Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o sdělování informací o bezpečnosti členskými státy (KOM(2005)0048 – C6-0046/2005 – 2005/0008(COD))
-s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0048)(1),
-s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0046/2005),
-s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0310/2005),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. listopadu 2005 k nařízení Evropského parlamentu a Rady o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství, o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce a o zrušení článku 9 směrnice 2004/36/ES
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Akce Společenství v oblasti letecké dopravy by měla byt zaměřena v první řadě na zajištění vysoké úrovně ochrany cestujících před bezpečnostními riziky. Rovněž je třeba plně brát v úvahu požadavky na ochranu spotřebitele obecně.
(2) Na seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kteří nesplňují bezpečnostní požadavky, by měli být v zájmu zaručení nejvyšší míry průhlednosti upozorněni cestující. Tento seznam Společenství by se měl zakládat na společných kritériích vypracovaných na úrovni Společenství.
(3) Na letecké dopravce uvedené na seznamu Společenství by se měl vztahovat zákaz provozování letecké dopravy. Zákazy provozování letecké dopravy uvedené na seznamu Společenství by se měly uplatňovat na území členských států, na které se vztahuje Smlouva.
(4) Letečtí dopravci, kteří nemají práva na provozování dopravy v jednom nebo více členských státech, mohou nicméně létat do Společenství a z něj, jestliže je jejich letadlo, ať už s posádkou nebo bez ní, pronajato společnostmi, které taková práva mají. Mělo by být stanoveno uplatňování zákazu provozování letecké dopravy uvedeného na seznamu Společenství i na takové letecké dopravce, neboť tito letečtí dopravci by jinak mohli provozovat lety ve Společenství bez dodržování příslušných bezpečnostních norem.
(5) Leteckému dopravci, na kterého se vztahuje zákaz provozování letecké dopravy, by mohlo být dovoleno uplatňovat práva provozování dopravy tím, že použije letadlo pronajaté s posádkou od leteckého dopravce, na kterého se nevztahuje zákaz provozování letecké dopravy, za předpokladu, že jsou dodrženy příslušné bezpečnostní normy.
(6) Postup aktualizace seznamu Společenství by měl umožňovat rychlé přijímání rozhodnutí s cílem poskytovat cestujícím přiměřené a aktuální bezpečnostní informace a zaručit, že letečtí dopravci, kteří své bezpečnostní nedostatky napraví, jsou ze seznamu co nejdříve vymazáni. Tyto postupy by měly současně respektovat práva leteckého dopravce na obranu a měly by se uplatňovat, aniž by byly dotčeny mezinárodní smlouvy, jichž jsou členské státy nebo Společenství smluvními stranami, zejména Chicagská úmluva o mezinárodním civilním letectví z roku 1944. Tyto požadavky by měly být zabezpečené zejména prostřednictvím prováděcích opatření týkajících se procesních záležitostí, která přijme Komise.
(7) Pokud byl na leteckého dopravce uvalen zákaz provozování letecké dopravy, měla by být přijata vhodná opatření s cílem pomoci tomuto leteckému dopravci odstranit nedostatky, které byly důvodem k tomuto zákazu.
(8) Ve výjimečných případech by členským státům mohlo být dovoleno přijmout jednostranná opatření. Členské státy by v naléhavých případech a v případech, kdy se potýkají s nečekaným bezpečnostním problémem, měly mít možnost okamžitě uvalit zákaz provozování letecké dopravy vztahujících se na jejich vlastní území. Kromě toho by v případě, že Komise rozhodne nezahrnout leteckého dopravce do seznamu Společenství, členské státy měly mít také možnost uvalit nebo zachovat zákaz provozování letecké dopravy v souvislosti s bezpečnostním problémem, který v ostatních členských státech neexistuje. Členské státy by měly tyto možnosti uplatňovat v omezené míře a brát ohled na zájmy Společenství s cílem uplatňovat v oblasti letecké bezpečnosti společný postup. Tím by neměly být dotčeny článek 8 nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví(4) a článek 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví(5).
(9) Informace o bezpečnosti leteckých dopravců by měly být zveřejňovány účinně, například prostřednictvím internetu.
(10) Aby rámec hospodářské soutěže v letecké dopravě přinášel co největší přínosy pro letecké společnosti a cestující, je důležité, aby spotřebitelé dostávali nezbytné informace tak, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout.
(11) Totožnost leteckého dopravce nebo dopravců, kteří let ve skutečnosti provozují, je podstatnou informací. Spotřebitelé, kteří uzavírají smlouvu o přepravě, která může zahrnovat jak let na místo určení, tak zpáteční let, však nejsou vždy informováni o totožnosti leteckého dopravce nebo dopravců, kteří budou tento let nebo příslušné lety skutečně provozovat.
(12) Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy(6) vyžaduje určité informace, které musí mít spotřebitelé k dispozici, ale tyto informace nezahrnuje totožnost provozujícího dopravce.
(13) Nařízení Rady (EHS) č. 2299/89 ze dne 24. července 1989 o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů(7) dává spotřebitelům, kteří si rezervují let prostřednictvím počítačového rezervačního systému, právo být informovaní o totožnosti provozujícího leteckého dopravce. Nicméně i v pravidelné letecké dopravě existují určité praktiky vlastní tomuto průmyslu, jako je pronájem letadla s posádkou nebo sdílení kódů v případech, kdy byla rezervace provedena bez počítačového rezervačního systému, při kterých letecký dopravce, který prodal let pod svým jménem, jej ve skutečnosti neprovozuje a kdy v současné době nemá cestující žádné zákonem stanovené právo být informován o totožnosti leteckého dopravce, který tuto službu skutečně poskytuje.
(14) Tyto praktiky posilují pružnost a umožňují lepší poskytování služeb cestujícím. Kromě toho určitý počet změn na poslední chvíli, zejména z technických důvodů, je nevyhnutelný a přispívá k bezpečnosti letecké dopravy. Tato pružnost by však měla být vyvážena ověřením, že společnosti, které let skutečně provozují, splňují bezpečnostní požadavky, a průhledností vůči spotřebitelům, aby jim byla zaručeno právo kvalifikovaného výběru. Mezi rentabilitou leteckých dopravců a přístupem cestujících k informacím by měla být dosažena spravedlivá rovnováha.
(15) Letečtí dopravci by měli vůči cestujícím uplatňovat politiku průhlednosti v souvislosti s poskytováním informací o bezpečnosti. Zveřejňování takových informací by mělo přispět k informovanosti cestujících o spolehlivosti leteckých dopravců z hlediska bezpečnosti.
(16) Letečtí dopravci jsou odpovědní za informování vnitrostátních úřadů pro bezpečnost letectví o bezpečnostních nedostatcích a za urychlené odstraňování těchto nedostatků. Od posádky letadla a pozemního personálu se vyžaduje, aby v případě zjištění bezpečnostních nedostatků podnikli příslušná opatření. Bylo by v rozporu se zájmy bezpečnosti letecké dopravy, pokud by zaměstnanci měli být za takový čin postiženi, jak vyplývá z čl. 8 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES ze dne 13. června 2003 o hlášení událostí v civilním letectví(8).
(17) Vedle situací uvedených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů(9), by cestující měli mít právo na náhradu nebo v jiných určitých situacích na přesměrování v oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud existuje dostatečně úzké propojení se Společenstvím.
(18) Vedle pravidel uvedených v tomto nařízení by se důsledky změn totožnosti provozujícího leteckého dopravce pro dodržení smlouvy o přepravě měly řídit právem členských států vztahujícím se na smlouvy a souvisejícím právem Společenství, zejména směrnicí Rady 90/314/EHS a směrnicí Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách(10).
(19) Toto nařízení je součástí legislativního postupu, jehož cílem je účinný a ucelený přístup k posílení letecké bezpečnosti ve Společenství, v němž hraje důležitou úlohu Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Úloha této agentury by v rámci tohoto nařízení mohla být dále posílena rozšířením jejích pravomocí, například ve vztahu k letadlům třetích zemí. Je třeba věnovat zvláštní pozornost dalšímu zlepšování kvality a počtu bezpečnostních inspekcí letadel a jejich harmonizaci.
(20) Pokud existuje bezpečnostní riziko, které dotčený členský stát nebo členské státy uspokojivě neodstranily, měla by mít Komise možnost okamžitě přijmout prozatímní opatření. V takovém případě by měl výbor, který je Komisi v její práci podle tohoto nařízení nápomocen, jednat poradním postupem stanoveným v článku 3 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(11).
(21) Ve všech ostatních případech by měl výbor, který je Komisi v její práci podle tohoto nařízení nápomocen, jednat regulativním postupem stanoveným v článku 5 rozhodnutí 1999/468/ES.
(22) Vzhledem k tomu, že vztah mezi tímto nařízením a článkem 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství(12), by jinak byl nejasný, měl by být tento článek v zájmu právní jistoty zrušen.
(23) Členské státy by měly přijmout pravidla pro sankce za porušení kapitoly III tohoto nařízení a zajistit, že tyto sankce budou uplatňovány. Stanovené sankce, které by mohly být občanskoprávní nebo správní povahy, by měly být účinné, přiměřené a odrazující.
(24) Komise by měla provést rozbor uplatňování tohoto nařízení a po dostatečně dlouhé době by měla podat zprávu o účinnosti jeho ustanovení.
(25) Každý příslušný úřad pro civilní letectví ve Společenství může rozhodnout, že letečtí dopravci, včetně těch, kteří neprovozují lety na území členských států, na které se vztahuje Smlouva, mohou tento úřad požádat o to, aby podléhali pravidelným kontrolám s cílem prověřit jejich schopnost dodržování příslušných bezpečnostních norem.
(26) Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v zavedení vnitrostátního systému udělování známek kvality leteckým dopravcům, přičemž kritéria pro jejich udělování by mohla v souladu s právními předpisy Společenství zahrnovat i jiná hlediska než minimální bezpečnostní požadavky.
(27) Dne 2. prosince 1987 byla v Londýně společným prohlášením ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království dohodnuta opatření pro užší spolupráci při využívání letiště na Gibraltaru. Tato opatření však dosud nevstoupila v platnost,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Toto nařízení stanoví pravidla
a)
pro vypracování a zveřejnění seznamu Společenství založeného na společných kritériích a týkajícího se leteckých dopravců, na které se z bezpečnostních důvodů vztahuje zákaz provozování letecké dopravy ve Společenství, a
b)
pro informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti leteckého dopravce, který let, jehož využívají, provozuje.
2. Má se za to, že použitím tohoto nařízení pro letiště Gibraltar nejsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.
