Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2005/2121(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A6-0022/2006

Předložené texty :

A6-0022/2006

Rozpravy :

PV 16/02/2006 - 12
CRE 16/02/2006 - 12

Hlasování :

PV 14/03/2006 - 11.1
CRE 14/03/2006 - 11.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P6_TA(2006)0076

Přijaté texty
PDF 314kWORD 84k
Úterý, 14. března 2006 - Štrasburk
Strategická revize Mezinárodního měnového fondu
P6_TA(2006)0076A6-0022/2006

Usnesení Evropského parlamentu o revizi strategie Mezinárodního měnového fondu (2005/2121(INI))

Evropský parlament,

-   s ohledem na čl. 111 odst. 4 Smlouvy o ES, který se týká zastoupení a postavení Společenství na mezinárodní úrovni v rámci hospodářské a měnové unie,

-   s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o zastoupení a postavení, které Společenství zaujme na mezinárodní úrovni v rámci hospodářské a měnové unie, který předložila Komise dne 9. listopadu 1998 (KOM(1998)0637),

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady ve Vídni ve dnech 11. a 12. prosince 1998,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2001 o mezinárodním měnovém systému – Jak zajistit jeho lepší fungování a vyhnout se budoucím krizím(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 3. července 2003(2) o eurozóně ve světovém hospodářství a o předpokládaném vývoji v příštích letech,

-   s ohledem na zprávu generálního ředitele Mezinárodního měnového fondu (MMF) ze dne 15. září 2005 o střednědobé strategii Fondu(3),

-   s ohledem na rozhodnutí přijatá na setkání ministrů financí zemí G8 dne 11. června 2005 o odpuštění dluhu chudých zemí,

-   s ohledem na článek 178 Smlouvy o vzájemné provázanosti politik prováděných Evropskou unií, které mohou ovlivnit rozvojové země a cíle rozvojové spolupráce,

-   s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu ve dnech 16. a 17. června 2005,

-   s ohledem na zprávu Světové banky o světovém vývoji v roce 2006,

-   s ohledem na sdělení Komise určené Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané "Návrh společného prohlášení Rady, Evropského parlamentu a Komise – Rozvojová politika Evropské unie – "Evropský konsensus" (KOM(2005)0311),

-   s ohledem na deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která vymezuje rozvojové cíle tisíciletí jako kritéria stanovená celým mezinárodním společenstvím s cílem odstranit chudobu,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2005 o úloze Evropské unie při dosahování rozvojových cílů tisíciletí(4),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2005 o celosvětové akci boje proti chudobě: učinit chudobu minulostí(5),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 17. listopadu 2005 o návrhu společného prohlášení Rady, Evropského parlamentu a Komise o rozvojové politice Evropské unie "Evropský konsensus",(6)

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod (A6-0022/2006),

A.   vzhledem k tomu, že od vzniku brettonwoodských institucí došlo k vývoji jejich úlohy a strategického poslání a nyní slouží růstu, rozvoji a finanční stabilitě; vzhledem k tomu, že je nutné podporovat stabilní a solidární mezinárodní měnový a finanční systém,

B.   vzhledem k tomu, že váha jednotlivých členských států vyjádřená jejich hlasovacími právy nebo výší jejich kvót v brettonwoodských institucích již přesně neodráží jejich relativní význam a vzhledem k tomu, že úloha Společenství v těchto institucích dostatečně neodráží jeho význam ve světovém hospodářství a světovém obchodu, nehledě na výši jeho příspěvku ke kapitálu těchto institucí,

