Choisissez la langue de votre document :
- bg - български
- es - español
- cs - čeština
- da - dansk
- de - Deutsch
- et - eesti keel
- el - ελληνικά
- en - English
- fr - français
- ga - Gaeilge
- hr - hrvatski
- it - italiano
- lv - latviešu valoda
- lt - lietuvių kalba
- hu - magyar
- mt - Malti
- nl - Nederlands
- pl - polski
- pt - português
- ro - română
- sk - slovenčina
- sl - slovenščina
- fi - suomi
- sv - svenska
|
 Využití nástroje pružnosti |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise Evropskému parlamentu a Radě o využití nástroje pružnosti na obnovu a přestavbu zemí postižených tsunami podle bodu 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 (KOM(2005)0278 – C6-0211/2005)(1), - s ohledem na návrh na změnu č. 1/2005 předběžného návrhu rozpočtu na rok 2006 (SEK(2005)1269), - s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(2), - s ohledem na výsledek dohodovací schůze dne 24. listopadu 2005, který získal konečnou podobu na trialogu s Radou konaném dne 30. listopadu 2005, - s ohledem na čl. 120 odst. 1 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a na stanovisko Výboru pro rozvoj (A6-0395/2005), A. vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné financovat vnější závazky a odpovědnosti EU v odpovídající míře, B. vzhledem k tomu, že v období přijetí současného finančního výhledu nebyla předpokládána možnost účasti EU v nových velkých programech pro přestavbu, jak je tomu nyní, C. vzhledem k tomu, že návrh Komise by měl být upraven, aby odrážel výsledky dohodovacího řízení o rozpočtu ze dne 24. listopadu 2005 a trialogu ze dne 30. listopadu 2005, 1. zdůrazňuje, že o využití nástroje pružnosti, jak stanoví bod 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999, bylo pro okruh 4 rozhodnuto již šestým po sobě jdoucím rokem, protože pomoc při řešení mezinárodních krizí od roku 2000 nebylo možno financovat v rámci původního stropu v tomto okruhu; 2. schvaluje rozhodnutí připojené k tomuto usnesení; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi. PŘÍLOHA ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 15. prosince 2005 o využití nástroje pružnosti podle bodu 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 na obnovu a přestavbu Iráku, na pomoc při obnově a přestavbě zemí postižených tsunami, ve prospěch zemí s protokolem o cukru, jež budou dotčeny reformou režimu cukru v EU v roce 2006, a na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(3), a zejména bod 24 této dohody, vzhledem k tomu, že:
SE DOHODLY TAKTO: Článek 1 V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006 (dále jen "rozpočet na rok 2006") se nástroj pružnosti využije k poskytnutí částky 275 milionů EUR v položkách závazků.
Článek 2 Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie současně s rozpočtem na rok 2006. Ve Štrasburku dne 15. prosince 2005 Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda nebo předsedkyně
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Návrh souhrnného rozpočtu na rok 2006 (všechny oddíly) |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 272 odst. 4 třetí pododstavec této smlouvy, - s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 177 této smlouvy, - s ohledem na rozhodnutí Rady 2000/597/ES, Euratom ze dne 29. září 2000 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství(1), - s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(2), - s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu(3) na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2003/429/ES ze dne 19. května 2003 o úpravě finančního výhledu v rámci rozšíření(4), a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2003/430/ES ze dne 19. května 2003 o revizi finančního výhledu(5), - s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, který sestavila Rada dne 15. července 2005 (C6-0299/2005), - s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2005, o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, oddíl III – Komise(6), - s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2005 o návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2006, oddíl I – Evropský parlament, oddíl II – Rada, oddíl IV – Soudní dvůr, oddíl V – Účetní dvůr, oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor, oddíl VII – Výbor regionů, oddíl VIII (A) – Evropský veřejný ochránce práv, oddíl VIII (B) – Evropský inspektor ochrany údajů(7), - s ohledem na své změny a pozměňovací návrhy ze dne 27. října 2005 k návrhu souhrnného rozpočtu(8), - s ohledem na změny provedené Radou ve změnách a pozměňovacích návrzích k návrhu souhrnného rozpočtu, které přijal Parlament (14864/2005 – C6-0415/2005), - s ohledem na dohodovací řízení o rozpočtu konané dne 24. listopadu 2005, jak bylo dohodnuto v rámci trialogu dne 30. listopadu 2005, - s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. prosince 2005 o využití nástroje pružnosti podle bodu 24 interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 na obnovu a přestavbu Iráku, na pomoc při obnově a přestavbě zemí postižených tsunami, ve prospěch zemí s protokolem o cukru, jež budou dotčeny reformou režimu cukru v EU v roce 2006, a na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku(9), - s ohledem na článek 69 a přílohu IV jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0396/2005), A. vzhledem k tomu, že sociální soudržnost, hospodářský růst, vytváření pracovních míst, přínos evropských politik a duch solidarity, jak uvnitř, tak vně hranic Evropy, musí být cílem v pozadí rozpočtu na rok 2006, který musí přispět k řešení současných úkolů a k obnovení důvěry vůči Evropské unii, B. vzhledem k tomu, že by značné úsilí při plnění Lisabonské a Göteborské strategie mělo být vyvinuto také v podobě rozpočtových závazků a s ohledem na možnou novou finanční dohodu na nadcházející roky, C. vzhledem k tomu, že zapojení a podpora mladých lidí v celé Evropě a v rámci programů EU jsou velice důležité a že rozpočet na rok 2006 by měl zvláště přispět v této oblasti, 1. znovu opakuje, že trvá na základních prioritách, které odráží rozpočet na rok 2006, a zdůrazňuje příspěvek k Lisabonské a Göteborské strategii, k informační politice EU ve styku s občany a k financování nejdůležitějších mezinárodních závazků; je rovněž přesvědčen, že rozpočet na rok 2006 je přechodem k (možné) nové střednědobé rozpočtové dohodě na příští roky; 2. zdůrazňuje klíčový význam poskytnutí dostatečných položek plateb, které zamezí nahromadění nesplacených závazků; stanoví platby v rozpočtu na rok 2006 ve výši nejméně 1,01 % HND Společenství oproti 1,00 % v rozpočtu na rok 2005; je zklamán tím, že Rada nebyla ochotna přistoupit na dohodu o vyšší částce, ale je ochotna přijmout tuto výši plateb jako součást celkového kompromisu ve věci rozpočtu na rok 2006; 3. zdůrazňuje, že v roce 2006 jsou prioritou mladí lidé a zvláštní rozpočtový příspěvek k posílení důležitých evropských programů v této oblasti; 4. poznamenává, že Komise každý rok v říjnu předkládá Parlamentu návrhy na změnu v předběžném návrhu rozpočtu s uvedením předvídané výše nezbytných výdajů v okruhu 1 pro rozpočet následujícího roku; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila podobné dokumenty pro všechny ostatní okruhy v rozpočtu tak, aby byl Parlament při sestavování rozpočtu na následující rok plně informován; 5. poznamenává, že v průběhu jednání o rozpočtu na rok 2006 Komise svým postojem nijak nepřispěla ke snazšímu dosažení dohody mezi oběma složkami rozpočtového orgánu; zdůrazňuje, že je důležité, aby Komise plnila svou úlohu důvěryhodného a nestranného rozhodce mezi oběma složkami rozpočtového orgánu, a pak bude zajištěno, že Parlament bude plně spolupracovat; Okruh 1: Zemědělství 6. lituje skutečnosti, že Rada na základě své výsadní pravomoci v oblasti povinných výdajů snížila rozpočtové prostředky v různých položkách v tomto odvětví, ale zároveň s potěšením vítá zvýšení finančních prostředků pro potravinové programy pro osoby v existenčních nesnázích; 7. vítá dohodu mezi Parlamentem a Radou o návrhu Komise č. 2/2005 na změnu návrhu rozpočtu a o revizi finančních podstropů v tomto okruhu s cílem umožnit opatření odlišení v souvislosti s reformou SZP; Okruh 2: Strukturální opatření 8. vítá skutečnost, že v roce 2005 nadále trvá vysoká míra provádění strukturálních opatření ze strany mnoha zemí, a bere na vědomí prognózy Komise, že tento pozitivní vývoj by měl být udržen i v roce 2006; 9. je však zklamán tím, že oproti pozitivním náznakům z prvního pololetí tohoto roku se provádění strukturálních opatření nevyvíjí tak dobře, jak se věřilo; je přesvědčen, že důvodem je do značné míry obtížné počáteční období, kterým procházely nové programy a zejména nové postupy přímo v členských státech; připomíná, že se podobný jev se vyskytnul v EU 15 na začátku období stávajícího finančního výhledu; připomíná proto, že tyto problémy v počátečním období si nelze v žádném případě vysvětlovat jako obecný problém absorpční kapacity v nových členských státech, s optimismem očekává, že s podporou Komise dokáží tyto země značně zlepšit využívání strukturálních fondů v roce 2006; 10. je odhodlán zajistit efektivní provádění strukturálních opatření a poskytnout potřebné rozpočtové prostředky; domnívá se, že vzhledem k neočekávaným prodlevám v čerpání prostředků představují položky plateb navržené v návrhu rozpočtu Komise nejpřesnější odhad potřeb pro rok 2006 a umožní dostatečnou základní míru provádění programů; 11. schvaluje návrh společného prohlášení, které je připojeno k tomuto usnesení výslovně z toho důvodu, aby bylo v případě potřeby možné dát k dispozici další položky plateb prostřednictvím opravného rozpočtu na rok 2006; Okruh 3: Vnitřní politiky 12. zdůrazňuje význam Lisabonské a Göteborské strategie pro udržitelný rozvoj, konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a sociální soudržnost a považuje za důležité poskytnout přiměřené rozpočtové prostředky na její uskutečňování; zvýšil proto prostředky na tyto politiky pro rok 2006 a rozhodl se znovu provést řadu změn souvisejících s Lisabonskou strategii v celkové výši přibližně 130 milionů EUR; 13. vítá politickou dohodu s Radou na zvýšení prostředků pro řadu programů v této oblasti, které jsou předmětem spolurozhodování; toto zvýšení překračuje částky stanovené v příslušných finančních rámcích; poukazuje na to, že k této dohodě došlo s využitím nástrojů, které skýtá interinstitucionální dohoda, a že Komise potvrdila možnost využití těchto dodatečných prostředků; 14. v souvislosti s tím upozorňuje na dodatečné finanční prostředky pro MSP, na politiku výzkumu, a na programy Socrates, LIFE III, YOUTH a pro kulturní organizace propagující evropské myšlenky; 15. považuje program Erasmus za jednu z hlavních priorit a rozhodl se zvýšit financování studentských výměn a – což je velmi důležité – umožnit zvýšení stipendia pro jednotlivé studenty, a učinit tak program přístupnějším a spravedlivějším, protože se jej budou moci ve větší míře zúčastnit studenti bez ohledu na zázemí, z něhož pocházejí; 16. schválil několik pilotních projektů, mimo jiné, s cílem podpořit a urychlit provádění akcí mobility (návštěv a výměn) pro žáky středních škol, které by měly být zahájeny v rámci programu Comenius od 1. ledna 2007 - přeshraniční spolupráce v boji proti přírodním katastrofám a bezpečnosti transevropské silniční sítě a - pokračování pilotního projektu boje proti terorismu; vyzývá Komisi, aby navrhla konstruktivní a inovační možnosti pro provádění projektů ve spolupráci s Parlamentem; 17. se rozhodl zvýšit prostředky v řadě rozpočtových položek na informační politiku na podporu znovuzahájení těchto akcí po té, co Komise předloží Bílou knihu o komunikaci a demokracii; zdůrazňuje potřebu uskutečňovat tuto novou strategii v úzké spolupráci s Parlamentem; při druhém čtení se rozhodl uvolnit část prostředků z rezervy; 18. trvá na tom, že je ještě hodně práce v oblasti zjednodušování postupů a snižování administrativní zátěže s cílem usnadnit činnost osobám a organizacím, které jsou příjemci finančních prostředků EU; rozhodl se proto zachovat soubor změn směřujících ke zjednodušení, zároveň však uznává, že již bylo dosaženo určitého pokroku, zejména v souvislosti s prací na finančním nařízení; 19. opakuje svou obvyklou podporu agenturám, a zejména novým agenturám; připomíná nicméně, že jejich plány pracovních míst nelze každoročně zvyšovat, aniž by agentury rozpočtový orgán ujistily, že jsou dodržována pravidla společná pro všechny orgány, pokud jde o přijímání nových zaměstnanců a jejich postup v zaměstnání; 20. očekává, že Komise dokončí pokyny pro personální politiku do konce března 2006 a předá je rozpočtovému orgánu; Okruh 4: Vnější politiky 21. zdůrazňuje, že programy v rámci vnějších politik musí být přiměřeným způsobem financovány, aby odpovídaly skutečným potřebám, a že v důsledku zvýšené odpovědnosti a účasti EU, zejména v oblasti pomoci při obnově a humanitárních akcí, se finanční rámci, který byl dohodnut v roce 1999 ukazuje se jako nedostatečný, protože se na něj činí nové nároky; 22. potvrzuje své odhodlání podporovat nové akce a odpovědnosti EU a zároveň dbát na to, aby se tak nedělo na úkor tradičních priorit, jako jsou probíhající programy spolupráce, akce týkající se rozvojových cílů tisíciletí a důležité programy, např. program v oblasti lidských práv; 23. vítá proto rozhodnutí využít nástroj pružnosti v celkové výši 275 milionů EUR na programy obnovy po tsunami, program obnovy v Iráku a nová podpůrná opatření pro země AKT po reformě v odvětví cukru, a na Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP); 24. souhlasí s podstatným zvýšením prostředků pro akce SZBP, aby bylo možno reagovat na mezinárodní situaci, zejména na potřebu předcházení konfliktům a jejich řešení, a zajistit, aby byla Evropská unie schopna hrát svou úlohu v této oblasti; schvaluje návrh společného prohlášení v příloze k tomuto usnesení, ve kterém se Rada a Parlament dohodly, že výrazné zvýšení finančních prostředků pro SBZP poskytovaných z rozpočtu Společenství bude doprovázeno zlepšením informačních a konzultačních opatření; vítá skutečnost, že Rada se zavázala v tomto politickém konzultačním procesu k zastoupení na úrovni velvyslanců; Okruh 5: Správa 25. rozhodl se potvrdit svůj postoj z prvního čtení, pokud jde o správní výdaje; zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout rovnováhy mezi uplatňováním rozpočtové kázně a poskytnutím potřebných rozpočtových zdrojů institucím na zajištění jejich řádného chodu; potvrzuje své rozhodnutí z prvního čtení obnovit všechna pracovní místa, která Rada neschválila, zachovat však rezervu ve výši 16 milionů EUR ve správních výdajích do té doby, než budou splněny všechny podmínky; 26. rozhodl se uvolnit část rezervy týkající se komitologie a očekává výsledky vysvětlovacích schůzek Parlamentu a Komise zaměřených na revizi rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(10); 27. vítá rozhodnutí přijaté s cílem zvýšit finanční prostředky určené pro kulturní organizace (15 04 01 03) o 1 milion EUR odhlasovaný v položce 15 06 01 07; připomíná své usnesení ze dne 27. října 2005 v prvním čtení rozpočtu na rok 2006, zejména bod 33; žádá Komisi, aby provedla rozdělení této dodatečné částky, která je k dispozici, se zvláštním zřetelem k těm organizacím, které byly po mnoho let úspěšně podporovány prostřednictvím grantů Evropské unie, jako Orchestr mládeže Evropské unie, Barokní orchestr Evropské unie a Nadace Yehudiho Menuhina; 28. žádá instituce, aby do 15. února 2006 předložily společnou zprávu o přijímání zaměstnanců v souvislosti s rozšířením včetně statistických údajů k 15. lednu 2006 týkajících se počtu a třídy pracovních míst obsazených stálými zaměstnanci podle státní příslušnosti, míst obsazených dočasnými zaměstnanci a volných míst; vyzývá instituce, aby zahrnuly do této zprávy akční plán obsahující opatření pro další přijímání zaměstnanců a zabývající se problémem dostupnosti uchazečů v některých kategoriích z některých členských států; Okruh 7: Předvstupní strategie 29. potvrzuje své rozhodnutí zajistit větší rozpočtovou průhlednost v souvislosti s pomocí Společenství pro kandidátské země nebo země, které teprve usilují o status kandidátské země, zejména vzhledem ke skutečnosti, že vstoupí v platnost nový předvstupní nástroj, v němž bude do jediného aktu konsolidována řada geografických a tematických programů; o 30. pověřuje svého předsedu, aby prohlásil rozpočet za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie; 31. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Soudnímu dvoru, Účetnímu dvoru, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů, evropskému veřejnému ochránci práv, evropskému inspektorovi ochrany údajů a ostatním dotčeným orgánům a institucím. PŘÍLOHA SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ 1. Položky plateb Pokud plnění položek plateb pro strukturální fondy přesáhne 40 % do konce července roku 2006 nebo pokud bude Komise z jiného důvodu přesvědčena o nedostatku položek plateb v rozpočtu, předloží nejpozději do října rozpočtovému orgánu předběžný návrh opravného rozpočtu (PNOR), a to po přezkoumání možností pro přesunutí položek plateb v rámci celkového rozpočtu, včetně okruhu 2, a po vyhodnocení možných zdrojů dodatečných příjmů. Evropský parlament a Rada rozhodnou o PNOR v jediném čtení, aby potřebné dodatečné prostředky byly k dispozici nejpozději počátkem listopadu roku 2006. 2. SZBP Evropský parlament a Rada nadále plně podporují stávající společné prohlášení o SZBP, které bylo přijato v rámci dohodovacího jednání o rozpočtu v listopadu roku 2002, následnou výměnu dopisů ze dne 5. prosince 2003 a jejich provedení v plném rozsahu. Potvrzují, že od roku 2006 bude účast na společných zasedáních (jež se budou konat nejméně jednou za čtvrt roku za účelem poskytnutí včasných informací o nedávném i budoucím vývoji a o jeho dopadu na rozpočet) vymezena takto: Evropský parlament: poslanci Rada: velvyslanci (předseda Politického a bezpečnostního výboru). 3. SZBP a programy přijaté v rámci spolurozhodování Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby co nejdříve v roce 2006 přijala vhodná opatření pro příslušné převody za účelem provedení této dohody dosažené ohledně SZBP a programů schvalovaných postupem spolurozhodování.
| ||||||||||||||||||||||||||||
| Programy kontroly rybolovu * |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup konzultace) Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0328)(1), - s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0273/2005), - s ohledem na článek 51 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A6-0339/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; 3. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 4. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; 5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly ***II |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup spolurozhodování: druhé čtení) Evropský parlament, - s ohledem na společný postoj Rady (9856/2005 – C6-0274/2005), - s ohledem na svůj postoj v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2003)0448)(2), - s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, - s ohledem na článek 62 jednacího řádu, - s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro dopravu a cestovní ruch (A6-0377/2005), 1. schvaluje pozměněný společný postoj; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. Postoj Evropského parlamentu přijatý v druhém čtení dne 15. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 71 odst. 1 této smlouvy, s ohledem na směrnici 1999/62/ES(3), a zejména na článek 7 uvedené směrnice, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4), s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5), v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(6), vzhledem k těmto důvodům: (1) Zamezení narušování hospodářské soutěže mezi dopravci v členských státech, řádné fungování vnitřního trhu a zvýšená konkurenceschopnost závisí na spravedlivých mechanismech zřizovaných za účelem hrazení nákladů na pozemní komunikace dopravci. Určitého stupně harmonizace již bylo dosaženo směrnicí 1999/62/ES. (2) Spravedlivější systém vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací založený na zásadě "uživatel platí" a na schopnosti uplatňovat zásadu "znečišťovatel platí", např. prostřednictvím rozlišení mýtného podle účinku vozidel na životní prostředí, je nesmírně důležitý pro podporu udržitelné dopravy ve Společenství. Cíle optimálního využívání stávající silniční sítě a dosažení podstatného snížení negativního dopadu tohoto využívání by mělo být dosaženo tak, aby nedošlo ke dvojímu zdanění, a bez ukládání dalšího zatížení na hospodářské subjekty, v zájmu zdravého hospodářského růstu a řádného fungování vnitřního trhu, včetně okrajových regionů. (3) Komise oznámila svůj záměr navrhnout směrnici o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací v bílé knize "Evropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout". Evropský parlament v usnesení ze dne 12. února 2003(7)o závěrech bílé knihy potvrdil potřebu výběru poplatků za užívání pozemních komunikací. Následně po zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001, na kterém byla věnována zvláštní pozornost otázce udržitelné dopravy, byl záměr Komise předložit novou směrnici o "Eurovignette" přivítán rovněž na zasedáních Evropské rady v Kodani ve dnech 12. a 13. prosince 2002 a na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003. (4) V bodě 29 závěrů předsednictví ze zasedání ve dnech 15. a 16. června 2001 v Göteborgu Evropská rada prohlásila, že udržitelná dopravní politika by měla řešit rostoucí objem dopravy a míru hustoty dopravy, hluku a znečištění a podpořit využívání těch způsobů dopravy, které jsou ohleduplné vůči životnímu prostředí, i úplnou internalizaci sociálních a environmentálních nákladů. (5) Pro účely zavedení mýtného bere směrnice 1999/62/ES v úvahu náklady na pozemní výstavbu, udržování a rozvoj pozemních komunikací. Je třeba přijmout konkrétní ustanovení za účelem vyjasnění nákladů na výstavbu, které je možné zohlednit. (6) Činnosti v oblasti mezinárodní silniční dopravy se soustřeďují na transevropskou silniční dopravní síť. Pro komerční dopravu má navíc klíčový význam řádné fungování vnitřního trhu. Pro komerční dopravu v rámci transevropské dopravní sítě vymezené v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě by tedy měl platit rámec Společenství(8). Podle zásady subsidiarity a v souladu se Smlouvou by členské státy měly mít možnost neomezeně uplatnit mýtné nebo poplatky za užívání na silnicích jiných, než silnicích v rámci transevropské silniční sítě. Rozhodnou-li se členské státy na svém území zachovat nebo zavést mýtné nebo poplatky za užívání pouze na částech transevropské silniční sítě a na ostatních částech, z důvodů, jako je např. jejich izolovanost nebo nízká míra hustoty provozu či znečištění, nebo když je to nezbytné pro zavedení nového režimu mýtného, nikoliv, neměl by výběr těch částí sítě, které podléhají mýtnému či poplatkům, znevýhodňovat mezinárodní dopravu a neměl by způsobit narušení hospodářské soutěže mezi provozovateli. Tytéž požadavky by měly platit v případě, kdy členský stát zachová nebo zavede mýtné nebo poplatky za užívání na silnicích, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, např. na souběžně vedoucích silnicích, za účelem řízení dopravních toků. (7) Rozhodne-li se členský stát rozšířit působnost mýtného nebo poplatků za užívání i mimo transevropskou silniční síť, např. na souběžně vedoucí silnice, na které by se mohla doprava z transevropské silniční sítě odklánět nebo které představují pro některé části této sítě přímou konkurenci, měl by zajistit koordinaci s orgány odpovědnými za tyto silnice. (8) Z důvodů nákladové efektivnosti není při zavádění systémů mýtného nutné, aby celá pozemní komunikace, na niž se vztahuje mýtné, podléhala omezením přístupu umožňujícím kontrolu vybíraného mýtného. Členské státy se mohou rozhodnout, že budou tuto směrnici provádět pomocí používání mýtného pouze na určitém místě pozemní komunikace, na niž se mýtné vztahuje. To by nemělo znevýhodňovat dálkovou dopravu. (9) Mýtné by mělo být založeno na zásadě návratnosti nákladů na pozemní komunikace. V případech, kdy jsou takové pozemní komunikace spolufinancovány ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, by se příspěvek z finančních prostředků Společenství neměl získávat zpět prostřednictvím mýtného, pokud v příslušných nástrojích Společenství neexistují zvláštní ustanovení, která při stanovení výše částky spolufinancování Společenství zohledňují budoucí příjmy z výběru mýtného. (10) Důležitým prvkem systému výběru poplatků je skutečnost, že uživatel má možnost přijímat rozhodnutí, která ovlivní zatížení mýtným, a to výběrem nejméně znečišťujících vozidel, období s nižší hustotou provozu nebo méně zatížených dopravních cest. Členské státy by proto měly mít možnost rozlišovat mýtné podle emisní kategorie vozidla (klasifikace "EURO") a podle úrovně škod, které vozidlo působí komunikacím, jakož i podle místa, času a úrovně dopravní neprůjezdnosti. Takové rozlišování úrovně mýtného by mělo být úměrné sledovanému účelu. (11) Aspekty stanovení obchodních cen za užívání pozemních komunikací, které nejsou upraveny touto směrnicí, by měly být v souladu s pravidly Smlouvy. (12) Tato směrnice nevylučují možnost, aby členské státy, které zavedou systém mýtného nebo poplatky za užívání pozemních komunikací, stanovily vhodnou kompenzaci za tyto poplatky, aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy. Tato kompenzace by neměla vést k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a měla by se na ni vztahovat příslušná ustanovení práva Společenství, zejména minimální sazby daní z vozidel uvedené v příloze I směrnice 1999/62/ES a ustanovení směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(9). (13) Pokud členské státy vybírají mýtné nebo poplatky za užívání silnic v rámci transevropské silniční sítě, měly by být silnice, jejichž užívání je zpoplatněno, odpovídajícím způsobem upřednostněny v plánech údržby členských států. Příjmy z mýtného nebo poplatků za užívání by se měly používat na údržbu příslušné infrastruktury a na odvětví dopravy jako celek, a to v zájmu vyváženého a udržitelného rozvoje dopravních sítí. (14) Zvláštní pozornost by měla být věnována horským oblastem, jako jsou Alpy nebo Pyreneje. Zavedení projektů nových pozemních komunikací velkého rozsahu často neuspělo, protože nebyly k dispozici potřebné dostačující finanční zdroje. V takových regionech je proto možné po uživatelích požadovat zvýšené mýtné za účelem financování významných projektů velmi vysoké evropské hodnoty, včetně projektů zahrnujících další druh dopravy v tomtéž koridoru. Tato částka by měla být vázána na finanční potřeby projektu. Měla by být rovněž vázána na základní výši mýtného, aby se předešlo uměle vysokému stanovení mýtného v jakémkoli koridoru, které by mohlo vést k odklonu dopravy do ostatních koridorů a tím způsobovat problémy místní dopravní neprůjezdnosti a neefektivního využití sítí. (15) Poplatky by neměly být diskriminující a jejich výběr by neměl zahrnovat nadměrné formality nebo tvořit překážky na vnitřních hranicích. Měla by proto být přijata odpovídající opatření pro usnadnění plateb příležitostným uživatelům, zejména tam, kde mýtné nebo poplatky za užívání jsou vybírány výhradně prostřednictvím systému, který vyžaduje používání elektronického platebního nástroje (palubní jednotky). (16) Aby se předešlo odklánění dopravy z důvodu odlišných režimů mezi členskými státy a třetími zeměmi, měla by se Komise při jednání o mezinárodních smlouvách snažit zajistit, aby třetí země nepřijímaly žádná opatření, která by mohla ve svém důsledku znevýhodňovat tranzitní dopravu, jako je např. systém obchodování s tranzitními právy. (17) V zájmu zajištění konsistentního harmonizovaného používání systémů vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací by u nových režimů mýtného měly být vypočteny náklady v souladu se souborem základních zásad uvedených v příloze II nebo by měly být stanoveny na úrovni nepřevyšující úroveň, která by byla vypočtena při použití těchto zásad. Tyto požadavky by se neměly vztahovat na stávající režimy, ledaže by v budoucnu byly podstatně pozměněny. K takovým podstatným změnám by patřily jakékoliv významné změny původních podmínek režimu mýtného na základě změny smlouvy s provozovatelem systému mýtného, avšak nikoli změny stanovené v původním režimu. V případě koncesních smluv by podstatné změny mohly být provedeny v souladu s postupem zadávání veřejných zakázek. V zájmu dosažení transparentnosti bez tvoření překážek fungování tržního hospodářství a partnerství veřejného a soukromého sektoru by členské státy měly sdělovat Komisi tak, aby byla s to zaujímat stanoviska, údaje o jednotkových hodnotách a jiných ukazatelích, které hodlají použít pro výpočet různých nákladových složek poplatků, nebo v případě koncesních smluv příslušnou smlouvu a referenční případ. Stanovisky Komise přijatými před zavedením nových režimů mýtného v členských státech není v žádném případě dotčena povinnost Komise zajistit v souladu se Smlouvou dodržování právních předpisů Společenství. (18) Aby bylo možné v budoucnu přijmout podložené a objektivní rozhodnutí ohledně možného uplatňování zásady "znečišťovatel platí" na všechny druhy dopravy prostřednictvím internalizace vnějších nákladů, je třeba vypracovat zásady jednotného výpočtu, které by se zakládaly na vědecky uznávaných údajích. Budoucí rozhodnutí o této věci by mělo plně zohledňovat daňovou zátěž, kterou společnosti provozující silniční přepravu zboží již nesou, včetně daně z vozidel a spotřební daně z paliv. (19) Komise by měla začít pracovat na vytvoření všeobecně použitelného, průhledného a komplexního modelu pro hodnocení vnějších nákladů u všech druhů dopravy, který bude sloužit jako základ pro budoucí výpočty poplatků za infrastrukturu. Při této práci by měla Komise přezkoumat všechny možnosti skladby vnějších nákladů, které je třeba brát v úvahu, s ohledem na složky uvedené v její bílé knize z roku 2001 "Evropská dopravní politika pro rok 2010", a provést pečlivé zhodnocení dopadů, které by internalizace jednotlivých možností nákladů měla. Evropský parlament a Rada souhlasí, že návrh další revize směrnice 1999/62/ES předložený Komisí bedlivě přezkoumají. (20) V zájmu rozvoje systému výběru poplatků za užívání pozemních komunikací je dosud nutný další technologický pokrok. Měl by existovat postup, umožňující Komisi přizpůsobit požadavky směrnice 1999/62/ES technickému pokroku po konzultacích s členskými státy provedenými za tímto účelem. (21) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (10). (22) Jelikož cíle této směrnice, totiž harmonizace podmínek vztahujících se na mýtné a poplatky za užívání pozemních komunikací, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může ho být proto z důvodu jeho evropského rozměru a s ohledem na zabezpečení vnitřního trhu v oblasti dopravy lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné. (23) Směrnice 1999/62/ES by měla být odpovídajícím způsobem změněna, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Směrnice 1999/62/ES se mění takto: 1) Článek 2 se mění takto:
2) Článek 7 se mění takto:
3) Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 7a 1. Při stanovení výše váženého průměrného mýtného, které má být vybíráno na dotyčné síti pozemních komunikací nebo jasně vymezené části této sítě, vezmou členské státy v úvahu různé náklady uvedené v čl. 7 odst. 9. Zohledněné náklady se vztahují k síti nebo části sítě, na níž je vybíráno mýtné, a k vozidlům, na která se vztahuje povinnost platit mýtné. Členské státy se mohou rozhodnout, že pro zajištění návratnosti těchto nákladů nepoužijí příjmy z mýtného nebo že zajistí návratnost pouze určité procentuální části těchto nákladů. 2. Mýtné se stanoví podle článku 7 a odstavce 1 tohoto článku. 3. U nových režimů výběru mýtného jiných než jsou režimy zahrnující koncesní mýtné, které členské státy zavedou po …(12), provedou členské státy výpočet nákladů pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu mýtného uvedených v příloze III. U nového koncesního mýtného zavedeného po …* dosáhne maximální úroveň mýtného úrovně rovnocenné nebo nižší, než která by byla vypočtena pomocí metodiky založené na základních zásadách výpočtu mýtného uvedených v příloze III. Posouzení takové rovnocennosti se provede za dostatečně dlouhé referenční období odpovídající povaze koncesní smlouvy. Režimy výběru mýtného, které jsou zavedeny již …(13), nebo pro které již byly předloženy nabídky nebo reakce na výzvy k vyjednávání v rámci vyjednávacího řízení v souladu s postupem zadávání veřejných zakázek před …*, nepodléhají povinnostem uvedeným v tomto odstavci, a to po dobu platnosti těchto režimů a za předpokladu, že nebudou podstatně pozměněny. 4. Členské státy sdělí Komisi nejméně čtyři měsíce před zavedením nového režimu výběru mýtného:
5. Členské státy rovněž informují Komisi nejméně čtyři měsíce před jejich uplatněním o nových režimech mýtného, použitých na souběžně vedoucí silnice, na které by se mohla doprava z transevropské silniční sítě odklánět nebo které představují přímou konkurenci pro některé části této sítě, na kterých se mýtné vybírá. Tyto informace obsahují alespoň vysvětlení zeměpisného rozsahu sítě, na níž se vztahuje mýtné, jakých vozidel se týká a uvažovanou výši mýtného a také vysvětlení, jak byla výše mýtného stanovena. 6. U případů, na něž se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 3, Komise sdělí do čtyř měsíců od obdržení informací podle odstavce 4 své stanovisko, v němž uvede, zda tyto povinnosti byly splněny. K režimům mýtného uvedeným v odstavci 5 může Komise také předložit stanovisko, zejména s ohledem na proporcionalitu a průhlednost navrhovaných režimů a jejich pravděpodobný dopad na hospodářskou soutěž v souvislosti s vnitřním trhem a volným pohybem zboží. Stanoviska Komise jsou poskytnuta výboru uvedenému v čl. 9c odst. 1. 7. Pokud si členský stát přeje použít ustanovení čl. 7 odst. 11 týkající se režimů výběru mýtného, jež byly již ke …(14) zavedeny, poskytne dotyčný členský stát informace, které prokáží, že vážené průměrné mýtné používané na dotyčné pozemní komunikaci splňuje čl. 2 písm. aa), čl. 7 odst. 9 a čl. 7 odst. 10. "4) Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 7b Tato směrnice neomezuje svobodu členských států, které zavedou režim mýtného nebo poplatků za užívání infrastruktury, poskytovat za tyto poplatky vhodnou kompenzaci, aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy. "5) V čl. 8 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto: "
6) Vkládá se nový článek, který zní: "Článek 8a Každý členský stát provádí kontrolu režimu mýtného nebo poplatků za užívání, aby zajistil jeho transparentní a nediskriminační fungování. "7) Článek 9 se mění takto:
8) Vkládají se nové články, které znějí: "Článek 9a Členské státy zavedou patřičné kontroly a určí systém sankcí použitelný při porušení vnitrostátních ustanovení přijatých podle této směrnice; přijmou veškerá potřebná opatření k zajištění jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Článek 9b V souvislosti s prováděním této směrnice a zejména přílohy III usnadní Komise dialog a vzájemnou výměnu technického know-how mezi členskými státy. Postupem podle čl. 9c odst. 3 Komise aktualizuje a objasní přílohy 0, III a IV s ohledem na technický pokrok a přílohy I a II s ohledem na inflaci. Článek 9c 1. Komisi je nápomocen výbor. 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. 4. Výbor přijme svůj jednací řád. "9) Článek 11 se nahrazuje tímto: "Článek 11 Do …(15) předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, přičemž přihlédne k technologickému rozvoji a vývoji hustoty silničního provozu, včetně používání vozidel nad 3,5 tuny a pod 12 tun, a vyhodnotí její dopad na vnitřní trh, včetně dopadu na ostrovní, špatně přístupné a okrajové regiony Společenství, na úrovně investic v tomto odvětví a na přínos směrnice k cílům udržitelné dopravní politiky. Členské státy zašlou Komisi nezbytné údaje pro zprávu do …(16)*. Poté, co přezkoumá všechny možnosti včetně nákladů spojených s životním prostředím, hlukem, hustotou provozu a zdravím, předloží Komise do ...(17)** všeobecně použitelný, průhledný a komplexní model pro hodnocení vnějších nákladů, který bude sloužit jako základ pro budoucí výpočty poplatků za infrastrukturu, přičemž tento model bude doprovázet analýza dopadů internalizace vnějších nákladů na všechny druhy dopravy a strategie postupného použití tohoto modelu na všechny druhy dopravy. Tato zpráva a tento model budou případně doprovázet návrhy Evropského parlamentu a Rady na další revizi této směrnice. "10) Tabulka v příloze II uvádějící výši ročních poplatků se nahrazuje tímto: "
11) Poslední věta v příloze II se nahrazuje tímto: "Denní poplatek za užívání je stejný pro všechny kategorie vozidel a činí 11 EUR. "12) Doplňuje se nová příloha 0, jejíž text je uveden v příloze I této směrnice. 13) Doplňuje se nová příloha III, jejíž text je uveden v příloze II této směrnice. 14) Doplňuje se nová příloha IV, jejíž text je uveden v příloze III této směrnice. Článek 2 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do …(18). Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a srovnávací tabulku mezi ustanoveními této směrnice a přijatými vnitrostátními předpisy. Článek 3 Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 4 Tato směrnice je určena členským státům. V …dne Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda nebo předsedkyně PŘÍLOHA I "PŘÍLOHA 0 MEZNÍ HODNOTY EMISÍ 1. Vozidlo "EURO 0"
2. Vozidla "EURO I"/"EURO II"
3. Vozidla "EURO III"/"EURO IV"/"EURO V"/"EEV"
4. Budoucí emisní třídy vozidel vymezené směrnicí 88/77/EHS a následnými změnami mohou být vzaty v úvahu." PŘÍLOHA II "PŘÍLOHA III ZÁKLADNÍ ZÁSADY ROZVRŽENÍ NÁKLADŮ A VÝPOČTU MÝTNÉHO Tato příloha stanovuje základní zásady výpočtu váženého průměrného mýtného s cílem zohlednit čl. 7 odst. 9. Povinností stanovovat mýtné v závislosti na nákladech není dotčena svoboda členských států rozhodnout se v souladu s čl. 7a odst. 1 nepoužít příjmy z mýtného k dosažení plné návratnosti nákladů, ani svoboda stanovovat v souladu s čl. 7 odst. 10 jednotlivé částky mýtného v jiné než průměrné výši(19). Používání těchto zásad musí být plně v souladu s jinými současnými závazky v rámci právních předpisů Společenství, zejména pokud jde o požadavek udělovat koncesní smlouvy v souladu se směrnicí 2004/18/ES a jinými nástroji Společenství v oblasti zadávání veřejných zakázek. Pokud členský stát jedná s jednou nebo více třetími stranami s cílem udělit koncesní smlouvu na výstavbu nebo provoz části svých pozemních komunikací, nebo za tímto účelem uzavře podobnou dohodu na základě vnitrostátních právních předpisů, nebo dohodu podepsanou vládou členského státu, soulad s těmito zásadami se posoudí na základě výsledku těchto jednání. 1. Definice sítě a vozidel, na něž se směrnice vztahuje – Pokud se v celé transevropské silniční síti (TEN) nepoužije jediný režim mýtného, upřesní členský stát, která část nebo části sítě mají podléhat režimu mýtného, jakož i systém používaný k třídění vozidel za účely rozlišení sazeb mýtného. Členské státy rovněž uvedou, zda rozšiřují rozsah jejich režimu mýtného na vozidla pod prahovou hodnotu 12 tun. – Pokud se členský stát rozhodne přijmout různá opatření na dosažení návratnosti nákladů u jednotlivých částí své sítě (jak umožňuje čl. 7a odst. 1 ), u každé jasně vymezené části sítě musí být použit samostatný výpočet nákladů. Členský stát se může rozhodnout svoji síť rozdělit do několika jasně vymezených částí za účelem zavedení samostatných koncesních nebo podobných smluv pro každou část . 2. Náklady na pozemní komunikace 2.1 Investiční náklady – Investiční náklady zahrnují stavební náklady (včetně finančních nákladů) a náklady na rozvoj pozemních komunikací, popřípadě rovněž návratnost kapitálové investice nebo ziskovou marži. K investičním nákladům dále patří pořizovací náklady pozemků, náklady na plánování, projektování, dohled nad stavebními zakázkami a řízením projektů, a na archeologický a půdní průzkum, jakož i další příslušné vedlejší náklady. – Návratnost stavebních nákladů je buď založena na plánované životnosti pozemní komunikace nebo jiné podobné době odepisování (nejméně 20 let), kterou lze považovat za vhodnou z důvodů financování prostřednictvím koncesní smlouvy nebo jiným způsobem. Délka doby odepisování může být klíčovou proměnnou v jednáních o udělení koncesních smluv, zejména přeje-li si dotyčný členský stát stanovit jako součást smlouvy horní mez, co se týče použitelného váženého průměrného mýtného. – Aniž je dotčen výpočet investičních nákladů, může zajišťování návratnosti nákladů:
– Veškeré pořizovací náklady vycházejí ze zaplacených částek. Náklady, které mají teprve vzniknout, budou vycházet z přiměřených předpokládaných nákladů. – Lze předpokládat, že vládní investice jsou financovány výpůjčkami. Úroková sazba, která se použije na pořizovací náklady, je totožná se sazbami používanými pro vládní výpůjčky během uvedeného období. – Přidělení nákladů těžkým nákladním vozidlům se provádí objektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k podílu těžkých nákladních vozidel na provozu v silniční síti a souvisejícím nákladům. Kilometry ujeté těžkými nákladními vozidly lze za tímto účelem upravit podle objektivně odůvodněných "koeficientů ekvivalence" jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4(20). – Rezerva na odhadovanou kapitálovou návratnost nebo ziskovou marži je přiměřená podle tržních podmínek a může se měnit za účelem poskytnutí výkonnostních pobídek třetí smluvní straně v souvislosti s požadavky na jakost služeb. Kapitálovou návratnost lze vyhodnotit s použitím hospodářských ukazatelů jako je IRR (vnitřní míra výnosnosti) nebo WACC (vážený průměr ceny kapitálu). 2.2 Roční náklady na údržbu a náklady na strukturální opravy – Tyto náklady zahrnují jak roční náklady na údržbu sítě a pravidelně se opakující náklady na opravu, zesílení a obnovu povrchu, za účelem trvalého zajištění úrovně provozní funkčnosti sítě. – Tyto náklady se rozdělí mezi těžká nákladní vozidla a jiná vozidla v silničním provozu na základě skutečných a předpokládaných podílech ujetých kilometrů a lze je upravit s použitím věcně oprávněných koeficientů ekvivalence, jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4. 3. Náklady na provoz, řízení a výběr mýtného
Náklady mohou zahrnovat kapitálovou návratnost nebo ziskovou marži odrážející stupeň přeneseného rizika. Tyto náklady se přerozdělují rovným a transparentním způsobem mezi všechny třídy vozidel podléhající režimu mýtného. 4. Podíl nákladní dopravy, koeficienty ekvivalence a opravný mechanismus – Výpočet mýtného se zakládá na skutečném nebo předpokládaném podílu těžkých nákladních vozidel na ujetých kilometrech, v případě potřeby upravených s použitím koeficientů ekvivalence, aby se řádně zohlednily zvýšené náklady na výstavbu a opravu pozemních komunikací pro použití nákladními vozidly. – Tato tabulka uvádí soubor orientačních koeficientů ekvivalence. Pokud členský stát použije koeficienty ekvivalence s poměry odlišnými od poměrů uvedených v tabulce, musejí se zakládat na věcně odůvodnitelných kritériích a musejí být zveřejněny.
