Legislativní usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů (KOM(2005)0081 – C6-0083/2005 – 2005/0017(COD))
(Postup spolurozhodování: první čtení)
Evropský parlament,
-s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0081)(1),
-s ohledem na čl. 251 odst. 2 a čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0083/2005),
-s ohledem na článek 51 jednacího řádu,
-s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro ústavní záležitosti (A6-0043/2006),
1. schvaluje pozměněný návrh Komise;
2. upřesňuje, že finanční prostředky uvedené v tomto legislativním návrhu jsou čistě orientační do doby, než bude dosaženo dohody o finančním výhledu na rok 2007 a následující roky;
3. vyzývá Komisi, aby po přijetí finančního výhledu potvrdila částky uvedené v návrhu nařízení, nebo dojde-li k úpravě částek, aby předložila upravené částky ke schválení Evropskému parlamentu a Radě, a tak zajistila, že tyto částky nepřekročí strop finančního výhledu;
4. vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;
5. pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.
Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 14. března 2006 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. .../2006 o zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2 a čl. 141 odst. 3 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Rovné postavení žen a mužů je základní zásadou Evropské unie. Články 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie zakazují jakoukoli diskriminaci na základě pohlaví a požadují, aby rovné postavení žen a mužů bylo zajištěno ve všech oblastech.
(2) Článek 2 Smlouvy stanoví, že rovné zacházení pro muže a ženy je jedním z poslání Společenství. Rovněž čl. 3 odst. 2 Smlouvy požaduje, aby Společenství při všech svých činnostech usilovalo o odstranění nerovností a podporovalo rovné zacházení pro muže a ženy a aby tudíž zajišťovalo začlenění dimenze rovného zacházení pro muže a ženy do všech politik Společenství.
(3) Článek 13 Smlouvy dává Radě pravomoc přijmout v rámci všech oblastí působnosti Společenství vhodná opatření k boji proti diskriminaci mimo jiné z důvodu pohlaví.
(4) V čl. 141 Smlouvy je zakotvena zásada rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v otázkách zaměstnání a povolání a dále již existuje ucelený soubor právních předpisů o rovném zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání a pracovní podmínky včetně rovnosti odměňování.
(5) Z první výroční zprávy Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o rovném postavení mužů a žen(3) vyplynulo, že ve většině oblastí politik existují výrazné nerovnosti mezi muži a ženami, že nerovnost žen a mužů představuje multidimenzionální jev, který se musí řešit prostřednictvím uceleného souboru politických opatření, a že pro splnění cílů stanovených v Lisabonské strategii je zapotřebí zvýšeného úsilí.
(6) Zasedání Evropské rady v Nice v prosinci 2000 požadovalo vyšší povědomí, slučování zdrojů a výměnu zkušeností, zejména prostřednictvím zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů.
(7) Studie proveditelnosti vypracovaná pro Komisi(4) dospěla k závěru, že Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů má jasnou úlohu spočívající v provádění některých úkolů, jimiž se stávající orgány v současnosti nezabývají, zejména v oblastech koordinace, centralizace a šíření výzkumných údajů a informací, budování sítí, zvyšování viditelnosti rovného postavení žen a mužů, zdůrazňování hlediska rovného postavení mužů a žen a vývoje nástrojů pro lepší začlenění otázky rovného postavení žen a mužů do všech politik Společenství.
(8) Evropský parlament vyzval Komisi ve svém usnesení ze dne 10. března 2004 o politikách Evropské unie týkajících se rovnosti mužů a žen(5), aby urychlila úsilí vedoucí k založení institutu.
(9) Zřízení Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů podpořila Rada pro zaměstnanost, sociální věci, zdraví a ochranu spotřebitele na svém zasedání ve dnech 1.–2. června 2004(6) a též Evropská rada na svém zasedání ve dnech 17.–18. června 2004, která rovněž požádala Komisi, aby předložila konkrétní návrh.
