(Postup spolurozhodování: první čtení)

Evropský parlament,

-   s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2005)0115)(1),

-   s ohledem na čl. 251 odst. 2 a článek 152 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0097/2005),

-   s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 30. června 2005 o rozdělení návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí akční program Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007–2013), na dvě části, aby je bylo možno přidělit Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k vypracování dvou samostatných zpráv;

-   s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanovisko Rozpočtového výboru (A6-0030/2006),

1.   schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.   vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.   pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 152 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Společenství se angažuje v podpoře a zlepšování zdraví, prevenci chorob, snižování jejich výskytu a odvracení možných zdravotních rizik. Na obavy a očekávání veřejnosti musí reagovat koordinovaně a promyšleně. Prostřednictvím akcí v oblasti veřejného zdraví, které představují přidanou hodnotu k opatřením členských států, může Společenství přispět k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů.

(2)  Při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Společenství musí na základě článku 152 Smlouvy hrát aktivní úlohu tím, že přijme opatření, která nemohou být přijata jednotlivými členskými státy, a že bude v souladu se zásadou subsidiarity koordinovat opatření přijatá členskými státy. Společenství plně respektuje výsadní právo členských států organizovat a poskytovat zdravotnické služby a lékařskou péči.

(3)  Vedle toho, že se Společenství angažuje v udržení a zlepšování zdravotního stavu svých občanů, mělo by také brát v úvahu etické hodnoty, aby nedocházelo k porušování stávajících kodexů chování.

(4)  Oblast zdravotnictví je na jedné straně charakterizována značným růstovým potenciálem, možností inovací a dynamikou, na straně druhé však čelí obtížným úkolům z hlediska finanční a sociální udržitelnosti a efektivity systémů zdravotnictví mimo jiné v důsledku prodlužující se průměrné délky života a pokroku ve zdravotnictví.

(5)  Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008)(4) byl prvním integrovaným programem Evropského společenství v této oblasti a přinesl již řadu důležitých výsledků a zlepšení.

(6)  Existuje množství závažných zdravotních hrozeb, které mají celosvětový dopad, a objevují se nové, které vyžadují další akci Společenství. Společenství by se mělo těmito závažnými zdravotními hrozbami s celosvětovým dopadem přednostně zabývat. Monitorování, včasné varování a boj se závažnými zdravotními hrozbami vyžadují, aby bylo Společenství schopno reagovat koordinovaně a účinně.

(7)  Podle Zprávy WHO o zdraví v Evropě z roku 2005 jsou nejdůležitější zátěží z hlediska celkového množství let ztraceného zdraví (Disability Adjusted Life-Years – DALYs) v evropském regionu WHO neinfekční nemoci (NCDs – 77 % celkového počtu), zranění z vnějších příčin a otravy (14 %) a nakažlivé choroby (9 %). Sedm hlavních nemocí – ischemická choroba srdeční, unipolární depresivní poruchy, cerebrovaskulární choroby, choroby v důsledku užívání alkoholu, chronická plicní nemoc, rakovina plic a zranění v důsledku silničního provozu – tvoří 34 % DALYs v regionu. Sedm hlavních rizikových faktorů – spotřeba tabáku a alkoholu, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nízká spotřeba ovoce a zeleniny a nedostatek tělesného pohybu – představují 60 % DALYs. Mimoto se hrozbou pro zdraví všech obyvatel Evropy stávají také nakažlivé choroby, jako je HIV/AIDS, chřipka, tuberkulóza a malárie.Důležitým úkolem programu by bylo lepší rozpoznávání hlavních zdravotních zátěží ve Společenství.

(8)  Mezi osm hlavních příčin úmrtí na neinfekční nemoci v evropském regionu WHO patří kardiovaskulární choroby, neuropsychiatrické poruchy, rakovina, nemoci zažívacího ústrojí, choroby dýchacích cest, poruchy smyslových orgánů, nemoci pohybového aparátu a diabetes mellitus. Navíc zjištění nedávné studie založené na modelu chorob, který používá WHO, ukazují, že úmrtnost přičítaná cukrovce je pravděpodobně podstatně vyšší než podle předchozích celosvětových odhadů založených na úmrtních listech, protože lidé postižení cukrovkou umírají nejčastěji na kardiovaskulární choroby a onemocnění ledvin.

(9)  Mezi činnosti podporované programem by měla být zahrnuta i komplementární a alternativní medicína, neboť oblast veřejného zdraví vyžaduje holistický a pluralistický přístup.

