Usnesení Evropského parlamentu o restrukturalizaci a zaměstnanosti (2005/2188(INI))
Evropský parlament,
- s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2005 s názvem "Restrukturalizace a zaměstnanost: předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie" (KOM(2005)0120) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2005 (CESE 1495/2005),
- s ohledem na Chartu základních sociálních práv zaměstnanců z roku 1989 a na akční program, který se k ní vztahuje,
- s ohledem na směrnici Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství(1),
- s ohledem na směrnici Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění(2),
- s ohledem na směrnici Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů(3),
- s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství(4),
- s ohledem na svá usnesení ze dne 28. října 1999(5), 17. února 2000(6) a 15. února 2001(7) o restrukturalizaci podniků v Evropě,
- s ohledem na doporučení Rady 92/443/EHS ze dne 27. července 1992 o podpoře účasti zaměstnanců na zisku a na hospodářských výsledcích podniku (včetně kapitálové účasti)(8),
- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu konané ve dnech 23. a 24. března 2000 a na příslušná usnesení Evropského parlamentu, zejména příslušné usnesení ze dne 15. března 2000(9) a usnesení o střednědobé revizi lisabonské strategii(10) ze dne 9. března 2005,
- s ohledem na sdělení Komise "Společně k růstu a zaměstnanosti. Nový začátek lisabonské strategie" (KOM(2005)0024),
- s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Bruselu, která se konala ve dnech 22. a 23. března 2005, a na své vlastní usnesení k tomuto tématu ze dne 13. dubna 2005(11),
- s ohledem na sdělení Komise s názvem'Podpora strukturálních změn: průmyslová politika pro rozšířenu Evropu" (KOM(2004)0274) a na své vlastní usnesení ze dne 9. června 2005(12),
- s ohledem na stanovisko z vlastní iniciativy Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. září 2005 s názvem: "Sociální dialog a zapojení zaměstnanců, klíč k předvídání a řízení průmyslových změn" (CESE 1073/2005),
- s ohledem na sdělení Komise o sociální agendě (KOM(2005)0033) a na své vlastní usnesení o sociální agendě 2006-2010 ze dne 26. května 2005(13),
- s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu s názvem "Společné akce pro růst a zaměstnanost – Lisabonský program Společenství"(KOM(2005)0330),
- vzhledem k iniciativě Komise prohlásit rok 2006 Rokem mobility zaměstnanců a vzhledem k jejím cílům při provádění Lisabonské strategie(14),
- s ohledem na sdělení Komise s názvem "Budování naší společné budoucnosti. Politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie - 2007–2013" (KOM(2004)0101), sdělení Komise s názvem'Finanční výhledy 2007–2013" (KOM(2004)0487) a na své vlastní usnesení o politických výzvách a rozpočtových prostředcích rozšířené Evropské unie na období 2007–2013 ze dne 8. června 2005(15),
- s ohledem na konečný celkový návrh předsednictví Evropské rady v Bruselu, která se konala ve dnech 15. a 16. prosince 2005, týkající se finančního výhledu na období 2007–2013,
- s ohledem na návrh nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti (KOM(2004)0492),
- s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu (KOM(2004)0493),
- s ohledem na čl. 87 odst. 3 a články 127, 136 a 158 Smlouvy o ES,
- s ohledem na článek 45 jednacího řádu,
- s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A6-0031/2006),
A. vzhledem k tomu, že hospodářský a sociální přístup k rizikům je ústředním prvkem charakterizujícím evropské sociální modely a že se tento přístup stále opakuje v různých národních politikách, jejichž cílem je vystavět prozřetelný stát na základech myšlenky solidarity a sociální jistoty,