3. Použitelnost tohoto nařízení pro letiště Gibraltar se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království budou Radu o tomto datu informovat.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a)
"leteckým dopravcem" podnik zabývající se leteckou dopravou s platnou provozní licencí nebo obdobným dokladem;
b)
"smlouvou o přepravě" smlouva o službách v letecké dopravě nebo takové služby zahrnující, včetně případů, kdy se přeprava skládá ze dvou nebo více letů provozovaných stejnými nebo rozdílnými leteckými dopravci;
c)
"smluvním leteckým dopravcem" dopravce, který uzavírá smlouvu o přepravě s cestujícím, nebo jestliže smlouva zahrnuje soubor služeb, provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy. Za smluvního leteckého dopravce se považuje také každý prodejce letenek;
d)
"prodejcem letenek" prodejce letenek, který zprostředkuje smlouvu o přepravě s cestujícím, ať už jako samostatný let nebo jako část služby pro cesty, pobyty a zájezdy, a který není leteckým dopravcem ani provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy;
e)
"provozujícím leteckým dopravcem" letecký dopravce, který provádí nebo zamýšlí provést let podle smlouvy s cestujícím nebo v zastoupení jiné právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu s tímto cestujícím;
f)
"oprávněním k provozování činnosti nebo technickým povolením" každý legislativní nebo administrativní akt členského státu, který stanoví, že letecký dopravce může provozovat letecké služby na jeho letiště a z nich, že letecký dopravce může provozovat služby v jeho leteckém prostoru nebo že letecký dopravce může vykonávat práva provozování dopravy;
g)
"zákazem provozování letecké dopravy" zamítnutí, pozastavení, zrušení nebo omezení oprávnění leteckého dopravce k provozování činnosti nebo technického povolení z bezpečnostních důvodů nebo obdobná bezpečnostní opatření týkající se leteckého dopravce, který nemá práva provozování dopravy ve Společenství, ale jehož letadla by jinak mohla provozovat lety ve Společenství na základě dohody o pronájmu;
h)
"souborem služeb" ty služby, které jsou definovány v čl. 2 bodě 1 směrnice 90/314/EHS;
i)
"rezervací" skutečnost, že cestující má letenku nebo jiný důkaz, který udává, že rezervace byla smluvním leteckým dopravcem přijata a evidována;
j)
"příslušnými bezpečnostními normami" mezinárodní bezpečnostní normy obsažené v Chicagské úmluvě a jejích dodatcích a případně i normy zahrnuté v příslušných právních předpisech Společenství.
KAPITOLA II
SEZNAM SPOLEČENSTVÍ
Článek 3
Vypracování seznamu Společenství
1. S cílem zvýšit bezpečnost leteckého provozu bude vypracován seznam leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství (dále jen "seznam Společenství"). Každý členský stát na svém území uplatňuje zákazy provozování letecké dopravy uvedené v seznamu Společenství vůči leteckým dopravcům, kteří těmto zákazům podléhají.
2. Společná kritéria pro uložení zákazu provozování letecké dopravy leteckým dopravcům, která se zakládají na příslušných bezpečnostních normách (dále jen "společná kritéria"), jsou stanovena v příloze tohoto nařízení. Komise může postupem podle čl. 15 odst. 3 přílohu změnit, zejména s cílem zohlednit vědecký a technický rozvoj.
3. Pro účely prvního vypracování seznamu Společenství sdělí členské státy do ....(13) Komisi totožnost leteckých dopravců, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy na jejich území, důvody, které k přijetí těchto zákazů vedly, a další podstatné informace. Komise o těchto zákazech provozování letecké dopravy uvědomí ostatní členské státy.
4. Do jednoho měsíce po obdržení informací od členských států rozhodne Komise na základě společných kritérií o uložení zákazu provozování letecké dopravy dotyčným leteckým dopravcům a postupem podle čl. 15 odst. 3 vypracuje seznam Společenství uvádějící letecké dopravce, kterým zákaz provozování letecké dopravy uložila.
Článek 4
Aktualizace seznamu Společenství
1. Aktualizace seznam Společenství zahrnuje
a)
uložení zákazu provozování letecké dopravy leteckému dopravci a zahrnutí tohoto leteckého dopravce do seznamu Společenství na základě společných kritérií;
b)
vymazání leteckého dopravce ze seznamu Společenství, pokud byly bezpečnostní nedostatek či nedostatky, které byly důvodem zahrnutí leteckého dopravce do seznamu Společenství, odstraněny a pokud na základě společných kritérií již není jiný důvod, proč leteckého dopravce na seznamu Společenství ponechávat;
c)
změnu podmínek zákazu provozování letecké dopravy, který byl leteckému dopravci zahrnutému do seznamu Společenství uložen.
2. Komise z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu rozhodne postupem podle čl. 15 odst. 3 a na základě společných kritérií o aktualizaci seznamu Společenství, jakmile je to podle odstavce 1 požadováno. Komise nejméně každé tři měsíce ověřuje, zda je třeba seznam Společenství aktualizovat.
3. Každý členský stát a Evropská agentura pro bezpečnost letectví sdělí Komisi veškeré informace, které mohou být v souvislosti s aktualizací seznamu Společenství podstatné. Komise předá všechny podstatné informace členským státům.
Článek 5
Prozatímní opatření týkající se aktualizace seznamu Společenství
1. Pokud je zřejmé, že pokračování provozování letů leteckým dopravcem ve Společenství bude pravděpodobně znamenat vážné bezpečnostní riziko a že toto riziko nebylo naléhavými opatřeními přijatými dotčeným členským státem nebo státy v souladu s čl. 6 odst. 1 uspokojivě odstraněno, může Komise postupem podle čl. 15 odst. 2 prozatímně přijmout opatření uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a) a c).
2. Co nejdříve, nejvýše však do deseti pracovních dnů, předloží Komise věc výboru uvedenému v čl. 15 odst. 1 a postupem podle čl. 15 odst. 3 rozhodne o potvrzení, změně, zrušení nebo rozšíření opatření, které přijala na základě odstavce 1 tohoto článku.
Článek 6
Výjimečná opatření
1. Toto nařízení nebrání v naléhavých případech členskému státu v tom, aby při řešení nepředvídatelného bezpečnostního problému uložil okamžitý zákaz provozování letecké dopravy na jeho území, s přihlédnutím ke společným kritériím.
2. Rozhodnutí Komise nezahrnout leteckého dopravce do seznamu Společenství postupem podle čl. 3 odst. 4 nebo čl. 4 odst. 2 nebrání členskému státu v uložení nebo prodloužení zákazu provozování letecké dopravy dotyčnému leteckému dopravci s ohledem na bezpečnostní problém, který postihuje konkrétně tento členský stát.
3. V situacích uvedených v odstavcích 1 a 2 dotyčný členský stát okamžitě uvědomí Komisi, která uvědomí ostatní členské státy. V situaci uvedené v odstavci 1 podá dotyčný členský stát bez prodlení Komisi žádost o aktualizaci seznamu Společenství v souladu s čl. 4 odst. 2.
Článek 7
Právo na obranu
Komise zajistí, aby byla při přijímání rozhodnutí podle čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 2 a článku 5 dotčenému leteckému dopravci poskytnuta možnost slyšení, přičemž se v některých případech zohlední nutnost naléhavého postupu.
Článek 8
Prováděcí opatření
1. Postupem podle v čl. 15 odst. 3 Komise v případě potřeby přijme prováděcí opatření s cílem stanovit podrobná pravidla k postupům uvedeným v této kapitole.
2. Komise při rozhodování o těchto opatřeních náležitě přihlíží k potřebě, aby rozhodnutí byla při aktualizaci seznamu Společenství přijímána rychle, a podle potřeby umožní využít naléhavý postup.
Článek 9
Zveřejnění
1. Seznam Společenství a jeho případné změny se ihned zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
2. Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření ke zpřístupnění co nejaktuálnějšího seznamu Společenství veřejnosti, zejména prostřednictvím internetu.
3. Smluvní letečtí dopravci, vnitrostátní úřady civilního letectví, Evropská agentura pro bezpečnost letectví a letiště na území členských států zpřístupní seznam Společenství cestujícím prostřednictvím svých internetových stránek a popřípadě ve svých prostorách.
KAPITOLA III
INFORMACE CESTUJÍCÍM
Článek 10
Oblast působnosti
1. Tato kapitola se vztahuje na leteckou přepravu cestujících, je-li let součástí smlouvy o přepravě, tato přeprava byla započata ve Společenství a
a)
místem odletu je letiště na území členského státu, na něž se vztahuje Smlouva, nebo
b)
místem odletu je letiště ve třetí zemi a místem příletu je letiště na území státu, na něž se vztahuje Smlouva, nebo
c)
místem odletu je letiště ve třetí zemi a místem příletu je jiné letiště ve třetí zemi.
2. Tato kapitola se použije bez ohledu na to, zda je let pravidelný nebo nepravidelný, a bez ohledu na to, zda je let součástí souboru služeb nebo není.
3. Tato kapitola se nedotýká práv cestujících podle směrnice 90/314/EHS a nařízení (EHS) č 2299/89.
Článek 11
Informování o totožnosti provozujícího leteckého dopravce
1. Při provedení rezervace informuje smluvní letecký dopravce cestujícího o totožnosti provozujícího leteckého dopravce nebo dopravců, a to bez ohledu na způsob provedení rezervace.
2. Pokud není totožnost provozujícího leteckého dopravce v době rezervace dosud známa, smluvní letecký dopravce zajistí, že cestující je informován o jménu či jménech leteckého dopravce či dopravců, kteří budou příslušný let nebo lety pravděpodobně provozovat. Smluvní letecký dopravce v takovém případě zajistí, že cestující je o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců informován, jakmile je jeho totožnost určena.
3. Pokud dojde ke změně provozujícího leteckého dopravce či dopravců po provedení rezervace, přijme smluvní letecký dopravce bez ohledu na důvod změny okamžitě veškerá nezbytná opatření, aby byl cestující o změně informován co nejdříve. Cestující musí být v každém případě informováni při odbavení nebo v případě, že pro navazující let není odbavení vyžadováno, při nástupu na palubu.
4. Letecký dopravce nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy zajistí, aby byl dotyčný smluvní letecký dopravce informován o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců, jakmile je známa, zejména v případě změny této totožnosti.
5. Pokud prodejce letenek není o totožnosti provozujícího leteckého dopravce informován, neodpovídá za nesplnění povinností stanovených v tomto článku.
6. Povinnost smluvního leteckého dopravce informovat cestující o totožnosti provozujícího leteckého dopravce či dopravců je vymezena ve všeobecných prodejních podmínkách, které se vztahují na smlouvu o přepravě.
Článek 12
Právo na náhradu nebo přesměrování
1. Tímto nařízením není dotčeno právo na náhradu nebo přesměrování podle nařízení (ES) č. 261/2004.
2. V případech, kdy se nařízení (ES) č. 261/2004 nepoužije a
a)
provozující letecký dopravce oznámený cestujícímu byl zapsán na seznam Společenství a podléhá zákazu provozování letecké dopravy, který vedl ke zrušení daného letu nebo který by k tomuto zrušení vedl, kdyby byl daný let provozován ve Společenství, nebo
b)
provozující letecký dopravce oznámený cestujícímu byl nahrazen jiným provozujícím leteckým dopravcem, který byl zapsán na seznam Společenství a podléhá zákazu provozování letecké dopravy, který vedl ke zrušení daného letu nebo který by k tomuto zrušení vedl, kdyby byl daný let provozován ve Společenství,
musí smluvní letecký dopravce, který je stranou smlouvy o přepravě, cestujícímu poskytnout právo na náhradu nebo přesměrování podle článku 8 nařízení (ES) č. 261/2004, jestliže se cestující v případě, kdy let nebyl zrušen, rozhodne tímto spojem neletět.
