Evropský parlament,

-   s ohledem na Zelenou knihu Komise ze dne 29. listopadu 2000 nazvanou "K evropské strategii pro zajištění dodávek energie" (KOM(2000)0769)

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 1997 nazvané "Energie pro budoucnost: obnovitelné zdroje energie – Bílá kniha pro strategický a akční plán Společenství" (KOM(1997)0599),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou(1),

-   s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané "Podíl obnovitelných zdrojů energie v EU - zpráva Komise v souladu s článkem 3 směrnice 2001/77/ES, vyhodnocení účinku legislativních nástrojů a ostatních politik Společenství na rozvoj příspěvku zdrojů obnovitelné energie v EU a návrhy konkrétních opatření" (KOM(2004)0366),

-   s ohledem na program Komise "Inteligentní energie – Evropa"(2), na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2005 nazvané "Akční plán pro biomasu" (KOM(2005)0628) a na sdělení Komise ze dne 8. února 2006 nazvané "Strategie Evropské unie pro biopaliva" (KOM(2006)0034),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě(3),

-   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS(4),

-   s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce(5),

-   s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu(6),

-   s ohledem na směrnici Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny(7),

-   s ohledem na své usnesení ze dne 29. září 2005 o podílu obnovitelných zdrojů energie v EU a návrzích konkrétních opatření(8),

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0040/2006),

A.   vzhledem k tomu, že výroba obnovitelných surovin představuje prostředek ke spojení společné zemědělské politiky s moderními a inovačními politikami, jako jsou politiky uvedené v závěrech Evropských rad v Lisabonu a Göteborku,

B.   vzhledem k tomu, že v rámci přístupu trvale udržitelného rozvoje může výroba obnovitelných surovin a využití organických odpadů přispět ke zlepšení životního prostředí a trvale udržitelné výroby energie, zaměstnanosti a vyrovnávání v oblastech, které se plně podílejí na diverzifikaci a větší nezávislosti multifunkčního zemědělství,

C.   vzhledem k tomu, že možným částečným nahrazením fosilních zdrojů energie spolu s vyváženou a strategickou kombinací všech zdrojů energie přispívají obnovitelné suroviny ke snížení energetické závislosti EU a rovněž se snižují politická a hospodářská rizika vyplývající z dovozů; vzhledem k tomu, že obnovitelné suroviny zároveň přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů a lepšímu využívání životního cyklu materiálů,

D.   vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely nesmí zpochybnit strategický cíl potravinové nezávislosti, který společná zemědělská politika sledovala od svého počátku,

E.   vzhledem k tomu, že se sice zdá, že rostliny pro jiné než potravinářské účely nabízejí zemědělství nové vyhlídky zejména v oblasti energií, že však musí být dobře stanoven rámec hospodářské soutěže, v jehož mezích bude toto nahrazení pro zemědělce realizovatelné a který umožní fungování nového zpracovatelského odvětví,

F.   vzhledem k tomu, že má-li mít snaha o dosažení energetické diverzifikace v EU s cílem snížit dopad skleníkových plynů nějaký význam, musí být samotné politiky rozvoje biopaliv a využití biomasy založeny na energeticky úsporných modelech výroby,

G.   vzhledem k tomu, že rozvoj pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely může zmírnit globální oteplování, je nicméně nutné nejdříve provést energetické a ekologické analýzy k výpočtu celkových výrobních nákladů, aby bylo možno dobře posoudit výhody případných nových přístupů,

H.   vzhledem k tomu, že se stále snižují zásoby ropy a zemního plynu a že během následujících 15 let pravděpodobně poklesne těžba ropy, což povede k dalšímu zvýšení její ceny; vzhledem k tomu, že je proto naprosto nezbytné hospodárně a účinně využívat energii v zemědělském a potravinářském odvětví, především zkracováním dopravních vzdáleností a decentralizovaným zásobováním potravinami a výrobou energie,

I.   vzhledem k tomu, že získávání energie z biomasy je mezioborovou záležitostí, která zahrnuje výrobu energie, ochranu životního prostředí, normování a zajištění dodávek energie využitím místních obnovitelných zdrojů energie a biologických surovin,

