodní pozorovatelé mohou zúčastnit šetření volebních stížností s cílem dojít k nezpochybnitelným výsledkům;
7. trvá na tom, aby byla přísně dodržována dohoda z 10. června 2005 mezi vládou a opozičními stranami, a přeje si, aby Evropská unie nadále přispívala k nalezení mírového a demokratického řešení etiopské politické krize, a aby zejména vyslala pozorovatele pro vyšetřování volebních stížností;
8. vyzývá Unii a mezinárodní společenství, aby i nadále pečlivě sledovaly situaci a zasadily se o nalezení mírového řešení současného napětí a usilovaly o to, aby se nezastavil proces demokratizace v Etiopii;
9. vyzývá etiopskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení týkající se šíření informací o činnostech opozice ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, a žádá, aby po dohodě se sdělovacími prostředky co nejrychleji zavedla tiskový kodex;
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Etiopie.
Zemědělství v nejvzdálenějších regionech Unie *
433k
129k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (KOM(2004) 0687 – C6-0201/2004 – 2004/0247(CNS))
- s ohledem na články 36, 37 a 299 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0201/2004),
- s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro regionální rozvoj (A6-0195/2005),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby odpovídajícím způsobem pozměnila svůj návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES;
3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, pokud bude mít v úmyslu odchýlit se od jím schváleného textu;
4. žádá Radu o opětovnou konzultaci, pokud bude mít v úmyslu návrh Komise podstatně změnit;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navrhované Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 1
(1) Výjimečná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů zvyšuje v těchto regionech náklady na zásobování základními produkty využívanými pro lidskou spotřebu, ke zpracování nebo jako zemědělské vstupy. Objektivní skutečnosti vyplývající z ostrovní polohy a mimořádně okrajové polohy navíc působí hospodářským subjektům a producentům další obtíže, které jejich činnost těžce poškozují. Tyto nevýhody lze zmírnit snížením cen uvedených základních produktů. Aby se zajistilo zásobování nejvzdálenějších regionů a zmírnilo se zvýšení nákladů vyplývajících z jejich odlehlosti, ostrovní povahy a mimořádně okrajové polohy, je vhodné přijmout zvláštní režim zásobování.
(1) Výjimečná zeměpisná poloha nejvzdálenějších regionů zvyšuje v těchto regionech náklady na zásobování základními produkty využívanými pro lidskou spotřebu, ke zpracování nebo jako zemědělské vstupy. Objektivní skutečnosti vyplývající z ostrovní polohy a mimořádně okrajové polohy navíc působí hospodářským subjektům a producentům další obtíže, které jejich činnost těžce poškozují. V některých případech jsou hospodářské subjekty a producenti vystaveni dvojímu znevýhodnění vyplývajícímu ze skutečnosti, že ostrovy jsou v regionu navzájem velmi vzdálené. Tyto nevýhody lze zmírnit snížením cen uvedených základních produktů. Aby se zajistilo zásobování nejvzdálenějších regionů a zmírnilo se zvýšení nákladů vyplývajících z jejich odlehlosti, ostrovní povahy a mimořádně okrajové polohy, je vhodné přijmout zvláštní režim zásobování.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 2a (nový)
(2a) Bylo by vhodné, aby Komise účinně uskutečňovala propagační politiku ve prospěch malých a středních zemědělských a potravinářských podniků nejvzdálenějších regionů Evropské unie, aby dokázaly udržet svůj tradiční vývoz a zvýšit obchodování se sousedícími třetími zeměmi.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 4
(4) Jelikož množství, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, je omezeno potřebami zásobování nejvzdálenějších regionů, nenarušuje tento systém řádné fungování vnitřního trhu. Hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování by ani neměly vyvolat odklon obchodu s dotyčnými produkty. Je tedy třeba zakázat zasílání nebo vývoz těchto produktů z nejvzdálenějších regionů. Je ovšem třeba povolit zasílání nebo vývoz těchto produktů, pokud výhoda plynoucí ze zvláštního režimu zásobování je uhrazena nebo, co se týče zpracovaných produktů, s cílem umožnit regionální obchod nebo obchod mezi dvěma nejvzdálenějšími portugalskými regiony. Rovněž je třeba zohlednit tradiční obchodní toky se třetími zeměmi u všech nejvzdálenějších regionů a povolit pro všechny tyto regiony vývoz zpracovaných produktů pro tradiční vývoz. Toto omezení se rovněž nevztahuje na tradiční vývozy zpracovaných produktů; kvůli jasnosti je třeba upřesnit referenční období pro definování tradičně vyvážených nebo zasílaných množství.
