Evropský parlament,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů "i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost" (KOM(2005)0229) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise o rozšířeném posouzení dopadů (SEK(2005)0717),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice)(1),

-   s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 460/2004 ze dne 10. března 2004 o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací(2),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů " Přístupnost elektronických technologií" (KOM(2005)0425),

-   s ohledem na zprávu Fóra pro digitální předěl ze dne 15. července 2005 o širokopásmovém připojení a veřejné podpoře v oblastech s nedostatečným zajištěním poskytování služeb elektronické komunikace,

-   s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů "Tržní přístup ke správě spektra v Evropské unii" (KOM(2005)0400),

-   s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu "Výhledová politika rádiového spektra pro Evropskou unii – druhá výroční zpráva" (KOM(2005)0411),

-   s ohledem na stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra k sekundárnímu obchodování s právy využívat rádiové spektrum ze dne 19. listopadu 2004,

-   s ohledem na závěry předsednictví, které byly přijaty na zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na strategii udržitelného rozvoje v EU přijatou na zasedaní Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001,

-   s ohledem na pracovní dokument Komise "Začlenění zřetele na životní prostředí do dalších oblastí politik – hodnocení Cardiffského procesu" (KOM(2004)0394),

-   s ohledem na závěry 2695. schůze Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energie o strategii i2010, která se uskutečnila ve dnech 1. až 5. prosince 2005,

-   s ohledem na 25 národních reformních programů připravených členskými státy na žádost výše uvedené bruselské Evropské rady,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 23. června 2005 o informační společnosti(3) a na své usnesení ze dne 1. prosince 2005 o regulaci a elektronických komunikačních trzích v Evropě 2004(4),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Hospodářského a měnového výboru (A6-0036/2006),

A.   vzhledem k tomu, že EU nemůže dosáhnout lisabonských cílů, pokud členské státy nepodniknou rozhodné kroky k plné realizaci strategie i2010,

B.   vzhledem k tomu, že předběžný přehled 25 národních reformních programů ukazuje, že členské státy obecně řečeno přijaly výzvu "výzkumu, rozvoje a inovace", a vzhledem k tomu, že většina členských států také považuje elektronickou správu za vhodný způsob, jak zlepšit účinnost veřejné správy a veřejných služeb,

C.   vzhledem k tomu, že společně s Komisí jsou za úspěšnost iniciativy i2010 zodpovědné také členské státy a další zúčastněné strany,

D.   vzhledem k tomu, že správné a včasné uplatňování současného rámce je základním předpokladem otevřeného, konkurenceschopného a inovačního trhu služeb elektronických komunikací; vzhledem k tomu, že postupy pro provedení rámce ve vnitrostátním právu a jeho uplatňování se v jednotlivých členských státech výrazně liší,

E.   vzhledem k tomu, že EU zůstává pozadu v oblasti výzkumu informačních a komunikačních technologií (IKT), do nějž investuje pouze 80 EUR na hlavu ve srovnáním s 350 EUR v Japonsku a 400 EUR v USA, a musí tedy zvýšit investice do výzkumu a inovace a naléhat na členské státy, aby zvýšily své výdaje na výzkum a inovaci v oblasti IKT, aby překonala rozdíly,

F.   vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby informační a komunikační technologie využívali jednotlivci, veřejné služby a podniky, zejména malé a střední podniky, aby byly plně využity výhody, které nabízí výzkum a inovace,

G.   vzhledem k tomu, že počet uživatelů širokopásmového připojení se během posledních dvou let téměř zdvojnásobil, avšak vzdálené a venkovské oblasti mají k dispozici méně kvalitní služby, neboť připojení je soustředěno do hustě osídlených oblastí,

H.   vzhledem k tomu, že výhody, které poskytují informační a komunikační technologie, musí být zpřístupněny všem lidem, a to i skupinám s různým vzděláním a různým sociálním a věkovým skupinám bez ohledu na pohlaví,

I.   vzhledem k tomu, že všichni občané mají právo na přístup k volně dostupné mediální sféře s rozmanitým a vysoce hodnotným obsahem,

J.   vzhledem k tomu, že by Komise měla při vývoji technických a regulačních nástrojů zajistit, že bude zohledněna rovnost pohlaví; vzhledem k tomu, že by Komise a členské státy měly učinit konkrétní opatření, která podpoří zvýšení počtu žen mezi studenty technických oborů souvisejících s oblastí IKT a která zajistí, že ženy získají přístup k novým pracovním příležitostem v oblasti IKT a ve sdělovacích prostředcích na všech úrovních, a že by se měla věnovat zvláštní pozornost situaci žen ve venkovských, ostrovních, horských a odlehlých oblastech a ženám vystaveným nejvíce ohrožujícím situacím,

K.   poukazuje na to, že řádná správa IKT a informační společnosti může přispívat ke zmenšování sociálních rozdílů a digitálního předělu a podporovat sociální a územní soudržnost,