– Režimy výběru mýtného, které vycházejí z předpokládané úrovně provozu, zahrnují opravný mechanismus, na jehož základě se mýtné pravidelně upravuje, aby se odstranil případný schodek nebo přebytek v souvislosti s návratností nákladů, vzniklý z důvodu chybného prognózování. PŘÍLOHA III "PŘÍLOHA IV Orientační určení třídy vozidla Třídy vozidel jsou vymezeny v níže uvedené tabulce. Vozidla jsou roztříděna do podkategorií 0, I, II a III podle škody, již způsobují na povrchu vozovky, a to ve vzestupném pořadí (třída III je tudíž kategorií, která na pozemních komunikacích způsobuje největší škodu). Škoda se zvyšuje exponenciálně se zvyšující hmotností nápravy. Veškerá motorová vozidla a jízdní soupravy o maximální přípustné hmotnosti naloženého vozidla do 7,5 tun patří do stupně poškození 0. Motorová vozidla
Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)
"
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Strojní zařízení ***II |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup spolurozhodování: druhé čtení) Evropský parlament, - s ohledem na společný postoj Rady (5786/2/2005 – C6-0267/2005), - s ohledem na stanovisko přijaté v prvním čtení(1) k návrhu Komise předloženému Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2000)0899)(2), - s ohledem na změny návrhu Komise (KOM(2003)0048)(3), - s ohledem na čl. 251 odst. 2 Smlouvy o ES, - s ohledem na článek 62 jednacího řádu, - s ohledem na doporučení pro druhé čtení dané Výborem pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0338/2005), 1. schvaluje pozměněný společný postoj; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. Postoj Evropského parlamentu přijatý ve druhém čtení dne 15. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/…/ES o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracování)
(Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise(4), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(5), v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(6), vzhledem k těmto důvodům: (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení(7) kodifikovala směrnici 89/392/EHS(8). Jelikož se nyní směrnice 98/37/ES podstatně mění, je žádoucí v zájmu jasnosti uvedenou směrnici přepracovat. (2) Oblast strojních zařízení je velmi důležitou součástí strojírenského průmyslu a je jednou z hlavních průmyslových opor hospodářství Společenství. Sociální náklady vyvolané vysokým počtem úrazů přímo způsobených použitím strojních zařízení lze snížit návrhem bezpečné konstrukce strojních zařízení a řádnou instalací a údržbou. (3) Členské státy jsou na svém území odpovědné za zajištění bezpečnosti a zdraví osob, zejména pracovníků a spotřebitelů, a případně domácích zvířat a majetku, před nebezpečím plynoucím z používání strojních zařízení. (4) Aby byla zajištěna právní jistota pro uživatele, měla by se pokud možno co nejpřesněji vymezit oblast působnosti této směrnice a pojmy související s jejím uplatňováním. (5) Příslušné závazné předpisy členských států pro stavební výtahy určené ke zvedání osob nebo osob a nákladů, které jsou obvykle ve skutečnosti doplňované závaznými technickými specifikacemi nebo nezávaznými normami, nemusí nutně vést k rozdílným úrovním ochrany zdraví a bezpečnosti, přesto však vzhledem ke své odlišnosti vytvářejí překážky obchodu v rámci Společenství. Navíc se značně liší vnitrostátní systémy posuzování shody a certifikace pro tyto stroje. Proto je žádoucí nevyloučit stavební výtahy určené ke zvedání osob nebo osob a nákladů z oblasti působnosti této směrnice. (6) Je vhodné z oblasti působnosti této směrnice vyloučit zbraně, včetně střelných zbraní, na které se vztahuje směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní(9); toto vyloučení střelných zbraní by se nemělo vztahovat na přenosná upevňovací zařízení s náboji a jiné rázové stroje určené výhradně pro průmyslové nebo technické účely. Je nezbytné stanovit přechodná opatření, která členským státům umožní, aby povolovaly uvádět na trh a do provozu taková strojní zařízení vyrobená v souladu s vnitrostátními předpisy platnými v době přijetí této směrnice, včetně prováděcích předpisů k Úmluvě ze dne 1. července 1969 o vzájemném uznávání ověřovacích značek ručních palných zbraní. Tato přechodná opatření umožní rovněž evropským normalizačním organizacím vypracovat normy, které zajistí úroveň bezpečnosti podle současného stavu techniky. (7) Tato směrnice se nevztahuje na zvedání osob stroji, které nejsou určeny ke zvedání osob. Tím však není dotčeno právo členských států přijmout, v souladu se Smlouvou, s ohledem na tyto stroje vnitrostátní opatření za účelem provedení směrnice Rady 89/655/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)(10). (8) V případě zemědělských a lesnických traktorů by se ustanovení této směrnice o rizicích, na něž se v současnosti nevztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/37/ES ze dne 26. května 2003 o schvalování typu zemědělských a lesnických traktorů, jejich přípojných vozidel a výměnných tažených strojů, jakož i jejich systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků(11), neměla dále uplatňovat, až se na tato rizika bude vztahovat směrnice 2003/37/ES. (9) Dozor nad trhem je základním nástrojem, jelikož zajišťuje řádné a jednotné uplatňování směrnic. Proto je vhodné vytvořit právní rámec, ve kterém může dozor nad trhem plynule probíhat. (10) Členské státy jsou odpovědné za zajištění účinného vynucování této směrnice na svém území a za co největší možné zvyšování bezpečnosti dotyčného strojního zařízení v souladu s jejími ustanoveními. Členské státy by měly zajistit kapacitu k provádění účinného dohledu nad trhem, přičemž zohlední pokyny vypracované Komisí za účelem správného a jednotného uplatňování této směrnice. (11) V souvislosti s dozorem nad trhem by se mělo jednoznačně rozlišovat mezi zpochybněním harmonizované normy, na jejímž základě se předpokládá shoda strojního zařízení, a ochrannou doložkou vztahující se na strojní zařízení. (12) Uvedení strojního zařízení do provozu ve smyslu této směrnice se může vztahovat pouze na použití strojního zařízení k určenému účelu nebo k účelu, který lze důvodně předvídat. To nevylučuje stanovení jiných podmínek pro použití strojního zařízení, pokud tím nedojde ke změně strojního zařízení, která není specifikována v této směrnici. (13) Je rovněž třeba stanovit přiměřený mechanismus umožňující přijímání zvláštních opatření na úrovni Společenství, podle nichž jsou členské státy povinny zakázat nebo omezit uvádění na trh některých typů strojních zařízení, která představují stejná rizika pro zdraví a bezpečnost osob v důsledku nedostatků v příslušných harmonizovaných normách nebo v důsledku svých technických vlastností, nebo taková strojní zařízení podřídit zvláštním podmínkám. Pro zajištění náležitého hodnocení potřeby takových opatření by měla být tato opatření přijímána Komisí, jíž je nápomocen výbor, s ohledem na konzultace s členskými státy a ostatními dotčenými stranami. Jelikož tato opatření nejsou přímo použitelná na hospodářské subjekty, měly by členské státy přijmout veškerá nezbytná opatření k jejich provedení. (14) Měly by být dodrženy základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, aby byla zajištěna bezpečnost strojních zařízení; tyto požadavky by měly být uplatňovány rozumně a s ohledem na stav techniky v době konstrukce a na technické a ekonomické požadavky. (15) Pokud strojní zařízení může používat i spotřebitel, který není kvalifikovanou obsluhou, měl by to výrobce vzít v úvahu v návrhu a konstrukci. Totéž platí, pokud se stroj běžně používá k poskytování služeb spotřebiteli. (16) Ačkoli se na neúplná strojní zařízení nevztahují všechny požadavky této směrnice, je důležité, aby byl pomocí zvláštního postupu zaručen volný pohyb těchto strojních zařízení. (17) Na obchodních veletrzích, výstavách apod. by mělo být možné vystavovat strojní zařízení, která nesplňují požadavky této směrnice. Dotčené strany by však měly být náležitě informovány o tom, že tato strojní zařízení nejsou v souladu s touto směrnicí a jako taková nemohou být odkoupena. (18) Tato směrnice definuje pouze obecné základní požadavky na ochranu zdraví a na bezpečnost, doplněné řadou zvláštních požadavků pro určité kategorie strojních zařízení. Aby se výrobcům usnadnilo prokazování shody s těmito základními požadavky a aby bylo možné ověřit shodu se základními požadavky, je žádoucí mít na evropské úrovni harmonizované normy týkající se prevence rizik, která vyplývají z návrhu a konstrukce strojních zařízení. Tyto normy jsou vypracovávány soukromoprávními subjekty a měly by si zachovat nezávazný charakter. (19) S ohledem na povahu rizik spojených s používáním strojních zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, by měly být zavedeny postupy posuzování shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. Tyto postupy by měly být navrženy podle možného nebezpečí daného strojního zařízení. Proto by každá kategorie strojního zařízení měla mít svůj vlastní postup v souladu s rozhodnutím Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace(12), s přihlédnutím k povaze ověření potřebného pro takové strojní zařízení. (20) Výrobci by měli plně odpovídat za osvědčování shody svých strojních zařízení s touto směrnicí. Pro některé druhy strojních zařízení s vyšší mírou rizik je však žádoucí přísnější postup certifikace. (21) Označení CE by mělo být plně uznáno jako jediné označení, které zaručuje, že strojní zařízení splňuje požadavky této směrnice. Všechna ostatní označení, která by mohla třetí osoby uvést v omyl, pokud jde o význam nebo tvar označení CE nebo obojí, by měla být zakázána. (22) Aby byla zajištěna rovnocennost označení CE se značkou výrobce, je důležité, aby byly obě značky připojeny stejnou technikou. Aby se předešlo záměně označení CE, které se může objevit na některých součástech, s označením CE strojního zařízení, mělo by být posledně uvedené označení připojeno vedle jména osoby, která za strojní zařízení odpovídá, tj. výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce. (23) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce by měl rovněž zajistit, aby u strojního zařízení, které chce uvést na trh, bylo posouzeno riziko. Za tímto účelem by měl stanovit, které základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost se na jeho strojní zařízení vztahují a ohledně kterých musí přijmout opatření. (24) Je nezbytné, aby před vydáním ES prohlášení o shodě vypracoval výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce usazený ve Společenství konstrukční a výrobní dokumentaci. Není však nutné, aby veškerá dokumentace byla k dispozici trvale ve fyzické podobě, avšak musí být k dispozici na vyžádání. Nemusí obsahovat podrobné výkresy podsestav použitých při výrobě strojního zařízení, pokud však není jejich znalost nezbytná pro zjišťování shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. (25) Ti, kterým je určeno jakékoliv rozhodnutí přijaté v souladu s touto směrnicí, by měli být informováni o důvodech takového rozhodnutí a o dostupných právních opravných prostředcích. (26) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. (27) Použití této směrnice na řadu strojních zařízení určených ke zvedání osob vyžaduje lepší vymezení výrobků, na něž se tato směrnice vztahuje, ve vztahu k výrobkům, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES ze dne 29. června 1995 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů(13). Považuje se proto za nezbytné nově vymezit oblast působnosti uvedené směrnice. Směrnice 95/16/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. (28) Jelikož cíle této směrnice, totiž za účelem zvýšení bezpečnosti strojních zařízení uváděných na trh stanovit základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost s ohledem na konstrukci a výrobu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné. (29) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(14) budou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily. (30) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(15), PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Oblast působnosti 1. Tato směrnice se vztahuje na tyto výrobky:
2. Tato směrnice se nevztahuje na:
Článek 2 Definice Pro účely této směrnice označuje "strojní zařízení" výrobky uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. a) až f).
Článek 3 Zvláštní směrnice Pokud se u strojního zařízení na rizika uvedená v příloze I vztahují zcela nebo částečně jiné, zvláštní směrnice Společenství, tato směrnice se s ohledem na tato rizika pro strojní zařízení nepoužije nebo se přestane používat ode dne provedení těchto jiných směrnic. Článek 4 Dozor nad trhem 1. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření pro zajištění toho, aby strojní zařízení mohlo být uváděno na trh nebo do provozu, pouze pokud splňuje příslušná ustanovení této směrnice a neohrožuje zdraví a bezpečnost osob, a případně domácích zvířat nebo majetku, je-li náležitě instalováno a udržováno a je-li používáno k určeným účelům a za podmínek, které lze důvodně předvídat. 2. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření pro zajištění toho, aby neúplné strojní zařízení mohlo být uváděno na trh, pouze pokud splňuje příslušná ustanovení této směrnice. 3. Členské státy ustanoví nebo jmenují příslušné orgány ke sledování shody strojního zařízení nebo neúplného strojního zařízení s ustanoveními odstavců 1 a 2. 4. Členské státy vymezí úkoly, organizaci a pravomoci příslušných orgánů uvedených v odstavci 3 a oznámí Komisi a ostatním členským státům tyto údaje i jejich případné změny. Článek 5 Uvádění na trh a uvádění do provozu 1. Před uvedením strojního zařízení na trh nebo do provozu výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce:
2. Před uvedením neúplného strojního zařízení na trh zajistí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce dokončení postupů podle článku 13. 3. Za účelem postupů podle článku 12 má výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce k dispozici nezbytné prostředky k zajištění toho, že strojní zařízení splňuje základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v příloze I, nebo má k takovým prostředkům přístup. 4. Pokud se na strojní zařízení vztahují rovněž jiné směrnice týkající se jiných aspektů označení CE a jeho připojování, znamená označení CE, že strojní zařízení splňuje rovněž požadavky těchto jiných směrnic. Pokud si však výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce podle jedné nebo více těchto směrnic zvolil během přechodného období systém, který bude používat, pak označení CE označuje pouze shodu s ustanoveními těch směrnic, které výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce používá. V ES prohlášení o shodě se uvedou podrobné údaje o použitých směrnicích vyhlášených v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 6 Volný pohyb 1. Členské státy nesmějí na svém území zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění na trh nebo do provozu strojních zařízení, která splňují požadavky této směrnice. 2. Členské státy nesmějí zakazovat, omezovat nebo bránit uvádění na trh neúplných strojních zařízení, která jsou podle prohlášení o zabudování vydaného výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem v souladu s přílohou II částí 1 oddílem B určena pro zabudování do jiného strojního zařízení nebo pro sestavení s jiným neúplným strojním zařízením tak, že vznikne strojní zařízení. 3. Členské státy nesmějí na veletrzích, výstavách, při předvádění apod. bránit předvádění strojních zařízení nebo neúplných strojních zařízení, jež nejsou ve shodě s touto směrnicí, pokud viditelné označení zřetelně udává, že tato strojní zařízení nejsou ve shodě s touto směrnicí a že nebudou k dispozici, dokud nebude jejich shoda zajištěna. V průběhu předvádění takovýchto strojních zařízení nebo neúplných strojních zařízení musí být přijata přiměřená bezpečnostní opatření pro zajištění bezpečnosti osob. Článek 7 Předpoklad shody a harmonizované normy 1. Členské státy pokládají strojní zařízení opatřená označením CE a ES prohlášením o shodě, jehož obsah je uveden v příloze II části 1 oddílu A, za splňující požadavky této směrnice. 2. Strojní zařízení vyrobené v souladu s harmonizovanou normou, na níž byl odkaz zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, se považuje za splňující základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost podle takové harmonizované normy. 3. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie odkazy na harmonizované normy. 4. Členské státy přijmou vhodná opatření, která umožní sociálním partnerům ovlivňovat na vnitrostátní úrovni proces přípravy a sledování harmonizovaných norem. Článek 8 Zvláštní opatření 1. Komise může postupem podle čl. 22 odst. 3 přijmout vhodná opatření k provedení ustanovení týkající se těchto bodů:
2. Komise může postupem podle čl. 22 odst. 2 přijmout vhodná opatření k provedení a praktickému uplatňování této směrnice, včetně opatření nezbytných k zajištění spolupráce mezi členskými státy navzájem a členskými státy a Komisí podle čl. 19 odst. 1. Článek 9 Zvláštní opatření pro potenciálně nebezpečná strojní zařízení 1. Pokud má Komise v souladu s postupem podle článku 10 za to, že harmonizovaná norma ne zcela naplňuje příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou stanoveny v příloze I, může Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přijmout opatření, podle nichž jsou členské státy povinny zakázat nebo omezit uvádění na trh strojního zařízení, jehož technické vlastnosti představují v důsledku nedostatků v normách riziko, nebo podřídit takové strojní zařízení zvláštním podmínkám. Pokud má Komise v souladu s postupem podle článku 11 za to, že opatření přijaté členským státem je odůvodněné, může Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku přijmout opatření, podle nichž jsou členské státy povinny zakázat nebo omezit uvádění na trh strojního zařízení, které představuje v důsledku svých technických vlastností stejné riziko, nebo podřídit takové strojní zařízení zvláštním podmínkám. 2. Každý členský stát může Komisi požádat, aby přezkoumala potřebu přijetí opatření uvedených v odstavci 1. 3. V případech uvedených v odstavci 1 konzultuje Komise členské státy a ostatní dotčené strany ohledně opatření, která zamýšlí přijmout, aby zajistila vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti osob na úrovni Společenství. S patřičným ohledem na výsledky těchto konzultací přijme nezbytná opatření postupem podle čl. 22 odst. 3. Článek 10 Postup zpochybnění harmonizované normy Pokud má členský stát nebo Komise za to, že harmonizovaná norma ne zcela naplňuje příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které jsou stanoveny v příloze I, předloží Komise nebo členský stát věc s udáním důvodu výboru zřízenému směrnicí 98/34/ES. Výbor neprodleně zaujme stanovisko. Na základě stanoviska výboru Komise rozhodne o tom, zda zveřejní, nezveřejní, zveřejní s omezením, ponechá, ponechá s omezením nebo zruší odkazy na dotyčnou harmonizovanou normu v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 11 Ochranná doložka 1. Shledá-li členský stát, že strojní zařízení, na něž se tato směrnice vztahuje, opatřená označením CE, doložená ES prohlášením o shodě a používaná v souladu s určeným účelem nebo za podmínek, jež lze důvodně předpokládat, může ohrozit zdraví a bezpečnost osob, a případně domácích zvířat nebo majetku, přijme veškerá vhodná opatření pro stažení tohoto strojního zařízení z trhu, pro zákaz jeho uvedení na trh nebo do provozu či pro omezení jeho volného pohybu. 2. Členský stát neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o takovém opatření a uvede důvody svého rozhodnutí, zejména zda je neshoda způsobena:
3. Komise neprodleně zahájí konzultace se zúčastněnými stranami. Na základě těchto konzultací Komise zváží, zda jsou opatření přijatá členským státem oprávněná či nikoli, a sdělí své rozhodnutí členskému státu, který je přijal, ostatním členským státům a výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci. 4. Zakládají-li se opatření uvedená v odstavci 1 na nedostatcích v harmonizovaných normách a trvá-li členský stát, který opatření přijal, na svém rozhodnutí, Komise nebo členský stát zahájí postup podle článku 10. 5. Jestliže strojní zařízení není ve shodě s požadavky a je opatřeno označením CE, přijme příslušný členský stát vhodná opatření proti tomu, kdo výrobek tímto označením opatřil, a uvědomí o tom Komisi. Komise uvědomí ostatní členské státy. 6. Komise zajistí, aby byly členské státy stále informovány o průběhu a výsledcích tohoto postupu. Článek 12 Postupy posuzování shody strojního zařízení 1. K osvědčení shody strojních zařízení s touto směrnicí použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce jeden z postupů posuzování shody popsaných v odstavcích 2, 3 a 4. 2. Není-li strojní zařízení uvedeno v příloze IV, použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce postup posuzování shody interním řízením výroby strojního zařízení podle přílohy VIII. 3. Je-li zařízení uvedeno v příloze IV a je-li vyrobeno podle harmonizovaných norem uvedených v čl. 7 odst. 2 a pokud tyto normy zahrnují všechny příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, použije výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce jeden z těchto postupů:
4. Je-li zařízení uvedeno v příloze IV a nebylo-li vyrobeno podle harmonizovaných norem uvedených v čl. 7 odst. 2, nebo bylo-li vyrobeno podle těchto norem pouze částečně, nebo nezahrnují-li harmonizované normy všechny příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, nebo pokud pro dotyčné strojní zařízení neexistují žádné harmonizované normy, výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce použijí jeden z těchto postupů:
Článek 13 Postup u neúplného strojního zařízení 1. Výrobce neúplného strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce před jeho uvedením na trh zajistí, aby:
2. Montážní návod a prohlášení o zabudování jsou přiloženy k neúplnému strojnímu zařízení, dokud není zabudováno do úplného strojního zařízení, a poté se stanou součástí technické dokumentace tohoto strojního zařízení. Článek 14 Oznámené subjekty 1. Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům subjekty, které jmenovaly pro provádění postupů posuzování shody pro uvádění na trh podle čl. 12 odst. 3 a 4, s uvedením zvláštních postupů posuzování shody a kategorií strojních zařízení, pro něž byly tyto subjekty jmenovány, a identifikačních čísel, která jim byla Komisí již dříve přidělena. Členské státy oznámí Komisi a ostatním členským státům případné změny těchto údajů. 2. Členské státy zajistí, aby oznámené subjekty byly pravidelně sledovány, aby se zjistilo, zda stále splňují kritéria stanovená v příloze XI. Oznámený subjekt poskytne na žádost příslušné informace, včetně rozpočtových dokumentů, aby členské státy mohly zajistit splnění požadavků přílohy XI. 3. Členské státy použijí při posuzování subjektů, které mají být oznámeny, a subjektů, které již oznámeny jsou, kritéria stanovená v příloze XI. 4. Komise zveřejní pro informaci v Úředním věstníku Evropské unie seznam oznámených subjektů, spolu s jejich identifikačními čísly a úkoly, kterými byly pověřeny. Komise zajistí, aby tento seznam byl aktualizován. 5. O subjektech, které splňují kritéria pro posouzení stanovená v příslušných harmonizovaných normách, na něž jsou odkazy zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, se předpokládá, že splňují příslušná kritéria. 6. Jestliže oznámený subjekt zjistí, že výrobce nesplnil nebo již nesplňuje příslušné požadavky této směrnice nebo že neměl být vydán certifikát ES přezkoušení typu nebo schválení systému zabezpečování jakosti, s ohledem na zásadu proporcionality pozastaví platnost vydaného certifikátu nebo schválení nebo jej odejme nebo uloží omezení s udáním důvodu, neprovede-li výrobce k zajištění splnění těchto požadavků příslušná opatření k nápravě. V případě pozastavení platnosti nebo odejmutí certifikátu nebo schválení nebo uložení omezení, nebo v případě, kdy se ukáže nezbytným zásah příslušného orgánu, informuje oznámený subjekt příslušný orgán podle článku 4. Členský stát uvědomí neprodleně ostatní členské státy a Komisi. Musí být k dispozici postup odvolání. 7. Za účelem koordinace jednotného uplatňování této směrnice Komise organizuje výměnu zkušeností mezi orgány odpovědnými za jmenování, oznamování a sledování oznámených subjektů v členských státech a oznámenými subjekty. 8. Členský stát, který subjekt oznámil, jeho oznámení neprodleně odvolá, pokud zjistí, že:
Neprodleně o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy. Článek 15 Instalace a používání strojního zařízení Touto směrnicí není dotčeno oprávnění členských států stanovit v souladu s právními předpisy Společenství takové požadavky, jež mohou pokládat za nezbytné, aby osoby, zvláště pak pracovníci, byly chráněny při používání strojních zařízení, pokud to nemá za následek změnu strojního zařízení způsobem neuvedeným v této směrnici. Článek 16 Označení CE 1. Označení shody CE se skládá z iniciál "CE" podle přílohy III. 2. Strojní zařízení musí být viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeno označením CE v souladu s přílohou III. 3. Je zakázáno připojovat na strojní zařízení označení, která by mohla třetí osoby uvést v omyl, pokud jde o význam nebo tvar označení CE nebo obojí. Jakékoliv jiné označení může být ke strojnímu zařízení připojeno za předpokladu, že tím nebude snížena viditelnost, čitelnost a význam označení CE. Článek 17 Označení nesplňující požadavky 1. Členské státy považují za označení nesplňující požadavky tyto případy:
2. Pokud členský stát zjistí, že označení CE neodpovídá příslušným ustanovením této směrnice, je výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce povinen zajistit shodu výrobku a ukončit porušování za podmínek určených tímto členským státem. 3. Pokud neshoda trvá, členský stát přijme veškerá vhodná opatření, aby omezil nebo zakázal uvádění dotyčného výrobku na trh nebo zajistil jeho stažení z trhu v souladu s postupy stanovenými v článku 11. Článek 18 Důvěrnost údajů 1. Aniž jsou dotčeny stávající vnitrostátní právní předpisy a zvyklosti v oblasti důvěrnosti údajů, zajistí členské státy, aby všechny strany a osoby dotčené uplatňováním této směrnice byly povinny považovat informace, s nimiž se seznámily při plnění svých úkolů, za důvěrné. Jako s důvěrnými údaji se nakládá především s obchodním, úředním a výrobním tajemstvím, není-li zveřejnění takových informací nezbytné k ochraně zdraví a bezpečnosti osob. 2. Odstavcem 1 nejsou dotčeny povinnosti členských států a oznámených subjektů týkající se vzájemné výměny informací a vydávání upozornění. 3. Rozhodnutí přijatá členskými státy a Komisí podle článků 9 a 11 se zveřejňují. Článek 19 Spolupráce členských států 1. Členské státy přijmou vhodná opatření pro zajištění toho, aby příslušné orgány uvedené v čl. 4 odst. 3 spolupracovaly navzájem i s Komisí a předávaly si informace nezbytné k jednotnému uplatňování této směrnice. 2. Za účelem koordinace jednotného uplatňování této směrnice Komise organizuje výměnu zkušeností mezi příslušnými orgány odpovědnými za dozor nad trhem. Článek 20 Opravné prostředky Každé opatření přijaté na základě této směrnice a omezující uvádění strojního zařízení, na něž se vztahuje tato směrnice, na trh nebo do provozu, musí být přesně odůvodněno. Toto opatření se oznámí co nejdříve dotčené straně, společně s informacemi o právních opravných prostředcích, které jsou jí k dispozici podle platných právních předpisů daného členského státu, a o lhůtách, kterým tyto opravné prostředky podléhají. Článek 21 Šíření informací Komise přijme nezbytná opatření, aby informace o provádění této směrnice byly zpřístupněny. Článek 22 Výbor 1. Komisi je nápomocen výbor, dále jen "Výbor". 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce. 4. Výbor přijme svůj jednací řád. Článek 23 Sankce Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tyto předpisy do …(20) Komisi a neprodleně ji informují o případných změnách těchto ustanovení. Článek 24 Změna směrnice 95/16/ES Směrnice 95/16/ES se mění takto: 1) V článku 1 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto: "2. Pro účely této směrnice se "výtahem" rozumí zdvihací zařízení obsluhující různé úrovně s nosnou částí pohybující se mezi vodítky, která jsou pevná a odkloněná od vodorovné roviny v úhlu větším než 15, určené k přepravě:
Za výtahy spadající do oblasti působnosti této směrnice se považují zdvihací zařízení s určenou dráhou pohybu, i když se nepohybují mezi pevnými vodítky. "Nosnou částí" se rozumí část výtahu, na níž se nacházejí osoby nebo náklad za účelem jejich zvedání nebo spouštění. 3. Tato směrnice se nevztahuje na:
2) V příloze I se bod 1.2 nahrazuje tímto: "1.2 Nosná část Nosná část výtahu musí mít podobu klece. Tato klec výtahu musí být navržena a konstruována tak, aby její prostor a pevnost odpovídaly dodavatelem stanovenému maximálnímu počtu osob a nosnosti výtahu. Jestliže to rozměry dovolují, musí být klec u výtahů určených pro přepravu osob navržena a konstruována tak, aby její konstrukce nepřekážela nebo nebránila v přístupu a užití tělesně postiženým osobám a aby umožňovala veškeré vhodné úpravy, které mohou těmto osobám usnadnit její používání. "Článek 25 Zrušení Směrnice 98/37/ES se zrušuje. Odkazy v předpisech Společenství na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze XII. Článek 26 Provedení 1. Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... (21). Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Budou tyto předpisy používat s účinností od …(22)*. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, spolu se srovnávací tabulkou mezi jejich ustanoveními a ustanoveními této směrnice. Článek 27 Odchylka Do …(23) mohou členské státy povolovat uvádění na trh a do provozu přenosných upevňovacích zařízení s náboji a jiných rázových strojů, které jsou v souladu s vnitrostátními právními předpisy platnými v době přijetí této směrnice. Článek 28 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 29 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V .... dne Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda nebo předsedkyně PŘÍLOHA I ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST VZTAHUJÍCÍ SE NA NÁVRH A KONSTRUKCI STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ OBECNÉ ZÁSADY 1. Výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce musí zajistit posouzení rizika s cílem určit požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které platí pro strojní zařízení. Strojní zařízení pak musí být navrženo a konstruováno s přihlédnutím k výsledkům posouzení rizika.
2. Povinnosti stanovené základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost platí pouze tehdy, existuje-li odpovídající nebezpečí u dotyčného strojního zařízení, pokud je používáno za podmínek předpokládaných výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, nebo v případě mimořádných předvídatelných situací. V každém případě platí zásady zajišťování bezpečnosti uvedené v oddíle 1.1.2. a povinnosti týkající se označování strojního zařízení a návodu k používání uvedené v oddílech 1.7.3. a 1.7.4. 3. Základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost stanovené v této příloze jsou závazné. Může však dojít k tomu, že cílů stanovených těmito požadavky nelze s přihlédnutím k současnému stavu techniky dosáhnout. V tomto případě musí být strojní zařízení navrženo a konstruováno pokud možno tak, aby se těmto cílům se nejvíce přibližovalo. 4. Tato příloha je rozdělena na několik částí. První část je obecná a vztahuje se na všechny druhy strojního zařízení. Ostatní části se vztahují na určité druhy konkrétnějších nebezpečí. Je však nezbytné seznámit se s celou touto přílohou, aby bylo zajištěno, že jsou splněny všechny příslušné základní požadavky. Při navrhování strojního zařízení je nutno na základě výsledků posouzení rizika v souladu s bodem 1 těchto obecných zásad vzít v úvahu požadavky obecné části i požadavky jedné nebo více dalších části. 1. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST 1.1. Obecné poznámky 1.1.1. Definice
1.1.2. Zásady zajišťování bezpečnosti a) Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby plnilo svou funkci a mohlo být provozováno, seřizováno a udržováno, aniž by osoby byly vystaveny riziku, pokud se tyto operace provádějí za předpokládaných podmínek, avšak rovněž s přihlédnutím k jakémukoli jeho důvodně předvídatelnému nesprávnému použití. Účelem přijatých opatření musí být vyloučení každého rizika během předpokládané doby životnosti strojního zařízení, včetně etap dopravy, montáže, demontáže, vyřazování z provozu a šrotování. b) Při výběru nejvhodnějších řešení výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uplatňuje níže uvedené zásady v tomto pořadí:
c) Při navrhování a výrobě strojního zařízení a při vypracovávání návodu k používání musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vzít v úvahu nejen předpokládané použití strojního zařízení, ale rovněž jakékoli důvodně předvídatelné nesprávné použití. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se předešlo jinému než běžnému použití, pokud by takové použití mohlo způsobit riziko. Návod k používání musí případně upozornit uživatele na nesprávné způsoby použití strojního zařízení, k nimž může podle zkušeností dojít. d) Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bralo v úvahu omezení, jimž je obsluha vystavena při nezbytném nebo předpokládaném používání osobních ochranných prostředků. e) Strojní zařízení musí být dodáváno s veškerým zvláštním vybavením a příslušenstvím, které umožní seřízení, údržbu a používání strojního zařízení bez rizika. 1.1.3. Materiály a výrobky Materiály pro výrobu strojního zařízení nebo výrobky používané nebo vytvářené strojním zařízením během používání nesmějí ohrožovat zdraví nebo bezpečnost osob. Zvláště tam, kde se používají tekutiny, musí být strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, aby nevznikala nebezpečí při jeho plnění a používání, zpětném získávání nebo vypouštění tekutin. 1.1.4. Osvětlení Strojní zařízení musí být dodáváno s vestavěným osvětlením vhodným pro dané operace v případě, že je pravděpodobné, že by nedostatek světla, i přes celkové osvětlení o běžné intenzitě, mohl způsobit riziko. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se nevyskytovaly žádné oblasti rušivého stínu nebo nepříjemného oslnění, ani žádný nebezpečný stroboskopický jev na pohyblivých částech způsobený osvětlením. Vnitřní části, které vyžadují častou kontrolu a seřizování, a místa pro údržbu musí být vybaveny vhodným osvětlením. 1.1.5. Konstrukce strojního zařízení z hlediska manipulace
Během přepravy strojního zařízení nebo jeho částí nesmí existovat možnost náhlých pohybů nebo nebezpečí vyplývajícího z nedostatečné stability, pokud je se strojním zařízením nebo s jeho částmi nakládáno v souladu s návodem k používání.
Zvláštní opatření musí být přijata v případě manipulace s nástroji nebo částmi strojního zařízení, i s nízkou hmotností, pokud by mohly být nebezpečné. 1.1.6. Ergonomie
1.1.7. Stanoviště obsluhy Stanoviště obsluhy musí být navrženo a konstruováno tak, aby vylučovalo jakékoli zdravotní riziko vyvolané výfukovými plyny nebo nedostatkem kyslíku. Je-li strojní zařízení určeno k používání v nebezpečném prostředí, které představuje riziko pro zdraví a bezpečnost obsluhy, nebo pokud samotné strojní zařízení vytváří nebezpečné prostředí, musí být poskytnuty vhodné prostředky k zajištění dobrých pracovních podmínek pro obsluhu a k její ochraně před předvídatelným nebezpečím. Stanoviště obsluhy musí být případně vybaveno odpovídající kabinou navrženou, konstruovanou nebo vybavenou tak, aby splňovala výše uvedené požadavky. Výstup musí umožňovat rychlé opuštění kabiny. Kromě toho musí být zřízen nouzový výstup v opačném směru, než je směr běžného výstupu. 1.1.8. Sedadlo Je-li to vhodné a umožňují-li to pracovní podmínky, musí být pracoviště, které tvoří nedílnou součást strojního zařízení, navrženo tak, aby na ně bylo možno umístit sedadla. Má-li obsluha během operace sedět a je-li stanoviště obsluhy nedílnou součástí strojního zařízení, musí být strojní zařízení vybaveno sedadlem. Sedadlo obsluhy musí umožňovat obsluze udržet stabilní polohu. Musí být možné nastavit sedadlo a jeho vzdálenost od ovládacích zařízení podle obsluhy. Je-li strojní zařízení vystaveno vibracím, musí být sedadlo navrženo a konstruováno tak, aby byly vibrace přenášené na obsluhu utlumeny na nejmenší dosažitelnou míru. Upevňovací součásti sedadla musí vydržet všechna předpokládaná namáhání. Pokud není pod nohama obsluhy podlaha, musí mít obsluha pro nohy opěry s neklouzavým povrchem. 1.2. Ovládací systémy 1.2.1. Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů
U dálkového ovládání musí být aktivováno automatické zastavení, pokud nejsou obdrženy správné ovládací signály, včetně případu výpadku spojení. 1.2.2. Ovládací zařízení
Je-li ovládací zařízení navrženo a konstruováno tak, aby umožňovalo několik různých úkonů, zvláště tam, kde není soulad mezi směrem a smyslem ovládání a jeho účinkem, musí být úkon, který se má provádět, zřetelně zobrazen a případně i potvrzován. Ovládací zařízení musí být uspořádána tak, aby jejich umístění, dráha a odpor při ovládání byly v souladu s úkonem, který se má provádět, přičemž je třeba brát v úvahu ergonomické zásady. K bezpečnému fungování musí být strojní zařízení vybaveno indikátory. Obsluha musí být schopna je číst ze stanoviště obsluhy. Z každého stanoviště obsluhy musí být obsluha schopna se ujistit, že se v nebezpečném prostoru nikdo nenachází, nebo musí být ovládací systém navržen a konstruován tak, aby nebylo možné spuštění, pokud se v nebezpečném prostoru někdo nachází. Není-li to možné, musí být před spuštěním strojního zařízení vydán zvukový nebo světelný výstražný signál. Ohrožené osoby musí mít čas opustit nebezpečný prostor nebo zabránit spuštění strojního zařízení. V případě potřeby musí být zajištěno, aby strojní zařízení mohlo být ovládáno pouze ze stanovišť obsluhy, která se nacházejí v jedné nebo více předem určených oblastech nebo místech. Existuje-li více než jedno stanoviště obsluhy, musí být ovládací systém navržen tak, aby použití jednoho z nich vylučovalo použití ostatních s výjimkou ovládání zastavení a nouzového zastavení. Disponuje-li strojní zařízení dvěmi a více stanovišti obsluhy, musí být každé stanoviště vybaveno všemi potřebnými ovládacími zařízeními, aniž by si pracovníci obsluhy vzájemně překáželi nebo přiváděli do nebezpečné situace. 1.2.3. Spouštění Strojní zařízení smí být spouštěno pouze záměrným působením na ovládací zařízení, které je k tomu účelu určeno.
Opakované spouštění strojního zařízení nebo změna provozních podmínek však mohou být provedeny záměrným působením na jiné než ovládací zařízení, které je k tomu účelu určeno, pokud to nevede k nebezpečné situaci. U strojního zařízení fungujícího v automatickém režimu musí být spuštění, opakované spouštění po zastavení nebo změna provozních podmínek možná bez zásahu, pokud to nevede k nebezpečné situaci. Má-li strojní zařízení několik ovládacích zařízení pro spouštění a pracovníci obsluhy by se tedy mohli navzájem ohrozit, musí být pro vyloučení takového rizika použito přídavné zařízení. Pokud bezpečnost vyžaduje, aby spouštění nebo zastavení bylo provedeno v určitém pořadí, musí být k dispozici zařízení, která zajistí správnou posloupnost těchto operací. 1.2.4. Zastavování 1.2.4.1. Běžné zastavení Strojní zařízení musí být vybaveno ovládacím zařízením, jímž může být bezpečně a úplně zastaveno. Aby bylo strojní zařízení bezpečné, musí být každé pracoviště vybaveno ovládacím zařízením pro zastavení některých nebo všech funkcí strojního zařízení podle druhu nebezpečí. Povel pro zastavení strojního zařízení musí být nadřazen povelům pro spouštění. Po zastavení strojního zařízení nebo jeho nebezpečných funkcí musí být přerušen přívod energie k příslušným poháněcím mechanismům. 1.2.4.2 Provozní zastavení Je-li z provozních důvodů potřebné zastavení, které nepřerušuje přívod energie k poháněcím mechanismům, musí být stav zastavení sledován a udržován. 1.2.4.3 Nouzové zastavení Strojní zařízení musí být vybaveno jedním nebo několika zařízeními pro nouzové zastavení, která umožňují odvrácení skutečného nebo hrozícího nebezpečí.
Jakmile se po skončení povelu k zastavení přeruší aktivní funkce ovládacího zařízení nouzového zastavení, musí být zařízením pro nouzové zastavení tento povel udržován tak dlouho, dokud není určeným úkonem odblokován; zařízení nesmí umožňovat odblokování bez povelu k zastavení; odblokování zařízení může být možné jen příslušným úkonem, přičemž odblokováním nesmí být strojní zařízení znovu spuštěno, ale smí být pouze umožněno jeho nové spuštění. Funkce nouzového zastavení musí být k dispozici a fungovat kdykoli bez ohledu na pracovní režim. Ovládací zařízení nouzového zastavení musí být doplněna dalšími bezpečnostními opatřeními, nesmějí je však nahrazovat. 1.2.4.4. Soubor strojního zařízení V případě, že jsou strojní zařízení nebo části strojních zařízení navrženy pro společnou činnost, musí být strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, aby ovládací zařízení pro zastavení, včetně ovládacích zařízení nouzového zastavení, mohlo zastavit nejen samotné strojní zařízení, ale i veškeré související vybavení, pokud by jeho další chod byl nebezpečný. 1.2.5. Volba ovládacích nebo pracovních režimů Zvolený ovládací nebo pracovní režim musí být nadřazen všem ostatním ovládacím nebo pracovním režimům s výjimkou nouzového zastavení. Pokud bylo strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, že je možné jeho používání v několika ovládacích nebo pracovních režimech, které vyžadují různá ochranná opatření nebo pracovní postupy, musí být vybaveno přepínačem režimů, který může být v každé poloze uzamykatelný. Každá poloha přepínače musí odpovídat jednomu pracovnímu nebo ovládacímu režimu. Přepínač může být nahrazen jinými prostředky volby, které umožňují použití určitých funkcí strojního zařízení jen určitým kategoriím obsluhy.
Nelze-li tyto čtyři podmínky splnit současně, musí být přepínačem ovládacích nebo pracovních režimů aktivována jiná ochranná opatření, která jsou navržena a provedena tak, aby byl zajištěn bezpečný pracovní prostor. Navíc musí být obsluha schopna ovládat činnost částí, na kterých v okamžiku seřizování pracuje. 1.2.6. Výpadek dodávky energie Přerušení, obnova po přerušení nebo jakékoli změny v dodávce energie do strojního zařízení nesmějí vést k nebezpečným situacím.
1.3. Ochrana před mechanickým nebezpečím 1.3.1. Riziko ztráty stability Strojní zařízení, jeho součásti a příslušenství musí být dostatečně stabilní bez rizika převrácení, pádu nebo nečekaného pohybu během dopravy, montáže, demontáže a jiné činnosti týkající se strojního zařízení. Jestliže tvar samotného strojního zařízení nebo jeho předpokládaná instalace neposkytují dostatečnou stabilitu, musí být v návodu k používání zahrnuty a vyznačeny vhodné způsoby upevnění. 1.3.2. Riziko destrukce během provozu Různé části strojního zařízení a jejich spoje musí vydržet namáhání, kterým jsou vystaveny při používání. Trvanlivost použitých materiálů musí být přiměřená pracovnímu prostředí, v němž jsou podle předpokladu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce používány, zejména s ohledem na únavu materiálu, stárnutí, korozi a oděr. V návodu k používání musí být uveden druh a četnost prohlídek a údržby, které se z bezpečnostních důvodů vyžadují. Případně v něm musí být uvedeny části vystavené opotřebení a kritéria jejich výměny. Jestliže i přes přijatá opatření hrozí riziko prasknutí nebo roztržení, musí být dotčené části upevněny, umístěny nebo zajištěny tak, aby jejich úlomky byly zadrženy a nedošlo tak k nebezpečným situacím. Jak tuhá, tak ohebná potrubí pro tekutiny, zejména vysokotlaká potrubí, musí vydržet předpokládaná vnitřní i vnější namáhání a musí být pevně připojena nebo chráněna, aby se zabránilo jakémukoli riziku v důsledku prasknutí.