(4) Jelikož množství, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování, je omezeno potřebami zásobování nejvzdálenějších regionů, nenarušuje tento systém řádné fungování vnitřního trhu. Hospodářské výhody zvláštního režimu zásobování by ani neměly vyvolat odklon obchodu s dotyčnými produkty. Je tedy třeba zakázat zasílání nebo vývoz těchto produktů z nejvzdálenějších regionů. Je ovšem třeba povolit zasílání nebo vývoz těchto produktů, pokud výhoda plynoucí ze zvláštního režimu zásobování je uhrazena nebo, co se týče zpracovaných produktů, s cílem umožnit regionální obchod nebo obchod mezi dvěma nejvzdálenějšími portugalskými regiony. Rovněž je třeba zohlednit tradiční obchodní toky se třetími zeměmi u všech nejvzdálenějších regionů a povolit pro všechny tyto regiony vývoz zpracovaných produktů pro tradiční vývoz. Toto omezení se rovněž nevztahuje na tradiční vývozy zpracovaných produktů; kvůli jasnosti je třeba upřesnit referenční období pro definování tradičně vyvážených nebo zasílaných množství s tím, že toto období musí přihlížet k případným omezením zatěžujícím tradiční fungování trhu.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12 a) Komise navrhne Radě výjimky nutné pro uskutečnění programu rozvoje venkova s ohledem na zvláštnosti nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 18
(18) Je třeba podpořit tradiční chov hospodářských zvířat. Aby se uspokojila místní spotřeba ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře, je třeba povolit bezcelní dovoz býků ze třetích zemí určených na výkrm, za jistých podmínek a v rámci maximálního ročního stanoveného množství. Je třeba pokračovat v možnosti poskytnuté nařízením (ES) č. 1782/2003 Portugalsku převést právo na prémii na krávy bez tržní produkce mléka z kontinentu na Azory a upravit tento nástroj podle nového kontextu podpory pro nejvzdálenější regiony.
(18) Je třeba podpořit tradiční chov hospodářských zvířat. Aby se uspokojila místní spotřeba ve francouzských zámořských departementech a na Madeiře, je třeba povolit bezcelní dovoz býků ze třetích zemí určených na výkrm, za jistých podmínek a v rámci maximálního ročního stanoveného množství. Je třeba pokračovat v možnosti poskytnuté nařízením (ES) č. 1782/2003 Portugalsku převést právo na prémii na krávy bez tržní produkce mléka z kontinentu na Azory a upravit tento nástroj podle nového kontextu podpory pro nejvzdálenější regiony. Aby byla uspokojena místní spotřeba ve francouzských zámořských departementech, je třeba povolit za účelem výkrmu bezcelní dovoz koní, hovězího skotu, bůvolů, ovcí a koz ze třetích zemí, a to za určitých podmínek a v rámci maximálního ročního limitu. S cílem zlepšit jakost produkce hovězího masa na Azorech je zapotřebí poskytnout této oblasti podporu dodávkám plemenných býků masných plemen, a to za určitých podmínek a v maximálním limitu, jež je zapotřebí vymezit.
Pozměňovací návrhy 6 a 7 Bod odůvodnění 20
(20) Provádění tohoto nařízení se nesmí dotknout úrovně specifické podpory, kterou dosud využívaly nejvzdálenější regiony. Proto musí mít členské státy na provádění nezbytných opatření k dispozici částky odpovídající výši podpory, které již Společenství přidělilo podle nařízení Rady (ES) č. 1452/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro francouzské zámořské departementy týkající se některých zemědělských produktů, kterým se mění směrnice 72/462/EHS a zrušuje nařízení (EHS) č. 525/77 a (EHS) č. 3763/91 (Poseidom), nařízení (ES) č. 1453/2001 a nařízení Rady (ES) č. 1454/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Kanárské ostrovy týkající se některých zemědělských produktů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1601/92 (Poseican), jakož i částky přidělené chovatelům sídlícím v těchto regionech z titulu nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami, a částky již poskytnuté na zásobování francouzských zámořských departementů a Réunionu rýží z titulu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží. Nový systém podpory zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech stanovený tímto nařízením musí být koordinován s podporou téže produkce, která platí ve zbývající části Společenství.