L.   vzhledem k tomu, že digitální konvergence má potenciál zprostředkovat zákazníkům celou řadu kvalitnějších služeb a bohatý obsah, a proto je nutné zlepšit a posílit bezpečnou infrastrukturu a vytvořit příznivé a bezpečné prostředí, které stimuluje konkurenční uplatnění těchto sbližujících se služeb,

M.   vzhledem k tomu, že informační a komunikační technologie mohou mít přímý pozitivní dopad na životní prostředí, ale také nepřímé důsledky pro společnost a hospodářství,

N.   vzhledem k tomu, že rádiové spektrum je klíčovým zdrojem mnoha základních služeb ve společnosti, a proto jeho účinné a koherentní využívání může EU pomoci při plnění lisabonských cílů, pokud bude zajištěno, že službám obecného hospodářského zájmu bude poskytnut odpovídající přístup ke spektru, které bude náležitě chráněno před nežádoucími zásahy, neboť představuje optimální způsob, jak podněcovat růst, konkurenceschopnost a zaměstnanost,

O.   vzhledem k tomu, že plnění lisabonských cílů vyžaduje, aby EU, členské státy a podniky vynakládaly jasné, konkrétní a stejnoměrné investice do informačních a komunikačních technologií,

P.   vzhledem k tomu, že je pro členské státy nezbytné, aby odpovídajícím způsobem investovaly do flexibilního regulačního rámce, který podporuje práva občanů a který aktérům v tomto odvětví poskytuje dobrý základ pro uvádění nových vynálezů na trh,

1.   domnívá se, že svoboda přístupu a svoboda využívání znalostí představují základní kritérium umožňující demokratický vývoj a potřebnou technologickou inovaci společnosti založené na znalostech, jak to bylo prosazováno v Lisabonu;

2.   domnívá se, že bez překonání digitálního předělu, a tedy bez možnosti všech občanů mít přístup ke znalostem, využívat je a podílet se na jejich tvorbě, se nepodaří vytvořit společnost založenou na znalostech, nýbrž dojde ke kulturnímu a průmyslovému úpadku celé EU;

3.   žádá Komisi, aby na občany nepohlížela nejen jako na pasivní uživatele obsahu digitálních informací, ale také jako na tvůrce znalostí, a aby připravila program a příznivé právní prostředí pro to, aby z nich učinila aktivní účastníky společnosti založené na znalostech, čímž dosáhne lisabonských cílů;

4.   naléhá na Komisi, aby přijala konkrétní a inovační postoj v rámci reformy právních předpisů týkajících se informačních a komunikačních technologií, který zohlední budoucí vývoj a který musí být považován za výrazně širší koncept, než je tomu ve sdělení Komise, a bude zahrnovat práva spotřebitelů a uživatelů; domnívá se, že je nezbytné, aby ve všech dalších návrzích byly pojmy užívané Komisí – "služby informační společnosti", "média", "mediální služby" a "audiovizuální služby" – přesně definovány;

5.   trvá na tom, že veškeré evropské právní předpisy týkající se komunikačních a informačních aspektů musí být technologicky neutrální, aby zaručily, že nové vynálezy a osoby pracující v této oblasti budou mít co nejsnadnější přístup na trh;

6.   zdůrazňuje, že přechod od analogového vysílání k digitálnímu prospívá šíření různých forem přenosu, a proto měl by být proveden prostřednictvím koordinovaných politik a přiměřeného právního rámce s cílem čelit uniformizaci, ke které může docházet v důsledku koncentrace médií;

7.   vyzývá členské státy, aby investovaly větší částky do výzkumu využití informačních a komunikačních technologií ve veřejných službách, jako je zdravotnictví, vzdělávání a veřejná správa, které díky IKT budou moci lépe vycházet vstříc budoucím potřebám v oblasti sociálních služeb, a kdy IKT rovněž usnadní spolupráci při rozvoji panevropských služeb;

8.   domnívá se, že v informační společnosti musí veřejné služby odpovídat stále náročnějším potřebám jednotlivců i skupinových uživatelů, a proto je třeba, aby na ně dodavatelský průmysl reagoval odpovídajícím způsobem s cílem poskytovat účinné služby "na míru";

9.   vzhledem k tomu, že investice určené na IKT jsou rozhodujícím faktorem pro růst a produktivitu, vyzývá členské státy a podniky, aby podporovaly vyšší investice do IKT a zmenšily tak rozdíly ve výkonnosti ve srovnání s našimi konkurenty;

10.   uznává, že IKT představují jeden z nejdůležitějších nástrojů nezbytných k tomu, aby se z rozvojových zemí staly mocnosti celosvětového významu;