(10)  Diabetes a obezita představují pro občany Evropské unie závažné riziko, a proto by se měl program věnovat také tomuto důležitému problému, mimo jiné na základě sběru a vyhodnocení příslušných dat.

(11)  Velké části všech zhoubných nádorů lze zamezit. Je nutno se trvale snažit o širší a rychlejší aplikaci poznatků o prevenci a léčbě zhoubných nádorů na akce v oblasti veřejného zdraví.

(12)  Rezistence mikrobů na antibiotika a nozokomiální infekce se stávají v Evropě zdravotním rizikem. Nedostatečný výzkum zaměřený na nová antibiotika a otázka zajištění správného používání stávajících antibiotik jsou závažným problémem. Je proto důležité sbírat a vyhodnocovat příslušné údaje.

(13)  Posílení úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí je důležité z hlediska centrálního omezení dopadu přenosných nemocí.

(14)  Aby bylo možno splnit úkoly a cíle, které si Společenství v oblasti veřejného zdraví stanovilo, je potřeba v úsilí pokračovat. Proto je vhodné zavést druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2007–2013) (dále jen "program") stanovený v tomto rozhodnutí, kterým se nahradí rozhodnutí č. 1786/2002/ES, které by proto mělo být zrušeno.

(15)  Program navazuje na struktury, mechanizmy a činnosti předchozího akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), přidává nové cíle a profituje ze zkušeností a znalostí získaných na základě realizovaných akcí a opatření. Přispěje k dosažení vysoké úrovně fyzického a duševního zdraví a větší rovnosti v oblasti zdravotnictví v celém Společenství tím, že zaměří své akce na zlepšení veřejného zdraví, prevenci humánních nemocí a poruch a odstraní zdroje nebezpečí pro zdraví za účelem boje proti nemocnosti a předčasné úmrtnosti při zohlednění pohlaví, etnického původu a věku.

(16)  Program bude klást důraz na zlepšování zdraví a propagaci zdravého životního stylu mezi dětmi a mládeží.

(17)  Program by měl přispět k dosažení cílů týkajících se ochrany občanů před zdravotními riziky a hrozbami, včetně těch, které jsou mimo kontrolu jednotlivců, jako je vytvoření závislosti na léky vydávané na předpis, a pomoci jim při optimalizaci úrovně jejich fyzického a duševního zdraví, poskytovat jim lepší přístup k informacím o těchto rizicích a hrozbách, což jim poskytne větší možnost rozhodovat se ve svém nejlepším zájmu.

(18)  Program by měl podpořit začlenění zdravotních cílů do všech politik a činností Společenství.

(19)  Zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví (Healthy Life Years – HLY), nazývaného také jako ukazatel průměrné délky života bez postižení, na základě prevence chorob a podpory stárnutí v dobrém zdravotním stavu je důležité z hlediska blahobytu občanů EU a napomáhá splnění úkolů Lisabonského procesu s ohledem na společnost založenou na znalostech a udržitelnost veřejných financí, které jsou v důsledku rostoucích nákladů na zdravotnictví a sociální zabezpečení pod tlakem.

(20)  Rozšíření Evropské unie s sebou přineslo další obavy týkající se nerovností v oblasti zdraví v rámci EU, což se pravděpodobně ještě zvýrazní v důsledku příštích rozšíření.Tato problematika by proto měla být jednou z priorit programu.

(21)  Program by měl pomoci při stanovení příčin nerovnosti v oblasti zdraví a mimo jiné podpořit výměnu osvědčené praxe zaměřené na jejich řešení.

(22)  Pro účinné monitorování zdravotního stavu v Evropské unii je nutno systematicky sbírat, zpracovávat a vyhodnocovat srovnatelné údaje. To by Komisi a členským státům umožnilo poskytovat veřejnosti lepší informace a formulovat vhodné strategie, politiky a akce k dosažení vysoké míry ochrany lidského zdraví. Akce a podpůrná opatření by měly usilovat o kompatibilitu a interoperabilitu systémů a sítí pro výměnu informací a údajů pro rozvoj veřejného zdraví. Pohlaví, věk a etnický původ mají z hlediska zdraví důležitý význam. Proto je zapotřebí příslušné údaje patřičně vyhodnocovat.

(23)  Sběr dat se musí provádět v souladu s příslušnými právními ustanoveními o ochraně osobních údajů.

