Evropský parlament,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2005 o revizi Lisabonské strategie v polovině období(1),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu v březnu 2000,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Barceloně v březnu 2002,

-   s ohledem na zprávu, kterou vypracovala skupina na vysoké úrovni pod předsednictvím Wima Koka po zasedání Evropské rady v Barceloně,

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu v březnu 2005,

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2005 "Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie (KOM(2005)0024),

-   s ohledem na pátou zprávu Komise o provádění Evropské charty pro malé podniky (KOM(2005)0030),

-   s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky, která byla schválena Evropskou radou v Santa Maria da Feira v červnu 2000,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2005 nazvané "Posílení evropské konkurenceschopnosti: důsledky průmyslových změn pro politiku a roli malých a středních podniků (MSP)"(2),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0405/2005),

A.   vzhledem k tomu, že Evropská rada přijala strategii pro přeměnu Evropy v nejvíce konkurenceschopnou a na znalostech založenou ekonomiku na světě,

B.   vzhledem k tomu, že Komise začala uplatňovat politiku "mysli nejdříve v malém" (think small first) a navrhla nové programy určené malým a středním podnikům (MSP), zejména Akční plán pro podnikání,

C.   vzhledem k tomu, že sdělení Komise ze dne 2. února 2005 o novém začátku Lisabonské strategie přehlíží malé podniky, přestože Evropská rada na svém zasedání v Lisabonu prohlásila, že malé podniky tvoří páteř evropské ekonomiky a tvorby pracovních míst,

D.   vzhledem k tomu, že Evropská charta pro malé podniky byla schválena členskými státy Evropské unie, přistoupujícími a kandidátskými zeměmi, přidruženými státy a byla rovněž přijata Komisí, takže je nyní uplatňována v 35 zemích; že mechanismy uplatňování Charty jsou založeny na otevřené metodě koordinace států,

E.   vzhledem k tomu, že Komise nastínila pokyny k reformě na úrovni EU tím, že se zaměřila na 8 hlavních činností, doprovázených zhruba stovkou opatření v oblasti tvorby předpisů, financování a činnosti rozvoje politik, které mají být uskutečněny do roku 2008,

F.   vzhledem k tomu, že Evropská rada vyzvala k rychlejšímu provádění Evropské charty pro malé podniky;

G.   vzhledem k tomu, že při uplatňování Charty hrají aktivní úlohu obchodní organizace, které chtějí posílit svoji účast; vzhledem k tomu, že malé podniky hodnotí obsah Charty kladně,

H.   vzhledem k tomu, je stále nedostatek relevantních informací o malých podnicích a mikropodnicích a že nedostatečná znalost těchto podniků brzdí rozvoj účinných podnikatelských politik,

I.   vzhledem k tomu, že dle doporučení Rady pátá zpráva Komise o provádění Charty pojednává o třech z deseti hlavních směrů činnosti Charty, tj. o výchově k podnikavosti, zlepšování právních a správních předpisů a překonávání nedostatku kvalifikovaných pracovníků,

J.   vzhledem k tomu, že malé a řemeslnické podniky jsou jednou z hlavních hnacích sil růstu zaměstnanosti v Evropě; vzhledem k tomu, že plní životně důležitou úlohu v konkurenceschopnosti a inovaci, jakož i v odborné přípravě, a představují základní prvek sociální soudržnosti v městských i venkovských oblastech;

K.   vzhledem k tomu, že skupina na vysoké úrovni, Komise a Evropská rada navrhly a stanovily nový začátek lisabonské strategie,

Evropská charta pro malé podniky

1.   vítá uplatňování Charty i mimo členské státy Evropské unie; je přesvědčen, že Charta hraje kladnou roli v přípravě přistupujících a kandidátských států; že její provádění by mělo být podpořeno v předvstupní strategii;

2.   zdůrazňuje odpovědnost členských států a partnerských zemí EU–Středomoří za řádné uskutečňování Charty a povzbuzuje je, aby se od sebe navzájem učily prostřednictvím výměny správných postupů v této oblasti;

3.   vyzdvihuje důležitost malých podniků v dosahování lisabonských cílů: výraznějšího trvalého růstu a většího počtu lepších pracovních míst;