(20) Provádění tohoto nařízení se nesmí dotknout úrovně specifické podpory, kterou dosud využívaly nejvzdálenější regiony. Roční finanční limity stanovené pro podporu zvláštního režimu zásobování by měly brát v úvahu podpory na zásobování a částky odpovídající zproštění od celních poplatků, které se udělí na základě tohoto režimu v průběhu určitého období. Proto musí mít členské státy na provádění nezbytných opatření k dispozici částky odpovídající výši podpory, které již Společenství přidělilo podle nařízení Rady (ES) č. 1452/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro francouzské zámořské departementy týkající se některých zemědělských produktů, kterým se mění směrnice 72/462/EHS a zrušuje nařízení (EHS) č. 525/77 a (EHS) č. 3763/91 (Poseidom), nařízení (ES) č. 1453/2001 a nařízení Rady (ES) č. 1454/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se zavádějí zvláštní opatření pro Kanárské ostrovy týkající se některých zemědělských produktů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1601/92 (Poseican), jakož i částky přidělené chovatelům sídlícím v těchto regionech z titulu nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem, nařízení Rady (ES) č. 2529/2001 ze dne 19. prosince 2001 o společné organizaci trhu se skopovým a kozím masem, nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s obilovinami, a částky již poskytnuté na zásobování francouzských zámořských departementů a Réunionu rýží z titulu článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1785/2003 ze dne 29. září 2003 o společné organizaci trhu s rýží. Nový systém podpory zemědělské produkce v nejvzdálenějších regionech stanovený tímto nařízením musí být koordinován s podporou téže produkce, která platí ve zbývající části Společenství.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 21a (nový)
(21 a) Kromě toho, výše uvedené zrušení platného nařízení nesmí mít za následek přerušení procesu podpory v rámci zvláštního režimu zásobování, ani podpory místní produkce v nejvzdálenějších regionech. Je tedy nutné zajistit kontinuitu provádění tohoto nařízení až do schválení programů zásobování a s tím související podpory.
Pozměňovací návrh 9 Článek 1
Toto nařízení stanoví zvláštní opatření v zemědělské oblasti k nápravě obtíží způsobených odlehlostí, ostrovní polohou a mimořádně okrajovou polohou regionů Unie uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, dále jen "nejvzdálenější regiony".
Toto nařízení stanoví zvláštní opatření v zemědělské oblasti k nápravě obtíží způsobených odlehlostí, ostrovní polohou, mimořádně okrajovou polohou, malou rozlohou, obtížným členěním povrchu a klimatem a závislostí na malém množství produktů regionů Unie uvedených v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, dále jen "nejvzdálenější regiony".
Pozměňovací návrh 10 Čl. 2 odst. 1
1. Zřizuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty uvedenými v příloze I, jež mají v nejvzdálenějších regionech zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro zpracování a jako zemědělské vstupy.
1. Zřizuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty, jež mají v nejvzdálenějších regionech zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro zpracování a jako zemědělské vstupy a které jsou uvedeny v programech zásobování v článku 5.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 2 odst. 2
2.Pro každý rok se vyhotoví předběžný odhad dodávek produktů vyjmenovaných v příloze I. Samostatný předběžný odhad dodávek lze vyhotovit pro potřeby zpracovatelského nebo balicího průmyslu pro produkty určené na místní trh, tradiční zasílání do zbývajících částí Společenství, pro tradiční vývoz do třetích zemí v rámci regionálního nebo tradičního obchodu.
vypouští se
Pozměňovací návrhy 12 a 13 Čl. 4 odst. 2
2. Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na produkty zpracované v nejvzdálenějších regionech za použití produktů, které využívají zvláštního režimu zásobování:
2. Omezení uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na produkty zpracované, produkty, které jsou předmětem doplňkových výrobních operací nebo dostatečného zpracování v nejvzdálenějších regionech za použití produktů, které využívají zvláštního režimu zásobování:
a) které jsou vyváženy do třetích zemí nebo zasílány do zbývající části Společenství v rámci množstevních limitů, které odpovídají tradičnímu vývozu a tradičnímu zasílání. Tato množství a přijímající třetí země stanoví Komise, v souladu s postupem stanoveným v čl. 26 odst. 2 na základě průměrů vývozů a zasílání v letech 1989, 1990 a 1991,
b) které jsou vyváženy do třetích zemí v rámci regionálního obchodu, při dodržení podmínek stanovených postupem v čl. 26 odst. 2,
c) které jsou vyváženy na Azorské ostrovy a Madeiru a naopak.