(24)  Osvědčené postupy jsou nejvhodnější možností, protože podpora zdraví, zdravotní prevence a léčba chorob a zranění by se měly měřit na základě účinnosti a efektivnosti, nikoli pouze z ekonomického hlediska. Je proto nanejvýš důležité stanovit pokyny a ukazatele a zorganizovat výměnu osvědčených postupů.

(25)  K předcházení dalšího zhoršování zdravotního stavu a vybudování referenčních center pro specifické nemoci je důležité podporovat používání osvědčené praxe a nejnovějších léčebných metod v případě chorob a zranění. Je také důležité podporovat vhodné alternativy, které mohou být upřednostňovány ze společenských, náboženských nebo jiných individuálních důvodů.

(26)  Je potřeba učinit opatření k prevenci zranění pomocí sběru dat, vypracování faktorů k rozlišení zranění a šíření příslušných informací.

(27)  Program by měl přispět ke sběru dat a propagaci příslušných politik v oblasti mobility pacientů a mobility zdravotnických pracovníků. Měl by usnadnit další rozvoj evropského prostoru e-zdraví a zejména elektronické zdravotní karty pojištěnce a zároveň stanovit přísná kritéria kvality internetových stránek zaměřených na oblast zdravotnictví.

(28)  Podpora aplikací telemedicíny může přispět k mobilitě pacientů a k poskytování lékařské péče doma, čímž dojde ke zmírnění tlaku na primární péči a ke snížení zátěže způsobené nemocemi a zraněními.

(29)  Znečištění životního prostředí je závažným zdravotním rizikem a hlavním zdrojem obav občanů EU. Zvláštní opatření by se měly zaměřit na děti a další skupiny, které jsou obzvlášť citlivé na nebezpečné podmínky životního prostředí. Program by měl doplnit opatření přijatá v rámci akčního plánu v oblasti životního prostředí a zdraví pro období 2004–2010(5).

(30)  Program by se měl také zaměřit na choroby se vztahem k pohlaví (jako je rakovina prsu a prostaty, osteoporóza aj.).

(31)  Program by měl také pomoci bojovat s předsudky týkajícími se pohlaví a věku v průběhu klinické léčby pacientů, v systémech zdravotnictví, výzkumu a vládních politikách.

(32)  Je také potřeba se přiměřeně zabývat zdravotními faktory přispívajícími k poklesu porodnosti v Evropě.

(33)  Klíčovými faktory ochrany lidského zdraví jsou zásada obezřetnosti a hodnocení rizik, a měly by proto být dále zapracovány do politik a činností Společenství.

(34)  Aby bylo možno zajistit vysokou míru koordinace mezi opatřeními a iniciativami Společenství a členských států při realizaci programu, je nutno podporovat spolupráci mezi členskými státy a zvýšit účinnost stávajících a budoucích sítí v oblasti veřejného zdraví.

(35)  Vzhledem k realizaci programu je potřeba uvažovat o účasti státních, regionálních a místních orgánů na příslušné úrovni v souladu s vnitrostátními systémy.

(36)  Koordinace s ostatními politikami a programy Společenství je klíčovým bodem cíle, kterým je začlenění politik v oblasti zdraví do ostatních politik. Ve snaze podpořit součinnost a zabránit dvojímu provádění akcí budou prováděny společné akce spolu s příslušnými programy a akcemi Společenství a vhodným způsobem se použijí další finanční prostředky a programy Společenství, včetně rámcových programů Společenství pro výzkum a jejich výsledků, strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského fondu solidarity a statistického programu Společenství. Je rovněž třeba zajistit, aby všechny obsahovaly zdravotní hledisko.

(37)  Je nutné zvýšit investice EU do zdravotnictví a projektů souvisejících se zdravotnictvím. V souladu s tím by měly členské státy ve svých národních programech stanovit zlepšování zdravotního stavu jako jednu z priorit. Je zapotřebí zvýšit informovanost o možnostech financování zdravotnictví ze strany EU. Je třeba podporovat výměnu zkušeností s financováním zdravotnictví pomocí strukturálních fondů mezi členskými státy.

(38)  Nevládní organizace a specializované sítě hrají také důležitou roli při podpoře veřejného zdraví a zastupování zájmů občanů ve zdravotnické politice Společenství. Ke svému fungování a rozvoji potřebují přispění ze stany Společenství. V tomto rozhodnutí je potřeba stanovit kritéria způsobilosti a ustanovení týkající se finanční průhlednosti pro nevládní organizace a specializované sítě ucházející se o podporu Společenství. S ohledem na zvláštní povahu příslušných organizací a v případech výjimečné užitečnosti se na obnovení podpory Společenství ve prospěch fungování takovýchto organizací nevztahuje zásada postupného snižování podpory Společenství.