J.   vzhledem k tomu, že potřeba konvenčních paliv v rychle se rozvíjejících průmyslových ekonomikách v Asii a ostatních rozvojových oblastech rychle poroste, což přispěje k razantnímu snížení celosvětových zásob ropy,

K.   vzhledem k tomu, že zajištění dodávek energie musí být zaručeno diverzifikací zdrojů energie, aby se snížila závislost EU na dovozech fosilních paliv z třetích zemí,

L.   vzhledem k tomu, že se v souvislosti s biopalivy může ve venkovských oblastech vytvořit více pracovních míst než v souvislosti s fosilními palivy a že se v mnoha oblastech, v nichž kvůli reformě společné zemědělské politiky ustupuje, příp. zaniká pěstování domácích kulturních rostlin, např. cukrové řepy nebo bavlny, mohou vyvinout ve skutečnou sociálně-ekonomickou alternativu,

M.   vzhledem k tomu, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie může mít kladný vliv mimo jiné na situaci v oblasti zaměstnanosti v regionech s vysokou nezaměstnaností podporou rozvoje výroby v zemědělských oblastech, růstu zaměstnanosti, rozvoje průmyslu a služeb v souvislosti s obnovitelnými zdroji energie a obnovení zemědělského obhospodařování zemědělských užitkových ploch, které byly kvůli procesu transformace v nových členských státech ponechány ladem,

N.   vzhledem k tomu, že směrnice 2003/30/ES o biopalivech stanoví, že do roku 2010 by očekávaná spotřeba biopaliva v poměru k veškerým pohonným hmotám v dopravě měla dosáhnout 5,75 %, což odpovídá 40 milionům tun kysličníku uhličitého za rok; vzhledem k tomu, že spotřeba biopaliva v členských státech EU představuje v současné době pouze 1,4 % celkového množství spotřeby pohonných látek v dopravě; vzhledem k tomu, že se proto doporučuje zásadně změnit tuto politiku,

O.   vzhledem k tomu, že mnoho členských států počítá s daňovými úlevami na podporu výroby biopaliv, což usnadňuje směrnice 2003/96/ES o zdanění energie,

P.   vzhledem k tomu, že je nutné vytvořit vnitřní trh se zemědělskými výrobky pro energetické a palivové účely,

Q.   vzhledem k tomu, že všechny dotace, cla a nařízení nebo směrnice EU nebo členských států věnované podpoře pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a biopaliv musí být udržitelné a v souladu se závazky u WTO,

R.   vzhledem k tomu, že pěstování rostlin určených k výrobě energie může mít pozitivní dopad na biologickou rozmanitost, půdu a vodní zdroje, pokud má pěstování vliv na rozšíření osevního postupu, jsou-li plně zohledněny požadavky křížové shody a dojde-li k aktivnímu zlepšení úrodnosti půdy,

S.   vzhledem k tomu, že při výrobě energie ze zemědělských produktů musí být ještě více využit potenciál zemědělských a lesnických vedlejších produktů, např. dřevní odpad, vlna, močůvka, sláma a jateční odpad,

T.   vzhledem k tomu, že je třeba, aby o způsobech využití zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely, výrobě biomasy, energie z obnovitelných zdrojů a příležitostech, které představují pro zemědělské a lesnické odvětví, byli informováni nejen spotřebitelé, ale také zemědělci a majitelé lesů,

U.   vzhledem k tomu, že nedávná reforma společné zemědělské politiky vytvořila podmínky nezbytné pro rozvoj pěstování zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely tím, že oddělila dotace od produkce, zavedla režim pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie a kultivaci nevyužité půdy,

V.   vzhledem k tomu, že energie z biomasy je obnovitelným zdrojem energie s velkým potenciálem, zejména pro udržitelné zemědělství,

W.   vzhledem k tomu, že hlavní druhy energie z biomasy zahrnují biopaliva pro dopravu (vyrobená většinou z obilnin, cukrové řepy a olejnatých plodin a odpadních olejů); vytápění domácností biomasou (používá se dřevo a dřevní odpad); a spalování dřevního odpadu, slámy a zbytkových látek ze zemědělství v elektrárnách k výrobě elektřiny, tepla nebo obojího,