4.   podporuje zásadu uplatňování Charty v přidružených státech; je přesvědčen, že představuje výborný prostředek pro sbližování právních předpisů těchto států a států Evropské unie; přeje si, aby se Charta stala součástí projektů evropské politiky sousedství;

5.   domnívá se, že otevřená metoda koordinace států je správná, ale neměla by Komisi zprošťovat aktivní účasti na provádění Charty;

6.   přeje si, aby se posilovala struktura profesních organizací malých podniků, zejména na regionální úrovni, a aby tyto organizace byly lépe zapojovány; je přesvědčen, že kromě výročních konferencí k Chartě by se měly konat jiné pravidelné schůze, aby bylo možno organizovat výměny a šíření osvědčených postupů; vyzývá k podpoře spolupráce a součinnosti projektů týkajících se malých podniků;

7.   připomíná, že se Charta týká malých podniků a že v tomto rysu spočívá její hodnota; nicméně s ohledem na tento rys zastává názor, že by bylo vhodné začlenit akce Charty týkající se "malých podniků" do celkové strategie MSP a doplnit tyto akce celkovou strategií tak, že tento záměr bude převeden do závazné praxe nejen na úrovni Společenství, ale také v rámci členských států, v nichž je třeba sdílení osvědčených postupů přímo podporovat; všímá si zejména desátého a závěrečného směru činností o rozvoji silnějšího zastoupení zájmů malých podniků, který požaduje, aby byl dokončen průzkum, jak jsou zájmy malých podniků zastoupeny na úrovni Evropské unie a na vnitrostátní úrovni, včetně sociálního dialogu; zdůrazňuje, že jde o klíčový požadavek s ohledem na to, že současné složení sociálních partnerů odráží především situaci větších podniků a jejich zaměstnanců; zároveň konstatuje, že se současná prováděcí zpráva Komise zaměřuje na tři jiné klíčové oblasti Charty; vyžaduje včasné dokončení a zveřejnění tohoto průzkumu a vyzývá mezitím zástupce zaměstnavatelů, aby jako sociální partneři začali zájmy malých podniků neprodleně zastupovat;

8.   připomíná, že pojem "malých podniků" zahrnuje podniky různé velikosti, charakteru a činností, jejichž situace a požadavky se liší; vyzývá Komisi, aby využila mechanismů Charty a spolupracovala s profesními organizacemi, zastupujícími malé podniky, na překonání nedostatku dostupných informací a údajů o těchto podnicích a jejich potřebách a možnostech; s vědomím zvláštní povahy řemeslnických podniků znovu opakuje svůj požadavek na provedení podrobné a přesné ekonomické a statistické analýzy těchto podniků a aby se řemeslnickým podnikům dostalo nového podnětu pro jejich práci;

Obsahu zprávy Komise

9.   konstatuje, že zpráva nepředkládá celistvý přehled situace ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby v budoucích zprávách nevypracovávala analýzu jen jednotlivých zemí, ale aby provedla kritické, úplné, byť stručné hodnocení všech členských států a přidružených států, aby bylo možné konkrétní srovnání;

10.   je překvapen poměrně složitou podobou této zprávy, která je v závislosti na jednotlivých verzích více či méně kompaktní; ocenil by systematičtější a kritičtější hodnocení;

11.   konstatuje, že pokrok učiněný v oblasti podnikání je značně nerovnoměrný a v mnohých případech málo účinný; pokud se týká konkrétního dopadu na podniky; je přesvědčen, že je nutná lepší koordinace s Akčním plánem pro podnikání; připomíná, že hlavní podmínkou úspěchu těchto akcí je zapojení podniků; zejména zdůrazňuje potřebu rozšířit příležitosti pro malé podniky a mikropodniky, potřebu využívat evropské programy vzhledem k obtížím, se kterými se setkávají, chtějí-li získat přístup k těmto programům;