3. Odstavec 2 se použije, aniž je dotčen článek 13 nařízení (ES) č. 261/2004.
Článek 13
Sankce
Členské státy zajistí dodržování pravidel stanovených v této kapitole a stanoví sankce za nedodržení těchto pravidel. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 14
Informace a změna
Do ...(14) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. K této zprávě v případě potřeby přiloží návrhy na změnu tohoto nařízení.
Článek 15
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 12 nařízení (EHS) č. 3922/91 (dále jen "výbor").
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
4. Komise může s výborem konzultovat jakoukoli jinou záležitost týkající se provádění tohoto nařízení.
5. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 16
Zrušení
Zrušuje se článek 9 směrnice 2004/36/ES.
Článek 17
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 10, 11 a 12 se použijí ode dne ...(15) a článek 13 se použije ode dne ...(16)*.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předseda předseda nebo předsedkyně
PŘÍLOHA
Společná kritéria pro rozhodování o zákazu provozování letecké dopravy z bezpečnostních důvodů na úrovni Společenství
Rozhodnutí o opatření na úrovni Společenství se přijímají podle okolností každého jednotlivého případu. V závislosti na okolnostech každého případu může opatření na úrovni Společenství podléhat dopravce nebo všichni dopravci, kteří získali oprávnění ve stejném státě.
Při rozhodování, zda uvalit na leteckého dopravce úplný nebo částečný zákaz provozování letecké dopravy, se posoudí, zda letecký dopravce plní příslušné bezpečnostní normy, a to s přihlédnutím k těmto bodům:
1. Ověřené důkazy o závažných bezpečnostních nedostatcích na straně leteckého dopravce:
-zprávy poukazující na závažné nedostatky nebo trvalé zanedbávání ze strany dopravce řešit nedostatky zjištěné při inspekcích letištních ramp v rámci programu SAFA, o kterých byl dopravce včas informován;
-závažné bezpečnostní nedostatky zaznamenané v rámci ustanovení o shromažďování informací podle článku 3 směrnice 2004/36/ES;
-zákaz provozování letecké dopravy dopravcem uložený třetí zemí z důvodu průkazných nedostatků v souvislosti s mezinárodními bezpečnostními normami;
-průkazné informace o nehodě a vážné události, které svědčí o skrytých systémových bezpečnostních nedostatcích.
2. Neschopnost nebo neochota leteckého dopravce odstranit bezpečnostní nedostatky, o které svědčí
-nedostatek průhlednosti nebo dostatečné a včasné komunikace ze strany dopravce při poskytování odpovědi na dotaz úřadu civilního letectví členského státu ohledně bezpečnostních stránek jeho provozu;
-nevhodný nebo nedostatečný nápravný akční plán předložený jako odpověď na zjištěný bezpečnostní nedostatek závažné povahy.
3. Neschopnost nebo neochota orgánů příslušných pro dohled nad tím, zda letecký dopravce bezpečnostní nedostatky řeší, o nichž svědčí
-nedostatek spolupráce s úřadem civilního letectví v členském státě ze strany příslušných orgánů jiného státu v případě vzniku obav v souvislosti s bezpečností provozu dopravce, který v tomto státě získal licenci nebo oprávnění;
-neschopnost příslušných orgánů, které mají nad dopravcem regulační dohled, uplatňovat a prosazovat příslušné bezpečnostní normy. Zvláštní pozornost by měla být věnována:
a)
auditům a souvisejícím nápravným akčním plánům vypracovaným na základě všeobecného programu pro audit dohledu nad bezpečností provozu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) nebo na základě jakýchkoli platných právních předpisů Společenství,
b)
tomu, zda bylo dopravci, který podléhá dohledu ze strany tohoto státu, v dřívější době zamítnuto nebo zrušeno oprávnění k provozování letecké dopravy nebo technické povolení jiným státem,
c)
případům, kdy oprávnění provozovatele nebylo vydáno příslušným orgánem státu v místě, kde má dopravce hlavní provozovnu;
-neschopnost příslušných orgánů státu, v němž je letadlo, které letecký dopravce používá, zaregistrováno, provádět kontrolu letadla používaného dopravcem v souladu s jeho povinnostmi vyplývajícími ze Chicagské úmluvy.
** Jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Jaderná elektrárna Bohunice V1 *
467k
81k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady o provádění protokolu č. 9 připojeného k Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii, pokud jde o jadernou elektrárnu Bohunice V1 na Slovensku (KOM(2004)0624 – C6-0205/2004 – 2004/0221(CNS))
-s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0205/2004),
-s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0282/2005),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. upřesňuje, že dokud nebude uzavřena dohoda o finančním výhledu na období od roku 2007, jsou částky uvedené v návrhu nařízení pouze orientační;
3. vyzývá Komisi, aby po přijetí příštího finančního výhledu potvrdila částky uvedené v návrhu nařízení, nebo v případě potřeby předložila upravené částky ke schválení Evropskému parlamentu a Radě a zajistila tak, že budou slučitelné s výdajovými stropy;
4. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 119 druhým pododstavcem Smlouvy o Euratomu změnila odpovídajícím způsobem;
5. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;
6. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;
7. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Znění navržené Komisí
Pozměňovací návrhy Parlamentu
Pozměňovací návrh 1 Bod odůvodnění 3
(3) Evropská unie v protokolu rovněž uznala, že bude třeba, aby vyřazování jaderné elektrárny Bohunice V1 pokračovalo i po konci stávajícího finančního výhledu, a že toto úsilí představuje pro Slovensko značnou finanční zátěž. Rozhodnutí, která budou přijata v otázce dalšího poskytování pomoci Unie pro danou oblast po roce 2006, tuto situaci zohlední.
(3) Evropská unie v protokolu rovněž uznala, že bude třeba, aby vyřazování jaderné elektrárny Bohunice V1 pokračovalo i po konci stávajícího finančního výhledu, a že toto úsilí představuje pro Slovensko značnou finanční zátěž. Evropská unie si dále uvědomuje, že vzhledem k povaze a rozsahu vyřazování z provozu budou příslušné práce pokračovat také několik let po příštím finančním výhledu na období 2007–2013. Rozhodnutí, která budou přijata v otázce dalšího poskytování pomoci Unie pro danou oblast po roce 2006, tuto situaci zohlední.
Pozměňovací návrh 2 Bod odůvodnění 4a (nový)
(4a) Evropský parlament, Rada a Komise si váží úsilí, jež Slovensko vynaložilo na zvýšení bezpečnosti jaderné elektrárny Bohunice V1 před přistoupením, a toho, že Slovensko v letech 1993 až 2000 investovalo přibližně 250 milionů EUR do bezpečnostních opatření, a zohlední to při rozhodování o výši finanční pomoci pro Slovensko.
Pozměňovací návrh 3 Bod odůvodnění 4b (nový)
(4b) V rozpočtu Společenství by se mělo počítat s tím, že pomoc Unie bude pokračovat i po 31. prosinci 2013.
Pozměňovací návrh 4 Bod odůvodnění 4c (nový)
(4c) Evropský parlament, Rada a Komise unie si také uvědomují a berou patřičně v úvahu to, že v důsledku předčasného uzavření jaderné elektrárny Bohunice V1 nebude Slovensko schopno shromáždit celkovou částku potřebnou k vyřazení elektrárny z provozu; postupné poskytování této částky bylo totiž stanoveno v souladu s původní životností elektrárny.
Pozměňovací návrh 5 Bod odůvodnění 5
(5) Je tedy třeba stanovit, že se z rozpočtu Společenství vyhrazuje částka ve výši dvou set třiceti sedmi milionů eur na financování vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu v letech 2007 až 2013.
(5) Je tedy třeba stanovit, že se z rozpočtu Společenství vyhrazuje částka ve výši 400 milionů EUR na financování vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu v letech 2007 až 2013.
Pozměňovací návrh 6 Bod odůvodnění 5a (nový)
(5a) Komise v souladu s právními předpisy Společenství přezkoumá nedávné návrhy slovenských úřadů na zvýšení částky veřejné podpory poskytované slovenskému jadernému odvětví ze státního fondu na vyřazení elektrárny z provozu.
Pozměňovací návrh 7 Bod odůvodnění 5b (nový)
(5b) Prostředky z rozpočtu Společenství určené k vyřazení elektrárny z provozu by neměly narušit hospodářskou soutěž mezi společnostmi dodávajícími elektřinu na trhu s energií v Evropské unii. Tyto prostředky by měly být také použity k financování opatření, která vyrovnají ztrátu výrobní kapacity v souladu s příslušným acquis, které se týká:
i) obnovitelných zdrojů energie;
ii) účinnosti konečného využití energie;
iii) bezpečnosti dodávek elektřiny.
Pozměňovací návrh 16
(5c) Evropská unie a zejména ty členské státy, které budou mít prospěch z uzavření jaderné elektrárny V1 v Jaslovských Bohunicích, by měly uvolnit dodatečnou částku ve výši 163 milionů EUR v rámci ročního rozpočtového procesu.
Pozměňovací návrh 8 Bod odůvodnění 8a (nový)
(8a) Aby byly vyváženy následky předčasného uzavření, mělo by vyřazení jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu probíhat způsobem, který umožní, že udržitelný rozvoj a růst na Slovensku bude pokračovat v souladu s Lisabonskou strategií.
Pozměňovací návrh 9 Bod odůvodnění 8b (nový)
(8b) Pro zajištění co nejvyšší účinnosti by se při vyřazování jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu mělo využívat těch nejlepších dostupných technických znalostí a měl by se brát patřičný ohled na povahu a technologické zvláštnosti jednotek, které mají být uzavřeny.
Pozměňovací návrh 10 Článek 2
Příspěvek Společenství přidělený na program na základě tohoto nařízení je poskytován s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu, opatření pro obnovu životního prostředí v souladu s acquis a modernizační opatření pro tradiční výrobní kapacitu, která má nahradit výrobní kapacitu dvou reaktorů jaderné elektrárny Bohunice V1, a ostatní opatření, která jsou důsledkem rozhodnutí o uzavření této elektrárny a jejího vyřazení z provozu a která přispívají k nezbytné restrukturalizaci, obnově životního prostředí a modernizaci odvětví výroby, přenosu a distribuce energie na Slovensku, jakož i ke zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v zemi.
Příspěvek Společenství přidělený na program na základě tohoto nařízení je poskytován s cílem finančně podpořit opatření spojená s vyřazením jaderné elektrárny Bohunice V1 z provozu, včetně:
i) opatření pro zlepšení životního prostředí v souladu s acquis;
ii) opatření a modernizacistávající výrobní kapacity, která má nahradit výrobní kapacitu dvou reaktorů jaderné elektrárny Bohunice V1;
iii) ostatní opatření, která vyplývají z rozhodnutí o uzavření a vyřazení této elektrárny z provozu, a která v souladu s příslušným acquis a prostřednictvím jeho uplatňování přispívají k nezbytné restrukturalizaci, zlepšení životního prostředí a modernizaci výroby, přenosu a distribuce energie na Slovensku, jakož i ke zvyšování bezpečnosti dodávky energie a zlepšování energetické účinnosti v zemi.