B. vzhledem k tomu, že nepředejde-li se těmto rizikům, mohou zasáhnout a postihnout jak zaměstnance, pro něž je práce jedním ze zásadních prvků svobody a důstojnosti, tak zaměstnavatele a jejich výrobní prostředky, které se vyvíjejí v rámci dané konkurence a otevřeného hospodářství,
C. domnívá se, že by se měly rozlišit restrukturalizace podniků spojené s konkrétními změnami v daném odvětví a přemisťování podniků nejčastěji spojené se snahou snížit výrobní náklady, protože je toho názoru, že tyto dvě otázky je třeba řešit odděleně,
D. vzhledem k tomu, že hospodářské změny jsou nevyhnutelné, ať už k nim dojde předpokládaným nebo nečekaným vývojem, prováděnými politikami nebo prodělanými krizemi; vzhledem k tomu, že se tyto přeměny dotknou všech evropských států, ať už je úroveň jejich hospodářského rozvoje nebo stupeň jejich sociální ochrany jakýkoli, i když výzvy, jimž musí čelit, mohou být různé a mohou na ně být různé specifické reakce podle povahy jejich výrobních prostředků, strategického výběru investic a dlouhodobých výzkumů, a ještě šířeji podle jejich současných hospodářských a politických dějin,
E. vzhledem k tomu, že restrukturalizace jsou specifickou formou hospodářských změn a že se obecně jedná o náhlý a často nucený proces, při kterém se podnik, aby zůstal nebo se stal konkurenceschopným, přizpůsobuje požadavkům, jež na něj kladou nároky spotřebitelů i globalizované hospodářství a že se podniky a zaměstnanci musí neustále přizpůsobovat, aby vytvářeli růst a zaměstnanost,
F. vzhledem k tomu, že existuje několik úrovní restrukturalizace (meziodvětvové restrukturalizace, vnitroodvětvové restrukturalizace, restrukturalizace na úrovni podniků a restrukturalizace na úrovni zaměstnanců); vzhledem k tomu, že u podnikových restrukturalizací lze rozlišit několik typů (změny výrobních procesů, subdodavatelství u některých činností, přemisťování, uzavírání podniků, snižování počtu zaměstnanců, fúze/odkupování atd.); vzhledem k tomu, že k restrukturalizaci na úrovni zaměstnanců se přistupuje, když se zpřísní požadavky týkající se jejich schopností; vzhledem k tomu, že tyto různé úrovně restrukturalizace vyžadují rozdílná řešení,
G. je přesvědčen, že jedním z důsledků globalizace je seskupování podniků a vytváření velkých mezinárodních koncernů, v některých případech se tak děje ve strategicky důležitých odvětvích; domnívá se tedy, že o podpoře podniků nelze již uvažovat pouze na úrovni jednotlivých zemí, ale i na evropské úrovni; dále se domnívá, že malé a střední podniky jsou na globalizaci stejně závislé a že se jim musí v této věci věnovat stejná pozornost jako velkým skupinám,
H. vzhledem k tomu, že potíže podniků, které procházejí restrukturalizací, jsou způsobeny nejen prohlubováním vnitřního trhu a otevřením mezinárodního obchodu, ale také schopností podniků připravit sebe a své zaměstnance na modernizaci a restrukturalizaci; sdílí a podporuje postoj Komise, že pro EU je logické, aby nesla spolu se členskými státy náklady na politiky, které uplatňuje, a zajistila jejich právní stránku,
I. konstatuje, že důsledky restrukturalizací občas odporují lisabonským cílům, především podpoře plné zaměstnanosti, kvalitě práce, sociální a územní soudržnosti a trvalému rozvoji; domnívá se, že zaměstnancům je třeba zaručit přístup ke zdokonalování jejich schopností a k celoživotnímu vzdělávání,
J. vzhledem k tomu, že je nezbytné uznat, že v rámci lisabonské strategie hraje hlavní úlohu hospodářská obnova; vzhledem k tomu, že restrukturalizace jsou prvořadé také v procesu vytváření bohatství a zvyšování životní úrovně,