X.   vzhledem k tomu, že podle současných odhadů bude energie z obnovitelných zdrojů představovat do roku 2010 pouze 9 % až 10 % z využívaných druhů energie EU místo stanovených 12 %,

Y.   vzhledem k tomu, že jsou nové členské státy ve střední a východní Evropě, a také Bulharsko a Rumunsko, které k EU brzy přistoupí, potencionálními výrobci obnovitelných zdrojů energie a vzhledem k tomu, že dostávají, popř. budou dostávat značnou část podpory ze strukturálních a zemědělských fondů EU, je třeba tyto země plně podporovat, aby tyto zdroje energie účinně zhodnocovaly, a zapojit je do horizontálních pravidel společné zemědělské politiky,

Z.   vzhledem k tomu, že se v EU reformuje trh s cukrem a snižuje pěstování cukrové řepy; měly by být důkladně přezkoumány možnosti většího využívání stávajícího potenciálu cukrové řepy nebo jiných alternativních plodin na těchto osevních plochách pro výrobu biopaliv,

Budoucnost zemědělských rostlin pro jiné než potravinářské účely

1.   zdůrazňuje, že je důležité zvýšit podporu pro výzkum a vývoj technologií v souvislosti se zemědělskými plodinami pro jiné než potravinářské účely a zvýšit potenciál a účinnost odvětví; navrhuje, aby se důraz kladl na nejživotaschopnější bioenergetické projekty, které nejvíce přispějí k rozvoji venkova a které prokáží schopnost biomasy významně přispět k uspokojování energetické poptávky v EU;

2.   žádá Komisi, aby definovala strategii Společenství a akční plán na podporu obnovitelných zdrojů energie jako příspěvek k zabezpečení dodávek potravin a ke zlepšení energetické účinnosti v EU s cílem zajistit, aby bezpečné zásobování potravinami bylo posíleno co nejlepším využíváním obnovitelných surovin;

3.   zdůrazňuje skutečnost, že aniž by se tyto cíle navzájem vylučovaly, může mít podpora biopaliv významnou úlohu vzhledem k zajištění dodávek potravin, tím že udržuje zemědělské využívání půdy;

4.   žádá Komisi, aby s pomocí členských států, sdružení a zainteresovaných stran shromáždila všechny individuální či kolektivní zkušenosti s využitím biomasy (obnovitelné suroviny a organické odpady ze zemědělství a lesnictví) s ohledem na výrobu biopaliv, tepla a elektrické energie, aby bylo možno zachytit nejzajímavější iniciativy z celé EU;

5.   vítá úsilí Komise, která vytvořením programu "Inteligentní energie – Evropa", Akčním plánem pro biomasu" a sdělením o biopalivech podpořila rozšíření plochy určené k pěstování rostlin pro jiné než potravinářské účely a usiluje o zvýšení energetické účinnosti; vyzývá však k lepší koordinaci s již existujícími přístupy v členských státech; a žádá Komisi, aby dodržela časový plán pro tyto iniciativy a aby v co nejkratší lhůtě provedla z toho plynoucí opatření;

6.   považuje za nezbytné stanovit, v rámci dlouhodobého plánování energetické politiky EU a zajištění jak hospodářské, tak i podnikatelské jistoty investorů a výrobců, národní akční plány pro biomasu, a sice na základě integrovaných návrhů, které určí priority pro různé druhy biomasy a stanoví specifická opatření v oblasti ochrany životního prostředí a kampaně pro informování občanů o výhodách, problémech a o přínosu tohoto obnovitelného zdroje energie pro trvale udržitelný rozvoj;

7.   poukazuje na to, že je nutné provést výzkum zaměřený na hospodářské, ekologické a technické parametry, na nichž bude založen výběr druhů vhodných pro pěstování podle půdních a klimatických poměrů každého regionu;

8.   vyzývá Komisi, aby také v zemědělství, stejně jako činí v jiných odvětvích, přednostně podporovala úspory energie, využívání vedlejších produktů k výrobě energie a decentralizované využívání obnovitelných surovin;

9.   zdůrazňuje, že by suroviny pro výrobu bionafty a bioetanolu a k výrobě tepla a elektrické energie z biomasy měly pocházet v prvé řadě z vlastních surovin jednotlivých členských států;