12.   domnívá se, že zmocněnec MSP plní užitečnou funkci tím, že externě spojuje malé podniky s prostředím Společenství, a vyzývá proto Komisi, aby podpořila koordinaci mezi zmocněncem a subjekty, které malé podniky a řemeslnické podniky ve všech záležitostech týkajících se Společenství zastupují; má za to, že tato úloha by mohla být účinněji posílena, kdyby měl tento zmocněnec více prostoru uvnitř Parlamentu tím, že by byl přizván k účasti a k vystoupení na diskusích výborů Parlamentu o navrhovaných právních předpisech, aby bylo možné potřeby MSP zavčas plně prozkoumat;

13.   cení si velmi důležité úlohy, kterou může hrát mezinárodní spolupráce mezi obchodními komorami při podpoře konkurenceschopnosti malých podniků, jelikož stále větší počet podniků, fúzí a kartelů nabývá kvůli globalizaci nadnárodního charakteru;

14.   vítá ochotu Komise zlepšit přístup MSP k programům Evropské unie a zdůrazňuje, že je důležité usnadnit přístup MSP ke strukturálním fondům a rovněž podpořit další iniciativy ke zlepšení přístupu k tokům soukromého kapitálu ve prospěch malých podniků včetně vytvoření možností mikrofinancování pro pružné formy podniků vedených ženami či rodinami prostřednictvím pomoci při spolufinancování projektů a poskytováním kvalifikovaných a finančně dostupných informací, zejména prostřednictvím Euro Info center a center IRC;

15.   poukazuje na to, že podniky v odlehlých a venkovských oblastech jsou spíše malé velikosti; domnívá se, že je tedy třeba přijmout zvláštní opatření a investiční programy, které umožní posílit financování MSP a zapojit malé regionální podniky – pro něž má dostupnost inovací klíčový význam – do činnosti inovativních sítí; doporučuje zjednodušené postupy pro vytvoření regionálních a místních fondů rizikového kapitálu ve spolupráci s institucemi, které se zabývají technologickým rozvojem a inovacemi ("inkubátory" podniků, high-tech centra, technologické parky atd.);

16.   zdůrazňuje, že účelem zprávy je posílení rozměru malých podniků v politice Společenství při vypracovávání nejlepších postupů a zefektivnění stávajících nástrojů politiky; jelikož malé podniky jsou uznávanou hlavní hnací silou při vytváření a zvyšování zaměstnanosti a inovace v Evropě a při podpoře sociálního a regionálního rozvoje, je nezbytné, aby při přípravě legislativních návrhů byly brány v potaz úloha i potřeby MSP obecně a ne pouze v návrzích, které se malých podniků konkrétně týkají;

17.   připomíná, že malé a řemeslnické podniky jsou nenahraditelným zdrojem technických inovací; požaduje, aby program konkurenceschopnosti a inovací a další výzkumné a inovační programy, jakož i regionální politika, usnadňovaly rozvoj takovýchto inovací a podporovaly iniciativy těchto podniků; zdůrazňuje, že inovace by se neměla omezovat na technologii, ale že by se měla rovněž zabývat modernizací činností a služeb malých a řemeslnických podniků, včetně modernizace v oblasti sociální a v oblasti tvorby pracovních míst;

18.   uznává, že na právní předpisy o úpadku mohou nejlépe dohlížet členské státy; nicméně je přesvědčen, že nestačí pouze výměna osvědčených postupů, a vyzývá proto Evropskou unii, aby podněcovala další rozvoj obchodní poradenské sítě na regionální a místní úrovni, která by poskytovala malým podnikům pomoc při opětovném zahájení podnikání;

19.   vítá pokrok členských států v oblasti úpadkového práva; připomíná, že rozvoji malých podniků a mikropodniků stále brání četné finanční překážky, zejména dostupnost úvěrů, a že opatření za tímto účelem by proto měla být přijímána na úrovni Společenství; znovu potvrzuje, že při podpoře růstu těchto podniků, zejména podniků působících v oblasti inovace a technologického rozvoje, by bylo třeba více využívat Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu; rovněž zastává názor, že usnadnění přechodu podniků významně posílí životaschopnost malých podniků; požaduje další společná evropská opatření k podpoře zakládání malých podniků a lepší využití jejich investičního potenciálu; domnívá se, že opatření Evropské unie by měla – s ohledem na zásadu subsidiarity – doplňovat a podporovat národní politiky;

