Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh doporučení Radě, který předložila Adeline Hazan za skupinu PSE o hodnocení evropského zatýkacího rozkazu (B6-0455/2005),

-   s ohledem na Amsterodamskou smlouvu, v jejímž textu byl poprvé uveden cíl vytvořit evropský soudní prostor,

-   s ohledem na závěry předsednictví z Evropské rady v Tampere ve dnech 15. a 16. října 1999, které stanovily zásadu vzájemného uznávání jako základní kámen soudní spolupráce,

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 6. února 2002 k návrhu rámcového rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(1),

-   s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/JAI ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy(2),

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 23. února 2005 založenou na článku 34 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (KOM (2005)0063),

-   s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2006 založenou na článku 34 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV (KOM(2006)0008),

-   s ohledem na rozsudky ústavních soudů Polska (27. dubna 2005), Spolkové republiky Německo (18. července 2005) a Kypru (7. listopadu 2005) a na různá probíhající řízení, zejména před belgickým rozhodčím soudem,

-   s ohledem na parlamentní setkání, které se konalo ve dnech 17. a 18. října 2005 na téma zlepšení parlamentní kontroly nad soudní a policejní spoluprací v Evropě za účasti 100 poslanců národních parlamentů a členů Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

-   s ohledem na čl.114 odst. 3 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0049/2006),

A.   vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz je svou podstatou velmi novátorský a příkladný pro rozvoj soudní spolupráce a posílení vzájemné důvěry, a k jeho přímému dopadu na veřejné svobody,

B.   vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz je nadále jedním z hlavních nástrojů Evropské unie v oblasti soudní spolupráce při boji proti terorismu a závažné trestné činnosti,

C.   vzhledem k tomu, že první hodnocení provedené Komisí ukazuje, že se evropský zatýkací rozkaz osvědčil ve srovnání s mechanismem vydávání, který je pomalý, těžkopádný a v současné době překonaný; vzhledem k tomu, že evropský zatýkací rozkaz také umožňuje snížit nebezpečí, že by obviněná nebo odsouzená osoba unikla před spravedlností z důvodu "soudní svrchovanosti", a umožňuje tak účinněji potírat organizovaný zločin a terorismus,

D.   zdůrazňuje, že jedním z pokroků evropského zatýkacího rozkazu ve srovnání s postupem vydávání je zamezení vměšování politické moci do řízení,

E.   vzhledem ke zjevnému úmyslu několika členských států zachovat prvky tradičního systému vydávání (kontrola oboustranné trestnosti, zásahy politické moci do soudního řízení) nebo zavést dodatečné důvody pro zamítnutí, které odporují rámcovému rozhodnutí 2002/584/SVV, například politické důvody, důvody národní bezpečnosti nebo důvody založené na dodržování základních práv,

F.   vzhledem k praktickým překážkám, které se objevily v souvislosti se zaváděním evropského zatýkacího rozkazu, zejména pokud jde o překlad, předávání nebo používání rozdílných formulářů, které jsou neslučitelné slučitelné s požadavky evropského zatýkacího rozkazu,

G.   vzhledem k obtížím spojeným s prováděním evropského zatýkacího rozkazu, které se v nedávné době objevily v některých členských státech (zejména v Německu), a k nutnosti harmonizovat vnitrostátní ústavní texty s rámcovým rozhodnutím 2002/584/SVV s cílem umožnit vydání státních příslušníků (zejména v Polsku a na Kypru),

H.   obávaje se, aby zmíněné obtíže neměly za následek oslabení vzájemné důvěry a nevytvořily řetězovou reakci, která by zpochybnila zavedení evropského zatýkacího rozkazu jinými členskými státy, o čemž svědčí skutečnost, že v návaznosti na rozhodnutí německého ústavního soudu, který zrušil prováděcí předpisy rámcového rozhodnutí, některé státy oznámily, že do doby, než bude přijat nový prováděcí zákon v souladu s německým základním zákonem, budou opět dočasně uplatňovat postup vydávání, který byl v platnosti před evropským zatýkacím rozkazem,

I.   vzhledem k tomu, že vzájemná nedůvěra mezi soudy souvisí s nedostatkem společných minimálních norem v oblasti trestního řízení , což snižuje účinnost soudní spolupráce,

J.   připomínaje, že vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva založeného na vzájemné důvěře se nemůže uskutečnit bez alespoň částečného sladění vnitrostátních právních předpisů, jak zdůrazňuje Parlament ve svém doporučení ze dne 22. února 2005(3),

K.   vzhledem k tomu, že první hodnocení předložené Komisí (KOM(2005)0063) se týkalo pouze 24 členských států a bylo až nedávno doplněno údaji týkajícími se Itálie (KOM(2006)0008), posledního členského státu, který provedl rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV,

L.   vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se při provádění setkaly členské státy, jsou převážně stejné povahy, jak vyplynulo z debat na parlamentním jednání, které se konalo ve dnech 17. a 18. října 2005, a vzhledem ke skutečnosti, že do budoucnosti bude posílená výměna informací a užší spolupráce mezi národními parlamenty a Evropským parlamentem nezbytná pro zajištění řádného provádění rámcového rozhodnutí 2002/584/SVV a dalších textů, která se v současné době projednávají,

M.   vzhledem k tomu, že Smlouva o Ústavě pro Evropu obsahuje řadu kroků vpřed v oblasti soudní a policejní spolupráce v Evropě; vzhledem k tomu, že mezi těmito kroky může právě zrušení "pilířů" a sjednocení postupů v rámci Společenství, posílit schopnost Evropské unie jednat, stejně jako demokratický charakter a transparentnost přijatých rozhodnutí; zdůrazňuje, že tato část Smlouvy se nestala předmětem diskuze ani námitek během nedávných ratifikačních kampaní,

N.   lituje, že role Parlamentu při přijímání evropského zatýkacího rozkazu a při jeho hodnocení a kontrola jeho vynucování Soudním dvorem byla omezena skutečností, že je nástrojem "třetího pilíře", založeného na článcích 31 a 34 Smlouvy o EU (hlava VI),

O.   vzhledem k tomu, že je nutné uplatňovat platné Smlouvy a v souladu s tím použít článek 42 Smlouvy o EU, který členským státům umožňuje rozhodnout o začlenění evropského zatýkacího rozkazu do "prvního pilíře" s cílem zajistit, aby Evropský parlament mohl provádět demokratickou kontrolu a Evropský soudní dvůr soudní kontrolu,

P.   vzhledem k tomu, že dne 15. prosince 2005 podepsalo Dánsko, Finsko, Island, Švédsko a Norsko úmluvu o severském zatýkacím rozkazu; vzhledem k tomu, že ačkoli se severský zatýkací rozkaz zakládá na zásadách a struktuře evropského zatýkacího rozkazu, obsahuje oproti evropskému zatýkacímu rozkazu některé nové prvky, které umožňují účinnější provádění režimu vydávání, a to zejména díky snížení počtu nepovinných důvodů k odmítnutí výkonu; zkrácení procesních lhůt ve srovnání se lhůtami stanovenými pro evropský zatýkací rozkaz; vzhledem k tomu, že Evropská unie se bude moci inspirovat severským zatýkacím rozkazem a posílit účinnost evropského zatýkacího rozkazu;

1.   dává Radě následující doporučení:

o
o   o

2.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě a pro informaci Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 193. (2) Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1. (3) Úř. věst. C 304 E, 1.12.2005, s. 109. (4) Úř. věst. C 33 E, 9.2.2006, 159.