10.   vyzdvihuje potenciál, který představuje rozvoj a investování do odvětví rostlin pro jiné než potravinářské účely pro zemědělce, kterých se dotýká reforma trhu s cukrem;

11.   zdůrazňuje, jak je důležité, aby cíle směrnice 2003/30/ES o biopalivech byly závazné, přičemž je třeba, aby byly zřízeny důkladné kontrolní mechanismy a stanoven cíl, že přijaté závazky budou splněny především z místní evropské výroby; pokládá proto za nezbytné, aby obchodní politika EU byla v souladu s tímto cílem;

12.   zdůrazňuje, že stanovení závazných cílů nesmí vést k tomu, že budou zrušeny nebo sníženy současné pobídky pro výrobu biopaliv v EU; zastává názor, že stanovení těchto cílů musí být přizpůsobeno daňovým předpisům Společenství pro energetické produkty;

13.   vzhledem k ubývajícím zásobám surovin zdůrazňuje význam tržních mechanismů, které umožní zdrojům energie vyrobené z biomasy trvalou konkurenceschopnost i bez veřejných dotací;

14.   zdůrazňuje, že rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie musí být zvážen jednotlivými členskými státy, které přitom zohlední místní podmínky a zejména možnosti tohoto rozvoje;

15.   upozorňuje, že všechny venkovské oblasti mají potenciál k výrobě značného množství biomasy, ale že nejchudší oblasti mají vzhledem k nízké úrovni výroby a vzhledem ke svým přirozeným a strukturálním překážkám stále největší potíže tento potenciál využít; poukazuje dále na to, že tyto oblasti proto musí mít přednost při vynakládání prostředků strukturálních fondů na využití jejich potenciálu;

16.   zdůrazňuje nutnost stanovit v rámci národních a regionálních strategií rozvoje na období 20072013 operační programy pro využití biomasy a zaručit jejich společné financování ze strukturálních fondů, fondu soudržnosti a sedmého rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technický rozvoj a demonstrace (2007–2013);

17.   trvá na tom, že žádná opatření na podporu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie nesmí vést k dalšímu zdražování energie pro domácnosti a podniky a tím ke zhoršení evropské konkurenceschopnosti v rámci celosvětové hospodářské soutěže;

18.   naléhá na Komisi, aby v rámci režimu pěstování zemědělských rostlin určených k výrobě energie přezkoumala odložené úpravy, jak ukládá reforma společné zemědělské politiky, a aby také výrazně rozšířila hranice oblastí, které mohou žádat o dodatečnou pomoc a zvýšila úroveň plateb; připomíná v této souvislosti, že nedávno žádal o zvýšení podpory určené pro využívání půdy na pěstování rostlin pro výrobu energie na 80 EUR za hektar a rok na základě maximální zaručené plochy o rozloze 2 200 000 hektarů;

19.   navrhuje Komisi, aby v rámci systémů podpor rozšířila seznam zemědělských plodin vhodných pro pěstování za účelem výroby biopaliv, zajistila, aby k výběru nejvhodnějších rostlin určených k výrobě energie docházelo na regionální a místní úrovni, zajistila, aby byly pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie, např. bioetanol, bionaftu a anaerobní digesci (bioplyn) poskytnuty odpovídající formy podpory a aby výrobcům nabídla dostatečné pobídky usnadňující přechod na tyto zemědělské plodiny;

20.   zdůrazňuje, že zavádění pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely musí být financováno adekvátně, aniž by byly ohroženy ostatní cíle pro využívání Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005;

21.   žádá Komisi, aby odstranila překážky pro rozvoj pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech, které používají zjednodušený systém jednotné platby na plochu (SAPS), a proto z EU nedostávají žádnou finanční podporu;

22.   považuje za nezbytné, aby byly prémie na pěstování rostlin určených k výrobě energie v nových členských státech odděleny od mechanismu "postupného náběhu plateb";

23.   zastává názor, že pěstování plodin určených k výrobě energie v nových členských státech musí být podporováno odděleně od systému jednotné platby na plochu, aby byla zajištěna dodatečná podpora pro pěstování rostlin určených k výrobě energie;