20.   vyzývá Komisi a Radu, aby posílila finanční nástroje pro malé a řemeslnické podniky, zejména systémy vzájemných záruk;

21.   znovu zdůrazňuje přetrvávající daňové překážky, zejména v oblasti investic; je přesvědčen, že by se tato oblast měla stát prioritou a umožnit MSP snadnější přístup ke kapitálu; navrhuje například, aby evropské dotace přidělované malým podnikům byly zproštěny podnikové daně;

22.   domnívá se, že je třeba zjednodušit správní soustavy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem malých podniků, že je nezbytné odstranit daňové překážky přeshraničních hospodářských aktivit ve všech podobách, např. prostřednictvím společného systému DPH, a pokračovat v boji proti nedovolené státní pomoci v podobě nezdravé daňové konkurence; podporuje zvláště návrh pilotního schématu zdaňování malých podniků ve státě, kde byly založeny, předložený Komisí, který by měl malým podnikům přinést krátkodobé řešení, a doplňuje tak hlavní opatření v této oblasti v podobě společného konsolidovaného základu daně z příjmu společností (CCTB); naléhavě vyzývá členské státy, aby zreformovaly a zjednodušily své daňové systémy a daňové povinnosti související se zakládáním a rozvojem malých podniků, aby podporovaly inovativní společnosti a zrušily nevýhody vytvořené daňovými systémy vůči kapitálovému financování;

23.   požaduje nejen daňové úlevy malým podnikům, ale také odstranění byrokratických překážek, především ve fázi zakládání;

24.   je přesvědčen, že členské státy a Komise nepochopily množství závažných výzev, jimž bude Evropská unie čelit v následujících deseti letech, kdy miliony malých a řemeslnických podniků ukončí svou činnost, protože ti, kdo je provozují, odejdou do důchodu, čímž vzniká riziko ztráty milionů pracovních míst; je přesvědčen, že je otázkou prvořadé důležitosti, aby Unie zajistila, že tyto podniky budou předávány a přebírány dál; vyzývá Komisi a Radu, aby vypracovaly strategii, která povzbudí a usnadní předávání a přebírání malých a řemeslnických podniků;

25.   zdůrazňuje, že z hlediska analýzy dopadu je pokrok členských států stále omezený; stále očekává, že Komise stanoví definitivní metodu pro provádění hodnocení dopadu; žádá Komisi a členské státy, aby u jednotlivých odvětví definovaly přesné cíle pro zjednodušení současného právního rámce; požaduje, aby tento úkol znamenal pro malé podniky skutečné zjednodušení; navíc vyzývá Komisi a členské státy, aby v praxi využívaly výsledky studií dopadu a začlenily je do svých legislativních návrhů;

26.   je přesvědčen, že k zajištění stejných pravidel pro všechny MSP se Komise musí postarat o to, aby se všechny právní předpisy prováděly stejně ve všech členských státech a aby se v případě jejich nedodržení uplatňovala rychlá přestupková řízení;

27.   požaduje, aby členské státy skutečně uplatňovaly možnost zprostit malé podniky některých právních povinností, jak to navrhuje Charta; zdůrazňuje, že zjednodušení právních předpisů obecně a osvobození MSP od určitých zákonných povinností, jak se navrhuje v Chartě, jsou užitečnými prostředky pro zmírnění zátěže v podobě správních výdajů a postupů pro MSP;

28.   konstatuje, že existují rozdíly ve výchově k podnikavosti a rozvíjení ducha podnikání ve školách; uznává, že rozvoj podnikatelských schopností by se měl stát cílem národních vzdělávacích programů pro střední školy ve všech členských státech; uznává význam prvního bodu uvedeného v Chartě, který se vztahuje na "vzdělávání a školení pro podnikatelskou veřejnost", zdůrazňuje potřebu rozvíjet inovaci v podnikání a školení pracovníků, rozvíjet podnikatelského ducha od raného věku v rámci hodin a kurzů zaměřených na podnikání na středních školách, vysokých školách a při odborném vzdělávání za účelem podpory úzké spolupráce s výzkumnými středisky, veřejné podpory mladých podnikatelů a navázání vazeb mezi různými odvětvími veřejné správy; domnívá se, že vytváření obchodních seskupení malých podniků (klastrů) by mohlo být jedním z účinných způsobů na podporu vzniku pracovních míst;