11.   je nicméně znepokojen skutečností, že Komise nadále určuje svou strategii a připravuje politiky pro vytváření pracovních příležitostí na základě málo spolehlivých či zcela nespolehlivých statistických údajů; připomíná, že zatímco v oblasti IKT růst pokračuje, v případě zaměstnanosti nebyl podobný růst zaznamenán; připomíná, že úroveň zaměstnanosti v EU je v současné době o sedm bodů nižší, než bylo stanoveno v lisabonských cílech; vyzývá Komisi, aby provedla hloubkovou statistickou analýzu dopadů technologických změn na trh práce v odvětví IKT v EU;

12.   připomíná význam digitální konvergence a podporuje odstranění překážek hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje jednotlivých států, což je cíl stanovený na světovém summitu o informační společnosti v roce 2005 (tuniský závazek ze dne 18. listopadu 2005);

13.   vyzývá členské státy a Komisi, aby při hodnocení stabilizačních a konvergenčních programů členských států důkladně prozkoumala význam a roli IKT pro růst, zaměstnanost a fungování hospodářské a měnové unie;

14.   připomíná, že jak cíle iniciativy i2010 pro informační společnost, tak i cíle lisabonské agendy vyžadují, aby byly patřičně zohledněny ve finančním výhledu na období 2007–2013;

15.   znovu zdůrazňuje význam transparentních a likvidních kapitálových trhů pro malé a střední podniky, začínající podniky a odvětví IKT obecně, neboť snižují náklady na získání finančních prostředků; podporuje zejména mikroúvěry a další formy rizikového kapitálu;

16.   upozorňuje na stále značný nedostatek kultury podnikání a ochoty podstupovat riziko v EU; žádá odstranění administrativní zátěže pro malé a střední podniky a začínající podniky a finanční úlevu v počáteční fázi podnikání;

17.   znovu upozorňuje na význam informační společnosti i2010 v boji s regionální a sociální nerovnováhou v členských státech, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise "Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007–2013" (KOM(2005)0299);

Cíl 1: Jednotný evropský informační prostor

18.   shledává, že v zájmu růstu a rozvoje v EU je stejně důležité zajistit široké využití stávajících znalostí a technologií ve všech činnostech a ve všech oblastech každé činnosti, ať už ve veřejné správě, v obchodě nebo v každodenním životě občanů, jinými slovy vznik všudypřítomné informační společnosti, jako získávání nových znalostí v oblasti IKT;

19.   zdůrazňuje, že program i2010 představuje rozhodující etapu při vzniku informační společnosti, která má umožnit všem, aby se díky přístupu k technologiím a znalostem a díky interaktivní povaze a novým formám sdružování, které sítě nabízejí, stali aktivními účastníky, uživateli a svobodně se rozhodujícími kritickými občany; upozorňuje na to, že nástup informační společnosti přináší nové povinnosti pro ty, kteří působí v oboru informačních a komunikačních technologií, a dále nové možnosti, jak mohou občané náležející k obzvláště zranitelným skupinám (starší lidé, zdravotně postižení, osamělí nebo lidé nacházející se ve sociálně obtížné situaci) uplatňovat svá práva, která jim umožňují plně těžit z rozvoje nových IKT; naléhá na Komisi a členské státy, aby přispěly k tomu, že technologie bude pro občany dostupnější a bude v souladu s morálními požadavky společnosti;

20.   rozhodně podporuje i2010 jako nový strategický nástroj na ustanovení rámce pro všechny iniciativy spojené s IKT v EU; doporučuje, aby se nezapomínalo, že není možné definovat prostor pro informační společnost v EU, aniž by byl zohledněn mezinárodní vývoj v této oblasti;

21.   trvá na tom, že musí být zohledněna horizontální povaha informačních a komunikačních technologií, která vyžaduje spolupráci a koordinaci činností na úrovni EU i členských států a také vytváření pobídek pro zástupce tohoto sektoru vytvářet a využívat nové vynálezy;

22.   trvá na tom, že evropské a vnitrostátní právní předpisy by měly podporovat konkurenci, aby tak odrážely horizontální povahu IKT, a měly by usilovat o to, aby nevznikaly a nezachovávaly se vertikální systémy, které škodí konkurenci a inovaci; poznamenává, že vertikální systémy mohou spotřebitelům znemožnit využívat výhody, které nabízí konkurence;

23.   naléhá na Komisi a členské státy, aby jako cíl stanovily pružnost, jednoduchost a rychlé a souběžné zavádění právních předpisů v této oblasti a s tím také jejich rychlé přizpůsobení novým potřebám vyplývajícím z vývoje technologií; je toho názoru, že právní předpisy by měly podporovat získávání znalostí, vývoj nových technologií, investice do produkce, zařízení, sítí a síťových služeb v oblasti informačních a komunikačních technologií, dále by měly podporovat konkurenci, využívání informační technologie a informačních služeb, bezpečnost informací a konečně malé a střední podniky, aby zastávaly klíčovou roli v této oblasti;