1.3.3. Rizika způsobená padajícími nebo vymrštěnými předměty Musí se učinit opatření, aby se zabránilo rizikům způsobeným padajícími nebo vymrštěnými předměty. 1.3.4. Rizika způsobená povrchy, hranami a rohy Přístupné části strojního zařízení nesmějí mít, jestliže to jejich účel nevyžaduje, žádné ostré hrany, ostré rohy ani drsné povrchy, které by mohly způsobit poranění. 1.3.5. Rizika týkající se kombinovaného strojního zařízení Je-li strojní zařízení určeno k vykonávání několika různých operací s ručním odebíráním obrobků mezi jednotlivými operacemi (kombinované strojní zařízení), musí být navrženo a konstruováno tak, aby umožnilo použití každé části zvlášť, aniž by ostatní části vytvářely nebezpečí nebo riziko pro ohrožené osoby. Za tímto účelem musí mít každá část, která není chráněna, možnost samostatného spuštění i zastavení. 1.3.6. Rizika související se změnami provozních podmínek Vykonává-li strojní zařízení pracovní operace za různých podmínek používání, musí být navrženo a konstruováno tak, aby se volba a nastavení těchto podmínek mohly provádět bezpečně a spolehlivě. 1.3.7. Rizika způsobená pohybujícími se částmi Pohybující se části strojního zařízení musí být navrženy a konstruovány tak, aby se vyloučila všechna nebezpečí dotyku, která by mohla způsobit úraz, nebo tam, kde taková rizika přetrvávají, aby byly vybaveny ochrannými kryty nebo ochranným zařízením. Musí se přijmout všechna nezbytná opatření, aby se zabránilo náhodnému zablokování pohybujících se pracovních částí. V případech, kdy i přes učiněná opatření může dojít k zablokování, musí být případně k dispozici zvláštní ochranná zařízení nebo nástroje, aby mohlo být zařízení bezpečně odblokováno. Tato zvláštní ochranná zařízení jsou uvedena v návodu k používání a případně i na označení na strojním zařízení společně s uvedením způsobu, jakým se mají použít. 1.3.8. Volba ochrany před riziky vyplývajícími z pohybujících se částí Ochranné kryty nebo ochranná zařízení určená k ochraně před riziky vyplývajícími z pohybujících se částí se musí volit podle druhu rizika. Při volbě musí být uplatněny tyto pokyny. 1.3.8.1. Pohybující se části převodů
Snímatelné ochranné kryty se zajištěním se používají tam, kde se předpokládá častý přístup. 1.3.8.2. Pohybující se části přímo se podílející na pracovním procesu
1.3.9. Riziko neřízených pohybů Po zastavení části stroje musí být zabráněno jakémukoli posunu z klidové polohy vzniklému z jakékoli příčiny, kromě pohybu vyvolaného ovládacími zařízeními, nebo musí být tento pohyb takový, aby nevyvolal nebezpečí. 1.4. Požadované vlastnosti ochranných krytů a ochranných zařízení 1.4.1. Obecné požadavky
Kromě toho musí ochranné kryty pokud možno chránit před vymrštěním nebo padáním materiálu nebo předmětů a proti emisím ze strojního zařízení. 1.4.2. Zvláštní požadavky na ochranné kryty 1.4.2.1. Pevné ochranné kryty Pevné ochranné kryty musí být upevněny tak, aby k jejich uvolnění nebo odstranění bylo nutno použít nářadí. Systémy k jejich upevnění musí zůstat upevněny na ochranném krytu nebo strojním zařízení, pokud se ochranný kryt odstraňuje. Pokud je to možné, nesmějí ochranné kryty zůstat na svém místě bez upevňovacích prostředků. 1.4.2.2. Snímatelné ochranné kryty se zajištěním
Snímatelné ochranné kryty se zajištěním musí být navrženy tak, aby chybějící součást nebo porucha jedné z jejich součástí zabránily spuštění nebo zastavily nebezpečné funkce strojního zařízení. 1.4.2.3. Nastavitelné ochranné kryty omezující přístup
1.4.3. Zvláštní požadavky na ochranná zařízení
Ochranná zařízení musí být seřízena pouze úmyslným úkonem. 1.5. Rizika související s jiným nebezpečím 1.5.1. Přívod elektrické energie Strojní zařízení napájené elektrickou energií musí být navrženo, konstruováno a vybaveno tak, aby byla vyloučena nebo aby mohla být vyloučena veškerá nebezpečí způsobená elektřinou. Cíle týkající se bezpečnosti stanovené ve směrnici 73/23/EHS se vztahují rovněž na strojní zařízení. Povinnosti týkající se posuzování shody a uvádění strojního zařízení na trh nebo do provozu s ohledem na nebezpečí způsobená elektřinou se však řídí výhradně touto směrnicí. 1.5.2. Statická elektřina Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se předešlo nebo omezilo nahromadění možných nebezpečných elektrostatických nábojů, nebo musí být vybaveno vybíjecím systémem. 1.5.3. Přívod jiné než elektrické energie Je-li strojní zařízení poháněno jiným zdrojem energie než elektřinou, musí být navrženo, konstruováno a vybaveno tak, aby byla vyloučena veškerá možná nebezpečí spojená s těmito zdroji energie. 1.5.4. Chybná instalace Chybám, které by mohly vzniknout při instalaci nebo přestavbě určitých částí a mohly by být zdrojem rizika, je třeba zabránit konstrukcí a provedením těchto částí nebo, není-li to možné, informacemi uvedenými na těchto částech nebo na jejich krytech. Je-li pro zabránění rizika nutno znát směr pohybu pohybujících se částí, musí být tato informace také na těchto částech nebo na jejich krytech uvedena. Další informace o těchto rizicích musí být případně uvedeny v návodu k používání. Jestliže může být zdrojem rizika chybné spojení, je třeba zabránit nesprávnému připojení jejich konstrukcí nebo, není-li to možné, informacemi uvedenými na částech, které mají být připojeny, a případně na spojovacích prostředcích. 1.5.5. Extrémní teploty Musí se učinit taková opatření, která vyloučí jakékoli riziko poranění způsobeného dotykem nebo blízkostí částí strojního zařízení nebo materiálů o vysoké nebo velmi nízké teplotě. Rovněž musí být provedena opatření vylučující riziko vymrštění horkého nebo velmi studeného materiálu nebo chránící před tímto rizikem. 1.5.6. Požár Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nebezpečí vzniku požáru nebo přehřátí způsobenému samotným strojním zařízením nebo plyny, kapalinami, prachem, párami nebo jinými látkami vznikajícími nebo používanými ve strojním zařízení. 1.5.7. Výbuch Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se zabránilo jakémukoli nebezpečí výbuchu způsobenému samotným strojním zařízením nebo plyny, kapalinami, prachem, párami nebo jinými látkami vznikajícími nebo používanými ve strojním zařízení. Strojní zařízení musí vyhovovat ustanovením zvláštních směrnic Společenství, pokud jde o riziko výbuchu způsobené jeho používáním v prostředí s nebezpečím výbuchu. 1.5.8. Hluk Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby rizika způsobená emisí hluku šířícího se vzduchem byla snížena na nejnižší úroveň, přičemž je třeba brát v úvahu technický rozvoj a dostupnost prostředků ke snižování hluku, zvláště u zdroje. Úroveň emisí hluku lze posoudit s přihlédnutím ke srovnávacím údajům o emisích pro podobné strojní zařízení. 1.5.9. Vibrace Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby rizika způsobená vibracemi strojního zařízení byla snížena na nejnižší úroveň, přičemž je třeba brát v úvahu technický rozvoj a dostupnost prostředků ke snižování vibrací, zvláště u zdroje. Úroveň vibrací lze posoudit s přihlédnutím ke srovnávacím údajům o vibracích pro podobné strojní zařízení. 1.5.10. Záření Nežádoucí emise záření pocházející ze strojního zařízení musí být vyloučeny nebo sníženy na úroveň, která nemá na osoby nepříznivé účinky. Emise funkčního ionizačního záření musí být sníženy na nejnižší úroveň, která je dostačující pro řádné fungování strojního zařízení během seřizování, provozu a čištění. Pokud existuje riziko, je nutno přijmout nezbytná ochranná opatření. Emise funkčního neionizujícího záření během seřizování, provozu a čištění musí být sníženy na úroveň, která nemá nepříznivé účinky na osoby. 1.5.11. Vnější záření Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby vnější záření neovlivňovalo jeho činnost. 1.5.12. Laserové záření
1.5.13. Emise nebezpečných materiálů a látek Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby se předešlo riziku vdechnutí nebo polknutí nebezpečných materiálů a látek produkovaných strojním zařízením, jejich kontaktu s kůží, očima a sliznicemi a proniknutí těchto materiálů a látek kůží. Jestliže přesto existuje takové nebezpečí, musí být strojní zařízení vybaveno tak, aby mohly být nebezpečné materiály a látky zachycovány, odváděny, usazovány stříkající vodou, filtrovány nebo ošetřeny jiným, stejně účinným způsobem. Není-li strojní zařízení za běžného provozu zcela uzavřeno, musí být zařízení pro zachycování nebo odvádění škodlivin umístěno tak, aby mělo co největší účinek. 1.5.14. Riziko zachycení ve stroji Strojní zařízení musí být navrženo, konstruováno nebo vybaveno prostředky, které zabrání, aby v něm ohrožená osoba zůstala uzavřena, nebo není-li to možné, musí být vybaveno prostředky pro přivolání pomoci. 1.5.15. Riziko uklouznutí, zakopnutí nebo pádu Části strojního zařízení, na nichž se mohou osoby pohybovat nebo stát, musí být navrženy a konstruovány tak, aby chránily osoby před uklouznutím, zakopnutím nebo pádem na tyto části nebo z nich. Tyto části musí být případně vybaveny držadly, která jsou upevněna podle uživatele a která mu umožňují udržet rovnováhu. 1.5.16. Úder blesku Strojní zařízení, které je třeba za provozu chránit proti úderům blesku, musí být vybaveno systémem pro svod vznikajících elektrických nábojů do země. 1.6. Údržba 1.6.1. Údržba strojního zařízení Místa pro seřizování a údržbu musí být umístěna vně nebezpečných prostorů. Musí být možné provádět seřizování, údržbu, opravy, čištění a servis strojního zařízení v klidovém stavu. Nemůže-li být z technických důvodů splněna jedna nebo několik z výše uvedených podmínek, musí být přijata opatření, aby provádění těchto operací bylo bezpečné (viz oddíl 1.2.5). U automatizovaného strojního zařízení a případně i u jiného strojního zařízení musí být k dispozici vybavení pro připojení diagnostického zařízení k vyhledávání závad. Části automatizovaného stroje, které je třeba často vyměňovat, musí být snadno a bezpečně odstranitelné a vyměnitelné. K těmto částem musí být takový přístup, aby bylo možno tyto úkony provádět s nezbytnými technickými pomůckami podle stanovených pracovních postupů. 1.6.2. Přístup ke stanovištím obsluhy a místům údržby Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby byl možný bezpečný přístup do všech prostorů, ve kterých je nutný zásah během provozu, seřizování nebo údržby strojního zařízení. 1.6.3. Odpojení zdrojů energie Strojní zařízení musí být vybaveno prostředky pro odpojení od všech zdrojů energie. Takové prostředky musí být zřetelně označeny. Musí být uzamykatelné, pokud by opětovným zapojením mohlo dojít k ohrožení osob. Odpojovací zařízení musí být uzamykatelné také v případě, není-li obsluha schopna z kteréhokoli místa, kam má přístup, kontrolovat, zda je přívod energie stále odpojen. U strojního zařízení napájeného elektřinou prostřednictvím vidlice, postačuje vytažení vidlice, pokud je obsluha schopna z kteréhokoli místa, kam má přístup, kontrolovat, zda je vidlice stále vytažena. Po odpojení přívodu energie musí být umožněno bez ohrožení osob bezpečně uvolnit energii zbylou nebo akumulovanou v obvodech strojního zařízení. Výjimkou z výše uvedených požadavků jsou určité obvody, které mohou zůstat napojeny na své zdroje energie, aby například přidržovaly součásti na svém místě, uchovávaly informace, osvětlovaly vnitřní prostory apod. V takovém případě je třeba učinit zvláštní opatření k zajištění bezpečnosti obsluhy. 1.6.4. Zásah obsluhy Strojní zařízení musí být navrženo, konstruováno a vybaveno tak, aby byla potřeba zásahu obsluhy omezena. Pokud nelze zásah obsluhy vyloučit, musí být možné jej provést snadno a bezpečně. 1.6.5. Čištění vnitřních částí Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bylo možné čistit vnitřní části, které obsahovaly nebezpečné látky nebo přípravky, aniž by bylo zapotřebí do nich vstupovat; rovněž jakékoli nezbytné odblokování musí být možné zvenčí. Není-li možné vyloučit vstup do strojního zařízení, musí být toto navrženo a konstruováno tak, aby bylo čištění bezpečné. 1.7. Informace 1.7.1. Informace a výstrahy na strojním zařízení Informace a výstrahy na strojním zařízení by měly být přednostně uvedeny v podobě snadno srozumitelných symbolů nebo piktogramů. Písemné nebo ústní informace a výstrahy musí být uvedeny v úředním jazyce či jazycích Společenství, které mohou být určeny v souladu se Smlouvou členským státem, v němž má být strojí zařízení uvedeno na trh nebo do provozu, a na žádost mohou být doplněny verzemi v jiném jazyce či jazycích Společenství, kterým obsluha rozumí. 1.7.1.1. Informace a informační zařízení Informace nezbytné pro ovládání strojního zařízení musí být jednoznačné a snadno srozumitelné. Musí být přiměřené, aby obsluhu nepřetěžovaly. Zobrazovací jednotky nebo jiné prostředky interaktivní komunikace mezi obsluhou a strojem musí být snadno srozumitelné a použitelné. 1.7.1.2. Výstražná zařízení Pokud by mohlo být ohroženo zdraví a bezpečnost osob závadou strojního zařízení pracujícího bez dozoru, musí být takové strojní zařízení vybaveno vhodnou výstražnou akustickou nebo světelnou signalizací. Je-li strojní zařízení vybaveno výstražným zařízením, musí být toto jednoznačné a snadno vnímatelné. Obsluha musí mít vhodné prostředky, aby mohla kdykoli provést kontrolu funkce těchto výstražných zařízení. Současně musí být splněny požadavky zvláštních směrnic Společenství týkajících se barev a typů bezpečnostních signálů. 1.7.2. Výstraha před dalšími riziky Zůstanou-li rizika i navzdory všem přijatým opatřením k zajišťování bezpečnosti při navrhování, bezpečnostním opatřením a doplňujícím ochranným opatřením, je nutno zajistit potřebná výstražná upozornění, včetně výstražných zařízení. 1.7.3. Značení strojního zařízení
Při připojování označení CE je zakázáno antedatovat nebo postdatovat rok výroby strojního zařízení. Je-li strojní zařízení navrženo a konstruováno pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu, musí být odpovídajícím způsobem označeno. Na strojním zařízení musí být rovněž uvedeny úplné informace o jeho typu a informace podstatné pro jeho bezpečné používání. Na tyto informace se vztahují požadavky podle oddílu 1.7.1. Pokud se s částí stroje musí během provozu manipulovat zdvihacím zařízením, musí na ní být čitelně, nesmazatelně a jednoznačně vyznačena její hmotnost. 1.7.4. Návod k používání Ke každému strojnímu zařízení musí být přiložen návod k používání v úředním jazyku nebo jazycích Společenství členského státu, ve kterém je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu. Návod k používání přiložený ke strojnímu zařízení musí být buď "původním návodem k používání" nebo "překladem původního návodu k používání", přičemž k překladu musí být přiložen původní návod. Ve výjimečných případech může být návod k údržbě určený pro odborný personál využívaný výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem vyhotoven pouze v jednom z jazyků Společenství, kterému tento personál rozumí. Návod k používání musí být vypracován podle následujících zásad. 1.7.4.1. Obecné zásady pro vypracování návodu k používání a) Návod k používání musí být vypracován v jednom nebo více úředních jazycích Společenství. Na jazykové verzi nebo verzích ověřených výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem se uvedou slova "původní návod k používání". b) Pokud v úředním jazyku nebo jazycích země, ve které se má strojní zařízení používat, neexistuje "původní návod k používání", musí překlad do tohoto jazyka nebo jazyků vypracovat výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo osoba uvádějící strojní zařízení do dané jazykové oblasti. Na překladu musí být uvedeno "překlad původního návodu k používání". c) Obsah návodu k používání musí zahrnovat nejen předpokládané použití strojního zařízení, ale vzít v úvahu rovněž jakékoliv jeho důvodně předvídatelné nesprávné použití. d) Je-li strojní zařízení určeno pro používání nekvalifikovanou obsluhou, musí text a úprava návodu k používání brát v úvahu úroveň obecného vzdělání a schopnosti chápání, kterou lze důvodně očekávat u takové obsluhy. 1.7.4.2. Obsah návodu k používání
Tyto hodnoty musí být buď skutečně naměřenými hodnotami u dotyčného strojního zařízení nebo hodnotami zjištěnými na základě měření u technicky srovnatelného strojního zařízení, které zastupuje strojní zařízení, jež se má vyrábět. V případě rozměrného strojního zařízení se místo hladiny akustického výkonu A mohou uvádět hladiny akustického tlaku na specifikovaných místech okolo strojního zařízení. Jestliže nejsou použity harmonizované normy, musí se hladiny akustického tlaku měřit metodami nejvhodnějšími pro dané strojní zařízení. Jsou-li uvedeny hodnoty emisí hluku, je nutno uvést pro tyto hodnoty nejistotu měření. Musí být popsány provozní podmínky u strojního zařízení během měření a použité metody měření. Nejsou-li určena stanoviště obsluhy nebo není-li možné je určit, měří se hladiny akustického tlaku A ve vzdálenosti 1 m od povrchu strojního zařízení a ve výšce 1,6 m od podlahy nebo přístupové plošiny. Musí být uvedeno místo a hodnota nejvyššího akustického tlaku.
1.7.4.3. Prodejní dokumentace Prodejní dokumentace popisující strojní zařízení nesmí být v rozporu s návodem k používání, pokud jde o hlediska zdraví a bezpečnosti. Prodejní dokumentace popisující výkonnostní vlastnosti strojního zařízení musí obsahovat stejné údaje o emisích, jako jsou uvedeny v návodu k používání. 2. DOPLŇKOVÉ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRO URČITÉ KATEGORIE STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ Potravinářská strojní zařízení, strojní zařízení pro kosmetické nebo farmaceutické výrobky, ruční nebo ručně vedená strojní zařízení, přenosná upevňovací a jiná rázová strojní zařízení, strojní zařízení k opracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi musí splňovat všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost popsané v této kapitole (viz Obecné zásady, bod 4). 2.1. Potravinářská strojní zařízení a strojní zařízení pro kosmetické nebo farmaceutické výrobky 2.1.1. Obecně Strojní zařízení určená k používání s potravinami nebo kosmetickými a farmaceutickými výrobky musí být navržena a konstruována tak, aby se zamezilo riziku infekce, onemocnění nebo nákazy.
2.1.2. Návod k používání Návod k používání pro potravinářská strojní zařízení nebo strojní zařízení pro použití s kosmetickými nebo farmaceutickými výrobky musí obsahovat doporučené prostředky a metody čištění, dezinfekce a oplachování nejen pro snadno přístupné prostory, ale i pro prostory, do nichž přístup není možný nebo se nedoporučuje. 2.2. Přenosná ruční nebo ručně vedená strojní zařízení 2.2.1. Obecně
Rukojeti přenosného strojního zařízení musí být navrženy a konstruovány tak, aby je bylo možné snadno spustit a zastavit. 2.2.1.1. Návod k používání
Tyto hodnoty musí být buď skutečně naměřenými hodnotami u dotyčného strojního zařízení nebo hodnotami zjištěnými na základě měření u technicky srovnatelného strojního zařízení, které je typem strojního zařízení, jež se má vyrábět. Jestliže nejsou použity harmonizované normy, musí se údaje o vibracích měřit podle předpisu pro měření, který je pro dané strojní zařízení nejvhodnější. Musí se uvést provozní podmínky během měření a použité metody měření nebo odkaz na použitou harmonizovanou normu. 2.2.2. Přenosná upevňovací zařízení a jiné rázové stroje 2.2.2.1. Obecně
V případě potřeby musí být možné vybavit zařízení ochrannými kryty proti střepinám, které musí poskytnout výrobce strojního zařízení. 2.2.2.2. Návod k používání
2.3. Strojní zařízení na zpracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi
3. DOPLŇKOVÉ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST K VYLOUČENÍ NEBEZPEČÍ ZPŮSOBENÝCH POHYBLIVOSTÍ STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ Strojní zařízení představující nebezpečí vyvolaná jejich pohyblivostí musí splňovat všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost popsané v této kapitole (viz Obecné zásady bod 4). 3.1. Obecně 3.1.1. Definice a) "Strojními zařízeními představujícími nebezpečí vyvolaná jejich pohyblivostí" se rozumí:
b) "Řidičem" se rozumí obsluha, která odpovídá za pohyb strojního zařízení. Řidič může být přepravován strojním zařízením, může doprovázet strojní zařízení pěšky nebo může strojní zařízení řídit dálkovým ovládáním. 3.2. Pracovní místa 3.2.1. Místo řidiče Výhled z místa řidiče musí být takový, aby řidič mohl při své plné bezpečnosti i bezpečnosti ohrožených osob ovládat strojní zařízení a jeho nástroje v podmínkách jejich předpokládaného používání. Pokud je to nezbytné, musí být poskytnuty vhodné prostředky k odstranění nebezpečí daného nedostatečným přímým výhledem. Strojní zařízení, na němž je řidič přepravován, musí být navrženo a konstruováno tak, aby na místě řidiče neexistovalo riziko pro řidiče vyvolané nežádoucím stykem s koly nebo pásy. V případě dostatečného prostoru a nepředstavuje-li to zvýšené riziko, musí být místo řidiče na stroji navrženo a konstruováno tak, aby bylo vybaveno kabinou. V kabině musí být místo pro uchovávání pokynů potřebných pro řidiče. 3.2.2. Sedadlo Existuje-li riziko, že by obsluha nebo jiné osoby přepravované strojním zařízením mohly být při převrácení strojního zařízení přimáčknuty mezi částmi strojního zařízení a podkladem, zejména strojního zařízení vybaveného ochrannou konstrukcí uvedenou v oddíle 3.4.3 nebo 3.4.4, jejich sedadla musí být navržena nebo vybavena zádržným systémem k udržení osob na místě, aniž by byly omezeny pohyby nezbytné k řízení nebo pohyby způsobené zavěšením sedadla. Tyto zádržné systémy nesmějí být zabudovány, pokud zvyšují riziko. 3.2.3. Místa pro ostatní osoby Počítají-li podmínky používání s tím, že kromě řidiče budou příležitostně nebo pravidelně přepravovány strojním zařízením i jiné osoby nebo na něm budou pracovat, musí pro ně být vyhrazena vhodná místa, která umožňují jejich přepravu nebo práci bez rizika. Druhý a třetí odstavec oddílu 3.2.1 se vztahuje rovněž na místa pro ostatní osoby kromě řidiče. 3.3. Ovládací systémy Je-li to nutné, je nutno přijmout opatření, aby se zabránilo nedovolenému použití ovládacích systémů. V případě dálkového ovládání musí být na každém ovládači jasně uvedeno strojní zařízení, které se jím ovládá.
Dálkově ovládané strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby reagovalo pouze na signály z určeného ovládače. 3.3.1. Ovládací zařízení Řidič musí být schopen obsluhovat z místa řidiče všechna ovládací zařízení potřebná k provozu strojního zařízení, s výjimkou funkcí, které mohou být bezpečně ovládány pouze s použitím ovládacích zařízení umístěných mimo místo řidiče. K těmto funkcím patří zejména funkce, za které odpovídají ostatní pracovníci obsluhy nebo u nichž musí řidič opustit své místo, aby bezpečně provedl ovládací úkon. Pokud je použito pedálů, musí být navrženy, konstruovány a umístěny tak, aby umožňovaly bezpečnou činnost řidiče s minimálním rizikem nesprávné činnosti. Musí mít neklouzavý povrch a musí být snadno čistitelné. Pokud činnost ovládacích zařízení může způsobit nebezpečí, zejména nebezpečné pohyby, musí se ovládací zařízení strojního zařízení, s výjimkou ovládacích zařízení s předem nastavenou polohou, vracet ihned po uvolnění obsluhou do neutrální polohy. U kolových strojních zařízení musí být řízení navrženo a konstruováno tak, aby se omezil přenos nárazů z vodicích kol na volant nebo řídicí páku. Uzávěrky diferenciálu musí být navrženy a uspořádány tak, aby bylo možné uvolnit diferenciál i v případě pohybu strojního zařízení. Šestý pododstavec oddílu 1.2.2. o akustických nebo světelných výstražných signálech platí jen pro zpětný chod. 3.3.2. Spouštění/pojíždění Jízda samojízdného strojního zařízení s jedoucím řidičem musí být možná pouze s řidičem u ovládacího zařízení. Pokud musí být strojní zařízení z provozních důvodů vybaveno příslušenstvím, které přesahuje jeho obvyklý průjezdný profil (například stabilizátory, výložník apod.), musí mít řidič k dispozici prostředky, které umožňují před uvedením strojního zařízení do pohybu snadno zkontrolovat, zda je příslušenství v poloze dovolující bezpečný pohyb. To platí rovněž pro všechny ostatní části, které musí být pro bezpečný pohyb v určité poloze nebo v případě nutnosti zajištěny. Nevznikají-li tím další rizika, musí být pohyb strojního zařízení závislý na umístění výše uvedených částí do bezpečné polohy. Při spouštění motoru nesmí dojít k pohybu strojního zařízení. 3.3.3. Zastavování Aniž jsou dotčena pravidla silničního provozu musí samojízdná strojní zařízení a jejich přípojná zařízení splňovat požadavky na zpomalování, zastavování, brzdění a odstavování tak, aby byla zajištěna bezpečnost při všech stanovených podmínkách provozu, zatížení, rychlosti, stavu a sklonu terénu. Řidič musí být schopen zpomalit a zastavit samojízdné strojní zařízení použitím hlavního brzdového zařízení. Vyžaduje-li to bezpečnost, musí být v případě selhání hlavního brzdového zařízení nebo při přerušení dodávky energie nezbytné pro ovládání hlavního brzdového zařízení k dispozici ke zpomalení a zastavení nouzové brzdové zařízení se zcela nezávislým a snadno dostupným ovládacím zařízením. Vyžaduje-li to bezpečnost, musí být k odstavení strojního zařízení po jeho zastavení použito parkovací brzdové zařízení. Toto parkovací brzdové zařízení může být spojeno s jedním z brzdových zařízení uvedených ve druhém odstavci za předpokladu, že je toto zařízení čistě mechanické.
Na funkci zastavování se oddíl 1.2.4 nepoužije. 3.3.4. Pohyb strojního zařízení ovládaného pěším řidičem Pohyb samojízdného strojního zařízení ovládaného pěším řidičem může být možný pouze za trvalého působení řidiče na příslušné ovládací zařízení. Zejména nesmí být možné, aby došlo k pohybu při spouštění motoru.
Rychlost jízdy stroje musí být rovněž přizpůsobena rychlosti chůze pěšího řidiče. V případě strojního zařízení, na něž může být nasazen rotační nástroj, nesmí být možné nástroj uvést do pohybu, je-li zapnut zpětný chod, s výjimkou případů, kdy jízdní pohyb strojního zařízení vyplývá z pohybu nástroje. V tomto případě musí být rychlost zpětného chodu taková, aby neohrozila řidiče. 3.3.5. Selhání ovládacího obvodu Je-li použito řízení s posilovačem, nesmí selhání přívodu energie znemožnit řízení strojního zařízení během doby potřebné k zastavení. 3.4. Ochrana před mechanickým nebezpečím 3.4.1. Neřízené pohyby Strojní zařízení musí být navrženo, konstruováno a případně umístěno na pohyblivou podpěru tak, aby bylo při přemísťování zajištěno, že neřízené výkyvy těžiště neovlivní jeho stabilitu, ani nezpůsobí nadměrné namáhání jeho konstrukce. 3.4.2. Pohybující se převodové části Odchylně od oddílu 1.3.8.1 nemusí být v případě motorů snímatelné ochranné kryty bránící přístupu k pohybujícím se částem v motorovém prostoru vybaveny zajišťovacím zařízením, jestliže se otvírají buď s použitím nářadí, klíče, nebo ovládacího zařízení umístěného na místě řidiče, pokud je ovládací zařízení umístěno v uzavřené kabině opatřené zámkem bránícím v přístupu neoprávněným osobám. 3.4.3. Převrácení Pokud v případě samojízdného strojního zařízení s jedoucím řidičem, případně s jedoucí obsluhou nebo dalšími osobami existuje riziko převrácení, musí být strojní zařízení vybaveno vhodnou ochrannou konstrukcí, pokud to nezvyšuje riziko. Tato konstrukce musí v případě převrácení zaručit jedoucím osobám přiměřený chráněný prostor omezující deformaci konstrukce. Pro ověření, zda konstrukce splňuje požadavky stanovené ve druhém odstavci, musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce pro každý typ uvedené konstrukce provést nebo nechat provést příslušné zkoušky. 3.4.4. Padající předměty Existuje-li u samojízdného strojního zařízení s jedoucím řidičem, jedoucí obsluhou nebo dalšími osobami riziko padajících předmětů nebo padajícího materiálu, musí být strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, aby se toto riziko vzalo v úvahu, a, dovolují-li to rozměry, musí být vybaveno vhodnou ochrannou konstrukcí. Tato konstrukce musí v případě padajících předmětů nebo padajícího materiálu zaručit jedoucím osobám přiměřený chráněný prostor omezující deformaci konstrukce. Pro ověření, zda konstrukce splňuje požadavky stanovené ve druhém odstavci, musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce pro každý typ uvedené konstrukce provést nebo nechat provést příslušné zkoušky. 3.4.5. Přístup na pracovní místo Držadla a stupačky musí být navrženy, konstruovány a uspořádány tak, aby je mohla obsluha používat instinktivně a nepoužívala k tomu účelu ovládací zařízení. 3.4.6. Tažná a závěsná zařízení Všechna strojní zařízení užívaná k tažení nebo strojní zařízení tažená musí být vybavena tažným nebo závěsným zařízením navrženým, konstruovaným a uspořádaným tak, aby zajišťovalo snadné a bezpečné připojení a odpojení a aby vylučovalo náhodné rozpojení během používání. Pokud to zatížení na oji vyžaduje, musí být strojní zařízení vybaveno podpěrou s opěrnou patkou uzpůsobenou zatížení a podkladu. 3.4.7. Přenos energie mezi samojízdným strojním zařízením (nebo traktorem) a poháněným strojním zařízením Snímatelná mechanická převodová zařízení mezi samojízdným strojním zařízením (nebo traktorem) a prvním pevným ložiskem poháněného strojního zařízení musí být navržena a konstruována tak, aby všechny části, které se během provozu pohybují, byly chráněny po celé délce. Na straně samojízdného strojního zařízení (nebo traktoru) musí být vývodový hřídel, k němuž je připojováno snímatelné mechanické převodové zařízení, chráněn ochranným krytem připevněným k samojízdnému strojnímu zařízení (nebo traktoru) nebo jiným zařízením poskytujícím rovnocennou ochranu. Pro přístup k snímatelnému mechanickému převodovému zařízení musí být možné tento ochranný kryt otevřít. Je-li hřídel nasazen, musí zbýt dostatečný prostor, aby hnací hřídel nepoškodil ochranný kryt, je-li strojní zařízení (nebo traktor) v pohybu. Na straně taženého strojního zařízení musí být přívodový hřídel uzavřen v ochranném krytu připevněném k strojnímu zařízení. Omezovače krouticího momentu nebo volnoběžky mohou být instalovány na kloubovém hřídeli pouze na straně poháněného stroje. Snímatelné mechanické převodové zařízení musí být označeno odpovídajícím způsobem. Všechna tažená strojní zařízení, jejichž provoz vyžaduje spojení se samojízdným strojním zařízením nebo traktorem prostřednictvím snímatelného mechanického převodového zařízení, musí mít takový systém pro jeho připojování, aby se při odpojení strojního zařízení nepoškodilo snímatelné mechanické převodové zařízení a ani jeho ochranný kryt stykem s podkladem nebo jinou části strojního zařízení. Vnější části ochranného krytu musí být navrženy, konstruovány a uspořádány tak, aby se nemohly otáčet se snímatelným mechanickým převodovým zařízením. U jednoduchých křížových kloubů musí ochranný kryt chránit zařízení až ke koncům vnitřních vidlic a u širokoúhlých křížových kloubů alespoň ke středu vnějšího kloubu nebo kloubů. Jsou-li prostředky pro přístup k pracovním místům umístěny v blízkosti snímatelného mechanického převodového zařízení, musí být navrženy a konstruovány tak, aby ochranné kryty hřídele nebyly používány jako stupátka, pokud k tomu účelu nejsou navrženy a konstruovány. 3.5. Ochrana před dalšími nebezpečími 3.5.1. Baterie Skříň baterie musí být navržena a konstruována tak, aby se co nejvíce omezila možnost vystříknutí elektrolytu na obsluhu v případě převrácení a aby se zabránilo hromadění výparů na stanovištích obsluhy. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby mohla být baterie odpojena snadno přístupným prostředkem určeným k tomuto účelu. 3.5.2. Požár
3.5.3. Emise nebezpečných látek Druhý a třetí odstavec oddílu 1.5.13. se nepoužije, je-li hlavní funkcí strojního zařízení postřikování. Obsluha však musí být chráněna před nebezpečím vystavení takovýmto nebezpečným emisím. 3.6. Informace a označení 3.6.1. Značky, signály a výstrahy Kdykoli je to nutné k zajištění zdraví a bezpečnosti osob, musí být všechna strojní zařízení vybavena značkami nebo štítky s pokyny týkajícími se používání, seřizování a údržby. Tyto musí být voleny, navrženy a konstruovány tak, aby byly zřetelně viditelné a nesmazatelné.
Dálkově ovládaná strojní zařízení, která za podmínek běžného používání vystavují osoby nebezpečí nárazu nebo rozdrcení/přejetí, musí být vybavena příslušnými prostředky signalizujícími jejich pohyby nebo prostředky na ochranu osob proti těmto nebezpečím. Totéž platí pro strojní zařízení, která se při práci neustále střídavě pohybují po jedné ose dopředu a dozadu, kde řidič nemá přímý výhled na zadní část stroje. Strojní zařízení musí být konstruována tak, aby výstražná a signalizační zařízení nemohla být neúmyslně vyřazena z provozu. Pokud je to důležité pro bezpečnost, musí být tato zařízení vybavena prostředky kontrolujícími jejich dobrý provozní stav a jejich selhání musí být obsluze signalizováno. Je-li pohyb stroje nebo jeho nástrojů zvláště nebezpečný, musí být na strojním zařízení značky varující před přístupem ke stroji, pokud je v provozu; tyto značky musí být čitelné z dostatečné vzdálenosti, aby byla zajištěna bezpečnost osob, které jsou v blízkosti. 3.6.2. Označení
3.6.3. Návod k používání 3.6.3.1. Vibrace
Tyto hodnoty musí být buď skutečně naměřenými hodnotami u dotyčného strojního zařízení nebo hodnotami zjištěnými na základě měření u technicky srovnatelného strojního zařízení, které zastupuje strojní zařízení, jež se má vyrábět. Jestliže nejsou použity harmonizované normy, musí být údaje o vibracích měřeny podle předpisu pro měření, který je pro dané strojní zařízení nejvhodnější. Musí být popsány provozní podmínky během měření a použité předpisy pro měření. 3.6.3.2. Víceúčelové použití Návod k používání pro strojní zařízení umožňující několik použití v závislosti na použitém vybavení a návod k používání pro vyměnitelné přídavné zařízení musí obsahovat informace nezbytné pro bezpečnou montáž a používání základního strojního zařízení a vyměnitelných přídavných zařízení, která k němu lze připojit. 4. DOPLŇKOVÉ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST K VYLOUČENÍ nebezpečí VYVOLANÝCH ZVEDÁNÍM Strojní zařízení vyvolávající nebezpečí způsobená zvedáním musí splňovat všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost popsané v této kapitole (viz Obecné zásady bod 4). 4.1. Obecně 4.1.1. Definice a) "Zvedáním" se rozumí přemisťování břemen, jimiž mohou být náklady nebo osoby, v daném okamžiku na jiné výškové úrovně. b) "Vedeným břemenm " se rozumí břemeno, jehož celý pohyb probíhá podél pevných nebo ohebných vedení, jejichž poloha je vymezena pevnými body. c) "Součinitelem bezpečnosti" se rozumí aritmetický poměr mezi zatížením zaručovaným výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem, které je součást schopná udržet, a maximálním provozním zatížením vyznačeným na součásti. d) "Zkušebním koeficientem" se rozumí aritmetický poměr mezi zatížením použitým při statických nebo dynamických zkouškách zdvihacího strojního zařízení nebo příslušenství pro zdvihání a maximálním provozním zatížením vyznačeným na strojním zařízení nebo příslušenství pro zdvihání. e) "Statickou zkouškou" se rozumí zkouška, během níž je zdvihací strojní zařízení nebo příslušenství pro zdvihání nejdříve prověřeno a vystaveno síle odpovídající maximálnímu provoznímu zatížení vynásobenému příslušným koeficientem statické zkoušky a po uvolnění zatížení je opakovaně prověřeno, aby se zjistilo, zda nedošlo k poškození. f) "Dynamickou zkouškou" se rozumí zkouška, při níž je zdvihací strojní zařízení podrobeno maximálnímu provoznímu zatížení vynásobenému příslušným koeficientem dynamické zkoušky ve všech možných uspořádáních, přičemž se sleduje dynamické chování strojního zařízení, aby se zkontrolovalo jeho správné fungování. g) "Nosnou částí" se rozumí část strojního zařízení, na níž se nacházejí osoby nebo náklady, které mají být vyzdviženy. 4.1.2. Ochrana před mechanickým nebezpečím 4.1.2.1. Nebezpečí vyplývající z nedostatečné stability Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby byla stabilita požadovaná v oddíle 1.3.1 zachována jak při provozu, tak mimo provoz, včetně všech stadií přepravy, montáže a demontáže, během předpokládaných poruch součástí a rovněž během zkoušek prováděných podle návodu k používání. Za tímto účelem musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce používat příslušné metody ověřování. 4.1.2.2. Strojní zařízení pojíždějící/pohybující se po vodicích drahách a kolejových drahách Strojní zařízení musí být vybaveno zařízením, které zabraňuje vykolejení z vodicích nebo kolejových drah. Dojde-li i přesto k vykolejení nebo dojde-li k poruše koleje nebo pojížděcí části, musí být k dispozici zařízení zabraňující pádu části vybavení, součástí nebo břemena nebo zabraňující převrácení stroje. 4.1.2.3. Mechanická pevnost Strojní zařízení, příslušenství pro zdvihání a jejich součásti musí odolat namáhání, kterému jsou vystaveny jak při stanovených provozních podmínkách, tak případně i mimo provoz a při instalaci, a to ve všech přípustných uspořádáních, případně se zřetelem na účinky atmosférických vlivů i sil vyvolaných osobami. Tento požadavek musí být rovněž splněn při přepravě, montáži a demontáži. Strojní zařízení a příslušenství pro zdvihání musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedošlo k selhání způsobenému únavou nebo opotřebením, přičemž se bere v úvahu jejich předpokládaný způsob používání. Používané materiály se volí na základě předpokládaných pracovních prostředí se zvláštním zřetelem na korozi, oděr, rázy, extrémní teploty, únavu, křehnutí a stárnutí.
Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby bez porušení vydrželo dynamické zkoušky při maximálním provozním zatížení vynásobeném koeficientem dynamické zkoušky. Tento koeficient dynamické zkoušky se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti: hodnota koeficientu je zpravidla rovna 1,1. Tyto zkoušky se zpravidla provádějí při stanovených jmenovitých rychlostech. Pokud ovládací obvod strojního zařízení umožňuje řadu pohybů současně, musí se zkoušky provádět při nejméně příznivých podmínkách, zpravidla při kombinaci příslušných pohybů. 4.1.2.4. Kladky, bubny, kola, lana a řetězy Průměry kladek, bubnů a kol musí odpovídat rozměrům lan nebo řetězů, pro které jsou určeny. Bubny a kola musí být navrženy, konstruovány a umístěny tak, aby se lana nebo řetězy, jimiž jsou vybaveny, mohly navíjet bez spadnutí. Lana používaná přímo ke zvedání nebo nesení břemen smějí být zapletena pouze na koncích. Zapletení jsou však povolena u instalací, jejichž návrh přímo předpokládá pravidelné uzpůsobování podle potřeb použití. Součinitel bezpečnosti lan a jejich zakončení musí být zvolen tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti; hodnota součinitele je zpravidla rovna 5. Součinitel bezpečnosti zdvihacích řetězů musí být zvolen tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti; hodnota součinitele je zpravidla rovna 4. Pro ověření, zda bylo dosaženo patřičného součinitele bezpečnosti, musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u každého typu řetězu a lana používaných k přímému zvedání břemena a u zakončení lan provést nebo nechat provést příslušné zkoušky. 4.1.2.5. Příslušenství pro zdvihání a jejich části Příslušenství pro zdvihání a jejich části musí být dimenzovány se zřetelem na únavu a stárnutí při počtu provozních cyklů odpovídajících jejich předpokládané životnosti stanovené provozními podmínkami předpokládaného používání.
4.1.2.6. Ovládání pohybů Zařízení k ovládání pohybů musí pracovat tak, aby strojní zařízení, na němž jsou umístěna, bylo bezpečné. a) Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno nebo vybaveno ovládacími zařízeními tak, aby rozsah pohybů jeho součástí byl udržován v určených mezích. Činnost těchto zařízení musí být případně doprovázena výstražným signálem. b) Pokud může na jednom místě pracovat současně několik stacionárních nebo kolejových strojů a mohou nastat rizika kolize, musí být tyto stroje navrženy a konstruovány tak, aby bylo možné použít systémy, které taková rizika vylučují. c) Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby i v případě částečného nebo úplného selhání dodávky energie nebo v případě, že obsluha přestane stroj ovládat, nemohlo dojít k volnému nebo neočekávanému posunutí nebo pádu břemen. d) Při běžných provozních podmínkách nesmí být možné spouštět břemeno pouze třecí brzdou, kromě případů strojního zařízení, jehož funkce vyžaduje tento způsob ovládání. e) Prvky pro uchopení břemena musí být navrženy a konstruovány tak, aby nemohlo dojít k nekontrolovanému pádu břemena. 4.1.2.7. Pohyby během manipulace s břemeny Místo obsluhy strojního zařízení musí být umístěno tak, aby byl zajištěn co nejúplnější výhled na trajektorie pohybujících se částí, aby se zabránilo možným kolizím s osobami, předměty nebo jiným strojním zařízením, které mohou být současně v pohybu a mohou představovat určité nebezpečí. Strojní zařízení s vedenými břemeny musí být navrženo a konstruováno tak, aby nedocházelo ke zranění osob pohybem břemene, nosné části nebo protizávažími. 4.1.2.8. Strojní zařízení obsluhující pevná nástupiště 4.1.2.8.1. Pohyby nosné části Pohyb nosné části strojního zařízení obsluhujícího pevná nástupiště musí být pevně veden k těmto místům a na tato místa. Za pevné vedení se považují rovněž nůžkové systémy. 4.1.2.8.2. Přístup k nosné části Pokud mají k nosné části přístup osoby, musí být strojní zařízení navrženo a vybaveno tak, aby bylo zajištěno, že se nosná část během přístupu, zejména při nakládce nebo vykládce, nepohybuje. Strojní zařízení musí být navrženo a konstruováno tak, aby výškový rozdíl mezi nosnou částí a nástupištěm nepředstavoval nebezpečí zakopnutí. 4.1.2.8.3. Riziko v důsledku styku s pohybující se nosnou částí Je-li to nezbytné ke splnění požadavku uvedeného v druhém odstavci oddílu 4.1.2.7., musí být při běžném provozu projížděný prostor nepřístupný. Hrozí-li během inspekce nebo údržby riziko, že osoba, která se nachází pod nebo nad nosnou částí, by mohla být přimáčknuta mezi nosnou část a pevnou část, musí být zajištěn dostatečný volný prostor buď pomocí výklenků nebo pomocí mechanického zařízení, které blokuje pohyb nosné části. 4.1.2.8.4. Riziko pádu břemene z nosné části Existuje-li riziko pádu břemene z nosné části, musí být strojní zařízení navrženo a konstruováno tak, aby se tomuto nebezpečí předešlo. 4.1.2.8.5. Nástupiště Je nutno zabránit rizikům plynoucím ze styku osob s pohybující se nosnou částí nebo jinými pohyblivými částmi na nástupištích.
4.1.3. Způsobilost pro daný účel Je-li strojní zařízení nebo příslušenství pro zdvihání uváděno na trh nebo poprvé do provozu, musí výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce zajistit, aby strojní zařízení a příslušenství pro zdvihání, která jsou připravena k používání – ať už k ruční manipulaci, nebo pro zařízení poháněná energií – bezpečně plnila určené funkce tím, že provede nebo nechá provést příslušná opatření. U všech zdvihacích strojních zařízení připravených k používání musí být provedeny statické a dynamické zkoušky uvedené v oddílu 4.1.2.3. Pokud strojní zařízení nemůže být smontováno u výrobce nebo na pracovišti jeho zplnomocněného zástupce, je nutné učinit příslušná opatření na místě použití. V opačném případě mohou být tato opatření učiněna buď v prostorech výrobce, nebo na místě použití. 4.2. Požadavky na strojní zařízení, u nichž je zdroj energie jiný než lidská síla. 4.2.1. Ovládání pohybů K ovládání pohybu strojního zařízení nebo jeho vybavení se musí používat ovládací zařízení se samočinným navrácením do výchozí polohy. Pro dílčí nebo úplné pohyby, při nichž se nevyskytuje riziko kolize břemena nebo strojního zařízení, mohou však být uvedená ovládací zařízení nahrazena ovládacími zařízeními umožňujícími automatické zastavení na předvolených úrovních bez trvalého působení obsluhy na ovládací zařízení. 4.2.2. Kontrola zatížení
4.2.3. Zařízení s vodícími lany Nosná, tažná a nosná-tažná lana musí být napínána protizávažím nebo zařízením umožňujícím stálé napínání. 4.3. Informace a označení 4.3.1. Řetězy, lana a popruhy Každý kus zdvihacího řetězu, lana nebo popruhu, který není součástí celku, musí být označen nebo, pokud to není možné, vybaven štítkem nebo nesejmutelným kroužkem se jménem a adresou výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce a odkazem na příslušný certifikát.