(10) K tomu, aby Společenství mohlo účinně prosazovat a provádět politiku rovného postavení žen a mužů, zejména v rozšířené Unii, je zapotřebí dokumentace, analýza a šíření objektivních, spolehlivých a srovnatelných informací a údajů o rovném postavení žen a mužů, vývoj vhodných nástrojů pro odstranění všech forem diskriminace na základě pohlaví a začlenění dimenze rovného postavení žen a mužů do všech oblastí politik, podpora dialogu mezi zainteresovanými stranami a zvyšování povědomí mezi občany EU; je tudíž vhodné zřídit Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, který by orgánům Společenství a členským státům napomáhal tyto úkoly vykonávat.
(11)Vzhledem k tomu, že rovného postavení žen a mužů nelze dosáhnout pouze antidiskriminační politikou, ale je třeba také harmonického soužití a opatření prosazujících vyvážené zapojení mužů a žen ve společnosti, mělo by být dosažení tohoto cíle zařazeno mezi úkoly institutu.
(12)Vzhledem k důležitosti zdůrazňování úspěchů žen ve všech oblastech života s cílem dát ženám pozitivní příklad hodný následování by měla být činnost směřující k tomuto cíli také zařazena mezi úkoly institutu.
(13) Pro podporu shromažďování srovnatelných a spolehlivých údajů na evropské úrovni je zapotřebí spolupráce s příslušnými orgány členských států a příslušnými statistickými úřady, zejména s Eurostatem; informace o rovném postavení žen a mužů jsou relevantní pro všechny úrovně v rámci Společenství – místní, regionální, celostátní a úroveň Společenství – dostupnost takovýchto informací bude tudíž orgánům členských států užitečná při tvorbě politik a opatření na místní, regionální a celostátní úrovni v jejich vlastních oblastech působnosti.
(14) Institut by měl spolupracovat co nejužším způsobem se všemi programy a subjekty Společenství, aby bylo zajištěno nejlepší možné využití zdrojů, především s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek(7), Evropskou agenturou pro bezpečnost a zdraví při práci(8), Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání(9) a Agenturou Evropské unie pro základní práva(10).
(15)Institut by měl rozvíjet spolupráci a dialog s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí a s podobnými subjekty, které se snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni a ve třetích zemích.
(16) V souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy je vhodné, aby správní rada byla vytvořena na základě rovnosti, přičemž zvláštní pozornost je potřeba věnovat účasti žen.
(17) Institut musí mít při výkonu svých úkolů maximální nezávislost.
(18) Institut by měl používat příslušné právní předpisy Společenství týkající se přístupu veřejnosti k dokumentům, který stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(11) a ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, kterou stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(12).
(19) Na Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů se vztahuje nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 23. prosince 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(13).
(20) Pokud jde o smluvní odpovědnost institutu, jež se řídí právem vztahujícím se na smlouvy uzavřené institutem, Soudní dvůr by měl mít pravomoc vynést rozsudek podle jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě. Soudní dvůr by měl mít také pravomoc rozhodovat ve sporech týkajících se náhrady škody za jakoukoli újmu vzniklou na základě nesmluvní odpovědnosti institutu.
(21) Za účelem posouzení dopadu institutu, případné potřeby změnit či rozšířit jeho úkoly a harmonogram dalších takových přezkumů by mělo být provedeno nezávislé externí hodnocení.
(22)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.
(23)Čl. 141 odst. 3 představuje specifický právní základ pro opatření k uplatnění zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání. Čl. 13 odst. 2 povoluje přijetí opatření na úrovni Společenství za účelem podpory a prosazování cíle boje proti diskriminaci z důvodu pohlaví nad rámec oblasti zaměstnání. Čl. 141 odst. 3 a čl. 13 odst. 2 proto společně vytvářejí příslušný právní základ pro tento návrh,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Zřízení institutu
Zřizuje se Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů (dále jen "institut").