24.   připomíná, že Komise je povinna zaručit a podpořit pluralitu médií prostřednictvím výkladu a uplatňování opatření týkajících se infrastruktury elektronických médií; připomíná Komisi svou opakovanou žádost o vypracování zelené knihy o koncentraci vlastnictví sdělovacích prostředků a o dodržování zásad svobody informací a pluralismu, která by v této době prudkých technologických a tržních změn podpořila diskusi o základních otázkách; lituje, že tento bod není uveden v pracovním plánu i2010; vyzývá Komisi, aby vytvořila regulační rámec pro internet, jelikož má zásadní význam pro fungování hospodářství založeného na znalostech;

25.   trvá na tom, že právní předpisy by měly usilovat o zrychlení vývoje, o rozmanitost informační společnosti a o šíření výhod informační společnosti pro společnost jako celek;

26.   konstatuje, že je mimořádně důležité, aby byl lidem zajištěn co nejširší přístup k vysoce kvalitnímu obsahu a službám, bez ohledu na to, kde využívají zvolené technologie, přičemž se přihlédne k omezením plynoucím z okolností; dále poznamenává, že uživatelé (spotřebitelé, občané) jsou připraveni přijmout nové služby a technické nástroje pouze za předpokladu, že jejich použití považují za snadné a smysluplné z hlediska obsahu;

27.   připomíná, že rozvoj účinné a všudypřítomné informační společnosti předpokládá všeobecné zajištění širokopásmové a bezdrátové technologie, která vyžaduje další podporu na úrovni členských států, a vyzývá k podněcování investic do společných projektů, k ochraně práv duševního vlastnictví a podpoře digitálních médií; domnívá se, že uživatel by měl mít rovněž možnost změnit poskytovatele připojení, aniž by musel změnit adresu elektronické pošty;

28.   uznává, že širokopásmové připojení je nezbytnou podmínkou pro rozvoj všudypřítomné informační společnosti; domnívá se, že toto připojení by mělo být závazným cílem konvergence mezi členskými státy a jejich regiony;

29.   připomíná, že přechod k všudypřítomné informační společnosti zároveň podpoří udržitelný rozvoj, k němuž se EU zavázala; domnívá se, že informační a komunikační technologie by měly snížit zátěž pro životní prostředí a využívání přírodních zdrojů a měly by přispívat k rozvoji společnosti;

30.   uvědomuje si rostoucí význam práv na duševní vlastnictví jako nástroje obchodní politiky, pokud jde o otázky volného obchodu, a požaduje, aby byla přijata opatření na ochranu práv výrobce a potírání nezákonného a pirátského obsahu; domnívá se, že je to jediný způsob, jak zabezpečit a podpořit vývoj obsahu; upozorňuje na rostoucí tendence v USA používat právní předpisy týkající se vlastnictví patentů a duševního vlastnictví jako nástroj ochranářství obchodní politiky;

31.   vyzývá Komisi, aby jasně vymezila kroky na zajištění ochrany před škodlivým obsahem a v tomto ohledu aby mimo jiné podpořila roli Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací;

32.   vyzývá Komisi, aby při přehodnocování právních předpisů zahrnula opatření zajišťující zásadu obezřetnosti, pokud jde o zdraví, ochranu spotřebitele a otázky životního prostředí, a to ve spolupráci s dalšími institucemi, jako je např. Světová zdravotnická organizace;

33.   vyzývá Komisi, aby při přehodnocování právních předpisů stanovila kvalitativní kritéria, jako jsou ochrana dětí a svoboda volby spotřebitele;

34.   bere na vědomí, že Komise přijala návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 89/552/EHS o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících provozování televizního vysílání (KOM(2005)0646), která si klade za cíl modernizaci tzv. směrnice Televize bez hranic, která má vzhledem k vývoji EU směrem k evropské informační společnosti zásadní význam; zdůrazňuje, že tato směrnice musí být přizpůsobena změnám ve světě navzájem se sbližujících médií a že tato skutečnost musí být náležitě zohledněna, i co se týče jejího rozsahu; poznamenává, že by se tak mělo přispět k vytvoření příznivého prostředí pro evropský průmysl, neboť se zruší zbytečná pravidla a více se přiblíží všudypřítomné informační společnosti; dále uznává, že se propojení mezi regulací obsahu a regulací infrastruktury, které umožňuje právní rámec pro elektronické komunikace, velmi osvědčilo, a proto by mělo být zachováno i v budoucnosti;

35.   naléhá na Komisi, aby neprodleně podpořila konkrétní činnosti, které zajistí a podpoří vytvoření evropského obsahu a jeho distribuci; zastává názor, že je nutné zajistit pokračování stávajících podpůrných programů a uznat jejich nezbytnost při vytváření informační společnosti; trvá na tom, že by mělo být podporováno panevropské vysílání, jako např. EuroNews; zdůrazňuje, že produkce obsahu, který respektuje kulturní a jazykovou rozmanitost, je příležitostí pro podporu nových dovedností a vytváření nových pracovních míst, zejména v oblasti designu a produkce na území všech 25 členských států, a že tato nová povolání by se měla rozvíjet v harmonizovaném regulačním rámci, který jim zajistí hospodářskou a právní jistotu;