4.3.2. Příslušenství pro zdvihání
V případě příslušenství pro zdvihání, na nichž je označení fyzicky nemožné, musí být údaje podle prvního odstavce uvedeny na štítku nebo jakýmikoli jinými prostředky a musí být na tomto příslušenství bezpečně připevněny. Tyto údaje musí být čitelné a musí být umístěny na místě, kde nehrozí nebezpečí, že zmizí v důsledku opotřebení, nebo kde nesnižují pevnost tohoto příslušenství. 4.3.3. Zdvihací strojní zařízení Na strojním zařízení musí být na dobře viditelném místě uvedeno maximální provozní zatížení. Toto označení musí být čitelné, nesmazatelné a v nekódované podobě. Závisí-li maximální provozní zatížení na uspořádání stroje, musí být každé stanoviště obsluhy opatřeno štítkem uvádějícím přednostně v podobě diagramu nebo tabulek pro každé uspořádání povolené provozní zatížení. Strojní zařízení určené pouze ke zvedání nákladů, vybavené nosnou částí, která dovoluje přístup osobám, musí být opatřeno zřetelným a nesmazatelným upozorněním zakazujícím zvedání osob. Toto upozornění musí být viditelné ze všech míst, odkud je možný přístup. 4.4. Návod k používání 4.4.1. Příslušenství pro zdvihání
4.4.2. Zdvihací strojní zařízení
5. DOPLŇKOVÉ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRO STROJNÍ ZAŘÍZENÍ URČENÁ PRO PRÁCE V PODZEMÍ Strojní zařízení určená pro práce v podzemí musí splňovat všechny základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost popsané v této kapitole (viz Obecné zásady bod 4). 5.1. Nebezpečí vyplývající z nedostatečné stability Mechanizované posuvné výztuže musí být navrženy a konstruovány tak, aby při pohybu zachovávaly daný směr, neklouzaly před zatěžováním, při zatěžování ani po uvolnění zatížení. Musí být vybaveny mechanickým spojením stropnice s hydraulickou stojkou, která ji podpírá. 5.2. Pohyb osob Mechanizované posuvné výztuže musí umožňovat volný pohyb osob. 5.3. Ovládací zařízení Zařízení pro ovládání zrychlování (akcelerátor) a zpomalování (ovládač brzd) pohybu strojního zařízení jedoucího po kolejích musí být ruční. Pojistná zařízení však mohou být nožní. Ovládací zařízení mechanizovaných posuvných výztuží musí být navržena a umístěna tak, aby byli pracovníci obsluhy během přesunu chráněni pevnou částí výstuže. Ovládací zařízení musí být zajištěna proti náhodnému uvolnění. 5.4. Zastavování Samojízdná kolejová strojní zařízení určená pro práce v podzemí musí být vybavena takovým blokovacím mechanismem působícím na ovládací obvod pojezdu strojního zařízení, aby byl pohyb zastaven, jestliže řidič již pohyb neovládá. 5.5. Požár Druhá odrážka oddílu 3.5.2 je závazná pro strojní zařízení obsahující vysoce hořlavé části. Brzdová soustava strojního zařízení určeného pro práci v podzemí musí být navržena a konstruována tak, aby nebyla příčinou vzniku jisker nebo ohně. Strojní zařízení se spalovacími motory určené k práci v podzemí musí být vybaveno pouze motory, které používají palivo s nízkým tlakem par a které vylučují možnost jakéhokoli jiskření elektrického původu. 5.6. Výfukové plyny Výfukové plyny spalovacích motorů nesmějí být vyvedeny nahoru. 6. DOPLŇKOVÉ ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST PRO STROJNÍ ZAŘÍZENÍ SE ZVLÁŠTNÍM NEBEZPEČÍM VYVOLANÝM ZVEDÁNÍM OSOB Strojní zařízení představující nebezpečí vyvolaná zvedáním osob musí splňovat všechny příslušné základní požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost popsané v této kapitole (viz Obecné zásady bod 4). 6.1. Obecně 6.1.1 Mechanická pevnost Nosná část, případně včetně poklopů, musí být navržena a konstruována tak, aby zajišťovala prostor a pevnost odpovídající maximálnímu počtu osob a maximálnímu provoznímu zatížení. Součinitele bezpečnosti pro součásti uvedené v oddílech 4.1.2.4 a 4.1.2.5 jsou pro strojní zařízení určené ke zvedání osob nedostatečné a musí být zpravidla zdvojnásobeny. Strojní zařízení určené ke zvedání osob nebo osob a nákladů musí být vybaveno závěsným nebo podpěrným zařízením nosné části navrženým a konstruovaným tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti a předešlo se riziku pádu nosné části. Tam, kde se k zavěšení nosné části užívají lana nebo řetězy, musí se použít minimálně dvě samostatná lana nebo řetězy, každé se samostatným upevněním. 6.1.2. Kontrola zatížení u strojního zařízení poháněného jinak než lidskou silou Požadavky oddílu 4.2.2 platí bez ohledu na maximální provozní zatížení a klopný moment, pokud výrobce nemůže prokázat, že neexistuje riziko přetížení nebo převrácení. 6.2. Ovládací zařízení Pokud bezpečnostní požadavky nepožadují jiná řešení, nosná část musí být zásadně navržena a konstruována tak, aby měly osoby uvnitř k dispozici prostředky k ovládání pohybu nahoru a dolů, případně k ovládání ostatních pohybů nosné části. Při provozu musí být funkce těchto ovládacích zařízení nadřazena jiným zařízením ovládajícím tentýž pohyb, s výjimkou zařízení pro nouzové zastavení. S výjimkou případu, kdy je nosná část zcela uzavřena, se musí zařízení pro ovládání těchto pohybů automaticky vracet do výchozí polohy. 6.3. Rizika pro osoby nacházející se v nosné části nebo na ní 6.3.1. Riziko vyvolané pohybem nosné části Strojní zařízení pro zvedání osob musí být navrženo, konstruováno nebo vybaveno tak, aby zrychlení nebo zpomalení nosné části nebylo zdrojem nebezpečí. 6.3.2. Riziko pádu osob z nosné části Nosná část se nesmí naklonit natolik, aby vzniklo nebezpečí pádu osob, včetně případu, kdy se strojní zařízení a nosná část pohybují. Je-li nosná část navržena jako pracoviště, musí být zajištěna její stabilita a musí být vyloučeny nebezpečné pohyby. Nejsou-li opatření uvedená v oddíle 1.5.15 dostačující, musí být nosné části vybaveny dostatečným počtem míst pro ukotvení podle maximálního počtu osob nacházejících se na nosné části. Místa pro ukotvení musí být dostatečně pevná k připevnění osobních ochranných prostředků proti nebezpečí pádu z výšky. Veškeré poklopy v podlahách nebo stropech nebo boční dveře musí být navrženy a konstruovány tak, aby se předešlo náhodnému otevření a musí se otevírat směrem, který vylučuje jakékoli nebezpečí pádu v případě nečekaného otevření. 6.3.3. Riziko vyvolané pádem předmětů na nosnou část Existuje-li riziko pádu předmětů na nosnou část a ohrožení osob, musí být nosná část vybavena ochrannou stříškou. 6.4. Strojní zařízení obsluhující pevná nástupiště 6.4.1. Rizika pro osoby nacházející se v nosné části nebo na ní Nosná část musí být navržena a konstruována tak, aby se předešlo nebezpečí vyvolanému stykem osob nebo předmětů v nosné části nebo na ní s pevnými nebo pohyblivými částmi. Je-li to nutné ke splnění tohoto požadavku, nosná část musí být zcela uzavřena dveřmi vybavenými zajišťovacím zařízením, které zabraňuje nebezpečným pohybům nosné části, nejsou-li dveře zavřené. Pokud nosná část zastavuje mezi nástupišti, musí dveře zůstat zavřené, hrozí-li nebezpečí pádu z nosné části. Strojní zařízení musí být navrženo, konstruováno a v případě potřeby vybaveno zařízením, které zabraňuje nekontrolovanému pohybu nosné části nahoru a dolů. Tato zařízení musí být schopno nosnou část zastavit při maximálním provozním zatížení a předpokládané maximální rychlosti. Při zastavení nesmí bez ohledu na podmínky zatížení dojít ke zpomalení, které by bylo pro přepravované osoby škodlivé. 6.4.2. Ovládací zařízení na nástupištích
6.4.3. Přístup k nosné části Ochranné kryty na nástupištích a na nosné části musí být navrženy a konstruovány tak, aby byl zajištěn bezpečný nástup na nosnou část a výstup z ní, s přihlédnutím k předpokládanému rozsahu přepravovaného nákladu a osob. 6.5. Označování
PŘÍLOHA II PROHLÁŠENÍ 1. OBSAH A. ES prohlášení o shodě pro strojní zařízení Pro vypracování tohoto prohlášení a jeho překladů platí stejné podmínky jako pro návody k používání (viz příloha I oddíl 1.7.4.1 písm. a) a b)) a musí být vyhotoveny strojem nebo ručně tiskacími písmeny. Toto prohlášení se vztahuje výlučně na strojní zařízení ve stavu, v jakém bylo uvedeno na trh, a nevztahuje se na součásti, které byly následně přidány konečným uživatelem, nebo následně provedené zásahy konečného uživatele.
B. PROHLÁŠENÍ O ZABUDOVÁNÍ NEÚPLNÉHO STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Pro vypracování tohoto prohlášení a jeho překladů platí stejné podmínky jako pro návody k používání (viz příloha 1 oddíl 1.7.4.1. písmeno a) a b)) a musí být vyhotoveny strojem nebo ručně tiskacími písmeny.
2. UCHOVÁVÁNÍ PROHLÁŠENÍ Výrobce strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovávají originál ES prohlášení o shodě po dobu nejméně deseti let od posledního dne výroby strojního zařízení. Výrobce neúplného strojního zařízení nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovávají originál prohlášení o zabudování po dobu nejméně deseti let od posledního dne výroby neúplného strojního zařízení. PŘÍLOHA III OZNAČENÍ CE Označení shody CE se skládá z iniciál "CE" v tomto tvaru Pokud je označení CE zmenšeno nebo zvětšeno, musí být zachovány vzájemné poměry dané mřížkou na výše uvedeném obrázku. Jednotlivé části označení CE musí mít v podstatě stejný svislý rozměr, který nesmí být menší než 5 mm. Tento minimální rozměr nemusí být dodržen u malých strojních zařízení. Označení CE musí být připojeno v bezprostřední blízkosti jména výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce stejnou technikou. Používá-li se postup komplexního zabezpečování jakosti uvedený v čl. 12 odst. 3 písm. c) a čl. 12 odst. 4 písm. b), musí za označením CE následovat identifikační číslo oznámeného subjektu. PŘÍLOHA IV KATEGORIE STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ, U NICHŽ MUSÍ BÝT UPLATNĚN JEDEN Z POSTUPŮ UVEDENÝCH V ČL. 12 ODST. 3 A 4 1. Kotoučové pily (s jedním nebo několika kotouči) pro zpracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi nebo pro zpracování masa a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi těchto typů:
2. Srovnávací frézky pro zpracování dřeva s ručním posuvem obrobku. 3. Tloušťkovací frézky pro jednostranné obrábění dřeva, se zabudovaným strojním posuvem obrobku a s ručním vkládáním nebo vyjímáním. 4. Pásové pily s ručním vkládáním nebo vyjímáním pro zpracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi nebo pro zpracování masa a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi těchto typů: 4.1. Pily se stálou polohou kotouče při řezání, s pevným stolem nebo stolem vykonávajícím vratný pohyb nebo opěrou obrobku. 4.2. Pily s kotoučem na vozíku, který vykonává vratný pohyb. 5. Kombinované stroje pro zpracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi uvedené v bodech 1 až 4 a v bodu 7. 6. Čepovací stroje pro zpracování dřeva s ručním posuvem obrobku a s několika držáky nástrojů. 7. Svislé frézky s ručním posuvem obrobku pro zpracování dřeva a materiálů s podobnými fyzikálními vlastnostmi. 8. Přenosné řetězové pily pro zpracování dřeva. 9. Lisy, včetně ohraňovacích lisů, pro zpracování kovů za studena s ručním vkládáním nebo vyjímáním, jejichž pohyblivé pracovní části mohou mít zdvih překračující 6 mm a rychlost vyšší než 30 mm/s. 10. Lisy na plasty nebo vstřikovací lisy s ručním vkládáním nebo vyjímáním. 11. Lisy na pryž nebo vstřikovací lisy s ručním vkládáním nebo vyjímáním. 12. Strojní zařízení pro práce v podzemí těchto typů:
13. Ručně nakládané vozy pro sběr domovního odpadu s lisovacím zařízením. 14. Snímatelná mechanická převodová zařízení, včetně jejich ochranných krytů. 15. Ochranné kryty pro snímatelná mechanická převodová zařízení. 16. Servisní zvedáky pro vozidla. 17. Zařízení pro zvedání osob nebo osob a nákladů, u nichž je nebezpečí pádu z výšky přesahující svislou vzdálenost větší než tři metry. 18. Přenosná upevňovací zařízení s náboji a jiné rázové stroje. 19. Ochranná zařízení určená pro zjišťování přítomnosti osob. 20. Motoricky poháněné blokovací snímatelné ochranné kryty navržené jako ochranné kryty pro strojní zařízení uvedená v bodech 9, 10 a 11. 21. Logické jednotky zajišťující bezpečnostní funkce. 22. Ochranné konstrukce při převrácení (ROPS). 23. Ochranné konstrukce proti padajícím předmětům (FOPS). PŘÍLOHA V INDIKATIVNÍ SEZNAM BEZPEČNOSTNÍCH SOUČÁSTÍ UVEDENÝ V ČL. 2 PÍSM. C) 1. Ochranné kryty pro snímatelná mechanická převodová zařízení. 2. Ochranná zařízení určená pro zjišťování přítomnosti osob. 3. Motoricky poháněné blokovací pohyblivé ochranné kryty navržené jako ochranné kryty pro strojní zařízení uvedená v bodech 9, 10 a 11 přílohy IV. 4. Logické jednotky zajišťující bezpečnostní funkce. 5. Ventily s doplňujícími prostředky detekce poruchy určené k ovládání nebezpečných pohybů strojního zařízení. 6. Systémy k odvádění emisí ze strojního zařízení. 7. Ochranné kryty a ochranná zařízení určená k ochraně ohrožených osob před pohyblivými částmi, které se podílejí na pracovním procesu. 8. Zařízení ke sledování ovládání zatížení a pohybu u zdvihacího strojního zařízení. 9. Prostředky určené k udržení osob na sedadlech. 10. Zařízení k nouzovému zastavení. 11. Vybíjecí systémy zabraňující nahromadění možných nebezpečných elektrostatických nábojů. 12. Omezovače proudu a pojistná zařízení uvedená v oddílech 1.5.7, 3.4.7 a 4.1.2.6 přílohy I. 13. Systémy a zařízení ke snížení emisí hluku a vibrací. 14. Ochranné konstrukce při převrácení (ROPS). 15. Ochranné konstrukce proti padajícím předmětům (FOPS). 16. Dvouruční ovládací zařízení. 17. Součásti strojního zařízení určeného ke zvedání nebo spouštění osob mezi různými nástupišti, uvedené na tomto seznamu:
PŘÍLOHA VI NÁVOD K MONTÁŽI NEÚPLNÉHO STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Návod k montáži neúplného strojního zařízení musí obsahovat popis podmínek, které je nutno splnit, pokud jde o správné zabudování do konečného strojního zařízení, aby nebyla ohrožena bezpečnost nebo zdraví. Návod k montáži musí být vyhotoven v úředním jazyku Společenství, který je přijatelný pro výrobce strojního zařízení, do kterého má být neúplné strojní zařízení namontováno, nebo pro jeho zplnomocněného zástupce. PŘÍLOHA VII A. TECHNICKÁ DOKUMENTACE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ Tato část popisuje postup sestavování technické dokumentace. Technická dokumentace musí prokázat, že strojní zařízení splňuje požadavky této směrnice. Musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci strojního zařízení v rozsahu nezbytném pro posouzení. Technická dokumentace musí být vyhotovena v jednom nebo více úředních jazycích Společenství s výjimkou návodu k používání stroje, pro který platí zvláštní ustanovení přílohy I oddílu 1.7.4.1. 1. Technická dokumentace zahrnuje:
Výrobce musí provádět nezbytná vyhodnocování nebo zkoušky na součástech, příslušenství nebo na úplném strojním zařízení, které jsou nezbytné pro zjištění, zda tak, jak je navrženo a konstruováno, může být bezpečně smontováno a uvedeno do provozu. Technická dokumentace musí obsahovat příslušné zprávy a výsledky zkoušek. 2. Technická dokumentace uvedená v bodu 1 musí být k dispozici příslušným orgánům členských států po dobu nejméně 10 let od dne výroby posledního strojního zařízení nebo v případě poslední jednotky sériové výroby. Technická dokumentace se nemusí nacházet na území Společenství, ani nemusí být trvale k dispozici ve fyzické podobě. Musí však být možné, aby ji osoba uvedená v ES prohlášení o shodě mohla zkompletovat a zpřístupnit v čase úměrném její složitosti. Technická dokumentace nemusí obsahovat podrobné výkresy nebo další upřesňující informace týkající se částí použitých při výrobě strojního zařízení, pokud však není jejich znalost nezbytná pro ověření shody se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. 3. Nepředložení dokumentace na řádně odůvodněnou žádost příslušného vnitrostátního orgánu může být dostatečným důvodem ke zpochybnění předpokladu shody dotyčného strojního zařízení se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. B. PŘÍSLUŠNÁ TECHNICKÁ DOKUMENTACE PRO NEÚPLNÉ STROJNÍ ZAŘÍZENÍ Tato část popisuje postup sestavování příslušné technické dokumentace. Technická dokumentace musí prokázat, které požadavky této směrnice jsou použity a splněny. Musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci neúplného strojního zařízení v rozsahu nezbytném pro posouzení shody s použitými základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost. Technická dokumentace musí být vyhotovena v jednom nebo více z úředních jazyků Společenství.
Výrobce musí provádět nezbytná vyhodnocování nebo zkoušky na součástech, příslušenství nebo i na neúplném strojním zařízení, které jsou nezbytné pro zjištění, zda tak, jak je navrženo a konstruováno, může být bezpečně smontováno a uvedeno do provozu. Technická dokumentace musí obsahovat příslušné zprávy a výsledky zkoušek. Příslušná technická dokumentace musí být k dispozici po dobu nejméně 10 let od dne výroby posledního neúplného strojního zařízení nebo v případě sériové výroby poslední jednotky a na žádost předložena příslušným orgánům členských států. Technická dokumentace se nemusí nacházet na území Společenství, ani nemusí být trvale k dispozici ve fyzické podobě. Musí však být možné, aby ji osoba uvedená v prohlášení o zabudování mohla zkompletovat a předložit příslušnému orgánu. Nepředložení dokumentace na řádně odůvodněnou žádost příslušných vnitrostátních orgánů může být dostatečným důvodem ke zpochybnění předpokladu shody neúplného strojního zařízení se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost, které byly použity a potvrzeny. PŘÍLOHA VIII POSUZOVÁNÍ SHODY INTERNÍM ŘÍZENÍM VÝROBY STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ 1. Tato příloha popisuje postup, kterým výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce, který plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3, zajišťuje a prohlašuje, že dotyčné strojní zařízení splňuje příslušné požadavky této směrnice. 2. Pro každý vzor konstrukční řady vypracuje výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce technickou dokumentaci uvedenou v příloze VII části A. 3. Výrobce přijme všechna nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval shodu vyráběného strojního zařízení s technickou dokumentací uvedenou v příloze VII části A a s požadavky této směrnice. PŘÍLOHA IX ES PŘEZKOUŠENÍ TYPU ES přezkoušení typu je postup, kterým oznámený subjekt zjišťuje a osvědčuje, že vzor strojního zařízení uvedeného v příloze IV (dále jen "typ") splňuje požadavky této směrnice. 1. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracuje pro každý typ technickou dokumentaci uvedenou v příloze VII části A. 2. Žádost o ES přezkoušení typu podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce pro každý typ u oznámeného subjektu podle svého výběru.
Kromě toho žadatel dá oznámenému subjektu k dispozici vzorek typu. Oznámený subjekt si může vyžádat další vzorky, vyžaduje-li to zkušební program. 3. Oznámený subjekt:
4. Jestliže typ splňuje ustanovení této směrnice, vydá oznámený subjekt žadateli certifikát ES přezkoušení typu. Tento certifikát obsahuje jméno a adresu výrobce a jeho zplnomocněného zástupce, údaje potřebné k identifikaci schváleného typu, závěry přezkoušení a podmínky platnosti. Výrobce a oznámený subjekt uchovávají kopii tohoto certifikátu, technickou dokumentaci a příslušné doklady po dobu 15 let od vydání certifikátu. 5. Nesplňuje-li typ ustanovení této směrnice, odmítne oznámený subjekt vydat žadateli certifikát ES přezkoušení typu s uvedením důvodů tohoto rozhodnutí. Uvědomí žadatele, ostatní oznámené subjekty a členský stát, který subjekt oznámil. K dispozici musí být postup odvolání. 6. Žadatel uvědomí oznámený subjekt, který si ponechává technickou dokumentaci týkající se certifikátu ES přezkoušení typu, o všech změnách schváleného typu. Oznámený subjekt tyto změny přezkoumá a buď potvrdí platnost stávajícího certifikátu o ES přezkoušení typu, nebo vydá certifikát nový, pokud jsou změny takové, že by mohly zpochybnit shodu se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnost nebo jeho vhodnost pro předpokládané provozní podmínky typu. 7. Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii certifikátu ES přezkoušení typu. Na základě odůvodněné žádosti mohou Komise a členské státy obdržet kopii technické dokumentace a výsledky přezkoušení, která oznámený subjekt provedl. 8. Dokumentace a korespondence týkající se postupů při ES přezkoušení typu musí být vypracovány v úředním jazyce či jazycích členského státu, v němž je oznámený subjekt usazen, nebo v jazyce pro něj přijatelném. 9. Platnost certifikátu ES přezkoušení typu 9.1 Oznámený subjekt musí trvale zajišťovat, aby certifikát ES přezkoušení typu byl platný. Uvědomí výrobce o významných změnách, které by mohly mít vliv na platnost certifikátu. Oznámený subjekt zajistí stažení certifikátů, které již nejsou platné. 9.2 Výrobce dotyčného strojního zařízení musí trvale zajišťovat, že zmíněné strojní zařízení odpovídá současnému stavu techniky. 9.3 Každých pět let výrobce požádá oznámený subjekt o přezkum platnosti certifikátu ES přezkoušení typu. Jestliže oznámený subjekt zjistí, že certifikát je s přihlédnutím ke stavu techniky i nadále platný, prodlouží certifikát o dalších pět let. Výrobce a oznámený subjekt uchovávají kopii tohoto certifikátu, technickou dokumentaci a všechny příslušné doklady po dobu 15 let ode dne vydání certifikátu. 9.4 Není-li platnost certifikátu ES přezkoušení typu prodloužena, nesmí výrobce uvádět dotyčné strojní zařízení na trh. PŘÍLOHA X KOMPLEXNÍ ZABEZPEČOVÁNÍ JAKOSTI Tato příloha popisuje posuzování shody strojního zařízení uvedeného v příloze IV, při jehož výrobě se používá systém komplexního zabezpečování jakosti, a popisuje postup, jakým oznámený subjekt posuzuje a schvaluje systém zabezpečování jakosti a sleduje jeho uplatňování. 1. Výrobce používá schválený systém zabezpečování jakosti pro návrh, výrobu, závěrečnou inspekci a zkoušení podle bodu 2 a podléhá dozoru podle bodu 3. 2. Systém zabezpečování jakosti 2.1 Žádost o posouzení systému zabezpečování jakosti podává výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce u oznámeného subjektu podle svého výběru.
2.2 Systém zabezpečování jakosti musí zajistit shodu strojního zařízení s ustanoveními této směrnice. Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných zásad, postupů a návodů. Dokumentace systému zabezpečování jakosti musí umožňovat jednotný výklad postupů a zásad zabezpečování jakosti, např. programů jakosti, plánů jakosti, příruček jakosti a záznamů o jakosti.
2.3 Oznámený subjekt posoudí systém zabezpečování jakosti s cílem určit, zda splňuje požadavky podle bodu 2.2. U prvků systému zabezpečování jakosti, které odpovídají příslušné harmonizované normě, se předpokládá shoda s odpovídajícími požadavky podle bodu 2.2. V týmu auditorů musí být alespoň jeden člen, který má zkušenosti s posuzováním technologie strojních zařízení. Součástí posouzení musí být inspekční prohlídka v provozních prostorách výrobce. V průběhu inspekce skupina auditorů přezkoumá technickou dokumentaci podle bodu 2.1 odst. 2 třetí odrážky, aby bylo zaručeno, že zařízení splňuje příslušné zdravotní a bezpečnostní požadavky. Rozhodnutí musí být oznámeno výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. Musí být k dispozici postup odvolání. 2.4 Výrobce se zaváže, že bude plnit povinnosti vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti a že zajistí, aby byl i nadále přiměřený a účinný. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce informuje oznámený subjekt, který schválil systém zabezpečování jakosti, o každé zamýšlené změně systému zabezpečování jakosti. Oznámený subjekt posoudí navrhované změny a rozhodne, zda změněný systém zabezpečování jakosti stále ještě splňuje požadavky podle bodu 2. 2, nebo zda se požaduje jeho nové posouzení. Oznámený subjekt oznámí výrobci své rozhodnutí. Oznámení musí obsahovat závěry kontrol a odůvodněné rozhodnutí o posouzení. 3. Dozor, za který odpovídá oznámený subjekt 3.1 Účelem dozoru je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající ze schváleného systému zabezpečování jakosti. 3.2 Výrobce umožní oznámenému subjektu za účelem inspekce vstup do prostor určených pro navrhování, výrobu, kontrolu a zkoušení a skladování, a poskytne mu všechny potřebné informace, např.:
3.3 Oznámený subjekt pravidelně provádí audity, aby se ujistil, že výrobce udržuje a používá systém zabezpečování jakosti, a předává výrobci zprávu o auditu. Četnost pravidelných auditů musí být taková, aby se každé tři roky provedlo úplně nové posouzení. 3.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neočekávané inspekční prohlídky. Potřeba těchto dodatečných inspekčních prohlídek a jejich četnost se stanoví na základě kontrolního systému inspekčních prohlídek vypracovaného oznámeným subjektem. V kontrolním systému inspekčních prohlídek se vezmou v úvahu zejména tyto faktory:
Při těchto inspekčních prohlídkách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo nechat provést zkoušky, aby ověřil, zda systém zabezpečování jakosti řádně funguje. Oznámený subjekt poskytne výrobci zprávu o inspekci a při provedení zkoušky rovněž protokol o zkoušce. 4. Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu deseti let od vyrobení posledního strojního zařízení:
PŘÍLOHA XI MINIMÁLNÍ KRITÉRIA, KTERÁ MAJÍ ČLENSKÉ STÁTY BRÁT V ÚVAHU PŘI OZNAMOVÁNÍ SUBJEKTŮ 1. Subjektem, jeho ředitelem a pracovníky odpovědnými za ověřování nesmějí být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají nebo instalují ověřované strojní zařízení, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto osob. Nesmějí se podílet ani přímo ani jako zplnomocnění zástupci na návrhu, výrobě, uvádění na trh nebo na údržbě strojního zařízení. To však nevylučuje možnost výměny technických informací mezi výrobcem a subjektem. 2. Subjekt a jeho pracovníci pověření inspekcí provádějí ověřování na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a technické způsobilosti a nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky inspekce, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích ověřování zájem. 3. Subjekt musí mít pro každou skupinu strojních zařízení, pro kterou je oznámen, k dispozici pracovníky s technickými znalostmi a odpovídající a dostatečnou zkušeností k provádění posuzování shody. Musí vlastnit potřebné prostředky, aby mohl řádně vykonávat technické a správní úkony spojené s ověřováním; musí mít rovněž přístup k vybavení požadovanému pro zvláštní ověřování. 4. Pracovníci odpovědní za inspekci musí mít:
5. Musí být zaručena nestrannost pracovníků vykonávajících inspekci. Jejich odměňování nesmí záviset na počtu provedených zkoušek nebo na výsledcích těchto zkoušek. 6. Subjekt uzavře pojištění odpovědnosti osob, pokud tuto odpovědnost nepřevzal stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo pokud není za inspekce přímo odpovědný sám členský stát. 7. Pracovníci subjektu zachovávají služební tajemství o informacích získaných při plnění svých úkolů (s výjimkou styku s příslušnými správními orgány státu, v němž vykonávají svou činnost) na základě této směrnice nebo jakéhokoli ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se tato směrnice provádí. 8. Oznámené subjekty se podílejí na koordinačních činnostech. Podílejí se rovněž na evropské normalizaci nebo jsou v ní zastoupeny nebo zajistí, aby byly informovány o stavu příslušných norem. 9. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření, která považují za nutná, aby bylo zajištěno, že v případě pozastavení činnosti oznámeného subjektu jsou spisy jeho zákazníků zaslány jinému oznámenému subjektu, nebo jsou k dispozici členskému státu, který subjekt oznámil. PŘÍLOHA XII SROVNÁVACÍ TABULKA(24)
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
0517_CS-p0000001.fig "20051215-P6_TA(2005)0517_CS-p0000001.fig")
| Výroční účetní a konsolidované účetní závěrky některých druhů společností ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2004)0725)(1), - s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 44 odst.1 Smlouvy o ES, v souladu se nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0164/2004), - s ohledem na článek 51 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A6-0384/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2005 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/.../ES, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností a o konsolidovaných účetních závěrkách, směrnice Rady 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí a směrnice Rady 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven
(Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 44 odst. 1 této Smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2), v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3), vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 21. května 2003 Komise přijala Akční plán, kterým byla oznámena opatření na modernizaci práva obchodních společností a posílení správy a řízení podniků obchodních společností ve Společenství. Krátkodobou prioritou pro Společenství bylo potvrdit kolektivní zodpovědnost členů představenstev, zvýšit průhlednost transakcí se spřízněnými stranami a opatření provedených mimo účetní rozvahu a zlepšit zveřejňování informací o postupech řízení používaných ve společnosti. (2) V souladu s tímto Akčním plánem by členové správních, řídících a dozorčích orgánů obchodních společností byli minimálně kolektivně odpovědní vůči své společnosti za sestavování a zveřejňování ročních účetních závěrek a výročních zpráv. Stejný přístup by se použil pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů podniků, které sestavují konsolidované účetní závěrky. Tyto orgány jednají v rámci působnosti, kterou jim vymezily vnitrostátní právní předpisy. Na jedné straně by toto opatření nebránilo členským státům zacházet dále a nařídit přímou odpovědnost vůči akcionářům a dokonce i ostatním účastníkům. Na druhé straně by byla členským státům odebrána možnost zvolit systém odpovědnosti omezený na jednotlivé členy představenstva. Nicméně by toto opatření nebránilo soudům a jiným orgánům pro vynucování práva v členských zemích, aby uvalily sankce na jednotlivé členy představenstev. (3) Odpovědnost je založena na vnitrostátních právních předpisech. Na správní, řídící a dozorčí orgány by se měla vztahovat odpovídající pravidla pro odpovědnost stanovená každým členským státem v rámci vnitrostátních právních předpisů nebo nařízení. Členské státy by měly samy stanovit rozsah odpovědnosti. (4) Aby se podpořily postupy věrohodného účetního výkaznictví v celé EU, měli by členové orgánu společnosti, který je zodpovědný za sestavování finančních zpráv společnosti, mít za povinnost zajistit, že informace obsažené v roční účetní závěrce a ve výroční zprávě společnosti podávají věrný a poctivý obraz o finanční situaci. (5) Dne 27. září 2004 Komise přijala Sdělení o prevenci a boji s finančními nezákonnými praktikami obchodních společností, které navrhovalo mimo jiné iniciativy politiky Společenství související s vnitřní kontrolou v obchodních společnostech a odpovědností členů představenstev. (6) V současné době čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností(4) a sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách(5), stanovují pouze zveřejňování transakcí mezi obchodními společnostmi a jejich spřízněnými podniky. Aby se obchodní společnosti, jejichž cenné papíry nejsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích, přiblížily společnostem, které pro své konsolidované účetní závěrky používají mezinárodní účetní standardy, mělo by se zveřejňování rozšířit tak, aby zahrnovalo i jiné typy spřízněných stran, jako jsou klíčoví členové vedení podniků a manželé nebo manželky členů představenstva, avšak pouze pokud jsou takové transakce důležité a nejsou prováděny za běžných tržních podmínek. Zveřejňování důležitých transakcí se spřízněnými stranami, které nejsou prováděny za běžných tržních podmínek, může pomoci uživatelům ročních účetních závěrek zhodnotit finanční postavení obchodní společnosti a v případě, že obchodní společnost patří do skupiny, také zhodnotit finanční situaci skupiny jako celku. Transakce spřízněných stran uvnitř skupiny by neměly být při přípravě konsolidovaných finančních výkazů brány v úvahu. (7) Definice spřízněné strany, tak jak jsou stanoveny v mezinárodních účetních standardech přijatých Komisí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů(6), by se měly použít na směrnice 78/660/EHS a 83/349/EHS. (8) Opatření mimo účetní rozvahu mohou vystavit obchodní společnosti rizikům a výhodám, které jsou důležité pro hodnocení finanční situace obchodních společností a v případě, že obchodní společnost patří do skupiny, také finanční situace skupiny jako celku. (9) Takovýmito mimorozvahovými opatřeními by mohly být jakékoli transakce nebo dohody, které by obchodní společnosti mohly mít se subjekty, i nezapsanými v obchodním rejstříku, které nejsou zahrnuty v účetní rozvaze. Tato mimorozvahová opatření mohou být spojena s vytvářením nebo používáním jednoho nebo více subjektů se zvláštním účelem (Special Purpose Entities - SPE) a offshore činností, určených mimo jiné pro plnění hospodářských, právních, daňových nebo účetních cílů. Příklady takových mimorozvahových opatření zahrnují opatření pro sdílení rizik a výhod či závazky vyplývající ze smluv, jako jsou například faktoring pohledávek, kombinované dohody o prodeji a zpětném odkupu, ujednání o konsignačním skladu, dohody "ber nebo zaplať" (take or pay), sekuritizace sjednaná prostřednictvím samostatných společností a subjektů nezapsaných v obchodním rejstříku, zastavený majetek, ujednání o provozním leasingu, subdodavatelské zajišťování operací a podobně. Vhodné informace týkající se důležitých rizik a výhod takovýchto opatření, která nejsou obsažena v účetní rozvaze, by mělo být zahrnuto v poznámkách k účetní závěrce nebo konsolidované účetní závěrce. (10) Obchodní společnosti, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a které mají své sídlo ve Společenství, by měly mít povinnost zveřejňovat výroční prohlášení o řízení a správě podniku, jako specifickou a jasně určitelnou část výroční zprávy. Toto prohlášení by mělo akcionářům přinejmenším poskytnout klíčové informace, o skutečně používaných postupech řízení a správy podniku, včetně popisu hlavních rysů jakýchkoli systémů řízení rizik a vnitřních kontrol ve vztahu k procesu finančního výkaznictví. Prohlášení o řízení a správě podniku by mělo jasně stanovit, zda obchodní společnost používá jakákoliv jiná ustanovení o řízení a správě podniku než ustanovení uvedená ve vnitrostátním právu, bez ohledu na to, zda jsou tato ustanovení přímo uvedena v zásadách řízení a správy podniku, které se na společnost vztahují, nebo v jakýchkoliv zásadách řízení a správy podniku, které se společnost případně rozhodla používat. Vedle toho mohou obchodní společnosti ve vhodných případech také poskytovat analýzu prostředí a sociálních aspektů, nezbytných pro chápání rozvoje obchodní společnosti, jejích výkonů a postavení. Není nutné nařizovat vypracování samostatného prohlášení o řízení a správě podniku pro obchodní společnosti, které sestavují konsolidované výroční zprávy, nicméně informace, které se týkají systému řízení rizik a vnitřního kontrolního systému skupiny, by měly být rovněž poskytnuty. (11) Jednotlivá opatření přijatá podle této směrnice by nemusela nezbytně platit pro tentýž typ obchodních společností nebo podniků. Členské státy by měly mít možnost osvobodit malé společnosti, jak jsou definovány v článku 11 směrnice 78/660/EHS, od povinností týkajících se spřízněných stran a mimorozvahových opatření podle této směrnice. Společnosti, které ve svých účetních závěrkách již zveřejňují informace o transakcích se spřízněnými stranami podle mezinárodních účetních standardů přijatých v Evropské unii, by neměly mít povinnost zveřejňovat další informace podle této směrnice, protože používání mezinárodních účetních standardů již poskytuje věrný a pravdivý obraz těchto společností. Ustanovení této směrnice týkající se prohlášení o řízení a správě podniku by mělo platit pro všechny obchodní společnosti, včetně bank, pojišťoven a emitentů dluhopisů, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu a které mají sídlo ve Společenství. Ustanovení o povinnostech a závazcích členů představenstva a o sankcích, uvedená v této směrnici, by měla platit pro všechny obchodní společnosti, pro které platí směrnice 78/660/EHS, a směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a jiných finančních institucí(7) a 91/674/EHS ze dne 19. prosince 1991 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven(8), a pro všechny podniky, které sestavují konsolidované účetní závěrky v souladu se směrnicí 83/349/EHS. (12) Směrnice 78/660/EHS v současné době stanoví, že každých pět let má být proveden přezkum, mezi jiným i maximální výše bilanční sumy a čistého obratu, již mohou členské státy uplatňovat při stanovování kritérií pro vynětí některých společností z požadavku zveřejnit některé údaje. Kromě těchto přezkumů každých pět let by bylo vhodné zavést dodatečné jednorázové zvýšení částek těchto bilančních sum a čistého obratu. Členské státy nejsou povinny tyto zvýšené limity používat. (13) Cílem tohoto návrhu by mělo být především podporovat přeshraniční investice a zlepšit srovnatelnost finančních výkazů a zpráv v rámci celé Evropské unie a důvěru veřejnosti v ně prostřednictvím zvýšeného a konsistentního zveřejňování specifických informací. Tohoto není možné v dostatečné míře dosáhnout členskými státy, protože se jejich národní právní a správní předpisy liší. Pozměněním účetních směrnic a prohloubením harmonizace je možné těchto cílů dosáhnout na úrovni Společenství. Z tohoto důvodu může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity, jak je stanovena v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality, jak je stanovena v uvedeném článku, tato směrnice nezachází nad rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (14) Směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. (15) Tato směrnice respektuje základní práva a zásady uznávané zejména Chartou základních práv Evropské unie. (16) Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů se členské státy vybízejí k tomu, aby pro sebe i v zájmu Společenství vypracovávaly vlastní tabulky, z nichž bude co možná nejlépe patrný vzájemný vztah mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejňovaly, PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Změna směrnice 78/660/EHS Směrnice 78/660/EHS se mění takto: 1. V článku 11 se první odstavec mění takto:
2. V článku 11 se třetí odstavec mění tak, že slova "směrnice určující tyto částky v důsledku revize stanovené v čl. 53 odst. 2" se nahrazují slovy "jakákoli směrnice stanovující tyto částky". 3. V článku 27 se první odstavec mění takto:
4. V článku 27 se třetí odstavec mění tak, že slova "směrnice určující tyto částky v důsledku revize stanovené v čl. 53 odst. 2" se nahrazují slovy "jakákoli směrnice stanovující tyto částky". 5. V článku 42a se doplňuje odstavec 5a, který zní: "5a) Odchylně od ustanovení odstavců 3 a 4 mohou členské státy v souladu s mezinárodními účetními standardy – přijatými nařízením Komise (ES) č. 1725/2003 ze dne 29. září 2003 o přijetí některých mezinárodních účetních standardů* v platném znění do vstupu této směrnice v platnost – povolit nebo požadovat ohodnocení finančních nástrojů spolu s příslušnými požadavky na zveřejnění některých údajů, jež jsou stanoveny v mezinárodních účetních standardech přijatých v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů**. ____________________________ * Úř. věst. L 261, 13.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2106/2005 (Úř. věst. L 337, 22.12.2005, s. 16). ** Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1. "6. V čl. 43 odst. 1 se vkládají body 7a) a 7b), které zní: "7a) charakter a obchodní účel opatření obchodní společnosti, která nejsou zahrnuta v účetní rozvaze, a finanční dopad těchto opatření na obchodní společnost, za předpokladu, že rizika nebo přínosy těchto opatření jsou závažná, a pokud je zveřejnění těchto rizik nebo přínosů potřeba k hodnocení finančního postavení obchodní společnosti. Členské státy mohou povolit obchodním společnostem uvedeným v článku 27, aby omezily informace, které je podle tohoto bodu třeba zveřejnit, na charakter a obchodní účel těchto opatření; 7b) transakce, které obchodní společnost uzavřela se spřízněnými stranami, včetně objemu takových transakcí, charakteru vztahu ke spřízněné straně a ostatní informace o této transakci, které jsou potřebné pro pochopení finančního postavení obchodní společnosti, pokud jsou tyto transakce důležité a nebyly provedeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích je možné seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné pro pochopení účinku transakcí se spřízněnou stranou na finanční postavení obchodní společnosti.
