Evropský parlament,

-   s ohledem na základní zásady OSN o úloze právníků ze dne 7. září 1990,

-   s ohledem na doporučení Rady Evropy Rec (2000)21 ze dne 25. října 2000 ke svobodě výkonu profese právníka,

-   s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 1994 o profesi notáře ve Společenství(1),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2001 o tarifních poplatcích a povinných sazbách pro některá svobodná povolání, zejména pro právníky, a o specifické úloze a specifickém postavení svobodných povolání v moderní společnosti(2),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2003 o tržních předpisech a pravidlech hospodářské soutěže pro svobodná povolání(3),

-   s ohledem na směrnici Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů(4),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace(5),

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/8/ES ze dne 27. ledna 2003 o zlepšení přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních sporech stanovením minimálních společných pravidel pro právní pomoc v těchto sporech(6),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací(7),

-   s ohledem na svůj postoj ze dne 16. února 2006 k návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o službách na vnitřním trhu(8),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. září 2005 nazvané: "Svobodná povolání – prostor pro další reformy" (KOM(2005)0405),

-   s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropských společenství o právních předpisech Společenství upravujících hospodářskou soutěž a o svobodě poskytování služeb, konkrétně ve vztahu k vnitrostátním pravidlům o minimálních právních poplatcích;

-   s ohledem na čl. 108 odst. 5 jednacího řádu,

A.   vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropských společenství uznal, že:

B.   vzhledem k tomu, že jakákoli reforma právních profesí má dalekosáhlé důsledky nejen pro právo hospodářské soutěže, ale i pro oblast svobody, bezpečnosti a práva a obecněji i pro ochranu právního státu v Evropské unii,

C.   vzhledem k tomu, že základní zásady OSN o úloze právníků ze dne 7. září 1990 stanoví, že:

D.   vzhledem k tomu, že všichni lidé mají právo na odpovídající ochranu lidských práv a základních svobod, ať ekonomických, sociálních, kulturních, občanských nebo politických, je třeba, aby všichni měli faktický přístup k právním službám poskytovaným nezávislými zástupci právní profese,

E.   vzhledem k tomu, že povinnosti právníků udržet si nezávislost, vyhnout se střetu zájmů a zachovat si důvěrný přístup ke klientům jsou zejména ohroženy, pokud jsou právníci oprávněni vykonávat svou profesi v organizacích, které umožňují příslušníkům jiných profesí kontrolovat či podílet se na kontrole nad záležitostmi organizace prostřednictvím kapitálových investic či jiným způsobem, nebo v případech víceoborových partnerství s odborníky, kteří nejsou vázáni obdobnými profesními povinnostmi,

F.   vzhledem k tomu, že neregulovaná cenová konkurence mezi právníky, která vede ke snižování kvality poskytovaných služeb, jde na úkor spotřebitelů,

G.   vzhledem k tomu, že trh s právními službami se vyznačuje nevyvážeností informací mezi právníky a spotřebiteli, a to včetně malých a středních podniků, neboť spotřebitelé nemají k dispozici kritéria nezbytná k hodnocení kvality poskytovaných služeb,

H.   vzhledem k zachování etiky, důvěrného přístupu ke klientům a vysoké úrovně odborných znalostí je nutná organizace samosprávných systémů, jako jsou ty, které dnes vedou profesní subjekty a řády právních profesí,

I.   vzhledem k tomu, že notáři působící v oblasti občanského práva jsou jmenováni členskými státy jako veřejní činitelé, jejichž úkolem je příprava úředních dokumentů se zvláštní důkazní hodnotou a okamžitou vymahatelností,

J.   vzhledem k tomu, že notáři působící v oblasti občanského práva vykonávají jménem státu rozsáhlou vyšetřovací a kontrolní činnost v záležitostech spojených s mimosoudní právní ochranou, zejména v souvislosti s právem společností – v některých případech i v souvislosti s právem Společenství – a v rámci této činnosti podléhají disciplinárnímu dohledu ze strany příslušného členského státu, který je srovnatelný s dohledem nad soudci a státními úředníky,

K.   vzhledem k tomu, že částečné postoupení pravomocí státu je původně spjato s výkonem profese notáře působícího v oblasti občanského práva a v současné době k tomuto postoupení dochází pravidelně a představuje hlavní část činnosti notáře v oblasti občanského práva,

1.   plně uznává zásadní úlohu, kterou v demokratické společnosti sehrávají právní profese s cílem zaručit dodržování základních práv, právní stát a jistotu uplatňování práva ať už v případech, kdy právníci zastupují a hájí své klienty u soudů nebo jim poskytují právní poradenství;

2.   potvrzuje postoje, které zaujal a vyjádřil ve svých usneseních ze dne 18. ledna 1994 a 5. dubna 2001 a ve svém postoji ze dne 16. prosince 2003;

3.   upozorňuje na vysoký stupeň vzdělání nutný k výkonu právních profesí, na nutnost chránit v zájmu evropských občanů vzdělání, které je pro právní profese charakteristické, a na nutnost vybudovat mezi osobami vykonávajícími právní profese a jejich klienty zvláštní vztah založený na důvěře;