K. je přesvědčen, že sociální partneři a orgány veřejné správy musí hrát hlavní úlohu v doprovodných opatřeních restrukturalizací, a to jak na globální úrovni vytvářením nových pracovních míst, tak na individuální úrovni, tím že poskytnou daným zaměstnancům možnosti přizpůsobit se nové činnosti, zejména vzděláváním, ale i při předjímání restrukturalizací a při hledání alternativních řešení, pokud je to možné,
L. vzhledem k tomu, že v Evropě je příliš nízká mobilita, takže dostupný potenciál činností není dostatečně využíván, a že zaměstnanci, kteří by rádi mobility využili, často nejsou schopni vykonávat svou činnost v cizině, a to zejména kvůli administrativním a jazykovým překážkám; vzhledem k tomu, že vnitrostátní opatření týkající se vzdělávání a celoživotního vzdělávání se využívají příliš málo,
M. vzhledem k tomu, že slabý růst v Evropě a slabá konkurenceschopnost podniků jsou částečně zapříčiněny nízkými výrobními investicemi a investicemi do vývoje; domnívá se, že by Evropská unie měla podnítit a podpořit investiční kapacity podniků i výzkum a vývoj,
N. vzhledem k tomu, že by podniky v souvislosti s svou odpovědností za přiměřené předjímání situace měly svým zaměstnancům zajistit co nejlepší podmínky možného odborného vzdělávání:
-
proškolení a zaučení v období praktického získávání zkušeností,
-
neustálé vzdělávání svých zaměstnanců,
-
uznávání a schvalování nabyté odborné praxe, s ohledem na to, že zaměstnanci nemohou skutečně využít vzdělání, které získali, pokud nemají možnost okamžitě své nové znalosti uplatnit,
a vzhledem k tomu, že by podniky ke splnění těchto cílů měly vypracovat plány a hodnocení profesních dovedností a rozvoje kvalifikací, které by byly výsledkem jednání mezi sociálními partnery a institucemi, které poskytují odbornou kvalifikaci,
O. vzhledem k tomu, že prvotním zdrojem informací na evropské úrovni je Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, která spravuje ERM (European Restructuring Monitor), a protože by měl být tento zdroj optimalizován, zejména po stránce své viditelnosti a dostupnosti informací ve všech jazycích EU,
P. vzhledem k tomu, že jedním z důvodů obtíží evropských podniků jsou nedostatečná pravidla na mezinárodní úrovni ve věci ochrany duševního vlastnictví a účinného boje proti padělání,
1. vítá, že se Komise při jednání o této otázce, která je důležitá jak pro podniky, tak pro zaměstnance, jejich sociální a pracovní prostředí, rozhodla pro globální a celoplošný přístup;
2. souhlasí s Komisí v tom, že restrukturalizace nesmějí znamenat krok zpět v sociální oblasti a ztrátu ekonomické podstaty, avšak pod podmínkou, že jsou správně předvídány, že je podniky mohou rychle a účinně řídit pomocí dialogu s odbory a dodržováním národních zvyklostí a praxe a že preventivní opatření podniků budou přispívat k tomu, aby proběhly za řádných podmínek a aby se podniky na ně připravily prostřednictvím trvalého odborného vzdělávání svých zaměstnanců. Je přesvědčen o tom, že tyto podmínky nejsou často splněny;
3. domnívá se, že k restrukturalizacím podniků se musí přistupovat jen tehdy, pokud jsou odůvodněné, to znamená z důvodu zachování pracovních míst nebo za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a hospodářského rozvoje podniků,
4. konstatuje, že pro rozvoj podniků je nezbytný proces stálého přizpůsobování se měnícím se všeobecným podmínkám; má za to, že v této věci je důležité, jak zmiňují evropští sociální partneři ve svém společném dokumentu ze dne 16. října 2003 nazvaném "Směry řízení změn a jejich sociálních důsledků", aby se zaměstnancům nebo jejich zástupcům zavčas vysvětlilo, že změny jsou nezbytné, a aby se zájmy zaměstnanců vzaly v úvahu;