Pozměňovací návrh 11 Čl. 2 pododstavec 1a (nový)
Opatření, jež mají být podporována z rozpočtu Společenství, stanoví podrobněji Komise v roce 2006 poté, co od slovenských úřadů obdrží příslušný plán na vyřazení elektrárny z provozu zahrnující všechny potřebné informace o postupu tohoto vyřazení. Komise příjme každoročně rozhodnutí, zda schválí opatření, která se mají financovat na základě tohoto plánu.
Pozměňovací návrh 12 Čl. 3 první pododstavec
Finanční částka nezbytná pro provádění činností uvedených v článku 2 v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 237 milionů eur.
Finanční částka nezbytná pro provádění činností uvedených v článku 2 v období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 činí 400 milionů EUR.
Pozměňovací návrh 13 Čl. 3 třetí pododstavec
Výše přidělených prostředků může být v době od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 upravena, aby program zohledňoval pokrok zaznamenaný při provádění programu a zajistil, že bude programování a přidělování zdrojů vycházet ze skutečných finančních potřeb a vstřebávací kapacity.
Výše ročně přidělených prostředků se může v době od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 lišit, aby program zohledňoval pokrok zaznamenaný při provádění programu a zajistil, že plánování a přidělování zdrojů bude vycházet ze skutečných platebních potřeb a vstřebávací kapacity.
Pozměňovací návrh 14 Čl. 3 pododstavec 3a (nový)
Poskytování finanční pomoci z rozpočtu Společenství na účely stanovené v článku 2 tohoto nařízení bude pokračovat také po 31. prosinci 2013.
Pozměňovací návrh 15 Článek 4
Stanovený příspěvek může pro určitá opatření dosahovat až 100 % celkových výdajů. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí k zajištění toho, aby se v praxi spolufinancování zavedené v rámci předvstupní pomoci a pomoci poskytnuté v období 2004–2006 na podporu úsilí Slovenska při vyřazování jaderných zařízení z provozu pokračovalo a aby se případně zajistily jiné zdroje spolufinancování.
Stanovený příspěvek Společenství může pro určitá opatření dosahovat až 100 % celkových výdajů. Mělo by být vyvinuto veškeré úsilí k zajištění toho, aby se v praxi spolufinancování zavedené v rámci předvstupní pomoci a pomoci poskytnuté v období 2004–2006 na podporu úsilí Slovenska při vyřazování jaderných zařízení z provozu pokračovalo a aby se případně zajistily jiné zdroje spolufinancování.
- s ohledem na druhý akční plán severní dimenze na období 2004–2006, jak jej schválila Evropská rada v Bruselu ve dnech 16. a 17. října 2003,
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 11. března 2003 o širší Evropě – Sousedství: nový rámec pro vztahy s východními a jižními sousedy (KOM (2003)0104),
- s ohledem na úlohu severní dimenze při uskutečňování cestovních map EU a Ruska v souvislosti s vytvořením čtyř společných prostorů (společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, společný prostor vnější bezpečnosti, společný prostor pro rozvoj, vzdělání a kulturu), které byly přijaty na 15. vrcholné schůzce EU a Ruska dne 10. května 2005,
- s ohledem na svá předchozí usnesení o severní dimenzi, zejména na usnesení ze dne 16. ledna 2003(1) a ze dne 20. listopadu 2003(2) týkající se druhého akčního plánu severní dimenze,
- s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 20. května 2005 o pokroku při uskutečňování akčního plánu severní dimenze a na rozpravu v Evropském parlamentu ze dne 8. září 2005,
- s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že současné předsednictví vyzvalo k setkání na ministerské úrovni v souvislosti se severní dimenzí, které se má konat dne 21. listopadu 2005, aby se vypracoval plán budoucnosti severní dimenze po skončení platnosti současného akčního plánu v roce 2006,
B. vzhledem k tomu, že Komise v současné době pracuje na svých návrzích budoucích politik severní dimenze, které musí být přijaty v roce 2006 a vstoupit v platnost v roce 2007,
C. vzhledem k tomu, že Evropská rada opakovaně zdůraznila význam severní dimenze pro vnitřní politiky Unie i pro její vnější vztahy, a vzhledem k tomu, že Evropská unie musí své politiky sousedství a partnerství a jejich nástroje rozvíjet tak, aby došlo k soudržnému propojení různých dimenzí Unie,
D. vzhledem k tomu, že rozšířením EU se změnila geopolitická mapa severní Evropy a geografické těžiště EU se posunulo severovýchodním směrem, vzhledem k tomu, že severní dimenze přináší jak nové možnosti, tak nové úkoly, zejména pokud jde o předcházení vzniku nových bariér mezi EU a jejími severními sousedy, a vzhledem k tomu, že rozšíření s sebou přineslo nový důraz na spolupráci v oblasti Baltského moře, jelikož všechny pobaltské státy kromě Ruska jsou členy Evropské unie, což bude v rámci severní dimenze vyžadovat vytvoření zvláštní strategie pro oblast Baltského moře,
E. vzhledem k tomu, že dříve přednesené politické cíle Evropského parlamentu týkající se severní dimenze byly splněny pouze částečně; vzhledem k tomu, že je třeba vyhovět zejména jeho požadavku většího zapojení poslanců a dalších volených zástupců vytvořením fóra severní dimenze, a vzhledem k tomu, že politiky severní dimenze jsou nadále málo viditelné a trpí nedostatečnou koordinací zúčastněných stran; vzhledem k tomu, že Evropský parlament podporuje činnost baltské meziskupiny Evropského parlamentu při vytváření obecných směrů pro další integraci v pobaltském regionu a její úsilí věnované iniciativě směrující k vytvoření evropské strategie pro oblast Baltského moře, především jako vnitřního pilíře severní dimenze,
F. vzhledem k tom, že hlavními cíli budoucí politiky severní dimenze je poskytnout společný rámec pro podporu dialogu a spolupráce v zájmu posílení stability, zajištění dobrých životních podmínek a podpory udržitelného rozvoje v severní Evropě a v Arktidě, podněcovat obchod, investice a budování infrastruktury, využívat energetické zdroje, usnadnit pohyb osob a zboží přes hranice a současně úžeji spolupracovat v boji proti organizovanému zločinu a podporovat produktivní zaměstnanost a sociální a kulturní výměnu,
G. vzhledem k tomu, že severní dimenze od svého vytvoření v roce 1999 prokazuje účinnost a politický, ekonomický a sociální přínos, a že se severní dimenze vztahuje na jeden z nejnáročnějších regionů Evropy s obrovským potenciálem pro budoucí spolupráci s Ruskem, Islandem a Norskem,
H. podtrhuje přínos a dopad politiky severní dimenze v oblasti životního prostředí v celém regionu, jak dokládá zařízení pro úpravu a čištění vody v Petrohradě, ale zdůrazňuje, že je nadále potřeba zvyšovat spolupráci mezi členskými státy zejména ke snížení eutrofikace a mezi EU a Ruskem s cílem snížit riziko havárií ropných tankerů, omezit rizika spojená s využíváním ropných polí a zlepšit jadernou bezpečnost a hospodaření s jaderným odpadem; vzhledem k tomu, že Blatské moře je již značně znečištěno a skutečnost, že jde o vnitřní moře, zvyšuje míru jeho ohrožení,
1. zdůrazňuje, že je třeba zvýšit viditelnost severní dimenze, aby bylo dosaženo jejích cílů, a že jedním z hlavních úkolů je zlepšit spolupráci mezi jednotlivými zúčastněnými stranami; severní dimenzi by se měla věnovat stejná míra pozornosti jako jiným regionálním modelům spolupráce; žádá Komisi a současné a budoucí předsednictví, aby zaručily úspěšné pokračování probíhajících jednání o budoucnosti severní dimenze a aby do této práce plně zapojily Evropský parlament;
2. žádá Komisi, aby v rámci vnějších politik, pokud jde o severní dimenzi Evropské unie, vypracovala komplexnější přístup, a to jak dvoustranný tak mnohostranný, včetně Baltského moře a regionu Barentsova moře i Arktidy jako celku; zdůrazňuje zvláštní status Ruska jako hlavního partnera a zároveň podtrhuje význam úlohy ostatních severních sousedů, tedy Islandu a Norska, a dalších arktických partnerů, Kanady a Spojených států; zdůrazňuje význam plného zapojení severních sousedů do nové politiky sousedství a zohlednění těchto zemí v nařízení o evropském nástroji sousedství a partnerství;
3. zdůrazňuje, že úspěšný vstup 10 nových zemí do EU, včetně zemí náležejících k severní dimenzi, přeneslo severní dimenzi do nové fáze; žádá Komisi o vyčlenění dostatečných finančních prostředků na politiku severní dimenze, aby bylo možno plánovat nová budoucí partnerství, mimo jiné v oblasti dopravy, logistiky, energetiky a kultury; domnívá se, že je třeba zajistit přiměřenější podporu pro partnerství v sociálních otázkách a v otázkách zdraví; vyzývá tedy Komisi, aby v rámci své současné práce na budoucí severní dimenzi vážně posoudila, zda by zviditelnění severní dimenze napomohla samostatná rozpočtová položka, přičemž by byl zachován soulad s povahou severní dimenze jako rámcové politiky pro severní region; bere na vědomí, že tento návrh musí zohlednit a zvýšit transparentnost různých zdrojů financování, včetně zdrojů spolufinancování ze strany třetích stran; klade důraz na potřebu zohlednit zvláštní potřeby severních regionů při práci všech generálních ředitelství a ve všech částech rozpočtu EU;
4. připomíná Komisi, Radě a členským státům své dřívější výzvy k většímu zapojení volených zástupců v rámci severní dimenze s cílem podpořit a koordinovat integraci různých fór regionální spolupráce v severní Evropě; očekává v tomto ohledu konkrétní návrhy Komise a opakovaně vyjadřuje svou podporu pro vytvoření fóra severní dimenze a připravenost plně se tohoto fóra účastnit a uspořádat jeho první setkání; zdůrazňuje potřebu zajistit plnou účast původních národů tohoto regionu;
5. vyzývá Komisi, aby zahrnula strategii Baltského moře do svého příštího návrhu severní dimenze, s cílem podpořit spolupráci v oblasti Baltského moře, náležitě zúročit přínos nedávného rozšíření Unie a vytvořit pevné spojení infrastruktury se zbytkem Evropské unie; předpokládá, že by se tato strategie v prvé řadě zabývala vnitřními politikami EU, přičemž spolupráce s Ruskem by spadala pod vnější politiky Evropské unie; vítá, že dohoda s Moskvou, pokud jde o cestovní mapy, jež se vztahují na každý ze čtyř společných prostorů, poskytuje aktualizovaný rámec vztahů EU a Ruska; zdůrazňuje, že severní dimenze bude odrážet regionální stránku těchto prostorů; klade důraz na to, že tento postup je třeba vykonat za podmínek skutečné spolupráce s Ruskem;
6. požaduje zlepšení koordinace mezi EU, Arktickou radou, Radou pobaltských států, Severskou radou, Evropsko-arktickou radou pro region Barentsova moře a dalšími orgány zapojenými do spolupráce v severských regionech; poznamenává, že Komise by se měla aktivněji účastnit na jejich setkáních;
7. podporuje Radu a Komisi v jejich úsilí zapojit Rusko do politik severní dimenze, ale zdůrazňuje, že strategie EU pro Rusko by měla být uskutečňována za plné solidarity všech členských států a zároveň upozorňuje na potřebu plně zapojit ostatní sousední země na severu, zejména Norsko a Island, zvláště pak v oblasti námořního rozvoje a energetiky; vítá v této souvislosti bílou knihu týkající se Dalekého severu, kterou zveřejnila norská vláda;
8. připomíná, že velké infrastrukturní projekty v oblasti energetiky a dopravy by v pobaltském regionu měly zohledňovat oprávněné bezpečnostní zájmy členských států a dopad těchto projektů na životní prostředí;
9. připomíná Komisi nadcházející mezinárodní polární rok 2007–2008 a žádá ji, aby této příležitosti využila k přijetí nových iniciativ ve spolupráci s arktickými partnery, včetně Kanady a Spojených států, zejména pokud jde o práci na "Chartě řízení arktické oblasti";
10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států, Norska, Islandu, Ruska, Kanady, Spojených států a regionálním účastníkům spolupráce.