24.   zdůrazňuje, že v dlouhodobém výhledu se musí pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely stát hospodářsky rentabilní, a vyzývá Komisi, aby pro průmysl našla trvalá řešení a zaručila stabilní regulační rámec, který bude motivovat k uskutečnění požadovaných úprav a investic, aby tyto plodiny již nemusely být financovány z veřejných prostředků;

25.   zdůrazňuje, že je třeba dbát zvláště na to, aby se zamezilo větší intenzitě pěstování plodin, které mají nepříznivé účinky na životní prostředí a způsobují např. zamoření půdy zbytky hnojiv a prostředky na ochranu rostlin nebo vyčerpání či znečištění vodních zdrojů;

26.   zdůrazňuje, že je důležité povzbudit komunikaci mezi zemědělským a zpracovatelským odvětvím, a to vypracováním jasných smluv, předáváním technologií a jinými pobídkami;

27.   žádá Komisi, aby podpořila využívání programů podpor a půjček na úrovni EU, členských států a regionů pro účely jako je výstavba zpracovatelských zařízení a vývoj nového využití surovin, a to úměrně situaci v jednotlivých členských státech;

28.   žádá Komisi, aby zhodnotila případné výhody plynoucí z pěstování zemědělských plodin pro jiné než potravinářské účely z hlediska pracovních příležitostí a snížení nákladů na dopravu v souvislosti s výstavbou zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve venkovských oblastech;

29.   zdůrazňuje, že je důležité stanovit opatření pro zajištění určité kvality dovážených surovin v souladu se sociálními standardy a se standardy životního prostředí na základě norem platných v EU;

30.   naléhá na Komisi, aby dále usilovala o propojení standardů výroby a podpory obnovitelných surovin v celé EU s cílem podpořit vnitřní trh se zdroji obnovitelné energie;

31.   vyzývá Komisi, aby úpravou předpisů podpořila pěstování plodin pro jiné než potravinářské účely, pokud tato podpora vyhoví kritériím trvale udržitelného rozvoje a posílí multifunkční zemědělství v celé EU;

32.   je toho názoru, že je nutné sledovat vliv pěstování plodin určených k výrobě energie na prostředí venkova a že je třeba přezkoumat zavedení regulace s cílem zamezit nekontrolovanému šíření plodin považovaných v dané oblasti za invazivní;

33.   vyzývá k využívání stávajících kontrolních mechanismů, např. křížové shody, aby se zajistilo, že biodiverzita a přírodní bohatství jako je půda, voda a vzduch nejsou negativně ovlivňovány výrobou pohonných látek, energie a materiálů z biologických surovin a že je skutečně dosaženo snížení emisí skleníkových plynů;

34.   žádá Komisi, aby uvážila vytvoření průhledné, veřejně přístupné databáze na úrovni EU, v níž budou uvedeny přednosti životního cyklu obnovitelných surovin a výsledky hodnocení jejich životního cyklu;

35.   žádá, aby strategie zadávání veřejných zakázek podpořily zavádění materiálů získávaných z obnovitelných biologických surovin a tím zlepšily informovanost o možnosti využívání obnovitelných surovin a jejich přínosu pro životní prostředí a zdraví;

36.   naléhá na Komisi, aby podpořila šíření a technologickou realizaci evropského výzkumu, vývoje a testování biomateriálů, bioenergie a biopaliva a také kampaň na zvýšení veřejného povědomí o této oblasti;

37.   zdůrazňuje, že je třeba na úrovni EU sjednotit činnosti vnitrostátního výzkumu, vývoje a testování v oblasti biomateriálů , zejména s ohledem na vytvoření celoevropského výzkumného programu technologií přeměny biomasy na energii, palivo a chemikálie;

38.   vyzývá Komisi, aby přijala kroky s cílem dosáhnout pokud možno co nejrychleji dohody o biologických pohonných hmotách mezi automobilovým a ropným průmyslem, a to ve smyslu zásady "biopaliva pro automobily, a ne automobily pro biopaliva";

Příležitosti, které nabízí speciální zemědělské plodiny a výrobky

39.   vyzývá Komisi, aby přijala opatření na povzbuzení výroby speciálních chemikálií ze zemědělských surovin s cílem zvýšit příjmy zemědělců a zásobit trh ekologickými a zdravými výrobky místo biologicky neodbouratelných chemických výrobků;