5. domnívá se, stejně jako Evropský hospodářský a sociální výbor ve svém výše uvedeném stanovisku ze dne 29. září 2005, že úspěch restrukturalizace se samozřejmě hodnotí podle konkurenceschopnosti podniku a jeho inovačních kapacit, ale ve stejné míře také podle toho, zda byla zachována pracovní místa, a podle dobrého sociálního řízení negativních dopadů;
6. je přesvědčen, že, jelikož Evropská unie podporuje otevření trhu, měla by navrhovat opatření a finanční prostředky na lepší předjímání a podporu restrukturalizací a jejich sociálních důsledků a na podporu inovací a hledání nových perspektiv zakládání podniků a zachování pracovních podmínek;
7. domnívá se, že Evropská unie má povinnost reagovat na výzvy světového rozměru, jako jsou nadnárodní restrukturalizace, tím že zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podniků, a to lepší koordinací a větší spojitostí při používání čtyř současných hybných pák Společenství, což je:
-
politika hospodářské soutěže, zejména problematika státních podpor,
-
politika vnitřního trhu, zejména zavedení Societas Europea a patentů Společenství,
-
podniková politika, zejména podpora MSP,
-
a politika solidarity, zvláště přesměrováním Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF) do regionů zasažených restrukturalizací nebo plány, které ji předjímají;
8. sdílí názor Komise, že ESF a v menší míře EFRR, v případě příliš často zanedbávaných malých a středních podniků procházejících restrukturalizací, hrají zásadní roli při předjímání a řízení restrukturalizace a navrhuje, aby projednávané finanční programy na období 2007–2013 byly více zaměřeny na předjímání a řízení restrukturalizací, zvláště v zónách vysoké sektorové koncentrace, a že fondům budou přiděleny finanční prostředky přiměřené těmto cílům;
9. s ohledem na to, že některé restrukturalizace nelze předvídat, že je obtížné určit jejich dopad na dané území a s ohledem na úlohu politik EU v této oblasti je přesvědčen o tom, že je nutno mít možnost vytvořit Evropský globalizační vyrovnávací fond a rezervní fond pro nepředvídatelné případy a těší se z výše zmíněného celkového konečného návrhu předsednictví ze zasedání Evropské rady;
10. žádá:
a)
aby velikost a zeměpisná poloha podniku na území Unie, ve kterém proběhla restrukturalizace, nesloužily jako jediné kritérium výběru případné pomoci EU a aby se také řádně zohlednily zájmy malých a středních podniků (MSP);
b)
aby se přihlíželo také k tomu, zda podnik ve svém podnikatelském plánu přijímá adaptační opatření, zejména pokud investuje do trvalého odborného vzdělávání;
11. podporuje myšlenku, že Unie je hlavní partner pomoci regionům, ve kterých proběhly restrukturalizace (průmyslové, terciární, meziodvětvové a vnitroodvětvové) při jejich přestavbě;
12. žádá Unii, aby podpořila územní mobilitu a mobilitu zaměstnanců, aby se lépe zhodnotila pracovní síla, která je v každé kategorii k dispozici, a to zejména pokud jde o mladé lidi, ženy a osoby starší 45 let; vyzývá Unii, aby podnítila odstranění administrativních a jazykových překážek mobility;
13. vyzývá Komisi, aby předložila návrh ke 14. směrnici o obchodním právu týkající se přeshraničního přemisťování sídla kapitálových společností s tím, že přemístění sídla nesmí sloužit k oslabení práv zaměstnanců; domnívá se, že jednou ze základních zásad této směrnice a cílů v ní stanovených musí být zejména záruka nabytých práv zaměstnanců, pokud jde o jejich účast na podnikovém rozhodování (právo účastnit se řízení);
14. navrhuje, aby se v rámci evropské pomoci při restrukturalizaci vzal v úvahu rozměr životního prostředí, zejména podporou průmyslových nebo zemědělských rekonverzí k méně znečisťujícím postupům, které budou tudíž méně nebezpečné jak pro okolní obyvatelstvo, tak pro zaměstnance;