C.   vzhledem k tomu, že výše uvedené závěry předsednictví Evropské rady ve Vídni, které znovu potvrzují úlohu MMF jako "základního kamene mezinárodního měnového a finančního systému", pod názvem "Evropa – činitel na mezinárodní scéně – mluvit jedním hlasem" zdůrazňují, že je nutné, aby Společenství hrálo v mezinárodní měnové a hospodářské spolupráci v rámci takových seskupení jako je skupina G7 a Mezinárodní měnový fond plnohodnotnou úlohu, a vyzývají, za prvé aby Evropská centrální banka (ECB) jako orgán Společenství odpovědný za měnovou politiku získala ve výkonném sboru MMF statut pozorovatele, a za druhé, aby postoje Evropského společenství/hospodářské a měnové unie (HMU) k dalším otázkám, které jsou pro HMU zvlášť významné, předkládal výkonnému sboru MMF příslušný výkonný ředitel pocházející z předsednického státu eurozóny, jemuž by byl nápomocen zástupce Komise", zatímco článek 1 výše zmíněného návrhu Komise ze dne 9. listopadu 1998 navrhuje, aby "v kontextu hospodářské a měnové unie bylo Společenství na mezinárodní úrovni zastoupeno Radou s Komisí a ECB",

D.   vzhledem k tomu, že nedostatečná koordinace Společenství a eurozóny spolu se zastoupením roztříštěným mezi několik konstituencí neumožňuje členským státům dostatečně ovlivňovat rozhodnutí přijatá MMF v míře, která odpovídá jejich úhrnné hospodářské váze,

E.   vzhledem k tomu, že je MMF odpovědný svým akcionářům (tj. národním vládám) a ti mají následně odpovědnost vůči svým voličům,

F.   vzhledem k tomu, že stabilizační politiky prováděné MMF jsou nezbytné k vytvoření pevného základu pro růst v příslušných zemích, i když nedosáhly vždy očekávaných cílů (vypouští se); vzhledem k tomu, že zavedené programy změn vyžadují podrobnější vysvětlení, které zajistí zapojení všech národních činitelů, a sledování těchto programů by mělo mít podobu transparentní demokratické kontroly,

G.   vzhledem k tomu, že ačkoliv je obtížné skloubit zásadu národní odpovědnosti s občas početnými podmínkami spojenými s opatřeními na pomoc a snižování dluhů; (vypouští se) tyto podmínky, zejména pak ty, které byly vytvořeny k dosažení lepší správy, jsou nezbytné pro zajištění průhlednosti,

H.   vzhledem k tomu, že MMF získal v rozvojových zemích důležitou úlohu a musel se tomu příslušným způsobem přizpůsobit; vzhledem k tomu, že však podpora rozvoje v nejchudších zemích vyžaduje hledání nových nástrojů pro účinné snížení celkového dluhu a inovativních nástrojů k financování rozvoje a boje proti chudobě v rámci rozvojových cílů tisíciletí; vzhledem k tomu, že tento vývoj vyžaduje jasné a efektivní rozdělení úkolů mezi MMF, Světovou banku a systém OSN a také vysoký stupeň koordinace a spolupráce,

I.   vzhledem k tomu, že výše uvedené závěry předsednictví Evropské rady v Bruselu zdůrazňují, že je důležité "přihlížet k cílům rozvojové spolupráce ve všech politikách, jež Společenství provádí a které mohou mít dopad na rozvojové země", a také "zohlednit sociální rozměr globalizace v jednotlivých politikách a v mezinárodní spolupráci",

1.   zastává názor, že MMF jako instituce hraje i nadále důležitou roli při prosazování vyváženého globálního hospodářského růstu a stability směnného kurzu, při podpoře mezinárodního obchodu a schopnosti členských zemí přizpůsobit se globálnímu trhu a při pomoci členským státům, které mají potíže s platební bilancí;

2.   vítá probíhající revizi strategie MMF; podporuje skutečnost, že se politika MMF nyní orientuje na zdůraznění svého hlavního poslání, jímž je stabilizace výkyvů globálního směnného kurzu a role věřitele poslední instance pro země, které mají vážné problémy s platební bilancí;

3.   konstatuje, že poslání MMF prošlo od svého vzniku značným vývojem, který však nebyl doprovázen dostatečnou reformou řízení této instituce; zdůrazňuje, že přes několik úprav výše kvót a jednotného systému přidělování základních hlasovacích práv se rozdělení kapitálu a hlasovacích práv v posledních letech opozdilo za ostatním vývojem; vyzývá tedy MMF, aby v zájmu vlastní legitimity posoudil možné způsoby rozdělení kvót a hlasovacích práv v rámci svých rozhodovacích orgánů tak, aby lépe odrážely mezinárodní ekonomickou situaci a umožnily rozvojovým a rostoucím ekonomikám získat odpovídající váhu;

