Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě o řízení rizik a krizovém řízení v zemědělství (KOM(2005)0074),

-   s ohledem na memorandum Komise ze dne 6. září 2005 (MEMO/05/302), které stanoví "pětibodový plán reakce na vzrůst cen ropy",

-   s ohledem na studii "řízení rizik a krizové řízení v zemědělství" zadanou Evropským parlamentem;

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0014/2006),

A.   vzhledem k tomu, že rizika zemědělské produkce vznikají na rozdílných úrovních, a musí být proto také odlišně hodnocena a řešena:

B.   vzhledem k tomu, že řízení rizik v zemědělství musí v souladu s cíli společné zemědělské politiky (SZP) sloužit především všeobecným zájmům, při současném zajištění zásobování obyvatelstva zdravými potravinami a zemědělskými surovinami a nenarušeného životního prostředí,

C.   vzhledem k tomu, že od poslední reformy SZP v červnu 2003 jsou stále více omezovány nástroje zaměřené na stabilitu trhu a cen a nahrazovány oddělenými přímými platbami zemědělcům, což způsobuje jednak větší tržní orientaci zemědělců a na druhé straně může však také zvyšovat provozní rizika výroby,

D.   vzhledem k tomu, že současně s touto reformou byl zaveden systém "Cross Compliance", který klade na zemědělce požadavky v oblasti ochrany životního prostředí a zvířat,

E.   vzhledem k tomu, že oproti nedávné minulosti stále přibývá rizik, a je tedy třeba očekávat, že rozmanitost, intenzita a četnost rizik dotýkajících se zemědělství se bude měnit v neprospěch zemědělců, a že změny rizik týkajících se zemědělství budou patrně souviset s intenzitou a četností přírodních jevů, s hospodářskými podmínkami a s nimi souvisejícími riziky, technologickými riziky, s postojem společnosti k otázkám životního prostředí, bezpečností potravin a chováním spotřebitelů,

F.   vzhledem k tomu, že rizika zemědělské produkce se zvyšují se změnou klimatu, degradací půdy, nedostatkem vody, erozí genetických zdrojů a dalšími faktory,

G.   vzhledem k tomu, že zvláštní rizika vznikají v souvislosti s novými technologiemi, jako např. s použitím genetických technologií v zemědělství, jejichž budoucí účinky na živé organismy a životní prostředí nejsou známé, a je třeba je řešit na základě zásady obezřetnosti a zásady "znečišťovatel platí",

H.   vzhledem k tomu, že velká závislost zemědělství EU na energiích získávaných z fosilních zdrojů potřebných na hnojení, prostředky ochrany rostlin a provoz strojů v sobě skrývá rizika s ohledem na výkyvy cen ropy a její nedostatek, přičemž tato rizika je třeba odvrátit úsporami a využíváním energie z obnovitelných zdrojů ve větší míře,

I.   vzhledem k tomu, že zemědělské pojištění je zahrnuto do státní podpory, kterou akceptuje Světová obchodní organizace (WTO) a že především obchodní partneři, jako je Kanada a USA, systematicky využívají vnitrostátní podporu pro mechanizmy zajištění příjmů v zemědělství jako kompenzaci následků přírodních katastrof nebo ztrát příjmů způsobených změnou tržních cen (odstavce 7 a 8 přílohy 2 dohody WTO o zemědělství), a tím vytváří v rámci politiky příjmů "záchrannou síť", což EU nemůže ignorovat,

J.   vzhledem k tomu, že tři možnosti řízení rizik a krizového řízení navržené Komisí (pojištění pro případ přírodních katastrof, fondy reciprocity a záruky příjmů) nepředstavují ve skutečnosti preventivní opatření pro snížení rizika a škod, ale modely financování odškodného v případě škody,

K.   vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby způsob financování výše uvedených opatření probíhal na základě 1% modulace, popř. z národních programů rozvoje venkova, což podle názoru odborníků pravděpodobně nebude zdaleka pokrývat prostředky potřebné na navržená opatření,

L.   vzhledem k tomu, že mladí zemědělci obzvláště silně pociťují následky krizí a katastrof, neboť jsou často velmi zadlužení v důsledku pořizování vlastní farmy,

M.   vzhledem k tomu, že nové členské státy jsou do roku 2013 vyňaty z mechanismu modulace a že přímé platby v těchto zemích jsou předmětem postupného navyšování do plné výše (postupné zavádění) a že by mělo být proto zajištěno, aby měly přístup k jiným finančním prostředků v rámci SZP,

Návrhy Komise
Obecně:

1.   vítá záměr Komise předložit k diskusi různé možnosti řízení rizik a řešení krizí, považuje však jednostrannou filozofii kompenzací a odškodnění za znepokojivou; vyzývá Komisi, aby více zohlednila opatření pro snížení rizik a odvrácení krizí, jako je používání očkování a lepší kontrolu na nelegálních dovozů;

2.   domnívá se, že pokud má strategie řízení rizik a krizového řízení směřovat ke koherentnější politice, měla by se zaměřit na následující cíle:

3.   domnívá se, že pokud jde o zdroje Společenství, v případě přijetí společné rámcové politiky pro zemědělské pojištění a kompenzace je pravděpodobný následující vývoj:

4.   poukazuje v této souvislosti na rostoucí škody způsobené změnou klimatu a přírodními katastrofami, jako jsou záplavy, sucha a požáry, a rovněž na škody vznikající v souvislosti s chorobami zvířat a urychlením jejich mezinárodního šíření převážením zvířat a nelegálními dovozy;

5.   domnívá se, že návrhy Komise nedostatečně zohledňují rizika a možné krize, které souvisí s liberalizací zemědělských trhů v rámci jednání WTO; vyzývá proto Komisi, aby provedla přesnější posouzení nástrojů a opatření, které by předcházely prudkému poklesu cen a krizím trhu, ztrátám příjmů zemědělců a všem překážkám, které stojí v cestě jejich dalšímu hospodaření, a byly schopny jim účinně čelit, a aby provedla analýzu úlohy opatření týkajících se dobrých chovných podmínek pro zvířata a ochrany životního prostředí, které zvyšují náklady;

6.   domnívá se, že návrhy Komise by měly zohlednit tržní krize, které značně ovlivňují producenty ve Společenství a které vyplývají z omezení vývozu zemědělských produktů z Evropské unie, která zavedly třetí země; vyzývá Komisi, aby pojem krize rozšířila o tuto problematiku;

7.   vyslovuje se důrazně proti zrušení zásady preference Společenství; považuje za nezbytně nutné přesněji přezkoumat nástroje a opatření prevence rizik a krizového řízení uplatňované v Unii a v jejích členských státech; poukazuje v této souvislosti především na možnosti řízení nabídek s cílem zabránit nadměrné produkci a poklesu cen a na nové programy rozvoje venkova; považuje v odvětvích obzvlášť citlivých, jako je pěstování ovoce a zeleniny, opatření v rámci společné organizace trhu nadále za oprávněná a považuje za nezbytné je zachovat i v rámci nadcházející revize společné organizace trhů s ovocem a zeleninou;

8.   vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismy ve formě "záchranné sítě" v případě krizí nejen pro společnou organizaci trhů s hovězím masem, ale také pro jiná odvětví, jako je ovoce a zelenina, víno, vepřové maso a drůbež;

9.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala účinnost některých zvláštních opatření, jako je:

10.   vyslovuje se v souvislosti s rozsáhlým odstraňováním cel pro zemědělské produkty, které bylo dohodnuto v rámci WTO, pro to, aby byl přístup na trh kvalifikován jako preventivní opatření, které by mohlo zabránit hospodářskému, ekologickému a sociálnímu dumpingu; nadále považuje za oprávněné zvláštní poplatky v případě dovozu zemědělských produktů, pokud jsou tyto produkty vyrobeny za podmínek, které jsou v rozporu s lidskými právy a mezinárodními dohodami a evropskými právními předpisy o ochraně životního prostředí a zvířat; navrhuje, aby byly tyto prostředky využity k zajištění potravin a k zažehnání krizí v dotčených rozvojových zemích;

11.   domnívá se, že by Komise měla navrhnout možné zdroje financování navržených opatření v nových členských státech; soudí, že využití prostředků na tyto účely nesmí způsobit snížení podpory určené novým členským státům ve formě přímých plateb a podpory rozvoje venkova;

12.   považuje spolufinancování opatření na prevenci rizik a řešení krizí Komisí, členskými státy, zemědělským sektorem a zemědělskými podniky za přijatelné, pokud je lze učinit povinným a nepovede tak k rozdílům mezi členskými státy a mezi skupinami zemědělců;

13.   vyslovuje se, vzhledem k preventivnímu vlivu opatření pro rozvoj venkova na vznik rizik a vzhledem k jejich nutnosti, proti návrhu Komise financovat řízení rizik a krizové řízení pouze z 1% modulace prostředků; považuje vzhledem k potřebám spíše za nutné navýšení prostředků na prevenci krizí, a to včetně rezervy; navrhuje v této souvislosti výjimku ze zásady ročního rozpočtu, aby bylo možné pokrýt výkyvy potřeb při krizových situacích;

14.   vyzývá Komisi, aby vzhledem ke skutečnosti, že množství prostředků z modulace se pohybuje v jednotlivých členských státech na rozdílných úrovních, zvážila alternativní zdroje financování těchto opatření, které budou na uvážení členských států, například procenta určená na základě brutto hodnoty zemědělské produkce;

15.   vyzývá Komisi, aby vypracovala kvantitativní analýzu, která umožní spolehlivý odhad vlivu stávajícího nedostatku ropy, a také možné scénáře řešení tohoto problému, při nichž bude počítat s možností poskytnout dotaci pro nákup pohonných hmot v obdobích mimořádného růstu cen pohonných hmot; zároveň se domnívá, že by mělo být pro pěstitele zatraktivněno pěstování energetických plodin, a to prostřednictvím významného zvýšení podpory na hektar poskytované podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003(1);