(39)  Provádění programu by mělo zahrnovat výkonnou agenturu pro program veřejného zdraví zřízenou rozhodnutím Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004(6) a úzkou spolupráci s příslušnými organizacemi a agenturami, zejména s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen "ECDC") zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004(7). Komise by měla ECDC sdělit veškeré informace a údaje shromážděné na základě programu, které jsou vzhledem k jejímu poslání důležité.

(40)  Opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí se přijmou v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi(8), přičemž se zohlední potřeba transparentnosti a rozumná rovnováha mezi různými cíli programu.

(41)  Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen "dohoda o EHP") stanoví pro oblast zdraví spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen "země ESVO/EHP"), na straně druhé. Je rovněž třeba stanovit opatření pro otevření programu pro další země, zejména sousední země Společenství, země, které podaly žádost o přistoupení, kandidátské země nebo země přistupující do Společenství, zejména s ohledem na možná ohrožení zdraví, která vznikají v jiných zemích a mohou se projevit ve Společenství.

(42)  Ve snaze přispět k dosažení cílů programu je třeba podporovat udržování odpovídajících vztahů se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré případné dohody mezi těmito zeměmi a Společenstvím. V důsledku toho mohou aktivity prováděné třetími zeměmi doplňovat aktivity financované tímto programem v oblastech společného zájmu, avšak tyto země neobdrží finanční příspěvek v rámci tohoto programu.

(43)  Aby bylo možno maximalizovat účinnost a výkonnost akcí v oblasti zdraví na mezinárodní úrovni a úrovni Společenství, je vhodné rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi jako například s Organizací spojených národů a jejími specializovanými agenturami, včetně Světové zdravotnické organizace, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

(44)  Ve snaze zvýšit hodnotu a dopad programu je třeba měřit a hodnotit pokrok v dosahování cílů tohoto programu týkajících se zdraví. Mělo by být prováděno pravidelné sledování a hodnocení přijatých opatření, a to včetně nezávislých externích hodnocení.

(45)  V souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými v článku 5 Smlouvy by se měla činnost Společenství v oblastech, které nespadají pod výlučnou pravomoc Společenství, jako je činnost v oblasti veřejného zdraví, vykonávat pouze potud, pokud může být jejího cíle s ohledem na její rozsah nebo účinky lépe dosaženo na úrovni Společenství. Cílů programu nemohou členské státy dostatečně dosáhnout v důsledku složitosti, nadnárodní povahy a neexistence úplné kontroly na úrovni členských států týkající se faktorů ovlivňujících zdraví, a proto by měl program podporovat a doplňovat akce a opatření členských států. Program může být významným přínosem k podpoře zdraví a zdravotnických systémů ve Společenství tím, že bude podporovat struktury a programy, které zvyšují schopnosti jednotlivců, insitucí, sdužení, organizací a subjektů v oblasti zdravotnictví pomocí snadnější výměny zkušeností a osvědčené praxe a tím, že poskytne základ pro společnou analýzu faktorů ovlivňujících veřejné zdraví. Program může být přínosem také v případech, kdy má ohrožení veřejného zdraví přeshraniční charakter, tj. kdy jde např. o infekční choroby, znečištění životního prostředí nebo o kontaminaci potravin, které vyžadují společné strategie a akce zaměřené na ochranu zdraví a bezpečnosti, podporu hospodářských zájmů občanů se vztahem ke zdraví a na zmírnění ekonomické zátěže evropských občanů jakožto pacientů.

(46)  V souladu s článkem 2 Smlouvy, podle něhož je rovné zacházení pro muže a ženy zásadou Evropského společenství, a v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy, podle něhož Společenství při všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy, včetně dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, se budou všechny cíle a opatření zahrnuté do programu snažit o lepší chápání a rozpoznání potřeb mužů a žen a jejich přístupu ke zdraví.

(47)  Komise by měla zajistit vhodný přechod mezi tímto programem a prvním programem, který nahrazuje, a to zejména splněním převzatých finančních závazků,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Stanovení druhého programu

Stanoví se druhý akční program Společenství v oblasti zdraví, který se vztahuje na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013 (dále jen "program").