Při vývozu těchto produktů se neposkytuje žádná vývozní náhrada.
Při vývozu těchto produktů se neposkytuje žádná vývozní náhrada.
Pozměňovací návrh 15 Čl. 5 odst. 1 písm. -a) (nové)
-a) produkty, které jsou zahrnuty do zvláštního režimu zásobování;
Pozměňovací návrh 14 Čl. 5 odst. 1 písm. a)
a) návrh předběžného odhadu dodávek;
a) návrh předběžného odhadu dodávek stanovující roční potřebu těchto produktů. Odhad potřeb zásobovacích podniků a podniků zpracovávajících produkty určené pro místní trh, zasílané do zbytku Společenství, vyvážené do třetích zemí v rámci regionálního obchodu nebo v rámci tradičního obchodu může být předmětem samostatného předběžného odhadu;
Pozměňovací návrh 16 Čl. 5 odst. 2
2. Programy zásobování jsou schvalovány v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2. Seznam produktů uvedených v příloze I je možné revidovat v souladu s tímtéž postupem podle vývoje potřeb nejvzdálenějších regionů.
2. Programy zásobování jsou schvalovány v souladu s postupem uvedeným v čl. 26 odst. 2 podle vývoje potřeb nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 17 Čl. 9 odst. 2a (nový)
2a. Programy podpory Společenství zahrnují podporu zlepšování životního prostředí a venkovského prostředí, a také zemědělských metod a rozvoje venkova podněcováním udržitelného řízení půdních zdrojů.
Pozměňovací návrh 18 Čl. 12 písm. a)
a) kvantifikovaný popis situace příslušné zemědělské produkce s ohledem na dostupné výsledky hodnocení, které ukazují nepoměry, mezery a rozvojový potenciál, mobilizované finanční zdroje a hlavní výsledky akcí provedených podle nařízení Rady (EHS) č. 3763/91, nařízení Rady (EHS) č. 1600/92, nařízení Rady (EHS) č. 1601/92, nařízení (ES) č. 1452/2001, nařízení (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001;
a) kvantifikovaný popis situace příslušné zemědělské produkce s ohledem na dostupné výsledky hodnocení, které ukazují nepoměry, mezery a rozvojový potenciál, mobilizované finanční zdroje a hlavní výsledky akcí provedených podle nařízení (ES) č. 1452/2001, nařízení (ES) č. 1453/2001 a (ES) č. 1454/2001;
Pozměňovací návrh 19 Čl. 12 písm. d)
d) kalendář realizace opatření a obecnou finanční tabulku shrnující zdroje k mobilizaci;
d) kalendář realizace opatření a obecnou finanční tabulku shrnující zdroje k mobilizaci, aniž by byla dotčena přeprogramování mezi opatřeními každého programu;
Pozměňující návrh 20 Čl. 13 odst. 3
3. Programy se začnou uplatňovat ode dne 1. ledna 2006.
3. Programy se začnou uplatňovat od 1. ledna 2006 anebo později.
Pozměňovací návrh 21 Čl. 16 odst. 5a (nový)
5a. Komise navrhuje Radě, aby přijala nezbytné výjimky, které umožní realizaci programů rozvoje venkova s přihlédnutím ke zvláštnostem nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 22 Čl. 18 odst. 1
1. Francie a Portugalsko předkládají Komisi programy na potírání organismů škodících rostlinám nebo rostlinným produktům v zámořských departementech a na Azorech a Madeiře. V těchto programech se zejména uvádí, jakých cílů má být dosaženo, jaké činnosti mají být provedeny, jak dlouho bude trvat a jaké náklady si vyžádají. Programy předkládané podle tohoto článku se netýkají ochrany banánů.