29.   domnívá se, že předkládané výsledky jsou v oblasti vzdělávání stále vzdáleny vyjádřeným potřebám; připomíná požadavek, aby byla zvláštní pozornost věnována skupinám malých podniků v rámci výměnného programu Leonardo da Vinci; očekává, že členské státy vytvoří a budou podporovat vzdělávací příležitosti zaměřené na výkonnost; připomíná požadavek na zahájení programu výměn zaměstnanců, počínaje učni, kteří by mohli absolvovat část odborné přípravy v zahraničí, a tak by byla podpořena jejich mobilita;

30.   navrhuje posílení spolupráce mezi Euro Info centry, Komisí a informačními kancelářemi Evropské unie a zapojení struktur obchodních sdružení, čímž bude umožněn lepší přístup MSP k informacím;

31.   vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zahájily proces modernizace Charty a znovuzahájení procesu provádění s prioritami lisabonské agendy; na revizi Charty by se měla zaměřit příští výroční konference o Chartě; vítá dosavadní praxi pořádání konferencí o Chartě, jako např. konference v Dublinu (2004) a Lucemburku (2005); je pro pořádání národních konferencí o Chartě a doporučuje, aby byl mechanismus pro předkládání zpráv o Chartě spojen se zprávami o činnosti, které se týkají akčního plánu pro podnikání;

32.   domnívá se, že by do Charty měly být vloženy dodatečné priority, jako jsou podpora podnikavosti jakožto skutečné hodnoty ve společnosti, snaha významně omezit stigma neúspěchu v podnikání; prohloubení spolupráce mezi malými podniky, vzdělávacími a výzkumnými institucemi, podpora intenzivní spolupráce mezi zmíněnými subjekty, finančními institucemi a kapitálovými trhy;

Hodnocení provádění Charty

33.   vyzývá k tomu, aby byly členské státy, které neuplatnily hlavní směry činnosti, ve zprávě uvedeny a aby byly u každého směru činnosti uvedeny všechny členské státy, a bylo tak možné získat úplný přehled o dosaženém pokroku;

34.   zdůrazňuje, že pokud by Charta měla sílu zákona a byla závazná, jak to již několikrát Parlament požadoval, účast členských států by byla větší a umožnilo by to provést úplnější a podrobnější analýzu; je znepokojen nadměrným prostorem, který je členským státům ponechán k rozhodnutí, zda se budou podílet na provádění Charty nebo nikoli; odsuzuje skutečnost, že některé členské státy neprovádí řádně veškeré směry činnosti Charty a odmítají podniknout strukturální reformy potřebné pro malé podniky; vyzývá Radu, aby tuto otázku řešila a aby hrála větší roli při kontrole provádění Charty;

35.   přeje si, aby byly zvýrazněny nejlepší osvědčené postupy, a bylo tak možno u jednotlivých akčních linií uvádět modelové případy; konstatuje, že projekty "Best" fungují dobře a je přesvědčen, že by bylo potřeba podpořit jejich šíření;

36.   trvá na tom, aby byl pátý směr činností zahrnutý do Charty, "Zlepšování on-line přístupu", přednostně zohledněn, zejména pak úloha veřejných orgánů při zvyšování elektronické komunikace s odvětvím malých podniků;

37.   poukazuje na potřebu více se zaměřovat a poskytovat lepší záruky, pokud jde o přístup a konkrétní podporu Společenství drobných, malých a středních podniků; trvá na tom, že je nezbytné zbavit se byrokracie v postupech pro poskytování finančních prostředků Společenství;

38.   je znepokojen nedostatkem údajů o malých podnicích na vnitrostátní a evropské úrovni; znovu připomíná, že spolehlivé a úplnější statistické informace jsou nezbytným nástrojem při řešení problému a potřeb malých podniků;