Článek 2

Účel a cíle

1.  Program doplňuje, podporuje a přináší přidanou hodnotu pro politiky Společenství a členských států a přispívá k ochraně a podpoře lidského zdraví a bezpečnosti, prevenci humánních chorob, nemocí a zranění a ke zlepšování veřejného zdraví.

2.  Cíle, které jsou uskutečňovány prostřednictvím akcí a nástrojů stanovených v příloze tohoto rozhodnutí, jsou tyto:

3.  Program přispívá také k:

Článek 3

Způsoby provádění

1.  Akce zaměřené na účel a cíle podle článku 2 plně využívají vhodné metody provádění a financování přijaté  postupem podle čl. 7 odst. 2, mimo jiné zejména:

2.  Pro účely odst. 1 písm. a) nepřekročí finanční příspěvek Společenství tyto stropy:

V zásadě může Komise usilovat o přidělování prostředků základního financování na období dvou let, a to prostřednictvím rámcové dohody o partnerství. V souladu s článkem 163 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(9) je takové partnerství základem spolupráce mezi příjemcem finančních prostředků a Komisí. Toto partnerství však nepřekročí dva roky.

3.  Pro účely výše uvedeného odst. 1 písm. a) mohou finanční příspěvky Společenství, pokud to odůvodňuje povaha cíle, jehož má být dosaženo, zahrnovat společné financování Společenstvím a jedním nebo více členskými státy či Společenstvím a příslušnými orgány dalších účastnících se zemí. V takovém případě nepřekročí příspěvek Společenství 50 %, kromě případů výjimečné užitečnosti, kdy příspěvek Společenství nepřekročí 70 %. Tyto příspěvky Společenství lze poskytnout veřejnému orgánu nebo neziskovému subjektu, který určí členský stát či příslušný orgán a který schválí Komise. Tyto příspěvky Společenství by se měly poskytovat na základě kritérií pro organizace pacientů a spotřebitelů, které schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (září 2005).

4.  Pro účely výše uvedeného čl. 1 písm. a) mohou být finanční příspěvky Společenství rovněž poskytovány formou paušální podpory, pokud je tento druh podpory vhodný vzhledem k povaze příslušných akcí. V případě takových finančních příspěvků se nepoužijí procentuální stropy stanovené ve výše uvedených odstavcích 2 a 3. Kritéria výběru, sledování a hodnocení takových akcí se upraví podle potřeby.

Článek 4

Provádění programu

1.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy zajistí provádění akcí a opatření uvedených v programu v souladu s články 7 a 8 a při zajištění jejich harmonického a vyváženého rozvoje.

2.  Aby přispěla k provádění programu, Komise zajistí koordinaci, případně integraci sítí pro monitorování zdraví a rychlou reakci na zdravotní rizika.

3.  Komise a členské státy v rámci svých působností přijmou vhodná opatření k zajištění účinného provádění programu a k vypracování mechanizmů na úrovni Společenství a členských států zaměřených na splnění cílů programu. Zajistí, aby byly o akcích podporovaných programem poskytovány odpovídající informace a aby byla v případě akcí, které se musejí realizovat prostřednictvím místních a regionálních orgánů a nevládních organizací, zabezpečena co nejširší účast.

4.  Komise zajistí, aby byla veškerá činnost spojená se záznamem, zpracováním a předáváním údajů v souladu s celkovou koncepcí "Otevřené metody koordinace v oblasti zdravotnictví".

5.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy usiluje o srovnatelnost údajů a informací a o kompatibilitu a interoperabilitu systémů a sítí pro výměnu údajů a informací v oblasti zdraví.

6.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy zajistí nezbytnou spolupráci a komunikaci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí za účelem dosažení cílů programu.

7.  Při provádění programu Komise spolu s členskými státy zajistí dodržování všech příslušných právních ustanovení o ochraně osobních údajů a případně zavedení mechanizmů na zajištění důvěrnosti a bezpečnosti těchto údajů.

8.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy zajistí přechod od akcí vypracovaných v rámci prvního programu schváleného rozhodnutím uvedeným v článku 12, které přispívají k plnění priorit podle tohoto programu, k akcím, které mají být provedeny na základě tohoto programu.

Článek 5

Společné strategie a akce

1.  Aby byl při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví a aby bylo podpořeno začlenění oblasti zdraví do politik Společenství, mohou být cíle programu prováděny jako společné strategie a společné akce tím, že se vytvoří vazba na příslušné programy, akce a fondy Společenství.