15. navíc konstatuje, že osobami, které jsou restrukturalizacemi nejvíce postiženy, jsou propuštění zaměstnanci a že v každém z těchto případů je třeba jim poskytnout přednostně pomoc a podpořit rovněž hospodářské činnosti, které jsou závislé na restrukturovaném podniku, především v případě malých a středních subdodavatelských podniků; zdůrazňuje nutnost více zohlednit "skryté dopady" restrukturalizací, jako je zdravotní stav zaměstnanců; bere na vědomí, že je potvrzen výskyt zdravotních potíží a psychických problémů u osob, kterým přímo hrozí propuštění, a zdá se, že se výše jejich úmrtnosti zdvojnásobuje (v porovnání s nepropuštěnými zaměstnanci) v průběhu prvních pěti let po propuštění; vyvozuje z toho, že je vhodné neomezovat finanční podporu na strukturální aspekty restrukturalizace a vzít v úvahu lidský rozměr těchto nesnází prostřednictvím individuální pomoci zaměstnancům jako priority;
16. vítá postoj Komise vůči restrukturalizaci, který vyjádřila ve svém sdělení ze dne 31. března 2005 s názvem "Restrukturalizace a zaměstnanost – Předvídání restrukturalizací a doprovodná opatření pro rozvoj zaměstnanosti: úloha Evropské unie" (KOM(2005)0120); v této souvislosti poukazuje na společné práce evropských sociálních partnerů na téma restrukturalizace, které při restrukturalizaci poskytují důležité orientační body, jež se přenášejí do praxe podniků;
17. pokud jde o skryté důsledky restrukturalizací, odsuzuje rovněž postup odchodu zaměstnanců do předčasného důchodu z důvodu, že jsou kvůli svému věku hůře zaměstnavatelní, což stojí společnost značné finanční prostředky a vede to ke ztrátě jejich profesních schopností a absurdní hrozbě nedostatku pracovní síly;
18. požaduje lepší kontroly a zpětné sledování využívání fondů Společenství, aby bylo možno zaručit jejich správné užití a zabránit přesměrování jejich odvodů do příbuzných, spekulativních či administrativních oblastí a vyloučit jejich účast na financování přemisťování; žádá zejména, aby podniky, které čerpají podporu z fondů EU a které úplně či zčásti přemisťují svoji výrobu, nemohly tuto podporu opětovně čerpat po dobu sedmi let, ale mohly být požádány, aby podporu Společenství navrátily, aby se předešlo dotační turistiky;
19. znovu potvrzuje, že v sociální oblasti je zásadní acquis communautaire, a že jsou důležité zejména stávající právní nástroje, které musí být plně uplatňovány a lépe sledovány členskými státy, které mají povinnost dobře je převést a uplatňovat. To platí zejména pro směrnice Rady:
-
94/45/ES o zřízení evropských rad zaměstnanců,
-
98/59/ES o hromadném propouštění,
-
2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů,
-
2002/14/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství;
20. lituje, že druhá fáze konzultace o evropském podnikovém výboru tvoří jen malou část objemného sdělení Komise ze dne 31. března 2005, a vyzývá Komisi, hodlá-li změnit současnou směrnici 94/45/ES, aby zahájila druhou fázi vhodné konzultace, která by umožnila sociálním partnerům vyjednávat v souladu s článkem 138 Smlouvy o ES a podle zásady průhlednosti;
21. znovu žádá Komisi, aby předložila návrh na změnu směrnice 94/45/ES a posílila tak práva zaměstnanců ve skupinách evropského rozměru;
22. sdílí stanovisko Komise, podle něhož evropští sociální partneři musí zaujímat ústřední místo v doprovodu a řízení nadnárodních restrukturalizací, aby podpořili mobilitu zaměstnanců v Evropě a podnítili poskytování celoživotního vzdělávání, a to vždy, když je to užitečné;