Článek 2
Cíle
Hlavním cílem institutu je pomáhat orgánům Společenství, zejména Komisi, a orgánům členských států v boji proti diskriminaci na základě pohlaví a při prosazování rovného postavení žen a mužů a zvyšovat informovanost občanů EU o rovném postavení žen a mužů.
Článek 3
Úkoly
1. Za účelem plnění cílů stanovených v článku 2 institut:
a)
analyzuje a šíří příslušné objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace týkající se rovného postavení žen a mužů, včetně výsledků výzkumu a osvědčených postupů, které institutu sdělí členské státy, orgány Společenství, výzkumná střediska, vnitrostátní subjekty zabývající se rovným postavením, nevládní organizace, sociální partneři, příslušné třetí země a mezinárodní organizace, upozorňuje na odvětví, ve kterých nebyl provedeno šetření, a navrhuje iniciativy za účelem nápravy tohoto nedostatku;
b)
spolupracuje s Eurostatem a se všemi příslušnými statistickými úřady, s cílem vyvíjet metody pro zlepšování srovnatelnosti, objektivity a spolehlivosti údajů na evropské úrovni vytvářením kritérií, která zlepší konzistentnost informací, aby tyto úřady braly při shromažďování údajů v potaz otázky rovného postavení žen a mužů;
c)
vyvíjí, analyzuje, hodnotí, šíří a prosazuje využití metodologických nástrojů za účelem podpory začlenění otázky rovného postavení žen a mužů do všech politik Společenství a následných vnitrostátních politik a podporuje uplatňování zásady rovnosti žen a mužů ve všech orgánech a institucích Společenství;
d)
provádí průzkumy situace v Evropě týkající se rovného postavení žen a mužů;
e)
založí a koordinuje Evropskou síť pro rovné postavení žen a mužů uvedenou v článku 7, která zahrnuje střediska, subjekty, organizace a odborníky zabývající se otázkami rovného postavení žen a mužů s cílem podporovat a podněcovat výzkum, optimalizovat využití dostupných zdrojů a prosazovat výměnu a šíření informací;
f)
organizuje ad hoc setkání odborníků s cílem podporovat výzkumnou činnost, podněcovat výměnu informací mezi výzkumnými pracovníky a zajistit, aby bylo do jejich výzkumu vždy zahrnuto hledisko rovného postavení mezi ženami a muži;
g)
za účelem zvýšení povědomí o rovném postavení žen a mužů mezi občany Unie organizuje a podporuje, spolu s příslušnými zainteresovanými stranami, konference, kampaně, a setkání na evropské úrovni;
h)
šíří informace o úspěších, kterých dosáhly ženy ve všech směrech života, zveřejňuje svá zjištění a navrhuje politiky a iniciativy s cílem seznámit veřejnost s těmito příklady úspěchu a vycházet z nich při další činnosti;
i)
rozvíjet dialog a spolupráci s nevládními organizacemi a s organizacemi zabývajícími se rovností příležitostí, s vysokými školami a odborníky, výzkumnými středisky, sociálními partnery a s podobnými subjekty, které se aktivně snaží dosáhnout rovnosti na vnitrostátní a evropské úrovni a ve třetích zemích;
j)
vytváří dokumentační zdroje přístupné pro veřejnost a vyzývá dotčené sociální partnery, aby přispívali k těmto zdrojům jakoukoli související dokumentací, která je v současnosti k dispozici;
k)
poskytuje veřejnoprávním a soukromým organizacím odborné znalosti o zohledňování rovného postavení žen a mužů;
l)
podporuje zákonodárnou činnost orgánů tím, že jím předkládá svá stanoviska nebo doporučení k posílení rovného postavení žen a mužů;
m)
účastní se dialogu na mezinárodní úrovni s orgány a organizacemi odpovědnými za rovné postavení žen a mužů;
n)
poskytuje orgánům Společenství informace o rovném postavení mezi ženami a muži a o uplatňování zásady rovnosti mezi ženami a muži v přistupujících a kandidátských zemích;
o)
šíří příklady osvědčených postupů.