39.   vyzývá profesní organizace malých podniků, aby se vyjádřily k provádění Charty jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni Společenství; přeje si, aby se tyto organizace přednostně zapojily i do fáze přípravy politik a všech rozhodnutí Společenství týkající se malých podniků, a to prostřednictvím zakládání stálých pracovních skupin; žádá členské státy a Komisi, aby zajistily plnou a nezávislou účast organizací, které zastupují všechny tyto podniky, v celém evropském sociálním dialogu; připomíná, že by Komise prostřednictvím Charty mohla shromáždit údaje o malých podnicích a mikropodnicích, zejména se zřetelem k potřebám malých podniků, včetně údajů o produktivitě a rentabilitě mikropodniků ve srovnání se středně velkými podniky tak, aby mohly právní předpisy Společenství lépe reagovat na tyto potřeby a aby Komise lépe zaměřila svou činnost, programy a politiky, zejména prostřednictvím stanovení ukazatelů k posouzení dopadu na obchodní činnosti;

40.   požaduje kvalitnější statistické údaje o situaci malých podniků v Evropské unii, aby byla zajištěna lepší kvantitativní srovnatelnost a používány cílenější metody zaměřené na osvědčené postupy;

41.   požaduje spravedlivé rámcové podmínky, pokud jde o zvyšování kapitálu malých podniků, zvláště v souvislosti se ustanoveními "Basilej II", přičemž cílem je zajistit jim více prostředků pro investice do výzkumu a vývoje, aby dosáhly skutečné konkurenceschopnosti;

42.   domnívá se, že pro zvýšení inovace a konkurenceschopnosti je nezbytné navýšit příspěvek transevropských sítí rozšiřování technologie a nových myšlenek mezi malými podniky a podněcovat mobilitu zaměstnanců mezi malými podniky a vysokoškolskými a výzkumnými institucemi; rovněž považuje za nezbytný rozvoj více zacílených výzkumných programů, které by se zaměřovaly na obchodní uplatnění znalostí a technologií v malých podnicích;

43.   je zklamán tím, že jednání Rady o patentu Společenství uvázla na mrtvém bodě; naléhá na Komisi, aby předložila vhodný právní rámec k ochraně patentů a práv duševního vlastnictví vzhledem k rozšiřování inovativních myšlenek mezi malými podniky a všemi dalšími subjekty, které působí na jednotném trhu; zdůrazňuje, že patenty by měly mít takovou cenu, aby si je malé podniky mohly dovolit;

44.   vítá návrh Komise stáhnout jednu třetinu přezkoumávaných legislativních návrhů, aby se tak zajistilo, že regulační rámec, ve kterém podniky vyvíjejí svou činnost, bude jednoduchý a vysoce kvalitní; vyzývá členské státy, aby v tomto návrhu Komisi podpořily rovnocennými opatřeními na vnitrostátní úrovni; požaduje, aby se při vývoji návrhů nových politik pečlivěji zvažovala zásada subsidiarity a systematičtěji se používala hodnocení dopadu a konzultace s veřejností; vyzývá tedy Komisi k zajištění toho, aby studie o dopadech právních předpisů Společenství byly jasně a zřetelně rozšířeny i na malé podniky; je přesvědčen, že tento návrh by měl být formálně rozšířen tak, aby zahrnoval kromě nových i stávající předpisy a pokud jsou právní předpisy považovány na úrovni Společenství za nepotřebné, měly by být revidovány nebo zrušeny; vyzývá Komisi, aby vypracovala jasný harmonogram a akční plán pro dosažení tohoto cíle;

45.   zdůrazňuje potřebu rozsáhlých strukturálních reforem v každém členském státě, které by posílily konkurenceschopnost malých podniků, vytvořily příznivé podmínky pro podniky, obzvláště pro malé podniky, a dokončily vytvoření plně fungujícího vnitřního trhu;

46.   z tohoto důvodu žádá o konkrétní politiky a kroky ke zvýšení investic na vnitrostátní a regionální úrovni; naléhavě žádá o vhodné investiční pobídky pro malé podniky, jako jsou zjednodušené postupy podpory malých investic prostřednictvím veřejných rozvojových fondů, fondů rizikového kapitálu (zejména fondů počátečních finančních vkladů), investic soukromých investorů ("business angels"), investic soukromými osobami ("micro-angels") a mikrokreditových fondů, které fungují na základě partnerství mezi veřejnou a soukromou sférou; podporuje sdílení zdrojů a informací o společných projektech, větší účast na projektech realizovaných členskými státy a průhlednost zdaňování vzhledem k politikám zaměřeným na získávání zahraničních investic;