36.   domnívá se, že jakékoli zavedení tržního přístupu ke spektru by vyžadovalo podporu regulačních orgánů, operátorů a dalších zúčastněných stran a varuje před tím, aby politika radiového spektra nebyla ponechána výhradně v rukou tržních sil; je však toho názoru, že spektrum by mělo být flexibilně a účinně regulováno v souladu s pravidly, která udržují tempo s velmi rychle se měnícími požadavky trhu; navrhuje, aby jakékoli změny vycházely z důkladné analýzy a nápravy stávajících problémů, přičemž bude náležitá pozornost věnována zájmům členských států, a aby se v této souvislosti vždy dbalo na vyvarování se zbytečných zásahů; poznamenává, že poplatky v aukcích spektra 3G zpomalily zavedení mobilních sítí třetí generace a podobným situacím je nutné zamezit;

37.   domnívá se, že nejdůležitější otázkou politiky rádiového spektra je snaha o dosažení flexibilní regulace a odpovídající a dostatečné harmonizace v oblasti rádiového spektra na úrovni EU; konstatuje, že správa rádiového spektra by měla usilovat o to, aby se nové vynálezy a představitelé sektoru, včetně regionů, dostávali na trh co možná nejjednodušeji a aby se usnadnil rozvoj médií Společenství; konstatuje, že dodržování nařízení o rozhraní je v digitálním prostředí zcela nezbytné;

38.   připomíná, že zlepšení bezpečnosti sítí je nezbytný předpoklad pro zvýšení důvěry v síťové služby, obchodní služby a služby elektronické správy; naléhá na to, aby byla prosazována bezpečnost sítí technickými a legislativními prostředky a pomocí vzdělávání, tj. vytvořením celoevropské strategie pro bezpečnost informací a zavedením každoročního Evropského dne pro bezpečnost informací s úmyslem zvýšit povědomí občanů o bezpečnosti informací, a přičemž bude zajištěno, že tato bezpečnost nepovede k omezení svobody projevu a práv občanů; vítá návrh Komise v roce 2006 zahájit strategii bezpečné informační společnosti ve snaze zvýšit důvěru investorů a uživatelů v internetové služby a jejich spolehlivost, a to pokud jde o podvody (při nákupu), nezákonný a škodlivý obsah (ochrana nezletilých, lidské důstojnosti a soukromí) a technologické nedostatky (za účelem efektivního a účinného využívání IKT);

39.   připomíná, že průmyslová politika a politika hospodářské soutěže musí podporovat inovační průmysl v EU; konstatuje, že pro tento účel je třeba zajistit pružný regulační základ, který také vytváří pobídky;

40.   připomíná, že sektorově specifická regulace v odvětví informačních a komunikačních technologií byla od počátku pokládána za přechodné řešení pro otevření trhů a že ve střednědobém horizontu musí následovat přechod k výhradnímu uplatňování obecných pravidel hospodářské soutěže;

41.   upozorňuje, že regulace, ani další kroky prováděné orgány nesmí vést k tomu, aby byly některé technologie prosazovány na úkor jiných; regulace musí být technologicky neutrální;

42.   zdůrazňuje význam technických předpokladů k zajištění nediskriminačního přístupu k obsahu informační společnosti, které by rovněž zabránily vzniku digitálního předělu uvnitř EU; znovu proto zdůrazňuje své výzvy k vytvoření otevřených interoperativních norem, zejména v oblasti rozhraní pro aplikační programy v souladu s článkem 18 rámcové směrnice;

43.   uznává důležitost zdravé rovnováhy v obchodování s IKT jako základního prvku pro podporu postavení EU v celosvětovém hospodářství; žádá Komisi, aby do září 2006 předložila souhrnný a analytický přehled slabých a silných stránek EU ve všech příbuzných odvětvích IKT;

Cíl 2: Inovace a investice do výzkumu

44.   zdůrazňuje, že inovační průmysl v odvětví informačních a komunikačních technologií je nezbytným předpokladem ekonomického růstu a vytváření pracovních příležitostí v EU, zejména v průmyslu a ve službách, které nejsou součástí vlastního odvětví informačních a komunikačních technologií;

45.   připomíná, že IKT již změnily způsob, jakým fungují podniky na celosvětové úrovni, a že podniky mají užitek z inovací, jako je víceúčelová práce s počítači, vývoj softwarových aplikací, a nová architektura webových služeb; naléhá na EU, aby vytvořila prostředí, které bude pro tyto inovace příhodné s cílem zajistit, aby EU byla i nadále schopná konkurence na celosvětové úrovni;

46.   požaduje urychlené přijetí sedmého rámcového programu pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace a programu pro konkurenceschopnost a inovace na období 2007–2013, přičemž oba tyto programy musí poskytovat odpovídající finanční prostředky na podporu IKT jako hlavního činitele v zajišťování konkurenceschopnosti, růstu a vytváření pracovních příležitostí; upozorňuje na důležitost, kterou je nutné přikládat posílení podnikání, zejména malých a středních podniků, a to především v odvětvích, která využívají IKT;