Členské státy mohou udělit výjimku pro transakce provedené mezi dvěma nebo více členy skupiny, pokud dceřiné společnosti, které jsou smluvními stranami této transakce, jsou takovým členem plně vlastněny. Výraz "spřízněná strana" má stejný význam jako v mezinárodních účetních standardech přijatých v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002. "7. Vkládá se článek 46a, který zní: "Článek 46a
Členské státy mohou povolit, aby informace požadované tímto článkem byly uvedeny v samostatné zprávě zveřejněné společně s výročním zprávou způsobem uvedeným v článku 47 nebo prostřednictvím odkazu ve výročních zprávě o tom, kde je tento dokument veřejně přístupný na internetových stránkách společnosti. V případě samostatné zprávy může prohlášení o řízení a správě podniku obsahovat odkaz na výroční zprávu, kde jsou zpřístupněny informace požadované v bodě 4. Článek 51 odst. 1 druhý pododstavec této směrnice se vztahuje na ustanovení odst. 1 body 3 a 4 tohoto článku. U zbývajících informací oprávněný auditor zkontroluje, zda bylo vydáno prohlášení o řízení a správě podniku. Členské státy mohou vyjmout společnosti, které vydaly pouze cenné papíry jiné než akcie přijaté k obchodování na regulovaném trhu, ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 14 směrnice 2004/39/ES, z používání ustanovení prvního pododstavce, bodů 1, 2, 5 a 6, pokud tyto společnosti nevydaly akcie, se kterými se obchoduje v mnohostranném obchodním systému, ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES. _________________________ * Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. ** Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12. "8. Vkládá se nový oddíl 10A , který zní: "ODDÍL 10A Povinnost sestavovat roční účetní závěrky a výroční zprávy a odpovědnost za ně Článek 50b Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících nebo dozorčích orgánů obchodních společností měli kolektivní povinnost zajistit, že roční účetní závěrky, výroční zprávy a, pokud jsou předkládány samostatně, i zásady o řízení a správě podniku předkládané podle článku 46a této směrnice jsou sestaveny a zveřejněny v souladu s požadavky této směrnice a, v příslušných případech v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002. Uvedené orgány jednají v rámci působnosti, kterou jim vymezily vnitrostátní právní předpisy. Článek 50c Členské státy zajistí, aby jejich zákony, nařízení a správní ustanovení o odpovědnosti platily pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů, uvedených v článku 50b této směrnice, přinejmenším vůči obchodní společnosti kvůli porušení závazných povinností stanovených v článku 50b. "9. Článek 53a se mění takto:
10. Vkládá se nový článek 60a, který zní: "Článek 60a Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené pokuty a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující. "11. Článek 61a se mění takto:
Článek 2 Změna směrnice 83/349/EHS Směrnice 83/349/EHS se mění takto: 1. V článku 34 se vkládají body 7a) a 7b), které zní: "7a) charakter a obchodní účel jakýchkoli opatření, která nejsou zahrnuta v konsolidované rozvaze a finanční dopad těchto opatření, za předpokladu, že rizika nebo výhody vyplývající z těchto opatření jsou závažným faktorem, a pokud je zveřejnění údajů o těchto rizicích nebo přínosech potřebné pro hodnocení finančního postavení podniků zahrnutých v konsolidované účetní závěrce jako celku; 7b) transakce, s výjimkou transakcí uvnitř skupiny, provedené mateřskou společností, nebo jinými podniky zahrnutými v konsolidované účetní závěrce, se spřízněnými stranami, včetně objemů takových transakcí, charakteru vztahu se spřízněnou stranou a dalších informací o transakcích nezbytných pro pochopení finančního postavení podniků zahrnutých v konsolidované účetní závěrce jako celku, tam, pokud jsou tyto transakce důležité a nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek. Informace o jednotlivých transakcích lze seskupovat podle jejich charakteru s výjimkou případů, kdy jsou samostatné informace nezbytné pro pochopení účinku transakcí se spřízněnou stranou na finanční postavení podniků zahrnutých v konsolidované účetní závěrce jako celku. "2. V čl. 36 odst. 2 se vkládá písmeno f), které zní: "
Pokud členský stát povolí, aby byly informace požadované v prvním pododstavci článku 46a směrnice 78/660/EHS uvedeny v samostatné zprávě zveřejňované společně s výroční zprávou způsobem stanoveným v článku 47 této směrnice, tvoří informace poskytnuté podle prvního pododstavce rovněž součást této samostatné zprávy. Platí čl. 37 odst. 1 druhý pododstavec této směrnice. ________________________ * Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1. "3. Vkládá se nový oddíl 3A, který zní: "ODDÍL 3A Povinnost sestavovat roční účetní závěrky a výroční zprávy a odpovědnost za ně Článek 36a Členské státy zajistí, aby členové správních, řídících nebo dozorčích orgánů podniků sestavujících konsolidovanou účetní závěrku a konsolidovanou výroční zprávu měli kolektivní povinnost zajistit, že roční účetní závěrky, výroční zprávy a, pokud jsou předkládány samostatně, i zásady o řízení a správě podniku předkládané podle článku 46a směrnice 78/660/EHS jsou sestaveny a zveřejněny v souladu s požadavky této směrnice a, v příslušných případech v souladu s mezinárodními účetními standardy přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů*. Uvedené orgány jednají v rámci působnosti, kterou jim vymezily vnitrostátní právní předpisy. Článek 36b Členské státy zajistí, aby jejich právní a správní předpisy o odpovědnosti platily pro členy správních, řídících a dozorčích orgánů, uvedených v článku 36a této směrnice, přinejmenším vůči podniku sestavujícímu konsolidovanou účetní závěrku, kvůli porušení závazných povinností stanovených v článku 36a. ______________________________ * Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1. "4. V článku 41 se vkládá odstavec 1a, který zní: "1a. Výraz "spřízněná strana" má tentýž význam jako v mezinárodních účetních standardech přijatých v souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002. "5. Vkládá se článek 48, který zní: "Článek 48 Členské státy stanoví systém sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené pokuty a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující. "Článek 3 Změna směrnice 86/635/EHS Směrnice 86/635/EHS se mění takto: V čl. 1 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto: "Články 2, 3, čl. 4 odst. 1, odst. 3 až 6, články 6, 7, 13, 14, čl. 15 odst. 3 a 4, články 16 až 21, 29 až 35, 37 až 41, čl. 42 první věta, čl. 42a až 42f, čl 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 2, čl. 46a, články 48 až 50, články 50a, 50b, 50c, čl. 51 odst. 1 a čl. 51a, články 56 až 59, články 60a, 61 a 61a směrnice 78/660/EHS se použijí pro instituce uvedené v článku 2 této směrnice, pokud tato směrnice nestanoví jinak. "Článek 4 Změna směrnice 91/674/EHS Směrnice 91/674/EHS se mění takto: V čl. 1 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto: "Články 2, 3, čl. 4 odst. 1, 3 až 6, články 6, 7, 13, 14, čl. 15 odst. 3 a 4, články 16 až 21, 29 až 35, 37 až 41, 42, 42a až 42f, čl. 43 odst. 1 body 1 až 7b a 9 až 14, čl. 45 odst. 1, čl. 46 odst. 1 a 2, čl. 46a, čl. 48 až 50, články 50a, 50b, 50c, článek 51 odst. 1, články 51a, 56 až 59, 60a, 61 a 61a směrnice 78/660/EHS se použijí na podniky uvedené v článku 2 této směrnice, pokud tato směrnice nestanoví jinak. "Článek 5 Provedení 1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ...(9). Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. 2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 6 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Článek 7 Určení Tato směrnice je určena členským státům. V .......... dne Za Evropský parlament za Radu předseda předseda
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Práva osob s omezenou pohyblivostí v letecké dopravě ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0047)(1), - s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 80 odst. 2 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0045/2005), - s ohledem na článek 51 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A6-0317/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; 3. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006 o právech zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí v letecké dopravě
(Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2), s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3), v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (4), vzhledem k těmto důvodům: (1) Jednotný trh leteckých služeb by měl být ku prospěchu všeobecně. Proto by zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí způsobenou postižením, věkem nebo jiným faktorem měly mít možnost využívat letecké dopravy, která je srovnatelná s leteckou dopravou pro ostatní občany. Zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí mají stejně jako všichni ostatní občané právo na volný pohyb, svobodu volby a nediskriminační zacházení. To se rovněž vztahuje na leteckou dopravu. (2) Zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí by proto měly mít přístup k přepravě a neměly by být odmítnuty z důvodu jejich zdravotního postižení nebo nedostatku pohyblivosti, vyjma zákonem stanovených odůvodněných bezpečnostních případů. Před přijetím rezervace pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou pohyblivostí by měli letečtí dopravci nebo jejich zprostředkovatelé, nebo provozovatelé souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy vyvinout veškeré rozumné úsilí o prověření, zda existuje důvod, který by z bezpečnostního hlediska bránil přijetí těchto osob na dotyčné lety. (3) Toto nařízení by se nemělo dotýkat práv cestujících stanovených právními předpisy Společenství a zejména směrnicí Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy(5) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů(6). Pokud by v důsledku stejné události vzniklo stejné právo na náhradu nebo změnu rezervace na základě jednoho z těchto právních předpisů i na základě tohoto nařízení, měla by být dotyčná osoba oprávněna uplatnit toto právo pouze jednou podle svého uvážení. (4) Aby měly zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí možnost využívat letecké dopravy způsobem srovnatelným s leteckou dopravou pro ostatní občany, měla by jim být, zajištěním nezbytných pracovních sil a vybavení, poskytována na letištích a na palubách letadel pomoc, která odpovídá jejich zvláštním potřebám a v zájmu sociálního začlenění by jim tato pomoc měla být poskytována bez dodatečných poplatků. (5) Pomoc poskytovaná na letištích, která se nacházejí na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, by měla mimo jiné umožnit zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí dostat se z určeného místa příjezdu na letišti do letadla a z letadla na určené místo odjezdu z letiště, včetně nástupu a výstupu. Tato místa by měla být určena alespoň u hlavních vchodů do budov terminálů, u přepážek pro odbavení, na stanicích vlaku, lehkých kolejových vozidel, metra a autobusu, na stanovištích taxi a jiných výstupních místech a na letištních parkovištích. Pomoc by měla být organizována tak, aby se zabránilo přerušení a zpoždění a zároveň existovala záruka vysokých a rovnocenných norem po celém Společenství a využívalo se lépe zdrojů, ať už se jedná o jakékoliv letiště nebo leteckého dopravce. (6) Má-li být dosaženo těchto cílů, je třeba, aby za zajištění vysoce kvalitní pomoci na letištích byl odpovědný ústřední orgán. Vzhledem k tomu, že řídící orgány letišť hrají ústřední úlohu v zabezpečování služeb na svých letištích, tato celková odpovědnost by měla být svěřena jim. (7) Řídící orgány letišť by měly mít možnost samy nabídnout pomoc zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí. Jinak, vzhledem k příznivé úloze, kterou v minulosti sehráli někteří provozovatelé a letečtí dopravci, mohou řídící orgány uzavřít smlouvu o poskytování této pomoci s třetí stranou, aniž by bylo dotčeno uplatňování příslušných předpisů práva Společenství, včetně předpisů o veřejných zakázkách. (8) Pomoc by měla být financována tak, aby se břemeno rozložilo spravedlivě na všechny cestující, kteří používají letiště, a aby zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí nebyly odrazeny od letecké dopravy. Poplatek vybíraný za každého leteckého dopravce, který použije letiště, poměrně podle počtu cestujících, které přepravuje na letiště nebo z něj, se zdá být nejúčinnější cestou financování. (9) Poplatky vybírané od leteckého dopravce by měly být stanovovány a uplatňovány zcela transparentně, zejména v zájmu zajištění toho, aby byly přiměřené pomoci poskytované zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí a aby tyto poplatky nesloužily k jiným finančním aktivitám řídícího orgánu než k těm, které souvisí s poskytováním této pomoci. Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství(7) a zejména ustanovení o oddělení účtů by tedy měla platit, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením. (10) Aby měly zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí možnost využívat letecké dopravy, letečtí dopravci by měli být povinni poskytovat některé formy pomoci na palubě letadla. (11) Při organizaci poskytování pomoci zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí a při odborné přípravě svých pracovníků by letiště a letečtí dopravci měli zohlednit Kodex správného chování při pozemním odbavování osob s omezenou pohyblivostí Evropské konference civilního letectví (ECAC), jak je uveden v dokumentu ECAC č. 30 příloze J (dále jen "Kodex správného chování ECAC"). (12) Při rozhodování o podobě nových letišť a terminálů a v rámci zásadních modernizací by řídící orgány letišť, je-li to možné, měly zohlednit potřeby zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí. Podobně by letečtí dopravci, je-li to možné, měly zohlednit tyto potřeby při rozhodování o úpravě nových a modernizovaných letadel. (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů(8) by se měla přísně dodržovat, aby bylo zajištěno soukromí osob se zdravotním postižením a osob s omezenou pohyblivostí a aby bylo zaručeno, že požadované informace budou sloužit pouze ke splnění povinnosti pomoci, kterou stanoví toto nařízení, a že nebudou použity proti cestujícím, kteří vyžadují příslušnou službu. (14) Veškeré důležité informace poskytované cestujícím v letecké dopravě by měly být poskytovány alternativními způsoby, které jsou přístupné zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí, a měly by být přinejmenším ve stejných jazycích, v nichž jsou poskytovány ostatním cestujícím. (15) V případě, že během manipulace na letišti nebo během přepravy na palubě letadla dojde ke ztrátě nebo poškození invalidních vozíků, jiných zařízení pro přepravu a pomocného vybavení, měla by být cestujícímu, jemuž zařízení patří, škoda nahrazena v souladu s předpisy mezinárodního práva, práva Společenství a vnitrostátního práva. (16) Zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí, která má za to, že toto nařízení bylo porušeno, by měla na tuto skutečnost upozornit řídící orgán letiště nebo případně dotyčného leteckého dopravce. Pokud zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí nedosáhne tímto způsobem nápravy, měla by mít možnost podat stížnost orgánu nebo orgánům určeným k tomuto účelu příslušným členským státem. (17) Stížnosti týkající se pomoci poskytované na letišti by měly být zasílány vnitrostátnímu orgánu nebo orgánům určeným členským státem, na jehož území se letiště nachází. Stížnosti týkající se pomoci poskytované leteckým dopravcem by měly být zasílány vnitrostátnímu orgánu nebo orgánům určeným členským státem, který dotyčnému leteckému dopravci vydal oprávnění. (18) Jelikož cíle tohoto opatření, totiž zaručení vysokých a rovnocenných úrovní ochrany a pomoci ve všech členských státech a zabezpečení, toho, že hospodářské subjekty podnikají podle harmonizovaných podmínek jednotného trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států a proto, z důvodu rozsahu a účinků této akce jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle. (19) Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zabezpečit, aby byly tyto sankce používány. Sankce, které by mohly zahrnovat náhradu škody dotyčné osobě, musí být účinné, přiměřené a odrazující. (20) Členské státy by měly zajistit a kontrolovat soulad s tímto nařízením a určit vhodný orgán k provádění těchto kontrolních úkolů. Tato kontrola by se neměla dotýkat práv zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí žádat náhradu prostřednictvím soudů v souladu s vnitrostátními právními předpisy. (21) Toto nařízení dodržuje základní práva a zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. (22) Španělské království a Spojené království se v Londýně dne 2. prosince 1987 ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí těchto dvou zemí dohodly na opatřeních pro užší spolupráci při využívání letiště v Gibraltaru. Tato opatření ještě musí vstoupit v platnost, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Účel a oblast působnosti 1. Toto nařízení stanoví pravidla ochrany a poskytování pomoci zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí v letecké dopravě, aby se zabránilo jejich diskriminaci a bylo zajištěno, že se jim dostane pomoci. 2. Toto nařízení se použije na zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí, které používají nebo mají v úmyslu použít komerční osobní leteckou dopravu, při odletu z letiště, tranzitu přes letiště nebo příletu na letiště, pokud je toto letiště na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva. 3. Články 3, 4 a 10 se rovněž použijí na cestující, kteří cestují z letiště ve třetí zemi na letiště na území některého členského státu, na které se vztahuje Smlouva, za podmínky, že provozující letecký dopravce je leteckým dopravcem Společenství. 4. Toto nařízení se nedotýká práv cestujících, stanovených směrnicí 90/314/EHS a nařízením (ES) č. 261/2004. 5. V případě rozporu ustanovení tohoto nařízení s ustanoveními směrnice 96/67/ES, platí toto nařízení. 6. Má se za to, že použitím tohoto nařízení na letiště v Gibraltaru nejsou dotčeny příslušné právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporu o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází. 7. Pro letiště v Gibraltaru je použití tohoto nařízení pozastaveno, dokud nevstoupí v platnost opatření obsažená ve společném prohlášení učiněném ministry zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království oznámí Radě toto datum vstupu v platnost. Článek 2 Definice
Článek 3 Zákaz odmítnout přepravu
Článek 4 Výjimky, zvláštní podmínky a informace 1. Bez ohledu na článek 3 smí letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy odmítnout na základě zdravotního postižení nebo omezené pohyblivosti rezervaci nebo odmítnout přijmout na palubu zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou pohyblivostí pouze:
V případě odmítnutí rezervace z důvodů uvedených pod písmeny a) nebo b) prvního pododstavce vynaloží letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přiměřené úsilí a navrhne dotyčné osobě přijatelné alternativy. Zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou pohyblivostí, které byl odepřen nástup na palubu na základě zdravotního postižení nebo omezené pohyblivosti, a osobě, která tuto osobu doprovází podle odstavce 2 tohoto článku, musí být nabídnuto právo na náhradu výdajů nebo přesměrování podle článku 8 nařízení (ES) č. 261/2004. Právo na možnost zpátečního letu nebo přesměrování je podmíněno tím, že jsou splněny všechny bezpečnostní požadavky. 2. Za stejných podmínek, které jsou uvedeny v odst. 1 písm. a) smí letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy požadovat, aby zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí byla doprovázena další osobou, která je schopna poskytnout pomoc požadovanou dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobou s omezenou pohyblivostí. 3. Letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel musí veřejně, v dostupných formách a přinejmenším v těch jazycích, v nichž jsou informace dostupné ostatním cestujícím, poskytnout bezpečnostní pravidla, která se vztahují na dopravu zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí, jakož i eventuální omezení jejich přepravy nebo vybavení pro osoby s omezenou pohyblivostí kvůli velikosti letadla. Provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy musí tato bezpečnostní pravidla poskytnout k dispozici na lety v rámci souborné služby pro cesty, pobyty a zájezdy, které organizuje, prodává nebo nabízí k prodeji. 4. Pokud letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy využije výjimky uvedené v odstavci 1 nebo 2, okamžitě informuje dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou pohyblivostí o důvodech, které ho k tomu vedly. Na požádání informuje letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy dotyčnou zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou pohyblivostí o těchto důvodech písemně do pěti pracovních dnů od data žádosti. Článek 5 Určení míst příletu a odletu Ve spolupráci s uživateli letiště, a to prostřednictvím výboru uživatelů letiště, tam, kde je ustanoven, a ve spolupráci s příslušnými organizacemi zastupujícími zdravotně postižené a osoby s omezenou pohyblivostí, určí řídící orgán letiště místa příletu a odletu v areálu letiště nebo na místě, nad nímž má řídící orgán přímou kontrolu, a to jak uvnitř budov terminálů i mimo něj, na kterých mohou zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou pohyblivostí snadno oznámit svůj příjezd na letiště a vyžádat si pomoc. Na těchto místech příletu a odletu, která byla určena řídícím orgánem letiště jako místa vhodná pro zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí a jsou takto označena, jsou v dostupných formách k dispozici základní informace o letišti. Článek 6 Způsob poskytování informací 1. Letečtí dopravci, jejich zprostředkovatelé a provozovatelé souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy přijmou na všech prodejních místech na území členského státu, na který se vztahuje Smlouva, včetně prodeje po telefonu a přes internet, veškerá opatření, která jsou nezbytná k přijetí oznámení potřeb pomoci od zdravotně postižených osob nebo osob s omezenou pohyblivostí. 2. Pokud letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy obdrží oznámení o potřebě pomoci ve lhůtě podle čl. 7 odst. 1, předá danou informaci alespoň 36 hodin před zveřejněným časem odletu:
Ve všech ostatních případech předá letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy danou informaci co nejdříve. 3. Co nejdříve po odletu informuje provozující letecký dopravce řídící orgán letiště v místě určení, pokud se nachází na území členského státu, na které se vztahuje Smlouva, o počtu zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí na palubě letadla, které potřebují pomoc uvedenou v příloze I, a o povaze této pomoci. Článek 7 Právo na pomoc na letištích 1. Když se zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí dostaví na letiště za účelem odletu, je řídící orgán letiště odpovědný za zajištění pomoci uvedené v příloze I tak, aby tato osoba byla schopna zúčastnit se letu, na který má rezervaci, za předpokladu, že se zvláštní potřeby této osoby ohledně pomoci oznámí danému leteckému dopravci nebo jeho zprostředkovateli, nebo provozovateli souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy 48 hodin před oznámeným časem odletu. Toto sdělení se týká i zpátečního letu, jestliže let tam i zpět byl zakoupen u téhož leteckého dopravce. 2. Žádost o využití pomoci asistenčního psa, musí být akceptována za předpokladu, že letecký dopravce nebo jeho zprostředkovatel, nebo provozovatel souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy je o této skutečnosti informován v souladu s vnitrostátními pravidly pro přepravu asistenčních psů na palubě letadel, jestliže taková pravidla existují. 3. Pokud nebylo učiněno oznámení podle odstavce 1, musí řídící orgán letiště vyvinout veškeré rozumné úsilí, aby pomoc byla poskytnuta podle přílohy I tak, aby se daná osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci. 4. Ustanovení odstavce 1 se použije:
5. Pokud zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí užívá tranzitních služeb letiště, na něž se vztahuje toto nařízení, nebo je převedena leteckým dopravcem nebo provozovatelem souborných služeb pro cesty, pobyty a zájezdy z letu, na který měla rezervaci na jiný let, řídící orgán letiště odpovídá za zajištění pomoci podle přílohy I tak, aby se daná osoba byla schopna zúčastnit letu, na který má rezervaci. 6. Při příletu zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou pohyblivostí na letiště, na které se vztahuje toto nařízení, řídící orgán letiště odpovídá za zajištění poskytnutí pomoci podle přílohy I tak, aby tato osoba byla schopna odjet z letiště podle článku 5. 7. Pomoc je poskytována s ohledem na specifické potřeby každého cestujícího. Článek 8 Odpovědnost za pomoc na letištích 1. Řídící orgán letiště odpovídá za to, že pomoc uvedená v příloze I je poskytována zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí bez dalších poplatků. 2. Tuto pomoc může poskytnout řídící orgán letiště sám. Jinak může řídící orgán – při zachování své odpovědnosti a vždy i s ohledem na normy kvality uvedené v čl. 9 odst. 1 – uzavřít smlouvu o poskytování pomoci s jednou nebo několika jinými stranami. Řídící orgán může uzavřít takovou smlouvu nebo smlouvy ze své vlastní iniciativy nebo na požádání, a to i ze strany leteckého dopravce, ve spolupráci s uživateli letiště prostřednictvím výboru uživatelů letiště, pokud je ustaven, přičemž se zohlední stávající služby na příslušném letišti. V případě odmítnutí takové žádosti jej řídící orgán písemně zdůvodní. 3. Řídící orgán letiště může pro účely financování této pomoci vybírat, nediskriminačním způsobem, zvláštní poplatek od leteckých dopravců, kteří využívají letiště. 4. Tento zvláštní poplatek je přiměřený, odvozený od nákladů, transparentní a stanovený řídícím orgánem letiště ve spolupráci s uživateli letiště prostřednictvím výboru uživatelů letiště, pokud je ustaven, nebo jiného vhodného subjektu. Poplatek se rozdělí mezi letecké dopravce užívající letiště v poměru k celkovému počtu všech cestujících, které každý přepravuje na letiště a z něj. 5. V souladu se současnými obchodními zvyklostmi oddělí řídící orgán letiště ve svém účetnictví činnosti související s pomocí poskytovanou zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí od ostatních činností. 6. Řídicí orgán letiště předloží uživatelům letiště, prostřednictvím výboru uživatelů letiště, pokud je ustaven, nebo jiného vhodného subjektu, jakož i orgánu nebo orgánům odpovědným za prosazování nařízení uvedené v článku 14, ověřený roční přehled přijatých poplatků a učiněných výdajů v souvislosti s pomocí poskytovanou zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí. Článek 9 Normy kvality pro pomoc 1. S výjimkou letišť, jejichž roční objem provozu je nižší než 150 000 komerčních cestujících, řídící orgán stanoví normy kvality pro pomoc uvedenou v příloze I a určí požadavky na zdroje, nutné k jejímu splnění, ve spolupráci s uživateli letiště prostřednictvím výboru uživatelů letiště, tam, kde je ustaven, a s organizacemi zastupujícími zdravotně postižené osoby a osoby s omezenou pohyblivostí. Při stanovování těchto norem je potřebné v plné míře zohlednit mezinárodně uznávané politiky a kodexy chování ohledně usnadnění dopravy pro zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou pohyblivostí, zejména Kodex správného chování ECAC.. Řídící orgán letiště zveřejní své normy kvality. 2. Letecký dopravce nebo řídící orgán letiště se mohou dohodnout, že pro cestující, které letecký dopravce přepravuje na letiště a z něj, poskytuje řídící orgán letiště pomoc na vyšší úrovni než stanoví normy uvedené v odstavci 1 nebo poskytnou ke službám uvedeným v příloze I doplňkové služby. Řídící orgán může s cílem financovat oba typy služeb vybírat od leteckého dopravce doplňkový poplatek k poplatku uvedenému v čl. 8 odst. 3, který by měl být transparentní, odvozený od nákladů a stanovený po poradě s daným leteckým dopravcem. Článek 10 Pomoc leteckých dopravců Letecký dopravce poskytne bez dalších poplatků pomoc uvedenou v příloze II zdravotně postižené osobě nebo osobě s omezenou pohyblivostí při odletu, příletu nebo při tranzitu na letišti, na které se vztahuje toto nařízení, pokud tato osoba splňuje podmínky stanovené čl. 7 odst. 1, 2 a 4. Článek 11 Odborná příprava
Článek 12 Náhrada škody za ztracené nebo poškozené invalidní vozíky, jiná zařízení pro mobilitu a pomocné vybavení V případě, že během manipulace na letišti nebo během přepravy na palubě letadla dojde ke ztrátě nebo poškození invalidních vozíků, jiných zařízení pro mobilitu a pomocného vybavení, musí být cestujícímu, jemuž zařízení patří, škoda nahrazena v souladu s předpisy mezinárodního práva, práva Společenství a vnitrostátního práva. Článek 13 Vyloučení zproštění odpovědnosti Povinnosti vůči zdravotně postiženým osobám a osobám s omezenou pohyblivostí podle tohoto nařízení nelze omezit nebo vyloučit. Článek 14 Prosazování 1. Každý členský stát určí orgán nebo orgány odpovědné za prosazování tohoto nařízení, pokud jde o odlety a přílety na letiště, které se nachází na jeho území. V případě potřeby přijme tento orgán nebo orgány opatření potřebná k zabezpečení dodržování práv zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí, včetně souladu s normami kvality uvedenými v čl. 9 odst. 1, Členský stát informuje Komisi o orgánu nebo orgánech, která určil. 2. Členské státy případně stanoví, že orgán nebo orgány odpovědné za prosazování a určené v odstavci 1 rovněž zajišťují náležité provádění článku 8, včetně ustanovení o poplatcích s cílem zabránit nekalé hospodářské soutěži. Za tímto účelem mohou určit i jiný orgán. 3. Stížnosti v souvislosti s údajným porušením tohoto nařízení se mohou podávat orgánu nebo orgánům určeným podle odstavce 1 nebo jakémukoli příslušnému orgánu určenému členským státem. 4. Orgán členského státu, který obdrží stížnost spadající do působnosti určeného orgánu jiného státu, postoupí stížnost orgánu tohoto státu. 5. Členské státy přijmou opatření k informování zdravotně postižených osob a osob s omezenou pohyblivostí o jejich právech podle tohoto nařízení a o možnosti podat stížnost tomuto určenému orgánu nebo orgánům. Článek 15 Sankce Členské státy stanoví sankční režim, který se použije na porušení ustanovení tohoto nařízení a přijme veškerá opatření nezbytná k zabezpečení jejich provedení. Stanovené pokuty musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi tato ustanovení a okamžitě ji informují o všech dalších změnách. Článek 16 Zpráva Nejpozději do 1. ledna 2010 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování a výsledcích tohoto nařízení. Ke zprávě jsou v případě potřeby přiložené návrhy právních předpisů, kterými se ustanovení tohoto nařízení podrobně provádí nebo revidují. Článek 17 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se s účinkem od…...(10), s výjimkou článků 3 a 4, které se použijí s účinkem od …....(11)*. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V .......... dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda PŘÍLOHA I Asistenční služby spadající do působnosti řídících orgánů letiště
Využívá-li zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí služeb doprovodu, musí být tomuto doprovodu na požádání umožněno poskytovat nezbytnou pomoc v prostoru letiště, při nastupování do letadla a při vystupování z něj. Pozemní obsluha veškerého nezbytného vybavení pro osoby s omezenou pohyblivostí včetně zařízení jako jsou elektrické invalidní vozíky (je třeba oznámit 48 hodin předem s možností omezení, pokud jde o místo na palubě letadla, a při použití příslušných právních předpisů o nebezpečném zboží). Dočasná náhrada za zničené nebo ztracené vybavení pro osoby s omezenou pohyblivostí, přičemž se jako náhrada nemusí použít stejné vybavení. Případná pozemní obsluha asistenčních psů pro doprovod. Sdělení informací potřebných pro let přístupnými formami. PŘÍLOHA II Pomoc leteckých dopravců Přeprava asistenčních psů na palubě v závislosti na vnitrostátních právních předpisech. Kromě lékařského vybavení doprava až dvou kusů vybavení na jednu zdravotně postiženou osobu nebo osobu s omezenou pohyblivostí, včetně elektrických invalidních vozíků (je třeba oznámit 48 hodin předem s možností omezení, pokud jde o místo na palubě letadla, a při použití příslušných právních předpisů o nebezpečném zboží). Sdělení základních informací týkajících se letu přístupnými formami. Přiměřená snaha o úpravu sedadel na žádost podle potřeb zdravotně postižených osob nebo osob s omezenou pohyblivostí a s přihlédnutím k bezpečnostním pravidlům a dostupnosti. V případě potřeby pomoc při přemístění na toalety. Využívá-li zdravotně postižená osoba nebo osoba s omezenou pohyblivostí služeb doprovodu, vyvine letecký dopravce přiměřené úsilí, aby tento doprovod dostal místo vedle zdravotně postižené osoby nebo osoby s omezenou pohyblivostí.
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Opatření ve prospěch zemí, které podepsaly protokol o cukru ***I |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup spolurozhodování: první čtení) Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0266)(1), - s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 179 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0210/2005), - s ohledem na článek 51 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0281/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. domnívá se, že finanční rámec je slučitelný se stropem v okruhu 4 finančního výhledu pouze za předpokladu, že bude respektovat celkové vyřešení finančních prostředků v okruhu 4, v souladu s ustanovením interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu(2); 3. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi. Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. prosince 2005 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2005, kterým se stanoví doprovodná opatření pro signatářské země protokolu o cukru, jež jsou dotčeny reformou režimu cukru v EU
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 179 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3), vzhledem k těmto důvodům: (1) Evropské společenství se v rámci Dohody o partnerství AKT-ES(4) zavázalo podporovat země AKT na jejich cestě ke snížení chudoby a k dosažení udržitelného rozvoje a uznává důležitost komoditních odvětví a příslušných protokolů. (2) Ustanovení o společné organizaci trhu v odvětví cukru stanovená nařízením Rady (ES) č. 1260/2001 ze dne 19. června 2001(5) bude přepracováno s ohledem na legislativní návrhy předložené Komisí Radě. (3) Podle protokolu o cukru připojeného k příloze V Dohody o partnerství AKT-ES některé země AKT jsou při vývozu cukru závislé na trhu EU. Reforma výrazně změní jejich tržní podmínky. (4) Proces přizpůsobování zemí s protokolem o cukru těmto novým tržním podmínkám bude složitý, uvážíme-li sociálně hospodářský význam a multifunkční úlohu odvětví cukru a jeho významnou závislost na trhu EU u řady z těchto zemí. (5) Ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu o dosažení vhodného zemědělského modelu pro Evropu prostřednictvím reformované SZP - reformy odvětví cukru - se Komise zavázala, že zemím s protokolem o cukru poskytne v procesu přizpůsobování podporu, a zásady pro své návrhy podpory stanovila v pracovním dokumentu o akčním programu doprovodných opatření pro země s protokolem o cukru dotčené změnou režimu EU v odvětví cukru. Tento pracovní dokument byl se zeměmi s protokolem o cukru projednán. (6) Mají-li být vyhlídky na úspěšné přizpůsobení novým podmínkám co nejlepší, je pro země s protokolem o cukru prvořadá co nejrychlejší podpora, která bude v plné míře doplňkem současné pomoci. (7) Proto je nezbytné poskytnout zemím s protokolem o cukru nad rámec pomoci poskytované v rámci Dohody o partnerství AKT-ES finanční a technickou pomoc, včetně případné rozpočtové podpory, která jim umožní přizpůsobit se novým tržním podmínkám. V rámci této pomoci je třeba nabídnout těmto zemím široký rozsah podpory s uvážením rozdílné situace jak mezi jednotlivými zeměmi, tak i v rámci zemí samých. Musí jít o zvýšení konkurenceschopnosti odvětví cukrové třtiny, rozvoj alternativních hospodářských činností a dostatečné řešení závažných širších sociálních, environmentálních a hospodářských důsledků toho, že se sníží úloha cukru v jejich hospodářství, popřípadě o kombinaci několika těchto opatření. (8) Jelikož by tato pomoc měla odrážet specifické podmínky přizpůsobování, kterých je pro jednotlivé dodavatelské země AKT v důsledku reformy zapotřebí, je nutno vytyčit objektivní kritéria ke stanovení rozsahu této pomoci. (9) Pomoc by měla být poskytována po dobu jednoho roku, přičemž až do roku 2013 by měla být dostupná další podpora prostřednictvím rozvojové části nástroje rozvojové a hospodářské spolupráce. (10) Jelikož cíle příslušné akce, totiž doprovodit proces přizpůsobování v zemích s protokolem o cukru dotčených reformou režimu cukru v EU, nemůže být dostatečně dosaženo na úrovni členských států, a proto, z důvodu rozsahu a účinků navržené akce jej může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku, nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. (11) Opatření nezbytná pro provádění tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(6), PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět 1. Tímto se zavádí systém finanční a technické pomoci, včetně případné rozpočtové podpory, jako doprovodná opatření k procesu přizpůsobování zemí s protokolem o cukru, které se střetávají s novými podmínkami na trhu v odvětví cukru v důsledku nadcházející reformy společné organizace trhu v odvětví cukru. 2. S výhradou ustanovení čl. 11 odst. 3 se tento systém uskuteční pro rok 2006. Článek 2 Definice
Článek 3 Způsobilost k získání pomoci a postup 1. Země s protokolem o cukru jsou způsobilé k získání finanční a technické pomoci, včetně rozpočtové podpory tam, kde je to vhodné. 2. Finanční a technická pomoc se poskytne na žádost každé jednotlivé země s protokolem o cukru. Žádosti o finanční a technickou pomoc se podávají do ...(7) . 3. Žádost je podložena souhrnnou víceletou strategií přizpůsobování, kterou vymezí příslušná země v souladu s článkem 4 po poradě se všemi zúčastněnými stranami. Víceletá strategie přizpůsobování bude moci zahrnout probíhající akce a rovněž současné i budoucí finanční důsledky již realizovaných sociálních plánů, s výslovnou podmínkou, že tyto akce a příslušné sociální plány budou jasně probíhat ve smyslu cílů vymezených v čl. 4 odst. 1. 4. Země s protokolem o cukru, jež si podají žádost, která nebude podložena souhrnnou víceletou strategií přizpůsobování, budou v roce 2006 způsobilé k získání finanční a technické pomoci pouze pro vypracování této strategie. Článek 4 Víceletá strategie přizpůsobování 1. Víceletá strategie přizpůsobování sleduje alespoň jeden z těchto cílů:
2. Ve strategii jsou přinejmenším definovány sledované cíle a stanoven přístup a prostředky, jimiž se má těchto cílů dosáhnout, odpovědnost jednotlivých zúčastněných stran a finanční plán provádění strategie. Je v ní posouzena udržitelnost v současných i budoucích tržních podmínkách ze sociálních hledisek a z hledisek ochrany životního prostředí. Je v ní prokázáno, že je v souladu s obecnými strategiemi rozvoje příslušné země a s jejím zaměřením na snižování chudoby. 3. V rámci víceleté strategie je definován konkrétní plán pomoci na rok 2006. Při sestavování plánu se věnuje zvláštní pozornost:
Článek 5 Opatření přijatá Komisí 1. Po poradě s dotčenou zemí s protokolem o cukru bude víceletá strategie přizpůsobování přijata v souladu s článkem 4 postupem stanoveným v čl. 7 odst. 2. 2. Zvláštní pozornost bude věnována situaci v každé jednotlivé zemi s protokolem o cukru. U zemí nacházejících se ve stavu politické krize, která nesouvisí s vývojem v odvětví cukru, posoudí Komise pomoc v rámci tohoto nařízení vždy případ od případu. 3. Pomoc zemím s protokolem o cukru, které nemají vypracovánu víceletou strategii přizpůsobování, bude v roce 2006 podléhat jednoročnímu pracovnímu programu přijatému postupem podle čl. 7 odst. 2. 4. Pomoc poskytovaná podle tohoto nařízení je doplňková, avšak rovněž dodatečná k pomoci poskytované v rámci dalších nástrojů rozvojové pomoci. Článek 6 Provádění opatření Opatření financovaná podle tohoto nařízení se provádějí v souladu s obecnými pravidly stanovenými nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(8). Co se týče řídicích postupů, jde zejména o čl. 53 odst. 1 písm. a) a odst. 2 finančního nařízení a o článek 36 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení č. 1605/2002(9). Článek 7 Postup projednávání ve výboru 1. Komisi bude nápomocen zeměpisně příslušný výbor pro rozvoj. 2. Tam, kde se odkazuje na tento odstavec, se použijí články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES, a to s ohledem na ustanovení jeho článku 8. Doba stanovená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES se stanovuje na 30 dní. V souladu s čl. 7 odst. 3 uvedeného rozhodnutí musí být plně respektováno právo Evropského parlamentu být pravidelně informován. 3. Výbor přijme svůj jednací řád. Článek 8 Celková částka Finanční referenční částka pro provádění tohoto nařízení je stanovena pro rok 2006 na 40 000 000 EUR. Článek 9 Rozdělení celkové částky 1. V rámci celkové částky vyčleněné pro rok platnosti tohoto nařízení stanoví Komise nejvyšší částky, jež budou dány k dispozici jednotlivým zemím s protokolem o cukru k financování činností podle čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 3, a to na základě jejich potřeb zejména s ohledem na dopad reformy na odvětví cukru v dané zemi a na význam odvětví cukru pro její národní hospodářství. Měřítko pro přidělovací kritéria bude vycházet z údajů kampaní před rokem 2004. 2. Další pokyny k rozdělení celkové částky mezi země s protokolem o cukru stanoví Komise v souladu s postupem uvedeným v čl. 7 odst. 2. 3. Finanční referenční částka pro provádění finanční a technické pomoci podle čl. 3 odst. 4 s cílem napomoci vypracování víceleté strategie je stanovena na 300 000 EUR. 4. Z celkové částky se použije orientační částka 3 % na zajištění lidských a materiálních zdrojů potřebných pro účinnou správu pomoci a dohled nad ní. Článek 10 Ochrana finančních zájmů Společenství 1. Veškeré dohody vyplývající z tohoto nařízení musejí obsahovat ustanovení zajišťující v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 2988/95(10), (Euratom, ES) č. 2185/96(11) a (ES) č. 1073/1999(12) ochranu finančních zájmů Společenství, zejména pokud jde o podvod, korupci nebo jiné nekalé jednání. 2. Dohody musejí výslovně opravňovat Komisi a Účetní dvůr k tomu, aby mohly provádět audit dokumentů nebo audit na místě kteréhokoliv dodavatele nebo subdodavatele, který obdržel jakékoliv finanční prostředky Společenství. Dohody musejí rovněž výslovně opravňovat Komisi provádět kontroly a inspekce na místě tak, jak to stanoví nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96. 3. Veškeré smlouvy vyplývající z provádění pomoci zajistí pro období během plnění smluv a po něm práva Komise a Účetního dvora podle odstavce 2. Článek 11 Doba platnosti 1. Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. 2. Použije se do 31. prosince 2006. Použije se i nadále pro právní akty a závazky vztahující se k provádění rozpočtového roku 2006. 3. Pokud nástroj rozvojové a hospodářské pomoci nevstoupí dne 1. ledna 2007 v platnost, doba platnosti tohoto nařízení se prodlužuje až do vstupu uvedeného nástroje v platnost. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V .... dne Za Evropský parlament Za Radu předsedkyně předseda nebo předsedkyně Příloha Země s protokolem o cukru, na které odkazuje článek 2 1. Barbados 2. Belize 3. Guyana 4. Jamajka 5. Svatý Kryštof a Nevis 6. Trinidad a Tobago 7. Fidži 8. Republika Kongo 9. Pobřeží slonoviny 10. Keňa 11. Madagaskar 12. Malawi 13. Mauricius 14. Mosambik 15. Svazijsko 16. Tanzanie 17. Zambie 18. Zimbabwe
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Protokol k Dohodě o rybolovu mezi Evropskou unií a Seychelskou republikou * |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup konzultace) Evropský parlament, - s ohledem na návrh nařízení Rady (KOM(2005)0421)(1), - s ohledem na článek 37 a čl. 300 odst. 2 Smlouvy o ES, - s ohledem na čl. 300 odst. 3 první pododstavec Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala návrh s Parlamentem (C6-0321/2005), - s ohledem na článek 51 a čl. 83 odst. 7 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro rozvoj (A6-0385/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh nařízení Rady a schvaluje uzavření protokolu; 2. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Seychelské republiky.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Financování společné politiky rybolovu, mořské právo * |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
(Postup konzultace) Evropský parlament - s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0117)(1), - s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0131/2005), - s ohledem na článek 51 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0340/2005), 1. schvaluje pozměněný návrh Komise; 2. upřesňuje, že částky uvedené v návrhu nařízení jsou pouze orientační, dokud nebude dosaženo dohody o finančním výhledu na rok 2007 a následující roky; 3. vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 250 odst. 2 Smlouvy o ES změnila odpovídajícím způsobem; 4. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 5. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; 6. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Poskytnutí makrofinanční pomoci Gruzii * |
| ||||||
(Postup konzultace) Evropský parlament, - s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2005)0571)(1), - s ohledem na článek 308 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala Parlament (C6-0407/2005), - s ohledem na články 51 a 134 jednacího řádu, 1. schvaluje návrh Komise; 2. vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem; 3. vyzývá Radu, aby znovu konzultovala Parlament, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
| |||||||
| Legislativní a pracovní program Komise pro rok 2006 |