1. Francie a Portugalsko předkládají Komisi programy sanitární ochrany zemědělských kultur a rostlinných produktů ve francouzských zámořských departementech a na Azorech a Madeiře. V těchto programech se zejména uvádí, jakých cílů má být dosaženo, jaké činnosti mají být provedeny, jak dlouho bude trvat a jaké náklady si vyžádají. Programy předkládané podle tohoto článku se netýkají ochrany banánů.
Pozměňovací návrh 23 Čl. 19 odst. 2 pododstavec 1
2. Odchylně od čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být k výrobě vína, které může být v oběhu pouze uvnitř zmíněných regionů, použity hrozny pocházející ze zakázaných přímých pěstitelských hybridních odrůd vinné révy (Noah, Othello, Isabelle, Jacquez, Clinton, Herbemont) sklizené na Azorech a Madeiře.
2. Odchylně od čl. 19 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být k výrobě vína, které může být v oběhu pouze uvnitř zmíněných regionů, použity hrozny pocházející ze zakázaných přímých pěstitelských hybridních odrůd vinné révy sklizené na Azorech a Madeiře.
Pozměňovací návrh 24 Čl. 19 odst. 2 pododstavec 2
2. Portugalsko do 31. prosince 2006 postupně zruší vinice osázené zakázanými přímými pěstitelskými hybridními odrůdami vinné révy, v případě potřeby s podporou podle kapitoly III hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999.
2. Portugalsko do 31. prosince 2013 postupně zruší vinice osázené zakázanými přímými pěstitelskými hybridními odrůdami vinné révy, v případě potřeby s podporou podle kapitoly III hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999.
Pozměňující návrh 25 Čl. 20 odst. 4 pododstavec 2
Prováděcí pravidla tohoto odstavce se stanoví podle postupu uvedeného v čl. 26 odst. 2. Tato pravidla zejména stanoví množství čerstvého mléka, získaného v určitém místě, které má být dodáno jako obnovené mléko UHT, uvedené v prvním pododstavci.
Prováděcí pravidla tohoto odstavce se stanoví podle postupu uvedeného v čl. 26 odst. 2. Tato pravidla zejména stanoví množství čerstvého mléka, získaného v určitém místě, které má být dodáno jako obnovené mléko UHT, uvedené v prvním pododstavci, pokud odbyt mléka získaného v místě není zajištěn.
Pozměňovací návrh 26 Čl. 21 odst. 3a (nový)
3a. S cílem zlepšit jakost produkce hovězího masa na Azorech bude této oblasti poskytnuta podpora dodávkám plemenných býků masných plemen, a to za podmínek a v maximálním limitu, jež je zapotřebí určit postupem podle článku 26 odstavce 2.
Pozměňovací návrh 27 Článek 21a (nový)
Článek 21a
Cukr
V průběhu období stanoveného čl. 10 odst. 1 nařízení Rady č. 1260/2001 (ES) ze dne 19. června 2001 o společné organizaci trhů v odvětví cukru1 se na cukr C uvedený v článku 13 uvedeného nařízení, který se vyváží v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Komise (EHS) č. 2670/81 ze dne 14. září 1981, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výrobu cukru nad rámec kvóty2, a používá ke spotřebě na Madeiře a Kanárských ostrovech v podobě bílého cukru spadajícího pod kód NC 1710 a na Azorech v podobě nerafinovaného cukru spadajícího pod kód NC 1701 12 10, vztahuje za podmínek stávajícího nařízení režim zproštění od dovozních cel v mezích limitů stanovených v odhadech dodávek uvedených v článku 3.
______________ 1 Úř. věst. L 178, 30.6.2001, s. 1. 2 Úř. věst. L 262, 16.9.1981, s. 14.
Pozměňovací návrh 28 Čl. 24 odst. 1
1. Opatření stanovená tímto nařízením s výjimkou opatření uvedených v článku 16 představují intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 1258/1999 (ES).
1. Opatření stanovená tímto nařízením s výjimkou opatření uvedených v článku 16 a 18 představují intervence zaměřené na stabilizaci zemědělských trhů ve smyslu čl. 2 odst. 2 nařízení Rady č. 1258/1999 (ES).