47.   požaduje, aby Komise a členské státy přijaly konkrétní opatření pro to, jak využít příležitosti nabízené IKT, díky nimž by bylo možné zabránit převádění pracovních míst do zemí s nízkými mzdami a dosáhnout co nejvyšše možného růstu a zaměstnanosti; domnívá se, že pro dosažení barcelonského cíle 3 % HDP je nezbytné zvýšit investice a v dlouhodobém měřítku je trvale přizpůsobovat tempu celosvětové konkurence;

48.   domnívá se, že ekonomická budoucnost EU spočívá ve větším růstu produktivity práce;

49.   žádá Komisi a členské státy, aby do září 2006 Parlamentu předložily analýzu dopadu a vlivu hospodářství založeném na IKT na zajištění většího růstu v různých členských zemích a evropských regionech;

50.   konstatuje, že musí být nutně přijata opatření na úrovni EU, aby se odstranily překážky rozvoje sítí nové generace; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila v rámci nadcházejícího přehodnocení regulačního rámce pro elektronické komunikace;

51.   konstatuje, že využití informačních a komunikačních technologií v oblastech, jako je jazykové vzdělávání a sociální sféra, je pro Společenství přirozené a kromě toho má značný potenciál i na celosvětové úrovni; naléhá na EU a členské státy, aby podpořily výzkum v těchto oblastech;

52.   doporučuje, aby se větší pozornost věnovala roli, kterou IKT hrají při vytváření otevřené společnosti založené na znalostech; žádá Komisi a členské státy, aby vytvořily ucelenější strategii pro vzdělávací standardy v oblasti IKT;

53.   naléhá na Komisi a členské státy, aby hledaly konkrétní způsoby, jak podpořit spolupráci mezi všemi důležitými představiteli této oblasti (velké podniky, malé a střední podniky, veřejné orgány a výzkumná pracoviště), a aby podpořily jejich možnosti podílet se na realizaci a využití projektů;

54.   připomíná závazky EU týkající se podpory inovace a výzkumu, které Komise přijala v dokumentu Integrované hlavní směry pro růst a zaměstnanost (2005–2008) (KOM (2005)0141) a žádá, aby tyto hlavní směry byly důsledně dodržovány v souvislosti s lisabonskou reformní agendou;

55.   vyslovuje se pro jednodušší státní daňové systémy, které vytvářejí pobídky k investicím do IKT a do výzkumu a rozvoje; v této souvislosti vítá návrhy Komise vytvořit společný vyměřovací základ daně z příjmu právnických osob.

Cíl 3: Jednotná evropská informační společnost

56.   naléhá na členské státy, aby v rámci národních reformních programů stanovily priority informační společnosti, zintenzívnily úsilí v tomto odvětví a každoročně informovaly o vývoji těchto programů, přičemž vedle ukazatelů vývoje informační společnosti uvedou i podrobné informace o sociální a ekonomické užitečnosti těchto programů;

57.   připomíná, že úspěšnost celkové strategie i2010 bude posuzována podle toho, do jaké míry se podaří začlenit každého občana EU; věří, že ve snaze o dosažení tohoto cíle mají klíčovou roli regiony, a proto je nutné je zmobilizovat a dále podporovat, aby se ujaly zásadních iniciativ ve prospěch regionální konvergence a soudržnosti a překonaly digitální předěl;

58.   připomíná, že sociální zabezpečení, zdravotnictví a sociální péče jsou klíčovými oblastmi v rozvoji informační společnosti;

59.   konstatuje, že veřejné služby a také veřejnoprávní vysílací služby hrají důležitou roli v národních a podnikatelských aktivitách tím, že přispívají ke sociální soudržnosti, demokratickému dialogu a pluralismu v Evropě; dále připomíná, že evropský právní rámec pro informační a komunikační společnost musí zajistit, aby se veřejnoprávní vysílací služby mohly podílet na technologickém a společenském rozvoji a nadále plnit své společenské poslání;

60.   konstatuje, že veřejnoprávní vysílací služby budou i nadále hrát důležitou roli ve všudypřítomné informační společnosti jako ochránci veřejně dostupných, vysoce kvalitních a nezávislých informací; zdůrazňuje, že je důležité zajistit veřejnému vysílání přístup k platformám budoucnosti;

61.   zdůrazňuje, že je důležité zaručit všeobecné právo na adekvátní školení, právo na získání gramotnosti v oblasti médií – zejména elektronických médií, která přenášejí obrazový materiál – a právo na přístup k novým interaktivním digitálním technologiím, aby se zabránilo novým formám sociálního a kulturního vyloučení; považuje rovný přístup k volně dostupnému mediálnímu světu a k rozmanitému a kvalitnímu obsahu za základní právo evropských občanů; v tomto ohledu zdůrazňuje význam obsahu veřejného vysílání pro sociální soudržnost, demokratickou diskusi a pluralismus v Evropě a trvá na tom, že plnění těchto úkolů musí pokračovat a být zaručeno i v budoucnosti;