4.   poukazuje na to, že hlavními faktory, které brání rozvojovým zemím spolurozhodovat v rámci MMF úměrně podílu světové populace, kterou zastupují, jsou nedostatek hlasů ve Sboru guvernérů (obyvatelé afrických zemí představují 25 % obyvatel členských zemí a mají jen něco více než 4 % hlasů), nedostatek kvalifikované pracovní síly a technické a institucionální kapacity k tomu, aby se mohly smysluplně podílet na jednání a rozhodování;

5.   konstatuje, že doporučení MMF překračují původní makroekonomickou oblast a zasahují do oblasti sociálních politik a politik životního prostředí a že tyto politiky jsou vnitřně spojeny se strukturálními politikami; zdůrazňuje, že makroekonomická stabilita je základní podmínkou řádného vývoje těchto politik; podporuje lepší spolupráci mezi různými institucemi odpovědnými za vytváření takových politik;

6.   domnívá se, že výjimečné postavení MMF by jej mělo vést k výběru zaměstnanců s různorodějším původem, kteří budou i nadále odvádět vynikající práci a umožní mu rozhodujícím způsobem přispívat k naplňování rozvojových cílů tisíciletí;

7.   konstatuje, že vzhledem k postupujícímu otevírání kapitálových trhů a liberalizaci pohybu kapitálu je těžké vyhnout se výskytu finančních krizí; proto zdůrazňuje, že je třeba, aby MMF prováděl systematický dohled nad všemi členskými zeměmi;

8.   domnívá se, že přetrvávající světová nerovnováha v oblasti obchodu a směnných kurzů vyžaduje posílení dozorčí úlohy MMF, která je důležitá jak pro předvídání globální finanční nestability a při jejím snižování, tak při poskytování poradenství jednotlivým zemím o politikách spojených s finanční stabilitou, hospodářským růstem, směnnými kurzy a akumulací rezerv; zastává názor, že MMF může provádět systematický dozor a poskytovat poradenství k žádoucím činnostem zabraňujícím výskytu finančních krizí pouze tehdy, pokud budou členské státy pravidelně zveřejňovat své úplné statistiky týkající se např. finančních rezerv a objemu peněz v oběhu;

9.   trvá na tom, že evropské postoje v zastoupení Evropské unie v rámci MMF musí být lépe koordinovány; vyzývá členské státy, aby směřovaly k vytvoření jediné konstituence – z počátku například euro konstituence – s cílem zajistit do budoucnosti jednotné evropské zastoupení, které by zahrnovalo předsednictví Rady Ecofin a Komisi a podléhalo by kontrole Evropského parlamentu;

10.   konstatuje, že politikám přizpůsobení MMF se někdy nepodařilo zabránit rozšiřování a opakování krizí; v této souvislosti lituje všech neúspěšných pokusů o podporu ekonomicky spolehlivých politik určených k předcházení krizí; připomíná, že inflace není jediným hospodářským problémem rozvojových zemí a že by politiky MMF měly vést k naplňování cílů makroekonomické stability a udržitelného růstu; navrhuje, aby byla definována podmíněnost v rámci lepší spolupráce se specializovanými institucemi OSN a koordinována mezi mezinárodními dárci;

11.   konstatuje, že k udržitelnému rozvoji je nezbytná existence garantovaných makroekonomických politik; v souvislosti s tím tvrdí, že makroekonomická stabilita není neslučitelná se spravedlivým rozdělením růstu;

12.   uznává, že podmínky stanovené MMF byly v některých případech příliš přísné a ne vždy odpovídaly konkrétní místní situaci; zdůrazňuje však, že je třeba, aby byly půjčky dobře využívány, přičemž bude zohledněna pozice demokraticky zvolených institucí přijímající země;

13.   je si vědom probíhajícího hodnocení podmínek MMF pro půjčky zemím s nízkými příjmy; doporučuje, aby se hodnocení přednostně zaměřilo na snižování chudoby, které je cílem všech půjček MMF zemím s nízkými příjmy;