2.  Komise zajistí, aby byl program ideálním způsobem provázán s ostatními programy, akcemi a fondy Společenství. Účinek programu by měl být posílen zejména spoluprací se sedmým rámcovým programem pro výzkum(10).

Článek 6

Financování

1.  Orientační finanční rámec pro provádění programu činí 1 500 milionů EUR na sedmileté období počínaje 1. lednem 2007.

2.  Celkové administrativní náklady spojené s programem, včetně interních nákladů a nákladů na řízení výkonné agentury, by měly odpovídat úkolům zajišťovaným v rámci daného programu a jsou podmíněny rozhodnutím rozpočtových a legislativních orgánů.

3.  Roční rozpočet schválí rozpočtový orgán v rozsahu finančního výhledu.

4.  Komise zajistí, aby byla finanční ustanovení upravující financování programu v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství(11).

5.  Přístup k finančním příspěvkům se usnadňuje uplatňováním zásady proporcionality při předkládání potřebných dokumentů a rovněž díky vytvoření databáze pro předkládání žádostí.

Článek 7

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor (dále jen "výbor").

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

4.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 8

Prováděcí opatření

1.  Opatření nezbytná pro provádění tohoto rozhodnutí se přijmou postupem podle čl. 7 odst. 2., pokud jde o:

2.  Komise přijme všechna nezbytná opatření pro provádění tohoto rozhodnutí postupem podle čl. 7 odst. 3.

Článek 9

Účast třetích zemí

Článek 10

Mezinárodní spolupráce

Během provádění programu jsou podporovány vztahy se třetími zeměmi, které se neúčastní programu, a s příslušnými mezinárodními organizacemi, zejména s WHO.

Článek 11

Sledování, hodnocení a šíření výsledků

1.  Za úzké spolupráce s členskými státy a případně s pomocí odborníků Komise sleduje provádění akcí programu na základě jeho cílů. Předkládá zprávu výboru. Komise informuje Radu a Parlament a předkládá jim kopii hlavních zjištění.

2.  Komise poskytne Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

3.  Každé dva roky po přijetí programu zveřejní Komise zprávu o zdravotním stavu v Evropské unii založenou na veškerých údajích a ukazatelích, která bude obsahovat také kvalitativní a kvantitativní analýzu.

4.  Komise zveřejní výsledky provedených akcí v souladu s tímto rozhodnutím a zajistí jejich rozšíření.

Článek 12

Zrušení

Zrušuje se rozhodnutí č. 1786/2002/ES.

Článek 13

Přechodná opatření

Komise přijme všechna nezbytná opatření, aby zajistila přechod mezi opatřeními přijatými na základě rozhodnutí č. 1786/2002/ES a opatřeními, která se mají provádět podle tohoto programu.

Článek 14

Závěrečné ustanovení

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

V ............. dne […]

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

AKCE A PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

Cíl 1: Ochrana občanů před ohrožením zdraví

1.1.  Posílení dohledu a kontroly ohrožení zdraví

1.1.  6. Monitorování resistence bakterií na antibiotika a rezistence nozokomiálních infekcí a vypracování strategií pro jejich prevenci a léčbu.

1.1.  8. Vypracování opatření na prevenci chorob a zranění společensky izolovaných jedinců a zvýšení informovanosti přistěhovalců o otázkách zdraví.

1.1.  9. Podněcování členských států k vytvoření skutečně nezávislých kontrolních výborů pro léky, které budou mít za úkol sledovat používání a účinky všech nových léků na předpis od data jejich schválení.

1.2.  Reakce na ohrožení zdraví

1.2.  4. Rozvoj strategií a postupů pro vypracování, testování, hodnocení a přepracování plánů obecné i specifické zdravotní pohotovosti, jakož i jejich interoperability mezi členskými státy; provádění cvičení a testů.

Cíl 2: Podpora politik, které směřují ke zdravějšímu způsobu života

2.  Podpora zdraví prostřednictvím zohlednění faktorů ovlivňujících zdraví

Cíl 3: Přispět ke snížení výskytu nejvážnějších nemocí a zranění a s nimi související nemocnosti a úmrtnosti

3.  Prevence nemocí a zranění

Cíl 4: Lepší účinnost a výkonnost zdravotních systémů

4.  Dosažení součinnosti mezi vnitrostátními zdravotními systémy

4.1.  Podpora přeshraničního využívání a poskytování zdravotní péče prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy zaměřené na zlepšení komplementarity jejich zdravotnických služeb v příhraničních oblastech a mobilitu pacientů, mimo jiné včetně:

4.  2. Sběr dat a sdílení informací o mobilitě zdravotníků a vypořádání se s důsledky této mobility a propagace politik zaměřených na mobilitu pacientů.