- s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o urychlování přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání (KOM(2005)0204),
- s ohledem na stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra o důsledcích, které bude mít přechod na digitální vysílání pro spektrum, ze dne 19. listopadu 2004 (RSPG04-55 Rev.)
- s ohledem na plány přechodu členských států, které byly zveřejněny v rámci akčního plánu eEurope 2005(1),
- s ohledem na nedávné studie zadané Komisí o správě spektra v oblasti vysílání a o veřejné politice zacházení s digitální pozemní televizí(2),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(3),
- s ohledem na své usnesení ze dne 26. září 2002 o akčním plánu EU pro úspěšné zavedení digitální televize v Evropě(4),
- s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že přechod z analogového na digitální vysílání bude přínosem na všech úrovních, neboť umožní poskytování nového a vylepšeného vysílání, umožní uvolnění několika set megahertzů primárního spektra, které by bylo možné za různými účely znovu rozdělit, a zvýší hospodářskou soutěž na trhu a inovaci,
B. vzhledem k tomu, že Spojené státy plánují ukončit pozemní analogové vysílání do 1. ledna 2009, že Jižní Korea oznámila ukončení pozemního analogového vysílání do konce roku 2010 a Japonsko do roku 2011, vyplývá z toho pro Evropskou unii, že je naprosto nezbytné, aby nezaostávala za svými hlavními soupeři,
C. vzhledem k tomu, že Komise navrhuje počátek roku 2012 jako nejzazší termín pro ukončení analogového vysílání ve všech členských státech, avšak některé členské státy svůj plán ukončení analogového vysílání dosud neoznámily,
D. vzhledem k tomu, že proces přechodu má být řízen trhem, ale současně je třeba koordinace provozovatelů vysílání a rovněž je žádoucí provést jasné veřejné politické kroky ke koordinaci provozovatelů vysílání,
E. vzhledem k tomu, že rámcová směrnice stanoví zásadu technologické neutrality, avšak v odůvodněných případech nevylučuje provádění přiměřených kroků na podporu některých konkrétních služeb,
F. vzhledem k tomu, že blížící se Regionální konference o radiokomunikacích v roce 2006 (RRC06) je svolána se záměrem revidovat Stockholmskou úmluvou z roku 1961 a harmonizovat tu část úmluvy, která se týká využívání kmitočtových pásem 174–230 MHz a 470–862 MHz vysílací službou,
1. vybízí ty členské státy, které dosud nezveřejnily své plány přechodu, aby tak učinily do konce roku 2005, a tím daly jasný signál a jistotu spotřebitelům i provozovatelům vysílání; dosažení co nejkratší délky časového období souběžného vysílání s cílem vyhnout se vysokým nákladům na vysílání a zpoždění přechodu;
2. vyzývá členské státy, aby zajistily, že politické zásahy prováděné s cílem zajištění a urychlení přechodu na digitální vysílání budou průhledné, odůvodněné, přiměřené a nediskriminující;
3. vyzývá Komisi, aby předložila jasně vymezené politické námitky, aby se zajistilo co nejširší proniknutí nových a inovačních služeb;
4. vyzývá Komisi, aby v zájmu pronikání nových digitálních služeb, které nejsou považovány za vysílání, zajistila brzké dokončení výzkumu a vývoje;
5. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostatečnou úroveň harmonizace přístupů a regulace týkající se přídělu spektra, zejména aby bylo možno uspokojit budoucí poptávku po celoevropských službách;
6. vyzývá Komisi, aby se zřetelem ke stávajícímu útvaru (Komunikačnímu výboru) zřídila evropskou digitální pracovní skupinu s pověřením koordinovat nařízení, námitky, strategie a časové harmonogramy členských států na úrovni Společenství; evropská digitální pracovní skupina by měla pravidelně sledovat práci, kterou členské státy vykonávají v souvislosti s přechodem na digitální vysílání, a pořádat semináře pro členské státy a jiné zúčastněné strany s cílem uspořádat vícestrannou diskusi a výměnu názorů; věří, že evropská digitální pracovní skupina, by měla odpovídat za pomoc při harmonizaci přístupů týkajících se přídělu spektra s cílem zajistit budoucí činnost celoevropských služeb ve všech členských státech;
7. vyzývá Komisi, aby zasahovala do vytváření vertikálních překážek a horizontálních monopolů; vyzývá členské státy, aby poskytovaly podporu – v souladu s právními předpisy Společenství – pouze pro externí digitální přijímače (tzv. "set-top-boxy"), včetně otevřených standardů, jako je systém multimediální domácí platformy, aby se zabránilo tvorbě překážek; podpora a rozvoj interaktivních služeb s cílem zvýšit úroveň digitální erudovanosti a konkurenceschopnosti evropské společnosti a podpora technických opatření spolu s vysíláním s cílem filtrovat obsah, který by mohl narušit fyzický, duševní nebo mravní vývoj nezletilých osob;
8. vyzývá Komisi, aby zveřejnila informace o osvědčených postupech týkajících se aspektů financování a aby poskytla jasné vedení v souvislosti se záležitostmi týkajícími se státní pomoci a právních předpisů upravujících hospodářskou soutěž;
9. vyzývá Komisi a členské státy, aby zdůraznily zásadní význam zajištění rovného přístupu k přídělu spektra v rámci jednání na RRC06 za vysokou; a aby se dohodly na společném vyjednávacím postoji podporujícím scénář založený na roku 2015 jakožto konečném termínu ukončení obecné ochrany před rušením analogových kanálů vysílajících z území mimo Evropskou unii, aby bylo nerušené digitální vysílání zajištěno co nejblíže roku 2012;
10. v zájmu zajištění toho, aby nebylo prohloubeno digitální rozdělení společnosti, vyzývá členské státy, aby zajistily co nejrychlejší přijetí patřičných opatření ještě před přechodem od analogového na digitální vysílání, včetně financování a poskytování srozumitelných informací, které zmírní náklady související s touto změnou pro ty členy společnosti, pro které bude pořízení a financování potřebného nového vybavení představovat problém;
11. vyzývá Komisi, aby v průběhu regulace přechodu na digitální vysílání zajistila jasné rozlišování mezi regulací vysílání elektronických signálů a infrastruktury a regulací obsahu (včetně audiovizuálního obsahu); a aby zajistila, že většina nebo významná část nových vysílacích možností nebo provozovatelů vysílání se nedostane pod výhradní kontrolu či rozhodující vliv nadnárodních mediálních podniků, domnívá se, že by měly být regulovány různých dalších služeb vysílané vedle digitálního vysílání po téže síti tak, že se učiní rozlišení odpovídající jejich povaze: služby v oblasti obsahu spojené s vysíláním, jiné služby v oblasti obsahu a služby spojené s telekomunikacemi;
12. vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily úplnou interoperabilitu a technologickou neutrálnost, a poskytly tak rovné podmínky všem operátorům a podpořily inovaci v Evropě;
13. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.