Pozměňovací návrh 29 Čl. 24 odst. 2
2. Společenství financuje opatření, stanovená v hlavě II a III tohoto nařízení do výše roční částky, která se rovná: - pro zámořské departementy: 84,7 milionů eur - pro Azory a Madeiru: 77,3 milionů eur - pro Kanárské ostrovy: 127,3 milionů eur
2. Společenství financuje opatření, stanovená v hlavě II a III tohoto nařízení do výše roční částky, která se vypočítá na základě částek vázaných na financování zvláštního režimu zásobování, když se za základ vezme průměr tří nejlepších let za každý region v rozmezí let 2001 až 2004 s přihlédnutím k výši zproštění od cel za stejné období a vycházejíc z maximálního rozmezí výdajů platného pro podporu místní zemědělské produkce.
Pozměňovací návrh 30 Čl. 24 odst. 3
3.Částky, které jsou ročně přidělovány na programy stanovené v hlavě II, nemohou být vyšší než následující částky:
vypouští se
pro zámořské departementy: 20,7 milionu EUR ,
pro Azory a Madeiru: 17,7 milionu EUR,
pro Kanárské ostrovy: 72,7 milionu EUR.
Pozměňovací návrh 31 Čl. 24 odst. 3a (nový)
3a. Odchylně od čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003 mohou být lhůty pro splatnost v souvislosti s režimy uvedenými v příloze I tohoto nařízení změněny, pokud je stanovena nová lhůta v rámci finančních dotací uvedených v odstavci 2 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 32 Čl. 26 odst. 1 pododstavec 1a (nový)
U fytosanitárních programů stanovených v článku 18 je Komisi nápomocen stálý fytosanitární výbor zřízený rozhodnutím Rady 76/894/EHS ze dne 23. listopadu 19761.
_____________- 1 Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 25.
Pozměňovací návrh 33 Čl. 28 odst. 3
3. Nejpozději do 31. prosince 2009, poté každých pět let, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě všeobecnou zprávu, která ukáže dopad činností provedených při uplatňování tohoto nařízení a k níž budou případně připojeny příslušné návrhy.
3. Nejpozději do 31. prosince 2008, poté každých pět let, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě všeobecnou zprávu, která ukáže dopad činností provedených při uplatňování tohoto nařízení a k níž budou případně připojeny příslušné návrhy.
Pozměňovací návrh 34 Čl. 29 odst. 2 a (nový)
Opatření přijatá v souvislosti se zvláštním režimem zásobování a opatření ve prospěch místních produkcí uvedená v nařízeních (ES) č. 1452/2001, č. 1453/2001 a č. 1454/2001 zůstávají nicméně v platnosti až do dne, kdy Komise schválí programy zásobování uvedené v článku 5 tohoto nařízení, a až do dne počátku provádění programů podpory ve prospěch místních zemědělských produkcí uvedených v článku 9 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 35 Čl. 32 odst. 2
Použije se od 1. ledna 2006. Články 13, 25 a 26 se však použijí od data vstupu v platnost.
Použije se od 1. ledna 2006. Články 8 a 13, čl. 21 odst. 3 a články 24, 25 a 26 se však použijí ode dne vstupu v platnost.
A. poznamenává, že kolem 200 tisíc kusů dobytka je každoročně vyvezeno z Evropské unie do Libanonu a Egypta,
B. poznamenává, že v nedávných letech bylo každoročně vyplaceno 60 milionů EUR na dotacích na vývoz těchto zvířat a až 77 milionů EUR je k dispozici pro dotace na vývoz v roce 2005,
C. obává se, že převozy mohou trvat až 10 dnů a že po dovozu na místo je se zvířaty často zacházeno způsobem, který je v rozporu s právem EU, a stejným způsobem jsou zvířata poražena, a tím jsou donucena k velkému utrpení,
D. obává se, že existující právní předpisy nejsou vynucovány a jsou v každém případě nedostatečné k ochraně blahobytu zvířat,
1. uznává, že EU považuje zvířata za vnímavé bytosti,
2. vyzývá Komisi a Radu, aby okamžitě a nastálo zastavily systém plateb dotací na vývoz živého dobytka do třetích zemí,
3. žádá, aby byly veřejné fondy použity spíše na programy podpory a ochrany blahobytu zvířat,
4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto prohlášení spolu se jmény jeho signatářů Radě a Komisi: