Evropský parlament,

-   s ohledem na integrované hlavní směry Komise pro růst a zaměstnanost (2005–2008) (KOM(2005)0141) (dále jen "integrované hlavní směry"),

-   s ohledem na čl. 99 odst. 2 Smlouvy o ES,

-   s ohledem na zvláštní zprávu výboru Komise pro hospodářskou politiku č. 4/2005, "Předpoklady výdajů v souvislosti s věkem (období 2004–2050) v EU o 25 členských státech vypracované v roce 2005 výborem pro hospodářskou politiku: výchozí předpoklady a metodologie",

-   s ohledem na lisabonské národní programy reforem 25 členských států zaměřené na růst a zaměstnanost v období 2005–2008,

-   s ohledem na výroční zprávu Komise ze dne 25. ledna 2006 o pokroku v Lisabonské strategii,

-   s ohledem na svá usnesení ze dne 15. května 2003 k doporučení Komise o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství (na období 2003–2005)(1), ze dne 22. dubna 2004 k doporučení Komise o aktualizaci hlavních směrů hospodářských politik členských států a Společenství v roce 2004 (na období 2003–2005)(2), a ze dne 26. května 2005 k doporučení Komise o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Společenství v rámci integrovaných hlavních směrů pro růst a zaměstnanost (období 2005–2008)(3),

-   s ohledem na dokument předsednictví Rady "Klíčové otázky" předložený dne 7. února 2006 Radě pro hospodářské a finanční záležitosti se zřetelem k jarnímu zasedání Evropské rady,

-   s ohledem na hospodářské prognózy Komise(4),

-   s ohledem na články III–179 a III–206 Smlouvy o Ústavě pro Evropu podepsané dne 29. října 2004 (dále jen "Ústavní smlouva"),

-   s ohledem na bílou knihu Komise "Evropská dopravní politika pro rok 2010: čas rozhodnout" (KOM(2001)0370),

-   s ohledem na neoficiální dokument Komise ze dne 7. července 2004 týkající se společného konsolidovaného základu daně z příjmu právnických osob,

-   s ohledem na Evropskou chartu pro malé podniky schválenou Evropskou radou na zasedání v Santa Maria da Feira ve dnech 19. a 20. června 2000 (dále jen "Charta MSP"),

-   s ohledem na Kodex chování pro přímé zdanění podnikatelské činnosti navržený Radou pro hospodářské a finanční záležitosti dne 1. prosince 1997,

-   s ohledem na program OECD pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA),

-   s ohledem na závěry předsednictví ze zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, zasedání Evropské rady v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001, zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002 a ze zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003, 25. a 26. března 2004, a 22. a 23. března 2005,

-   s ohledem na zprávu z listopadu 2004 skupiny Komise na vysoké úrovni, které předsedal Wim Kok, "Přijetí výzvy – Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost",

-   s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

-   s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0077/2006),

A.   vzhledem k tomu, že značný počet doporučení vyjádřených v posledních třech zprávách Parlamentu o hlavních směrech hospodářských politik nebyl zohledněn; vzhledem k tomu, že se od přijetí předcházející zprávy Parlamentu objevily nové a významné faktory; vzhledem k tomu, že mnoho z již dříve identifikovaných dlouhodobých úkolů nyní získalo na naléhavosti; vzhledem k tomu, že hospodářství EU i nadále vykazuje pomalejší růst než hospodářství hlavních konkurentů a EU se zdá být na globalizaci připraveno hůře,

B.   vzhledem k tomu, že globalizace je převratným fenoménem, který zpochybňuje naše konvenční využívání dostupných zdrojů, umožňuje rozvíjejícím se ekonomikám dovážet kapitál, dovednosti a technologie a konkurovat ve stále více propojeném světě, zvyšuje migrační toky, mění tradiční schémata mezinárodního obchodu, umožňuje finančnímu hospodářství nebývalým způsobem dominovat hospodářství reálnému; vzhledem k tomu, že s rostoucím významem finančního hospodářství se "důvěra" stává klíčovým faktorem a vzniká nová potřeba účinného dohledu a užší spolupráce v zájmu zajištění hospodářské stability,

C.   vzhledem k tomu, že od přijetí předcházející zprávy Parlamentu o hlavních směrech hospodářských politik v květnu 2005 se objevily nové zásadní skutečnosti: obtíže týkající se ratifikace Ústavní smlouvy; přijetí finančního výhledu EU na období 2007–2013 Evropskou radou bez souhlasu Parlamentu; první dvě zvýšení úrokové sazby ECB za více než 5 let; reforma Paktu stability a růstu za situace, kdy 12 členských států vykazuje deficit vyšší než 3 %; přijetí lisabonských národních programů reforem členských států; zvýšené povědomí o celosvětovém energetickém "šoku" a související geopolitické napětí; jednání o žádostech Estonska, Litvy a Slovinska stát se v roce 2007 členy eurozóny; obnovené úsilí prosazovat priority kola jednání WTO z Dauhá poté, co se proces jednání v Hongkongu zpomalil,

D.   vzhledem k tomu, že relativní pokles evropského hospodářství lze vysvětlit několika skutečnostmi: nevhodným regulačním rámcem spojeným s nedostatečnou strukturální reformou, která činí naše hospodářství méně flexibilní ve srovnání s našimi hlavními konkurenty; stagnací domácí poptávky; nedostatkem dynamiky podnikání a slabými pracovními trhy jako výsledku pomalého demografického růstu, nízkou úrovní zaměstnanosti a malým růstem produktivity; vzhledem k tomu, že malý růst je způsoben nedostatkem investic, nedostatečnými inovacemi a nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle v důsledku neschopnosti našich nedostatečně financovaných vzdělávacích systémů přizpůsobit naše pracovníky stále se měnícímu světu,

E.   vzhledem k tomu, že je kromě toho od přijetí předcházející zprávy Parlamentu věnováno více pozornosti následujícím problémům: stále rostoucí stárnutí populace; napětí na hranicích EU související s přistěhovalectvím a problémy uvnitř EU v důsledku nedostatečné pomoci s integrací obyvatel z druhé generace přistěhovalců, exponenciální růst dovozu ze třetích zemí v některých odvětvích a také přemísťování podniků a outsourcing, růst poptávky Číny a dalších nově se rozvíjejících ekonomik po zdrojích, jakými jsou ropa, zemní plyn, uhlí či železo, zvyšování závislosti EU na dovozech energie z nestabilních regionů, a rizika způsobená globální makroekonomickou nerovnováhou,

1.   vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby přijaly dosud nezohledněná doporučení, která jsou obsažena v posledních třech zprávách Parlamentu věnovaných hlavním směrům hospodářských politik, jmenovitě: provedení směrnic o vnitřním trhu; přijetí opatření pro snížení deficitu těmi členskými státy, které vykazují nadměrné schodky; společnou politiku komunikace o nejistotě občanů v souvislosti s globalizací; akční plán strukturální reformy, který vymezí překážky, které je třeba překonat kroky, které je třeba učinit, a jejich časový plán; plné uplatňování Charty MSP, především příznivého daňového systému a zvýšených investic do výzkumu a inovací MSP;

2.   vítá dokument "Klíčové otázky" předložený Radě pro hospodářské a finanční záležitosti a podporuje rozhodnutí Komise zaměřit se na čtyři základní oblasti (znalosti a inovace, podnikatelský potenciál, globalizace a demografické změny a účinný energetický trh), které by měly být zavedeny pomocí integrovaných hlavních směrů; kromě toho sdílí názor, že vyšší a udržitelný růst našich ekonomik nastane pouze při existenci vzájemně se podporujících makroekonomických politik zaměřených na stabilitu a růst a strukturálních reforem, včetně účinnější hospodářské koordinace; vítá záměr Komise navrhnout průvodce potřebnými kroky a klíčovými lhůtami pro naplnění těchto čtyř opatření do konce roku 2007;

Institucionální reformy

3.   věří, že nastávající období reflexe o Ústavní smlouvě by mělo být věnováno následujícím tématům: stávající rámec makroekonomického řízení, jak se jím již zabývala skupina pro hospodářské řízení v rámci Konventu; hospodářské a sociální cíle EU; rozšíření postupu spolurozhodování na otázky hospodářské politiky; odpovědnost ECB, při respektování její nezávislosti; koordinace hospodářských politik a role skupiny Eurogroup v tomto ohledu; postupy pro řešení nadměrných schodků; působnost EU v oblasti daní; provedení práva Parlamentu na zamítnutí v rámci postupu projednávání ve výboru (komitologie) nejpozději do 1. dubna 2008; a zastoupení eurozóny v mezinárodních institucích;

4.   vítá sjednocení hlavních směrů hospodářských politik a hlavních směrů zaměstnanosti v rámci integrovaných hlavních směrů, domnívá se však, že by měly být kombinovány a společně projednávány i výroční zpráva Komise o pokroku v Lisabonské strategii a další dokumenty související s otevřenou metodou koordinace; věří, že hlavní směry hospodářských politik musí získat stejný právní statut jako hlavní směry zaměstnanosti a že je třeba v této souvislosti nově definovat úlohu Parlamentu a Komise;

5.   žádá Komisi, aby prozkoumala proveditelnost přijetí právních předpisů ES s cílem stanovit jednotnou definici daňového domicilu – platnou pro občany EU pobývající v EU i mimo ni – vycházející z koncepce občanství EU; přijetí Úmluvy EU o dvojím zdanění (vycházející z článku 293 Smlouvy o ES); a začlenění zásady nediskriminace v daňových otázkách do právních předpisů ES tak jak je vymezena v rozsudcích Soudního dvora Evropských společenství;

6.   vítá skutečnost, že členské státy mají nyní povinnost předkládat každoročně národní programy reforem, jejichž struktura se bude řídit 24 integrovanými hlavními směry; domnívá se, že ekonomická výkonnost by v tomto ohledu mohla být dále zvýšena, kdyby Komise identifikovala a podporovala osvědčené postupy vyplývající z národních programů reforem a bylo zavedeno každoroční hodnocení zemí s nejvyšší/nejnižší výkonností, jak bylo navrženo ve výše uvedené zprávě skupiny, které předsedal Wim Kok; vyzývá k provedení hlubší analýzy politik strukturálních reforem posledního desetiletí, která by vyjasnila příčiny přetrvávání pomalého růstu a nedostatečné produktivity; vyzývá k vypracování "strategie inteligentního růstu", která by překlenula roztříštěné přístupy hospodářských politik EU, ucelenou strategií směřující k posílení potenciálu EU se zřetelem k nové generaci výrobků a výrobních postupů a k zapojení informačních a komunikačních technologií a technologií s efektivním využitím zdrojů pro udržitelný rozvoj;

7.   vyjadřuje politování nad tím, že dohoda Evropské rady z prosince 2005 o finančním výhledu je méně ambiciózní než návrh Parlamentu, především proto, že se zaměřuje na tradiční oblasti politik a nedostatečně se zaměřuje na ty politiky, které mají větší přínos pro občany; odsuzuje snížení závazků v oblasti vědy a výzkumu, jakož i konkurenceschopnosti a růstu, MSP, občanství, svobody, spravedlnosti a vnějších vztahů; žádá Radu, aby uzavřela s Parlamentem novou dohodu, která posílí prosperitu, konkurenceschopnost, zaměstnanost a soudržnost EU;

8.   vítá dobře vyvážené závěry jarního zasedání Evropské rady v březnu 2006, které respektují víceodvětvový podpůrný přístup nově zaměřené Lisabonské strategie; vyzývá členské státy, aby rychle a pečlivě prováděly národní programy reforem a zapojily do nich národní parlamenty a všechny zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři, a včas informovaly Parlament, Radu a Komisi; lituje však, že nebylo dosaženo dohody o jasném časovém harmonogramu, ani o kodexu chování, čímž by se zaručila odpovídající spolupráce a plné zapojení tří hlavních příslušných orgánů EU při řádném sledování integrovaných hlavních směrů jako klíčového nástroje Lisabonské strategie; dále v této souvislosti připomíná význam rovného zapojení všech příslušných hlavních složení Rady a posílené úlohy Rady pro všeobecné záležitosti při koordinaci této činnosti;

Makroekonomická, měnová a fiskální politika

9.   vyzývá Komisi, aby se držela přesné interpretace obnoveného Paktu stability a růstu a neumožnila uchylovat se k pouhým dočasným opatřením či kreativnímu účetnictví; naléhavě vyzývá členské státy, aby posilovaly konkurenceschopnost a dále usilovaly o meziroční zlepšení svých cyklicky upravovaných rozpočtových deficitů a zajistily, že budou v obdobích větší hospodářské prosperity více usilovat o jejich vyrovnání; věří, že růst mezd by měl probíhat v souladu s trendy v oblasti produktivity ve střednědobém měřítku, vyzývá k prosazování umírněné a odpovědné cenové politiky, zejména v případech monopolních či oligopolních trhů, které zmírňují inflační tlaky a udržující nízkou úrokovou sazbu na úrovni, která neohrožuje stávající hospodářskou obnovu;

10.   naléhá na členské státy, aby vynaložily větší úsilí na snížení břemena dluhu veřejných financí, zajistily lepší kvalitu veřejných financí, což povede k tomu, že bude méně finančních prostředků využíváno na platby úroků a umořování dluhu a více na vzdělávání, odbornou přípravu, infrastrukturu, výzkum a inovace; zdůrazňuje, že se zajištěním finanční stability souvisí naléhavá potřeba všeobecného přehodnocení daňových systémů v členských státech, aby bylo možné posílit konkurenceschopnost a udržitelnost, což předpokládá účinná a přesměrovaná schémata výdajů;

11.   konstatuje, že nízký hospodářský růst, nadměrný dluh a vysoká nezaměstnanost dramaticky zhoršují problémy vyvolané demografickými změnami; zdůrazňuje proto, že k úspěšnému řešení této výzvy je nezbytně nutné úplné provádění Lisabonské strategie s cílem vytvoření integrující společnosti s vysokou zaměstnaností a produktivitou; vyzývá Komisi, aby vyvolala rozsáhlou debatu zaměřenou na určení osvědčených postupů a nejlepších metod ke zvládání nadcházejícího vývoje;

12.   zdůrazňuje, že nerovnováha v některých zemích eurozóny je s ohledem na velikost některých obchodních schodků a naměřený inflační diferenciál obzvláště alarmující a vyzývá členské státy, aby přijaly hospodářské politiky potřebné k nápravě těchto skutečností s důrazem na rozpočtovou politiku schopnou vyrovnat nepříznivé důsledky této nerovnováhy;

13.   vyzývá členské státy, aby se zdržely škodlivé a přehnané přeshraniční daňové konkurence, která vyčerpává možnosti rozpočtů umísťovat veřejné finance do hmotného a nehmotného investičního majetku;

Podnikatelské prostředí

14.   vyzývá k podpoře podnikatelského ducha, který je chápán jako možnost realizovat v praxi podnikatelský záměr, v rámci středoškolských vzdělávacích systémů členských států, a to posílením postavení podnikatele ve společnosti a prosazováním důležitosti koncepce jako řízení a správa firem a společenská odpovědnost firem;

15.   vyzývá Komisi, aby uplatňovala zásadu opatření příznivých pro MSP a přijala kroky, které usnadní: elektronické zakládání společností; přiměřené zjednodušení regulačního prostředí; podporu přístupu MSP k financím během prvního roku existence prostřednictvím rizikového kapitálu nebo patronů z podnikatelské sféry ("Business Angel") a posílení úlohy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu; zvýšit přístup MSP k informačním a telekomunikačním technologiím a uznat, že propast v konkurenceschopnosti mezi EU a USA nevyplývá pouze z odvětví vyspělých technologií, ale souvisí také s distribučními kanály a maloobchodním sektorem; podporuje struktury spolupráce a jejich internacionalizaci schválením čtrnácté směrnice v oblasti práva společností o přeshraničním převodu sídla společností s ručením omezeným a diskusí o tom, jaké zlepšení přinese budoucí statut evropské soukromé společnosti malým a středním podnikům;

16.   znovu připomíná svou podporu Kodexu přímého zdanění podnikatelské činnosti, v jehož rámci se členské státy dohodly na ukončení škodlivé konkurence v oblasti daní; podporuje návrh Komise na společný konsolidovaný základ daně z příjmu právnických osob; naléhá na Radu, aby dospěla k dohodě ve věci návrhu Komise na zjednodušení povinností v souvislosti s DPH; podporuje úsilí zjednodušit a snížit daně, jak je uvedeno v Chartě MSP; v tomto ohledu podporuje nedávný návrh Komise na systém zdanění MSP podle domovského státu a vyzývá Komisi, aby v souvislosti s DPH, které musí platit tyto společnosti, prozkoumala možnost změnit zásadu místa určení na zásadu místa původu, včetně spravedlivého dělení příjmů;

17.   důrazně doporučuje, aby národní programy reforem řešily plánovaná i stávající opatření k omezení časově náročných formalit a regulačních překážek pro MSP a upozorňovaly na taková rozhodnutí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, která by se mohla stát vzorem pro orgány v jiných členských státech;

18.   vyzývá členské státy a jejich místní a regionální orgány, aby s ohledem na to, že daňové politiky na místní, regionální, vnitrostátní a EU úrovni často nejsou koordinovány, vyvinuly společnou soustavu hodnocení distributivních a regionálních dopadů jejich daňových soustav a rozpočtových dotací a připomíná rostoucí význam místních komunit pro hospodářský, sociální a politický blahobyt EU;

19.   je toho názoru, že odstranění vývozních kvót zásadně změnilo mezinárodní obchod a zákonodárci musí reagovat na nekalou konkurenci ze třetích zemí a bojovat proti falšování a chránit právo na duševní a průmyslové vlastnictví; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zavedly účinný patentový systém EU v podobě patentu Společenství a dalších vhodných nástrojů;

Zaměstnanost a lidský kapitál

20.   domnívá se, že pro zvýšení podílu obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatel je nutné: přijmout ambiciózní politiky porodnosti; zlepšit zařízení péče o děti; podporovat systémy, které usilují o větší míru rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem; zapojit přistěhovalce do trhu práce a bojovat proti nelegálnímu přistěhovalectví prostřednictvím strategií na podporu udržitelného rozvoje ve třetích zemích a uplatňováním společné přistěhovalecké politiky pro celou EU; a vytvářet pobídky, které budou motivovat pracovníky k pozdějšímu odchodu do důchodu;

21.   zdůrazňuje potenciál, který má "flexijistota" (flexibilita kombinovaná s jistotou) při zvyšování účasti na trhu práce, zejména účasti žen, starších pracovníků, mladých lidí, dlouhodobě nezaměstnaných a přistěhovalců;

22.   domnívá se, že pro zvýšení podílu zaměstnaných na celkovém počtu obyvatel v produktivním věku je nutné přijmout opatření zaměřená konkrétně na skupiny, které mají problémy s přístupem na trh práce, zejména na mladé lidi, ženy, osoby starší 55 let, zdravotně postižené osoby; navrhnout celoživotní přístup k práci a pracovní době, který skutečně zohledňuje potřeby jednotlivce a zejména zavádět pobídky, které budou starší pracovníky motivovat k tomu, aby nabízeli své pracovní zkušenosti; vyzývá tudíž členské státy a sociální partnery, aby prosazovali opatření zaměřená na přizpůsobení pracovních vztahů a pracovní doby zvláštním potřebám těchto společenských skupin;

23.   domnívá se, že má-li se zabránit šedé ekonomice, je nezbytné snížit nemzdové pracovní náklady, zejména u pracovních míst pro nekvalifikovanou pracovní sílu; v tomto kontextu vítá rozhodnutí Rady rozšířit systém snížené sazby DPH na služby s vysokým podílem lidské práce, a navrhuje, aby Komise byla pověřena zahájením nové studie dopadů snížených sazeb DPH na ceny zdaňovaných služeb, omezení šedé ekonomiky a celkové daňové příjmy, včetně příspěvků do systému sociálního pojištění;

24.   zdůrazňuje, že pomalá tempa růstu v Evropě odrážejí nedostatek účinných opatření na snížení nezaměstnanosti, zvýšení podílu ekonomicky aktivního obyvatelstva a povzbuzení nízké produktivity,

25.   vyzývá Komisi, aby pamatovala, že právní předpisy ES musí být slučitelné s právními předpisy našich konkurentů, aby nedocházelo k nepříznivým dopadům na konkurenční pozici EU a na inovační potenciál podniků ze zemí EU na světovém trhu;

26.   je toho názoru, že v zájmu zvýšení kvality vzdělávání a vzhledem k tomu, že v následujících letech bude nastupovat do škol mnoho dětí přistěhovalců s relativně nízkou úrovní vzdělání, je nutné: zvýšit počet míst na základních školách; zlepšit úroveň výuky cizích jazyků, matematiky a přírodních věd na základních a středních školách s ohledem na horší výsledky ve srovnání s našimi konkurenty, na kterou upozornila zpráva programu OECD pro mezinárodní hodnocení studentů; vytvořit ucelený model odborné přípravy prostřednictvím průběžné aktualizace znalostí;

27.   vyzývá členské státy k přijetí opatření ke zlepšení mobility výzkumných pracovníků a k zajištění lepší infrastruktury, která by nalákala více studentů pro vědeckou dráhu; dále požaduje opatření, která by evropské univerzity vybavila tak, aby vyhovovaly nejvyšším výzkumným standardům, posílila spolupráci mezi univerzitami a odvětvími průmyslu a obchodu a přizpůsobila poskytované vzdělání požadavkům trhu práce, přičemž důraz by byl kladen na kvalifikace v oblasti inženýrství a technologií, dále požaduje aby zajistila lepší sdělování, šíření a uplatnění výsledků výzkumu;

28.   věří, že rozpočty EU a členských států by měly lépe odrážet priority Lisabonské strategie tím, že by posilovaly inovační a výzkumnou kapacitu EU a rozšiřovaly úsilí v oblasti celoživotního vzdělávání, měly by přitom také použít dodatečných finančních prostředků;

Infrastruktura, doprava a energie

29.   je toho názoru, že nízká míra investic je jednou z příčin rozdílu v naší konkurenceschopnosti v porovnání s USA, a vyzývá proto členské státy, aby povzbudily soukromé investice a aby přesměrovaly výdaje na investice k investicím, které povedou k posílení ekonomické účinnosti a produktivity, jako jsou např. infrastruktura, výzkum a vývoj, vzdělávání, celoživotní vzdělávání, a aby uskutečnily reformu svých daňových systémů s cílem podporovat růst a soukromé investice do nových udržitelných technologií;

30.   naléhá na členské státy, aby přísně dodržovaly termíny realizace projektů v oblasti infrastruktury (transevropské sítě), zjednodušily příslušné administrativní postupy a věnovaly na ně, pokud to bude nutné, větší investice, neboť při stávajícím tempu tyto projekty budou dokončeny za 20 let, jak je uvedeno s Bílé knize Komise o dopravě;

31.   naléhá na členské státy, aby během jarního zasedání Evropské rady v březnu 2006 rozhodly o nové koherentní energetické politice EU, která bude mít tři hlavní cíle: zajištění dodávky energie, udržitelný rozvoj a hospodářskou soutěž; navrhuje tedy zaprvé společná opatření pro posílení politických a hospodářských vazeb s dodavatelskými zeměmi a vytvoření vnitřního energetického trhu EU a skutečného a nediskriminačního konkurenčního prostředí pro dodavatele a distributory energie; zadruhé nastolit rovnováhu mezi zásobováním z vnitřních a vnějších zdrojů; zatřetí vyhnout se nestálosti v důsledku dvojích cen a kurzů a fakturovat dodávky komodit a energie v eurech; začtvrté zvýšit energetickou účinnost; a zapáté postupně odbourat závislost na ropě a urychlit v tomto odvětví výzkum EU zaměřený na vytvoření nových udržitelných systémů energie vycházejících z energie větrné, vodní, z biomasy, sluneční a geotermální;