40.   uznává, že zařízení na speciální zemědělské plodiny mohou být v decentralizovaném a malém měřítku velmi účinná, a proto z nich může mít prospěch velké množství zemědělců; naléhá proto na Komisi, aby povzbudila rozvoj v této oblasti za účelem postupného zvyšování jejich produkce;

41.   podporuje vývoj, k němuž v poslední době došlo v průmyslu na výrobu plastických hmot, mazadel a izolačních hmot, zaměřený na nahrazení konvenčních výrobků výrobky na rostlinném základě; vyzývá Komisi, aby stanovila povinnost používat tyto výrobky na rostlinném základě v případě, že jsou vhodnými alternativami konvenčních výrobků;

42.   zdůrazňuje, že zemědělství může pěstovat farmaceutické plodiny pro výrobu očkovacích látek a jiné produkty, které budou zásobovat zdravotnický průmysl adekvátními nástroji zdravotní péče;

43.   podporuje využívání přípravků získaných ze zemědělských produktů, jako např. hnojiva, přípravky na ochranu rostlin a prostředky na hubení škůdců v zemědělství, jelikož tím se podporují z hlediska hnojení a ochrany rostlin organické způsoby pěstování;

44.   upozorňuje, že zvýšená poptávka spotřebitelů po ekologických a zdraví prospěšných výrobcích je výzvou pro zemědělský průmysl, aby vyráběl suroviny pro přírodní a hypoalergenní kosmetiku, přírodní a k životnímu prostředí šetrné textilní výrobky a nové druhy potravin;

45.   vyzývá Komisi, aby podporovala další inovace a slibné nové technologie, jako je např. kombinovaná výroba papíru a bioetanolu ze slámy;

Podpora výroby tepla a elektřiny ze zemědělských zdrojů

46.   upozorňuje na možnosti, které nabízí využití zemědělských přebytků a odpadu při výrobě tepla, chladu a elektřiny při využití metod, které jsou ekonomicky účinné a šetrné k životnímu prostředí, a které mohou zemědělství a venkovským obcím zajistit větší nezávislost;

47.   požaduje, aby byly finanční prostředky určené pro výzkum a rozvoj venkova směřovány především na účinnější a větší využívání organických odpadů ze zemědělství a lesnictví ve venkovských oblastech, a to pro individuální i komunální účely;

48.   žádá Komisi, aby pro účely výroby tepla podpořila účinné využití biomasy dostupné ve formě zemědělských a lesnických odpadů a také pěstování plodin určených k výrobě energie v podobě vhodných plodin např. rychle rostoucích dřevitých rostlin jako jsou vrby, topoly nebo trávy, např. některé Poaceae, aniž by však byly ohroženy domácí rostliny v jednotlivých členských státech, a zároveň přispěla ke zhodnocování určitých typů odpadů;

49.   zdůrazňuje, že je důležité stanovit závazné požadavky na výrobu tepla z obnovitelných zdrojů a zemědělských odpadů a potenciál využívání tepla z centrálních tepláren, které podnítí účinné využívání biomasy jako obnovitelného zdroje energie a rozvoj nových místních trhů se zemědělskými výrobky;

50.   považuje za nutné vytvořit co nejoptimálnější podmínky pro využití biomasy, vymezit jednoznačná pravidla pro systémy podpory a zvýšit finanční náklady na větší produkci biomasy a její lepší využití;

51.   žádá Komisi, aby vypracovala doporučení s cílem motivovat členské státy, aby využívaly účinných pobídek, jako je snížení daní, na podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů a výrobu energie z obnovitelných, místních, primárních zdrojů;

52.   dále navrhuje, aby se podporovalo úsilí, které už projevilo mnoho drobných zpracovatelů, vyrábět a používat energii z obnovitelných zdrojů přímo v zemědělství, což představuje dobré vyhlídky na rychlý ekonomický úspěch, a to bez potřeby dlouhodobých dotací;

53.   informuje zemědělce o možnostech a nových perspektivách podnikání, které nabízí pěstování rostlin určených k výrobě energie v souvislosti s omezeními v rámci reformované společné zemědělské politiky;

54.   podporuje výstavbu biorafinérií, které zvyšují nákladovou efektivnost konečného výrobku soustavným využíváním biomasy;