2.O svých činnostech zveřejňuje institut výroční zprávu.
Článek 4
Oblasti činnosti a pracovní metody
1. Institut své úkoly provádí v rámci oblastí působnosti Společenství a vzhledem k přijatým cílům a oblastem priorit stanoveným v jeho ročním programu a s patřičným ohledem na dostupné rozpočtové prostředky.
2. Pracovní program institutu včetně jeho statistické a výzkumné činnosti je v souladu s prioritami Společenství a s pracovním programem Komise.
3. Aby institut zajistil co nejlepší využití zdrojů, bere při výkonu své činnosti v potaz stávající informace z jakéhokoli zdroje, a zejména činnosti, které již vykonaly orgány Společenství a další orgány, subjekty a příslušné vnitrostátní a mezinárodní organizace, a úzce spolupracuje s příslušnými útvary Komise. Institut zajistí přiměřenou koordinaci se všemi příslušnými agenturami Společenství a subjekty Unie, která bude případně stanovena v memorandu o porozumění.
4. Institut zajistí, aby byly šířené informace pro konečné uživatele srozumitelné.
5. Institut může vstupovat do smluvních vztahů, zejména subdodavatelských, s jinými organizacemi za účelem toho, aby mohly plnit jakékoliv úkoly, jež jim svěří.
Informace o všech takových smluvních vztazích, včetně údajů o organizacích, jimž byly zadány určité úkoly a o těchto úkolech, budou uvedeny ve výroční zprávě o činnostech institutu uvedené v čl. 3 odst. 2.
Článek 5
Nezávislost institutu
Institut vykonává svou činnost nezávisle na vnitrostátních orgánech a občanské společnosti a ve vztahu k orgánům Společenství je autonomní.
Článek 6
Právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům
Institut má právní subjektivitu. Má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat a zcizovat movitý či nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Článek 7
Síť pro rovné postavení žen a mužů
1.Za účelem co nejrychlejšího a nejúčinnějšího zřízení sítě definované v čl. 3 odst. 1 písm. e) vyhlásí institut veřejnou výzvu k projevení zájmu, aby sestavil seznam středisek, orgánů, organizací a odborníků zabývajících se rovným postavením žen a mužů a zohledňováním této problematiky ve všech oblastech.
2.Na základě seznamu uvedeného v odstavci 1 přizve správní rada organizace či jednotlivce uvedené na seznamu k účasti v síti.
Článek 8
Přístup k dokumentům
1. Na dokumenty, které má institut v držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Správní rada institutu přijme do šesti měsíců od jeho zřízení pravidla pro provádění nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Proti rozhodnutím přijatým institutem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 může být podána stížnost veřejnému ochránci práv nebo žaloba k Soudnímu dvoru Evropských společenství podle podmínek stanovených v článku 195 a článku 230 Smlouvy.
4.Na zpracování údajů institutem se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001.
Článek 9
Spolupráce s organizacemi na vnitrostátní a evropské úrovni a s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi
1. Aby mohl institut snáze vykonávat své úkoly, spolupracuje s organizacemi a odborníky ve členských státech, např. se subjekty zabývajícími se rovným postavením, výzkumnými středisky, vysokými školami, nevládními organizacemi, sociálními partnery i s příslušnými organizacemi na evropské či mezinárodní úrovni a se třetími zeměmi.
2. Pokud by se ukázalo, že k tomu, aby institut mohl účinně vykonávat své úkoly, jsou zapotřebí dohody s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi, uzavře Společenství postupem podle článku 300 Smlouvy dohodu s mezinárodními organizacemi nebo se třetími zeměmi jménem institutu. Toto ustanovení nebrání ad hoc spolupráci s takovýmito organizacemi nebo třetími zeměmi.