| |||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na sdělení Komise o jejím legislativním a pracovním programu pro rok 2006 "Uvolnění plného potenciálu Evropy" (KOM(2005)0531), - s ohledem na čl. 33 a čl.103 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že výroční legislativní a pracovní program je nezbytným nástrojem umožňujícím Evropské unii zaměřit se na plnění hlavních strategických cílů, tedy: podporovat prosperitu, solidaritu a bezpečnost v rámci Evropy a posílit její úlohu na mezinárodní scéně, B. vzhledem k tomu, že užší koordinace a spolupráce mezi orgány Unie a posílení možností Evropské rady poskytovat důvěryhodnější politický impuls významným otázkám Evropské unie jsou nezbytnými podmínkami k tomu, aby se Evropské unii podařilo splnit své strategické cíle a přiblížit se občanům, C. vzhledem k tomu, že rok 2006 bude mít kritický význam jak pro institucionální budoucnost evropského projektu, tak pro uvedení lisabonských cílů do praxe, D. vzhledem k tomu, že je nutné zvýšit kvalitu legislativní, regulační a administrativní činnosti Unie a tedy účinně přezkoumat slučitelnost každého stávajícího nebo plánovaného legislativního návrhu Komise z hlediska nákladů na předpokládaná opatření, jeho dopadu na konkurenceschopnost, z hlediska nutnosti snížit byrokracii a dodržovat zásadu subsidiarity, Politické priority 1. schvaluje hlavní zaměření, které Komise uvedla ve svém legislativním a pracovním programu na rok 2006, s tím, že pevně věří, že nejlepším způsobem, jak by Evropa měla čelit výzvám globalizace a plnit své strategické cíle, je uvolnit její potenciál a propagovat společné hodnoty jak na jejím území, tak po celém světě; vyzývá orgány EU a členských států, aby v závislosti na svých pravomocích a úkolech plně přispívaly k uskutečňování tohoto programu, Růst, zaměstnanost a konkurenceschopnost 2. vítá rozhodující význam, který je v rámci priorit Komise přisuzován povzbuzování růstu a zaměstnanosti, jakož i důraz kladený na modernizaci evropského hospodářství; zdůrazňuje také zásadní význam provádění revidované Lisabonské strategie jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství, stejně jako nutný rozvoj lidských zdrojů, znalostí, inovace a výzkumu; Obnovit pouto mezi Evropou a jejími občany: diskuse o budoucnosti Evropy 3. zdůrazňuje naléhavou nutnost účinnější komunikace mezi Evropou a jejími občany a vyzývá Komisi, aby přijala dodatečná opatření s cílem napravit "komunikační deficit" a posílit důvěru občanů v evropský projekt, zejména zdůrazňováním přínosů, které jim Evropa v jejich každodenním životě poskytuje; 4. vítá plán "D" Komise zahrnující demokracii, dialog a diskusi (KOM(2005)0494), avšak vyzývá k přípravě takových kampaní a strategií, jež budou dokonale sladěny na interinstitucionální úrovni, s cílem podpořit rychlé přijetí evropské ústavy založené na současném návrhu ústavní smlouvy, který byl dosud ratifikován více než polovinou členských států, jež představují více než 50 % obyvatelstva Unie. Finanční výhled 5. zdůrazňuje skutečnost, že finanční výhled na období 2007–2013 mají být základem dalšího rozvoje silné Evropské unie a očekává od Komise, že bude bránit své stanovisko, podle nějž musí být finanční výhled stanovený tak, aby bylo možné financovat politické priority EU; 6. naléhavě zdůrazňuje, že v roce 2006 bude uzavřeno více než 40 víceletých programů, které budou muset být zahájeny včas na začátku roku 2007, aby bylo možné začít uskutečňovat nové politické priority spojené s novou generací víceletých programů; vyzývá Komisi – nezávisle na dohodě o finančním výhledu – k odhodlanější spolupráci s Parlamentem, zejména v oblasti programů vnější politiky, a k tomu, aby učinila, co je v jejích silách, aby legislativní postupy byly ukončeny; Za výroční program, který bude viditelný, koherentní a interinstitucionální 7. vítá svoji účast na přípravě legislativního a pracovního programu; žádá však Komisi, aby zvýšila soudržnost prezentace a obsahu výročního programu, zejména uvedením právního základu pro každý návrh a zviditelněním činnosti Unie; doufá, že se výroční program ve velmi blízké budoucnosti stane skutečným interinstitucionálním akčním programem, díky kterému budou moci být zainteresovaní občané koherentním způsobem informováni o tom, jakým způsobem chce EU řešit jejich problémy; Konkurenceschopnější a soudržnější Evropa 8. naléhavě vyzývá členské státy i Evropskou unii, aby v souladu s Lisabonskou strategií zvýšily své úsilí v oblasti znalostí a výzkumu; v souvislosti s tím naléhavě vyzývá, aby nové rámcové programy pro výzkum, konkurenceschopnost a inovaci a i–2010 získaly dostatečné prostředky a aby Rada plně poukázala na jejich význam, zejména v oblasti rozpočtu; 9. vítá plánované návrhy na vytvoření Evropského technologického institutu a na dobrovolné zavedení evropského rámce kvalifikací, lituje však, že neexistují ambiciózní návrhy, jejichž cílem by bylo vyplnit mezery evropského vzdělávacího systému; znovu opakuje žádost vyjádřenou jak Parlamentem, tak Radou, aby došlo k podpoře vysoké kvality na evropských univerzitách a ve vyšším vzdělávání a k podpoře lepších jazykových znalostí; Jednotný trh 10. znovu opakuje, že ke zlepšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství je nutné se přednostně zaměřit na dokončení vnitřního trhu, a to jak v zájmu spotřebitelů, tak podniků; 11. naléhavě žádá, aby byla ve prospěch malých a středních podniků, které vytvářejí dvě třetiny pracovních míst, přijata opatření ke snížení byrokracie a ke zjednodušení a zprůhlednění legislativy, která by neměla být překážkou růstu a inovace podniků; 12. žádá Komisi, aby nestahovala svůj návrh týkající se vzájemné evropské společnosti a evropského sdružení a vyzývá ji k co nejrychlejšímu předložení návrhu čtrnácté směrnice o přeshraničním přemístění sídla a k dokončení studie proveditelnosti s cílem zjistit konkrétní potřebu soukromé evropské společnosti a problémy, jaké by její vytvoření znamenalo; 13. vyzývá Komisi, aby zaručila dostatečnou ochranu práv duševního vlastnictví a aby co nejrychleji předložila návrh na jednotný patent Společenství, který by umožnil poskytnout více právní jistoty a posílit inovaci; 14. připomíná, že úspěch integrace trhů s finančními službami bude rozhodujícím způsobem záviset na včasném a účinném provádění stávající legislativy i na zvýšeném sjednocení dohlížecích postupů; 15. naléhavě žádá Komisi, aby dohlédla na účinné fungování Lamafalussyho postupu na všech úrovních a aby zůstaly zejména zachovány pravomoci Parlamentu jakožto spolutvůrce právních předpisů; 16. vítá závazek zlepšit řádné fungování daňového systému, který přijala Komise, jakožto i její záměr zahájit diskusi ohledně evropské strategie boje proti daňovým podvodům; 17. vítá návrhy předložené v oblasti civilního soudnictví, které budou mít přímý pozitivní dopad na občany, a zvláště na děti v přeshraničních případech, jako jsou rozvody a úprava majetkových poměrů manželů; zdůrazňuje však, že činnosti v oblasti civilního soudnictví je nutné zlepšit, jelikož se jedná o jediný způsob jak zajistit bezpečnost a přístup ke spravedlnosti pro všechny občany Evropské unie; Doprava a transevropské sítě 18. zdůrazňuje, že je nutné plánovat velmi rychlou realizaci velkých projektů transevropských dopravních sítí (TEN-T), jejichž financování bude muset být pokryto jak z rozpočtu EU, tak, pokud možno, v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru; 19. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh stanovující minimální ekologické a hygienické požadavky na recyklaci vyřazených plavidel a žádá, aby předložila legislativní návrhy na logistiku dopravy s cílem usnadnit intermodální dopravu a ochránit kritické dopravní a energetické infrastruktury; 20. vítá novou námořní strategii, jejímž cílem je posílit soudržnost Evropy pomocí integrace přípravy různých veřejných politik v této oblasti; Politika soudržnosti 21. konstatuje, že Lisabonská strategie a politika soudržnosti jsou zásadním způsobem spojeny a domnívá se, že lepší koordinace mezi těmito dvěma politikami by umožnila zvýšenou soudržnost a lepší výsledky pro méně zvýhodněné regiony; 22. vyzývá Evropskou komisi, aby učinila, co bude v jejích silách, aby nařízení o strukturálních fondech na období 2007–2013 i strategické zaměření byly přijaty v roce 2006; Rozšíření eurozóny 23. domnívá se, že euro přispívá k udržení stabilního makroekonomického prostředí; navrhuje, aby začala příprava na zavedení eura v zemích, které se nejrychleji blíží splnění konvergenčních kritérií ke vstupu do eurozóny, naléhavě však žádá Komisi, aby byla při posuzování dosažených pokroků, kterých tyto státy dosáhly, přísná; Zlepšení kvality života 24. pověřuje Komisi, aby nadále hrála úlohu hnací síly v boji proti klimatickým změnám a zavedla strategie směřující k zahrnutí letectví do systému obchodování s emisemi; vyzývá k vytvoření rámce, který by umožnil přijímat nové závazky v oblasti snižování emisí v období po ukončení platnosti Kjótského protokolu, tj. po roce 2012, a tímto k vytvoření nových podnětů k využívání nástrojů zaměřených na trhy za účelem dosažení stanovených cílů; 25. vyslovuje se pro další uplatňování koordinovaného přístupu s cílem reagovat na ekologické problémy, které postihují Evropu (jako jsou povodně, sucha, kvalita ovzduší ve městech apod.); vítá skutečnost, že bylo poukázáno na nutnost zachovat biodiverzitu, a to jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni; Udržitelné a novátorské zdroje energie 26. vítá skutečnost, že se energetické politice dostalo nového impulzu, a to zejména prostřednictvím plánované Zelené knihy za účelem zajistit jisté, konkurenceschopné a udržitelné zdroje energie, která bude mít velký význam pro stanovení globální strategie, jež umožní reagovat na výzvy energetického odvětví (energetická účinnost, vývoj integrované sítě a podpora obnovitelných zdrojů energie); domnívá se, že legislativní návrh týkající se topení a chlazení pomocí obnovitelných zdrojů energie, by měl být nedílnou součástí této strategie; Zemědělství, rozvoj venkova, rybolov a cestovní ruch 27. zdůrazňuje nutnost nadále pokračovat v reformě společné zemědělské politiky a zcela uplatňovat reformy přijaté již dříve, stejně jako více investovat do výzkumu a nových technologií v těchto odvětvích; 28. konstatuje, že reformy v oblasti zemědělství a rybolovu již vydláždily cestu udržitelnosti a větší konkurenceschopnosti a v této souvislosti vítá odvětvové reformy (víno, ovoce a zelenina, banány), které jsou plánovány na rok 2006; 29. vítá zahájení prací za účelem zjednodušení společné zemědělské politiky a s velkým zájmem očekává příslušný akční plán, který by umožnil radikálně a urychleně snížit správní omezení, jež se v současné době vztahují na zemědělce; 30. s lítostí konstatuje, že se neobjevily žádné iniciativy v oblasti rybolovu a vyzývá proto zejména Komisi, aby zavedla specifické programy na podporu aplikovaného výzkumu a základního výzkumu a aby dohlédla na to, že těmto programům bude přidělena přiměřená finanční dotace; 31. žádá Komisi, aby přispěla k akci členských států v oblasti cestovního ruchu, který hraje významnou úlohu v evropském hospodářství a přispívá k vytváření nových pracovních míst; Sociální politika 32. vítá kroky, které byly podniknuty v návaznosti na Zelenou knihu z roku 2005 o demografických tendencích v EU a očekává ze strany Komise návrhy na konkrétní opatření, která by přispěla k řešení problémů stárnutí populace v Evropě, s tím, že během nadcházejících dvaceti let se aktivní populace sníží o 21 milionů; zvláštní význam přikládá zvyšování aktivní účasti starší populace na trhu práce za účelem dosažení lisabonského cíle 70% účasti v roce 2010; 33. zdůrazňuje nutnost zavést politiku na podporu rodiny a podpořit vytvoření příznivých podmínek pro děti s cílem umožnit lepší sladění profesního a rodinného života; navrhuje zejména revizi směrnice Rady 96/34/ES o rodičovské dovolené(1) za účelem zvýšení její vhodnosti a účinnosti; 34. vítá návrh Komise na předložení sdělení o právech dětí, které by jí poskytlo cennou příležitost napravit "neviditelnost" práv dětí na úrovni EU; 35. vítá skutečnost, že rok 2006 byl vyhlášen "Evropským rokem mobility pracovních sil" a žádá Komisi, aby byla aktivnější při obraně a podpoře práv na volný pohyb pracovníků ze všech členských států; 36. žádá Komisi, aby navrhla dlouhodobější řešení výzev globalizace a zdůrazňuje nutnost vzdělání a odborné přípravy, které jsou nejlepším způsobem, jak zlepšit možnosti občanů, pokud jde o nalezení pracovního místa v jednom z nových odvětví; 37. zdůrazňuje nutnost přizpůsobit a modernizovat evropský sociální model takovým způsobem, aby zůstal základním prvkem evropské společnosti; Rovnost pohlaví 38. bere na vědomí skutečnost, že bude předloženo sdělení týkající se plánu v oblasti rovnosti pohlaví a zdůrazňuje, že zásada "stejná odměna za práci stejné hodnoty" byla zavedena před třiceti lety směrnicí 75/117/EHS(2); připomíná rovněž cíl stanovený v Lisabonu týkající se 60% zaměstnanosti žen v roce 2010; 39. žádá Komisi, aby se spolupráci s Eurostatem, Agenturou pro základní práva a budoucím Institutem pro rovnost pohlaví vytvořila metodologii, definice a harmonizovaná kritéria s cílem shromáždit v celé Evropské unii srovnatelná a kompatibilní kritéria, pokud jde o násilí páchané na ženách, a zejména celkové studie týkající se rozšiřování násilí; Kultura 40. lituje, že nebyl zmíněn kulturní rozměr Evropy a žádá Komisi, aby spolupracovala s vládami nových členských států a kandidátských států střední a východní Evropy s cílem posílit kulturní rozmanitost a zvýšit povědomí veřejnosti v celé EU; 41. naléhá, aby EU a její členské státy ratifikovaly Mezinárodní úmluvu o ochraně kulturní rozmanitosti a uměleckých projevů a žádá Komisi, aby předložila návrhy před koncem roku 2006 a vypracovala iniciativy nezbytné k provádění zmíněné úmluvy UNESCO na evropské úrovni; Zdraví 42. zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, že budou podniknuty vhodné kroky v návaznosti na její sdělení o boji proti obezitě, kardiovaskulárních chorobách, cukrovce, rakovině, mentálních poruchách a HIV/SIDA; 43. žádá Komisi, aby zvýšila svou aktivitu, pokud jde o vypracování koherentní politiky týkající se pohotovosti v oblasti zdravotnictví, zdravotních omezení, mobility a informovanosti pacientů; Jistější, svobodnější Evropa 44. v souvislosti s vražednými teroristickými atentáty v Londýně a v Madridu znovu zdůrazňuje význam provádění Haagského programu; s velkým zájmem očekává prozatímní zprávu o pokroku dosaženém při uplatňování Haagského akčního plánu a žádá, aby hodnocení vyzdvihlo hlavní nedostatky při provádění "acquis" v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí; výslovně zdůrazňuje, že vinu na tom, že se nepokračuje v uplatňování Haagského akčního plánu má Rada, která pravidelně brání uskutečňování cílů stanových Evropskou radou; 45. zdůrazňuje, že zvýšení bezpečnosti občanů nesmí nikdy ohrozit ochranu jejich základních práv; 46. žádá Komisi, aby i nadále upřednostňovala opatření na boj proti terorismu a organizovanému zločinu a podporovala zejména pokroky v oblasti financování terorismu a řešila tak problém radikalizace; 47. vyzývá Komisi, aby bezodkladně pokračovala v činnosti směřující k vytvoření společných definic, která budou po právní stránce jasnější a lépe formulované, v oblasti některých závažných trestních činů přesahující hranice (terorismus, pašování drog, obchod s lidmi, praní špinavých peněz, počítačová kriminalita atd.); 48. domnívá se, že je nezbytné bojovat proti terorismu zlepšením výměny informací, kterou se stane spolupráce účinnější a posílí se tak činnosti zaměřené na boj proti financování terorismu; 49. vyzývá Komisi, aby navrhla vhodný právní základ EU pro Europol, což by umožnilo posílit jeho budoucí roli a zaručit jeho účinnost; 50. lituje skutečnosti, že pouze několik iniciativ se vztahuje na svobodu a snadnější přístup ke spravedlnosti pro občany v oblastech, které se týkají jejich každodenního života; vyzývá Komisi, aby zvážila stanoviska a návrhy Parlamentu v této oblasti a aktivněji se zapojila do podpory ochrany a uplatňování základních práv; Hranice a přistěhovalectví 51. je mu známo, že řízení migrace představuje pro naše obyvatelstvo klíčový problém z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska; domnívá se, že boj proti nedovolenému přistěhovalectví při dodržování humanitárních tradic našeho světadílu a integrace legálních přistěhovalců musí být dvěma nedílnými součástmi jedné problematiky; žádá proto Komisi, aby přijala veškerá opatření, která by mohla přispět k vhodnému řešení této klíčové otázky; 52. je přesvědčen o nutnosti vytvořit společnou evropskou vízovou politiku a domnívá se, že vízový informační systém (VIS), stejně jako Schengenský informační systém (SIS II) představují dva klíčové prvky tohoto cíle; 53. trvá na nutnosti vyvinout společnou snahu v zájmu snížení nelegálního přistěhovalectví, zejména posílením hraničních kontrol, zlepšením informačních systémů a posíleným využíváním biometrických údajů prostřednictvím systémů jako jsou např. VIS a SIS II; 54. vítá vytvoření a oficiální zahájení činností evropské Agentury pro kontrolu vnějších hranic (Agentura Frontex) a domnívá se, že přispěje k zásadnímu posílení bezpečnosti na vnějších hranicích a k úspěšnému potírání mezinárodního organizovaného zločinu; 55. žádá Komisi, aby vypracovala celkový akční plán boje proti obchodování s lidmi a posílila boj proti drogám; Evropa jako globální partner 56. domnívá se, že proces rozšíření by měl pokračovat v souladu s již přijatými závazky, ale žádá Komisi, aby začala zvažovat problematiku vnějších hranic EU a vzala přitom v úvahu absorpční schopnosti EU a předložila výsledky této úvahy Evropskému parlamentu; Stabilita a demokracie v jihovýchodní Evropě 57. žádá znovu Komisi, aby dala političtější orientaci "cestovní mapě" pro období před přistoupením západobalkánských států s důrazem na motivování každé z dotčených zemí i na jejich specifické potřeby, a zároveň zdůraznila, že země, které pokročí v reformách a splní Kodaňská kritéria včetně spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii a regionální spolupráce budou perspektivně moci vstoupit do Unie; zdůrazňuje skutečnost, že EU musí rovněž splnit Kodaňské kritéria, pokud jde o její vlastní absorpční kapacitu; 58. rozhodně podporuje politiku sousedství zahájenou před několika lety, která je hlavní prioritou vnějších vztahů Evropské unie; zdůrazňuje její význam při rozvoji a posílení oblasti demokracie, stability a prosperity v zemích, které mají s Unií společnou hranici; žádá proto, aby pro tuto politiku byly k dispozici dostatečné finanční zdroje; 59. bezvýhradně podporuje nový rozmach barcelonského procesu deset let po konferenci v roce 1995, který si klade za cíl vytvořit prostor volného obchodu a bezpečnosti ve středomořské oblasti a přinést další prosperitu všem zemím zapojeným do tohoto procesu; Bilaterální vztahy 60. připomíná své další priority v oblasti zahraniční politiky, zejména posílení transatlantických vztahů prostřednictvím aktualizace současného nového transatlantického programu a jeho nahrazením skutečným partnerstvím, posílení vztahů se zeměmi Latinské Ameriky a Karibské oblasti s cílem dospět k přidružení obou regionů, do čehož by měl být Evropský parlament plně zapojen, posílení úlohy Unie v mírovém procesu na Středním Východě i pokračování zapojení Unie v Iráku a v Afghánistánu v hospodářské, vojenské i politické oblasti; 61. vyzývá Komisi, aby trvale a pozorně kontrolovala tendence a vývoj svých obchodních vztahů s Čínou tak, aby Čína dodržovala pravidla řádné hospodářské soutěže, ustanovení o sociální ochraně a o ochraně životního prostředí i zásady WTO týkající se vlastnického práva; Ochrana lidských práv 62. důrazně žádá Komisi, aby brala ohled na politickou vůli Parlamentu, pokud jde o způsob provádění programu na podporu demokracie a lidských práv, a aby dohlédla na dodržování soudržnosti mezi politickými cíli, financováním a řízením programů v této oblasti; Rozvojová politika 63. vítá novou strategii pro Afriku, zejména zásadu afrického vlastnictví i zásadu zjištění prioritních otázek vládnutí – představující klíčový prvek trvale udržitelného rozvoje – i investování do infrastruktur, zejména do zajištění zásobování vodou a energií a do informačních a komunikačních technologií, s tím, že před veškerými investicemi do těchto oblastí musí být povinně provedeno hodnocení toho, jak přispějí k hospodářskému rozvoji a k omezení chudoby; 64. doporučuje dvojí přístup k Africe, zaměřený na jedné straně na výkonnější státy, kterým je třeba poskytnout prostředky aby vyvinuly co největší úsilí o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, a na druhé straně na slabé státy, k nimž je třeba přistupovat s jinými politickými prostředky, které jsou vhodnější pro obtížnější situace; Obchodní politika a vyjednávání v rámci WTO 65. považuje mezinárodní obchodní politiku za klíčový prvek pro podporu konkurenceschopnosti a růstu jak v Unii, tak v rozvojových zemích, a zdůrazňuje význam mnohostranného přístupu, zejména vzhledem k ukončení jednání WTO v Hongkongu v prosinci 2005; 66. zdůrazňuje, že pokud jde o přístup průmyslových výrobků na trh, je zásadní dospět ke snížení a odstranění vysokých cel; domnívá se dále, že obchodování se službami představuje rovněž jeden z klíčových prvků jednání v Dauhá, jelikož otevření trhů v této oblasti přináší velké možnosti; 67. zdůrazňuje, že je zásadně důležité dospět v celosvětovém měřítku k trvale udržitelnému rozvoji; vyzývá k rychlému zásahu EU proti odlesňování, a zejména k novým opatřením proti nezákonné těžbě dřeva; Bezpečnost a obrana 68. vítá zařazení sdělení o obranném zbrojním průmyslu a trzích mezi priority na rok 2006 a vybízí Komisi, aby předložila související návrhy právních předpisů, které umožní posílit konkurenceschopnost evropského obranného zbrojního průmyslu; 69. očekává s velkým zájmem sdělení o interpretaci článku 296 Smlouvy, pokud jde o veřejné zakázky v oblasti obranného zbrojního průmyslu, což umožní vyjasnit kritéria používání výjimek z pravidel hospodářské soutěže v oblasti dodávek vojenského vybavení; Zlepšení fungování Evropy a přiblížení se občanům 70. zdůrazňuje nutnost urychlit zjednodušení a konsolidaci evropských právních předpisů a zintenzívnit úsilí o zdokonalení tvorby právních předpisů, podpořit rychlé provádění ve vnitrostátním právu a dosáhnout odpovídajícího uplatňování právních předpisů ES; vyzývá Komisi, aby považovala za přednostní účinné provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(3), zejména zavedení vhodných mechanismů konzultace se zainteresovanými subjekty; 71. žádá Komisi, aby spolupracovala s Parlamentem při procesu kontroly a zdokonalení stávajících právních předpisů, zejména při přednostním výběru toho, co je třeba zjednodušit, aby zůstaly zachovány pravomoci Parlamentu jako spolutvůrce právních předpisů, a požaduje lepší následné zhodnocení přijatých a uplatněných opatření; 72. žádá Komisi, aby koherentněji využívala studie dopadů, které musí povinně brát ohled na náklady spojené s neexistencí opatření a možných alternativ k veřejným předpisům; žádá za tímto účelem o vytvoření nezávislé evropské agentury pro provádění studií dopadů; 73. naléhavě žádá, aby v rámci postupu komitologie Komise respektovala svůj závazek předložit Parlamentu v rozumné době veškerá příslušná opatření a nepřekračovala pravomoci, kterými je vybavena a které jí slouží jako základní nástroj; je dále přesvědčen, že je nutné, aby Komise a Parlament přezkoumaly možnosti revize současného rámce, v němž jsou používána ustanovení o komitologii, a zajistily účinnou ochranu výsad Evropského parlamentu; Průhlednost, rozpočet a odpovědnost za rozpočet 74. aby bylo dosaženo větší průhlednosti při přijímání rozhodnutí orgánů EU, požaduje, aby legislativní zasedání Rady byla veřejná; 75. naléhavě žádá Komisi, aby předložila revidovaný návrh "interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu", zahrnující návrhy Evropského parlamentu týkající se rezerv a pružnosti, i další kvalitativní prvky, tak jak byly přijaty v rámci jeho usnesení ze dne 8. června 2005(4); 76. žádá členské státy, aby bezvýhradně podpořily Komisi v jejím úsilí o zavedení bezpečného a celkového rámce pro vnitřní kontrolu rozpočtu EU, který by vyústil v dlouho očekávaný mechanismus rozdělení odpovědnosti, zejména při sdíleném řízení; 77. zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet myšlenku navrženou v usnesení Parlamentu ze dne 12. dubna 2005(5) na získání prohlášení o zákonnosti a řádnosti skrytých operací od politického vedení a nejvyšších řídících orgánů každého členského státu; 78. znovu požaduje, aby bylo revidovánu nařízení (ES) č. 1073/1999 o Evropském úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)(6) tak, aby byla zaručena nezávislost tohoto orgánu, zejména pokud jde o postup přijímání ředitele OLAF; 79. zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise pokračovala v současném procesu vnitřních reforem s cílem zajistit naprostou průhlednost a odpovědnost při využívání veřejných prostředků; připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. září 2001, v němž se naléhavě žádá Komise, aby zahájila přípravu kodexu řádného správního chování společného pro všechny orgány a instituce Společenství(7); o 80. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.
| ||||||||||||||||||||||
| Lidská práva a svoboda tisku v Tunisku a vrcholná světová schůzka o informační společnosti v Tunisu |
| ||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na článek 2 Euro-středomořské dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Tuniskem(1), - s ohledem na předcházející usnesení o stavu lidských práv v Tunisku, a zejména na usnesení přijaté dne 29. září 2005(2), - s ohledem na sdělení Komise "Nové podněty k akcím, které EU podniká v oblasti lidských práv a demokratizace ve spolupráci s evropskými partnery" ze dne 21. května 2003 (KOM(2003)0294), - s ohledem na sdělení Komise "Rozšířená Evropa – sousedství: nový rámec pro vztahy s našimi sousedy z Východu a z Jihu" ze dne 11. března 2003 (KOM(2003)0104), - s ohledem na sdělení Komise k desátému výročí euro–středomořského partnerství, pracovnímu programu, který byl měl řešit naléhavé úkoly v příštích pěti letech, ze dne 12. dubna 2005 (KOM(2005)0139), - s ohledem na pokyny Rady o ochraně obránců lidských práv schválené v červnu roku 2004, - s ohledem na usnesení Euro-středomořského parlamentního shromáždění přijatá v Káhiře dne 15. března 2005 a v Rabatu dne 21. listopadu 2005, - s ohledem na summit v Barceloně, který se konal ve dnech 27. a 28. listopadu 2005 a na němž se sešly hlavy států zemí Evropské unie a partnerských zemí ze Středomoří, - s ohledem na prohlášení předsednické země Evropské unie o překážkách, které jsou kladeny činnosti Tuniské ligy pro lidská práva (LDTH), ze dne 13. září 2005 a o krocích podniknutých po zákazu sjezdu této ligy, - s ohledem na prohlášení Rady a Komise na zasedání Parlamentu dne 13. prosince 2005, - s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o informační společnosti(3), - s ohledem na závěry vrcholné světové schůzky o informační společnosti (WSIS), která se konala v Tunisu od 16. do 18. listopadu 2005, - s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu, A. připomínaje, že Tunisko bylo první ze středomořských zemí, jež podepsaly dohodu o přidružení s Evropskou unií, a že tato dohoda stanoví v článku 2, že dodržování demokratických zásad a základních práv je úhelným kamenem vnitřní i mezinárodní politiky obou smluvních stran, B. vzhledem k tomu, že politika sousedství Evropské unie je založena na oboustranně uznávaném sdílení hodnot, které jsou považovány za společné, jako jsou demokracie, právní stát, řádná veřejná správa a dodržování lidských práv, C. připomínaje v této souvislosti, že Tunisko a Evropská unie společně vytvořily akční plán zaměřený zejména na akce upřednostňující posílení reforem, které jsou zárukou demokracie a právního státu a které podporují především svobodu projevu, svobodu názorů a svobodu sdružování a shromažďování, D. vzhledem k tomu, že předmět vrcholné schůzky nebyl v souladu s některými okolnostmi, zejména s chováním tuniských bezpečnostních služeb vůči jednomu z členů Evropské komise a poslancům Evropského parlamentu, a vzhledem k narušení průběhu semináře o lidských právech, který uspořádala Evropská komise za přítomnosti delegace Evropského parlamentu; vítá v tomto ohledu kroky, které podnikla Rada, aby Tunisku připomněla jeho závazky v oblasti dodržování lidských práv a demokratických zásad, E. vzhledem k tomu, že při WSIS a během několika týdnů, které předcházely, došlo k celé řadě událostí: nebyl uspořádán summit občanů, došlo k násilí na novinářích a na bojovnících za lidská práva, tuniské orgány oficiálně nevysvětlily opatření podniknutá v souvislosti s osobami držícími hladovku a s uvězněním osob, které používají informační a komunikační technologie, se slovními výpady proti poslancům Evropského parlamentu v průběhu vrcholné schůzky a s organizovaným sabotováním vystoupení osob s pověřením OSN – tyto události stály v cestě svobodě projevu a značně poškodily pověst země, F. vzhledem k tomu, že proces WSIS po schůzce v Tunisu, na níž byly zaznamenány pozitivní výsledky a která otevírá prostřednictvím závěrů z druhé fáze novou etapu, stále probíhá, G. vzhledem k tomu, že základními zásadami a cíli této vrcholné schůzky nadále zůstávají:
H. vzhledem k podpoře, kterou Evropský parlament věnuje upřesňování akčního plánu, přidělování odpovídajících finančních prostředků a účasti občanské společnosti na informační společnosti, včetně místních orgánů, podniků a nevládních organizací, 1. Připomíná, že Tunisko a Evropskou unie spojuje od roku 1998 dohoda o přidružení obsahující v článku 2 ustanovení o lidských právech, jež představuje úhelný kámen této dohody; 2. vítá významný hospodářský a sociální pokrok, jehož Tunisko dosáhlo, zejména v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálního zabezpečení, a vyjadřuje přání, aby tyto procesy byly doprovázeny i pokrokem v oblasti upevňování demokracie, právního státu a lidských práv, zejména pokud jde o svobodu projevu, svobodu sdružování a nezávislé soudnictví, jež jsou součástí acquis v rámci barcelonského procesu; 3. žádá tuniskou vládu, aby dodržela závazky týkající se základních svobod, zejména svobody projevu a sdružování, jež jsou zaručeny na základě mezinárodních smluv, které Tunisko ratifikovalo; 4. připomíná, že existuje zjevný rozpor mezi závěrečným prohlášením vrcholné schůzky, v němž státy označují plné a důsledné dodržování lidských práv za základ informační společnosti, a pohrdáním tímto závazkem ze strany hostitelské země; 5. žádá tuniské orgány, aby umožnily Tuniské lize pro lidská práva (LTDH) a syndikátu tuniských novinářů (SJT) uspořádat sjezd a aby uvolnily finanční prostředky ze zdrojů EU, které byly LDTH, Tuniskému sdružení žen pro výzkum a rozvoj (AFTURD) a organizaci Santé Sud přiděleny; současně požaduje, aby tuniské úřady plně spolupracovaly s Komisí, aby mohl být rychle zaveden projekt "modernizace soudnictví", který je financován z programu MEDA 2004–2006 a který by měl přednostně posílit záruky nezávislosti soudnictví; 6. dále žádá, aby Rada a Komise podnikly ve spolupráci s Evropským parlamentem konkrétní kroky a přijaly v této souvislosti odpovídající opatření, až se v nejbližším termínu sejde Rada přidružení EU-Tunisko, která by se přednostně zabývala situací a na poli lidských práv; připomíná v této souvislosti podnět ke zřízení podvýboru pro lidská práva EU–Tunisko v rámci dohody o přidružení; 7. žádá Radu a Komisi, aby Parlament podrobně informovaly o krocích, které budou v této věci podniknuty, a o rozhodnutích, která budou přijata na příštím zasedání Rady přidružení EU–Tunisko; v tomto duchu vyzývá Radu a Komisi, aby informovaly veřejnost o krocích, které hodlají podniknout, a to zejména ve vztahu k obráncům lidských práv; 8. vyjadřuje přání, aby Evropská unie promlouvala při jednáních v Tunisu jedním hlasem, zastávala na nich pevný postoj a zároveň působila jako hybná síla při předkládání návrhů, zejména těch, které se týkají pokroku ve správě internetu a upřesnění akčního plánu; vyjadřuje přání, aby se Parlament podílel na celém tomto procesu a přivítal by, kdyby se podobně postupovalo i v budoucnu; 9. s uspokojením bere na vědomí skutečnost, že poté, co došlo k dohodě o správě internetu, a poté, co byla potvrzena nezávislost Internetové organizace pro přidělené názvy a čísla (Internet Corporation for Assigned Names and Numbers), bylo rozhodnuto v tomto procesu pokračovat; vítá skutečnost, že vlády zvolily větší míru spolupráce, která je založena na zásadě rovného zacházení mezi jednotlivými státy a rovněž vítá vytvoření fóra pro správu internetu; zdůrazňuje, že tento pokrok je reakcí na snahu Evropského parlamentu o vytvoření vyvážené správy internetu; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států, Výboru pro lidská práva OSN, tuniské vládě, Mezinárodní telekomunikační unii a jejímu organizačnímu výboru na vysoké úrovni pro vrcholnou schůzku a výkonnému sekretariátu WSIS.
| |||||||||||||||||||||||
| Podpora ochrany spotřebiletů v nových členských státech |
| ||||||
Evropský parlament, - s ohledem na článek 45 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A6-0378/2005), A. vzhledem k tomu, že vysoká úroveň ochrany a důvěry spotřebitelů je nezbytným předpokladem pro dobře fungující vnitřní trh, B. vzhledem k tomu, že vnitřní trh přinesl spotřebitelům v EU hmatatelné výhody v podobě snížení cen a rozšíření nabídky, C. vzhledem k tomu, že EU má deset nových členských států, ve většině z nichž je ochrana spotřebitelů poměrně novým jevem, 1. konstatuje s uspokojením, že ochrana spotřebitelů se v deseti nových členských státech zlepšuje a pozitivně rozvíjí, i když před sebou mají ještě hodně práce; 2. je přesvědčen, že vnitřní trh nebude řádně fungovat, dokud budou spotřebitelé v některých členských státech chráněni méně než v jiných členských státech; připomíná proto, že vysoká všeobecná úroveň ochrany spotřebitelů ve všech členských státech podpoří přeshraniční transakce a zajistí, že spotřebitelé budou využívat výhod vnitřního trhu; 3. připomíná také důležitost článku 153 Smlouvy o ES, který umožňuje, aby členské státy zachovávaly nebo zaváděly přísnější ochranná opatření; 4. vyzývá Komisi, aby provedla šetření, v němž se bude podrobně zabývat strukturou spotřebitelských organizací a spotřebitelskou politikou nových členských států; Legislativní rámec 5. oceňuje dobré výsledky nových členských států při přejímání acquis communataire; zdůrazňuje však, že právní předpisy Společenství je třeba také účinně uplatňovat a prosazovat v praxi; vyzývá vlády nových členských států, aby prozkoumaly všechny dostupné nástroje a metody a určily, jakých prostředků lze využívat při účinném prosazování právních předpisů na ochranu spotřebitelů a při jejich uplatňování v praxi; 6. požaduje, aby nové členské státy zvýšily kontrolu trhu tak, aby výrobky a služby nabízené na jejich trzích splňovaly přísná měřítka z hlediska bezpečnosti a aby všechny vadné nebo nebezpečné výrobky byly urychleně stahovány z trhu; 7. upozorňuje, že dětští spotřebitelé často nejsou přiměřeně chráněni před výrobky, které mohou poškodit jejich zdraví a pohodu; vyzývá členské státy a Komisi, aby se zaměřily zejména na posílení ochrany spotřebitelů týkající se dětí a jiných zranitelných skupin; 8. vyzývá Komisi, aby podporovala posílení výkonnosti a koordinace dozorových orgánů ve starých i nových členských státech, včetně jejich přeshraniční vzájemné spolupráce; 9. vítá návrh Komise na přezkum, modernizaci a zjednodušení existujícího acquis spotřebitelů, který by mohl být důležitý při provádění právních předpisů Společenství na ochranu spotřebitelů a navíc by ulehčil spotřebitelům v celé EU lépe vymáhat své právo i přes hranice; 10. zdůrazňuje, že přejímání právních předpisů Společenství nevede automaticky k jejich provádění, a dále, že spotřebitelé si musí být vědomi svých práv a být ochotni a schopni jednat jako "političtí spotřebitelé", aby provádění probíhalo úspěšně; 11. vítá návrh Komise na rozvoj a aktualizaci základny vědeckých poznatků a nástrojů pro hodnocení toho, jak jsou spotřebitelé vystaveni vlivu chemikálií, včetně hlediska celkové bezpečnosti výrobků, a na přispění k uplatňování nařízení REACH; Spotřebitelská kultura 12. zdůrazňuje, že vytvoření "spotřebitelské kultury" opírající se o vyšší úroveň informovanosti spotřebitelů je základem lepšího prosazování a uplatňování stávajícího právního rámce, a podtrhuje důležitou roli, kterou spotřebitelské organizace, orgány pro ochranu spotřebitelů a obchodní organizace mají při zlepšování spotřebitelské kultury; 13. je si vědom, že informovanost spotřebitelů je znatelně nižší v nových členských státech, kde byla po desetiletí potlačována svoboda projevu a sdružování; upozorňuje, že k rozvíjení "spotřebitelské kultury" je nutné systematicky zvyšovat informovanost spotřebitelů o jejich právech a současně významně posílit vymahatelnost těchto práv; žádá proto Komisi, aby vypracovala specifickou strategii na podporu rozvoje spotřebitelské kultury v nových členských státech; Spotřebitelské organizace 14. vyzývá Komisi, aby zvážila možnost definovat na úrovni Společenství znaky toho, co se myslí pod pojmem "zastupující sdružení spotřebitelů nebo zastupující spotřebitelská organizace", aby se zajistilo, že spotřebitelé v EU mají řádné a nezávislé zastoupení; 15. vyzývá staré členské státy, aby nadále považovaly za svou povinnost podporovat spotřebitelské organizace; 16. poznamenává, že většina stávajících spotřebitelských organizací v nových členských státech pracuje především na základě dobrovolnosti a často nemá dostatek finančních prostředků; vyzývá proto nové členské státy, aby zajistily, že zastupující spotřebitelské organizace budou náležitě financovány, a přitom si zachovají svou nezávislost; 17. upozorňuje, že v nových členských státech obecně platí, že nevládní neziskové organizace nedisponují potřebným vlastním kapitálem, není zde uspokojivě rozvinuto získávání finančních prostředků a že sami spotřebitelé nejsou ochotni přispívat z vlastní kapsy na spotřebitelské organizace, neboť přetrvává názor, že za ochranu spotřebitelů je odpovědný pouze stát; 18. poznamenává, že pro spotřebitelské organizace v nových členských státech je z hlediska profesionální úrovně jejich pracovníků obtížné splnit přísné požadavky, které Komise stanovila pro udělování grantů a že problémy s financováním způsobují, že často nejsou schopny vytvořit vlastní zdroje nezbytné pro požadovaný finanční příspěvek; obrací se proto na Komisi, aby přezkoumala, zda by její požadavky nemohly být flexibilnější včetně toho, zda by práci dobrovolníků nebylo možno považovat za finanční příspěvek; 19. zdůrazňuje, že silné a nezávislé spotřebitelské organizace jsou základem účinné spotřebitelské politiky; vyzývá proto spotřebitelské organizace, aby vytvořily zastřešující organizace a spolupracovaly navzájem; obrací se na vlády nových členských států, aby podpořily vytvoření menšího počtu organizací, které však budou o to silnější, a to pomocí progresivního a účinného financování; 20. shledává, že pro zvýšení kvality ochrany spotřebitelů je nutné finančně posílit jednotlivé spotřebitelské organizace a současně umožnit objektivní a veřejnosti dostupné hodnocení kvality jejich výstupů; vyzývá proto Komisi a nové členské státy, aby intenzivně spolupracovaly jak na úpravě finančních pravidel, tak také na vytvoření měřitelných ukazatelů kvality výsledků práce těchto organizací; 21. vyzývá vlády nových členských států, aby zajistily, že spotřebitelské organizace se budou moci vyjadřovat ke všem fázím politického rozhodování a provádění spotřebitelských právních předpisů; 22. vyzývá nové členské státy a Komisi, aby podle možností vytvořily a finančně podpořily projekty k vytvoření kapacity za účelem posílení spotřebitelských organizací v nových členských státech prostřednictvím twinningových projektů, poradních projektů a jiných programů, v nichž by se organizace ze starých členských států podělily o poznatky a informace s organizacemi z nových členských států; 23. vyzývá Komisi, aby podpořila intenzivní školicí programy pro pracovníky spotřebitelských organizací, a to přímo v nových členských státech a v jejich úředních jazycích; cílem musí být proškolení širší základny pracovníků a dobrovolníků těchto organizací a ne jen jejich vrcholového vedení s cílem zvýšit efektivnost spotřebitelského hnutí; Obchodní organizace 24. vybízí obchodní organizace a národní vlády, aby se zabývaly problémy mnoha firem v nových členských státech, které podceňují význam a klady plynoucí ze zájmu o spotřebitelské záležitosti a chybně považují spotřebitelské organizace za nepřítele a zvyšování informovanosti spotřebitelů za hrozbu pro podnikání; 25. konstatuje, že nové členské země také čelí nekalým praktikám obchodníků ze starých členských států, kde si většinou tyto praktiky nedovolují uplatnit; například omezení uživatelských práv u zboží s ochranou duševního vlastnictví, pokusy o distribuci netestovaného zboží z třetích zemí apod.; 26. vybízí obchodní organizace v nových členských státech, aby úzce spolupracovaly se spotřebitelskými organizacemi a vytvořily dobrovolná pravidla etických obchodních praktik s transparentními a účinnými postupy při jejich prosazování, spotřebitelské a podnikatelské vzdělávací programy a spravedlivé a účinné alternativní způsoby při řešení sporů (ADR); vyzývá také nové členské státy, aby tyto iniciativy povzbuzovaly a podporovaly; Orgány pro ochranu spotřebitelů 27. konstatuje, že orgány pro ochranu spotřebitelů v nových členských státech mají rovněž sehrát klíčovou úlohu při tvorbě "spotřebitelské kultury"; 28. tvrdí, že nedostatek dobře fungující správy v oblasti ochrany spotřebitelů, který existuje v některých nových členských státech, je závažnou překážkou pro zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitelů; naléhavě žádá nové členské státy, aby trvale rozvíjely a posilovaly svůj správní systém v oblasti ochrany spotřebitelů; 29. vyzývá orgány pro ochranu spotřebitelů, obchodní organizace a spotřebitelské organizace v členských státech, aby úzce spolupracovaly při ochraně spotřebitelů; konstatuje, že dobře fungující trh je v zájmu všech zúčastněných stran; Spotřebitelské informace 30. vítá, že Komise vytvořila ve všech nových členských státech Evropská spotřebitelská centra a zavedla Evropský diář spotřebitele; 31. doporučuje, aby informovanosti spotřebitelů byla věnována větší pozornost ve školních osnovách v celé Evropě; 32. vyzývá Komisi, aby kromě stávající pomoci poskytla počáteční finanční prostředky těm centrům, která nabízejí informace spotřebitelům na hranicích mezi starými a novými členskými státy, zejména v pohraničních regionech; 33. vítá, že Komise vede kampaně za zvýšení informovanosti spotřebitelů v řadě členských států, a vybízí Komisi, aby pro tento účel poskytla více finančních a lidských zdrojů; 34. vyzývá Komisi, aby spolu se všemi významnými účastníky spustila strategickou informační a vzdělávací kampaň k přípravě spotřebitelů v nových členských státech na přijetí eura; zdůrazňuje, že tato kampaň by měla vycházet jak z pozitivních, tak negativních zkušeností získaných při zavádění eura ve starých členských státech; 35. doporučuje, aby v nových členských státech spotřebitelské organizace vydávaly časopisy zabývající se otázkami zkoušení výrobků; vyzývá Komisi a nové členské státy, aby alespoň z počátku zajistily dostatečné financování a zaškolení pro vydávání takových publikací; 36. vyzývá nové členské státy, aby zvýšily objem informací poskytovaných spotřebitelům a firmám v souvislosti s jejich právy a zlepšily stávající právní rámec týkající se spotřebitelské politiky především zřízením webových portálů, které budou pro uživatele srozumitelné, a také organizováním akcí, průzkumů, konferencí a zřízením informačních míst za účelem zlepšení informovanosti spotřebitelů, k čemuž by měly využít vnitrostátní a regionální sítě; 37. vyzývá Komisi, aby vytvořila monitorovací mechanismy pro vnitrostátní spotřebitelské politiky, srovnávací měřítka a doporučení, které by pomohly při nalézání nejlepších praktik, a aby zavedla statistiku, ukazatele a jiné údaje, které by zajímaly spotřebitele, včetně sledování cen a průzkumů kvality; Řešení sporů 38. vyzývá Komisi a nové členské státy, aby zapojením nezávislých spotřebitelských organizací rozšířily síť Evropských spotřebitelských center (ECC-net), která by poskytovala spotřebitelům informace o dostupných alternativních způsobech řešení sporů a také právní rady a praktickou pomoc v případě takto řešených stížností; 39. doporučuje novým členským státům, aby rozšířily používání alternativních způsobů řešení sporů tím, že vytvoří státem podporované mechanismy a podpoří vznik soukromých výborů pro řešení sporů v určitých odvětvích; 40. navrhuje, aby Komise vypracovala zevrubnou studii o stávajících a fungujících organizacích alternativních způsobů řešení sporů a tak zjistila, zda jsou potřebné další iniciativy a podpora ze strany EU, které by mohly doplnit síť Evropských spotřebitelských center a které by se lépe vyrovnaly se specifickou situací v nových členských státech; 41. doporučuje, aby ve všech členských státech byly vytvořeny nezávislé agentury na ochranu spotřebitelů, které by byly oprávněny vést řízení před vnitrostátními soudy, aby ochránily zájmy spotřebitelů; 42. vybízí Parlament a Radu jako rozpočtové orgány, aby zvážily možnost věnovat více finančních prostředků na zlepšení ochrany spotřebitelů v nových členských státech, jak je stanoveno v tomto usnesení; 43. zdůrazňuje, že orgány EU by měly i nadále věnovat pozornost ochraně spotřebitelů v nových členských státech, neboť v nich podle tohoto usnesení ještě stále existují v tomto ohledu důvody ke znepokojení; 44. navrhuje, aby tyto orgány zahrnuly problematiku spotřebitelů do své legislativní a nelegislativní činnosti, přičemž budou brát zvláštní ohled na specifickou situaci v nových členských státech; zdůrazňuje, že je obzvlášť důležité brát v úvahu specifickou situaci v nových členských státech v oblasti strategie spotřebitelů a ochrany zdraví; o 45. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států. | |||||||
| Úloha přímé státní pomoci jako nástroje regionálního rozvoje |