Studie o správě spektra v oblasti vysílání – důsledky přechodu na digitální vysílání pro správu spektra; vypracovala společnost Aegis Systems Ltd, Indepen Consulting Ltd and IDATE; červen 2004;Veřejná politika zacházení s digitální pozemní televizí (DTT) na trzích komunikací; vypracovala společnost Analysys Limited, Hogan&Hartson and Aleph; 26. srpna 2005.http://europa.eu.int/information_society/policy/ecomm/info_centre/documentation/studies_ext_consult/index_en.htm
- s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvaném " Zpáva o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování z provozu jaderných elektráren" (KOM(2004)0719),
- s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 13. března 2002 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 96/92/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou(1),
- s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 13. března 2002 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/30/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem(2),
- s ohledem na na svůj postoj přijatý v druhém čtení dne 4. června 2003 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřních trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES(3),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidel pro vnitřních trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES a na související interinstitucionální prohlášení a na prohlášení Komise o vyřazování jaderných elektráren z provozu a nakládání s odpady(4),
- s ohledem na směrnici Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření(5),
- s ohledem na návrhy směrnic Rady (Euratom), kterými se stanoví základní povinnosti a obecné zásady bezpečnosti jaderných zařízení a o nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem (KOM(2003)0032),
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvaném "Jaderná bezpečnost v Evropské unii" (KOM(2002)0605),
- s ohledem na rozhodnutí Komise 2005/407/ES ze dne 22. září 2004 o státní podpoře, kterou Spojené království zamýšlí poskytnout společnosti British Energy plc(6),
- s ohledem na zprávu francouzského Účetního dvora ze dne 20. ledna 2005 o povinnostech při vyřazování jaderných elektráren z provozu a o nakládání s radioaktivním odpadem, a zejména na zjištění, že používání finančních prostředků, které jsou určeny na budoucí vyřazování jaderných elektráren z provozu na jiné účely by mohlo narušit hospodářskou soutěž mezi výrobci ve Společenství,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0279/2005),
Význam vyřazování jaderných elektráren z provozu
1. připomíná, že ochrana obyvatelstva a životního prostředí vyžaduje, aby byly jaderné elektrárny po uzavření řádně vyřazeny z provozu;
2. poukazuje na to, že po odstranění jaderného paliva po uzavření elektrárny dochází k výraznému snížení radioaktivity; poznamenává, však že zbytková radioaktivita vyžaduje vysoký stupeň jaderné bezpečnosti v souladu s požadavky směrnice 96/29/Euratom;
3. poukazuje na to, že vyřazování jaderných elektráren z provozu by se mohlo v některých případech zpomalit z důvodu nedostatku finančních prostředků, jemuž je proto třeba se vyhnout;
4. vítá záměr Komise předkládat Parlamentu každoročně zprávu o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování jaderných elektráren z provozu;
5. bere na vědomí záměr Komise přijmout v následujících týdnech v této věci nezávazné doporučení;
6. bere rovněž na vědomí záměr Komise vypracovat v roce 2006 důkladný přehled tohoto tématu, s cílem napomoci formulování politiky Společenství a legislativních podnětů;
Finanční zdroje na vyřazování jaderných elektráren z provozu
7. považuje za nezbytné zajistit, aby měly jaderné podniky ve všech členských státech včas k dispozici dostatečné finanční zdroje pro vyřazování jaderných elektráren z provozu včetně prostředků určených k nakládání s odpady s cílem podpořit zásadu "platí znečisťovatel" a vyhnout se žádostem o státní podporu;
8. vyzývá Komisi, aby s přihlédnutím k zásadě subsidiarity přesně definovala, na co mohou být v jednotlivých členských státech použity finanční zdroje na vyřazování jaderných elektráren z provozu a zohlednila přitom problematiku vyřazování jaderných elektráren z provozu a otázky nakládání s radioaktivním odpadem, který přitom vznikne, včetně jeho úprav a konečného uložení;
9. poukazuje na to, že tyto finanční zdroje jsou v různých členských státech spravovány různě, a požaduje, aby byly spravovány řádně;
10. požaduje, aby byly tyto finanční prostředky používány k řádným investicím, které jsou plně v souladu s právem hospodářské soutěže Společenství, aby se tak předešlo jejímu narušení;
11. domnívá se, že při správě těchto finančních prostředků a při jejich využívání je nutná naprostá transparentnost, a že je třeba zajistit externí audit;
Otázky bezpečnosti a ochrany životního prostředí
12. využívá výše zmíněné sdělení Komise o využívání finančních zdrojů určených na vyřazování z provozu jaderných elektráren k tomu, aby poukázal na bezpečnostní aspekty vyřazování jaderných elektráren z provozu;
13. poukazuje na to, že při provádění jednotlivých kroků v rámci vyřazování jaderných elektráren z provozu je nutno dbát na bezpečnost osob a ochranu životního prostředí, přičemž musí být v nejvyšší možné míře využívány dosavadní zkušenosti;
14. poukazuje na to, že existují strategie bezprostředního a postupného vyřazování z provozu, jejichž výhody a nevýhody je třeba posuzovat podle konkrétního umístění a typu reaktoru;
15. domnívá se, že při rozhodování o tom, která strategie vyřazování z provozu má být použita, musí být v prvé řadě vzaty v úvahu bezpečtnostní otázky související s ochranou obyvatelstva a životního prostředí;
16. připomíná, že demontáž jaderných elektráren nebo jejich vyřazování z provozu podléhá posuzování vlivů podle směrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí(7);
17. vyzývá k tomu, aby byla ve všech členských státech prověřena praxe, kdy je při vyřazování jaderné elektrárny z provozu vypouštěno velké množství látek o nízké radioaktivitě do oblastí, na něž se vztahují předpisy o jaderné bezpečnosti a radiační ochraně;
Ekonomické aspekty
18. považuje za přijatelné, aby z důvodu bezpečnosti platily určité výjimky, například v nových členských státech;
19. táže se, zda jsou účetní rezervy a odpovídající finanční zdroje dosud vytvořené v některých členských státech přiměřené vzhledem ke skutečným potřebám;
20. vítá, že Evropská unie poskytuje finanční podporu určitým projektům na vyřazování jaderných elektráren z provozu v nových členských státech, pokud jsou splněny určité základní podmínky;
21. souhlasí s názorem Komise, že při hodnocení rentability elektrárny je třeba vzít v úvahu i náklady na vyřazení jaderné elektrárny z provozu, které zahrnují mimo jiné externí náklady a podpory jiných typů výroby elektrické energie, aby nebyla narušena hospodářská soutěž;
22. konstatuje, že provozovatel jaderné elektrárny zodpovídá za zajištění pojištění, které v souladu s mezinárodními úmluvami o odpovědnosti pokrývá občanskoprávní odpovědnost za nepředvídané události či nehody po celou dobu, kdy probíhá vyřazování jaderné elektrárny z provozu;
23. konstatuje, že nadále platí Pařížská úmluva ze dne 29. července 1960 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie a Bruselská doplňující úmluva ze dne 31. ledna 1963 k Pařížské úmluvě ze dne 29. července 1960 ve znění Dodatkového protokolu ze dne 28. ledna 1964 a Protokolu ze dne 16. listopadu 1982, a že tyto úmluvy nemůže EU jednostranně ukončit; konstatuje, že Parlament ve svém usnesení ze dne 26. února 2004 o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie(8) schválil návrh rozhodnutí Rady o souhlasu s tím, aby členské státy, které jsou smluvními stranami Pařížské úmluvy z 29. července 1960 v zájmu Evropského společenství ratifikovaly pozměňující protokol k této úmluvě nebo k němu přistoupily;
o o o
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.
-s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Jak zvítězit v boji proti celosvětové změně klimatu (KOM(2005)0035),
-s ohledem na Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (UNFCCC) a s ohledem na používání postupů pro jeho provádění, které byly přijaty na konferencích smluvních stran v Bonnu (červenec 2001), Marrákeši (listopad 2001), Dillí (říjen a listopad 2002), Milánu (prosinec 2003) a Buenos Aires (prosinec 2004),
-s ohledem na svá předchozí usnesení k otázce změny klimatu, především usnesení ze dne 13. ledna 2005 o závěrech konference v Buenos Aires o změně klimatu(1) a usnesení ze dne 12. května 2005 k semináři vládních expertů o změně klimatu(2),
-s ohledem na prohlášení 24 předních osobností světového obchodu zastupujících světové ekonomické fórum adresované summitu G8 v Gleneagles, zmiňující se mimo jiné o potřebě přijetí dlouhodobých cílů ke stabilizaci klimatu,
-s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A6-0312/2005),
A. vzhledem k tomu, že změna klimatu je jednou z největších výzev 21. století se značnými nepříznivými ekologickými, hospodářskými a sociálními důsledky pro celý svět a i s možnými katastrofickými důsledky, a vzhledem k tomu, že změna klimatu se liší od ostatních problémů v oblasti životního prostředí, kterým čelíme,
B. vzhledem k tomu, že jsou již patrné změny klimatu, např. tání polárního ledu a permafrostu a s největší pravděpodobností v podobě častějších a silnějších extrémních výkyvů počasí; vzhledem k tomu, že během posledního desetiletí vzrostly ekonomické ztráty v důsledku přírodních katastrof způsobených počasím ve srovnání s šedesátými léty šestinásobně,
C. vzhledem k tomu, že stejně jako v minulosti i nyní nesou vyspělé země hlavní zodpovědnost za hromadění emisí skleníkových plynů v atmosféře, vzhledem k tomu, že nestabilním klimatem budou pravděpodobně nejvíce postiženy rozvojové země, a vzhledem k tomu, že vyspělé země musí převzít hlavní zodpovědnost za pomoc zemím s nízkými příjmy, aby se této změně klimatu přizpůsobily, a to pomoc technologickou i finanční,
D. vzhledem k tomu, že Kjótský protokol vstoupil v platnost dne 16. února 2005 poté, co byl ratifikován 152 státy a regionálními organizacemi pro hospodářskou integraci, které představují 61,6 % světových emisí skleníkových plynů uvedených v příloze I z roku 1990 a téměř 90% světové populace,
E. vzhledem k tomu, že plné uplatňování Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a Kjótského protokolu všemi smluvními stranami má v boji se změnou klimatu zásadní význam, i když opatření nebudou plně účinná, dokud se nenajde celosvětové řešení, na němž se budou podílet velká ekonomická seskupení odpovědná za velkou část znečišťujících emisí,
F. vzhledem k tomu, že Kjótský protokol stanovuje, že jednání o určení závazků pro snížení emisí na období po roce 2012 mají být zahájena v roce 2005 a jedenáctá konference smluvních stran (COP 11) a první schůzka smluvních stran protokolu (COP/MOP 1) v Montrealu by proto měla tomuto úkolu věnovat zvýšenou pozornost,
G. vzhledem k tomu, že v brzké době musí být stanoveny další cíle za účelem zajištění jistoty investic do energetických zdrojů s nízkým obsahem uhlíku, technologií s nízkými emisemi skleníkových plynů a obnovitelných energií a za účelem zabránění investicím do nekompatibilní energetické infrastruktury,
H. vzhledem k tomu, že pro splnění hlavního cíle UNFCCC – zabránit nebezpečné změně klimatu – bude podle posledních vědeckých zpráv pravděpodobně nutné udržet koncentraci skleníkových plynů pod úrovní ekvivalentu 500 ppm CO2, tzn. mírně nad současnou úrovní, a bude tedy nutné v blízké době výrazně snížit emise,