Článek 10
Orgány institutu
Institut se skládá z následujících složek:
a)
správní rady;
b)
ředitele a jeho zaměstnanců;
c)
poradního sboru.
Článek 11
Správní rada
1. Správní rada se skládá:
a)
z devíti členů jmenovaných Radou po konzultaci s Evropským parlamentem, vybraných ze seznamu sestaveného Komisí, který obsahuje podstatně vyšší počet kandidátů, než je počet členů, kteří mají být jmenováni, a navíc zástupce Komise. Seznam sestavený Komisí se spolu s příslušnou dokumentací předává Evropskému parlamentu. Evropský parlament může co nejdříve, nejpozději do tří měsíců od tohoto předání, pozvat tyto kandidáty ke slyšení a svůj názor poskytnout ke zvážení Radě, která pak přistoupí ke jmenování.
b)
ze tří zástupců jmenovaných Komisí, kteří nemají hlasovací právo, z nichž každý zastupuje jednu z následujících skupin:
i)
příslušnou nevládní organizaci na úrovni Společenství, která má oprávněný zájem přispívat k boji proti diskriminaci z důvodu pohlaví a k prosazování rovného postavení žen a mužů;
ii)
organizace zaměstnavatelů na úrovni Společenství; a
iii)
organizace zaměstnanců na úrovni Společenství.
2. Členové správní rady jsou jmenováni tak, aby byly zajištěny nejvyšší standardy způsobilosti a široké spektrum příslušných a mezioborových odborných znalostí v oblasti rovného postavení žen a mužů.
Komise, Evropský parlament a Rada usilují o rovnoměrné zastoupení žen a mužů ve správní radě. V každém případě zajistí, aby žádné z pohlaví nemělo mezi členy správní rady zastoupení nižší než 40 %.
Stejným postupem jsou jmenováni náhradníci, kteří členy zastupují v době jejich nepřítomnosti.
Funkční období je pětileté a může být jednou obnoveno.
Seznam členů správní rady zveřejní Rada v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách institutu a na všech příslušných internetových stránkách.
3. Správní rada volí předsedu a místopředsedu na období dvou a půl roku s možností prodloužení.
4. Každý člen správní rady nebo náhradník v době jeho nepřítomnosti má jeden hlas.
5. Správní rada přijímá rozhodnutí nezbytná pro fungování institutu. Vykonává zejména následující úkoly:
a)
přijímá na základě návrhu vypracovaného ředitelem, uvedeným v článku 12, a po konzultaci s Komisí roční a střednědobé pracovní programy pokrývající tříleté období v souladu s rozpočtem a dostupnými zdroji; program lze v případě potřeby v průběhu roku přezkoumat; první roční pracovní program musí být přijat nejpozději devět měsíců po jmenování ředitele;
b)
přijímá výroční zprávu uvedenou v čl. 3 odst. 2, která zejména porovnává dosažené výsledky s cíli ročního pracovního programu; tato zpráva se nejpozději do 15. června předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní se na internetové stránce institutu;
c)
vykonává disciplinární funkci vůči řediteli a jmenuje ho nebo odvolává podle článku 12;
d)
přijímá návrh ročního rozpočtu a konečný roční rozpočet institutu.
6. Správní rada přijímá na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí vnitřní řád institutu.
7. Rozhodnutí správní rady se přijímají absolutní většinou odevzdaných hlasů. Při rovnosti hlasů má rozhodující hlas předseda.
8. Správní rada přijímá na základě návrhu vypracovaného ředitelem a po konzultaci s Komisí svůj jednací řád.
9. Předseda svolává správní radu minimálně dvakrát do roka. Další schůze svolává předseda ze svého vlastního podnětu nebo na žádost jedné třetiny členů správní rady.
10. Institut každoročně předává Evropskému parlamentu a Radě (dále jen "rozpočtový orgán") jakékoli informace relevantní pro výsledek hodnotících postupů.