4.   potvrzuje význam pravidel nezbytných k zajištění nezávislosti, odborné způsobilosti, morální bezúhonnosti a odpovědnosti osob vykonávajících právní profese za účelem zaručení kvality jejich služeb ve prospěch jejich klientů i samotné společnosti a za účelem ochrany veřejného zájmu;

5.   vítá skutečnost, že Komise uznala, že reformy se nejlépe provádějí na národní úrovni a že pravidla pro výkon právních profesí mohou nejlépe formulovat orgány členských států, zejména legislativní orgány;

6.   připomíná, že Soudní dvůr přiznal vnitrostátním legislativním orgánům i profesním sdružením a subjektům určitý prostor pro vlastní uvážení, když posuzují, jaké prostředky jsou adekvátní a nezbytné k ochraně řádného výkonu právní profese v určitém členském státě;

7.   upozorňuje, že na každý druh činnosti profesní organizace je třeba pohlížet odděleně a že tedy pravidla hospodářské soutěže mají být uplatňována na organizace pouze tehdy, jednají-li výhradně v zájmu svých členů, a ne v případech, kdy jednají v obecném zájmu;

8.   připomíná Komisi, že cílem předpisů upravujících právní služby je chránit širokou veřejnost, zaručit právo na obhajobu a přístup k právní ochraně a poskytnout jistotu při uplatňování práva, a že proto tyto předpisy nemohou být definovány tak, aby odpovídaly stupni kultivovanosti klientů;

9.   vybízí profesní subjekty, organizace a sdružení právních profesí, aby vypracovaly kodexy chování, které by fungovaly na evropské úrovni a zahrnovaly by i pravidla pro organizační otázky, kvalifikaci, profesní etiku, dohled, odpovědnost a sdělení, a zajistily tak, aby konečným uživatelům právních služeb byly poskytnuty nezbytné záruky integrity a zkušeností i řádný výkon spravedlnosti;

10.   vyzývá Komisi, aby zohlednila specifickou roli právních profesí ve společnosti, která je řízena právním státem, a aby provedla důkladnou analýzu fungování trhu s právními službami, pokud prosazuje zásadu "méně předpisů znamená lepší předpisy";

11.   vyzývá Komisi, aby případně uplatňovala pravidla hospodářské soutěže v souladu s judikaturou Soudního dvora;

12.   domnívá se, že s veřejnými zájmy, které jsou nadřazeny zásadám EU platným pro hospodářskou soutěž, se lze setkat v právních systémech těch členských států, v nichž jsou příslušná pravidla přijata nebo v nichž nabývají účinku, a že neexistuje žádná definice testu, který by prokázal, co je veřejný zájem EU;

13.   vyzývá Komisi, aby právní předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže neuplatňovala na problematiku, která podle ústavního rámce EU náleží do působnosti členských států, jako je například přístup k právní ochraně, která zahrnuje i takové záležitosti jako jsou přehledy poplatků, které by měly používat soudy na úhradu poplatků účtovaných právníky;

14.   zdůrazňuje, že dřívější překážky bránící v užívání svobody usazení a poskytování služeb právními profesemi byly teoreticky účinně odstraněny směrnicemi 77/249/EHS, 98/5/ES a 2005/36/ES; konstatuje ovšem, že revize proběhne za dva roky a toto důkladné hodnocení očekává se zájmem;

15.   domnívá se, že tarifní poplatky a jiné povinné sazby za právníky a právní profese, a to i za mimosoudní služby, nejsou porušením článků 10 a 81 Smlouvy, pokud je jejich použití odůvodněno prosazováním legitimního veřejného zájmu a pokud členské státy aktivně dohlížejí na zapojení soukromých subjektů do rozhodovacího postupu;

16.   domnívá se, že podle článku 49 Smlouvy, směrnice 2005/36/ES a směrnice 77/249/EHS je možné používat princip země určení i na tarifní poplatky a povinné sazby za služby právníků a jiných právních profesí;

17.   domnívá se, že článek 45 Smlouvy musí být v plném rozsahu uplatňován na profesi notářů působících v oblasti občanského práva jako takovou;

18.   vyzývá Komisi, aby při posuzování pravidel platných pro výkon právních profesí v členských státech pečlivě zvážila zásady a obavy vyslovené v tomto usnesení;

19.   vybízí profesní organizace, aby nadále rozvíjely své činnosti v oblasti právní pomoci a zajistily právo každého občana na právní poradenství a právního zástupce;

20.   pověřuje svého předsedu , aby předal toto usnesení Komisi.

(1) Úř. věst. C 44, 14.2.1994, s. 36. (2) Úř. věst. C 21 E, 24.1.2002, s. 364. (3) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 126. (4) Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17. (5) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36. (6) Úř. věst. L 26, 31.1.2003, s. 41. (7) Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22. (8) Přijaté texty, P6_TA(2006)0061.