I. vzhledem k tomu, že investice do energetické účinnosti představují nejúčinnější způsob, jak dosáhnout snížení emisí uhlíku, a vzhledem k tomu, že EU má značné možnosti pro nákladově efektivní úsporu energie,
J. vzhledem k tomu, že dopady na klima mohou být významně omezeny prostřednictvím lepšího plánování na úrovni Společenství,
K. vzhledem k tomu, že před rozšířením stávajících opatření pro obchod s emisemi na další oblasti (například letectví) musí analýza prokázat, že toto rozšíření napomůže boji proti změně klimatu, a že bohaté země/oblasti nebudou zvýhodněny na úkor rozvíjejících se zemí a podniků,
L. vzhledem k tomu, že je nezbytné mnohem intenzivněji zapojit občany do všeobecného úsilí v oblasti kontroly emisí a utváření udržitelnějších životních stylů,
M. vzhledem k tomu, že se v mnoha členských státech i nadále zvyšují emise skleníkových plynů, a proto je třeba rychle přijmout opatření, aby EU dostála kjótským požadavkům,
N. vzhledem k tomu, že náklady na opatření určená k omezení emisí skleníkových plynů vyváží výhody vyplývající z omezení nárůstu teploty zemské atmosféry nejvíce o 2°C oproti předindustriálnímu období, neboť se tak zabrání škodám a ztrátám, které by jinak změna klimatu v celém světě způsobila,
O. vzhledem k tomu, že překonání ekonomiky záložené na fosilních palivech představuje historickou příležitost pro hospodářství; vzhledem k tomu, že se hospodářská příležitost nabízí rovněž rozvojovým zemím, které disponují obnovitelnými energetickými zdroji, ale momentálně nemají potřebné technologie pro jejich využití,
1. zdůrazňuje, že strategie EU pro zmírnění změny klimatu by měla vycházet ze sedmi následujících zásad:
-
stavět na klíčových bodech "Kjóta" – na závazných cílech pro emise skleníkových plynů, celosvětovém systému "omez a obchoduj" (cap & trade) a flexibilních mechanismech,
-
provést snížení emisí o 30 % do roku 2020 za použití tržních stimulů a regulace s cílem posílit investice do účinnosti a/nebo do technlogií s absencí uhlíku a s nízkým obsahem uhlíku,
-
aktivně se zasadit o zapojení dalších hlavních aktérů, především Spojených států amerických,
-
rozvíjet strategická partnerství se zeměmi jako Čína, Jižní Afrika, Brazílie a Indie, pomáhat jim při vývoji strategií pro udržitelnou energetiku a zajistit jejich účast v programu zaměřeném na zmírnění změny klimatu,
-
významně podporovat výzkum a inovaci technologií pro udržitelnou energetiku a odstranit "nečestné" pobídky jako dotování fosilních paliv a zahrnování vnějších nákladů do ceny výroby energie, včetně nákladů spojených se změnou klimatu,
-
využívat evropské i vnitrostátní právní předpisy k podpoře větší energetické účinnosti a snižování cen technologií, které omezují dopad na klima,
-
podporovat mnohem větší přímé zapojení evropských občanů do úsilí o zmírnění změny klimatu, za předpokladu, že jim budou poskytovány podrobné informace o obsahu uhlíku ve výrobcích a v rámci poskytovaných služeb, přičemž je v budoucnu možné zavést systém individuálních obchodovatelných kvót;
2. vyzývá EU, aby zajistila, že se na schůzce COP11 a COP/MOP1 v Montrealu rozhodne o časovém harmonogramu pro jednání o budoucích závazcích týkajících se změny klimatu s termínem na dosažení dohody do konce roku 2008;
3. vyzývá EU, aby na COP 11 a COP/MOP1 předložili návrhy na budoucí klimatický režim, jehož hlavním cílem bude dosáhnout toho, aby nedošlo ke globálnímu oteplení o více než 2ºC oproti předindustriálnímu období;
4. domnívá se, že budoucí režim má být založen na společných, avšak jasně určených odpovědnostech zaměřených na zužování a sbližování, na pokračujícím a postupně stále větším snižování emisí a na zapojení více zemí do úsilí o snižování emisí; zdůrazňuje, že veškeré cíle týkající se snižování emisí by měly být založeny na nejnovějších vědeckých poznatcích a měly by usilovat o to, aby s přiměřenou jistotou nedošlo k nárůstu celosvětové průměrné teploty o více než 2°C; dále zdůrazňuje, že všechna připravovaná opatření by měla zohledňovat efektivnost nákladů, a proto by mělo být dlouhodobým cílem vytvoření celosvětového trhu s uhlíkem na principu "omez a obchoduj"; dále konstatuje, že výpočet efektivnosti nákladů musí zahrnovat i náklady, které by si vyžádala nečinnost a očekávaný hospodářský přínos včasné akce a inovace stejně jako technologický výzkum, který sníží náklady na zmírnění změny klimatu;
5. vítá závěry zasedání Evropské rady v Bruselu ze dne 23. března 2005, především to, že vyspělé země mají usilovat do roku 2020 o snížení emisí o 15 až 30 %; trvá však na tom, že je nutné stanovit také dlouhodobé cíle, a navrhuje snížit emise o 60 až 80 % do roku 2050;
6. lituje skutečnosti, že stávající administrativa USA neuplatňuje závazky stanovené UNFCCC k návratu emisí na úroveň z roku 1990 a vyhnout se nebezpené změně klimatu, a lituje jejího rozhodnutní nepřistoupit k ratifikaci Kjótského protokolu; vyzývá EU, aby zajistila, že multilaterální proces není blokován jednotlivými zeměmi;
7. znovu připomíná, že EU může ušetřit až 40 % energie, avšak k dosažení tohoto záměru je třeba stanovit si závazné cíle;
8. upozorňuje na to, že při systematickém postupu by bylo možno do roku 2020 pokrýt 25 % spotřeby energie v EU z obnovitelných zdrojů energie;
9. zdůrazňuje, že účinné zmírnění změny klimatu si vyžádá zásadní změny v energetice a dopravě a tepelné konstrukci budov, a že by se tyto změny měly stát hnací silou v rámci lisabonské strategie s cílem podpořit hospodářský růst a konkurenceschopnost; vyzývá EU k vytvoření strategie, která by z Evropy učinila energeticky nejúčinnější ekonomiku na světě tím, že by stanovila cíle ročního omezení energetické náročnosti v řádu 2,5–3%;
10. v souvislosti s tím vyzývá členské státy, aby uplatňovaly stálé kontrolní systémy pro vyhodnocování množství materiálů a energie využívaných v každém ekonomickém odvětví s cílem podporovat vhodné politiky snižování;
11. uznává, že opožděné kroky zvýší riziko nepříznivých vlivů na životní prostředí a povedou k růstu nákladů; rovněž zastává názor, že celosvětové snižování emisí nesmí vést k jiným hrozbám;
12. zastává názor, že boj proti změně klimatu vytváří přínosy pro společnost i pro životní prostředí a přispívá k dosažení cílů lisabonského procesu a rozvojových cílů tisíciletí OSN; je přesvědčen, že investice do obnovitelných energií a jejich rozvoj přinesou nové možnosti pro zemědělství a lesnictví, více pracovních příležitostí, zlepšení zdraví, zvýšený rozvoj regionů, lepší využití místních a regionálních zdrojů a existujících vyspělých technologií a méně chudoby;
13. požaduje, aby EU vyvinula větší úsilí ve vývoji slibných technologických řešení ve spolupráci s dalšími předními globálními ekonomickými uskupeními;
14. zdůrazňuje, že mnohé technologie pro snížení emisí skleníkových plynů již existují; konstatuje však, že při jejich zavádění na trh se musí čelit mnoha překážkám a v neposlední řadě i nečestným pobídkám, jako je např. dotování fosilních paliv; vyzývá proto Komisi, aby navrhla právní úpravu, která takové podpory zruší a místo nich vytvoří vstřícnou strukturu pobídek pro lepší využití energeticky účinnějších technologií, technologií s nízkým obsahem nebo absencí uhlíku, a v rámci EU vyzývá k aktivnímu zadávání veřejných zakázek s cílem snížit náklady na zavádění těchto technologií; dále požaduje, aby se vedle sedmého rámcového programu na výzkum možností zmírnění změny klimatu věnovala pozornost tzv. programu Crash na podporu výzkumu a modernizace udržitelné energetiky a územního plánování, který se podobá americkému programu Appolo z šedesátých let;
15. vybízí Komisi, aby – vzhledem k tomu, že značná, ne-li převážná, část energetické infrastruktury EU bude v příštích desetiletích nahrazována – předložila návrhy zajišťující, že veškeré investice do energetické infrastruktury EU budou využívat nejlepší dostupné technologie s nízkou nebo nulovou produkcí emisí z fosilních paliv;
16. konstatuje, že investice do úsporných opatření a technologií využívajících obnovitelné zdroje představují hlavní alternativy pro zmírnění změny klimatu; zároveň zdůrazňuje, že je nezbytné rozvíjet technologie zachycování a skladování uhlíku, a to v neposlední řadě v regionech s bohatými zásobami uhlí;
17. vyzývá Komisi a členské státy, aby vyjasnily a upřesnily podněty k případné reformě CDM a jeho orgánů s cílem prohloubit jeho zavádění a podpořit širší zapojení soukromého sektoru, jež bude impulsem vývoje i po roce 2012;
18. upozorňuje na potřebu napomáhání rozvoji nových technologií pro vesmírné systémy analyzující přírodní katastrofy z vesmíru, které mohou tyto katastrofy předvídat a zmírňovat jejich ničivé důsledky;
19. zastává názor, že složitost výzkumu a technologického vývoje, které si změna klimatu a ochrana před přírodními katastrofami žádá, jakož i jejich přeshraniční rozměr, vytváří potřebu pro hledání evropských vzorců, které by přesahovaly zásadu regionální a vnitrostátní subsidiarity;
20. uznává, že proto aby se společnost mohla připravit na následky změny klimatu, budou zapotřebí změny v přístupu a fyzické úpravy;
21. vyzývá členské státy, které tak doposud neučinily, aby přispěly do doplňkových fondů, aby výkonná rada CDM mohla plnit svůj mandát a stal se funkčním a účinným mechanismem;
22. zdůrazňuje, že vývoj v oblasti dopravy je rozhodující, jelikož asi 30 % emisí CO2 v rámci Společenství pochází z dopravy, z čehož přibližně 85 % připadá na silniční dopravu; zdůrazňuje, že železniční doprava je energeticky mnohem účinnější než silniční doprava; lituje, že automobilový průmysl pravděpodobně nesplní cíl 140 gm/km během časového období stanoveného současnou dobrovolnou dohodou; z tohoto důvodu požaduje politiku přísných opatření ke snížení emisí z dopravy, včetně stanovení závazných hodnot pro emise CO2 na 80-100 gm/km pro nová vozidla, které mají být dosaženy ve střednědobém horizontu obchodováním s emisemi mezi výrobci automobilů, a na základě dalších opatření jako např. stanovení rychlostního omezení, dopravních poplatků a daňových pobídek pro celou EU, zároveň s podporou rozvoje železniční dopravy a veřejné dopravy obecně; dále naléhá na Komisi, aby novými způsoby ozřejmila, jak doprava znečišťuje životní prostředí emisemi CO2 , a aby předložila návrhy na stabilizaci nebo omezení dopravy v EU do roku 2010 oproti současnému stavu;
23. se znepokojením pozoruje nárůst nákladní dopravy a vyzývá Komisi, aby vypracovala odhad emisí CO2 pocházejících z nákladní dopravy, a aby navrhla, jak převést velkou část nákladní silniční přepravy na přepravu šetrnější k životnímu prostředí; vyzývá Komisi, aby v rámci revize Evropského programu pro změnu klimatu předložila návrh na vybudování "transevropské nákladní vysokorychlostní železniční sítě", která by vyřešila roztříštěnost sítí pro nákladní dopravu a odstranila zbývající překážky v infrastruktuře; rovněž vyzývá, aby bylo zváženo stanovení závazných cílů pro emise CO2 u nákladních automobilů; vyzývá Komisi, aby prozkoumala přínos, jaký by pro zmírnění změny klimatu mělo povolení dlouhých kamiónů švédského/finského typu ve všech členských státech; a co nejdříve předložila zprávu o svých zjištěních;
24. opětovně opakuje svůj požadavek, aby byly emise z mezinárodní letecké a námořní dopravy zahrnuty do cílů omezování emisí od roku 2012;