11. Ředitelé Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci, Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání a jakékoliv budoucí agentury pro základní práva mohou být případně pozváni, aby se schůzí správní rady zúčastnili jako pozorovatelé a koordinovali příslušné pracovní programy z hlediska zohledňování rovného postavení žen a mužů.
Článek 12
Ředitel
1. V čele institutu stojí ředitel jmenovaný správní radou na základě seznamu kandidátů navrženého Komisí po výběrovém řízení a poté, co byla v Úředním věstníku Evropské unie i na jiných místech zveřejněna výzva k vyjádření zájmu. Před svým jmenováním jsou kandidáti vyzváni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem (příslušnými výbory) Evropského parlamentu a odpověděli na otázky jeho (jejich) členů. Při jmenování ředitele správní rada náležitě přihlédne ke stanovisku Evropského parlamentu.
2. Funkční období ředitele je pětileté. Po zhodnocení může být toto funkční období jednou prodlouženo, a to nejvýše o pět let. Při hodnocení vezme Komise, Evropský parlament a správní rada v úvahu zejména:
-
výsledky dosažené během prvního funkčního období a způsob, jakým jich bylo dosaženo;
-
úkoly a potřeby institutu v následujících letech.
3. Ředitel pod dohledem správní rady odpovídá za:
a)
plnění úkolů uvedených v článku 3;
b)
přípravu a provádění ročních a střednědobých programů činnosti institutu;
c)
přípravu schůzí správní rady;
d)
přípravu a zveřejnění výroční zprávy uvedené v čl. 3 odst. 2;
e)
veškeré personální záležitosti, a zejména za výkon pravomocí stanovených v čl. 14 odst. 3;
f)
záležitosti bězného provozu;
g)
provádění účinných monitorovacích a hodnotících postupů týkajících se činnosti institutu ve srovnání s jeho cíli podle odborně uznávaných norem. Ředitel o výsledcích monitorovacího systému podává každoročně zprávu správní radě.
4. Ředitel za svou činnost odpovídá správní radě a účastní se jejích schůzí, avšak nemá hlasovací právo. Může být také Evropským parlamentem a Radou kdykoliv vyzván, aby se zúčastnil slyšení k jakékoli záležitosti související s činností institutu.
5. Ředitel je zákonným zástupcem institutu.
Článek 13
Poradní sbor
1. Poradní sbor se skládá z členů příslušných orgánů specializujících se na otázky rovného postavení žen a mužů, přičemž každý členský stát nominuje jednoho zástupce.
2. Členové poradního sbora nesmí být členy správní rady.
3. Poradní sbor podporuje ředitele při zajišťování vynikající kvality a nezávislosti činnosti institutu.
4. Poradní sbor je nápomocen řediteli při přípravě ročních a střednědobých programů činností institutu. Představuje mechanismus pro výměnu informací týkajících se otázek rovného postavení žen a mužů a slučování poznatků. Zajišťuje úzkou spolupráci mezi institutem a příslušnými orgány členských států.
5. Poradnímu sboru předsedá ředitel nebo v jeho nepřítomnosti jeho zástupce pocházející z institutu. Poradní sbor se schází pravidelně na vyzvání ředitele nebo na žádost minimálně jedné třetiny svých členů, a to minimálně dvakrát do roka. Jeho pracovní postupy jsou uvedeny ve vnitřním řádu institutu a zveřejňují se.
6. Na práci poradního sboru se podílejí zástupci jednotlivých oddělení Komise.
7. Institut poskytne poradnímu sboru potřebnou technickou a logistickou podporu a pro jeho schůze zajistí sekretariát.
8. Z vlastní iniciativy nebo na základě návrhů členů poradního sboru může ředitel vyzvat odborníky či zástupce příslušných hospodářských odvětví, zaměstnavatelů, odborů, profesních či výzkumných subjektů nebo nevládních organizací mající prokazatelné zkušenosti v oblastech souvisejících s prací institutu ke spolupráci na specifických úkolech a k účasti na příslušných činnostech poradního sboru.
Článek 14
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance institutu se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství, pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla přijatá společně orgány Evropského společenství za účelem uplatňování tohoto služebního a pracovního řádu.
2. Správní rada přijme po dohodě s Komisí nezbytná prováděcí opatření v souladu s ustanoveními článku 110 služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství. Správní rada může přijmout ustanovení, na jejichž základě by mohli být zaměstnáváni odborníci ze členských států dočasně přidělení do institutu.
3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává institut pravomoci převedené na orgán oprávněný ke jmenování.
Článek 15
Příprava rozpočtu
1. Pro každý rozpočtový rok odpovídající kalendářnímu roku se připraví odhad příjmů a výdajů institutu; tento odhad příjmů a výdajů se uvede v rozpočtu institutu.
2. Příjmy a výdaje v rozpočtu institutu jsou vyvážené.
3. Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, náleží mezi příjmy institutu následující:
a)
dotace od Společenství uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);
b)
platby obdržené za poskytnuté služby;
c)
jakékoli finanční příspěvky od organizací nebo třetích zemí uvedených v článku 9;
d)
jakékoli dobrovolné příspěvky od členských států.
4. Výdaje institutu zahrnují mzdy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.
5. Správní rada každý rok na základě návrhu vypracovaného ředitelem připraví odhad příjmů a výdajů institutu na následující rozpočtový rok. Tento odhad, který obsahuje návrh plánu pracovních míst, předá správní rada Komisi nejpozději do 31. března.
6. Komise odhad předá spolu s předběžným návrhem rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.
7. Na základě odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace ze souhrnného rozpočtu do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
8. Rozpočtový orgán schválí položky pro dotaci institutu. Rozpočtový orgán též přijme plán pracovních míst institutu.
9. Rozpočet institutu přijímá správní rada. Rozpočet je konečný poté, co je schválen souhrnný rozpočet Evropské unie. V případě potřeby se rozpočet příslušným způsobem upraví.
10. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s majetkem, jako je pronájem či koupě budov. O takovýchto projektech informuje správní rada Komisi.
Oznámí-li některá složka rozpočtového orgánu záměr předložit stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne, kdy byl projekt oznámen.
Článek 16
Plnění rozpočtu
1. Za plnění rozpočtu institutu odpovídá ředitel.
2. Nejpozději do 1. března po skončení každého rozpočtového roku sdělí účetní institutu prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok účetnímu Komise. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 obecného finančního nařízení.
3. Nejpozději do 31. března po skončení každého rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty institutu spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok Účetnímu dvoru. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za daný rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Poté, co ředitel podle článku 129 obecného finančního nařízení obdrží vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům institutu, vypracuje na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku institutu a předá ji správní radě, aby k ní zaujala stanovisko.
5. Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce institutu stanovisko.
6. Nejpozději do 1. července po skončení každého rozpočtového roku předá ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Ředitel zašle Účetnímu dvoru odpověď na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Tuto odpověď zašle rovněž správní radě.
9. Ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 obecného finančního nařízení.
10. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do 30. dubna roku n + 2 řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.
11. Po konzultaci s Komisí přijme správní rada finanční pravidla vztahující se na institut. Tato pravidla se nesmějí odchýlit od nařízení (ES, Euratom) č. 2343/2002, není-li to výslovně vyžadováno pro fungování institutu a na základě předchozího souhlasu Komise.
Článek 17
Jazyky
1. Na institut se vztahují ustanovení uvedená v nařízení č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství(14).
2. Překladatelské služby, jež jsou zapotřebí pro fungování institutu, v zásadě poskytuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie(15).
Článek 18
Výsady a imunity
Na institut se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství.