23. žádá Komisi, aby pokračovala v práci na právním rámci Společenství v oblasti ochrany práv pracujících v případě restrukturalizace. V tomto ohledu bere na vědomí práci, kterou již vykonali sociální partneři a vyzývá je, aby našli prostředky k uplatnění osvědčených postupů, ke kterým dospěli; žádá Komisi, aby předložila návrh směrnice, pokud nebudou sociální partneři dostatečně reagovat;
24. žádá Komisi, aby zavedla v souladu s duchem lisabonské agendy "otevřenou metodu koordinace" (OMK) s cílem šířit ve členských státech hlavní směry pro restrukturalizace;
25. požaduje reformu státní podpory, aby ji bylo možno co možná nejvíce přesměrovat do oblastí, které přispívají k hospodářskému růstu a k zaměstnanosti nejvíce, a tak zamezit jejímu použití k financování neopodstatněného přemisťování nebo restrukturalizace; dále požaduje, aby ohroženým odvětvím, jež vyžadují zvláštní nebo přechodná pravidla, byla státní podpora přidělována snadněji pod podmínkou, že nebude docházet k narušení hospodářské soutěže v rámci vnitřního společného;
26. vyzývá členské státy, aby učinily zvláštní opatření, přizpůsobené tradici každého členského státu, která mohou být realizována v podobě stálých pracovišť pro převedení na jinou práci za účelem podpory zaměstnanců postižených restrukturalizací a zajištění rovného zacházení bez ohledu na jejich státní příslušnost, pohlaví a věk; tato pracoviště pro převedení zaměstnanců na jinou práci se budou moci opírat zejména o regionální pakty zaměstnanosti; vyzývá členské státy, aby podstatně urychlily přijímání opatření pro vzájemné uznávání diplomů odborné způsobilosti, certifikátů netypických kvalifikací a uznávání pracovní zkušenosti. Je přesvědčen, že je nebytné přijmout akční programy na podporu propuštěných zaměstnanců a že je vhodné mimo jiné přidělit co nejrychleji podpory na trvalé vzdělávání a přestavbu;
27. je toho názoru, že podpora účasti zaměstnanců na kapitálu podniku může být vhodným prostředkem k jejich výraznějšímu zapojení do rozhodování, jež předchází restrukturalizaci,vyzývá tedy sociální partnery, ale i Komisi a členské státy, aby v této rozpravě pokročily a zařadily tuto otázku na pořad jednání jako součást velké rozpravy o budoucnosti sociální Evropy, kterou iniciovalo britské předsednictví v roce 2005;
28. vyzývá Evropskou unii, aby vyhodnotila nesnáze, které pociťují podniky při lepším pronikání na vnitřní trh a při uzavírání mezinárodních obchodních smluv, aby tak mohla předvídat dopady svých politik;
29. je přesvědčen, že pro lepší předjímání a řešení obtíží, se kterými se podniky mohou potýkat, je potřeba využít všechny nástroje umožňující účinné odvětvové analýzy, aby bylo možno stále sledovat a hodnotit každé odvětví hospodářských činností v Evropě; vítá tedy snahu uvedenou ve výše uvedeném sdělení ze dne 31. března 2005 o posílení úlohy Evropské monitorovacího střediska pro změny (EMCC), vyjádřenou ve sdělení a zdůrazňuje nezbytnost umožnit občanům Enie lepší přístup k činnosti EMCC;
30. vyzývá Komisi, aby navrhla jednotné evropské internetové místo pro všechny občany, orgány místní správy, sociální partnery a příslušné podniky, který jim umožní informovat se o problematice restrukturalizace, o možnostech, jak jí předcházet a jak se s ní vyrovnat, a o jejich právech (včetně získávání různých typů podpor) i povinnostech;
31. potvrzuje nezbytnost analyzovat průběh restrukturalizací, aby bylo možno uvědomit si skutečný dopad restrukturalizací na podniky a lépe se vyrovnat s budoucími restrukturalizacemi;
32. žádá obchodní partnery Evropské unie, aby zavedli zákon o ochraně duševního vlastnictví, a členské státy, aby nasadily všechny prostředky k účinnému boji proti padělání;
33. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.