Usnesení Evropského parlamentu o evropských politických stranách (2005/2224(INI))
Evropský parlament,
-s ohledem na článek 191 Smlouvy o založení Evropského společenství a čl. 12 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie a dále na čl. 6 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii,
-s ohledem na čl. I-46 odst. 4 Smlouvy o Ústavě pro Evropu,
-s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o pravidlech pro politické strany na evropské úrovni a jejich financování(1), zejména na článek 12 tohoto nařízení (dále jen "nařízení"),
-s ohledem na zprávu generálního tajemníka předsednictvu ze dne 21. září 2005 k financování politických stran na evropské úrovni podle článku 15 rozhodnutí předsednictva ze dne 29. března 2004 s prováděcími pravidly k nařízení(2),
-na základě článku 45 jednacího řádu,
-s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a na stanovisko Výboru pro právní záležitosti (A6-0042/2006),
A. vzhledem k tomu, že další rozvoj demokratické Unie blízké občanům je základní podmínkou proto, aby občané souhlasili s dalšími kroky evropské integrace, a tedy že uskutečnění evropské demokracie musí mít vysokou prioritu,
B. vzhledem k tomu, že politické strany, včetně evropských politických stran, představují jeden ze základních prvků při budování evropského politického prostoru a jsou prospěšné pro demokracii na evropské úrovni,
C. vzhledem k tomu, že politické strany hrají důležitou úlohu při podpoře demokratických hodnot, jako je svoboda, tolerance, solidarita a rovnoprávnost mužů a žen,
D. vzhledem k tomu, že hlubší zamyšlení nad budoucností Evropy vyžaduje rozsáhlý dialog s občany a politické strany na evropské úrovni při tom musí hrát klíčovou roli,
E. vzhledem k tomu, že v mnoha státech Unie jsou politické strany ve svých úlohách, kterými je poskytování politických informací a vytváření veřejného mínění, podporovány z veřejných prostředků,
F. vzhledem k tomu, že se politické rodiny sdružily jako evropské politické strany a jejich práce je podporována z prostředků Společenství,
G. vzhledem k tomu, že veřejné financování politických stran na úrovni Unie je uskutečňováno podle článku 191 Smlouvy,
H. vzhledem k tomu, že evropské politické strany si nesmějí vytvářet rezervy z úspor prostředků vyplácených v rámci grantu nebo z úspor svých vlastních zdrojů a vzhledem k tomu, že pokud z rozvahy vyplývá, že hospodaření stran skončilo s přebytkem prostředků (ziskem), odečítá se výše přebytku od konečné částky grantu,
I. vzhledem k tomu, že vydáním nařízení byl učiněn první krok k vytvoření právního rámce pro evropské politické strany,
J. vzhledem k tomu, že v souvislosti s příští úpravou financování politických stran na evropské úrovni přednesly politické strany řadu požadavků(3),
K. vzhledem k tomu, že generální tajemník Evropského parlamentu předložil zprávu o uplatňování nařízení,
L. vzhledem k tomu, že smyslem nařízení o veřejném financování stran není znesnadnit či dokonce znemožnit vytvoření rezervních fondů evropských politických stran z vlastních prostředků (finančních darů, členských příspěvků, odměn za práci) a že mají pouze zakázáno vytvářet si na konci finančního roku přebytek na základě této dotace,
M. vzhledem k tomu, že evropské politické strany stejně jako jiné ziskové nebo neziskové organizace potřebují při dlouhodobém plánování alespoň minimální míru finanční jistoty, především proto, že musí plnit své závazky vůči zaměstnancům, dodavatelům a smluvním partnerům po dosti dlouhé časové období,
N. vzhledem k tomu, že podle současných předpisů nedostávají evropské politické strany žádné finanční záruky na období delší než jeden rok, že se výše poskytovaných grantů stanovuje každý rok nově a zcela závisí na počtu stran, které požádají o uznání, a na počtu poslanců, které tyto strany mají v Evropském parlamentu, že tyto granty se mohou z roku na rok dramaticky změnit, pokud se objeví nové politické strany nebo dojde ke změně v počtu poslanců, které mají jednotlivé politické strany v Evropském parlamentu,
O. vzhledem k tomu, že nedávno požádaly o uznání dvě nové strany a podaly Evropskému parlamentu žádost o grant, čímž se počet evropských politických stran tím zvýší z osmi na deset,
P. vzhledem k tomu, že současný stav činí strany do velké míry finančně závislými na Evropském parlamentu, protože mohou financovat své dlouhodobé závazky, pouze pokud mají stálý a zaručený přísun grantů od Parlamentu,
Q. vzhledem k tomu, že současný stav nevede evropské politické strany k řádnému finančnímu řízení, jelikož chybí jakákoli opravdová motivace k uplatňování zásad ekonomické efektivnosti při řízení výdajů,
R. vzhledem k tomu, že evropské politické strany musejí předložit roční rozpočet, který se dělí do pěti kategorií a že tuto strukturu rozpočtu určil Evropský parlament,