Článek 19
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost institutu se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
Soudní dvůr je příslušný rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě, kterou institut uzavřel.
2. V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí institut v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené institutem nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich povinností.
Soudní dvůr je příslušný rozhodovat spory o náhradě těchto škod.
Článek 20
Účast třetích zemí
1. Institut je otevřen účasti zemí, jež s Evropským společenstvím uzavřely dohody, na jejichž základě přijaly a uplatnily zásady právních předpisů Společenství v oblasti, na niž se toto nařízení vztahuje, a které zakazují násilí na ženách, mrzačení ženských pohlavních orgánů, obchodování s lidmi, a podporují řešení konfliktů a účast žen v sociálních, hospodářských a politických rozhodovacích procesech.
2. V rámci příslušných ustanovení těchto dohod se přijmou ujednání upřesňující zejména povahu, rozsah a způsob, jímž se tyto země budou podílet na práci institutu, a to včetně ustanovení týkajících se účasti na iniciativách, jež institut podniká, finančních příspěvků a zaměstnanců. Pokud jde o personální záležitosti, musí být tyto dohody v každém případě v souladu se služebním řádem úředníků Evropských společenství a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství.
Článek 21
Hodnocení
1. Do ...(16) si institut nechá na základě mandátu vydaného správní radou po dohodě s Komisí provést nezávislé externí hodnocení své činnosti. Hodnocení posoudí vliv institutu na prosazování rovného postavení žen a mužů a bude zahrnovat analýzu synergických účinků. Zejména se bude zabývat případnou potřebou upravit nebo rozšířit úkoly institutu, včetně finančních dopadů jakýchkoli změn nebo rozšíření úkolů. Hodnocení vezme v úvahu názory zainteresovaných stran jak na úrovni Společenství, tak na vnitrostátní úrovni.
2. Správní rada po dohodě s Komisí rozhodne o časovém harmonogramu budoucích hodnocení, přičemž vezme v úvahu výsledky hodnotící zprávy uvedené v předchozím odstavci.
Článek 22
Doložka o přezkumu
Komise předá hodnotící zprávu Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní ji. Poté, co bude hodnotící zpráva podrobena analýze, Komise případně předloží návrh na přezkoumání tohoto nařízení. Pokud se Komise bude domnívat, že existence institutu již není z hlediska stanovených cílů opodstatněná, může navrhnout zrušení tohoto nařízení. Evropský parlament a Rada na základě tohoto návrhu zváží, zda je vhodné toto nařízení pozměnit či zrušit.
Článek 23
Správní kontrola
Činnost institutu podléhá dohledu veřejného ochránce práv v souladu s ustanoveními článku 195 Smlouvy.
Článek 24
Zahájení činnosti institutu
Institut zahájí svou činnost co nejdříve a v každém případě nejpozději do ...(17).
Článek 25
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Studie proveditelnosti týkající se Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů, zadaná Evropskou komisí (provedená společností PLS Ramboll Management, DK, 2002).
Nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1111/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 1).
Nařízení Rady (ES) č. 2062/94 ze dne 18. července 1994 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (Úř. věst. L 216, 20.8.1994, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1112/2005 (Úř. věst. L 184, 15.7.2005, s. 5).
Nařízení Rady (EHS) č. 337/75 ze dne 10. února 1975 o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Úř. věst. L 39, 13.2.1975, s. 1), naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2051/2004 (Úř. věst. L 355, 1.12.2004, s. 1).
Členské státy v rámci zasedání Evropské rady v prosinci 2003 požádaly Komisi, aby připravila návrh agentury pro lidská práva rozšířením mandátu Evropského střediska pro sledování rasismu a xenofobie (KOM(2005)0280).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
Nařízení Rady (ES) č. 2965/94 ze dne 28. listopadu 1994 o zřízení Překladatelského střediska pro instituce Evropské unie (Úř. věst. L 314, 7.12.1994, s. 1); naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1645/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 13).