62.   žádá, aby byl kladen důraz na otázky interoperability a na osvědčené postupy elektronických služeb ve veřejné správě určených pro občany a podniky v oblasti daní, péče o zdraví, pojištění a důchodů, s prvořadým cílem zajistit volný a ničím nerušený pohyb občanů členských států, jejich usazování a zaměstnání;

63.   naléhá na vlády jednotlivých států, aby uskutečnily iniciativy a programy i2010 při reformě své veřejné správy s cílem poskytnout kvalitnější, účinnější a snáze dostupné služby pro malé a střední podniky a své občany;

64.   znovu připomíná potenciál technologií IKT, ale také nutné institucionální změny, pokud jde o podporu elektronické demokracie formou elektronické účasti evropských občanů v procesu rozhodování, a vyzývá, aby byla přijata odpovídající podpůrná opatření;

65.   připomíná, že při podpoře integrace do informační společnosti je nezbytné investovat také do dovedností, které Evropané potřebují, aby mohli v rámci informační společnosti fungovat; požaduje zvláštní činnosti ve prospěch rozvoje dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a žádá, aby byli občané upozorňováni na nové možnosti poskytované informačními a komunikačními technologiemi také prostřednictvím tradičních komunikačních kanálů, přičemž jim budou představeny výhody správy on-line, což by mělo podpořit používání nových služeb;

66.   shledává, že více než polovina obyvatel EU nevyužívá plně IKT; trvá na tom, aby IKT rovněž zahrnovaly investice do lidského kapitálu na podporu kreativity prostřednictvím vyšších rozpočtů na vzdělávání a kulturu; vítá iniciativu Komise podporovat pomocí vzdělávání a různých školících programů digitální gramotnost, a tak zlepšit dostupnost produktů a služeb IKT;

67.   zdůrazňuje důležitou úlohu zvláštní odborné přípravy zaměřené na IKT jak ve školách, tak v rámci celoživotního vzdělávání, a zejména pro ženy, tak, aby lidé byli informováni a připraveni používat moderní technologie v zaměstnání i v osobním životě;

68.   konstatuje, že s ohledem na stárnoucí demografické složení obyvatel Evropy je nezbytné investovat do plánování výrobků, zejména do zásady "Design pro všechny", a ze všeho nejvíce do veškerých vhodných technologických řešení, do služeb a ochrany životního prostředí; žádá, aby byla mimořádná pozornost věnována potřebám specifických skupin, jako jsou staří lidé nebo zdravotně postižení; vyzývá Komisi, aby v tomto ohledu využila své plánované strategie sociálního začlenění;

69.   žádá, aby členské státy přijaly dodatečná opatření pro zajištění přístupu ke službám elektronické správy bez ohledu na místo, čas nebo majetek;

70.   připomíná, že všichni občané EU mají právo přístupu k informacím; naléhá na Komisi, aby urychlila iniciativu e-inclusion plánovanou pro rok 2008, která bude reagovat na výzvy informační gramotnosti, stárnutí, dostupnosti elektronických technologií, zeměpisných rozdílností a zajistí sociální služby pro všechny občany; naléhá na Komisi, aby bez prodlení navrhla listinu základních práv občanů v digitálním věku; naléhá na členské státy, aby zajistily, že žádnému občanu nebo spotřebiteli nebude proti jeho vůli znemožněn přístup k základním službám všudypřítomné informační společnosti;

71.   navrhuje, že by za účelem dosažení řádné správy a zaručení plného občanství pro všechny Evropany v době informační společnosti měla být evropskými orgány veřejné správy postupně přijata listina práv v informační společnosti, která by byla společným souborem zásad a hlavních směrů určujících rámec, v němž mohou všichni občané těchto práv požívat; navrhuje, aby tyto zásady byly konkretizovány v prováděcích činnostech a programech na národní a regionální úrovni s cílem vytvořit konkurenceschopnou a kvalifikovanou společnost digitálního věku a zaručit sociální a územní soudržnost; konstatuje, že spravedlivý a nediskriminační přístup k transparentním, rozmanitým a vyčerpávajícím informacím, stejně jako přístup k vysoce kvalitním službám v bezpečném prostředí prostřednictvím jakékoli telekomunikační služby nebo platformy – od internetu po mobilní telefon – založený na otevřených a interoperabilních normách, je v době informační společnosti zásadním právem aktivního občanství, které by mělo být obsaženo v listině práv v informační společnosti; domnívá se, že listina by měla obsahovat rovněž právo všech občanů na srozumitelnost a vzájemnou interakci se zúčastněnými správními orgány, a tudíž právo rovnoprávně se účastnit rozhodování a podílet se na procesu vytváření politik; domnívá se, že racionalizace, opětná definice, transparentnost a přístup k veřejným službám jsou zásadními podmínkami rozvoje participativního občanství;