4.  3. Vytvoření systému Společenství pro spolupráci referenčních center a ostatních struktur mezi zdravotními systémy různých členských států, které by umožnily lékařům a dalším zdravotnickým pracovníkům využívat osvědčené praxe a nejnovějších znalostí v oblasti prevence a léčby, které jsou v EU k dispozici.

4.4.  Využívání normalizovaných údajů a společných ukazatelů, aby bylo možno měřit nerovnost mezi muži a ženami s ohledem na lékařské a zdravotnické služby v EU.

4.5.  Vytvoření sítě pro posílení schopnosti získat a sdílet informace a vyhodnocování zdravotních technologií a technik (hodnocení zdravotních technologií).

4.  7. Rozvoj nástrojů pro hodnocení dopadu politik Společenství na zdravotní systémy, včetně důsledků rozšíření a Lisabonské strategie.

4.9.  Podpora dosažitelnosti, sledovatelnosti a dostupnosti vysoce kvalitních a z hlediska lékařského použití bezpečných orgánů a látek lidského původu v celém Společenství.

Cíl 5: Zlepšit informace a znalosti k rozvoji veřejného zdraví a přispět k začlenění cílů v oblasti zdraví do politik

Akce a nástroje přispívající k uskutečnění všech výše uvedených cílů:

5.  SBĚR ÚDAJŮ, MONITOROVÁNÍ ZDRAVÍ A INFORMACE

5.1.  Sběr údajů, monitorování zdraví a předávání informací:

5.1.  1. Pokračovat v rozvoji udržitelného systému monitorování zdraví, přičemž pozornost se soustředí na nerovnosti v oblasti zdraví a na údaje o zdravotním stavu, faktorech ovlivňujících zdraví, zdravotních systémech a zraněních; statistické prvky tohoto systému budou rozvíjeny i nadále s případnou pomocí statistického programu Společenství.

5.1.2.  Zlepšení porozumění zdravotnímu stavu různých skupin a toho, jak jsou uspokojovány jejich potřeby ze strany společnosti, například pomocí sběru, zpracování a analýzy statistických údajů rozdělených podle sociálních skupin, etnického původu a pohlaví.

5.1.3.  Sběr a analýza údajů o faktorech se vztahem k životnímu stylu (např. o výživě a spotřebě tabáku a alkoholu) a o zraněních, založení celoevropských registrů závažných onemocnění (např. rakoviny) a vypracování metodik a vedení databází.

5.1.  4. Poskytnutí dalších příslušných znalostí v oblasti zdraví.

5.1.  5. Definování příslušných doplňkových ukazatelů.

5.1.  6. Rozvoj vhodných mechanismů pro vypracovávání zpráv.

5.1.  7. Opatření pro pravidelné shromažďování informací společně se statistickým programem, s mezinárodními organizacemi a agenturami, jakož i prostřednictvím projektů.

5.1.  8. Podpora analýz o zdraví ve Společenství prostřednictvím pravidelných zpráv Společenství o zdraví, zachování nástrojů na šíření informací jako internetové stránky EU o zdraví, podpora konferencí a informačních kampaní zaměřených na spolupráci mezi příslušnými stranami.

5.1.  9. Zaměření na poskytování pravidelných a spolehlivých zdrojů informací občanům, a to i ve formách dostupných postiženým osobám, a osobám s pravomocí přijímat rozhodnutí, pacientům, ošetřovatelům, zdravotníkům a ostatním zainteresovaným stranám.

5.1.10.  Sběr a analýza údajů o postiženích a také boj s nimi a jejich prevence.

5.1.12.  Sběr a analýza údajů o snížené plodnosti.

5.1.13.  Poskytování aktualizovaných informací o ceně jednotlivých farmaceutických výrobků obsahujících stejnou účinnou látku v různých členských státech.