55.   vyzývá členské státy, aby zvýšily informovanost občanů o kladných účincích používání biomasy a obnovitelných zdrojů energie na ochranu životního prostředí organizováním informačních kampaní, jejichž hlavní cílovou skupinou je mladá generace, u níž především je rozvoj ekologického myšlení důležitý;

56.   zdůrazňuje, že by se neměla nechat bez povšimnutí nutnost využívat vedlejší zemědělské produkty a jiné odpady, které jsou formou biomasy, včetně biologicky odbouratelných průmyslových odpadů;

Příležitosti pro biopaliva

57.   upozorňuje, že nahrazení fosilních paliv může přinést hospodářské příležitosti a vytvořit pracovní místa v souladu s Lisabonskou strategií;

58.   připomíná, že v EU, která musí přijmout opatření na snížení emisí skleníkových plynů a na ochranu životního prostředí, je nutno při výrobě biopaliv – která mohou přispět k diverzifikaci zdrojů energie – dodržovat pravidla, na nichž je založeno trvale udržitelné zemědělství;

59.   upozorňuje, že prvořadý význam by měly mít prováděcí studie výzkumu nových technologií zaměřených na rozvoj a využití obnovitelných pohonných hmot;

60.   naléhá na členské státy, aby uvažovaly o opatřeních, jako jsou další daňové pobídky a přidávaní biopaliva do fosilních pohonných hmot, které by mohly podpořit využívání biopaliva v budoucnu;

61.   zdůrazňuje však, že s přijetím daňových opatření, jako jsou např. daňové úlevy, je nutno zacházet opatrně, aby se zabránilo deformacím trhu způsobeným nadměrnými náhradami u dovážených biopaliv a forem energie, jejichž výrobní náklady jsou mimořádně nízké;

62.   naléhá na členské státy, aby stanovily daně a cla na dostatečně dlouhé časové období, čímž zajistí důvěru průmyslu a podnítí investice;

63.   žádá Komisi, aby zvážila zavedení kvalifikovaného přístupu na trh pro dovoz biopaliv ze třetích zemí, jako je Brazílie, aby bylo možno zajistit celosvětové zabezpečení obživy, biodiversitu a absorbční kapacitu pralesů z hlediska CO2 cíleným vybíráním poplatků a podporou projektů rozvoje venkova zaměřených na trvale udržitelné využívání zdrojů v třetích zemích; aby si tím i průmysl biopaliv v EU s vysokým ekologickým standardem zachoval konkurenceschopnost;

64.   požaduje vyšší finanční prostředky na výzkum nových, nákladově účinnějších a udržitelných technologií a na vývoj takových technologií, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám průmyslu biopaliv;

65.   vítá že je patřičná pozornost věnována podpoře výzkumu nových a nákladově účinnějších technologií pro biopaliva;

66.   doporučuje, aby byla věnována zásadní podpora výzkumu a vývoji biopaliv druhé generace, ale aby byly zároveň vážně vzaty v úvahu možnosti obsažené v již stávajících návrzích, které významně přispívají k řešení ekologických problémů, např. získávání vodíku z obnovitelných zdrojů energie;

67.   uznává, že biopaliva jsou – v každém případě nyní a budou do té doby, dokud se nepodaří je vyrábět levněji (z toho vyplývá význam uvolnění finančních prostředků na výzkum) – nákladnější než fosilní pohonné hmoty, ale poukazuje na to, že smíchávání biopaliv a fosilních pohonných hmot má pozitivní dopad na životní prostředí;

68.   vyzývá Komisi, aby urychleně navrhla přepracování směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty, jehož účelem je stanovit přiměřené prostředky na usnadnění realizace cílů směrnice 2003/30/ES o biopalivech, a takto dále podpořit biopaliva;

o
o   o

69.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná Aktem o přistoupení z roku 2003. (2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1230/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se přijímá víceletý program činnosti v oblasti energie: "Inteligentní energie – Evropa" (2003-2006) (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 29). (3) Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42. (4) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1). (5) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 319/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 32). (6) Úř. věst. L 49, 19.02.2004, s. 1. (7) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51. Směrnice naposledy změněná směrnicí 2004/75/ES, Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 100. (8) Přijaté texty, P6_TA(2005)0365.