25. podporuje zavedení ekologických daní na úrovni Společenství; zdůrazňuje, že tyto daně, podobně jako ostatní tržní nástroje, jsou nezbytným prostředkem účinné politiky omezování znečištění; vyzývá Komisi k předložení návrhů a členské státy k zavedení první evropské ekologické daně nejpozději do roku 2009;
26. podporuje návrh Komise na tematickou strategii městského životního prostředí, jejímž cílem je zlepšení kvality městského prostředí, zejména kvality vzduchu; v souvislosti se změnou klimatu zastává názor, že by měly být upřednostněny dvě oblasti politik: rozvoj služeb veřejné dopravy, která používá čisté nebo méně znečišťující technologie, a podpora udržitelných, konstrukčních metod vysoké environmentalní kvality (HEQ);
27. zastává názor, že EU a její členské státy musí opětovně zhodnotit a změnit své společenské nástroje pro plánování v zájmu omezení dopadu na klima, zejména s ohledem na nové investice do dopravních systémů a do nových obytných a průmyslových oblastí a jejich plánování;
28. aby EU ukázala jasné vedení ještě před jednáními v souvislosti s rokem 2012, vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní legislativní návrhy na rozšíření působnosti směrnice o stavbách, a aby aktualizovala směrnici o užívání biopaliv tak, aby zahrnula nejnovější technologie rozložitelných biopaliv (jako je MTHF, etyl levulinát atd.), aby zavedla v rámci celé EU povinné společné normy pro tato nová paliva a vytvořila pobídky pro vozové parky, které budou používat biopaliva, a aby v rámci přezkoumání Evropského programu pro změnu klimatu stanovila minimální poměry složek ve směsích a přezkoumala enviromentální účinky vyžadování 10% příměsi biopaliv v palivech pro dopravu;
29. vyzývá úřady EU, aby zajistily, že strukturální fondy se zaměří na udržitelný rozvoj a zajištění sociálního bydlení jako na prioritní oblasti;
30. konstatuje, že letecká doprava je odpovědná za 4 až 9 % celosvětových emisí skleníkových plynů, a že emise pocházející z letecké dopravy narůstají ročně o 3 %; zdůrazňuje důležitost stanovení přísných cílů pro snížení emisí v sektoru letecké dopravy; naléhavě žádá Komisi, aby podnikla rozhodné kroky pro omezení vlivu letecké dopravy na klima tím, že vypracuje pilotní systém obchodování s emisemi na období 2008–2012, který se bude vztahovat na všechny lety směřující na letiště a z letišť EU a současně zajistí zavedení nástrojů pro řešení celkového dopadu letecké dopravy na klima; zároveň vyzývá k úsilí o řešení problému emisí z lodí;
31. vyzývá Komisi, aby zřetelně vytyčila cestu k ekonomice produkující malé množství CO2 a vypracovala plán postupu, který mimo jiné ukáže, co lze očekávat od vodíku a obnovitelné energie; vyzývá Komisi, aby zároveň pojmenovala veškeré překážky ve vývoji a aplikaci nových a čistých technologií;
32. zdůrazňuje, že na rozdíl od odvětví elektrické energie a paliv nemá Evropská unie žádný systematický přístup k podpoře obnovitelné energie v odvětví vytápění a chlazení, a to i přesto, že je závislost na dovozu plynu a ropy v tomto odvětví obzvláště vysoká a náklady na zvýšení podílu obnovitelné energie srovnatelně nižší; proto žádá strategii, která prostřednictvím zvýšení výroby podpoří konkurenceschopnost topných a chladících jednotek, které využívají obnovitelné zdroje. V souvislosti s tím poznamenává, že byrokratická nařízení na úrovni EU pro majitele a stavitele budov nejsou vhodnou cestou a měla by se upřednostit směrnice s vymezením realistických a zároveň ambiciozních cílů, která by koordinoval činnost členských států založenou na časově omezených pobídkách přístupu na trh;
33. v souvislosti s tím se domnívá, že by Komise měla předložit návrh směrnice o vytápění a chlazení v obdobné podobě jako je návrh o biopalivech;
34. domnívá se, že rychlý rozvoj využití biomasy a podpora výroby energie z obnovitelných zemědělských zdrojů se musí stát prioritou při určování nových cílů zemědělské politiky Společenství spolu s vyváženým přístupem k výrobě potravin; zdůrazňuje, že výroba energie z biomasy musí být upravena tak, aby byla jak efektivní z hlediska získávání energie, tak ekologicky udržitelná; v této souvislosti vítá záměr Komise předložit akční plán na využítí biomasy a žádá Komisi, aby do svého návrhu začlenila právně závazná opatření;
35. upozorňuje na potřebu soustředit výzkum a preventivní opatření do více oblastí, aby se zabránilo dopadům na lidské zdraví a bezpečnost, záplavám, suchu, požárům – zejména v lesích a chráněných územích – snižování biologické rozmanitosti a ekonomickým ztrátám; vyzývá členské státy a Komisi, aby braly v úvahu význam lesnictví a zemědělství pro pohlcování uhlíku, zpomalování půdní eroze, pro tvorbu zdrojů a regulaci klimatu;
36. v zájmu zajištění rovných podmínek ne mezinárodním poli, vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnost navržení sektorových cílů pro energeticky náročný vývozní průmysl v zemích, které nepřijaly žádné závazky k povinnému omezení emisí, jakožto dodatek k závazným emisním cílům pro vyspělé země; dále žádá Komisi, aby přezkoumala možnost propojení systému emisního obchodování EU s trhy třetích zemí; vyzývá Komisi, aby se aktivně zapojila do dialogu s podniky v každém průmyslovém odvětví a posoudila, jaké změny ve výrobě, spotřebě a dopravě mohou a musí být podporovány v zájmu omezení emisí skleníkových plynů v EU;
37. vyzývá Komisi, aby se v rámci úsilí o zmírnění změny klimatu vážně zabývala problémem parazitnictví; vyzývá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost zavedení hraničních vyrovnávajících opatření na obchod, kompenzujících krátkodobé výhody, které by mohli získat výrobci ve vyspělých zemích, které neuplatňují žádná omezení na produkci uhlíku; zdůrazňuje, že mezinárodní obchodní modely mají značný vliv na změnu klimatu; vyzývá proto Světovou obchodní organizaci, aby do své činnosti začlenila mechanizmus udržitelného rozvoje;
38. domnívá se, že v rámci revize současného systému obchodování s emisemi skleníkových plynů a jeho případného rozšíření by měl být kvůli vážným nedostatkům důkladně přezkoumán princip ochrany předchozího stavu (tzv. grandfathering) a měly by být zváženy alternativní možnosti jako např. určování standardů (tzv. benchmarking) a aukce, a to na základě zpětného určení; dále je nutné přehodnotit národní kvóty pro emise v důsledku rostoucího přeshraničního obchodu, především s elektrickou energií;
39. doporučuje, aby EU vytvořilo konkrétní politiku pro spolupráci s rozvojovými zeměmi v oblasti změny klimatu; konstatuje, že začlenění hledisek změny klimatu do širších rozvojových politik vyžaduje vytvoření a zavedení řady nástrojů; poznamenává, že hlavními prioritami v této oblasti jsou zemědělství a bezpečnost potravin, dvě oblasti, které jsou vůči klimatu nejcitlivější; dále se domnívá, že vzhledem k tomu, že mnoho rozvojových zemí v Asociaci malých ostrovních států (AOSIS) je velmi závislých na cestovním ruchu, je další klíčovou otázkou hospodářská diverzifikace; uznává, že při působení proti změně klimatu je zásadní problematikou doprava, sociální plánování a energetika; konstatuje, že mezi další priority patří předcházení katastrofám a připravenost na ně;
40. vítá vytvoření informačního systému Komise o životním prostředí pro životní prostředí a udržitelný rozvoj Afriky, založený na satelitních technologiích a technologiích počítačového zpracování map, který pomůže rozvojovým činnostem úřadu Komise pro humanitární pomoc (ECHO); doporučuje prozkoumat, zda je možné rozvinout a rozšířit strukturu Komise tak, aby zahrnovala síť pro pozorování změny klimatu;
41. zdůrazňuje, že pokud jde o účast rozvojových zemí na budoucím klimatickém systému, musí EU jasně uznat, že prioritou těchto zemí je chudoba a rozvoj; rozvojových cílů tisíciletí OSN však nebude možno nikdy dosáhnout, pokud nebude řádně řešena problematika životního prostředí, k níž patří např. změna klimatu; udržitelný rozvoj a potírání chudoby by měly zůstat obecným rámcem, v němž by byly rozvojové země povzbuzovány k tomu, aby přijímaly politiky a opatření zohledňující problematiku změny klimatu, ať už za účelem jejich přizpůsobování nebo zmírňování;
42. podporuje proto vytvoření nového uceleného politického řešení, které by zlepšilo životní podmínky již tak zranitelného obyvatelstva prostřednictvím globální strategie rozvoje s odpovídající hospodářskou pomocí; doporučuje, aby tato nová strategie byla založena na spojitosti mezi změnou klimatu, řízením přírodních zdrojů, předcházení katastrofám a odstraňováním chudoby;
43. zdůrazňuje, že všechny rozvojové země mají právo na hospodářský rozvoj; zdůrazňuje, že EU a další vyspělé země musí pomáhat rozvojovým zemím při vývoji udržitelných technologií; zdůrazňuje však, že rozvojové země nemusí opakovat stejné způsoby znečišťování jako vyspělé země; věří, že pravidla mechanismu čistého rozvoje musí být změněna, aby dostála požadavkům udržitelného rozvoje; navrhuje, aby se úvěrové priority mezinárodních finančních institucí jakož i pomoci EU změnily ve prospěch podpory obnovitelné energie a energetické účinnosti; navrhuje proto multilaterální iniciativu "udržitelná energetika", do níž by byla zapojena EU a země jako Čína, Indie, Brazílie, Jižní Afrika atd. a některé velké korporace spjaté se sektorem energetiky, jejímž společným cílem by bylo zavedení úzké spolupráce v oblasti technologií s důrazem na energetiku a dopravu po vzoru nedávno uzavřeného partnerství mezi EU a Čínou v oblasti změny klimatu;
44. vyzývá Komisi, aby v rámci technologické spolupráce se zeměmi uvedenými v příloze B a v rámci přezkumu dohody z Cotonou pomohla vládám těchto zemí změnit jejich národní energetické strategie tak, aby se minimalizovala jejich závislost na dovážených fosilních palivech, aby využívaly výsledků technologického pokroku, především v oblasti obnovitelné energie, zejména biomasy, a aby jim pomohla v naplňování rozvojových cílů tisíciletí OSN;
45. trvá na potřebě zvýšit finanční pomoc pro nejméně rozvinuté země, aby se mohly přizpůsobit změně klimatu; v této souvislosti považuje úsilí o zachování lesů, především tropických pralesů, za nezbytné jak pro zmírnění změny klimatu, tak pro přizpůsobení se mu a naléhavě proto vyzývá Komisi, aby tuto potřebu považovala za prioritu v rámci své rozvojové spolupráce;
46. vyzývá Komisi, aby provedla studii proveditelnosti a výhod vytvoření systému osobních obchodovatelných emisních kvót v zájmu zapojení občanů a působení na spotřební návyky jednotlivců;
47. vyzývá orgány EU, aby šly příkladem tím, že sníží emise skleníkových plynů v různých oblastech svých činností, jako např. hospodárnějším využíváním energie v kancelářských budovách a při užívání veškerého vybavení, snížením emisí uhlíku při cestování atd.; věří, že zvláštní pozornost by měly věnovat cestám poslanců, a tudíž znovu zvážit umístění Evropského parlamentu na několika místech a vozům s nízkými emisemi uhlíku pro služby řidičů atd.;
48. vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy na úrovni EU s cílem zvýšit povědomí občanů o vlivu nehospodárné spotřeby a výroby na změnu klimatu;
49. uznává a podporuje řešení založená na informačních a komunikačních technologiích určená k oddělení hospodáškého růstu od energetické a materiální spotřeby a dopravy, čímž přispívají k udržitelnější společnosti; vyzývá Komisi, aby navrhla politická opatření, která by za pomoci informačních a komunikačních technologií urychlila pokrok v oblastech stavebnictví, dematerializace, dopravy a posunu od výroby ke službám;
50. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, sekretariátu UNFCCC a Světové obchodní organizaci se žádostí, aby jej poskytly všem smluvním stranám mimo EU.