72.   zdůrazňuje, že média díky mimořádnému technologickému rozvoji, který je radikálně změnil, mají v současné společnosti významný vliv na utváření myšlení a chování občanů a jsou tak nedílnou součástí demokratického života v každé zemi, a proto musí být přístup k elektronickým komunikacím založen na lidských právech; vyzývá Komisi, aby v rámci své iniciativy i2010 dodržovala tyto základní hodnoty audiovizuálního modelu a zajistila, že bude řádně přihlédnuto ke zvláštní úloze, kterou mají audiovizuální média – představující zároveň hospodářské i kulturní bohatství – pro kulturní rozmanitost;

73.   zdůrazňuje důležitost ochrany soukromí a bezpečnosti informací ve všudypřítomné informační společnosti; připomíná, že právní předpisy musí zaručit důvěru občanů a podniků v digitální obsah a digitální komunikační prostředky;

74.   podtrhuje hospodářský a společenský význam překonání izolace venkovských oblastí, pokud jde o digitální technologii, a zdůrazňuje, že tyto oblasti mohou přispět ke vytváření regionálního, národního a evropského bohatství; považuje proto za nezbytné, aby všechny oblasti využily převratný rozvoj v oblasti IKT k vlastnímu pospěchu, namísto toho, aby je tento rozvoj poškozoval;

75.   domnívá se, že by mediální vzdělávání mělo občanům od nejútlejšího věku poskytovat technické nebo jiné prostředky, které jim umožní kriticky zhodnotit stále se zvyšující objem informací a sdělení, jimiž je obklopen, a používat je k vlastnímu prospěchu, jak prosazuje doporučení Rady Evropy č.1466 (2000); dále zdůrazňuje, že díky tomuto vzdělávacímu procesu bude občan schopen sestavovat zprávy a vybírat si média, jež jsou pro jejich sdělování nejvhodnější, a tak plně uplatňovat své právo na svobodu informace a projevu;

76.   vyzývá Komisi, aby své zdroje na výzkum investovala do hodnocení dopadu informační společnosti na evropskou společnost a kulturu;

77.   naléhavě žádá, aby v době konvergence, mobility a interaktivity byla ve všech politických rozhodnutích včetně těch, která jsou přijímaná v rámci EU – a to jak při definování regulačního rámce týkajícího se služeb a obsahu přenášených novými médii, tak v oblasti přijímání opatření týkajících se infrastruktury nebo v oblasti práva hospodářské soutěže a veřejné podpory – plně respektována Listina základních práv EU a úmluva organizace UNESCO na ochranu a podporu rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005, neboť stanovují povinnost členských států chránit a podporovat kulturní rozmanitost, ale pojednává také o dvojí povaze audiovizuálních médií, která jsou jak hospodářským, tak kulturním bohatstvím; připomíná, že informační společnost a řádná správa IKT se mohou mimořádně osvědčit při posilování a ochraně kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti;

78.   domnívá se, že současná diskuse o budoucnosti EU vytváří velmi vhodnou příležitost pro diskusi o institucionální otázkách, a tak pro upevnění a vyjasnění evropského institucionálního modelu, a zejména příležitost pro všechny orgány, zvláště Komisi, aby svou činností dokázaly, že je zajímá širší problematika demokracie a obavy jejich občanů; vítá příležitost, která se v období reflexe nabízí evropským orgánům k tomu, aby vytvářely právní předpisy, které si všímají nejrůznějších obav veřejnosti, a odrážely je ve svých politikách;

79.   domnívá se, že důraz na hledisko rovnosti pohlaví v oblasti IKT má význam pro předcházení negativnímu dopadu digitální revoluce na rovnost pohlaví či přetrvávání stávajících nerovností a diskriminace; připomíná, že je důležité náležitě zvážit všechny aspekty tzv. digitální propasti, především však hledisko pohlaví, které by se mělo stát předmětem konkrétního opatření v rámci budoucí evropské iniciativy za digitální integraci (e-Inclusion); domnívá se, že vznikající riziko sociálního vyloučení v důsledku neschopnosti používat nové technologie a informační technologie má neúměrný dopad na ženy;

80.   žádá Komisi, aby provedla analýzu acquis communautaire vzhledem k informační společnosti, a zejména z hlediska pohlaví; vyzývá Komisi, aby zahájila dialog s hlavními aktéry na mediálním trhu s ohledem na návrh kodexu rovnosti pohlaví ve sdělovacích prostředcích; vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost zneužívání nových IKT k obchodu se ženami a dětmi a aby podpořila všechny právní a technologické iniciativy nezbytné pro boj proti tomuto problému;

o
o   o

81.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33. (2) Úř. věst. L 77, 13.3.2004, s. 1. (3) Přijaté texty P6_TA(2005)0260. (4) Přijaté texty P6_TA(2005)0467.