Inovace a výzkum a vývoj

32.   je toho názoru, že konkurenci dovozů z nově rozvíjejících se zemí a pokušení podniků zadávat činnosti jiným podnikům je možné čelit pouze enormní podporou v oblasti výzkumu a inovací; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy ohledně financování výzkumu v rámci EU; vyzývá členské státy, aby vyčlenily více finančních prostředků na výzkum a inovace a zároveň zabezpečily účinnou ochranu práv duševního vlastnictví a aby zavedly daňové pobídky pro podniky a univerzity, které investují do výzkumu a vývoje, neboť je známo, že takové pobídky jsou ve srovnání s přímými dotacemi větší zárukou, že budou veřejné finance využity na podporu úspěšných projektů;

33.   věří, že koordinovaná inovační politika EU je jedním ze základních kamenů tvorby bohatství, růstu a pracovních míst, vede k posílení konkurenceschopnosti EU a přispívá k dosahování obecného cíle politiky udržitelného rozvoje;

Větší konkurence a reforma trhů služeb

34.   je zastáncem silné politiky hospodářské soutěže; požaduje přehodnocení kritérií pro rozdělení případů týkajících se konkurence mezi vnitrostátní orgány zabývající se hospodářskou soutěží a Komisi a také přehodnocení vnitrostátních právních předpisů s cílem zajistit: právní jistotu; pravidla pro zajištění politické nezávislosti; průhlednost a odpovědnost; koherenci s právními předpisy ES;

35.   konstatuje, že je zcela nezbytné vytvořit v souladu se Smlouvou o ES jednotný evropský trh služeb, aby bylo možné podpořit odvětví, které je životně důležité pro evropské hospodářství jako celek a zejména pro hospodářský rozvoj nových členských států, při zajištění rovnováhy mezi otevřením trhu, veřejnými službami a sociálními právy a právy spotřebitelů;

36.   vítá akční plán Komise týkající se státní podpory a je toho názoru, že průhlednější a účinnější státní podpora může být EU ku prospěchu, především s ohledem na inovace a výzkum a vývoj; současně považuje za nutné revidovat systém daňových úlev, které jsou alternativou dotací a přímých podpor;

37.   vyzývá k plánu finančních služeb pro budoucnost zaměřenému na: vytvoření jednotného prostoru pro platbu v eurech do roku 2010; revizi solventnosti pojištění (Solvency II); návrh revize ustanovení směrnic o finančních službách týkajících se správního uvážení regulátorů v případě přeshraničních fúzí, která usnadní sjednocení a zabrání konfliktům domácích a hostitelských kontrol; návrh týkající se hypotečních úvěrů; a přijetí směrnice o spotřebních úvěrech;

38.   domnívá se, že na integrovaném finančním trhu – vzhledem k tomu, jak rychle společnosti mění svá sídla, k exponencionálnímu růstu toků mezinárodního kapitálu a rychlosti investování – je nezbytný účinný dohled a úzká spolupráce mezi regulačními a dozorovými orgány jednotlivých členských států a je žádoucí dále se zabývat nejvhodnějším modelem dohledu, regulace a kontroly nad bankovnictvím, pojišťovnictvím a cennými papíry v EU;

o
o   o

39.   pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, a vládám a parlamentům členských států a sociálním partnerům.

(1) Úř. věst. C 67 E, 17.3.2004, s. 295. (2) Úř. věst. C 104 E, 30.4.2004, s. 1061. (3) Přijaté texty, P6_TA(2005)0209. (4) podzim 2005, č. 5/2005.