S. vzhledem k tomu, že článek I.3.3 standardního formuláře dohody o poskytnutí grantu na provozní náklady mezi Evropským parlamentem a evropskou politickou stranou(4) stanoví, že se přesuny mezi jednotlivými rozpočtovými kategoriemi nesmějí týkat více než 20 % z celkové výše prostředků v jednotlivých kategoriích,
T. vzhledem k tomu, že toto omezení přesunu prostředků mezi rozpočtovými kategoriemi znemožňuje evropským politickým stranám měnit jejich politické priority v průběhu roku,
U. vzhledem k tomu, že evropské politické strany nyní mohou mít právní status, a to na základě své právní subjektivity v zemi, v níž mají své sídlo, a že některé strany si zvolily právní formu neziskového sdružení podle belgického práva, jiné daly přednost právní formě mezinárodního neziskového sdružení,
V. vzhledem k tomu, že rozdíl mezi daňovými povinnostmi evropských politických stran a institucemi Evropské unie je však i nadále velmi značný,
W. vzhledem k tomu, že Evropský parlament prostřednictvím tohoto nařízení ukládá, aby byla zveřejněna zpráva o jeho uplatňování, v níž budou uvedeny případné změny,
Politické okolnosti
1. konstatuje, že mezi mnoha občany a evropskými institucemi existuje propast, což se dá odvodit i z toho, že politická komunikace a informace o evropské politice nebyly dosud dostatečné;
2. vyjadřuje přesvědčení, že politické strany na evropské úrovni musejí přesáhnout úlohu zastřešujících organizací aktivní a musejí se z nich stát aktéři přítomní na všech úrovních společnosti, kteří se zasazují o účinnou účast občanů nejen ve volbách do Evropského parlamentu, ale i ve všech ostatních aspektech evropského politického života;
3. je toho názoru, že politické strany na evropské úrovni představují důležitý prvek, kterým se vyjadřuje evropská veřejnost, a bez nich nemůže být další budování Unie úspěšné;
4. zdůrazňuje, že je třeba dospět přes pravidla financování politických stran na evropské úrovni ke skutečnému evropskému statutu stran, který stanoví jejich práva a povinnosti a umožní jim, aby se z nich stala právnická osoba, která je založena na právu Společenství a může v členských státech vyvíjet svou činnost; vyzývá Výbor pro ústavní záležitosti, aby vyhodnotil z právního a daňového hlediska otázku evropského statutu evropských politických stran a předložil v této věci konkrétní návrhy;
5. trvá na tom, aby byly do tohoto statutu začleněny také pravidla týkající se členství jednotlivců ve stranách na evropské úrovni, jejich vedení, jmenování kandidátů, voleb a způsobů organizace a podpory stranických sjezdů a schůzí;
Zkušenosti a návrhy na zlepšení
6. Žádá Komisi, aby v souvislosti se změnou nařízení (ES) č. 2004/2003 přezkoumala možnost zavedení pravidel pro financování politických stran na evropské úrovni z rozpočtu Unie, které nejsou založené na koncepci grantů ve smyslu hlavy VI části I finančního nařízení, ale musí se zároveň vzít v potaz, že tato koncepce nevyhovuje specifickému charakteru politických stran;
7. bere na vědomí, byly podány tři soudní žaloby na zrušení nařízení, které soud prvního stupně dne 11. července 2005 zamítl jako nepřípustné, přičemž proti jednomu z rozsudků byl podán opravný prostředek;
8. vítá, že od začátku volebního období po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 došlo k osmi případům spojení politických stran z členských států, a byly tak založeny politické strany na evropské úrovni, které mohly být finančně podporovány podle ustanovení nařízení;
9. konstatuje, že poskytování finanční podpory na finanční rok 2004 ve výši 4 648 000 milionů EUR bylo zahájeno dne 18. června 2004 výzvou k předkládání návrhů a uzavřeno rozhodnutím předsednictva ze dne 6. července 2005 o konečném stanovení výše finanční podpory;
10. s uspokojením shledává, že politické strany na evropské úrovni při přijímání zaměstnanců ve značné míře zohledňují zásadu rovných příležitostí pro ženy a muže, a vybízí je, aby zajistily vyváženější zastoupení žen a mužů na seznamech kandidátů a mezi zvolenými členy;
11. poukazuje na skutečnost, že rozpočet Evropské unie na rok 2005 počítal na financování stran s prostředky ve výši 8 400 000 EUR, které předsednictvo podle klíče pro přidělování uvedeného v nařízení rozdělilo mezi osm stran, jež podaly žádost o přidělení;
12. bere na vědomí, že v roce 2004 bylo politickým stranám na evropské úrovni účtováno celkem 20 071 EUR za technickou pomoc, která jim je poskytována podle nařízení Evropského parlamentu za úplatu; tato částka zahrnuje poplatky za sály, techniky a zejména za tlumočnické služby;
13. je toho názoru, že na základě dosavadních praktických zkušeností a při dodržování úkolů daných rozpočtovým právem je třeba v systému financování provést tyto úpravy:
a)
Postup podávání žádostí je v nařízení stanoven jen v hlavních rysech. Aby byli žadatelé ušetřeni zbytečné náročnosti, měl by být vypracován dvoufázový systém, kde se v první fázi rozhodne, zda strana v zásadě splňuje předpoklady pro poskytnutí podpory, a poté bude ve druhé fázi stanovena výše prostředků.