| |||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na návrh sdělení Komise – Pokyny k vnitrostátní regionální podpoře na období 2007–2013 (návrh pokynů k regionální podpoře), - s ohledem na pracovní dokument GŘ pro hospodářskou soutěž Komise předložený k projednání na první multilaterální schůzce s odborníky z členských států, - s ohledem na čl. 87 odst. 3, článek 158 a čl. 299 odst. 2 Smlouvy o ES, - s ohledem na sdělení Komise – Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti (KOM(2004)0107), - s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2004 o třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti(1), - s ohledem na svůj postoj ze dne 12. dubna 2005 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) s ohledem na přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska k Evropské unii(2), - s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 k návrhu nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti,(3) - s ohledem na cíle Lisabonské a Göteborgské strategie, - s ohledem na závěry Evropské rady v Barceloně a Göteborgu, a zvláště s ohledem na ustanovení, v nichž se členské státy dohodly na snížení úrovně státní podpory v Evropské unii a jejím omezení na oblasti ve společném zájmu včetně hospodářské a sociální soudržnosti, - s ohledem na článek 45 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A6-0364/2005), A. vzhledem k tomu, že politiky soudržnosti a politiky státní podpory se navzájem doplňují a že předpisy týkající se strukturálních fondů a pokynů k podpoře regionů by měly být co možná nejvíce konzistentní, zvláště v otázce definice zeměpisných oblastí, které mohou podpory využívat, B. vzhledem k tomu, že přímá státní podpora ve své klíčové funkci nástroje regionálního rozvoje je hlavním nástrojem dosahování prioritního cíle soudržnosti, a vzhledem k tomu, že je tedy nutné použít různorodý přístup k takové podpoře v obecném režimu platném pro státní podpory v kontextu tržního hospodářství, C. vzhledem k tomu, že státní podpora má dopad na hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Evropské unii, D. vzhledem k tomu, že většina členských států omezila státní podporu a přesměrovala ji na horizontální cíle v souladu se strategií EU, a přesměrování na cíle soudržnosti je méně zjevné, jelikož regionální podpora poklesla, E. vzhledem k tomu, že cíl soudržnosti by měl být zdůrazněn posílením územní dimenze, F. vzhledem k tomu, že při poskytování státní podpory regionům zaměřené na podporu hospodářského rozvoje některých znevýhodněných regionů je třeba brát ohled na to, že je nutné přiměřeně zvýšit strategickou hospodářskou konkurenceschopnost daných regionů. (čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy), G. vzhledem k tomu, že Komise by při posuzování účinků státní regionální podpory měla zohlednit také celkovou hodnotu státní podpory (na jednoho obyvatele) v jednotlivých regionech, H. vzhledem k tomu, že pouze přibližně 10 % veškeré státní podpory se řídí návrhem pokynů k regionálních podpoře, vzhledem k tomu, že státní podpora může být pozitivním podnětem k hospodářskému rozvoji zaostávajících regionů, I. vzhledem k tomu, že přidělování státní podpory by mělo být plně průhledné, aby se stalo spravedlivým nástrojem vyrovnaného udržitelného regionálního rozvoje a posilování hospodářské a sociální soudržnosti a také nabídlo způsob provádění analýzy dopadu státní podpory, a tím umožnilo uplatňování zásady "lepší poměr nákladů a hodnoty", J. vzhledem k tomu, že při stanovování kritérií a posuzování účinků státní podpory by měly být používány různé propracované a přesné ukazatele regionálního rozvoje a konkurenceschopnosti, včetně celkové částky podpory přidělené konkrétnímu regionu, K. vzhledem k tomu, že podpora růstu a tvorby pracovních míst by měla být hlavním cílem poskytování regionální podpory, 1. bere na vědomí návrh sdělení Komise týkající se pokynů o státních regionálních podporách na období 2007–2013; 2. žádá, aby Komise nepřijala návrh pokynů k regionální podpoře dříve, než členské státy stanoví finanční perspektivu pro Evropskou unii a bude rozhodnuto o rozpočtu regionální politiky a politiky soudržnosti; 3. je přesvědčen, že stropy objemu podpory týkající se všech kategorií stanovených v čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy a nejvzdálenějších regionů, by vzhledem k zásadě nestrannosti měly zůstat v novém programovém období stejné jako v předchozím období 2000–2006; 4. žádá, aby rozdíl nepřesáhl 10 procentních bodů s cílem předejít přemisťování podniků a následné škodlivé soutěži mezi znevýhodněnými oblastmi členských států podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy; 5. předkládá návrh, aby nejvzdálenější regiony automaticky získaly statut podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a zároveň požaduje totéž pro regiony, které jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními, zeměpisnými nebo demografickými podmínkami; 6. zdůrazňuje význam všech dimenzí soudržnosti a žádá, aby byla odpovídající pozornost věnována venkovským oblastem, oblastem ovlivněným transformací průmyslu, upadajícím městským oblastem a regionům, které jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, příhraniční regiony, ostrovní a horské regiony; žádá však Komisi, aby zvážila vypracování specifických kritérií, která umožní určit výše uvedené regiony a zajistit jim úroveň podpory úměrnou problémům, kterým tyto regiony čelí; 7. je přesvědčen, že regionům ovlivněným statistickým efektem musí být ponechán jejich statut oblastí, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, jak bylo již požadováno ve výše uvedeném usnesení o třetí zprávě o hospodářské a sociální soudržnosti, což těmto regionům zaručí stejné zacházení, jež se uplatňuje na regiony s úkolem sbližování na základě obecných ustanovení pro strukturální fondy a fond soudržnosti; žádá proto, aby příslušné ustanovení o regionech ovlivněných statistickým efektem bylo zachováno do konce programového období, tj. do roku 2013, aniž by byla jejich situace v roce 2009 přezkoumávána; 8. oceňuje, že Komise hodlá používat míru nezaměstnanosti jako podpůrný ukazatel pro oblasti s nárokem na podporu, které určí členské státy podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, ale zdůrazňuje potřebu zavedení ukazatelů, které zdůrazní různé odlišnosti v regionálním rozvoji, a tím umožní členským státům, aby přesněji měřily relativní stupeň prosperity oblastí a v důsledku toho i jejich způsobilosti k podpoře; 9. bere na vědomí dodatečné zařazení oblastí s nárokem na podporu pro přidělení statutu oblastí, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, v souladu se stropy pro země stanovené Komisí, které berou v úvahu také různě vysokou nezaměstnanost v regionech; pokud však jde o celkový limit počtu obyvatel, žádá Komisi, aby přijala rozdělovací kritéria, která by brala v úvahu relativní nevýhodu určitých členských států tak, aby nebyly uvalovány přísné sankce na státy, které stále vykazují značné a objektivní vnitřní rozdíly způsobené zčásti existencí méně rozvinutých území se statutem podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy; žádá proto, aby byla přijata stejná rozdělovací kritéria a stejné korekční ukazatele, jaké stanoví současné platné pokyny, a aby byl ve všech 25 státech EU povolen nezbytný mírný nárůst celkového limitu počtu obyvatel způsobilých k regionální podpoře; 10. zastává názor, že hospodářsky se rozvíjející regiony by měly mít nárok na nejvyšší úrovně objemu podpory podle čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, aby se předešlo tomu, že by náhlá změna úrovně podpory zpozdila konsolidaci jejich dosud dosaženého pokroku; 11. znovu zdůrazňuje, že jakákoli regionální podpora, na niž se vztahuje odchylka v rámci čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, musí být součástí koherentní a integrované regionální politiky členských států; 12. žádá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby průhledným způsobem uvedly hospodářské zásady a statistická kritéria, která hodlají používat při konečném určení regionů, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy; připomíná členským státům, že v procesu určování regionů se statutem podle čl. 87 odst. 3 písm. c) na národní úrovni by měly být konzultovány místní a regionální vlády; 13. žádá Komisi, aby zajistila, že kompetentním orgánům regionů bude povoleno uplatňovat zásadu partnerství s cílem upřednostnit investiční projekty zvláštního významu pro jejich regiony, jak je stanoveno v návrhu pokynů k regionální podpoře; 14. vítá záměr Komise uplatňovat dodatečnou záchrannou síť s cílem zajistit, aby se podíl obyvatelstva, na nějž se podpory vztahují, nesnížil v žádném členském státě o více než 50 % oproti období 2000–2006, doporučuje však, aby Komise upravila záchrannou síť snížením 50 % prahové hodnoty s cílem předejít významnému snížení podílu obyvatelstva, na nějž se budou vztahovat podpory v období 2007–2013; 15. požaduje přechodný systém pro oblasti, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy, podobný přechodnému mechanismu stanovenému pro regiony způsobilé k podpoře podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, aby se předešlo příliš výraznému snížení zahrnutého počtu obyvatel; 16. Žádá Komisi, aby stanovila přechodné období pro snižování pomoci regionům, na které se nyní vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. c) a které by se podle nového návrhu staly oblastmi bez přímé státní pomoci; 17. vítá návrh Komise povolit členským státům využívání státní regionální podpory k řešení konkrétních hospodářských problémů, včetně zjištěných rozdílů v regionech na nižší úrovni než NUTS III vyjádřených nižším HDP, vyšší nezaměstnaností nebo jinými uznanými hospodářskými ukazateli s tím, že těmto zemím bude umožněno poskytovat státní podporu také velkým společnostem; vítá v této souvislosti uplatňování odpovídajících bonusů pro malé a střední podniky (MSP); 18. zdůrazňuje však užitečnost dalších ukazatelů umožňujících lepší hodnocení rozvojových obtíží, které zaznamenávají určité regiony; 19. v této souvislosti zdůrazňuje význam zajištění silné součinnosti mezi jakýmkoli budoucím globalizačním fondem, jehož cílem bude řešit konkrétní hospodářské problémy způsobené restrukturalizací, a pokyny k regionální podpoře; 20. chápe, že odpovídající provozní podpora pro regiony, které jsou strukturálně znevýhodněny, je vhodný způsob, jak doplnit investiční podporu v těchto regionech a vítá přání Komise poskytnout členským státům v této oblasti flexibilitu; 21. očekává, že Komise zváží možnost povolení provozní podpory pro oblasti, které počínaje rokem 2007 ztratí statut podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, a povolení odpovídajících doplňujících částek provozní podpory regionům, které jsou znevýhodněny přírodními, zeměpisnými nebo demografickými podmínkami; 22. vítá, že Komise stanovila skutečný maximální rozdíl v podpoře pro méně podporované regiony sousedící s lépe podporovaným regionem, a doporučuje, aby toto ustanovení platilo rovněž pro regiony sdílející mořskou hranici s lépe podporovaným regionem, aniž by se snížily limity pro podporu lépe podporovaných oblastí; 23. oceňuje, že Komise umožňuje členským státům poskytovat značné dodatečné objemy státní regionální podpory MSP; navrhuje, aby bylo zvýšení upraveno směrem nahoru pomocí stanovení jednotné míry 20 % pro malé i střední podniky, aby nebylo bráněno růstu malých podniků; 24. je přesvědčen, že také pokyny pro horizontální podporu musí řádně zohlednit územní rozdíly, aby nebyly ohroženy cíle soudržnosti – z tohoto důvodu by měly být zachovány současné poměry takové podpory; 25. naléhavě proto žádá Komisi, aby dále zvýšila limit objemu státní podpory tak, aby zahrnula regionální složku ve prospěch chudších regionů v případech vnitrostátní podpory přidělované na základě nových pokynů pro horizontální podporu; tento doplněk podpory pro horizontální podporu by měl být rozlišen v souladu s kategorizací intenzity regionální podpory uvedené v odstavcích 41 až 46 návrhu pokynů k regionální podpoře; 26. podporuje definici počáteční investice navrhovanou Komisí a zejména odlišení uznatelných nákladů mezi malými a středními podniky a velkými společnostmi, jak je uvedeno v paragrafu 31 a následujících návrhu pokynů k regionální podpoře, doufá však, že bude umožněna větší flexibilita ve zvláštních situacích, kdy je to oprávněné; vyzývá však Komisi, aby na základě návrhu pokynů k regionální podpoře vyjasnila, zda bude poskytování služeb způsobilé k podpoře stejně jako dodávání výrobků; kromě toho se domnívá, že při definování počáteční investice by měl být nadále používán současný požadavek, aby investice vedla k zásadním změnám z hlediska racionalizace, diverzifikace nebo modernizace výrobku nebo výrobního procesu, protože se zdá méně omezující než požadavek přinést na trh zcela nový výrobek; 27. navrhuje Komisi s ohledem na dosavadní praxi, aby členským státům, které nezavedly jednotnou měnu, bylo umožněno u projektů v rámci schválených programů použít směnný kurz "ke dni přijetí žádosti o podporu", neboť určení konkrétní výše podpory je nutné již v průběhu posuzování projektu, nikoliv až v den rozhodnutí; 28. žádá Komisi, aby konkrétněji specifikovala způsobilé výdaje tak, aby byly blíže určeny jejich kategorie a aby bylo rozhodování o způsobilosti daného výdaje ponecháno na členských státech; 29. vítá uznání Komise, že forma regionální podpory může být proměnlivá, a žádá Komisi o vypracování předběžné hodnotící studie toho, jaký typ státní podpory se jeví jako nejpřínosnější pro regionální rozvoj a omezení rizik narušujících hospodářskou soutěž; 30. vítá záměr Komise vyžadovat, aby vhodná nehmotná aktiva musela zůstat v regionu způsobilém k podpoře, což bude zajištěno četnými podmínkami uvedenými v odstavci 53 návrhu pokynů k regionální pomoci; žádá však vyjasnění toho, zda převod podniku z jednoho způsobilého regionu do jiného rovněž představuje porušení podmínky umožňující podporu určenou k financování dané investice nebo zda se stanovené sankce vztahují pouze na případy převodu investice do nezpůsobilé oblasti; 31. vítá skutečnost, že dočasná, klesající provozní podpora bude nadále povolena pro regiony, na něž se vztahuje čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy, za podmínky, že bude určena na jasně definované překážky regionálního rozvoje a bude přiměřená; naléhavě však žádá Komisi, aby uvedla přesnější definici kritérií způsobilosti k provozní podpoře; 32. vítá skutečnost, že provozní podpora, která není klesající ani nepodléhá časovému omezení, bude nadále povolena v regionech, které jsou trvale znevýhodněny; 33. je přesvědčen, že provozní podpora pokrývající dodatečné náklady na dopravu by měla být v okrajových regionech a v regionech s nízkou hustotou obyvatelstva povolena, pokud bude odpovídat určitým objektivním kritériím stanoveným v odstavci 79 návrhu pokynů k regionální pomoci a za předpokladu, že pravidla zadávání veřejných zakázek zaručí rovnou tvorbu cen od společností, které dostávají státní podporu; je také přesvědčen, že přidělování podpory by mělo být povoleno pro zvýšení regionálního rozvoje v regionech EU, které jsou trvale geograficky znevýhodněny, jako ostrovní a horské oblasti, neboť by to napomohlo dosáhnout lepší integrace EU; 34. navrhuje, aby provozní podpora byla s ohledem na zjištěné dodatečné náklady a na možnost rovného přístupu na trh také za určitých podmínek selektivně povolena regionům, které jsou vážně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako např. regiony s velmi nízkou hustotu obyvatelstva, regiony, které se vylidňují a ostrovní, příhraniční a horské regiony; nicméně naléhavě vyzývá Komisi, aby přesně určila kritéria způsobilosti pro operační podporu ve výše uvedených regionech; 35. požaduje, aby bylo uznáno, že přímá podpora dopravy může přispět k větší hospodářské integraci ostrovních regionů v rámci EU a může jim umožnit využití výhody jejich zeměpisné polohy v mořských oblastech obklopujících EU; 36. vítá, že Komise zavedla maximální procentní podíl celkové částky státní podpory poskytované na určité nehmotné investiční projekty velkých společností, aby se omezila maximální výše jejich financování vzhledem k celkové investici; 37. zdůrazňuje, že obecný požadavek na zachování investic dotovaných formou státní podpory v konkrétních regionech by měl odpovídat požadavkům týkajícím se strukturálních fondů; 38. uznává, že povinnost pokračovat v investicích v regionech byla obecně stanovena minimálně na pět let po jejich dokončení; žádá, aby toto pravidlo bylo uplatňováno s jistou flexibilitou tak, aby nebyly tlumeny inovace vlivem přemístění podniků nebo vybavení, které během těchto pěti let vzhledem k rychlým technickým změnám již zastaralo; 39. naléhavě žádá Komisi, aby stanovila pokyny Společenství založené na zásadě proporcionality pro navracení podpory v případech, kdy tyto povinnosti nebudou plněny; 40. domnívá se, že podpora EU pro přemisťování podniků neposkytuje žádnou evropskou přidanou hodnotu a musí proto být vyloučena; 41. zdůrazňuje, že by se ke všem hospodářským odvětvím mělo přistupovat stejně a že musí být řádně dodržována koherence mezi všemi příslušnými právními nástroji; 42. vítá v zásadě záměr Komise integrovat víceodvětvový rámec do nových pokynů k regionální podpoře bez snížení objemů v nich uvedených; 43. upozorňuje, že návrh Komise použít hrubou výši grantů jako základ pro stanovení maximálního procentního podílu podpory (na rozdíl od předchozího období, kdy byly zohledněny různé systémy zdanění za použití vzorce ekvivalentu čistého grantu (NGE),) by mohl zvětšit rozdíly mezi podporou, kterou mohou získat podniky v regionech různých členských států bez ohledu na kritéria soudržnosti; 44. s obavami zaznamenává, že snížení limitů pro účely stanovení nejvyšší intenzity podpory (HDP na obyvatele) kombinované se změnou metody výpočtu (hrubá dotace namísto čisté) vede v praxi k velmi vážnému omezení podpory bez ohledu na její účinnost jako nástroje sbližování a soudržnosti; proto žádá Komisi, aby – v zájmu průhlednosti správy podpor – stanovila objektivní zdůvodnění potřeby takové změny; 45. naléhavě žádá Komisi, aby zvážila používání vzorce NGE pro výpočet skutečného dopadu státní podpory na regionální rozvoj; 46. vítá novou formu podpory pro malé podniky v podporovaných regionech, i specifická opatření pro regiony s nízkou hustotou obyvatelstva a malé ostrovy v kontextu kritérií kompatibility pro tuto podporu; 47. vítá záměr Komise rozšířit blokové výjimky z povinnosti předchozího oznámení na transparentní formy regionální podpory investic a doporučuje, aby limity pro blokové výjimky zohlednily inflaci; 48. zdůrazňuje, že pravidla pro výjimky by měla výslovně zahrnovat možnost, aby členské státy oznamovaly projekty podpory a Komise vyhodnocovala jejich slučitelnost pomocí pružnějších kritérií, aby bylo možné přihlédnout ke specifickým regionálním nebo odvětvovým charakteristikám i inovačním přístupům; 49. očekává, že Komise zjednoduší a zprůhlední pravidla pro blokové výjimky, ale že také zavede vhodný kontrolní mechanismus pro předcházení zneužití blokových výjimek; 50. vyzývá Komisi, aby přezkoumala, zda by bylo možné zvýšit prahovou hodnotu de minimis, která je v současné době stanovena ve výši 100 000 EUR, což by znamenalo úlevu a snížení administrativní zátěže pro malé a střední podniky a nové podniky; 51. poukazuje na to, že národní státní podpora je důležitým finančním nástrojem hospodářské, sociální a územní soudržnosti, a proto musí být začleněna do národního referenčního rámce a schválena jako součást víceletého národního programu; 52. oceňuje záměr Komise zvýšit průhlednost regionální státní podpory v rozšířené Unii a podporuje snadný přístup všech zúčastněných stran ke kompletnímu textu všech platných systémů regionální podpory v EU; 53. požaduje, aby byla základní pravidla pro státní podporu spojená se strukturálními fondy začleněna do nařízení o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti; 54. děkuje Komisi, že vzala v úvahu názory Parlamentu během konzultačního období vedoucího k vypracování předběžného návrhu pokynů k regionální podpoře; 55. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Výboru regionů.
| ||||||||||||||
| Strategie rozvoje |
| |||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na konsensus dosažený Radou pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy ve dnech 21. a 22. listopadu 2005 po dohodě s Komisí o "společném prohlášení Rady a schůzky zástupců vlád členských států v rámci Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie: Evropský konsensus o rozvoji", - s ohledem na prohlášení o rozvojové politice Evropského společenství přijaté Radou a Komisí dne 10. listopadu 2000; - s ohledem na dohodu o partnerství AKT–ES podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a na její pozměněnou verzi podepsanou v Lucemburku dne 25. června 2005, - s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, kterou se stanoví rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria vypracovaná společně mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu, - s ohledem na svá usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o návrhu společného prohlášení rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropského společenství "Evropský konsensus"(1), ze dne 17. listopadu 2005 o rozvojové strategii pro Afriku(2) a ze dne 12. dubna 2005 o úloze Evropské unie při dosažení rozvojových cílů tisíciletí(3), - s ohledem na čl. 103 odst. 2 jednacího řádu, 1. vítá iniciativu Komise revidovat a aktualizovat prohlášení o rozvojové politice z roku 2000 a zejména zapojit do tohoto procesu Parlament; vítá rozhodnutí Komise zajistit, aby všechna její oddělení a delegace zabývající se plánováním a prováděním rozvojové pomoci Společenství používaly tento "Evropský konsensus o rozvoji" jako klíčový dokument pro cíle a zásady Společenství pro provádění veškeré rozvojové spolupráce; 2. vítá skutečnost, že EU a její členské státy se poprvé dohodly, že budou jednat společně na podporu společné evropské vize rozvoje a stanovily společné cíle a zásady a znovu potvrdily odhodlání EU k vymýcení chudoby, podpoře vlastnictví, partnerství, poskytování větší a lepší pomoci a k podpoře soudržnosti politiky pro rozvoj, čímž se bude řídit činnost Společenství a členských států při rozvojové spolupráci ve všech rozvojových zemích; 3. vyjadřuje uspokojení především s rozhodnutím vyjádřeným signatáři "Evropského konsensu o rozvoji" klást důraz na to, že vymýcení chudoby a dosažení rozvojových cílů tisíciletí jsou všeobecnými cíly rozvojové politiky EU, zajistit soudržnost politiky pro rozvoj a harmonizovat postupy mezi Společenstvím, členskými státy a ostatními dárci, vymezit jasněji specifickou roli Komise, stimulovat diskusi a dialog s místními hospodářskými s sociálními partnery o rozvojové politice a uskutečňování rozvojových cílů tisíciletí a je rozhodnut i nadále bedlivě sledovat dosahování cílů, případně se chopit iniciativy k jejich dosažení; 4. vyjadřuje politování nad tím, že se pouze nedostatečně zmiňují práva dětí, která by měla být hlavní součástí veškeré rozvojové činnosti; lituje rovněž, že v prohlášení se nevzal plně v úvahu silný důraz, který při jednáních Parlament kladl na lidský rozvoj, zejména v oblasti zdraví a vzdělávání; je i nadále odhodlán pokračovat v práci na zajištění toho, že tyto oblasti zůstanou i nadále v pomoci Společenství prioritními; 5. vítá úmysl "Evropského konsensu o rozvoji" posílit kontrolu vývozu zbraní EU s cílem předejít tomu, aby zbraně vyrobené v EU byly použity proti civilnímu obyvatelstvu, a podniknout konkrétní kroky k omezení nekontrolovaného šíření ručních a lehkých zbraní (SALW), vyzývá však Komisi, aby zintenzívnila a urychlila programy na odminování a odzbrojení v poválečných oblastech; 6. vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly soubor měřitelných cílů pro uskutečňování dohodnuté rozvojové politiky a pro pravidelné vyhodnocování jejího pokroku; 7. vyjadřuje své uspokojení nad tím, že skutečně obsáhlý a transparentní proces jednání mezi Radou, Komisí a Parlamentem umožnil dospět k "Evropskému konsensu o rozvoji"; bere s uspokojením na vědomí, že do dokumentu bylo zařazeno mnoho návrhů Parlamentu a zdůrazňuje rozhodující úlohu Parlamentu při dosažení této ambiciózní a významné dohody; vyzývá Radu a Komisi, aby tento postup pokládaly za model pro budoucí jednání o významných politických otázkách; 8. je toho názoru, že dokument do velké míry odpovídá prioritám Parlamentu v oblasti rozvojové politiky, jak jsou vyjádřeny v předchozích usneseních k této otázce; zdůrazňuje svůj záměr hrát aktivní roli při podpoře "Evropského konsensu o rozvoji", zejména snahou o větší soudržnost politik pro rozvoj v politikách Společenství a snahou o dialog o rozvojové politice EU s občany a občanskou společností; 9. vyslovuje svůj souhlas se společným prohlášením Rady a schůzky zástupců vlád členských států v rámci Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie "Evropský konsensus o rozvoji"; 10. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.
| ||||||||||||||
| Domnělé užívání evropských zemí ze strany CIA k převozu a nelegálnímu zadržování vězňů |
| |||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na články 6 a 7 Smlouvy o Evropské unii, - s ohledem na články 2, 3, 5 a 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, - s ohledem na články 1, 4, 19, 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie, - s ohledem na články 2, 3 a 11 Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému a ponižujícímu zacházení nebo trestání, - s ohledem na otázky k písemnému zodpovězení E-2203/05 a E-2204/05, které Komisi a Radě předložili dne 9. června 2005 Martine Roure, Giovanni Claudio Fava a Wolfgang Kreissl-Dörfler (PSE) a které se týkají případů "mimořádného převozu zajatců" na území Evropské unie, - s ohledem na transatlantický dialog mezi EU a USA a zejména na summit EU a USA dne 20. června 2005 a výsledná prohlášení EU a USA o boji proti terorizmu a o demokracii, svobodě a lidských právech, - s ohledem na ustanovení dohod mezi EU a USA o vydávání(1) a vzájemné právní pomoci(2), - s ohledem na čl. 103 odst. 4 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že mezinárodní terorismus představuje jednu z největších hrozeb pro společnost v EU a její hodnoty, B. vzhledem k tomu, že dne 2. listopadu 2005 deník Washington Post prohlásil, že CIA zadržovala a vyslýchala podezřelé z terorismu v tajných zařízeních ve východní Evropě v rámci celosvětového utajeného systému přepravy, věznění a vyslýchání známého pod názvem "mimořádný převoz" vytvořeného po útocích z 11. září 2001, který funguje mimo jakoukoli soudní kontrolu a neřídí se požadavky o vydávání zajatců, C. vzhledem k tomu, že spolupráce v oblasti zpravodajských služeb zůstává v působnosti členských států a je součástí jejich bilaterálních a multilaterálních vztahů, D. znepokojen tím, že v souvislosti s bojem proti mezinárodnímu terorizmu, který se vede od 11. září 2001, dochází ke zřejmému porušování základních evropských a mezinárodních práv, E. vzhledem k tomu, že údajně tito a další podezřelí z terorizmu jsou zadržováni v USA i jinde v zahraničí jako "zajatci přízrakové", což znamená, že mohli být uneseni a jsou drženi v izolaci, aniž by měli jakákoli zákonná práva či přístup k poradenství nebo k Červenému kříži / Červenému půlměsíci, F. vzhledem k tomu, že tito zajatci mohou být podrobováni surovému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo mučení, G. vzhledem k tomu, že v několika členských státech bylo zahájeno soudní, parlamentní nebo oficiální vyšetřování, které má zjistit, jaká byla údajná úloha CIA při únosu a následné přepravě a nelegálním zadržování těchto "zajatců přízraků", H. vzhledem k tomu, že toto vyšetřování a odhalení tisku a zprávy nevládních organizací jako Human Rights Watch nepřímo poukázalo na kódy a znaky letadel a letištních zařízení údajně používaných CIA k přepravě podezřelých, kteří jsou předmětem mimořádného převozu, včetně zařízení, jako je Aviano v Itálii, Ramstein v Německu a Kogalniceanu v Rumunsku, které se nacházejí na území Evropské unie a jejích budoucích členských států, I. vzhledem k tomu, že jakákoli pomoc poskytovaná agentům jiného státu při tom, když tajně zbavují svobody a mučí zajatce, včetně pomoci při letecké přepravě a použití letištních zařízení, je také porušením článků 3 a 5 Evropské úmluvy o lidských právech, J. vzhledem k tomu, že dne 21. listopadu 2005 generální tajemník Rady Evropy zahájil vyšetřování těchto obvinění podle článku 52 Evropské úmluvy o lidských právech, přičemž požádal 45 vlád, které jsou stranami této úmluvy, o poskytnutí odpovědí do 21. února 2006, K. vzhledem k tomu, že tato záležitost má právní, morální a bezpečnostní důsledky pro počínání si v boji s terorizmem, který se Evropská unie zavázala vést a vyhrát, L. vzhledem k tomu, že Parlamentní shromáždění Rady Evropy jmenovalo pana Dicka Martyho jako zpravodaje, který vede vyšetřování, M. vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité důkladně vyšetřit veškerá obvinění údajného porušování lidských práv a právního státu ze strany USA a spoluúčasti evropských vlád, protože to má velmi vážný dopad na dodržování základních práv v Evropské unii, 1. znovu potvrzuje své odhodlání v boji s terorizmem, zdůrazňuje však, že v tomto boji nelze zvítězit tím, že se obětují základní principy, které se terorizmus snaží zničit, a sice že z ochrany základních práv se nesmí nikdy slevit; 2. je přesvědčen o tom, že boj proti terorizmu musí být veden legálními prostředky a že v této válce nového druhu je třeba zvítězit při dodržení mezinárodního práva a odpovědným přístupem vlád i veřejného mínění; 3. ostře odsuzuje veškeré použití mučení, včetně krutého, nelidského a ponižujícího zacházení; 4. připomíná, že článek 6 Smlouvy o Evropské unii zavazuje Unii a členské státy k dodržování základních práv zaručených Evropskou úmluvou o lidských právech, která jsou výsledkem společných ústavních tradic členských států, a že mezinárodní závazky a tyto společné principy zakazují používání mučení; 5. připomíná, že článek 7 Smlouvy o Evropské unii předjímá možnost, aby Rada v případě závažného a trvajícího porušování základních práv členským státem nebo rizika takového porušování pozastavila některá práva, včetně hlasovacích práv v Radě, jak nedávno opakovaně prohlásil místopředseda Komise Franco Frattini; 6. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad obviněními týkajícími se úlohy CIA v protiprávních únosech, přepravě, tajném zadržování a mučení podezřelých z terorizmu a nad údajnou existencí tajných věznic CIA na území Evropské unie a přistupujících a kandidátských zemí; 7. zdůrazňuje, že k dalšímu posilování vztahů mezi EU a USA a v zájmu spolupráce v boji proti terorizmu je nezbytná úplná transparentnost a vzájemné dodržování základních zásad právních předpisů; 8. vítá vyšetřování zmíněných obvinění ze strany Rady Evropy a naléhavě žádá členské státy, aby v souvislosti s ním urychleně poskytly veškeré příslušné informace; 9. vyzývá Radu a Komisi, aby vysvětlila zprávy v tisku týkající se dohody mezi EU a USA z roku 2003, která poskytuje USA přístup ke "zvláštním" tranzitním zařízením; 10. vyzývá všechny dotčené vlády, aby vynaložily veškeré úsilí k prošetření dosud vznesených obvinění, a poskytly Komisi a Radě Evropy všechny potřebné informace; 11. domnívá se, že souběžně s vyšetřováním Parlamentního shromáždění Rady Evropy pod vedením pana Dicka Martyho musí Parlament vést vlastní vyšetřování, které by mělo být vedeno minimálně dočasným výborem ustaveným podle článku 175 jednacího řádu a které by mělo stavět na odborných znalostech jeho sítě odborníků na základní práva, přičemž se mimo jiné bude zabývat tím,
12. zasadí se o zahájení postupu podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii, jestliže vyšetřování potvrdí obvinění, že kterýkoli členský stát při provádění těchto praktik poskytl pomoc, ať už záměrně nebo z nedbalosti, agentům jednajícím jménem jiných vlád; 13. vyzývá, aby se Evropská rada na zasedání ve dnech 16. a 17. prosince 2005, těmito otázkami zabývala, a požaduje, aby si současné britské předsednictví a budoucí rakouské předsednictví spolu s předsedou Parlamentu Josepem Borrellem urychleně vytvořilo nezbytné kontakty s ministryní zahraničí USA Condoleezzou Riceovou, americkým Kongresem, národními parlamenty a Radou Evropy; 14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a přistupujících a kandidátských zemí, Radě Evropy a oběma komorám amerického Kongresu.
| ||||||||||||||||||||||||
| Připravenost Bulharska na přistoupení k Evropské unii |
| ||||||
Evropský parlament, - s ohledem na Smlouvu o přistoupení Bulharska a Rumunska k Evropské unii podepsanou dne 25. dubna 2005, - s ohledem na svá související usnesení a zprávy od zahájení přístupových jednání, - s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu konané ve dnech 16.–17. prosince 2004, - s ohledem na celkovou monitorovací zprávu Komise o Bulharsku (KOM(2005)0534), - s ohledem na dopis komisaře EU Olliho Rehna bulharské vládě ze dne 7. listopadu 2005, - s ohledem na článek 45 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0342/2005), A. vzhledem k tomu, že po ukončení jednání o přistoupení dne 14. prosince 2004 Bulharsko dne 25. dubna 2005 podepsalo Smlouvu o přistoupení a dne 11. května 2005 ji ratifikovalo, B. vzhledem k tomu, že Bulharsko je na cestě splnit povinnosti pro členství včas, aby mohl být splněn náš společný cíl přistoupení Bulharska k EU dne 1. ledna 2007, do kteréhožto data bude Bulharsko muset splnit podmínky stanovené ve Smlouvě o přistoupení, C. vzhledem k tomu, jak Parlament opakovaně zdůraznil, že by přistoupení Bulharska mělo záviset výlučně na jeho zásluhách a nemělo by být spojeno s kandidaturou žádné jiné země nebo být znevýhodněno nesouvisejícími obavami o průběh budoucích rozšíření EU; že nicméně lze nadále doufat, že přistoupení Rumunska a Bulharska bude moci proběhnout současně, 1. vítá ratifikaci Smlouvy o přistoupení s Bulharskem mnoha členskými státy a naléhavě vyzývá k rychlému završení procesu ratifikace zbývajícími státy; 2. gratuluje jednotlivým bulharským vládám k jejich pevnému úsilí a pokroku na cestě k přistoupení k EU a vítá prvky kontinuity v odhodlaném upřednostňování přístupových požadavků vládou a Národním shromážděním po všeobecných volbách v Bulharsku v červnu 2005; 3. vítá celkově příznivé, avšak místy kritické hodnocení pokroku Bulharska na cestě k přistoupení v monitorovací zprávě Komise z roku 2005 a naléhá na bulharskou vládu a orgány, aby prokázaly zvýšené a viditelné odhodlání v oblastech, jež byly označeny jako vyžadující "zvýšené úsilí", a aby do dubna 2006 (kdy bude vypracována další hodnotící zpráva) prokázaly konkrétním způsobem, že podnikly účinné kroky k nápravě v těch oblastech, které byly označeny za "velmi znepokojivé"; 4. konstatuje, že Bulharsko je splnění přístupových kritérií čtrnáct měsíců před přistoupením stejně blízko jako kterýkoli z nových členských států ve téže fázi procesu přistoupení vedoucímu k pátému rozšíření, nebo v mnoha případech blíže; 5. bere na vědomí, že perspektiva přistoupení ve stanoveném termínu je významným stimulem ke zvýšení úsilí a urychlení průběhu reforem; naléhavě žádá bulharské orgány, aby dosáhly hmatatelných výsledků, a zajistily tak, že cílové datum přistoupení, 1. leden 2007, je splnitelné; současně konstatuje, že probíhající změny jsou přínosné samy o sobě, nejen jako podmínka přistoupení k EU, a že proces modernizace a reforem musí pokračovat po mnoho let po přistoupení; tuto skutečnost by měly odrážet podmínky pro získání prostředků na soudržnost; 6. vítá příchod 18 bulharských parlamentních pozorovatelů do Evropského parlamentu a těší se na pokračování plodné spolupráce mezi Parlamentem, Komisí a Radou při rozhodnutích týkajících se pokroku Bulharska na cestě k členství v EU; 7. připomíná korespondenci mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise týkající se plného zapojení Parlamentu do všech úvah o uplatnění jedné z ochranných doložek ve Smlouvě o přistoupení; konstatuje, že Parlament zaujme stanovisko k těmto otázkám, zejména k otázce termínu přistoupení, na základě stavu provádění nutných reforem, zejména požadavky na členství týkající se soudního systému a boje proti korupci, a na základě podrobného posouzení situace Komisí příští rok na jaře; očekává proto, že Komise a Bulharsko budou v tomto ohledu úzce spolupracovat s Parlamentem; 8. je si vědom významného podílu Bulharska na stabilitě v širší oblasti jihovýchodní Evropy a jeho trvalé úlohy v podpoře bezpečnosti a prosperity v regionu; Politická kritéria 9. konstatuje, že Bulharsko nadále plní politická kritéria, a naléhá na Bulharsko, aby směřovalo maximální množství politického, finančního a administrativního úsilí do praktického uplatňování právních předpisů a strategií, aby bylo dosaženo hmatatelných výsledků; upozorňuje bulharskou vládu na nutnost zintenzivnit úsilí o vytvoření dostatečných administrativních a soudních kapacit k uplatňování a prosazování acquis, zvláště pokud jde o protikorupční strategii a naléhavě potřebné reformy soudnictví; 10. rozhodně podporuje názor, že právní stát je nezbytný k nastolení veřejné důvěry a že je rovněž základem pro hospodářský pokrok, a tudíž i větší prosperitu; 11. uznává, že díky pokroku v boji proti některým druhům závažné trestné činnosti, jako je pašování drog, obchod s lidmi a padělání peněz, byla v Bulharsku snížena míra trestné činnosti na úroveň mnoha členských států, a vyzývá Bulharsko, aby ve svém úsilí pokračovalo; 12. současně vyjadřuje znepokojení nad troufalostí skupin bulharského organizovaného zločinu, jejich pohrdáním zákony a zpochybňováním autority státu a jejich zjevně beztrestnou účastí na řadě vražd prominentů v nedávné minulosti; se znepokojením konstatuje, že pouze nízký počet závažných trestných případů je zakončen trestními rozsudky; 13. lituje, že ačkoli má Bulharsko na mezinárodním žebříčku vnímání korupce lepší umístění než jeden členský stát a tři ostatní kandidátské země, nevede si nicméně dobře a jen málo vysoce postavených úředníků se podařilo usvědčit z korupce; 14. vyzývá úředníky ve vysokých funkcích, aby se na důkaz svého odhodlání veřejně distancovali od všech druhů korupce; důrazně vyzývá úředníky ve vysokých funkcích, aby podpořili předpisy požadující zveřejnění jejich osobního majetku a daňových přiznání; 15. vítá podněty ke zlepšení koordinace různých ministerstev a agentur zapojených do boje proti organizované trestné činnosti a korupci a plánovaná zlepšení v organizaci a řízení policie a bezpečnostních složek; velmi vítá přijetí řady nových opatření, zejména trestního řádu, a vybízí k jejich rychlému a účinnému uplatnění; znovu však zdůrazňuje význam pokračování reformy soudnictví, která je nezbytným předpokladem veškeré ostatní modernizace; dále bere na vědomí, že několik členských států poskytlo výbornou specializovanou pomoc, a žádá, aby tyto členské státy se zkušenostmi v boji proti organizované trestné činnosti nabídly další naléhavou pomoc; upozorňuje, že uspokojivých výsledků bude dosaženo pouze tehdy, pokud bude úsilí zvýšeno nejen na celostátní, ale i na místní úrovni; 16. žádá proto o další kroky, mezi něž patří: změna bulharské ústavy, která zajistí jasnější rozdělení odpovědností a vyšší účinnost při stíhání a vyšetřování trestné činnosti; větší kontrola a odpovědnost nejvyššího státního zástupce a jeho zástupců; zlepšení opatření pro snadnější vyšetřování korupce v soudnictví, zejména vyžadováním větší spolupráce v rámci příslušných orgánů a mezi nimi; zlepšení systému jmenování soudců; zlepšení platových podmínek, zdrojů a příležitostí pro zrychlený kariérní růst v policii; a soustředění velké pozornosti na zabavování majetku osob zapojených do organizované trestné činnosti; 17. upozorňuje na strategickou polohu Bulharska na vnější hranici EU a doporučuje další koordinované úsilí o zlepšení všech aspektů kontroly hranic včetně opatření týkajících se boje proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a obchodování s drogami a také opatření týkajících se veřejného zdraví, jako je kontrola chorob zvířat; naléhavě žádá bulharské orgány o zajištění dostatečných lidských zdrojů, aby bylo zaručeno uplatňování acquis v oblasti kontroly hranic; a vyzývá také sousední země, zejména na západním Balkánu, aby zintenzívnily svou činnost; 18. vyzývá k tomu, aby bylo více prostředků určeno na zlepšení domovů a škol pro znevýhodněné děti a pro děti vyžadující zvláštní péči, včetně postižených osob, a k rychlejšímu a efektivnějšímu provádění plánu deinstitucionalizace vzhledem k tomu, že Bulharsko má relativně vysoké procento dětí v ústavní péči; žádá Komisi, aby provedla výzkum a sledovala postavení postižených osob žijících v ústavech; vyjadřuje podporu změnám v právních předpisech a postupech týkajících se adopcí, aby se snížil počet bulharských dětí adoptovaných do zahraničí a aby byla podpořena adopce v rámci Bulharska včetně zřízení jednotného národního registru potenciálních adoptivních rodičů a rovněž podpořena pěstounská péče v souladu s osvědčenými mezinárodními postupy; vyzývá k pokračování reformy psychiatrické péče; naléhavě žádá také o vytvoření systému soudů pro mladistvé, který se bude opírat o vhodné struktury a ubytování; 19. bere na vědomí, že Bulharsko přijalo praktická opatření s cílem zlepšit integraci Romů do většinové společnosti, zdůrazňuje však skutečnost, že klíčové reformy v boji proti diskriminaci v souvislosti se vzděláním, bydlením a zdravotní péčí musí být teprve provedeny; vyzývá k tomu, aby byla věnována větší pozornost "akčnímu plánu uplatnění rámcového programu rovnoprávné integrace Romů do bulharské společnosti 2005–2006"; konstatuje, že mnoho Romů stále čelí diskriminačním problémům a že obzvláště romské ženy jsou často oběťmi obchodování s lidmi a prostituce; trvá na tom, že snahy o zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání a o odstranění segregace musí být posíleny a řádně financovány a že pokrok bude posuzován na základě viditelných zlepšení; zdůrazňuje však, že všechny integrační politiky musí být prováděny za plné účasti a spolupráce romských komunit; 20. vyzývá k tomu, aby byly podniknuty kroky k účinnému provedení Strategie decentralizace, aby místní správní orgány byly značně posíleny a měly dostatečnou kapacitu k plné a aktivní účasti na reformách v Bulharsku; Hospodářská kritéria 21. projevuje uznání Bulharsku za podniknuté kroky – k nimž ve své nejnovější zprávě vyzýval Parlament – k další konsolidaci hospodářského výkonu pomocí významných strukturálních reforem a řádných politik veřejných financí, a podporuje další konkrétní úsilí o snížení současného deficitu; zdůrazňuje, že velký důraz na hospodářský pokrok je nezbytný ke zvládnutí problémů a příležitostí spojených s členstvím v EU; 22. vítá výrok Komise o příznivých důsledcích programu privatizace v Bulharsku; konstatuje, že podíl soukromého sektoru dosáhl 67 % HDP v první polovině roku 2005, což představuje nárůst o 2,2 % oproti témuž období v roce 2004; vyzývá k větší transparentnosti ve všech postupech veřejných zakázek, předkládání nabídek a uzavírání smluv; 23. vítá znatelný pokrok ve vytváření podnikatelského prostředí, které napomáhá investicím a růstu, a zacílení prostředků ze soukromého sektoru a státních a evropských prostředků na vytváření účinných a nestranných právních, správních a regulačních struktur pro hospodářskou činnost; nadále zdůrazňuje význam spolehlivého soudnictví a veřejné správy pro zdravé podnikatelské ovzduší a silnou decentralizovanou infrastrukturu, jež jsou prospěšné zejména pro MSP; 24. doporučuje opatření, jež přinesou větší pružnost na trh práce, podpoří inovaci, zvýší mobilitu pracovních sil a zlepší vzdělávací a školicí programy; současně by rád viděl, aby byly podniknuty kroky k posouzení skutečné míry a charakteru nezaměstnanosti vzhledem k nedostatku pracovních sil v některých odvětvích; 25. připomíná Bulharsku, že musí vyvinout větší úsilí ve všech oblastech vnitřního trhu, jak bylo zdůrazněno v poslední celkové hodnotící zprávě o Bulharsku, aby bylo zaručeno jeho účinné fungování; Acquis communautaire 26. vítá pokrok, kterého Bulharsko dosáhlo v odvětví zemědělství, avšak naléhavě žádá o okamžitá opatření, aby byly zřízeny kontrolní a výplatní agentury a zabývaly se zbývajícími legislativními závazky v této oblasti; zdůrazňuje nutnost velkého důrazu na zlepšení využívání půdy a vyřešení otázek vlastnictví půdy; vybízí k tomu, aby Bulharsko využilo značného potenciálu k výkonnému organickému zemědělství; 27. vyzývá Bulharsko, aby zajistilo, že ve všech legislativních a praktických opatřeních budou respektovány nejvyšší standardy zacházení se zvířaty, například při přepravě a porážce zvířat; žádá zejména o rázné kroky vedoucí ke zvýšení schopnosti Bulharska vyrovnat se s problémy oblasti zdraví zvířat, veterinárních služeb a fytosanitárních kontrol, zejména tam, kde existuje riziko ohrožení veřejného zdraví, jako je tomu v případě ptačí chřipky, nebo ohrožení dodávky potravin; 28. zdůrazňuje, že řízení a kontrolu předvstupní pomoci je nutno podstatně zdokonalit, aby bylo Bulharsko připraveno na efektivnější využívání strukturálních fondů EU; domnívá se, že zrychleno musí být zejména úsilí o uznání rozšířeného decentralizovaného systému provádění pro programy Phare a ISPA a současně by Komise měla zaměřit další pomoc do oblastí, kde jí je nejvíce třeba; 29. zdůrazňuje zásadní význam zabezpečení dodávek energie ve výši, která splní budoucí požadavky jak na národní, tak i regionální úrovni; zdůrazňuje význam budování nových výrobních kapacit na udržitelném základě a rovněž úsilí o úsporu energie a dosažení cílů stanovených v Kjótském protokolu; a znovu vyzývá Radu, aby byla připravena považovat termín uzavření jednotek 3 a 4 jaderné elektrárny Kozloduj za flexibilní, dokud nebudou v Bulharsku k dispozici nové kapacity výroby energie, aniž by byly jakkoli omezeny bezpečností požadavky, které jsou nadále absolutní prioritou; zdůrazňuje význam zabezpečení dodávek energie ve výši, která splní budoucí požadavky; zdůrazňuje význam budování nových výrobních kapacit ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie a rovněž úsilí o úsporu energie a dosažení cílů stanovených v Kjótském protokolu; a znovu vyzývá Radu a Komisi, aby zajistily splnění závazku Bulharska, pokud jde o termín uzavření jednotek 3 a 4 elektrárny Kozloduj, který je stanoven ve Smlouvě o přistoupení; doufá nicméně, že Bulharsko splní povinnosti v souvislosti s uzavřením jednotky 3 a 4 elektrárny a zdůrazňuje, že Bulharsku by měla být poskytnuta pomoc při překonávání nedostatku energie, který vznikne v důsledku uzavření těchto jednotek; 30. vyzývá k účinným opatřením na prevenci znečištění, protiprávní těžby dřeva a poptávky po protiprávně těženému dřevu ze strany obchodniků; 31. připomíná Bulharsku, že je naléhavě třeba věnovat pozornost zlepšení uplatňování a prosazování ochrany duševního a průmyslového vlastnictví; 32. znovu vyjadřuje svou podporu bulharským zdravotním sestrám, které jsou od roku 1999 ve vazbě v Libyi a v současné době jsou odsouzeny k trestu smrti; vyjadřuje svůj údiv nad dalším zpožděním v odvolacím procesu u libyjského nejvyššího soudu; vyzývá libyjské orgány na nejvyšší úrovni, aby vyhověly četným mezinárodním žádostem o rychlé a uspokojivé vyřešení této otřesné situace; 33. vyzývá ty členské státy, které dosud neratifikovaly Smlouvu o přistoupení Bulharska k Evropské unii, aby tak učinily co nejdříve; o 34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi a vládám a parlamentům členských států, vládě a národnímu shromáždění Bulharské republiky. | |||||||
| Připravenost Rumunska na přistoupení k Evropské unii |
| |||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady konané v Bruselu ve dnech 16. a 17. prosince 2004, - s ohledem na smlouvu o přistoupení k Evropské unii podepsanou Rumunskem dne 25. dubna 2005, - s ohledem na pravidelné zprávy Komise o pokroku Rumunska na cestě k přistoupení pokrývající období 1998 až 2004 a na strategický dokument Komise o pokroku v procesu rozšíření (KOM(2004)0657), - s ohledem na všechna svá usnesení a na všechny své předchozí zprávy od počátku procesu rozšíření do dnešního dne, - s ohledem na celkovou zprávu o pokroku v připravenosti Bulharska a Rumunska na přistoupení k Evropské unii ze dne 25. října 2005 (KOM(2005)0534), - s ohledem na článek 45 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A6-0344/2005), A. vzhledem k tomu, že v roce 2000 patřily Rumunsko a Bulharsko mezi kandidátské země na přistoupení spolu s jinými zeměmi, které se od té doby staly členy, že páté rozšíření Unie nebylo úplné a mělo by být dokončeno v zájmu Rumunska a Unie, a za dodržení závazků jedné i druhé strany, B. vzhledem k tomu, že podpis smlouvy o přistoupení zahájil novou etapu směrem k přistoupení Rumunska k Unii, že od té doby se Rumunsko jako pozorovatel účastní činností Evropské rady a Rady a že dne 26. září 2005 se do práce Parlamentu zapojilo 35 rumunských pozorovatelů, C. vzhledem k tomu, že lze konstatovat, že bylo dosaženo podstatných zlepšení od poslední zprávy Komise, D. vzhledem k tomu, že v některých oblastech pokrok nebyl uspokojivý a že Rumunsko musí přijmout neodkladná opatření, aby odstranilo nedostatky a mohlo přistoupit k Unii dnem 1. ledna 2007, E. vzhledem k tomu, že perspektiva přistoupení působí jako významný katalyzátor reforem tím, že mobilizuje různé činitele politického, hospodářského, společenského a občanského života, F. vzhledem k tomu, že skutečné datum přistoupení bude stanoveno na základě doporučení Komise po podrobném rozboru stavu připravenosti Rumunska, 1. znovu potvrzuje, že přistoupení Rumunska představuje společný cíl Evropské unie a Rumunska, který umožní dokončit společně s přistoupením Bulharska páté rozšíření Unie vyvolané velkým osvobozujícím hnutím ve střední a východní Evropě; 2. nadále si přeje, aby Rumunsko a Bulharsko přistoupily k Unii ke dni 1. ledna 2007, pokud každá z těchto dvou zemí splní podmínky stanovené ve Smlouvě o přistoupení; 3. připomíná výměnu dopisů mezi předsedou Evropského parlamentu a předsedou Komise týkajících plného souhlasu Evropského parlamentu v případě aktivace jedné z ochranných doložek Smlouvy o přistoupení; poznamenává, že Parlament zaujme postoj k ochranným doložkám, zejména pokud jde o stanovení časového plánu pro přistoupení, s ohledem na vývoj provádění nezbytných reforem, zejména požadavky na členství týkající se soudního systému a boje proti korupci, a na základě podrobného hodnocení situace ze strany Komise na jaře příštího roku; očekává proto, že Komise a Rumunsko budou v této souvislosti úzce spolupracovat s Parlamentem; 4. vyjadřuje rovněž přání, aby se přistoupení Rumunska a Bulharska uskutečnilo solidárním způsobem, avšak zdůrazňuje, že žádosti obou zemí musejí být nakonec posouzeny a vyhodnoceny podle jejich vlastní zásluh; 5. zdůrazňuje, že reformní úsilí požadované Unií od Rumunska je v zájmu obou stran a že Rumunsku umožní, aby plně využilo výhod přistoupení, a zajistí, aby se přistoupení uskutečnilo za nejlepších možných podmínek; 6. uznává významné přispění Rumunska ke stabilitě celé oblasti jihovýchodní Evropy a jeho trvalou roli při šíření bezpečnosti a prosperity v této oblasti; 7. bere na vědomí vyhodnocení příprav na přistoupení Rumunska obsažené ve zprávě Komise o postupu a sdílí její závěry.