14.   zdůrazňuje, že princip vlastnictví partnerské země musí být středem rozvojové spolupráce; vyzývá tedy MMF, aby při posuzování podmínek k poskytování půjček bral v úvahu, že prioritou je odstranění chudoby a nijak neztěžoval dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

15.   podporuje postupnou a stabilní liberalizaci finančních systémů rozvojových zemí přizpůsobenou jejich institucionální kapacitě a umožňující účinnou regulaci a řízení pohybu kapitálu;

16.   podporuje názor, že by se MMF měl více zaměřit na analýzu vývoje finančních a kapitálových trhů a jeho důsledků jak na domácí, tak na globální finanční stabilitu;

17.   naléhá na to, že by rozvojové země neměly být nuceny plně a bez omezení otevřít své trhy cizím dovozům a že by měly mít po omezenou dobu možnost zavést ochranná opatření pro některá odvětví, aby jim byl umožněn plynulý rozvoj; naléhá na evropské ředitele ve Výkonném sboru MMF, aby se ujistili, že zbývající podmínky nebudou nutit země s nízkými příjmy, aby jednostranně otevřely své trhy nad rámec dohod WTO nebo nebudou omezovat jejich možnost jednat v rámci WTO podle vlastního uvážení a dle vlastních podmínek o stupni otevření trhu, k němuž jsou připraveny se zavázat; dále žádá MMF, aby zajistil dostatečnou míru flexibility při uplatňování tržních podmínek, jež přijímajícím zemím umožní stanovit míru otevřenosti jejich trhu; domnívá se ovšem, že úplné začlenění do světového trhu v konečném důsledku nabízí výrazné možnosti růstu rozvojových zemí, nově industrializovaných zemí a industrializovaných zemí;

18.   žádá MMF, aby pokračoval ve svém úsilí o zvýšení transparentnosti a budování institucionální struktury odpovídající jeho poslání a měnícím se podmínkám mezinárodní finanční politiky; lituje, že se nevládní organizace a národní parlamenty dostatečně nezapojují do vymezení podmínek; zdůrazňuje, že je na zástupcích každé země, aby definovali a učinili zásadní hospodářské volby, jako je rozvojová strategie a boj proti chudobě;

19.   zdůrazňuje roli MMF při slaďování evropských a národních rozvojových politik zaměřených na boj proti chudobě prostřednictvím komplexního přístupu založeného na myšlence, že obchodní a měnové politiky nejsou cílem samy o sobě, nýbrž prostředky pro boj s chudobou;

20.   vyzývá členské země EU k používání stávajícího systému konstituencí, aby bylo zajištěno, že konstituence, do kterých patří, náležitě podpoří rozvojový program zaměřený na dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 a že věnují zvláštní pozornost technické a institucionální zaostalosti rozvojových zemí ve své volební skupině a poskytnou jim nezbytnou technickou pomoc k překonání těchto problémů;

21.   vyzývá ke zlepšení koordinace a soudržnosti politik MMF, Světové banky, WTO, ECB, dalších mezinárodních organizací a Evropské unie, zvláště pokud jde o nástroje vytvářející vazby mezi různými trhy, jako jsou tzv. "integrovaný rámec", "mechanismus obchodní integrace", "program snižování chudoby a podpory růstu (PRGF)" a nedávno přijaté nástroje politické podpory (Policy Support Instruments – PSI), jejichž cílem je zajistit, aby liberalizace trhu měla pozitivní vliv na zmírňování chudoby; žádá o větší soudržnost mezi programy MMF a rozvojovými cíli tisíciletí; v souvislosti s tím upozorňuje na rozporuplnost v postoji MMF, který přesto, že je odpovědný pouze za jedno specifické hledisko veřejné činnosti, hraje důležitou, ne-li hlavní roli při uplatňování strategií prováděných všemi zúčastněnými stranami;

22.   je pevně přesvědčen, že transparentnost MMF a přidělování jeho finančních prostředků by mělo být zlepšeno prostřednictvím posílené parlamentní kontroly prováděné členskými zeměmi;