47.   uznává potřebu zvláštní pomoci pro malé podniky při provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí a sociální oblasti;

48.   je přesvědčen, že všechna opatření stanovená v Chartě k podpoře obchodních podniků by se měla zároveň vztahovat k samostatně výdělečně činným osobám, zvláště pokud jde o záležitosti, které jsou pro ně důležité, jako jsou systémy sociálního zabezpečení, prevence pracovních úrazů nebo pojištění v nezaměstnanosti;

Budoucnost Charty

49.   bere na vědomí návrh na provázání zpráv o plnění Akčního plánu pro podnikání a kontrolních mechanismů Charty a na případnou revizi obsahu a priorit akčního plánu;

50.   s ohledem na možný přezkum Charty vyzývá, aby byly v textu výslovně uznány řemeslnické podniky; proto doufá, že hlavním cílem čtvrté evropské konference o řemeslech a malých podnicích bude pomoci formulovat obecné zájmy řemeslnického průmyslu na evropské úrovni a že bude mít technické, lidské, finanční i politické prostředky umožňující vypracování strategie lépe zaměřené na specifickou povahu, potřeby a očekávání řemeslnického průmyslu;

51.   blahopřeje novým členským státům, že se aktivně učí od ostatních, i k prvním výsledkům v provádění Charty, jakkoli je zapotřebí dalšího rozvoje; upozorňuje na obzvláště důležitou úlohu, kterou hrají MSP v nových členských státech, zejména těch, ve kterých probíhají významné institucionální a politické změny;

52.   vyslovuje politování nad tím, že se v budoucnu již nebudou předkládat výroční zprávy o Chartě, jelikož se podávání zpráv o Chartě od nynějška stane součástí podávání zpráv o Lisabonské strategii. Zcela jistě se jedná o krok zpět, pokud jde o budoucí zaměření na MSP; dále je politováníhodné, že proces podávání zpráv o Chartě, který obnášel každoroční dvoustranná jednání se zástupci obchodních organizací, nyní zanikne, aniž by byly do budoucna zajištěny přímé vstupní informace od MSP; toto rozhodnutí by se mělo znovu přezkoumat;

53.   je přesvědčen, že by to umožnilo racionalizovat kontrolu obou nástrojů, není přijatelné, aby se provádění Charty stalo pouhým podbodem Akčního plánu;

54.   domnívá se, že se musí brát ohled na zvláštní postavení neziskových MSP;

55.   domnívá se tedy, že toto řešení lze přijmout pouze za těchto podmínek:

56.   zdůrazňuje, že zahrnutí kontroly do provádění Charty jako součásti Lisabonské strategie nesmí být samo o sobě cílem; zdůrazňuje, že bude-li tato kontrolní akce jakkoli zjednodušena, nesmí se tak stát na úkor podstaty a obsahu výročních zpráv předkládaných státy, které zvažují kontrolu Charty; vyzývá proto, aby se tyto vnitrostátní výroční zprávy nadále zaměřovaly na zavádění osvědčených postupů, pokusy, předkládání konkrétních legislativních opatření a konkrétních politických závazků zaměřených na malé podniky a mikropodniky;

57.   vítá záměr Komise hodnotit provádění Charty v kontextuálním rámci lisabonského procesu;

58.   vyzývá Komisi, aby do jakéhokoli procesu revize byli zapojeni všichni zástupci malých a řemeslnických podniků a aby tyto podmínky zohlednila, až bude Evropskému parlamentu předkládat návrh na revizi Charty a na zlepšení její kontroly;

59.   vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby zajistily, že Charta zůstane hlavním nástrojem kontroly rozvoje v oblasti podnikání;

o
o   o

60.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 320 E, 15.12.2005, s. 164. (2) Přijaté texty, P6_TA(2005)0230.