5.2.  Zlepšení komunikace o problematice zdraví s občany EU posílením významu iniciativ společenství a členských států

5.2.1.  Veřejné osvětové kampaně.

5.2.2.  Průzkumy.

5.2.3.  Konference, semináře, setkání odborníků a zainteresovaných stran.

5.2.4.  Publikace o otázkách týkajících se zdraví.

5.2.5.  Poskytování informací on-line.

5.2.6.  Rozvoj a využívání informačních center.

SPOLUPRÁCE A INTEGRACE

5.3.  Zvýšení účasti společnosti a zainteresovaných stran na vytváření politiky v oblasti zdraví

5.3.1.  Podpora a posilování zdravotnických organizací na úrovni Společenství.

5.3.2.  Vzdělávání a budování kapacity zdravotnických organizací.

5.3.3.  Vytváření sítí nevládních zdravotnických organizací a ostatních zainteresovaných stran.

5.3.4.  Posilování poradních orgánů a mechanizmů na úrovni Společenství.

5.3.5.  Uznání skutečnosti, že pacienti mají práva také jako spotřebitelé zdravotní péče.

5.4.  ROZVOJ KONCEPCE ZAČLEŇOVÁNÍ OTÁZEK ZDRAVÍ DO POLITIK SPOLEČENSTVÍ

5.4.1.  Rozvoj a používání metod hodnocení dopadu politik a činností Společenství na zdraví.

5.4.2.  Výměna osvědčených postupů v oblasti vnitrostátních politik mezi členskými státy.

5.4.3.  Studie dopadů jiných politik na oblast zdraví.

5.4.4.  Rozvoj společných strategií a společných akcí vytvořením vazeb na příslušné programy, akce a fondy Společenství a součinnosti s nimi.

RIZIKA, BEZPEČNOST A HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

5.5.  Podpora mezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví

5.5.1.  Spolupráce s mezinárodními organizacemi.

5.5.2.  Spolupráce s třetími zeměmi, které se programu neúčastní.

5.5.3.  Podpora dialogu mezi zdravotnickými organizacemi.

5.6.  Zlepšení včasného rozpoznání a hodnocení rizik a informování o nich:

5.6.1.  Podpora vědeckého poradenství a hodnocení rizik, včetně úkolů nezávislých vědeckých výborů zřízených rozhodnutím Komise 2004/210/ES ze dne 3. března 2004 o zřízení vědeckých výborů v oblasti bezpečnosti spotřebitele, veřejného zdraví a životního prostředí(13).

5.6.2.  Shromažďování a srovnávání informací a vytváření sítí odborníků a ústavů.

5.6.3.  Podpora rozvoje a harmonizace metod hodnocení rizik.

5.6.4.  Akce zaměřené na shromažďování a hodnocení informací o vystavování populace a jejích podskupin chemickým, biologickým a fyzikálním rizikovým faktorům ohrožujícím zdraví, včetně účinků těchto rizikových faktorů.

5.6.5.  Stanovení mechanizmů pro včasné rozpoznání vznikajících rizik a opatření proti nově zjištěným rizikům.

5.6.6.  Strategie pro lepší informování o rizicích.

5.6.7.  Vzdělávání v otázce hodnocení rizik.

5.7.  Podpora bezpečnosti orgánů, látek lidského původu, krve a krevních derivátů

5.7.1.  Opatření pro zvýšení bezpečnosti, kvality a sledovatelnosti orgánů a látek lidského původu, včetně krve, krevních složek a krevních prekurzorů.

5.7.2.  Podpora strategií a mechanizmů na podporu transplantací od živých dárců a řešení otázky nedostatku orgánů s přihlédnutím k etickým problémům.

5.7.3.  Vytvoření a realizace společných platforem mezi dárci a příjemci za účelem stanovení osvědčené praxe týkající se orgánů a látek lidského původu.

5.7.4.  Vytvoření evropské karty dárce orgánů.

5.8.  Horizontální otázky

Technická pomoc při analýze problémů týkajících se rozvoje a provádění politik a právních předpisů.

(1) Úř. věst. ...... (2) Úř. věst. ...... (3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. března 2006. (4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES ze dne 23. září 2002, kterým se přijímá akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008) (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 1). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí č. 786/2004/ES (Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 7). (5) KOM(2004)0416. (6) Úř. věst. L 369, 16.12.2004, s. 73. (7) Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1. (8) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. (9) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES, Euratom) č. 1261/2005 (Úř. věst. L 201, 2.8.2005, s. 3). (10) KOM(2005)0119. (11) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. (12) Úř. věst. L 268, 3.10.1998, s. 1. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (13) Úř. věst. L 66, 4.3.2004, s. 45.