23.   vítá důraz, který MMF klade na zlepšení úrovně vzdělávání a zdravotnictví v rozvojových zemích; zdůrazňuje, že nejjistějším prostředkem ke snížení nerovnosti v přístupu ke službám a základním právům, jako je vzdělávání a zdravotnictví, zůstává lepší správa a řízení, boj proti korupci a efektivní využívání zdrojů;

24.   trvá na tom, že mezinárodní finanční stabilitu lze prosazovat pouze v případě, že reforma MMF půjde ruku v ruce s udržitelnou rozpočtovou politikou a dobře uzpůsobenou platební bilancí v každé členské zemi;

25.   shledává nápadný rozdíl mezi vahou nátlakových prostředků, které může MMF využít vůči rozvojovým zemím nebo zemím v procesu transformace, a nemohoucností MMF významně ovlivňovat politiky průmyslových zemí, jejichž rozpočtová politika a platební bilance částečně nesplňují kritéria stanovená MMF, a mohou tak ohrozit mezinárodní finanční stabilitu;

26.   vítá rozhodnutí MMF a Světové banky prodloužit trvání iniciativy HIPC (iniciativa na podporu velmi zadlužených chudých zemí); uznává různorodé dopady programů HIPC a historické zkušenosti s restrukturalizací a rušením dluhů; navrhuje, aby MMF vytvářel politiky, které by v budoucnu umožnily vyhnout se novým krizím způsobeným dluhy;

27.   upozorňuje na nový rámec pro udržitelnost dluhů pro země s nízkým příjmem přijatý MMF a Světovou bankou v dubnu 2005 pro země s nízkými příjmy; vítá skutečnost, že se nový rámec zaměřuje na zařazení dluhu do středu rozhodovacího procesu mezinárodních finančních institucí; lituje, že návrh jako celek se blíže nezabývá problémem dlouhodobé, skutečné udržitelnosti ve smyslu vytváření podmínek, které by zemím s nízkými příjmy umožnily dosáhnout rozvojových cílů tisíciletí;

28.   obecně vítá program MMF pro snižování chudoby a podpory růstu;

29.   podporuje výzvu generálního tajemníka OSN, kterou přednesl při příležitosti Dialogu na vysoké úrovni o financování rozvoje, jež se konal v roce 2005, aby byla znovu definována udržitelnost dluhů jako úroveň dluhů, která umožní zemi dosáhnout do roku 2015 rozvojových cílů tisíciletí bez zvýšení podílu dluhu, což vyžaduje větší propojenost mezi snižováním dluhů a nesplněnými požadavky na financování rozvoje; lituje proto, že v novém rámci pro udržitelnost dluhů pro země s nízkým příjmem, MMF nadále definuje udržitelnost dluhů především z hlediska podílu vývozu (což je nespolehlivý ukazatel udržitelnosti dluhů v zemích, pro něž je charakteristická velká zranitelnost při krizích a nečekané výkyvy zisků z vývozu), že zde chybí reálné hodnocení zranitelnosti a neexistuje systematická analýza, která by spojovala výhody iniciativy HIPC a dalších finančních prostředků potřebných k dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

30.   vítá snahy multilaterálních institucí zapojit se do financování snižování dluhu v rámci dohody uzavřené státy G8; je si současně vědom, že tato nezbytná účast nesmí těmto institucím způsobit finanční potíže;

31.   vybízí ke zlepšení spolupráce mezi MMF, Evropským parlamentem a národními parlamenty zejména v rozvojových zemích v zájmu zvýšení transparentnosti, demokratické odpovědnosti a legitimity MMF a jeho politik a žádá o zveřejňování podrobnějších zápisů výkonného výboru MMF;

32.   zdůrazňuje význam pravidelného kontaktu mezi výkonnými řediteli MMF a národními zástupci ze zemí jejich původu;

33.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, MMF, organizacím OSN, ECB a guvernérům MMF z členských zemí EU.

(1) Úř. věst. C 112 E, 9.5.2002, s. 140.
(2) Úř. věst. C 74 E; 24.3.2004, s. 871.
(3) http://www.imf.org/external/np/omd/2005/eng/091505.pdf
(4) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, s. 311.
(5) Přijaté texty, P6_TA(2005)0289.
(6) Přijaté texty, P6_TA(2005)0446.

Právní upozornění - Ochrana soukromí