b)
Rytmus vyplácení prostředků není optimálně přizpůsoben způsobu práce příjemců. Měl by být změněn tak, že osmdesát procent finanční podpory bude vyplaceno po podepsání dohody o financování a doplatek bude vyplacen po uzavření finančního roku na základě vyúčtování předloženého příjemcem.
c)
Aby byla příjemcům v rámci pevně stanovených rozpočtových zásad, které jsou stanoveny ve finančním nařízení, dána větší finanční jistota při jejich plánování, měly by se předsednictvo a Rozpočtový výbor, tedy orgány, které se podílejí na sestavování ročních návrhů k rozpočtu, na začátku volebního období dohodnout na víceletém finančním plánování, a to jak s ohledem na základní částku na jednu stranu (15 % z celkového rozpočtu), tak i s ohledem na dodatečné částky pro každého poslance Evropského parlamentu, který je členem této strany (85 % z celkového rozpočtu), které bude poskytovat jistý prostor pro případ založení nových stran.
d)
Evropským politickým stranám musí být poskytnuta možnost dlouhodobějšího finančního plánování. Je proto nezbytné, aby si mohli vytvářet finanční rezervy na základě vlastních prostředků, zejména finančních darů a členských příspěvků, které přesahují předepsaný 25% podíl výdajů hrazených z vlastních finančních prostředků.
e)
Během právě probíhající revize finančního nařízení nebo prostřednictvím změny nařízení je třeba dosáhnout omezené výjimky, která umožní použít 25 % z prostředků poskytnutých pro daný finanční rok ještě v prvním čtvrtletí následujícího roku.
f)
Pevné rozdělení finančních prostředků do pěti kategorií a omezení přesunů prostředků mezi těmito kategoriemi potřebám evropských stran nevyhovuje. Dohoda o financování by proto měla být pozměněna tak, aby bylo možno převádět větší část prostředků mezi kategoriemi, a to za předpokladu, že administrativní zátěž spojená s touto činností bude co nejnižší.
g)
Kromě toho by měla být vytvořena možnost, aby roční plán práce, který musejí strany předkládat, těmto stranám umožňoval v jejich politické práci přiměřeně reagovat i na nepředvídané události.
h)
V zájmu efektivního průběhu financování by měla být lhůta pro předkládání závěrečných zpráv politických stran prodloužena do 15. května následujícího roku.
i)
Zdá se, že k dosažení cíle, kterým je posílení evropských politických stran jako prvků evropské demokracie, a v souvislosti s požadavky na jejich politickou práci, které se s rozšiřováním EU stupňují (náklady na překlady, cestovní výdaje), je žádoucí, aby došlo k přiměřenému dalšímu rozvoji finanční podpory politických stran.
14. považuje za vhodné, aby se ve fázi úvah o budoucnosti Evropské unie mimoto diskutovalo o těchto otázkách:
a)
Jakou formou je možno podporovat evropské politické nadace, aby došlo k rozšíření politické osvětové a vzdělávací činnosti evropských politických stran? Parlament žádá Komisi, aby předložila návrhy týkající se této otázky.
b)
Jakým způsobem by mohly být na volby do Evropského parlamentu připravovány evropské kandidátní listiny evropských stran, aby došlo k pokroku při vytváření evropské politické veřejnosti?
c)
Jaký vliv mohou mít evropské politické strany na referenda o evropských tématech, na volby do Evropského parlamentu a volbu předsedy Komise?
d)
Jakým způsobem je možné podpořit a posilnit úlohu evropských politických organizací a hnutí mládeže, které jsou nezbytným nástrojem pro růst a formování identity mladých generací? Parlament doporučuje založení vnitřní pracovní skupiny se zástupci příslušných výborů, evropských politických stran a stranicko-politických mládežnických organizací, které do roka předloží předsednictvu zprávu o úloze stranicko-politických mládežnických organizací a o nejlepším způsobu, jak je podporovat nyní a v budoucím statutu.
o o o
15. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Dopis předsedovi Evropského parlamentu ze dne 1. června 2005, který společně zaslali poslanci Hoyer, Nyrup, Martens, Francescato, Maes, Bertinotti, Kaminski, Bayrou a Ruttelli.
Příloha 2 rozhodnutí předsednictva Evropského parlamentu ze dne 29. března 2004 s prováděcími ustanoveními k nařízení (ES) č. 2004/2003 (Úř.věst. C 155, 12.6.2004, s. 1).