8. za jednu z hlavních priorit považuje boj proti korupci, zejména proti korupci na vysoké úrovni, korupci na každé úrovni soudního systému, orgánů pro uplatňování práva a veřejné správy, a rovněž boj proti rozsáhlé korupci, ve kterém je třeba pokračovat s rozhodností na všech úrovních, prostřednictvím přísného uplatňování zákona a úspěšným potíráním korupce a také tím, že bude skutečně brána v úvahu závažnost tohoto problému a jeho důsledky; 9. zdůrazňuje, že vnější hranice Rumunska se stane vnější hranicí Evropské unie; 10. zdůrazňuje nutnost pokračovat v reformě soudního systému při respektování záměrů a harmonogramu uvedeného v akčním plánu s tím, že bude zajištěno jeho efektivní provádění, zejména pokud jde o boj proti nezákonnému obchodování (především proti obchodu s drogami a obchodu s lidmi), a že bude rovněž posílena finanční kontrola; 11. důrazně nabádá rumunský parlament, aby neprodleně přijal revidovaný trestní zákoník navrhovaný vládou, jehož cílem je odstranit ustanovení týkající se křivého obvinění a sjednotit zákoník s právními předpisy všech členských států EU; 12. domnívá se, že přijetí právních předpisů o zprostředkování ze strany rumunského parlamentu by napomohl snížit počet nevyřízených soudních případů; 13. připomíná zároveň nutnost posílit lidské a materiální zdroje, aby byla podstatně zlepšena správa a bezpečnost hranic s cílem bojovat proti nezákonnému obchodování, proti organizovanému zločinu a proti nelegálnímu přistěhovalectví; 14. konstatuje, že nehledě na povzbudivé hospodářské výsledky zůstává velmi rozšířena chudoba a životní úroveň je i nadále mnohem nižší, než je průměr EU, což vyžaduje zvýšené úsilí k dosažení soudržnosti a solidarity; 15. považuje za mimořádně naléhavé, aby byla přijata opatření k posílení administrativní kapacity orgánů a k zavedení mechanismu pro finanční řízení a kontroly tak, aby poskytnuté prostředky mohly být využity efektivním a průhledným způsobem; důrazně trvá na tom, že k dosažení administrativní reformy, která je klíčová pro úspěšné uplatňování "acquis communautaire"; 16. doporučuje, aby se předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova zaměřila na vytvoření partnerství k plánování udržitelného rozvoje venkova včetně občanské společnosti, veřejnosti a veřejného a soukromého sektoru, zejména využitím metody řízení zdola nahoru použité u programu LEADER, který je nyní k dispozici také v programech pro přístupové země; 17. žádá rumunskou vládu, aby vyvinula další úsilí v uplatňování právních předpisů týkajících se životního prostředí a žádá. aby konzultovala sousední země a přísně dodržovala normy v duchu příslušných návrhů EU, které se projednávají (např. řízení odpadu vzniklého těžebním průmyslem) se zvláštním zřetelem na rozsáhlé důlní projekty mající značný dopad na životní prostředí, jako v případě oblasti Rosia Montana; 18. poukazuje na katastrofální důsledky povodní v létě 2005, které byly největší za posledních 100 let a dočasně postihly více než 60 % země, způsobily značné škody a zcela zničily domovy mnoha lidem v několika regionech; vyzývá Komisi, aby zvážila, do jaké míry lze využít předvstupní finanční prostředky a pomoci tak lidem a regionům, jež záplavy vážně zasáhly; 19. žádá Komisi a Radu, aby podpořily rumunskou vládu v její snaze ochránit jedinečné okolí Dunajské delty, která je součástí dědictví UNESCO, a v současné době je ohrožena pracemi, které ukrajinské orgány znovu zahájily na rameni Bystré; 20. naléhá na Rumunsko, aby přijalo a provádělo právní předpisy ve veterinární oblasti tak, aby zajistilo bezpečnost potravin a předešlo přenášení nemocí zvířat; 21. zdůrazňuje nutnost urychlit uplatňování právních předpisů o navrácení majetku; 22. považuje rovněž za naléhavé uplatňování práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo pirátství a padělání; 23. s potěšením bere na vědomí zlepšení, kterých rumunské orgány dosáhly v oblasti ochrany dětí a vyzývá rumunskou vládu, aby vyřešila případy žádostí o mezinárodní adopce předložené během moratoria v červnu 2001 a zajistila, aby všechny případy byly přezkoumány ve světle Úmluvy OSN o právech dítěte a rumunských zákonů o právním statutu adopce, s cílem umožnit mezinnárodní adopce, pokud budou v těchto zvláštních případech vhodné a ospravedlněné; 24. připomíná nutnost zlepšit ochranu osob trpících duševním postižením, jejichž životní podmínky a podmínky péče nejsou dosud uspokojivé, zejména postižené osoby s intelektuálním postižením a narušeným duševním zdravím v ústavní péči; vyzývá rumunskou vládu, aby okamžitě podnikla kroky vedoucí k odstranění velkých ústavních zařízení pro postižené osoby ve prospěch menších ústavů založených na společenství, přičemž Komise poskytne značnou finanční pomoc; nicméně zdůrazňuje, že je nezbytně nutné přijmout všechna nezbytná opatření pro uplatňování zákona o duševním zdraví a ochraně osob mentálně postižených osob z roku 2002; 25. konstatuje, že zavedení zákonů proti diskriminaci a opatření, která Rumunsko přijalo ve prospěch Romů, zlepšila jejich postavení, ale domnívá se, že úsilí směřující k jejich integraci, zejména prostřednictvím lepšího přístupu na pracovní trh, musí dále pokračovat s důrazem na to, aby do něj byly plně zapojeny sdělovací prostředky; 26. vyjadřuje své zklamání nad přetrvávajícím prodlením při přijímání zákonu týkajícího se menšin; je znepokojen tím, že diskriminační opatření stále tvoří součást volebních zákonů a jsou opakovaná v návrhu zákona o menšinách; vyjadřuje své přání, aby byl zákon týkající se menšin schválen co nejdříve, přičemž musí být dodržena politická kritéria; 27. zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření k zajištění ochrany maďarské menšiny v souladu se zásadou subsidiarity a kulturní autonomie; vyzývá rumunské orgány, aby plně podporovaly vyšší vzdělávání maďarských menšin a poskytly nezbytné finanční prostředky; 28. žádá Komisi, aby pokračovala v přísném a objektivním monitorování příprav na přistoupení a pomáhala rumunským orgánům s plněním jejich závazků, přičemž bude pečlivě sledovat vývoj v oblastech, kde předchozí zprávy požadovaly změny; 29. opakuje svou žádost, aby ho Komise pravidelně informovala o svých monitorovacích postupech a aby byl plně zapojen do konečného rozhodování o případném použití ochranných doložek; 30. schvaluje přístup Komise, podle kterého rozhodnutí o případném odložení data přistoupení bude přijato na základě výsledků, jichž Rumunsko dosáhne do jara 2006; 31. znovu potvrzuje své přání podpořené silnou politickou vůlí, aby Rumunsko přistoupilo dne 1. ledna 2007, ale zdůrazňuje, že uskutečnění tohoto záměru závisí především na schopnosti rumunských orgánů plnit závazky přijaté v přístupové smlouvě s tím, že v opačném případě budou uplatněny ochranné doložky; 32. vyzývá rumunské orgány, aby uspokojivým způsobem odstranily nedostatky označené za mimořádně závažné a umožnily tak přistoupení Rumunska podle stanoveného harmonogramu; 33. žádá členské státy Unie, které tak ještě neučinily, aby v co nejkratší době ratifikovaly smlouvu o přistoupení Rumunska k Evropské unii; 34. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí a Rumunska. | ||||||||||||||||||||||
| Ženská sdružení: rybolov, zemědělství a rozmanitost |
| |||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na nařízení Rady (ES) č.1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech(1), - s ohledem na inovační akce financované v rámci finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR) na základě článku 22 nařízení Rady (ES) 1260/1999, - s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2792/1999 ze dne 17. prosince 1999 o pravidlech a podmínkách pro strukturální pomoc Společenství v odvětví rybářství(2), - s ohledem na konferenci o úloze žen v odvětví rybářství, kterou uspořádala Evropská komise ve dnech 23.–24. ledna 2003, - s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2003 o ženách ve venkovských oblastech Evropské unie na základě dílčího hodnocení společné zemědělské politiky Evropské unie(3), - s ohledem na návrh Komise na nařízení Rady o Evropském rybářském fondu (KOM(2004)0497), - s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o návrhu Komise na nařízení Rady o Evropském rybářském fondu(4), - s ohledem na články 13, 32, 137, 141 a 158 Smlouvy o založení Evropského společenství, - s ohledem na úroveň rozvoje sítí žen v oblastech závislých na rybolovu, - s ohledem na článek 45 jednacího řádu, - s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0341/2005), A. vzhledem k tomu, že úloha žen v oblastech závislých na rybolovu je tradičně z velké části přehlížena, B. vzhledem k tomu, že ženy sice tvoří jen malé procento těch, kteří se přímo zabývají výlovem ryb, ale ve skutečnosti jsou činné v oblasti sběru a chovu vodních živočichů, zpracování produkce, marketinku, výzkumu, žurnalistiky, řízení, obchodu, vzdělávání, včetně osvěty v otázkách bezpečnosti na moři, působí v zastupitelských orgánech a zajišťují další formy podpory osobám zaměstnaným v odvětví rybářství, C. vzhledem k tomu, že přes výraznou ekonomickou hodnotu těchto činností a jejich všeobecný přínos pro odvětví vykonávají ženy mnoho z nich dobrovolně bez nároku na odměnu nebo za velmi nízkou mzdu, a v důsledku toho nemají dostatečnou sociální ochranu, vzhledem k tomu, že tato práce je také často spojena s vysokou mírou rizika nebo s vážnými zdravotními následky, D. vzhledem k tomu, že se v tomto ohledu nachází v obdobném postavení jako ženy v zemědělství, E. vzhledem k tomu, že ženy mají zvláště dobré předpoklady pro poskytování informací o sociálně ekonomických důsledcích provádění společné rybářské politiky, společné zemědělské politiky a o dopadech restrukturalizace na tato odvětví, F. vzhledem k tomu, že od konference o ženách v odvětví rybářství, kterou Komise uspořádala, získala práce žen v oblastech závislých na rybolovu sice větší uznání a rozšířilo se zakládání sítí žen, zdá se však, že neexistuje dostatek informací o počtu a charakteru těchto sítí, G. vzhledem k tomu, že sítě žen neslouží pouze k poskytování vzájemné podpory, ale mohou také významně přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji oblastí závislých na rybolovu, H. vzhledem k tomu, že se tyto sítě stále omezují pouze na místní a regionální úroveň, jejich rozvoj je v rámci Evropské unie nerovnoměrný a je obzvláště nedostatečný v nových členských státech, I. vzhledem k tomu, že síť žen Severního moře je zastoupena v regionálním poradním výboru Severního moře, J. vzhledem k tomu, že v odvětví rybářství stále existuje příliš mnoho právních a sociálních bariér pro plnou účast žen v zastupitelských orgánech, které mohou dokonce vést k tomu, že v některých komunitách nebo sdruženích je ženám znemožněn přístup do rozhodovacích orgánů, 1. oceňuje úlohu, kterou Komise sehrála uspořádáním konference o úloze žen v odvětví rybářství v lednu roku 2003 a financováním několika inovativních opatření; vítá její záměr uspořádat v blízké budoucnosti další konferenci, domnívá se však, že pokrok, kterého bylo dosud dosaženo, není dostatečný; 2. vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily nezbytné kroky, které povedou k právnímu i společenskému uznání, podpoře a ocenění práce žen v odvětví rybářství, zároveň žádá, aby Komise a členské státy přijaly opatření, které povedou ke zlepšení životních podmínek žen v odvětví rybářství, jejich rodin a společnosti, ve které žijí, a zejména aby zajistily uplatňování jejich sociálních a hospodářských práv, jako jsou platová rovnost, podpora v nezaměstnanosti v případě přerušení pracovní činnosti (dočasné nebo trvalé), právo na získání důchodového příspěvku, sladění pracovního a rodinného života a dostupnost mateřské dovolené, dostupnost sociálního zabezpečení a bezplatné zdravotní péče a bezpečnost a ochrana při práci; 3. vyzývá Komisi, aby co nejdříve vypracovala zprávu o charakteru a rozsahu sítí žen v odvětví rybářství v celé Evropské unii a aby v ní věnovala zvláštní pozornost situaci v nových členských státech; 4. zdůrazňuje, že vysoce aktivní zapojení žen do různých činností spadajících do odvětví rybářství přispívá na jedné straně k zachování kulturních tradic a charakteristických postupů, a na straně druhé k pokračování jejich komunit, čímž se chrání kulturní rozmanitost těchto oblastí; 5. uvědomuje si, že tyto sítě vznikly především na základě místních a regionálních iniciativ, a vyzývá Komisi, aby přezkoumala konkrétní opatření s cílem aktivně podpořit další rozvoj stávajících sítí tam, kde jsou méně konsolidované, a jejich vytváření v místech, kde dosud neexistují; 6. vyzývá Komisi, aby rovněž posoudila, jaká opatření by mohla přijmout na podporu vzniku sítí žen na úrovni celé Evropské unie, a aby přitom věnovala patřičnou pozornost nutnosti odstranit jazykové bariéry; 7. vyzývá Komisi, aby ustanovila odpovídající informační kanály pro šíření většího množství informací týkajících se situace žen v různých oblastech, které patří k odvětví rybářství, nebo jsou s ním nějak spojeny, aby podpořila sociologický průzkum skupin zabývajících se rybářstvím, žádá, aby Komise aktivně podpořila stávající sítě žen a vznik dalších nových sítí na národní, regionální a místní úrovni a zároveň podpořila výměnu informací a zkušeností s osvědčenými postupy; zdůrazňuje, že v tomto ohledu je nezbytná úzká spolupráce se vznikajícím Evropským institutem pro rovné postavení žen a mužů, aby se zvýšila úspěšnost při odhalování diskriminace, kterou ženy v této skupině trpí, a boje proti ní; 8. vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly prostřednictvím konkrétních kroků zavést nezbytná opatření k odstranění administrativních a sociálních překážek, které brání plnému začlenění žen ve všech oblastech odvětví rybářství a jejich kariérnímu růstu a aby dohlížely na uplatňování zásady rovného zacházení a rovných příležitostí pro muže a ženy ve všech oblastech, zejména v oblasti vzdělávání a zajištění přístupu k finančním prostředkům a úvěrům při zakládání podniků, včetně mikroúvěrů atd., aby se podpořil podnikatelských duch; 9. vyzývá členské státy a Komisi, aby více podporovaly odbornou přípravu a vzdělávání konkrétně zaměřené na činnost žen pracujících v odvětví rybářství a aby vytvořily mechanismy pro lepší poskytování informací o možnostech odborné přípravy a finančních prostředcích, které jsou na ně k dispozici; 10. vítá ustanovení v navrhovaném Evropském rybářském fondu, která zavazují členské státy k tomu, že zajistí podporu opatření na zvýšení úlohy žen v odvětví rybářství, a vyzývá Radu, aby přijala pozměňovací návrh 24, který Evropský parlament předložil ve svém usnesení o Evropském rybářském fondu a který zdůrazňuje, že by se mělo rovněž podporovat úsilí na nadnárodní úrovni; vyzývá Komisi, aby podpořila konkrétní projekty, které mají za cíl uznání, podporu a rozšíření role žen v oblastech souvisejících s rybolovem; 11. vyzývá Komisi, aby rovněž vypracovala specifické pilotní projekty k řešení konkrétní situace sběraček měkkýšů; 12. domnívá se, že ustanovení Evropského rybářského fondu by měla poskytnout příležitost podpořit činnosti, které byly až dosud prováděny dobrovolně, a vyzývá Komisi, aby zvážila, jaké další zdroje financování, včetně mikroúvěrů, by se mohly dát sítím žen pracujících v odvětví rybářství k dispozici; 13. dále se domnívá, že významným využitím evropských finančních prostředků určených pro rybářství by bylo zapojení sítí žen do projektů zkoumajících vliv restrukturalizace na odvětví rybářství a zemědělství; 14. vyzývá Komisi, aby prodloužila program FEMMES a zapojila sítě žen do činností spadajících do odvětví rybářství; 15. rovněž se domnívá, že sítě žen sehrají významnou roli při vytváření pobřežních akčních skupin a že využívání strukturálních fondů by mělo být dostatečně flexibilní, aby umožnilo integraci činnosti žen v rybářských a zemědělských pobřežních oblastech; 16. zdůrazňuje nutnost posílit účinnou účast žen v orgánech zastupujících odvětví rybářství a v jeho rozhodujících a poradních orgánech na evropské, národní i regionální úrovni, přičemž pozitivní dopad by mohlo mít doporučení Komise odpovědným orgánům zahájit v tomto ohledu odpovídající kroky; 17. je přesvědčen o tom, že sítě žen mohou přispět ke zlepšení bezpečnosti na moři a ke zlepšení udržitelnosti rybářství tím, že budou podporovat konzumaci ryb z udržitelných zdrojů a odrazovat od konzumace ryb z neudržitelných zdrojů; 18. vyzývá Komisi, aby Evropskému parlamentu pravidelně předkládala zprávy o rozvoji sítí žen v odvětví rybářství a o způsobech financování jejich činnosti; vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala Parlament o vývoji situace žen v odvětví rybářství; 19. vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly postavení žen ve společenstvích zabývajících se rybolovem a chovem ryb na evropské, národní a regionální úrovni a řešily všechny otázky týkající se přiměřenosti jejich zdravotní a sociální ochrany a aby odstranily všechny překážky jejich účasti v zastupitelských orgánech; navrhuje začít tím, že Komise doporučí příslušným orgánům, aby v tomto směru přijaly opatření; 20. sdílí obavy s ženami pracujícími v tomto odvětví, pokud jde o velice nízké zastoupení mládeže v oblasti rybářství, a žádá proto Komisi, aby zavedla opatření, která by vedla ke zvýšení počtu mladých pracovníků v tomto odvětví a zajistilo se jeho udržení; 21. vyzývá všechny, kteří se podílejí na vytváření regionálních poradních výborů, aby zajistili účast zástupkyň sítí žen v jejich činnosti, zejména pokud jde o práci v oblasti sociálně ekonomických důsledků rybářské politiky; domnívá se, že by se v této souvislosti měla věnovat pozornost tomu, do jaké míry lze sítím žen poskytnout náhradu nákladů, které jim vzniknou; 22. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám členských států a regionálním poradním výborům.
| ||||||||||||||||
| Stav lidských práv v Tibetu a Hongkongu |
| |||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s odvoláním na svá předchozí usnesení o Tibetu a situaci v oblasti lidských práv v Číně, - s ohledem na svá usnesení ze dne 18. listopadu 2004(1), 13. ledna 2005(2) a 27. října 2005(3) o případu lámy Tändzina Delega Rinpočheho, který je vězněn a mučen a jehož život je tudíž ohrožen, - s ohledem na své usnesení o Hongkongu přijaté dne 19. prosince 2002(4), - s ohledem na společné prohlášení z osmé vrcholné schůzky EU a Číny, která se konala dne 5. září 2005, - vzhledem k tomu, že v dialogu EU a Číny o lidských právech nedošlo k žádnému pokroku, - s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, Tibet A. vzhledem k tomu, že čínské úřady vedou od října 2005 kampaň za tak zvanou "vlasteneckou výchovu", v rámci které nutí Tibeťany, aby podepsali prohlášení označující Jeho Svatost dalajlámu za nebezpečného separatistu a Tibet za "součást Číny", B. vzhledem k tomu, že v říjnu 2005 v klášteře Drepung v Lhase za záhadných a neobjasněných okolností během setkání uspořádaného za účelem "vlastenecké výchovy" zemřel mladý tibetský mnich Ngawang Jangchub, C. vzhledem k tomu, že pět tibetských mnichů z kláštera Drepung v Lhase, kteří odmítli prohlášení podepsat, bylo 23. října 2005 zatčeno a umístěno do internačních středisek čínské státní bezpečnosti ve městech, z nichž pocházejí, a bylo zřejmě podrobeno mučení, D. vzhledem k tomu, že dosud není jasné, zda bylo zatčeno více takových osob, které se postavily na odpor, E. vzhledem k tomu, že proti uvěznění těchto mnichů nenásilně protestovalo více než čtyři sta tibetských mnichů z klášteru Drepung v Lhase a řada z nich byla násilím Čínskou lidovou ozbrojenou policií a zvláštními jednotkami čínské státní bezpečnosti přinucena k ústupu, F. vzhledem k tomu, že klášter Drepung v Lhase byl i se svými tisícovkami obyvatel hermeticky uzavřen zvláštními jednotkami a od 25. listopadu 2005 nebylo nikomu dovoleno vstoupit do jeho prostor, ani je opustit, G. vzhledem k tomu, že Tändzin Deleg Rinpočhe je stále vězněn a jeho zdravotní stavem je nejasný, H. vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj Výboru pro lidská práva Organizace spojených národů věnující se otázkám mučení a jiného surového, nelidského či potupného zacházení či trestání Manfred Nowak, který pobýval v Číně od 20. listopadu do 2. prosince 2005, potvrdil na základě informací, jež během své mise získal, že v Číně se používala a používá řada mučících metod a mučení je podle jeho názoru v Číně dosud rozšířené, Hongkong I. vzhledem k tomu, že v neděli 4. prosince 2005 vyšly v Hongkongu desítky tisíc osob na protestní pochod a požadovaly zavedení plně demokratického systému, J. bera v úvahu skutečnost, že předsedu výkonné rady Hongkongu nyní jmenuje komise tvořená přibližně osmi sty obyvateli Hongkongu, které vybírají čínské úřady, K. vzhledem k tomu, že podle článků 45 a 68 základního zákona Hongkongu by měl být předseda výkonné rady, stejně jako všichni členové legislativní rady, nakonec volen ve všeobecných volbách, Tibet 1. požaduje, aby vláda Čínské lidové republiky (ČLR) objasnila okolnosti úmrtí mladého tibetského mnicha Ngawanga Jangchuba, k němuž došlo v říjnu 2005 během setkání v rámci kampaně za "vlasteneckou výchovu"; 2. je hluboce znepokojen zdravotním stavem pěti mnichů zatčených dne 23. listopadu 2005 v klášteře Drepung; 3. naléhavě žádá vládu Čínské lidové republiky o jejich okamžité propuštění z internačních středisek čínské státní bezpečnosti; 4. vyzývá vládu Čínské lidové republiky, aby poskytla veškeré informace o podmínkách, v nichž jsou zadržováni, zejména se zřetelem k údajnému mučení a případnému zatčení více osob; 5. naléhavě vládu žádá, aby okamžitě zastavila blokádu kláštera Drepung v Lhasu; 6. naléhavě žádá čínské úřady, aby ukončily kampaň za "vlasteneckou výchovu" a aby na nenásilné protestní akce reagovali úměrně a neporušovaly lidská práva používáním fyzické síly k potlačení těchto protestů; 7. vyzývá Radu a Komisi, aby tento problém čínským úřadům v rámci dialogu EU a Číny o lidských právech důrazně připomněly; očekává, že tento dialog bude účinnější a povede k podstatnému zlepšení neutěšeného stavu lidských práv v Číně; 8. opět požaduje okamžité propuštění Tändzina Delega Rinpočheho; 9. potvrzuje svou výzvu ke zrušení trestu smrti a k okamžitému zavedení moratoria na trest smrti v Číně; 10. naléhá na vládu ČLR, aby vyslyšela výzvy mezinárodního společenství ke zlepšení stavu lidských práv v Číně a zaručila svobodu náboženství, svobodu projevu a politického přesvědčení a zejména aby propustila všechny vězně odsouzené z důvodu jejich náboženského působení; 11. opět vyzývá vládu Čínské lidové republiky, aby zlepšila podmínky věznění v čínských vězeních, zastavila a zrušila mučení vězňů, ukončila neustálé porušování lidských práv tibetského národa a jiných menšin a zajistila dodržování mezinárodních norem v oblasti lidských práv a humanitárního práva; 12. vyzývá Radu a členské státy, aby zachovaly embargo EU na obchod se zbraněmi s ČLR a neoslabily stávající omezení prodeje zbraní; 13. vyzývá vládu Čínské lidové republiky, aby pokračovala v dialogu se zástupci dalajlámy; 14. naléhavě žádá konferenci předsedů, aby jeho Svatost dalajlámu pozvala, k Evropskému parlamentu v průběhu roku 2006; Hongkong 15. připomíná, že základní zákon Hongkongu obsahuje ustanovení, na jejichž základě by měl být předseda výkonné rady Hongkongu volen ve všeobecných volbách; 16. úřady Hongkongu vyzývá, aby:
17. se zájmem očekává situaci, kdy předseda výkonné rady a všichni členové legislativní rady budou voleni volebním systémem založeným na zásadách pluralitní demokracie, odpovědnosti vlády vůči legislativním orgánům a skutečné a účinné správy věcí veřejných, což bude opravdovým přínosem pro všechny obyvatele Hongkongu; o 18. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, generálnímu tajemníkovi OSN, vládě Čínské lidové republiky, stálému výboru Národního lidového shromáždění, předsedovi výkonné rady a legislativní radě Hongkongu, guvernérovi provincie Sečuán a vrchnímu prokurátorovi lidové prokuratury sečuánské provincie.
| ||||||||||||||||||||||||||||
| Lidská práva v Rusku |
| ||||||||||||||||||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na svá předcházející usnesení o Rusku, zejména na usnesení o vztazích EU a Ruska, které bylo přijato dne 26. května 2005(1), - s ohledem na cíl EU a Ruska, kterým je uskutečnit cestovní mapy pro vytvoření čtyř společných prostorů, přijaté na summitu EU a Ruska v Moskvě dne 10. května 2005, - s ohledem na výsledky jednotlivých summitů EU a Ruska, zejména na rozhodnutí přijaté dne 25. listopadu 2004 na summitu EU a Ruska v Haagu, a to vést o otázkách lidských práv řádný dialog, - s ohledem na cíle spočívající v upevňování politických svobod a demokracie v Ruské federaci, jak je stanoveno v dohodě mezi EU a Ruskem o partnerství a spolupráci(2), jež vstoupila v platnost dne 1. prosince 1997, - s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a základních svobodách a na protokoly k této úmluvě, - s ohledem na prozatímní stanovisko Rady Evropy ke změnám federálních zákonů Ruské federace, jimiž se řídí neziskové organizace a veřejná sdružení, - s ohledem na komentáře a návrhy ruského prezidenta Vladimíra Putina, které byly dne 9. prosince 2005 zaslány předsedovi Státní dumy Borisi Gryzlovovi, - s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, A. vzhledem k tomu, že nezávislé nevládní a neziskové organizace jsou klíčem k rozvoji silné a dobře fungující občanské společnosti, vzhledem k tomu, že v současné době působí v Rusku početné nevládní organizace, počínaje dětskými charitami, sousedskými sdruženími, útulky pro bezdomovce a konče spotřebitelskými skupinami, B. vzhledem k tomu, že svoboda sdružování patří k základním lidským právům a pro demokratickou společnost je velmi důležitá, C. vzhledem k tomu, že ruská Státní duma schválila dne 23. listopadu 2005 převážnou většinu změn v prvním čtení návrhu zákona s názvem "o zavedení změn v některých legislativních aktech Ruské federace", kterým se mění současné právní předpisy o registraci nevládních organizací a zejména zákony "O organizacích občanské společnosti", "O neziskových organizacích" a "O uzavřených správně územních útvarech"; vzhledem k tomu, že ke druhému čtení tohoto zákona má dojít dne 16. prosince 2005, D. vzhledem k tomu, že ruský ombudsman pro lidská práva Vladimir Lukin prohlásil, že návrh porušuje ruskou ústavu a mezinárodní právo, přičemž Veřejná komora Ruské federace, nově vytvořený orgán pověřený koordinací zájmů občanů, nevládních organizací a veřejných orgánů, požádala Státní dumu o odložení hlasování, dokud nebude možno podrobněji prozkoumat důsledky tohoto zákona, E. vzhledem k tomu, že v Rusku i na mezinárodním poli vyjádřila veřejnost hluboké znepokojení v souvislosti s těmito změnami, jež mohou omezovat svobodu sdružování v Ruské federaci, F. vzhledem k tomu, že Rada Evropy na žádost Ruské federace vypracovala stanovisko ke slučitelnosti návrhu toho zákona s Evropskou úmluvou o lidských právech, G. vzhledem k tomu, že Terry Davis, generální tajemník Rady Evropy, v prohlášení předneseném u příležitosti předložení dotyčného stanoviska uvedl, že "navrhované změny zákonů Ruské federace, jimiž se upravuje svoboda sdružování, sledují legitimní cíle boje proti terorismu a praní špinavých peněz", že však Rada Evropy má dojem, že "některé stránky těchto změn, týkající se správních a finanční podmínek registrace nevládních a neziskových organizací, účasti cizích státních příslušníků a nezletilých a kontrolní pravomoci orgánů nad aktivitami nevládních organizací a nad důvody rozpouštění těchto organizací jsou příliš restriktivní", H. vzhledem ke zkušenostem členských států EU, které dovolují neformálním uskupením svobodně existovat, aniž by od nich vyžadovaly ohlášení či registraci vládou, a cizím státním příslušníkům a osobám bez občanství, které jsou legálně usazeny na jejich území, poskytují všechna důležitá práva stejně jako občanům vlastním, pokud jde o vytváření sdružení a vstupování do nich, a zahraničním organizacím umožňují zřizovat za účelem výkonu činnosti zastoupení a pobočky, I. vzhledem k tomu, že demokracie v Rusku v posledních letech značně strádá, zejména v důsledku vládní kontroly nad všemi hlavními televizními stanicemi a nad většinou rozhlasových stanic, rozšířením autocenzury mezi tištěními sdělovacími prostředky, zrušením nezávislých médií, restrikcemi týkajícími se práva organizovat veřejné demonstrace, zhoršením prostředí pro nevládní organizace, s případy obtěžování bojovníků za lidská práva, zrušením přímé volby regionálních guvernérů a zesílením politické moci soudů, jak dokládá případ Jukos a soudní proces proti panu Chodorovskému a panu Lebedevovi, 1. zdůrazňuje význam nevládních organizací pro stabilní a demokratickou občanskou společnost, která je založena nejen na zásadách, jako je právní stát a svoboda projevu, ale rovněž na možnosti občanů svobodně se sdružovat; 2. vyjadřuje proto hluboké znepokojení nad návrhem zákona, kterým se mění ruská federální legislativa týkající se neziskových organizací a veřejných sdružení, a požaduje soulad nových právních předpisů s normami Rady Evropy; 3. vítá, že Ruská federace žádá Radu Evropy o radu, pokud jde o navrhované změny; plně podporuje doporučení, která Rada Evropy vyjádřila ve svém prozatímním stanovisku, a žádá Ruskou federaci, aby tato doporučení náležitě zohlednila; 4. bere na vědomí nejnovější návrhy ruského prezidenta Vladimíra Putina, že je třeba návrh legislativních změn výrazně přepracovat; 5. doufá, že ruští zákonodárci:
6. vyzývá ruskou Státní dumu, aby věnovala potřebný čas přezkoumání a zlepšení změn v souvislosti s doporučeními vyjádřenými v hodnocení prezidenta, v prozatímním stanovisku Rady Evropy a v tomto usnesení; 7. vyzývá Státní dumu, aby zahájila dalekosáhlou konzultaci se všemi demokratickými složkami ruské občanské společnosti s cílem nalézt způsob, jak skutečně podněcovat, podporovat a upevňovat vytváření nevládních organizací; 8. vyzývá nadcházející rakouské a finské předsednictví, aby na příštím summitu EU a Ruska vyzdvihly otázku dodržování demokracie a lidských práv, s cílem zvýšit význam úlohy dialogu mezi EU a Ruskem o lidských právech, a aby do tohoto procesu dále zapojovaly Parlament; 9. zastává názor, že v tomto ohledu by mělo být provádění cestovních map o vytvoření čtyř společných prostorů spojeno s konkrétním pokrokem v oblasti demokracie a lidských práv; 10. vyzývá ruské orgány, aby ukončily politicky motivované obtěžování nevládních organizací, zejména těch, které se věnují sledování situace v Čečensku, jako je Společnost rusko-čečenského přátelství; 11. naléhavě žádá Ruskou federaci, jako člena Rady Evropy, aby se stala smluvní stranou Evropské úmluvy o uznávání právní subjektivity mezinárodních nevládních organizací (ETS 124); 12. vyjadřuje své znepokojení nad celkovými vazebními podmínkami vězňů a nad obtížemi, pokud jde o přístup některých z nich k právním službám; podotýká, že podle ruského trestního zákoníku by zadržené osoby měly být vězněny buď v blízkosti svého bydliště či poblíž místa, kde proběhlo soudní řízení; 13. vyzývá Radu a Komisi, aby zvýšily svou podporu občanské společnosti v Rusku a aby zvýšily finanční prostředky vyčleněné na podporu lidských práv; 14. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, generálnímu tajemníkovi OSN, ruské Státní dumě a vládě Ruské federace.
| |||||||||||||||||||||||||||
| Situaci v Etiopii a nový pohraniční konflikt |
| |||||||||||
Evropský parlament, - s ohledem na svá usnesení ze 7. července 2005 o lidských právech v Etiopii(1) a 13. října 2005 o situaci v Etiopii(2), - s ohledem na předběžnou zprávu mise pozorovatelů Evropské unie pro dohled nad volbami ze dne 25. srpna 2005, - s ohledem na čl. 115 odst. 5 jednacího řádu, A. znepokojen posledními zprávami o rozsáhlém porušování lidských práv v důsledku nebývale tvrdých opatření, kdy došlo k zatčení politických vůdců, obránců lidských práv, nezávislých novinářů, pracovníků nevládních organizací a mladých lidí v Addis Abebě a v různých dalších částech země, B. vzhledem k tomu, že demonstrace svolané na základě výzvy "Koalice pro jednotu a demokracii", aby protestovaly proti volebnímu podvodu, byly tvrdě potlačeny, přičemž došlo mimo jiné ke střelbě ostrými náboji a nasazení obrněných vozidel, C. vzhledem k tomu, že mezi politickými vězni je Hailu Shawel, předseda Koalice pro jednotu a demokracii, profesor Mesfin Woldemariam, bývalý předseda Etiopské rady pro lidská práva, dr. Yacob Hailemariam, bývalý zvláštní zmocněnec OSN a bývalý žalobce Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, paní Birtukan Mideksa, bývalá soudkyně, dr. Birhanu Nega, zvolený starosta Addis Abeby, Netsanet Demissie, ředitel Organizace pro sociální spravedlnost v Etiopii, a Daniel Bekele z organizace "Action Aid Ethiopia", D. vzhledem k tomu, že mnozí výše uvedení vězňové vyhlásili dne 28. listopadu 2005 hladovku, E. znepokojen informací, že tisíce mladých lidí, kteří byli zatčeni v Addis Abebě, byli přemístěni k řece Dedessa na jihozápadě Etiopie a jsou zadržováni za nelidských podmínek, F. vítaje propuštění přibližně 8 000 lidí, avšak znepokojen tím, že toto číslo samo o sobě dokazuje velký počet zadržených, a dále tím, že vláda až dosud nezveřejnila celkový počet lidí, kteří byli skutečně zadrženi, a tím méně jejich místo pobytu, G. znepokojen nepodloženými domněnkami o zradě proti poslancům, novinářům, státním zaměstnancům, právníkům, humanitárním pracovníkům a členům nevládních organizací, H. znepokojen tvrdým zákrokem proti nezávislému tisku, I. vzhledem ke společnému prohlášení velvyslanců EU a US v Addis Abebě ze dne 6. listopadu 2005, v němž vyzývají vládu, aby propustila všechny politické vězně, okamžitě zastavila používání hrubé síly a znovu zahájila politický dialog, a žádá nezávislé vyšetření událostí z června a listopadu, J. vzhledem k tomu, že mise pozorovatelů Evropské unie pro dohled nad volbami zaznamenala, že situace nebyla až do 15. května 2005 vyhraněná a odrážela i některé pozitivní aspekty a později některé negativní aspekty, K. vzhledem k tomu, že Etiopie každoročně dostává v přepočtu 1 miliardu USD v podobě mezinárodní pomoci (včetně 490 milionů z Evropské unie), což představuje čtvrtinu jejího hrubého domácího produktu, L. vzhledem k tomu, že Etiopie je signatářem Dohody o partnerství mezi členy skupiny států Afriky, karibské oblasti a tichomořské oblasti, na straně jedné, a Evropského společenství a jeho členských států, na straně druhé (dohody z Cotonou), jejíž článek 96 stanoví, že dodržování lidských práv a základních svobod je základním prvkem spolupráce AKT– EU, M. vzhledem k tomu, že pohyb vojenských jednotek bylo možno pozorovat jak na etiopské, tak na eritrejské straně hranic, a vzhledem k zákazu, který eritrejská vláda vyhlásila pro lety vrtulníků OSN, N. vzhledem k tomu, že vztahy mezi Etiopií a Eritreou jsou špatné a existují obavy z nové války, a vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN Kofi Annan varoval, že by napjatá situace na eritrejsko-etiopské hranici mohla vést k dalšímu kolu "zničujícího nepřátelství", 1. odsuzuje násilí, použití nepřiměřených represivních prostředků ze strany ozbrojených sil a hromadné zatýkání; 2. vyzývá etiopskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny politické vězně a novináře a plnila své závazky s ohledem na lidská práva, demokratické principy a zákonnost; 3. vyzývá etiopskou vládu, aby zveřejnila celkový počet osob, které jsou zadržovány v celé zemi, umožnila návštěvy zástupců Mezinárodního výboru Červeného kříže a umožnila všem zadrženým osobám setkání s rodinou a právním zástupcem a zdravotní péči, kterou může jejich zdravotní stav vyžadovat; 4. vyzývá etiopskou vládu, aby plně respektovala základní principy svobody tisku a ukončila státní monopol v oblasti médií, umožnila činnost nezávislému tisku tím, že mu vrátí zabavený majetek; 5. vyzývá k okamžitému vytvoření nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise, nejlépe pod vedením OSN, která vyšetří porušování lidských práv, označí původce a postaví je před soud; 6. je přesvědčen, že navzdory politickému dialogu mezi EU a etiopskou vládou podle článku 8 dohody z Cotonou etiopská vláda nesplnila své závazky ohledně dodržování lidských práv, demokratických principů a zákonnosti; 7. vyzývá Radu a Komisi, aby zaujaly koordinovaný postoj v souladu s článkem 96 dohody z Cotonou; 8. vyzývá Radu a Komisi, aby zvážily zavedení cílených sankcí proti členům etiopské vlády v případě, že se současný stav v oblasti lidských práv podstatně nezlepší; 9. vyzývá Radu a Komisi, aby zorganizovaly humanitární pomoc pro obyvatelstvo Etiopie, zejména prostřednictvím nevládních organizací a specializovaných agentur OSN, aby se pomoc dostala přímo k obyvatelům; 10. žádá, aby byl obnoven reformní proces a byly zdokonaleny demokratické instituce, což předpokládá důkladné a mezinárodní přezkoumání výsledků parlamentních voleb z května 2005; 11. vyjadřuje plnou podporu rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1640(2005), která vyzývá Eritreu, aby okamžitě zrušila své rozhodnutí o zákazu letů vrtulníků mírové mise OSN v Etiopii a Eritreji (UNMEE) a všechna další omezení zavedená na činnost mírové mise OSN v Etiopii a Eritreji, požaduje, aby obě strany vrátily své vojenské jednotky na pozice ze dne 16. prosince 2004, a vyzývá Etiopii, aby v plném rozsahu přijala konečné a závazné rozhodnutí komise pro stanovení hranice mezi Eritreou a Etiopií; 12. vítá prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 7. prosince 2005, v němž odsuzuje rozhodnutí eritrejské vlády požádat některé členy UNMEE, aby do deseti dnů opustili zemi; 13. vítá rozhodnutí etiopské vlády o přemístění své vojenské síly z hranic s Eritreou, které je v souladu s požadavkem OSN sledujícím odvrácení nového konfliktu; 14. žádá Africkou unii, jejíž sídlo se nachází v Etiopii, aby zaujala jasný postoj dokládající její odhodlání zajistit pokrok v demokratizaci Afriky, zejména v Etiopii; 15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, etiopské vládě, etiopskému parlamentu, Panafrickému parlamentu, dvěma hlavním opozičním stranám CUD a UEDF, a Africké unii.
| ||||||||||||
| Právní upozornění - Ochrana soukromí |