16.   vyzývá Komisi, aby provedla analýzu, jak mohou být zemědělci v rámci přímých plateb a programů rozvoje venkova motivováni k hospodářským metodám a dalším metodám, které snižují rizika;

17.   vyzývá Komisi, aby v rámci všech svých akcí týkajících se řízení rizik a krizového řízení věnovala zvláštní pozornost postavení mladých zemědělců;

18.   domnívá se, že politika pojištění proti krizím v zemědělství by měla být založena na flexibilitě a pluralitním přístupu, neboť volba jednotného modelu řešení krizí není proveditelná, vzhledem ke složitosti pojistných systémů a k národním rozdílům;

K variantě 1: Spolufinancování ze soukromých pojistek v případě přírodních katastrof

19.   domnívá se, že s ohledem na rozmanitost pojišťovacích nástrojů je role pojištění důležitá, protože:

20.   vítá, že Komise zvažuje spolufinancování pojistného placeného zemědělci pro případ přírodních katastrof nebo podporu zajištění; domnívá se, že tato možnost vyžaduje podstatně větší finanční prostředky vynaložené Společenstvím a národními rozpočty než zamýšlené jedno procento modulace; domnívá se, že podmínky pro přístup k této podpoře by měly být velmi jasně stanoveny a že by měla být zvážena také možnost poskytnout prostředky na toto řešení z národních rozpočtů;

21.   má za to, že tento systém již funguje uspokojivě v několika členských státech, a vyzývá Komisi, aby předložila na základě některých vybraných rizik (např. krupobití, sucha, bouře) a s odkazem na určité plodiny (např. obilí, kukuřice, řepka) přesnější analýzy nabídek, cen a konkurence soukromých pojišťoven pro případ přírodních katastrof a nemocí zvířat a porovnala je s dosavadními náklady a kompenzacemi vnitrostátních a evropských orgánů veřejné moci;

22.   vyzývá Komisi, aby vytvořila systém veřejného pojištění jednotlivých odvětví produkce a metod výroby financovaný Evropskou unií, s cílem vytvořit lepší politické rámcové podmínky pro řízení rizik a krizové řízení;

23.   vyzývá Komisi, aby v rámci společné zemědělské politiky vytvořila konzistentní systém zajištění přístupný všem členským státům;

K variantě 2: Vzájemné fondy pro případ rizik

24.   vítá rozhodnutí Komise podporovat fondy pro případ rizik založené na vzájemnosti producentů; poukazuje v této souvislosti na velký význam organizací producentů, které mohou, pokud jde o rozprostření rizik a sdružování zájmů, dosáhnout vůči kapitálovým trhům a soukromým pojišťovnám větší efektivity pojištění;

25.   poukazuje na výhody kolektivní odpovědnosti fondů specifických pro jednotlivé sektory nebo fondů nadsektorových, od kterých je jak s ohledem na společnou infrastrukturu, využití podpory z veřejných prostředků, tak s ohledem na rezervy producentů možno očekávat větší angažovanost, také pokud jde o preventivní opatření;

26.   vyzývá Komisi, aby zhodnotila možnosti pojištění zemědělců systémem soukromého pojištění proti rizikům v případě poklesu cen prostřednictvím termínovaných obchodů s komoditami a pojištěním cen, popř. v případě množstevních ztrát;

27.   považuje doprovodná vnitrostátní a evropská opatření v oblasti daňových úlev a poskytování úvěrů za nezbytná s cílem motivovat k soukromým vkladům a příspěvkům, aby byla usnadněna účast producentů v navrhovaných fondech pro případ rizik; poukazuje především na příkladnou podporu a návrhy Evropského parlamentu, které jsou obsaženy v jeho postoji ze dne 15. listopadu 2000(2) ke společné organizaci trhu s vepřovým masem;

28.   vyzývá Komisi, aby přezkoumala varianty 1 a 2 z hlediska možného rozlišování mezi veřejným a soukromým řízením rizik, a popřípadě odstupňovala podporu podle velikosti podniku a uskutečněných preventivních protikrizových opatření;

K variantě 3: Základní ochrana proti příjmovým krizím

29.   bere na vědomí návrhy Komise na obecnou ochranu proti příjmovým krizím a domnívá se, že by tato otázka měla být projednávána v souvislosti s budoucí revizí SZP;

30.   poukazuje na problematičnost stanovování a uznávání škod a ztrát příjmů, které existují na vnitrostátní úrovni; vychází z toho, že administrativní náročnost takového systému by byla extrémní a způsobovala by vysoké náklady;

31.   vyzývá Komisi, aby stavěla veřejné podpory příjmů v případě krizí jako konkurenci pro soukromé pojistné modely, ale spíše aby vhodnými systémy podávání zpráv a systémy kontroly dosahovala větší spolehlivosti a účinnosti soukromého pojištění;

32.   zdůrazňuje, že by Komise měla především zajistit, aby v případě krize byla k dispozici rychlá a pružná opatření a aby byly minimalizovány časové náročné byrokratické postupy, které mají na účinnost opatření negativní vliv;

o
o   o

33.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. (2) Úř. věst. C 223, 8.8.2001, s. 176.